Tag Archive | sebaláska

Sebeúcta, sebevědomí a respektování sebe sama

Každý člověk zakládá svou sebeúctu na něčem jiném. To, co potřebujete vy, abyste si mohli vážit sebe sama, se může lišit od představ jiných lidí. Je důležité, abyste si našli, na základě čeho roste vaše vlastní sebevědomí, sebeúcta a vnitřní radost z toho, kdo jste.

Seberespekt vychází, na nejvyšší úrovni, z úcty k vlastní duši. To znamená, že mluvíte a jednáte na takové úrovni upřímnosti a celistvosti, která odráží vaše vyšší já. To znamená stát si za tím, v co věříte (aniž byste o tom však museli přesvědčovat ostatní), a jednat podle svých vlastních hodnot. Mnozí z vás kritizujete druhé, že nežijí podle hodnotového systému, který považujete za správný, ale při bližším pohledu možná zjistíte, že podle něj nežijete ani vy sami. Setkali jste se s lidmi, kteří neustále všem říkají, co by měli dělat, a sami si dělají, co se jim zachce. Seberespekt znamená skutečně žít podle svých hodnot a podle toho, v co říkáte, že věříte.

Mnozí z vás říkáte, že věříte v určitý žebříček hodnot, který jste si sestavili, ale ve skutečnosti jednáte podle jiného. To vede k mnoha vnitřním konfliktům. Hluboko uvnitř můžete například věřit v monogamii, ale váš partner si přeje mít v tomto směru volný vztah. Jelikož s ním či s ní chcete dál zůstat, rozhodnete se to přejít. Věříte v určitý systém hodnot, ale žijete podle jiného systému, což může vést k mnoha konfliktům a možné bolesti s tím spojené.

Jak poznáte, jestli hodnoty, o nichž si myslíte, že podle nich chcete žít, jsou opravdu vaše? Většinou to nepoznáte, dokud je nevyzkoušíte. Můžete si například myslet, že správný člověk vstává brzo ráno, ale sami si vždycky přispíte. Mnozí z vás máte v představách určité hodnoty, podle kterých by se podle vás mělo žít, ale nežijete tak. Nejlépe uděláte, když si je vyzkoušíte v životě – nějaký čas vstávejte brzo ráno. To, co jste považovali za své hodnoty, se často ukáže být pouze od někoho převzaté “mělo by se”, protože když tak začnete skutečně žít, zjistíte, že pro vás to neplatí. Ptejte se, čeho si vážíte. Co si myslíte, že dělají správní lidé? Žijete tak? Je těžké mít ze sebe dobrý pocit, žijete-li způsobem, který protiřečí tomu, v co uvnitř věříte. Je důležité prozkoumat své hodnoty a buď podle nich žít, nebo je změnit.

Respektovat sebe znamená vycházet ze své síly, ne ze své slabosti.

Až si budete stěžovat, že vás někdo rozesmutnil nebo rozzlobil, zeptejte se sebe sama: “Proč si vybírám zažívat právě tento pocit,” nebo “proč jsem se rozhodl/a reagovat tímto způsobem?” Když hledáte vinu v druhých, vzdáváte se vždycky své vlastní síly. Dokážete-li zjistit, proč jste se rozhodli zareagovat na něčí jednání pocitem ublíženosti, mnohé se o sobě dozvíte. Někteří z vás máte strach, že kdybyste se za sebe postavili, mohli byste ztratit lásku nějakého člověka. Jsou lidé, kteří umí celkem šikovně přesvědčovat, že se mýlíte, když si stojíte za svou pravdou. V duchu jim poděkujte za příležitost zesílit, protože síla se často rozvíjí tváří v tvář nesouhlasu. Respektovat sebe znamená stát za svou nehlubší pravdou a znát své nejniternější pocity. Znamená to mít autoritu nad svými pocity v sobě, a ne v druhých.

Někteří z vás žijete nebo se stýkáte s lidmi, kteří vás ponižují a kritizují. Nakonec se můžete natolik soustředit na jejich pocity, že ztratíte kontakt se svými vlastními. Jedna žena se provdala za muže, který odsuzoval a kritizoval většinu všeho, co udělala. Natolik se zaměřila na jeho pocity, že se po celá ta léta, co spolu žili, nikdy neptala, jaký má ona pocit z toho, jak se k ní muž chová. Vždycky se velmi snažila ho uspokojit, předvídala jeho nálady a rozmary, aby se vyhnula další kritice. Jenže ať dělala, co dělala, vždycky to nakonec dopadlo tak, že se na ni zlobil. Začala mít pocit, že selhala nebo že je nějakým způsobem špatný člověk. Strávila tolik hodin analyzováním jeho pocitů, že přestala sledovat své vlastní. Mnozí z vás se snažíte uspokojovat druhé a ve své snaze se soustředíte více na jejich pocity než na to, co cítíte vy sami.

Vážit si sebe znamená věnovat pozornost svým pocitům. Nemusíte mít důvod, proč jste se rozhodli dělat to či ono. Svou hodnotu nemusíte nikomu dokazovat. Uznávejte své pocity; neanalyzujte je a nezpochybňujte. Nesnažte se je neustále rozebírat: “Mám opravdu důvod cítit se ublíženě?” Uznejte, že vaše pocity jsou pro vás skutečné, a važte si jich. Mnozí hledáte autoritu v druhých. Když vás odsoudí, věříte jim. Když vám řeknou, že všechno je vaše vina, věříte jim. Nenavrhuji vám, abyste ignorovali vše, co vám lidé říkají, ale abyste si vážili toho, co v dané oblasti cítíte vy. Jedna věc je otevřenost vůči konstruktivní kritice a druhá věc je neustále se snažit dělat to, co od vás chtějí druzí, přestože to sami nechcete. Budovat si sebevědomí a sebeúctu předpokládá vážit si sebe ve svých slovech, činech, i ve svém chování.

Sebevědomí znamená věřit si a vědět, že jste vždycky udělali to nejlepší, co jste uměli, i když za dva dny už můžete vidět lepší řešení. Předpokládá to spíše se chválit než hanět a dovolit si mít dobrý pocit z toho, kdo jste. Někteří z vás se ustavičně o něco snažíte, nutíte se, jdete z jedné práce do druhé a máte pocit, že ať uděláte co uděláte, stále je to málo. Velké úsilí a tvrdá práce nemusí být nutně cestou k radosti. Respektujte sebe sama tím, že budete následovat proud své vnitřní energie. Odpočívejte, hrajte si, přemýšlejte a najděte si čas na spočinutí v tichu. Dělat to, co vás naplňuje, je cesta, jak prohlubovat své sebevědomí.

Ostatní se k vám budou chovat tak, jak se chováte sami k sobě.

Nečekejte, až vás lidé začnou respektovat a chovat se k vám pozitivněji. Nezačnou, dokud se tak nebudete chovat sami k sobě. Nemusíte zůstávat mezi lidmi, kteří vás nerespektují, neváží si vás a nejednají s vámi pěkně. Pokud se přece ocitnete v jejich společnosti, buďte velkorysí a pamatujte, že vás nerespektují proto, že nerespektují sami sebe. Můžete telepaticky vysílat zprávu, jak si přejete, aby se k vám lidé chovali. Druzí vás budou využívat a považovat za “své jisté”, jen když je necháte.

Nepotřebujete se na druhé zlobit a domáhat se svých práv, protože tím vyvoláte jen vzájemný boj o moc. Mějte srdce otevřené. Tito lidé s největší pravděpodobností neumí rozpoznat své vlastní vyšší já, a nemohou si proto vážit toho vašeho. Své sebevědomí nechcete zakládat na tom, jak se k vám druzí chovají nebo jak vás vidí. I když ze sebe budete mít sebelepší pocit, vždycky se najdou lidé, kteří vás nebudou respektovat, protože se nenaučili chovat se láskyplně sami k sobě. Vaše vztahy s druhými mohou být jen tak dobré, jak dobrý je jejich vztah k sobě samým. Nevědí-li, jak milovat své “já”, stanoví to mez, nakolik mohou milovat vás. I kdybyste se snažili sebevíc a dělali sebelepší věci, nemohou vám dát lásku, kterou hledáte. Klíčem k dobrým pocitům z chování druhých je odpuštění. Dále uvolněte veškerou zlobu, kterou možná pociťujete, nechte ji prostě jít a soustřeďte se na jiné věci.

Někteří z vás máte pocit, že za vaše nízké sebevědomí mohou vaši rodiče. Své rodiče vinit nemůžete, protože to byla vaše reakce na ně, že jste si přestali věřit. Dvě děti mohou pocházet od stejně necitlivých nebo negativních rodičů, přitom jedno vyroste a má dobrý pocit ze sebe sama, zatímco druhé takový pocit nemá. To sami si vybíráte cítit se špatně. Místo litování se kvůli svému dětství a stavění se do role oběti své výchovy si raději uvědomte, že jste si tyto podmínky sami vybrali, abyste se naučili něčemu, co podpoří růst vaší duše.

Možná si říkáte: “Můj vzorec je nacházet si muže, kteří mne ponižují, protože jsem měla takového otce.” Přišli jste na Zem, abyste se naučili něco o lásce. Pokud jste se to nenaučili u svého otce, budete si vybírat muže s podobnými vzorci chování, aby vás naučili to, co potřebujete umět. Svého otce jste možná vnímali jako necitelného člověka a později vám dojde, že jste si přitahovali podobné typy lidí, dokud jste se nerozhodli, že už tak se sebou zacházet nenecháte. Možná, že jednou z věcí, které jste se přišli v tomto životě naučit, je vážit si a milovat sebe sama. Proto jste si vytvářeli situace, které vás k tomu vyzývaly. Jakmile se rozhodnete udělat to, staré vzorce zmizí.

Každá situace ve vašem životě je příležitostí k učení, kterou vytvořila vaše duše, aby vám ukázala, jak získávat více lásky a síly.

Děti reagují na stejnou výchovu různě. Toho si můžete všimnout, když se podíváte, jak moc se od sebe mohou lišit sourozenci, přestože pocházejí od jedněch rodičů. Z některých dětí vystavených negativní energii vyrostou jemní a milující lidé. Některé jsou tak citlivé, že nedokáží vydržet působení negativní energie a uzavřou v sobě tu část, která cítí. Jiné nabudou pocit, že musí být tvrdé a nasadit si masku nezranitelnosti.  

Sebeúcta pramení z ochoty respektovat to, kdo jste, a milovat se takoví, jací jste právě teď. Bude těžké něco na sobě měnit, dokud se nepřijmete. Vážíte-li si sebe a svých pocitů, druzí vás nemohou ovlivnit.

Jste velmi cenný člověk, bez ohledu na vaši minulost, bez ohledu na myšlenky, které máte, bez ohledu na to, kdo ve vás věří a kdo ne. Jste život sám – rostoucí, rozpínající se a dosahující vzhůru. Všichni lidé jsou hodnotní, nádherní a jedineční. Smyslem všeho, co jste až doposud prožili, bylo naučit vás něco víc o tom, jak si tvořit ve svém životě lásku.

Mezi respektováním sebe sama a sobeckostí vede jemná hranice. Někteří z vás cítíte, že máte plné právo zlobit se na druhé v případě, že vám ublížili. Važte si pocitů druhých, ale dělejte to tak, abyste zároveň respektovali své vlastní. Aby se vám to podařilo, budete chtít vycházet z vyšší úrovně mluvení i jednání. Budete-li mluvit o své zlobě, rozčilovat se nebo křičet, vyvolá to jen vzájemný boj o moc a oběma se vám uzavře srdce. Když někdo dělá něco, co se vám nelíbí, dřív než promluvíte, otevřete své srdce. Pokud se přece rozhodnete něco říct, nabídněte slova raději o tom, co cítíte, než o tom, co kdo udělal. Můžete říct: “Cítím se ublíženě,” namísto “tys mi ublížil/a”. Mocný způsob, jak se vyjádřit, je: “Vybírám si cítit se ublíženě.” Všechny pocity, které zažíváte, jste si sami vybrali.

Vážit si sebe znamená vědět, že si všechny své pocity v každé chvíli sami vybíráte.

Když mluvíte s lidmi způsobem vyjadřujícím úctu k jejich hlubší bytosti, máte vždycky lepší pocit ze sebe sama. Možná jste si všimli, že když jste dali průchod své zlobě nebo ublíženosti, abyste se zbavili vnitřního napětí, bylo vám nakonec často ještě hůř. Přinejmenším ve vás zůstal pocit nedokončenosti. Nemůžete z něčeho odejít, dokud to neuděláte s láskou. Situace, jež opouštíte v hněvu, vás čekají k dokončení v budoucnosti. Nemusí to být s tím samým člověkem, nicméně vytvoříte si podobnou situaci s podobným člověkem, abyste měli možnost vyřešit ji s láskou a v míru.

Je důležité respektovat druhé. Máte-li pocit, že vás lidé nerespektují, vystavili jste se takové situací možná proto, abyste se naučili něco o soucítění a jemnosti ve svém chování k ostatním. Být citliví k pocitům druhým není totéž, jako snažit se je uspokojovat. Buďte ochotní vidět jejich potřeby a přání. Mluvíte s druhými úsečně, bez zájmu o to, jak se cítí? Mluvíte rozzlobeně nebo nervózně? Sledujte, jakou energii k lidem vysíláte, protože cokoliv dáte, to se vám vrátí. Více si uvědomujte, jak působíte na druhé, protože čím více je respektujete, tím více respektu se k vám dostane. Važte si jich, jejich času a hodnot a oni si budou vážit těch vašich.

Někteří lidé si vždycky každého váží a mají pocit, že se jim nevrací, co dali. V takovém případě je to často proto, že nevěří, že si zaslouží pěkné zacházení a dovolují lidem, aby je považovali za “své jisté”. Je snadné respektovat se, když vás respektují lidé okolo. Výzvou je respektovat se, i když to druzí nedělají. Nejprve jim odpusťte a pak se vzdejte jakékoliv potřeby, aby si vás vážili. Potřebujete-li uznání druhých, abyste ze sebe mohli mít dobrý pocit, vzdáváte se své vlastní síly.

Je příjemné, když ve vás druzí věří, důvěřují vám a podporují vás. Přesto je důležité, chcete-li být silní, abyste to od nich nepotřebovali, abyste na tom nezakládali svou víru v sebe. Potřebujete-li neustále něčí potvrzení, hledáte autoritu v druhých a ne ve svém hlubším já. Vaše pravda může být jiná než pravda ostatních. Mýlíte se jedině tehdy, když si nevážíte své pravdy a přijímáte to, co je pravdivé pro jiné, přestože pro vás osobně to neplatí.

Někteří lidé věří v reinkarnaci, jiní ne. Možná že těm, co v ni věří, se žije díky této víře radostněji a snadněji. Možná že víra v pouze jediný život jej dělá důležitější a skutečnější. Ať věříte v cokoli, je důležité, abyste si toho vážili a byli otevření novým pohledům na věc, pokud by vám vytvořily v životě více radosti. Nepřijímejte automaticky nic, dokud vám to nezní jako vaše pravda. Važte si své pravdy, věřte v sebe a postavte se za sebe, mějte ale soucítění s ostatními.

Pamatujte, že na vás záleží, že jste důležití a máte nějaké jedinečné, zvláštní poslání, jak přispět světu. Nezapomínejte, že jste významná bytost. Vaše sny, fantazie a cíle jsou stejně důležité jako cíle kohokoli jiného.

* * *

– z knihy Žít s radostí, Sanaya Roman 

Pro dvojpaprsky na cestě k sobě

Tento článek je určen především těm, kteří už své duchovní dvojče našli a katapultovalo je to na cestu, která je občas k zešílení… Chci vám pomoci. Chci vám říct věci, na které nejspíš časem sami přijdete, ale přečíst si je teď vám může ubrat několik starostí a předejít spoustě bolesti. Ne, nestačí si přečíst tento článek a vše nebude hned růžové, ale třeba vám to ukáže, co je třeba dál dělat, aby došlo k dalšímu průlomu nebo zkrátka jakémukoli zlepšení vaší současné situace. Vždy je to na vás, jestli si slova jen přečtete a zapomenete nebo s tím i něco uděláte. A pokud se vás téma dvojpaprsků netýká, můžete si článek přečíst také – spoustu věcí, které zde budu zmiňovat, musí časem pochopit každý, i ten, kdo nastoupil “duchovní cestu” dobrovolně. Poznání dvojpaprsku tento proces jen urychluje a tak trochu i vynucuje :-)

Milí čtenáři, hledající, ztracení i nacházející… chci vám, říct, že…

Vaše intuice má pravdu

Je úplně jedno, co vám říká váš rozum, rodina nebo přátelé a jak věci vypadají navenek. Když potkáte svůj dvojpaprsek, vše, na čem záleží, je vaše srdce a vaše intuice. Co je mezi vámi nedokáže lidský rozum nikdy plně pochopit. Poznáte toho druhého spolehlivě, ale rozum může pochybovat. Můžou se objevit těžkosti, rozejdete se, vypadá to, že je vše ztraceno… a uvnitř cítíte, že není, že k sobě patříte. Tak kdo má teď pravdu? Ten pocit? Rozum? Vždy vaše intuice a pokud pochybujete, pokud nevěříte sobě, ani lásce, ani ničemu z těch krásných věcí, co jste zažili, je to pro vás lekce, jak se naučit sebedůvěře. Protože budou chvíle, kdy to budete jen vy a vaše pravda a celý svět proti vám… a tyto chvíle vás mají naučit, že nepotřebujete ničí potvrzení ani souhlas, dokonce ani souhlas vlastního rozumu. Jen vaše intuice má pravdu. Bez ohledu na to, co kdo říká, bez ohledu na váš rozum, ONA má pravdu.

První věc, kterou se musíte naučit, je důvěřovat sobě. Bez výjimek. Naprosto a zcela. Můžete se zmýlit, každý se mýlí, ale nemůžete žít podle čistého vědomí a svědomí někoho jiného. Budete muset pochopit, že váš vztah s tím druhým – to, co k sobě cítíte – je naprosto jedinečný. Není ani z tohoto světa. Budete muset pochopit, že všichni ostatní se mýlí, protože posuzují dle zkušenosti s jinými vztahy – a tyto zkušenosti se na váš vztah s dvojpaprskem nevztahují. Pravidla pro jiné vztahy neplatí. Dokonce ani pravidla pro vztahy dvojpaprsků, o kterých někteří píší, neplatí. Pravidla neexistují. Je to jen mezi vámi dvěma a jediný návod máte v sobě, ve své intuici, ve svém srdci. Zapomeňte na to, že máte zavolat až tři dny po schůzce, nesnažte se dělat lepšími, než jste. Když se rozejdete, zahoďte všechna chytrá přísloví typu “dvakrát do stejné řeky nevstoupíš”. Doslova vyhoďte vše, co víte o vztazích, z hlavy. Dokud si budete vybírat pravdu ostatních před tou vaší, nemůžete svůj vnitřní boj vyhrát. Ta vaše se totiž nikdy nepřestane ozývat – ani když ji budete vytrvale odmítat a zapírat, pořád tady bude a vy budete trpět vnitřní rozervaností tak dlouho, než to konečně pochopíte a začnete jí být věrní.

Vy rozhodujete, jak to dopadne

V návaznosti na předchozí bod – ono všechno souvisí se vším – je nutné zdůraznit, že nikdo neví, jak to mezi vámi dopadne. Nikdo nemá patent na rozum. O tom rozhodujete jen vy. Vy jste ten druhý a naopak. Máte společnou duši. Vše, co děláte, co si myslíte, co cítíte ovlivňuje toho druhého.


Pokud vaše intuice říká, že on/ona je ten pravý
, ten, kdo k vám patří, koho znáte celé věky a s kým cítíte věci, jaké jste mysleli, že ani cítit nedokážete… vykašlete se na to, co říkají ostatní.To vy rozhodujete, kdy je čas jít. Vy rozhodujete, jak to dopadne. A jestli to má být nebo nemá – to je vaše rozhodnutí. Můžete si myslet, že existuje osud, že už je vše stejně předpovězeno – ale není. Pravdou je, že vaše duše si vybrala některé zkušenosti, rozhodla se prožít určité věci – ale vy máte i tak svobodnou vůli. A pokud dokážete udělat ve svém životě posun, jaký duše nečekala, tak svůj osud prostě změníte. Je pravděpodobné, že už teď jste sešli z cesty alespoň v drobnostech a vytvořili si vlastní osud. Nic není stoprocentně dané. Obzvlášť, pokud na sobě pracujete, měníte své myšlení, poznáváte se a přijímáte – už teď měníte věci. Karty vám mohou říct, že se řítíte do určité budoucnosti – aktuálně – ale už za pár hodin se mohou věci změnit, jen proto, že jste si díky kartám něco uvědomili, že jste našli novou informaci, rozhodli se udělat něco, co jste do té doby odkládali – a vaše budoucnost se změní.

I když teď věci třeba vypadají beznadějně,
nejste se svým dvojpaprskem, máte pocit, že mu na vás nezáleží, cítíte se odmítnuti nebo vidíte nepřekonatelné překážky… vše je možné překonat. Vy tvoříte překážky a vy je dokážete i vymazat. Ne Bůh nebo andělé, ale vy. Vyžaduje to čas a práci, protože ne vždy hned víme, jak jsme překážky vytvořili a jak je smazat, ale jde to a vy to dokážete. Je to jen na vás. Na vás. Je jedno, co teď dělá ten druhý. Působíte na sebe, na oba. Když se posunete, posune se i on/a. Takže bez ohledu na to, jestli spolu mluvíte nebo ne… nemusíte se snažit toho druhého “vylepšovat”. Pracujte na sobě a pomůže to oběma. Nemůžu si pomoci, ale připomíná mi to lektvar ze Shreka 2. Stačí, když vypije jeden, a šťastní budou oba :-) Ti dva jsou v mnoha věcech krásnou ukázkou spřízněných duší.


Zrcadlíte nejen své problémy, ale i lásku

Možná už jste si všimli, že jste jeden pro druhého zrcadlem. Nacházíte na druhém věci, které na sobě milujete nebo které naopak nesnášíte, vyvolává ve vás vzpomínky na doby, kdy jste cítili bolest, ale hlavně vám vždy ukazuje, jací jste vy sami. Kdykoli chcete na druhém něco změnit, kdykoli vás na něm něco rozčiluje, je na čase se zeptat: “Co mě rozčiluje na mně? Co chci změnit na sobě? Co na sobě nesnáším? Nedělám někdy to samé, co teď dělá on/a?” Někdy je těžké si nebrat osobně, co vám ten druhý provádí svým odmítáním, chladem, hádkami, apod., ale jelikož on/a je vy, vždy nakonec zjistíte, že jen odráží něco, co je už ve vás. Dokonce i vaši lásku k sobě. Když vidíte na druhém vlastnost, kterou milujete – a máte ji taky – pomáhá vám to milovat více sebe. A tím vám pomáhá. Stejně tak vám dvojpaprske podvědomě pomáhá zjistit, co vám působí bolest, co v sobě nemáte vyřešené, co na obě odmítáte, nesnášíte, co ignorujete a před čím utíkáte. Vytahuje na světlo všechno. A ano, někdy to dost bolí, ale kdyby to nebolelo, tak bychom se tím přece nezabývali.

Na druhou stranu je dobré vědět
– obzvlášť, když nejste spolu a vše vypadá beznadějně a ten druhý je odtažitý nebo vás ignoruje – že k vám cítí to samé, co vy k němu. Nejde to jinak, byli jste tak vytvoření, neodolatelní jeden pro druhého, neschopní se nenávidět – protože byste nenáviděli akorát tak sebe a to stejně není k přežití. Věřte tomu, že kdykoli na toho druhého myslíte s láskou, úctou, pochopením… kdykoli vzpomínáte na to, jak vám spolu bylo dobře a co jste cítili… buďte si jisti, že ten druhý cítí a cítil to samé. Také vás miluje, také vás obdivuje, také má dojem, že jste to nejdokonalejší stvoření, jaké kdy poznal – i když to tak nevypadá, je to tak. A vy to zjistíte, až se dáte dohromady – pokud dát se dohromady je to, co si přejete a pro co se rozhodnete. Do té doby tomu potřebujete uvěřit, protože vám to pomůže zmírnit bolest z odloučení a vypořádat se s pocitem, že nejste dost dobří. Šance totiž jsou, že pokud vás odmítla vaše spřízněná duše, budete mít pocit, že musíte být totálně vadní, jinak by to neudělala. Ale vadní nejste a tato lekce vám pomůže to časem pochopit.

Nezapomínejte také na to, že ten druhý je pořád s vámi. Vaše duše nikdy nemůže být úplně rozdělená, nejste dvě půlky, jste jako dva paprsky jednoho světla a to světlo je pořád s vámi. I když nemůžete s tím druhým přímo mluvit, můžete mu posílat myšlenky, pocity, můžete se na něj vědomě naladit a cítit ho, třeba když večer usínáte. Můžete si představovat, jak je vedle vás a jelikož mozek se nechá snadno ošálit, pokud to bude dost živá představa, budete se cítit i jako byste byli spolu – a to vám uleví od bolesti z odloučení. Ostatně, není to až tak úplně iluze. Nikdy nejste rozdělení a nikdy nebudete. V každém okamžiku, i když to nevnímáte, jste duševně spolu a jste si oporou a ovlivňujete se. A pokud chcete tomu druhému pomáhat a nemůžete s ním ani mluvit, pořád mu můžete posílat lásku a pochopení na dálku. A on to ucítí.

Nejprve se postarejte o sebe

Učte se milovat sebe stejně, jako milujete toho druhého. Učte se o sebe starat, být si oporou, obejmout se, když je vám mizerně, dopřát si útěchu, mluvte se sebou v duchu hezky, nevyčítejte si, nesuďte se. Učte se nejprve lásce k sobě a když nevíte jak, představte si, že by na vašem místě byl ten druhý. Křičeli byste na něj za to, za co v duchu křičíte na sebe? Nesnažte se měnit, abyste se komukoli zalíbili. Neobětujte své štěstí a svou pravdu pro nic na světě. Jděte za svými sny, i když s vámi ten druhý teď není. Prostě pracujte na sobě. A hlavně se přijměte. Přijměte své dobré i špatné stránky stejně, jako přijímáte toho druhého. Naučte se obdivovat vlastnosti, které milujete na druhých, i u sebe. Naučte se cítit dobře ve své společnosti. Je to dlouhá cesta a ne vždy víme, jak si tím projít, ale zvládnete to. Pokud v něco věříte, můžete to požádat o pomoc, pomodlit se… A jinak se prostě držte své intuice, poslouchejte, co říká, všímejte si znamení kolem a buďte rozhodnutí. Vždy je hlavní se rozhodnout.

Rozhodněte se, že se začnete přijmat.
Rozhodněte se něco naučit a naučíte se to. Příležitosti se ukáží. A představujte si toho druhého na svém místě a co byste k němu cítili. To vám hodně pomůže cítit to samé k sobě :-) Možná si na cestě k sebe-lásce a sebe-přijetí projdete různými osobnostními testy, duchovními články, cvičeními, meditacemi, … to je v pořádku. Nevěřte ale slepě všemu. To pravé by ve vás mělo vyvolat nadšení. Možná trochu nervozitu, ale v zásadě pozitivní pocity. Měli byste cítit “páni, to je ono!”. A když to necítíte… tak to možná pro vás není to pravé. A druhá věc – vytrvejte. Stává se často, že objevíme skvělou knihu, cvičení, zkusíme to jednou, přečteme jednou, a pak na to zapomeneme. Přečíst nestačí. Vše je třeba aplikovat prakticky a hlavně to hned nevzdat – pokud cítíte, že je to dobré a pomáhá, pak lenost nepouštějte do cesty.


Je v pořádku cítit vše, co cítíte


Ať už cítíte hroznou bolest z odloučení nebo nádherné pocity lásky, je to v pořádku
, je to dobře, je to jedno… je to, jak to je. Časem pochopíte, že vaše emoce jsou cenné, ať už jsou jakékoli. Když je vám zle, přijměte to. Plačte. Klidně plačte celé hodiny. Rozum třeba řekne, že je to hloupost, brečet pro někoho, kdo na vás kašle. Nevadí. Brečte. Stýská se vám? Nevadí. Toužíte po tom druhém? Nevadí. Možná něco říká, že je to špatně. Rozum, přátelé, … Možná byste neměli chtít někoho, kdo je zadaný nebo s vámi nemluví. Ale víte co? Ať už to je nebo není váš dvojpaprsek, ať jsou věci jakkoli, máte plné právo na své pocity. Můžete být smutní, stýskat si, brečet nebo se radovat z kdejaké hlouposti kdykoli chcete. Můžete, i když nechcete. Přijmout své pocity je součástí přijetí sebe. Cokoli cítíte, přijměte to. Nesuďte se. Neřešte, co byste měli. Prociťte to. A pak se můžete ptát. Můžete se ptát, proč cítíte zrovna tohle a co s tím můžete udělat. Ne proto, abyste to přestali cítit a byli zase “hodní”. Prostě jen z lásky k sobě, ze snahy vyslechnout své emoce a jednat podle nich. Emoce totiž pomáhají. Říkají, co rozum nechce slyšet, ale co slyšet potřebujete. Říkají, kdy je vám s někým dobře a kdy není. Kdy vám něco slouží a neslouží.

Nelze dostatečně zdůraznit, jak je důležité dělat to, co vám působí radost a nedělat to, co vás ničí. Někdy vás ničí jen myšlenky. Někdy vás neničí někoho milovat – ničí vás pochybovat o tom, že on miluje vás. A jindy vás ničí žít v iluzi o lásce někoho, kdo vás nemiluje. Vaše intuice a pocity vám řeknou, kdy je to tak a kdy jinak. Ale musíte je poslouchat. A stát si za tím i před ostatními. Možná vás odsoudí, možná vás nepochopí, ale pokud se chcete posunout, musíte si věřit, své intuici a svým pocitům, a musíte si za nimi stát bez ohledu na vše. Pokud vy sebe nebudete bránit, tak kdo? Ostatní to s vámi mohou myslet dobře, ale přesto se mýlit, protože nemají vaše pocity a neví, co je dobré pro vás. Poděkujte jim za rady, ale stůjte si za tím, že vy víte, co je pro vás nejlepší – věřte sobě a lidé začnou věřit vám a respektovat váše pocity stejně, jako je respektujete vy. Možná jim dokonce budete vzorem v tom, jak mají jednat sami se sebou.


Nikdy se do ničeho nenuťte

Poslední bod souvisí s prvním a mým doporučením zahodit všechna pravidla. Dokonce i ta duchovní. Jsou chvíle, kdy je třeba odpustit, pustit se, vzdát věci a dát je do rukou vyšších sil a jsou chvíle, kdy to není ten nejlepší nápad. Pokud zrovna cítíte, že nedokážete odpustit, nenuťte se do toho. Pokud cítíte silný odpor, když se snažíte nechat něco nebo někoho jít, tak to nedělejte. Vaše tělo, intuice a pocity ví lépe, co je pro vás nejlepší, než jakýkoli článek nebo doporučení. Do ničeho se nenuťte. Nenuťte se přestat milovat, začít nenávidět, nenuťte se přejít křivdu nebo nic necítit. To pravé pro vás nebude vyžadovat sebezapření. Na jednu stranu je dobré pustit všechno to negativní, co cítíte k tomu druhému, nechat minulost za sebou, pustit strach z dalších zranění, ale… někdy to prostě hned nejde. Tak se do toho nenuťte. A pokud to opravdu chcete, tak se jen rozhodněte. Řekněte si: Chci odpustit. A počkejte, co se stane. Pokud to opravdu chcete, dostanete šanci. Najdete nějaký způsob, nějakou informaci, která vám s tím pomůže. Nechtějte od sebe všechno hned. Buďte na sebe hodní. Stejně to platí se vším, nejen s odpouštěním. Možná teď není ta pravá chvíle pro utěšování vnitřního dítěte, možná teď nevíte jak. Možná to přijde později. Možná máte udělat něco jiného. Ale věřte sobě. A vše bude v pořádku.


Shrnutí

Na začátku jsem psala, že nestačí věci číst, ale je třeba je také aplikovat. Pokud jste tedy článek dočetli až sem, přináším vám stručné shrnutí článku, zkrátka ty nejdůležitější myšlenky v několika bodech a doporučení, jak podle nich jednat.

  • Důvěřujte své intuici a svým pocitům. Pokud cítíte, že ten druhý je ten pravý, stůjte si za tím.
  • Nikdo neví, co je pro vás teď nejlepší, víte to jen vy. Ptejte se ostatních na jejich názor nebo rady jen tehdy, když cítíte, že vám mohou opravdu prospět. V opačném případě se učte ustát nesouhlas. Když vám někdo říká nebo radí něco, co jde proti vaší intuici, poděkujte za upřímný zájem a snahu pomoci, ale řekněte, že si myslíte něco jiného. Nepřesvědčujte, nehádejte se. Oni mají právo na svůj názor a vy také. Nemusí s vámi souhlasit.
  • Je normální mít občas pochybnosti. Je rozumné je prošetřit. Ale pokud jsou to pochybnosti rozumu tam, kde si je srdce už jisté, zbytečně se jimi déle nezabývejte, nevyhledávejte důkazy toho, že má rozum pravdu – naopak se zaměřujte na to, co prospívá vašemu srdci. Jinak se dostanete do smyčky bolesti a snahy vyřešit, co nemá řešení.
  • Zahoďte všechna vztahová pravidla. Nečtěte články, které ve vás vyvolávají jen bolest. Netýrejte se tím, co byste měli. Dělejte to, co cítíte jako správné. Čtěte články, které ve vás vyvolávají upřímný zájem, nadšení, pocit, že tohle je “ono” a pomůže to k nějakému posunu.
  • Poznávejte, kdo jste a buďte sami sebou. Nesnažte se měnit, abyste se komukoli zalíbili.
  • Přijměte své emoce. Berte je jako důležité vodítko ke zjišťování, na čem je třeba zapracovat, aby vám bylo líp.
  • Pěstujte v sobě víru. Hledejte připomínky toho, že vás ten druhý miluje, že je jako vy a cítí to, co vy.
  • Vy rozhodujete, jestli budete spolu. Nebuďte závislí na kartách, přdpovědích budoucnosti ani trhání sedmikrásek. Rozhodněte se být s tím druhým a veřte tomu, že máte vše potřebné k tomu, aby se to stalo. Jak? Postupně. Pokud máte slabou sebedůvěru, dávejte si nejprve malé a postupně těžší úkoly a plňte je. Tím se naučíte věřit, že dokážete splnit, co jste si předsevzali – ať už je to posekat trávník, přitáhnout si myšlenkami kafe nebo napsat písničku.
  • Možná teď vidíte jen překážky, ale nezapomínejte na to, že i ty jsou jen dočasné. Vše se může kdykoli změnit. Nemusíte vědět jak. Myslete na to, jak chcete, aby vám bylo – fyzicky, psychicky, … až vše bude tak, jak chcete.
  • Věřte. Sněte. Sepište si, jak chcete, aby věci byly. Soustřeďte se na lásku a na hezké vzpomínky.
  • A konejte, kdykoli cítíte nutkání – ať už udělat něco pro sebe nebo kontaktovat toho druhého. Nebe to za vás neudělá. Vy jste tvůrci svého života.
  • Soustřeďte se na sebe, jděte za svými cíli, milujte a přijímejte sebe a toho druhého to ovlivní také.
  • Buďte na sebe hodní. Nenuťte se do ničeho. Nenuťte se být hned strašně vyspělí, vše odpustit, nic nechtít, nikdy nežárlit, … vykašlete se na to. Buďte k sobě soucitní a zacházejte se sebou jako s dítětem, které potřebuje lásku, péči a čas. Také byste nebili prvňáčka za to, že neumí spočítat kvadratickou rovnici. Nebijte (slovně a pocitově) ani sebe. Vše zvládnete, až přijde ten pravý čas, svým tempem, svým způsobem. Možná vůbec nemáte dělat to, co říkají jiní. Dělejte to, co je správné pro vás. To je ostatně celé tajemství, které potřebujete znát. 

Zdroj: http://tajemne.blog.cz

Hvězda XVII – symbol roku 2017

Hvězda je univerzální princip sebeúcty a sebedůvěry, tento pocit důvěry v sebe sama je oproštěný od podceňování se a přeceňování se, protože vychází z poznání a přijetí všech aspektů vlastního já.

Důvěra v pravém slova smyslu v sobě zahrnuje nejen schopnost věřit si, ale doslova i odvahu svěřit se: Něčemu, někomu, nebo komunikačně se svěřit druhým.

Jestliže si ve svém nitru vybudujeme víru v sebe sama, pak můžeme být beze strachu a ostychu sami sebou, aniž bychom se báli soudů okolního světa.

Symbol Hvězdy je silně spojen s betlémskou hvězdou či Davidovou. V obou případech to ukazuje na propojení země a nebe. Snesení na zem, do hmoty božské. V tomto roce můžeme v sobě objevit, rozvinout a ukotvit něco světelného – božského. Tarot Hvězda je spojena se znamením Vodnáře, rozlévačem vody – tedy vědomí, jehož charakterizuje originální a vizionářské myšlení. Schopnost objevit nové a udělat patřičné změny, protože podstata Vodnáře je pokrok a neustály vývoj. To Vodnářské v nás bude podpořeno, zesíleno, aby mohlo být projeveno. Největší inspirací proto budou Vodnáři, protože mají přímý kontakt s touto energií. Každý z nás má v sobě Vodnářskou energii – jen je ji potřeba probudit. Je to o odvaze a touze se osvobodit od svých omezení sama sebe. Dojít ke svobodě ve svém nitru. Nalézt a rozvinout v sobě lásku k sobě samému.

Krásně to popsal jednou větou filozof Heidegger: „Člověk není ani objekt, ani proces, ale průzor, kterým se projevuje Absolutno.“ Symbol Hvězdy nám připomíná, že každý z nás je pro ono světlo řečištěm a branou, skrze kterou se Absolutno projevuje.

Petra Nel Smolová

Zdroj: http://www.astrologiepetranel.cz

hviezda17

Zrcadlo sebelásky

Poslední dny byly skutečně velmi intenzivní. Ani ne snad proto, že by se toho odehrávalo až moc, ale proto, že jsem procházela náročným myšlenkovým posunem. Vysvětlím to. Od začátku roku 2017 jsem zkoumala své strachy hlouběji než jindy. Strachy si žádaly mou pozornost, přicházelo mnoho zkoušek. Období, kdy nám dochází více věcí, uvědomujeme si a všímáme, máme v životě všichni, ačkoli každý v různé intenzitě. Od své blízké přítelkyně jsem dostala před nějakou dobou krásnou knihu Minulé životy od Zdenky Blechové. Minulé životy navštěvuji velmi často, byla jsem zvyklá s tím pracovat, ale najednou ta kniha, co mi dlouho leželo v poličce netknutá, se přihlásila o pozornost. A spolu s ní i mnoho podvědomých vzorců.

Ačkoli na sobě pracuji ráda a posouvám se neustále bez pocitu stagnace, nebudu o sobě tvrdit, že mám vše vyřešené a nebudu tvrdit, že jsem „pochopila“. Jedno pochopení je pro mě jen jednou mušlí na pláži, kterou zkoumám. Člověk dochází pochopení celý život. Pochopení není jako konečná stanice, je to jen jedna z mnoha zastávek na cestě životem.

Hodně indícií mě vedlo k tomu, abych svou energii směřovala k práci, zhmotnění. A z druhé strany se mi do toho vkládaly situace neočekávané, ale Božím dokonalým plánem načasované. Nemohlo to být jinak. Věděla jsem to v tu chvíli, stejně jako teď. A tak v každém pocitu, který ke mně přišel, jsem zkoumala poznání, hledala pochopení.

Proč například nemám ráda, když mi lidé (v té nejlepší ochotě) pomáhají s mojí prací? Proč mi vadí neustále se opakující nevysvětlitelné a nevysvětlené chování lidí v mém okolí, kdy si nikdy nemůžu být jistá, zda tu pro mne budou nebo ne? Proč se pořád bavíme s lidmi o stejných tématech? Co pro mě znamenají vzkazy „zvenčí“?

Hodně se to motalo kolem vztahů. Pravděpodobně jste mou předchozí větou znechuceni, hodně lidí pořád bezvýsledně a bez posunu řeší vztahy. Ano, přiznávám, irituje mě to. Ještě v tuto chvíli nevím, proč nejbližší lidé v mém okolí nevydrží sami, zůstávají v nevyhovujících vztazích? Nedovedu to pochopit. Jsem sama a miluji to. Ano, občas říkám, že by se „někdo“ hodil, ale přitom sama dobře vím, že svou svobodu si užívám a nepustím k sobě jen tak někoho. Několikrát se mi někdo odrazil, kdo ke mně přišel, bylo to hezké a já stejně nic dalšího nechtěla. Byla jsem z toho viněna, ale já prostě nemám potřebu „muže“. Já mám potřebu budování společného vztahu založeného na poznávání se, hlubokých prožitcích a lásce, která roste z prvotní jiskry, nebo pevného přátelství.

Proto o to hůř chápu, že někdo má pocit, že bez „něj“ nebo „ní“ je poloviční a nemůže prožít to, co s tím druhým. A tak si říkám, že nemůže, protože nedovolí. Jakmile s takovým člověkem začnete hovořit na téma sexu, je tam fyzická přitažlivost a spoluúčast, výměna energií. Jenže ne vždy je pro nás samotné dobré určitá výměna energie s nějakým člověkem, která zůstává v nás. Po velmi dlouhé době jsem si zpracovávala i jednu energetickou výměnu, které bych nelitovala, ale po určitém čase jsem mohla pocítit, proč jsem do ní nikdy neměla jít – šla, abych pochopila.

horos

Každé pochopení nás více uzavírá nebo otevírá. Otevírá naše srdce, dovoluje nám milovat hlouběji. Jak ovšem můžeme milovat druhého, když nemilujeme sami sebe? Jak můžeme chtít vztah, kde se k nám někdo bude chovat férově, když mi sami k sobě nejsme fér? Jak můžeme chtít, aby nám někdo dal něco, co si sami neumíme dát? Jak můžeme stagnovat s lidmi, se kterými se cítíme více sami než šťastní? Proč neustále nadáváme a stěžujeme si a neumíme to změnit? Jsou to paradoxy, ve které žijeme.

Je to paradox lásky a bolesti. Protože většina jedná, a je i ochotná tvrdit, že naslouchá svému srdci, podle lásky v srdci nebo bolesti v srdci. Jak můžeme naslouchat zlomenému nevyléčenému srdci? Jak můžeme sbírat střípky své duše, které necháme všem těm nevhodným mužům, kteří nás jen měli učit mít rády samy sebe? Jak je možné, že je z toho viníme? Mluví ze mě bolest. Mluví ze mě neschopnost to změnit pro svět. Nicméně tím, že tuto zpověď píši, si uvědomuji, že dělám krok do své vlastní svobody a lásky, kde bolest bude zkušeností, ale ne mým vnitřním hlasem.

Bude to navždy přijatá minulost, která mi dovolí nežít život pro druhé, ale pro sebe. Bude to přijetí, ve kterém budu moci chodit po zemi mezi lidmi s otevřeným milujícím srdcem. Je to přijetí, které dá svobodu mě a tím i mým vztahům. A také je to okamžik, ve kterém ublížím těm, které opustím, ale já za jejich bolest už neponesu zodpovědnost dál.

Žiji a otevírám se vlastní pravdě. Pravdě mé celistvé bytosti, ne mého strachu a bolesti, špatných zkušeností. Otevírám se pravdě celistvosti, která je v míru s každou její částí – bolestmi, strach, minulosti, tak i radosti, odpuštění a lásky.

Ve Vesmíru jsme všichni jedno, jsme provázeni a učíme se. Věřím, že své lekce zdárně projdeme a chci v tom podporovat všechny, kteří jsou ochotni ji jít. Neopustím druhé proto, že prožívají zkušenosti a bolest, kterou mám přijatou. Zároveň nebudu ve svém životě držet ty, kteří nejsou ochotni tu změnu učinit, krok po kroku se vzdát minulosti a žít pořád podle toho, co by mělo nějak být, co nějak bylo a proč by to mělo být tak a ne jinak.

Věřím, že cesta nás vede všechny a přeji všem, aby na svých cestách poznali opravdovou lásku – ne tu partnerskou, tu svou, všeobjímající z Vesmíru, které je dostatek pro všechny a bez kterých vztahy, po kterých toužíme, prožít nemůžeme. 

Zdroj: http://brana-k-dusi.simplesite.com

Horoskop na obdobie 31. 1. – 5. 2. 2017

Zmatek

V tomto týdnu do 3. 2. působí Merkur v kvadratuře s Uranem a Jupiterem, která způsobuje v myšlenkách nesoustředěnost, roztěkanost a přehlcenost. Nedokážeme se plně soustředit na jednu věc. Stav nevím, nerozumím, nechápu, nepamatuji si, nejsem schopen komunikovat, je v této době normální stav. Objevuje se netrpělivost a zmatené informace. Mysl je pod velkým tlakem a zmatkem.

Venuše v Rybách v harmonii s Černou lunou ve Štíru 31. 1. – 3. 2. přináší téma vyrovnání – harmonie v lásce. Prožitek schopnosti lásky v sobě. Být láskou. Jakákoliv neharmonie – povýšení (závislost), či ponížení (odmítání) lásky v sobě, k sobě a k druhým, bude zviditelněna zásadní okolností. Tato konstelace působí tajemně a nevyzpytatelně, jako když bludičky lákají do hlubin lesa a vy se cítíte omámení, poblouznění a magicky přitahovaní, že až ztrácíte bdělost.

Objevuje se silná touha po velké lásce, což může být velká iluze a klam. Touhy mají být rozpuštěny, opuštěny a odevzdány. V harmonii tato konstelace přináší prožitek bezpodmínečné lásky. Především ženy, které jsou spojeny se svou ženskou přirozeností budou působit magicky, mysticky a přitažlivě. Toto je „osudová“ doba pro vztahy, umění, hodnoty a peníze.

Hromnice, které jsou 2. 2., symbolizují den zasvěceného života – Uvedení Páně do chrámu. Svátek připomíná událost z evangelií (Lk 2,22-38), kdy Ježíšova matka Maria přinesla podle židovského obyčeje svého syna 40. dne po narození do jeruzalémského chrámu, aby jej zasvětila jako prvorozeného Bohu. Zde se setkává s prorokyní Annou a spravedlivým Simeonem, který Ježíše nazval „světlem k osvícení národů“. Tento den je silný a člověk může mít prožitek ujasnění, blesk z čistého nebe ve svém vědomí, pocitu, myšlenky. Ozývá se vyšší vědomí v člověku, které můžete vnímat, když se ztišíte a jste jen sami se sebou.

V tento den nastane konjunkce Luny s Uranem a kvadraturou s Merkurem a opozicí s Jupiterem. Velké napětí, změny, chaos, nehody, technické závady, podrážděnost a rozpor mezi rozumem a citem. Dělat si věci po svém a pouze sám za sebe a pro sebe je v rozporu s Merkurem v Kozorohu, který je zodpovědný za splnění svých povinností, které jsou na něj kladeny, i povinností vůči druhým. Opozice s Jupiterem je napětím mezi přizpůsobením se a ochotou vyjít vstříc druhému na úkor své „sobeckosti“. Ideální čas k prožití si, co to je být ve službě, odevzdat se vyššímu záměru a překročit své osobní zájmy a prospěch. Schopnost překročit svůj osobní zájem, svou sobeckost je velkým zlomem ve vlastním vývoji. Bez této schopnosti nelze udělat nějaký pokrok a vývoj spojený s vyšším záměrem. Dnes si můžete prožít, jak jste na tom se svou schopností překročit své sobectví a druhému posloužit. Dnešek předznamenává možnost prozření, nového pochopení a změny. V podvečer vytvořením harmonického aspektu mezi Lunou a Saturnem zažijeme pocit uklidnění a zralého pochopení celé situace, která vygradovala během dne.

two-connect

Venuše vstupuje do znamení Berana 3. 2. a vytváří konjunkci s Marsem do 19. 2. Přichází oživení a určité jiskření mezi mužem a ženou, v nás se objeví větší tvořivost, nové podněty a schopnost akce a realizace. Konjunkce v Beranu ukazuje na prožívání ohnivé, vášnivé a rychlé, ale jen do té doby, než se dosáhne svého. Pak zájem opadá a hledá se nové jiskření.

Venuši v Beranu (do 2. 4.) si můžeme představit jakou ohnivou, temperamentní, vášnivou a sebevědomou ženu – Lásku, která ví, co chce a nerada se podřizuje. Nebezpečím je, stát se Amazonkou – bojovnicí, která nikoho nepotřebuje. Když se podíváme výhledově na putování Venuše, zůstává v Beranu déle, 4. 3. se stane retrográdní (zpětný chod) a 3. 4.vstoupí zpátky do Ryb, do konjunkce s Chironem do 28. 4. Tato Venušina cesta v Beranu je o nalezení lásky sám v sobě, mít rád sám sebe, přijmout se s láskou a postavit se do konání z lásky, ne ze strachu. Při navrácení do Ryb a do konjunkce s Chironem může být vyléčena hluboká bolest, která člověku brání milovat sám sebe, a tím i milovat druhé. Hluboké vnitřní zranění naší lásky brání prožívat lásku. Toto léčení bude probíhat od 3. 4. do 28. 4. Poté se Venuše navrátí do Berana a můžeme si nově prožít, jak milovat sám sebe a tím milovat druhého. Uvědomit si svou hodnotu, své potřeby, své hodnoty a co v lásce nabízím.

V této době proto mohou být navazovány vztahy, které budou pomáhat vynášet nejhlubší zranění lásky do uvědomění a následně možnost je léčit. Proto, když v této době projdete bolestným vztahem, dívejte se na něj jako na obraz uložený ve vašem nevědomí a nyní je jen zviditelňován skrze člověka, který na sebe vzal tento úkol. Venuše symbolizuje nejen lásku, tento proces se týká také umění, hodnot a peněz.

O víkendu začne pomalu působit harmonický aspekt – Slunce trigon Jupiter, 4. – 17. 2. Přináší pozitivní vývoj a příležitosti. Jupiter, planeta štěstí, hojnosti a expanze, má přinést prohloubení moudrosti a poznání, přináší nové příležitosti a řešení.Díky hlubšímu pohledu na věc můžeme nalézt nové cesty. Důležitá je ochota hledat nová řešení, která povedou k vývoji. Ten, kdo chce udělat změnu, hledá možnosti a ten, kdo nechce, hledá výmluvy. V největší síle bude tento aspekt příští týden. Máme se na co těšit. Neharmonické aspekty na Merkura – mysl skončí. Naopak se mysl dostane do velké síly, kdy myšlenka tvoří a zhmotňuje. Síla slova a myšlenky 5. – 7. 2., harmonický aspekt mezi Merkurem a Černou lunou. V těchto dnech již budete vědět!

S láskou, Petra Nel

Zdroj: http://www.astrologiepetranel.cz

Rok 2017 – ROK SLUNCE, ROK PROBUZENÍ

Rok 2017 přeje a žehná novým začátkům!

Vybízí k plnému soustředění se na sebe sama a na svou vlastní jedinečnou cestu.
Inspiruje k tvořivosti a svobodnému rozvíjení svých talentů a dovedností. Vede nás k rozpomenutí se na to, kdo jsme a co si opravdu bytostně přejeme. Vědomé spojení se Zdrojem energie v nás napomůže celkovému ozdravění našich těl, vztahů a dalších oblastí života…

V uplynulém roce Marsu jsme více či méně dobrovolně ukončili staré záležitosti, rozloučili se s tím, co již nepotřebujeme, co nás trápí a zbytečně zatěžuje. Tím se osvobodil vnitřní i vnější prostor a my se můžeme otevřít novým možnostem a příležitostem… A také novému vnímání a chápání života a sebe sama.

alt

 

Stejně tak po tarotové kartě číslo XVI Věž následuje číslo XVII Hvězda, často nazývaná „kartou vodnářského věku“. Nahá žena lije vodu ze dvou džbánů do jezírka a na zemi. Odevzdává tak svou nashromážděnou zkušenost do kolektivního pole a modlitbou a meditací pročišťuje zemi, tedy každodennost a stereotypní reakce na situace, které se dějí. Jde vlastně o vyobrazení procesu obrody, kterým nyní stále intenzivněji a vědoměji procházíme jako jedinci i jako celé lidstvo…

alt

Jedna plus sedm rovná se osm. Osmička svým tvarem připomíná rovnováhu mezi nebem a zemí: „Jak nahoře tak dole“ a vede nás k tomu, abychom se řídili kosmickými zákony, sladili se s vesmírnými rytmy a cykly, abychom správně ohodnotili a vyhodnotili své talenty a schopnosti.

Před tím, než cokoliv nového začneme, se potřebujeme zastavit, zklidnit svou mysl i emoce, rozpomenout se na svůj božský původ, naladit se v meditaci či v modlitbě na svou Hvězdu, tj. na své vyšší Já tak, aby naše konání bylo skutečně nové, obrozené, ze srdce jdoucí, přinášející radost a užitek nám samým a stejně tak i okolnímu světu. Abychom podobně jako nahá žena, tj. čistá duše nemuseli nic skrývat…

Svým umístěním v horoskopu zrození Slunce vypovídá o našem já, o vztahu k sobě samým, o našem sebe-vědomí a s tím spojeném fyzickém zdraví a imunitě. Dnem Slunce je neděle, která je též prvním dnem, tj. energetickým začátkem týdne. Od toho, jak neděli prožijeme se pak odvíjejí další dny. Nakolik dokážeme nedělat, nedělit, odpočívat, být sami se sebou a zabývat se jen tím, co nás těší a baví? Umíme si udělat čas pro sebe, být sami se sebou? Rok Slunce je tedy takovou jednou velkou nedělí a neděle v něm prožívejme obzvláště vědomě..

 

Součet 2017 dává číslo jedna, které je z numerologického hlediska i číslem Slunce. Jednička nám připomíná naší jedinečnost a stejně tak i skutečnost, že vše je ve skutečnosti jedním, vše je jediné vědomí, jediné Absolutno…

sun-symbol

Symbolem Slunce v astrologii je kruh s bodem uprostřed. Duch je umístěn v těle, tj. paprsek nesmrtelného Ducha proniká do roviny hmoty. Bod je mystickým středem, zdrojem, z něhož vše vyvěrá, z něhož se vše tvoří… Takto je zevnitř utvářeno i naše tělo, do něhož jsme jakoby oblečeni, jímž jsme obklopeni. Tělo, které je zdánlivou hranicí mezi námi a světem jako kruh kolem bodu, potvrzující naše rozhodnutí narodit se v hmotném těle a částečně tak usnout, polo-zapomenout na svůj božský původ a spojení se Zdrojem. Tímto „polo-zapomenutím“ jsou pak způsobeny mnohé trampoty, ovšem i mnohá potěšení, které nazýváme dohromady hmotnou existencí. Z nadhledu a perspektivy sedmé čakry na temeni hlavy je pak vnímáme jako BOŽSKOU ČI KOSMICKOU HRU. Z úrovně čakry první, umístěné na kostrči a spojené symbolicky s přísným Saturnem, vnímáme život velmi vážně, jako těžký, plný nebezpečenství, před kterými se musíme ochránit a problémů, které musíme řešit. To vše střídáno krátkými okamžiky pomíjivých radostí, kvůli kterým to vše snad stojí za to :)

Rok Slunce tedy prozáří shůry naše těla, naše mysli, naše pocity. Pozdvihne nás výše, rozšíří naše vědomí a pomůže nám příjemným způsobem uvolnit nejrůznější stažení, blokace, omezující vlivy z minulosti, které můžeme jako Hvězdná žena prostě s úlevou odevzdat, opustit, rozpustit… Tvořivost, hravost, spontánnost a s nimi i dětská čistá radost přicházejí právě tehdy, když přestaneme sami sebe a tím i své životní okolnosti brát tak vážně, vnímat je jako tuhé, neměnné, pevně dané a tím i omezující. Takové omezené chápání a vnímání se obvykle projevuje v naší páteři jako určité stažení, jako blokace jednotlivých energetických center, bránící životní síle proudit. Prodýchávání a pročišťování páteře zevnitř je jednou z nejjednodušších a zároveň těch nejdůležitějších technik jógy. Naše záda se tak zákonitě narovnají, přirozeně se rozvine květina srdeční čakry, posílí se oblast sluneční pleteně (solar plexus), stáváme se vyrovnanějšími, sebevědomějšími, tyto kvality vyzařujeme do okolí a dle zákona podobnosti si přitahujeme do svého života nové příležitosti, inspirativní setkání a další mnohé dobré věci, které si vzájemně tak rádi přejeme.

Strachy ega spojené se zachováním hmotné existence a lpění na své osobní důležitosti vedou také k nejrůznějším disharmoniím v našem energetickém poli, které se v podobě kruhu rozestírá kolem našeho hmotného těla ve vzdálenosti předpažené ruky. Zde jsou naše hranice, které by měly být okolím respektovány. Hradby, které jsme si ze strachu a ze stavu nevědomí kolem sebe dříve budovali, se v těchto osvícených letech již rozpouštějí či náhle boří a místo nich objevujeme a zevnitř vědomě utváříme své hranice přirozené, utváříme svou celistvost a dobrou imunitu, stáváme se bytostně zdravými, rozsvícenými jedinci, radujícími se jen z toho, že jsou a obdarovávají tak sebe i své okolí. Masky padají, iluze končí… Přichází ráno a my se probouzíme z dlouhého snu!

Jak tvořit, s čím tvořit a jak tímto tvořením obdarovat a prozářit sebe i své okolí, jsme si vědomě vybrali již tím, že jsme se narodili do jednoho z dvanácti znamení Zvěrokruhu. Tím jsme na herní desce Božské hry umístili své figurky, svá malá slunce do určitých pozic, zvolili jsme si a vymezili oblast sebepoznání: Například Býk tvoří a poznává sebe sama v oblasti jídla a peněz, Váhy ve vztazích, Panna ve zdraví a službě atd… Z jednoho se vyděluje zdánlivá mnohost: naše malá slunce vycházejí jako paprsky z jediného Slunce-Zdroje uprostřed Zvěrokruhu, jsou s ním nerozlučně spojena, z něho čerpají podporu a k též směřují. Pokud zpracujeme, propojíme, scelíme všechny kvality Dvanácti, stáváme se Třináctým znamením Zvěrokruhu a tato úroveň Božské hry končí…

Nový rok vítáme několik dní po novoluní v Kozorohu, v období, kdy se soustřeďujeme na sebe, ptáme se, co je pro nás skutečně podstatné a důležité. Jak si vlastně přejeme žít, co nás baví a naplňuje radostí, co potřebuje naše tělo, aby nám v něm bylo dobře?

A co vlastně znamená soustředit se na sebe? Nejde náhodou o tolik zavrhovaný egocentrismus či sobectví? V roce Slunce se, kromě jiného, učíme rozlišit mezi egem a Já. Egocentrický člověk vyjadřuje svými myšlenkami, pocity a činy heslo: „Po mně potopa!“, tj. nedbá na následky svého konání. V dnešní době je takovým projevem především konzumentský přístup k životu, sklon obklopit se a zahltit vším možným i nemožným…

Slunce nám sděluje, že toho ve skutečnosti zdaleka tolik nepotřebujeme. Snad proto kvůli svému rozvoji tak rádi cestujeme do tzv. rozvojových zemí, níže na jih a necháváme se inspirovat a obohatit tzv. chudými lidmi, kteří jsou často mnohem radostnější a šťastnější. Radost bez příčiny je další jogínskou technikou, kterou můžeme denně, ze začátku alespoň pár minut praktikovat… Při mnohem hlubším soustředění se, které už je vlastně meditací a duchovní praxí, se spojujeme se svým bytostným či vyšším Já a tím i absolutnem, celým nekonečným vesmírem. Zpočátku se můžeme jednoduše naladit do srdce, kde vždy bezpečně zjistíme, jak se věci mají. Zjistíme, že bez lásky k sobě a bytostného sebe-přijetí se opravdu daleko nedostaneme…

Ano, ať už se v našem životě, v našich vztazích, v práci, se zdravím stalo cokoliv, v roce 17 můžeme vstát a jít za svou Hvězdou! Pokud během roku pocítíme únavu a nejistotu, pak si díky tomu budeme moci uvědomit, že jsme se zřejmě od svého spojení s Hvězdou poněkud odchýlili a řešíme problémy ostatních či vycházíme vstříc jejich požadavkům více, než je. často doslova, zdrávo :) V takové chvíli se zastavme, zklidněme, jděme do sebe, abychom obnažili skryté motivy, které nás k takovému chování vedou…

V meditaci na spojení s Hvězdou výrazně napomůže Luna ve Vodnáři, která se na začátku roku, přesně o půlnoci z 31.12 na 1.1 nalézá v drobném pozitivním aspektu (vztahu) polosextil se Sluncem v Kozorohu. Naše hluboká touha po skutečné vnitřní svobodě bude tedy s pomocí velmi konkrétních psychických projevů a intuitivních sdělení usměrňovat naší rozumovou a vědomou část, Slunce v Kozorohu, naše já, případně i ego se svými často pomíjivými cíli…

Podporu v podobě pozitivního aspektu sextil má Slunce od spojení neboli konjunkce Marsu s Neptunem v Rybách, která nastala 1.1 2017 jako jakýsi prvotní energetický impuls roku. Toto spojení můžeme nazvat třeba Boží bojovník či Šiva Ničitel. Umíněné Slunce v Kozorohu může představovat náš sklon naložit si na záda pořádný náklad úkolů, povinností a s tím i zbytečných problémů. Na poslední chvíli může být občas poněkud iracionálně připomenuto, že tudy cesta nevede, že máme dělat jen to, co je smysluplné, co vyvěrá z nás, co je skutečně dílem Božím…

V roce 2017 budeme dále ve své práci na sobě podporováni především vskutku blahodárnou konstelací planet: Uran v Beranu se ještě dvakrát ocitne v pozitivním aspektu-vztahu trigon se Saturnem ve Střelci. Poprvé tato situace nastala přesně 25.12 2016, dále pak nastane 19.5 a 11.11 2017. Její vliv však můžeme využívat během celého tohoto téměř ročního období.

Uran se ve znamení Berana nalézá již sedmým, posledním rokem a završuje tak své revoluční, mocné a probouzející působení. Přímo kvantovými skoky urychluje náš vývoj, naše rozpomínání se na to, kdo jsme a co doopravdy chceme. Jakožto kosmický programátor nás osvobozuje od omezujících nastavení daných výchovou a společenskou situací. Svým hlubokým, meditativním dechem rozdmychává oheň čistého nadšení z existence. Skrze temena našich hlav vysílá energetické žehnající impulsy do všech oblastí života i těla. Vždyť znamení Berana souvisí s raným dětstvím, s prvními sedmi lety, kdy jsme si většinou hráli, tj. opravdu jsme dělali, co jsme chtěli a díky tomu jsme se tak intenzivně vyvíjeli. Stejně tak dychtivě jsme přijímali impulsy z okolí, především od rodičů či prarodičů a více či méně se nechali ovlivnit jejich osudy, názory, chováním a vytvořili jsme si žebříček hodnot, podle kterých jsme se doposud chovali.

Období Urana v Beranu je tak obrovskou rebelií celého lidstva a projevuje se na mnoha různých úrovních. U jednotlivců jde především o intenzivní kladení si otázky: co vlastně opravdu chci dělat, jak chci žít? Otázky, kterou jsme si během života pod tlakem okolností často klást přestali. Otázky, která by se také měla stát klíčovou a zásadní nejen pro sluneční rok 2017…
Trojitý trigon se Saturnem ve Střelci pak pomůže celé toto sedmileté období završit, sklidit plody velké uranské revoluce, nasměrovat naše osvobozování a sebeobjevování. Ukázat konkrétní směr a cíl a v dobrém smyslu nás i donutit dělat konkrétní každodenní kroky k němu. Zatímco Uran urychluje, Saturn naopak brzdí. Jejich dobrý a harmonický vztah v tomto období by se dal přirovnat k jízdě autem, kde rovněž musíme ve správnou chvíli šlápnout na plyn a přidat na rychlosti a poté zase přibrzdit…

Saturn se ve Střelci se nalézá přibližně od roku 2015 do konce roku 17 a jeho působení můžeme shrnout do jediné věty:Člověče, soustřeď se, rozpomeň se na své nashromážděné poznání a zkušenosti a použij je v praxi tak, abys mohl opravdu moudře užívat života a byl prospěšný i ostatním!“ Nebo též obráceně: „Den za dnem se postupně očišťuj a zbavuj názorů a přesvědčení, které ti vůbec neprospívají a naopak škodí, dělají tě ne-mocným…
Astrologický dům horoskopu, kde se aktuálně Saturn ve Střelci u každého z nás nalézá, pak vypovídá o konkrétních životních oblastech a situacích, v nichž Saturnovy přísné zkoušky skládáme…

Trigon Urana se Saturnem si můžeme představit jako jakýsi „Vůz změn“, který vyjel z garáže již v roce 2016, v tomto roce nabírá rychlost a díky našim řidičským zkušenostem se nám jej podaří uřídit a koncem roku dojet zdárně k cíli. Tento trigon je ohnivý: změny tedy proběhnou v nás samých jako celkové prozáření, odvaha, bytostné ozdravění, energetické osamostatnění a vyvázání se z nejrůznějších závislostí, slibů, fiktivních povinností. Konkrétnější výsledky se pak projeví až se vstupem Urana a Saturna do zemských znamení Býka a Kozoroha.

Vstup Saturna do Kozoroha před třiceti lety přinesl výsledky velmi konkrétní: pád komunistických režimů v Evropě. Předchozí umírání a poslední křeče tzv. starého režimu v procesu a jakousi „perestrojku“, tj. přestavbu nebo též přenastavení, přeladění našeho pohledu na svět (Saturn ve Střelci byl naposledy v letech 1986-88) nyní v jiné podobě zažíváme znovu… Rok Slunce je tedy ještě poměrně divokou jízdou, jen s tím rozdílem, že jí (možná) nebudeme vnímat tak dramaticky jako v roce Marsu, možná se chvílemi budeme i bavit :)

Další významnou astrologickou událostí je vstup vzestupného lunárního uzlu (Rahu) do znamení Lva, kde Slunce vládne. Ze znamení Panny se do Lva přestěhuje přesně 10.5 2017 (bude zde do 7.11 2018). Od listopadu 2015 zažíváme díky vzestupnému uzlu v Panně tzv. Velké vystřízlivění, uvědomujeme si nezbytnost udělat si pořádek v těle, v příbytku, v životě… Se vstupem vzestupného uzlu do Lva si díky předchozí očistě začněme skutečně užívat radostí života v těle. Jak nám to půjde, co si pod tímto pojmem představit? Zde si můžeme opět připomenout součet Sedmnáctky, tj. Osmičku a s ní i tarotovou kartu VIII SÍLA.

Žena, která láskyplně rozevírá tlamu lva je výjev, který by nás v reálném životě jistě překvapil. Přesto se něčím podobným zabýváme téměř denně když se pokoušíme „zkrotit“ své závislosti, chutě a touhy, často však násilím či s pomocí zrádného intelektu. Slibujeme si, že budeme jíst zdravěji, cvičit častěji, potlačujeme své sexuální tužby, které se pak “utrhnou ze řetězu” v ten nejméně vhodný moment… :) Žena na kartě Síla má však toto téma zvládnuté a inspiruje nás třeba jen tím, že svého lva (tužby, chutě vášně) prostě miluje a přijímá a se zjevnou rozkoší si je vědomě užívá, tudíž jí rozhodně nepřerostou přes hlavu! Tato karta by mohla zdobit mnohé motivační nástěnky nejen v roce 17 :) Vždyť vzestupný uzel ve Lvu nám po osmnácti letech opět říká: „Užívej si, oslavuj dar života v těle, dělej, co ti činí potěšení, rozvíjej svou individualitu a sdílej s druhými své jedinečné dary a talenty“.

Sestupný uzel (Ketu) ve Vodnáři z druhé strany Zvěrokruhu však toto užívání vyrovnává či zakotvuje po svém: svobodou. Ano, dopřejme si potěšení i úspěch, ovšem neulpívejme na něm, nenechme se jím omezit, spoutat. Uvědomujme si, co děláme, co svým jednáním vytváříme, jaké výsledky přinese. Osvícený stařec Vodnář a mladý „pařmen“ Lev se budou muset mezi sebou domluvit a vytvořit něco nového, kvalitativně jiný způsob oslavování a užívání života v těle.
Je vůbec možné tyto dva protipóly sloučit, propojit? Pokud se rozhodneme, že ano, půjde to…! Podobně se mnozí z nás ptali v době stejné konstelace uzlů v roce 1998-9. Tehdy se odpovědí stala Tantra… Jak vnímáme toto prastaré moudré učení dnes? Nuž, ať už jsme zažili v uplynulých osmnácti letech na toto téma cokoliv, linie evoluce Vodnář-Lev nám přináší možnost pokračovat v tomto objevném dobrodružství na zcela nové úrovni.

Tato konstelace podpoří také naší tvořivost a rozvoj originálních alternativních aktivit, například projektů v oblasti práce s dětmi, uměleckých činností, tvořivého trávení volného času, ekologické péče o vzhled, léčivé sexuality, práce s tělem…

7.6. se vzestupný uzel ve Lvu a sestupný ve Vodnáři dostanou do dobrých aspektů s Uranem v Beranu a toto přibližně čtrnáctidenní období může přinést opravdu osvícené přesné zásahy do našeho tvoření! Dostaneme geniální nápady a jasné pochopení, jak propojit různé oblasti, lidi, poznatky, zkušenosti do nového prospěšného a životaschopného celku… Přesně 11.9 pak nastanou podobně dobré vztahy celé linie s Jupiterem ve Vahách. Toto období bude vhodné k tomu, abychom své projekty, a tvůrčí aktivity dovedli k dokonalosti, dali jim formu a tvar, ve které je nabídneme světu. Plné dotažení a potvrzení správnosti našich aktivit dostaneme až ve dnech kolem 9.10, kdy se do pozitivních aspektů s linií evoluce dostane Saturn ve Střelci.

Jak nás v roce 2017 učí, léčí, zasvěcuje, podporuje „hodný strýček“ Jupiter? Až do 10.10 2017 se tento štědrý dárce bude nalézat ve znamení Vah (od 9.9 2016). Po dvanácti letech tedy opět blahodárně působí na oblast partnerských vztahů. Podoben taoistickému mistru nám pomáhá rozvíjet umění vyrovnat se a narovnat, zprůchodnit energetické dráhy v sobě a umožnit energii proudit i mezi námi a světem…

Co nám v tom brání? Jaká zranění, jaké situace, s nimiž jsme se doposud nevyrovnali stále nedobře ovlivňují naše vztahy, počínaje vztahem k sobě? Zraněný léčitel Chiron, vládce Vah právě o těchto hlubších příčinách vztahových disharmonií vypovídá. Generace tzv. „nechtěných dětí“ s Chironem ve znamení Berana (přibližně 1968-1977) zažívá léčivé působení Jupitera ve Vahách obzvláště intenzivně. Hluboká zranění z dětství se více či méně projevují i v dospělosti a záleží na každém, jak je ochoten si je přiznat a terapeuticky zpracovat…

Aktuálně se Chiron nalézá již několik let v Rybách a jeho několikanásobný pozitivní aspekt kvinkunx (150 stupňů) s Jupiterem ve Vahách, nabízí příležitost k odpuštění, které může opravdu ukončit bolestné opakující se vztahové situace. Odpustit můžeme všem ženám a mužům, kteří nám (nejen v tomto životě) ublížili a samozřejmě též naopak: poprosit o odpuštění všechny muže a ženy, jimž jsme ublížili my…Tento aspekt nastává přesně 31.12 2016, dále 14.2 a 23.9 2017 a jeho působení můžeme využívat po celé toto několikaměsíční období.

Dlouhodobá opozice Jupitera ve Vahách s Uranem v Beranu patří k nejnáročnějším astrologickým konstelacím roku. Poprvé nastala 26.12 2016, dále nastane 3.3 a 28.9 2017.
Z jedné strany tu máme snahu o zachování rovnováhy ve vztazích, kvůli níž jdeme často do nezdravých kompromisů a přetvářky, z druhé strany jednoznačné extremní projevy svobody jedince, svobody za každou cenu… Jupiter též představuje tradici, určitý konzervatismus, Uran oproti tomu vše nové, vymykající se stávajícím pořádkům.

Tendenci těchto dvou polarit rozjíždět se a vzdalovat může dobře držet „na uzdě“ již zmíněný Saturn ve Střelci, který tu hraje roli moudrého prostředníka a napovídá, že cesta může vést středem a domluva je možná. V době trigonu Saturna s Uranem (viz. výše) se soustřeďme na vlastní vývoj a nové příležitosti v sebepoznání, v době sextilu Saturna s Jupiterem (kolem 27.8) spíše na na léčení a kultivaci vztahů, rozšíření harmonie.

Ano, obě planety v opozici potřebují naší pozornost, důležité však je, abychom je nevnímali jako protikladné, ale naopak jako souladné, spolupracující. K tomu však potřebujeme vyvinout jisté vnitřní úsilí. Ve vztazích zákonitě potřebujeme svobodu, jinak ustrnou, stávají se zátěží a omezením. Po mnoho let jsme si s pomocí Urana v Beranu uvědomovali, že problematické situace ve vztazích vycházejí z nás, z nedostatečného sebe-přijetí a sebe-lásky. Tak dlouho a umíněně jsme marně hledali lásku a přijetí u těch druhých, až jsme došli do bodu pochopení a osvobodili jsme se tak z mnohých závislostí a omylů. Na konci tohoto osvíceného období jsme opozicí Uran-Jupiter (Beran-Váhy) vlastně obdarováni, neboť můžeme vytvořit skutečně nové pojetí vztahu nového věku: vztah jako přátelství, vztah jako příležitost ke společnému vývoji…

Vstup Jupitera do Štíra (10.10 2017 – 8.11 2018) přinese poněkud razantnější výuku a léčení. Budeme-li naslouchat radám Jupitera ve Vahách, pak se ve stavu skutečné rovnováhy hladce a elegantně ponoříme do hlubokých temných vod sexuality a iracionálna, abychom prozkoumali své možnosti či pořešili ty nejhlubší příčiny svých stávajících potíží. Sexualita Štíra je jiná – zralá, transformační, léčivá, zázračná… Pokud si tak přejeme a jsme připraveni, naše pohlaví (zóna Štíra) se stanou chrámem a místem bohoslužby, Jupiter pak naším skutečným tantrickým učitelem…

Černá luna neboli Lilit přejde ze znamení Štíra do Střelce 14.2, a tím skončí mnohaměsíční období (od 27.5 2016) „šťourání“ v citlivé oblasti sexuality a hlubokých traumat, kdy nám bylo „pomáháno“ odhalit pravdu o sobě, odpuštěním uzdravit prohřešky minulosti, prožít a přijmout temnotu a stín v sobě samých

Ve znamení Střelce bude až do 10.11 Černá luna vydatně napomáhat Saturnu v očistě našich názorů a přesvědčení a tím i očistě jater, sídla Jupitera, vládce Střelce. Ke spojení Černé luny se Saturnem dojde 22.8, kdy tlak na naší názorovou detoxikaci bude zřejmě maximální. Podle naší reakce na to, co se děje, dobře poznáme, jak jsme využili celé období Saturna ve Střelci, období Velké názorové obrody a zasvěcení do skutečné zdravé pozitivity, období osvobození se od vlivů společenských či náboženských a dalších manipulací…

Bílá luna neboli Selena se po sedmi letech od 12.11 2016 nalézá ve znamení Býka, kde nám pomáhá spojit se vědomě se svým ženským či mužským tělem, prohlubuje sebelásku, vědomí vlastní hodnoty a otevřenost skutečné hojnosti. Pomáhá nám udělat svůj život hluboce ekologickým, zdravě a příjemně jednoduchým. Harmonický aspekt trigon Bílé luny v Býku s Plutem v Kozorohu nastane 28.3. a je možné, že napomůže odblokovat, uvolnit mnohá emoční sevření, projevující se například potížemi s krční páteří, která se nalézá na tělesném Zvěrokruhu právě v zóně Býka. Projevy tohoto zemitého trigonu budou poměrně konkrétní, v těchto dnech můžeme učinit mnohá rozhodnutí spojená s naší obživou, bydlením, jídlem či dalšími podobnými záležitostmi. Společným jmenovatelem je určitě hlubší spojení s přírodou a přirozeností, samostatnost a zodpovědnost, vycházející ovšem ze skutečné sebelásky…

13.6 přejde Bílá luna do znamení Blíženců (do 12.1 2018) a nabídne nám ty nejlepší, opravdu čisté zdroje informací a příležitosti učit se a studovat tím nejlepším pro nás způsobem, opět konkrétně podle astrologického domu, který se v Blížencích u každého z nás nalézá.

Přátelé, s nadějí očekávaný rok Slunce už je tady, nezbývá než narovnat záda a vypnout hruď, vzpřímeně a hrdě jako Lev, jako král se nechat inspirovat shůry, začít opravdu vládnout svému životu a udělat první vědomé kroky po zlaté cestě Středem…

Nechť se naše přirozené energetické koruny na temeni hlavy podobny květinám otevřou slunci už tady, už teď!

S láskou a přáním všeho dobrého všem nám, dětem z hvězd

Alita Zaurak

www.mandalia.cz