Tag Archive | telo

Kryon – Krása systému Boha

Tento živý channeling Kryona byl přijat Lee Carollem při vysílání pro Českou a Slovenskou republiku, 20. 09. 2020
(Tento channeling si můžete poslechnout i v audiopodobě: https://youtu.be/xHb8x_qu2y4)

Zdravím vás, drazí, já jsem Kryon z magnetické služby.

Díky tomuto druhu setkání jsou mnozí, kteří toto nyní budou poslouchat. Mnozí, kteří by možná nešli na setkání, které v sobě má channeling. Já si to uvědomuji. A nejprve vám chci říct toto – to, co zde vidíte, je rozšíření lásky Boha. Nesoutěží to s ničím, co vám bylo řečeno o lásce, soucitu a velkoleposti nádherného Stvořitele. Zprávy, které přináším pro tuto planetu po 31 let, jsou snadné. Jsou snadné, protože jsou prosté. První zpráva, kterou jsem vám předal, byla tato: Drazí, Tvořivý Zdroj, který vás stvořil, je větší, než vám bylo řečeno. A tento Zdroj ví, kdo jste, a miluje vás jako byste byli jeho dětmi. Mnohé z věcí, které vám byly řečeny, by zlepšily tuto pravdu. Máte výraz: „Stvořeni k jeho obrazu“. Je to výraz z Písma. A znamená to, že vy jste obrazem Boha. Že vaše duše nese tuto lásku a tento soucit. Dovolte, abych se vás zeptal – řekli vám, že když zemřete, vaše duše pokračuje? A odpověď zní ano. Téměř všechny víry na Zemi to odrážejí. Jinými slovy – věří tomu. Duše je navždy. To by vám mělo ukázat, kdo jste. Ta lidská část je dočasná, ale duše je navždy. Přesto je nemůžete oddělit. Právě teď jste naživu. Žijete ve své duši, zatímco kráčíte po této planetě – vaše duše kráčí s vámi. Proto je extrémně těžké pochopit duši, protože je mnohem větší, mimo 3D realitu, kterou vnímáte. Vaše duše je plavidlem, ve kterém se duchovně pohybujete. A v této duši jsou kousky a části Tvořivého Zdroje, vesmíru. Představte si to. Nejste jednoduše jen biologií této planety. Jste pochopitelně mnohem, mnohem víc. A tato část je to, o čem vás učíme už 31 let. Máte láskyplného Stvořitele. Tak jak jste se to učili. Ale rozdíl je v tom, že tohle není soudící Bůh. Je to Bůh lásky.

Četli jste někdy v Písmu podobenství o marnotratném synovi? Je o dvou dětech jednoho otce. Jedno z dětí dělá všechny ty úžasné věci a dodržuje všechna ta pravidla, a to druhé dělá pravý opak. Jak ten příběh pokračuje, oba chlapci se vrátí domů na návštěvu. A podobenství říká, že pro oba je nachystána stejná nádherná oslava. Pro oba. Přesně tak to je. To je má zpráva pro lidstvo už 31 let. Totiž že Bůh vás nesoudí. Přicházíte na tuto planetu a máte svobodnou volbu. Můžete věci dělat tak, jak chcete. Avšak pokud začnete dělat ty božské věci, váš život se začne měnit. Proto jste byli stvořeni. K tomu je stvořena vaše duše. A čím blíže se dostanete Tvořivému zdroji, tím lépe se budou odehrávat věci ve vašem životě. Poslouchejte, hovořím o změnách ve vás, které nastanou, když se více přiblížíte Zdroji lásky, ze kterého pocházíte, který je ve vaší duši – je vaší rodovou linií, kterou si zasloužíte. Uvědomujete si, že tato konkrétní informace byla před vámi, vaší kulturou a několika dalšími zadržována? Uvědomujete si, že vám nebylo řečeno všechno? Chci vám říci toto – tato planeta se začíná měnit – všimli jste si toho? A celá pravda začíná být spatřována. Je to jako by se začalo ukazovat světlo jako nikdy dřív. Dovolte ale, abych se vrátil k tomu, co vám říkám už 31 let.

Poslouchejte. Jak by se vám líbilo žít déle? Jak by se vám líbilo nebát se a mít méně úzkosti? Jak by se vám líbilo udržet nemoc mimo tělo? Já vám povím, jak na to – začněte chápat, že všechny atributy, o kterých jsem právě hovořil, jsou založené na svobodné volbě. Protože když začnete chápat, že je ve vás část Stvořitele, část Zdroje, Boha, vaše tělo se začne měnit.

První otázka, kterou bych položil ohledně vztahu mezi tělem a duchem, je tato: Věříte, že vaše vědomí a to, jak se cítíte ohledně různých věcí… čemu věříte… – věříte, že vaše vědomí skutečně dokáže měnit věci? Někteří tomu věří a jiní ne. A přesto když se rozhlédnete kolem sebe, tak to vidíte všude. Muži i ženy, kteří se celý svůj život bojí nemoci, ji skutečně vnesou do svého těla a vy víte, že mám pravdu. Máte přátele, kteří se vždy bojí, že něco chytí – a chytí úplně všechno. Když je vidíte, jsou vždycky nemocní. Pomyslíte si: „To je lidská bytost, která nemá silný imunitní systém,“ a máte pravdu. Protože síla imunitního systému je přímo spojená s vaší vírou, vaším přesvědčením. Věříte, že posvátnost, se kterou Mistři kráčeli po Zemi, je ve vás? JE. Pokud ji hledáte. Pokud tomu věříte. Pokud skutečně začnete říkat: „Drahý Duchu, drahý Bože, je toto pravda?“

Mnozí z vás používají homeopatii jako lék na mnoho nemocí a výzev, které se týkají vašeho těla. Homeopatie funguje, přestože věda říká, že by neměla. Protože posílá jemný signál té vaší části vašeho těla, které se říká innate – a ta spustí procesy, které posílí imunitní systém. Drazí, vítejte u homeopatie, kterou je vědomí v těle. Je to vědomí vašeho těla, co začne léčit, protože mu pošlete signál. V této nové energii je tím signálem, který začnete posílat svému tělu, vaše vlastní přesvědčení, víra. Může být pravda, že je ve vás tato obrovská schopnost uzdravit své tělo od strachu, úzkosti, nemoci, takže můžete posílit svůj imunitní systém přesně tak, jako to udělali Mistři? Jak víte, oni nikdy nic nechytili. Neměli nemoci, jak víte. Teď je řada na vás – tohle je vaše rodová linie. Vaše rodová linie, o které hovoříme, je duchovní. Pochází od Stvořitele. Zdroj, kterému říkáte Bůh, je ve vás. A Písmo vždy říkalo, že tomu tak je.

Channeling, to jsou informace přímo od Zdroje, který je nádherný, soucitný a laskavý. A všechny ty roky jsem vám předával tyto zprávy. Druhá zpráva, kterou vám předávám už 31 let, začala první knihou, kterou napsal můj partner na základě mého pokynu. A ta zpráva zní: Přichází posun – a bude to posun, změna v lidském vědomí. Bude to větší posun, než jaký kdy na této planetě nastal – jak lidé přemýšlí, jak se k sobě chovají, co chtějí a co dovolí. Jako když rozsvěcíte světla – začnou se rozsvěcovat vyšší vědomí. Tento posun nastal. Nastal v roce 2012. Po celé planetě. Starodávní/ Domorodci to předpovídali. Pro tento nadcházející posun existuje mnoho výrazů. Byl spojován s hvězdami, s takzvanou precesí rovnodennosti. To je pochopitelně pravda. Představuje 26.000leté kolébání Země. A konec jednoho a začátek druhého cyklu kolébání nastal právě v prosinci roku 2012. Pokud by lidstvo skutečně překročilo tento milník, měly se začít dít věci… No, překročili jste ho…

Kolik z vás, co toto posloucháte, jste senioři? Pamatujete si, že se v Písmu říká, že nepřekročíte rok 2000? Mělo se něco stát – možná 3. světová válka, možná nukleární holokaust… Mnozí vám říkali mnoho věcí – včetně channelerů! Včetně toho, kterému se říká Nostradamus. Je to i ve vašem Písmu… „Dávejte si pozor na problémy kolem roku 2000,“ říkali. Když jsem dorazil v roce 1989, má první slova byla, že nebude žádný holokaust. Nebude žádná 3. světová válka. Protože se lidstvo začalo posouvat a měnit. To je má druhá zpráva.

Tento milník jste překročili před osmi lety a teď jste uprostřed přepisování vědomí.

Kolik už jste tu mohli mít celosvětových pandemií? Odpověď zní, že mnoho! Létali jste po celém světě celé roky. Pokud zde byla třeba i okrajově jedna infekce, mohla se kdykoli rozšířit stejnou měrou. Kdykoli! A teď je to tu s vámi – a není to mor. Je to jednoduše chřipka. Přesto způsobila takové uzavření. A toto uzavření je to, o čem mluvíme. Je to čas obnovy, omlazení. Čas změny. Můžete to vidět všude. Někteří se toho bojí. Někteří se toho budou vždy bát. Drazí, toto je to, o čem jsme mluvili už před mnoha lety! Ten posun nebude postupný, drazí. Bude to velký tlak na kultury kolem vás. Bude to tlak na politiku. Bude to tlak na události či situace, které vycházejí na povrch a které zde vždy byly. Bude se to týkat otázek (ne)rovnosti, které zde vždy byly. Ať už se to týká (ne)rovnosti mezi muži a ženami, různými částmi společnosti či různými rasami. To teď začíná. To všechno vychází na povrch a nezmizí to, dokud to nebude vyřešeno nebo dokud řešení alespoň nezačnou. Tohle je nové – všimli jste si? Nikdy dřív tu nebyl podobný čas v celé lidské historii.

Monika řekla, že zde (na planetě) máte atributy války, ale bez války. To je pravda. Pokud se podíváte na planetu, je to téměř, jako by tu byla 3. světová válka, ale bez války. Na mnoha místech jsou zavřené továrny. Mnoho lidí přišlo o práci. Ale infrastruktura tu pořád je a čeká, až se vrátíte zpátky. A já už vám dříve řekl, že se to stane. Vrátíte se rychleji, než čekáte, ale jiným způsobem. Uvidíte změny, které byly zapotřebí po celá desetiletí. Nyní se konečně začnou odehrávat. Můžete říci, že je tohle urychlovač – slovo, které znamená zrychlení něčeho, co se mělo odehrát. A vy jste právě uprostřed tohoto urychlení. To jsou nejspíš ty nejlepší zprávy, které jsem vám kdy mohl dát.

Vy jste velkolepí, drazí – pro Boha. Máte v sobě kousky a části Stvořitele. Světlo se rozsvěcí ve vás, ve vaší zemi a ve vaší kultuře. A prosba z druhé strany závoje zní: Najděte ho. Pochopte ho. Mohla by to být skutečně pravda?

Znovu se vrátím – s dalším channelingem, který bude oslavovat velkolepost vaší kultury. Toto je Kryonovo poselství. Jste přesně tam, kam patříte v novém druhu světa, kam přicházejí barvy do černobílé společnosti. Přicházejí barvy do černobílé společnosti.

Já se vrátím.

A tak to je.

Kryon

Zdroj: http://www.kryon.com – The Beauty of the System of GOD  – MP3 – 18:16 min.

Poznámka ke kopírování:

Pro všechny poutníky na Cestě Lásky do češtiny přeložila Marie Kuchařová. (www.kryon.webnode.cz). Tuto českou verzi je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.

Další zprávy a informace od Kryona, Lee Carrolla i českého překladatelského Kryonova týmu naleznete na naší facebookové stránce KRYON česky  Budeme rádi, když se k nám připojíte.

Kryonovy knihy

O všech těchto skutečnostech, o všem, co je a co tvoří lidský život, člověka či celé lidské společnosti, ve všech oblastech života, i v návaznosti na spojitost s životem Vesmíru, Galaxie, o tom všem Kryon láskyplně a otevřeně hovoří ve svých poselstvích, ale i také ve svých knihách, které prostřednictvím Lee Carrolla uvádí na scéně lidského života s cílem napomoct ve vzestupu života planety a člověka do vyšší úrovně.

Informace o Kryonových knihách vč. informací o možnostech pořízení naleznete ZDE.

Advertisement

Jak poznáme, že k nám naše tělo hovoří?

Naše tělo k nám hovoří neustále a to různou intenzitou hlasů. Od pocitů a jemných signálů v podobě přeřeknutí, klopítnutí, bouchnutí se do prstu či říznutí, přes bolest hlavy, žaludku, kostí nebo nachlazení.

Proto nejsilnější uvědomění problému pak formou nemoci orgánů, duševních poruch a tzv. nevyléčitelných nemocí. Nic není náhoda, je to signál našeho vnitřního průvodce, který k nám hovoří přes naše tělo. Přes náš dokonalý nástroj.

To znamená, že každá informace přes naše tělo má určitý význam z hlediska stupně hlasitosti a přesného určení, kdy, kde a proč nemoc vznikla.

Čím více jsme vnímavější a vědomější, tím jemnější signály dokážeme včas rozpoznat a dokonce můžeme časem tyto zprávy vnitřního průvodce, rozpoznat dříve, než sami vzniknou. Naše tělo s námi komunikuje neustále, a pokud mu to dovolíme a naladíme se na jeho signály, stává se náš život zcela otevřený, čitelný a samozřejmě lehčí.

Současnost a budoucnost našeho bytí, je podle mě v přijetí a pochopení samouzdravujících schopnostech našeho těla.

Pokud tuto skutečnost přijmeme a začneme jí následovat, tak se v tuto chvíli stává život lehčím a sebeuvědomujícím. Pokud totiž přijmeme zodpovědnost za svůj život, staneme se i jeho vlastními pány a průvodci. A to je velmi sebevědomý vnitřní stav – plný důvěry a vnitřní harmonie.

Hledáme rovnováhu mezi tělem a duchem, a to je celé to kouzlo bytí tady a teď.

Pro alespoň částečné pochopení toho, jak k nám tělo hovoří, se pokusím zde rozdělit signály na tři základní části. Pokud přijmeme tuto myšlenku a začneme si více všímat singálů těla, dojde nám, že uzdravení máme každý ve svých rukou.

První signály ne-moci / napětí

To jsou naše nepříjemné pocity ve formě signálů jako pocení, nervozita, napětí v žaludku, v zádech, v končetinách (ruce, nohy), ale například i pálení žáhy, úzkostné sny, nevolnost, apod. Mezi tyto první signály mohu zahrnout i dokonce takové přeřeknutí, ale i rozbití talíře, zakopnutí, apod.

Do tohoto typu signálu patří i tzv. zrcadlový efekt, to znamená situace či člověk, který nám odráží něco, co je nám nepříjemné, co není s námi v souladu. Vždy to dává signál nám, ne dotyčnému. Je to signál pro nás, že něco není v pořádku, že něco máme vidět a změnit či přijmout u sebe samých.

To jsou signály, které chtějí upozornit na potřebu změny chování, něco, co není s námi v souladu a chce být zvědoměno a zpozorováno. V tomto případě se jedná o rychlý signál – to znamená, že se to týká momentální situace, kterou nyní uvnitř prociťujeme a lze ji tedy i rychle určit. Je to signál k zastavení se a zamyšlení se nad tím, co nás nyní “ohrožuje”, co chce nyní tzv. zevnitř ven.

Může to být strach z nějaké situace, člověka, schůzky, telefonátu, cesty, osobního pocitu, atd.

Druhý signál ne-moci / poranění

Tyto signály jsou již na úrovni nemocí a musíme počítat s časovým posunem od toho okamžiku, kdy se to, co máme uvidět (pochopit a změnit), stalo a čeho se to týká. Je to další – výraznější signál našeho těla v případě, že jsme ten první nevnímali.

Mezi tyto signály patří například říznutí se, zlomenina, autonehoda, náraz, ale i například skřípnutý nerv, vyhřeznutá plotýnka, vyvrknutý kotník, apod.

To jsou již signály, které nás upozorňují, že je nutné udělat změnu.

Pokud v tomto stádiu učiníme změnu na základě informace, která nám přišla, nedojde nejen k znovuprožití lekce či starého vzorce, ale změna se pozitivně promítne do našeho života. Zde nastal čas se opravdu již zastavit, přerušit rychlost našeho bytí, chování a najít příčinu, kterou máme pochopit a uskutečnit změnu.

Čím napětí uvnitř nás trvá a čím je intenzivnější, tím se časem nahromaděná energie změní v nemoc silnější a začne putovat. Nevyřešení na této úrovni může způsobit pak pozdější “těžší” nemoc či zranění.

Třetí signál ne-moci / orgány

Zde se dostáváme k nejsilnějším signálům těla a to z toho důvodu, že je potřeba nás již opravdu zastavit, ať už chceme nebo ne. A to tělo dokáže přes vážnou nemoc perfektně. Tento typ signálu nás donutí ulehnout – zastavit se na delší čas.

V tomto případě se jedná o nemoci, jako angíny, chřipky, záněty, až po starší signály (čím starší signál, tím je nemoc vážnější) jako nemoci na úrovni orgánů – ledvin, srdce, plic, štítné žlázy, ale i rakoviny, nemoci jater, mozku, oběhové soustavy, žaludku, cukrovky a tak bychom mohli pokračovat.

Také tato fáze slouží k uvolnění napětí, kdy tělo potřebuje vzniklou nahromaděnou energii dostat tzv. z těla ven, a zároveň nás nutí jít do hloubky a uvědomit si, co v našem životě je v rozporu s tím, co si myslíme, co cítíme a co ve skutečnosti děláme. Co v našem životě se stalo jinak, co nechceme přijmout, pochopit, co nás zraňuje.

Nevýhoda je, že v tomto případě budeme muset projít procesem přes staré vzorce a někdy i “bolestně” najít příčinu nemoci a tu zpracovat zviditelněním – jakoby znovuprožitím, přijmutím a nakonec zharmonizováním celého procesu.

Někdy se může jednat i o více nahromaděných stejných lekcí, a tam pak nastupuje delší proces uzdravování. Ale vždy je to závislé na naší otevřenosti, vnímavosti a přijetí vlastní zodpovědnosti.

Co ale proces uzdravování v tomto případě přinese, když ho přijmeme, je celkové zlepšení imunitního systému, vlastní vnitřní obrovský posun a dar transformace. Posílení nás samých a hlubší poznání a žití (užívání si) samotného života.

Závěrem

Rozdělení a vnímání nemocí lze z různých zdrojů popsat odlišně. Snažila jsem se o jednoduchou formu k základnímu pochopení toho, že tělo s námi opravdu mluví, že signály od vnitřního průvodce přes tělo dostáváme neustále, a že jsou to signály vždy jen pro nás samotné. Netýkají se těch druhých, ale nás samých a slouží k našemu růstu.

Dokonce místo určení nemoci ukazuje velice přesně samotnou příčinu nemoci a to i hlediska, zda se nemoc projevuje na levé či pravé straně těla, či v horní nebo dolní části. A také to, zda jsme levák či pravák. A také zda je nemoc projevena v místě kostry, orgánu nebo duševní povahy.

Prostě typ nemoci nám může pomoci k velice přesnému určení, co nám nemoc přišla říci. A když tuto skutečnost přijmeme a tělo vyslechneme, naučíme se ho poslouchat a komunikovat s ním, staneme se pány svého života bez kontroly, manipulace, přehnané vůle a tlačení, ale přes lásku, porozumění a harmonii.

A harmonický vědomý život, to je cesta, kterou věřím, že chceme jít již všichni.

Zdroj: mahulen-tereza-kisir.webnode.cz

Proces uzdravování má svá pravidla

Samozřejmě, že se nejedná o nějaká dogmata, která se musí striktně dodržovat, ale jsou určitá pravidla, která nám mohou na naší cestě uzdravování, pomoci cestu ulehčit a zjednodušit. Zda s námi budou rezonovat a zda je do procesu zařadíme, je na nás samých.

Za prvé – nemoc přivítejme

Určitě nás v první řadě nemoc donutí – se zastavit. Ukáže nám, že to, že se “prý” nemůžeme zastavit a nemáme čas, není pravda. Cílem nemoci je nás zastavit a zamyslet se. Podívat se na sebe a na svůj život v klidu a v zastavení. Zastavit se můžeme vždy, je jen na nás, nakolik se máme opravdu rádi, a kdy se nakonec zastavíme.

Nikoho nesoudím, jen konstatuji, protože já sama jsem se před lety zastavila až skoro na konci. A pak cesta k uzdravení byla o to delší a náročnější.

Tělo prostřednictvím pocitů, bolesti, nehod apod. nám dává mnohem dříve na srozuměnou, že je čas se zastavit, a to, že neposloucháme, je naše rozhodnutí, za které pak neseme následky. Ani ty však nejsou špatně, je to jen jiná cesta.

Možná to nyní ještě nechápeme, ale nemoc opravdu přivítejme s radostí a vděčností, protože je to dar transformace a změny. Změny vždy k lepšímu.

Za druhé – vyplaví se naše strachy

Strach o kvalitu života, strach o sebe, o druhé, někdy strach o samotný život. Výborně, strachy nás vedou k sebelásce. Najednou se o sebe bojíme, najednou nám začíná být jasné, že jsme sami pro sebe důležití. Skvělé, začínáme přes strach o sebe – chápat svou vlastní hodnotu, hodnotu svého života.

Sledujme tyto strachy, jsou opravdu různé. Někdy je to strach o druhé, kdo se postará o rodinu, kdo za mě udělá mou práci, jak budu moci být prospěšný ostatním a mnoho dalších nesmyslů, kdy se nám mysl a naše staré strachy snaží namluvit, že naše hodnota je v tom, kolik toho děláme, nebo pro kolik lidí jsme tzv. potřební. Houby z octem vážení- to nemá s vlastní hodnotou a sebeláskou nic společného. To je jen iluze vlastní hodnoty.

Přemýšlejme dál. Jděme dál za náš strach. Dostaňme se přes ty vrstvy strachu až na samotnou podstatu toho, že nejdůležitější jsme my sami a naše láska k nám samotným. A celé tohle divadlo pocitů strachu je jen o uvědomění si vlastní hodnoty a lásky sám k sobě.

Nikdo vás nebude nikdy milovat víc než vy, sami sebe. A tento proces sebelásky právě začal.

Za třetí – každá nemoc v těle má svůj důvod

Tento důvod nemoci lze velmi přesně určit. Naše tělo je dokonalý nástroj a je rozděleno na několik částí, vrstev, několik energetických drah a součástí stavu před samotným bytím na Zemi a bytím po narození, tedy i tady a teď. Další vliv má i pět principů (kov, země, oheň, dřevo a voda), ale i meridiány a energie, která v nich koluje. Dobře jsou všechny tyto principy popsány v knize Michela Odoula – Řekni mi, kde tě bolí, a já ti řeknu proč, který se věnuje řeči těla a tělesné harmonii. Podle mě patří k mistrům v této oblasti, a výborně popisuje a shrnuje to, na co jsem sice během vlastního léčení přišla sama, ale delší cestou – tou mou :)

Základní rozdělení lze chápat prostřednictvím jednotlivých částí těla. Rozdělme si je na kostra a kosti, pak na jednotlivé orgány a soustavy a ústrojí. Dále na ostatní části těla a specifické choroby. A v neposlední řadě na tzv. náhody, nehody, kam spadá i přeřeknutí, říznutí, zakopnutí, apod. Dalším z rozdělení, které je důležité při stanovování přesné diagnostiky vnímat, je rozdělení místa na těle nebo v těle, kde nemoc vznikla, a zda na pravé či levé straně těla, a také zda na horní polovině těla či na dolní polovině těla.

Každá nemoc nám přesně odhaluje příčinu, z čeho vznikla, případně i od koho, z čeho a někdy i kdy. Proto když se rozhodneme nemoc řešit vědomou cestou a sami, dokážeme zjistit přičinu. A pokud známe příčinu, víme, co vyléčit a jak. Jsme na správně cestě k uzdravení.

Za čtvrté – když znám přičinu

Jakmile znám příčinu, mohu se pustit do samotného procesu uzdravení. A čím začít? Pokud se jedná o nemoc v tzv. prvním stupni, většinou stačí si uvědomit, proč nemoc vznikla, toto přijmout, případně změnit (již tak nečinit) a nemoc sama odejde. Pokud se jedná o nemoc na stupni dva až tři, zde nám může pomoci i tzv. uzdravovací plán.

Vytvořme si vlastní uzdravovací plán. Pořiďme si blok a napišme si, druh nemoci, její příčinu, a postup procesu. Například: přičina nemoci (popis) – odpuštění rodiči (potřeba změny) – přijetí toho, co jsem dělal špatně (proces) – změna vlastního postoje a chování (samotná změna) – nový vzorec chování (náprava) – strava (náprava) – uzdravení a ukotvení mého nového já (výsledek).

Pak jdeme krok za krokem a zapisujeme si naše úspěchy, zjištění, postupy a vše, co nám pomáhá na této cestě. Je to proces, ale nemusí být ani dlouhý, záleží na tom, jak moc se chceme uzdravit, a také jaký je plán naší duše:)

Za páté – postupně krok za krokem jdeme ke svému vlastnímu bytí ve zdraví a hojnosti

Co je pro nás důležité, jak chceme náš život žít, kým chceme být? Vezměme tento svůj plán jako přiležitost žít nový naplněný a vědomý život. Uvědomíme si, že nemoc nám přišla jako úžasná příležitost stát se lepší verzí sebe sama a vytvořit si svůj vlastní příběh, svůj vlastní život. Zkusme nemoc přijmout. Časem vám ji budou někteří i závidět :)

Neexistuje nevyléčitelná nemoc, jen omezení, které svému životu vytvoříme.

Každá část našeho těla je dokonale vytvořena, aby nám něco zrcadlila, aby nám něco sdělila, a jakmile tuto zkušenost přijmeme, změní se i naše tělo, náš pohled na ně a my sami, a tím i náš život.

Krásný a lehký proces uzdravování přeji všem, kteří se vydají touto cestou vlastní odpovědnosti a moci. Miluji vás a naši sílu.

Zdroj: https://mahulen-tereza-kisir.webnode.cz/l/proces-uzdravovani-ma-sva-pravidla/

Lhář

Země prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí krásní lidé,

hovoří k Vám Země. Vnímejte mou přítomnost v sobě, neboť k vám hovořím a žiji prostřednictvím všeho, co cítíte ve svém těle. Jsem s vámi neustále spojena, a proto mě vnímejte, neboť mám srdce, které bije, esenci, kterou chcete ve svém životě na Zemi tady a teď přijímat. Dovolte si být mnou přijati.

Jsem mnoha způsoby vaše matka, neboť vás vyživuji prostřednictvím těla, které vám patří. Jazyk vaší duše a jazyk vašeho těla je v podstatě jedním. Duše, váš vyšší zdroj vedení a pravdy s vámi komunikuje prostřednictvím vašeho těla. Lidské tělo není jen fyzickou věcí, kusem hmoty, je to živoucí energie. Samotné je oživováno a nese poznání, které přichází z mé duše. A tak, když se inkarnujete do pozemského těla, přinášíte sebou vlastní vědění duše, vlastní pochopení a vývoj a vléváte si ho do formy pozemského těla, které nese moudrost ze mě: moudrost o životě na Zemi, „zákonech“, které zde platí, o tom, jak zde energie proudí a pohybuje se.

Je zamýšleno, aby vaše duše vstoupila do spolupráce s duší Země, se mnou, s tou, která hovoří. Jsem pro vás nástrojem a vy mě můžete používat. Chci vám pomáhat, podporovat vás a učit vás důvěřovat hlasu svého srdce. Srdce je součástí vašeho těla, je však také bránou k duši. Vaše břicho je místem, kde žije vaše vnitřní dítě, které je vaší autenticitou, nejhlubšími pocity, emocemi a touhami, vaše břicho je taktéž bránou ke zdroji životní síly. Vnímejte tedy tělo jako skutečný chrám své duše, živoucí chrám.

Nejste sami, vašim nejbližším přítelem je vaše tělo. Chce vám poskytnout všechny informace, které pro žití na Zemi potřebujete. Chce vám pomáhat činit volby založené na tom, co vnímáte a cítíte uvnitř. Začít se spoléhat na moudrost svého těla je pro vás možná největší výzvou, neboť způsobem, jakým jste podmíněni společností a tradicemi minulosti, jste začali přemýšlet ze své hlavy a chcete z tohoto místa kontrolovat a řídit život. Živoucí moudrost vašeho těla však nemá být takto strukturovaná a uvážlivá, tělo má svou vlastní dynamiku.

Dnes bych vám chtěla říct něco o důležitosti naslouchání svému vnitřnímu dítěti a svým emocím, o rozlišení mezi emocemi, které jsou čisté a přichází od samotného vnitřního dítěte a emocemi, které nepochází přímo od vnitřního dítěte, ale jsou spíš překroucené a zdeformované myšlenkami z vaší hlavy. To jsou emoce, které prochází interpretací založenou na předsudcích z vnějších měřítek, které kazí a narušují funkci emocionálních signálů. To je pro vás velmi důležité, neboť uvnitř víte, že následovat své pocity je pro vás nejlepší.

Snažíte se orientovat na své pocity, na to, co vám hovoří vaše srdce, duše. Přesto tu zároveň existují všechny druhy odporujících emocí, skrze které nedostáváte jasnost a které vám už neumožňují následovat své pocity tak snadno, jak tomu bylo dřív. Ráda bych proto učinila rozlišení mezi emocemi, které vyvstávají přímo z čistoty vnitřního dítěte, a mezi narušujícími či interpretovanými emocemi, které mají jinou atmosféru, které jsou méně přímé a čisté a často kombinací hodnocení a potlačených emocí.

Žádám vás, abyste nyní šli ke svému vnitřnímu dítěti a umožnili, aby se objevil obraz, jak to nyní s ním nebo s ní vypadá. Vaše vnitřní dítě je spontánní, umožňuje svým emocím, aby byly spatřeny bez jakéhokoli filtru. Číst emoce dítěte není komplikované, můžete to získat pohledem na jejich malé tváře: hněv, zmatenost, úzkost nebo entusiasmus, radost, potěšení. To jsou hlavní emoce, které od dítěte přichází nefiltrované. Co se však stane, když je původní proud zablokován, potlačen nebo přesměrován vnějšími měřítky? Dítě je za primární emoce potrestáno, to se často odehrává už během vaší výchovy. Převážná většina rodičů neví, jak se vypořádat se silou primárních emocí, a tudíž přesměrované emoce nabírají svůj vlastní život a dochází ke zkreslení.

Dám jeden příklad: dítě cítí spontánní smutek. Existuje konkrétní příčina – něco nemůže mít nebo se něco děje – a dítě pláče, protože je nahněvané. Ukazuje svůj smutek prostřednictvím slz a zoufalství. Rodiče říkají: „Nemusíš plakat, protože…“ a dávají dítěti všechny druhy důvodů, proč věci nejsou tak špatné, jak si dítě myslí. Rodič, dospělý, se pokouší utlumit smutek namísto jeho přijetí. Pokud je smutku dovoleno projít, umožněno dítěti zklidnit se, pak dítě přirozeně najde způsob, jak nastolit rovnováhu. Smutek nebude trvat věčně, ale zdá se, že se dospělí emocí bojí a snaží se je pak okamžitě omezit nebo v zárodku utnout.

Co se však dítěti děje, když mu není umožněno projevit tuto emoci přímo nebo jen částečně? Dítě si spojuje s emocí hodnocení, neboť si začíná myslet: „Není dobré projevovat smutek. Být smutný vlastně není dobré. Neměl by být, je neakceptovatelný.“ Dítě pak tuto „lekci“ obsáhne a bude reagovat stejným způsobem, když bude znovu vyzváno, aby své emoce ovládalo nebo když bude pokáráno. Emoce nezmizí, je to živoucí energie, která nemůže být uvolněna prostřednictvím hlavy, a tak potlačené emoce zůstávají a vytváří v dítěti nepokoj. Namísto nevinné, spontánní síly, kterou emoce původně nesou, musí být nyní svrhnuta a jít „do hlubin“, což nakonec nese sílu nepokojnou nebo dokonce toxickou. Když je dítě neustále káráno a řízeno, aby systematicky skrývalo nebo kontrolovalo své emoce, pak se začíná v dítěti vytvářet nádrž pohřbených emocí a díky tomu pak dítě může nakonec projevovat narušené chování.

Emoce se chce projevit sama přirozeně a opravdu to není problém, který je třeba vyřešit nebo odsunout, je to přirozené vyjádření pozemského těla, vypuštění. Funkce tohoto vypuštění je velmi důležitá, aby se mohla nastolit rovnováha mezi tělem a emocí. Když zrušíte toto vypuštění, vytváří to v dítěti, a později v dospělém, vzorce emocí, které jsou blokovány silou hodnocení, která jsou neustále předávaná dítěti a nyní také dospělému. Emoce sílí a okamžitá síla emoci vzdoruje, aby ji zadržela. Může to být smutek, ale také hněv, strach nebo stud – může to být cokoli.

Když se tyto emoce zruší a není jim umožněno, aby byly prožité nebo vyjádřené, naberou jiný tón, jiný „náboj“. Dlouho zadržovaný hněv se může například stát toxickým, přeměnit se na hořkost a nenávist nebo na cynismus a dokonce i na depresi. V depresi jste schopni vidět nejzazší formu emoce, která byla otočena dovnitř a nikdy ji nebylo umožněno vyjádření ven. Osoba už nevidí zdroj původní emoce, neboť spojení s vnitřním dítětem je mimo jeho dosah. Pokud byste této osobě řekli něco jako: „naslouchej svým pocitům“, pak to pro ni bude velmi těžký úkol, neboť je odpojená od svého vnitřního dítěte. Mnozí z vás jsou touto osobou, která se naučila držet své původní emoce pod kontrolou, skrývat je, blokovat je nebo je předat k přezkoumání seznamu hodnocení, které vám říkají, co je dovoleno a co není. Naslouchat tedy svým pocitům není obvykle tak jednoduché nebo samozřejmé.

Jak učiníte rozdíl mezi čistými zprávami od svého vnitřního dítěte a vyrušujícími a zkreslenými impulsy sklíčeného dospělého, kterým jste se do jisté míry každý stal? Jak rozpoznáte mezi těmito dvěma impulsy rozdíl?

Běžte zpět ke svému vnitřními dítěti, které jste viděli na začátku, a vnímejte jeho přítomnost. Vnímejte na chvíli jeho nevinnost, neboť je velmi čisté a přirozené. Je citlivé a zranitelné, ale taktéž velmi silné a čisté. Umožňuje, aby se všechny emoce projevovaly jako přirozená síla, která jimi protéká a pak odvane.

Kde ve vašem těle vnitřní dítě sídlí? Na chvíli to vnímejte. Odkud hovoří a jak je slyšeno? Vnitřní dítě vás pozývá, abyste k němu poklekli s něžností. Dítě přirozeně vyvolává něhu, neboť je tak bezelstné. Nevinnost je pro dítě typická. Držte se tohoto obrazu nevinného a spontánního dítěte, které není ve vaší hlavě ale v srdci nebo břiše.

Nyní vnímejte, co se pohybuje směrem k tomuto dítěti zevnitř, když se spojíte se svou hlavou a hodnoceními, která jsou zde stále aktivní. Jaký druh proudů z vaší hlavy k tomuto vnitřnímu dítěti proudí?

V každém z vás stále žijí úsudky z minulosti, věci, kterým nedovolíte, aby byly přítomné, což vás činí myslet si, že to, co děláte by mělo být lepší nebo jiné. Jsou to ta nutkání, která jsou uvalena na vaše vnitřní dítě, výsledkem toho se dítě cítí v nepohodlí a nevítané. Tyto instrukce, které jste si vytvořili o tom, co nemůžete a co byste neměli cítit, stále žijí ve vaší hlavě, přestože nejsou v souladu s vaší emocionální realitou. Kdo tedy vyhrává? Vše původní emoce nebo diktátor ve vaší hlavě, který mění emoce na něco „nepřijatelného“?

To, co se děje v energetickém poli vaší hlavy, je lež, maskování vaší původní emoce. Tímto způsobem je vnitřní dítě vsazeno do vězení a izolováno, což činí spojení s vašimi pocity často velmi obtížné. Nejdříve si potřebujete uvědomit lež nebo lháře ve vaší hlavě a to volá po jisté jasnosti v chápání sebe sama. Protože to, co je ve skutečnosti lež, jste se naučili mít jako pravdu: „takto se musíš chovat, tak to nemá být, toto není dovoleno.“ Nejdříve tedy musíte odhalit lháře v sobě a to vyžaduje odvahu a jasnost mysli, neboť lhář ve vás přijal identitu, svůj vlastní život. Tato identita často určuje, jak se prezentujete vnějšímu světu, je to však maska, falešná persona, kterou jste vytvořili, abyste jako vyrůstající dítě přežili a abyste později zapadli do společnosti.

A tak jsou ve vašem životě dvě role, které zde nazývám „lhář“ a „původní dítě“.

Označením části vás jako „lháře” chci tento aspekt vás samých soudit, neboť je téměř nevyhnutelné, že existuje v každém, kdo vyrůstá způsobem, jaký jsem popsala výše. Přesto je to role, se kterou se počítá. Lhář vám posílá všechny druhy signálu, které vám říkají, co máte a nemáte dělat, lhář vás odrazuje od dělání určitých věcí a pokouší se vás přesvědčit dělat věci jiné. A někdy s ním souhlasíte, neboť si skutečně myslíte, že je to správné.

Proto, abyste nalezli, zda je něco opravdu pravdou, je extrémně důležité spojit se se svým tělem a pohlédnout na emocionální realitu vašeho vnitřního dítěte. Snažte se vnímat rozdíl. Pokud se přemlouváte do něčeho od lháře, není to tón lásky a jemnosti, je donucovací a má potřebu vnucovat omezení. Na druhou stranu, když sestoupíte z hlavy do břicha, realita dítěte se zdá být otevřenější, jemnější, nevinná a mnohem pevnější a spolehlivější.

Vnímejte tento rozdíl v energii: přesvědčivý, často netrpělivý proud ve vaší hlavě a jemnou, nevinnou, otevřenou a stabilnější energii dítěte ve vašem břiše. Pevně se nyní pro toto dítě rozhodněte, umožněte mu skutečně prožívat vše, co cítí, a vnímat sílu a hodnotu, když tak činí, i když nevíte, co opravdu potřebujete, když je dítě například velmi nahněvané, smutné nebo zmatené.

Nechejte dítě být a nesnažte se ho omezovat. Umožněte energii, aby na vás přirozeně působila prostřednictvím toho, co dítě cítí, a pokuste se vaši „hlavu“ odsunout, když tak činíte. Pak se dítěte zeptejte: „Co nyní ve svém životě potřebuješ, abys bylo šťastnější, radostnější, veselejší?“ Vezměte dítě do náručí a pak s ním splyňte do břicha. Je to posel života, přijímá informace z vaší duše a chce vám je předat v pozemské formě čisté emoce. Propusťte soudce ve své hlavě a důvěřujte tomuto dítěti. Vnímejte podporu Země. Já jsem duší Země a ráda bych vás zahalila láskou a silou. Pozývám vás, abyste znovu důvěřovali původní přirozenosti, která je čistá a nevinná jako zvířata, rostliny a květiny.

Moc vám děkuji za vaši pozornost.

© Pamela Kribbe
http://www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Sebaláska

“Myslím, že najdôležitejšou vecou v živote je sebaláska, pretože keď nemáš sebalásku, úctu ku všetkému na tvojom vlastnom tele, tvojej vlastnej duši, tvojej vlastnej schránke, ako potom môžeš mať naozajstný vzťah s kýmkoľvek iným?”
~ Shailene Woodley

A womans’s hands crossed over her chest. Photo based illustration.

Nebe a Země patří k sobě

Země prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí lidé, jsem hlas Země.

Všechny vás zdravím z místa spojení a jednoduchosti. Spojte se se mnou: se zemí pod vašimi chodidly, se stromy a trávou, s kameny a celou přírodou kolem vás. Je kolem vás jako energie, kterou přijímáte a která vyživuje vaše buňky. Je to místo, kde může původní zemská energie existovat, kde je pro ni místo.

V lidské společnosti existuje mnoho energií, které jdou proti původní energii Země. Ty, které jdou proti, vyvstávají z procesů myšlení a pokouší se na Zemi život krotit. Tyto mentální energie se staly pro všechny z vás tak všední, že se staly téměř vaší druhou přirozeností. Jen jako malé dítě jste měli přímé spojení s tím, co bylo nejpřirozenější.

Žádám vás, abyste si nyní připomněli toto přímé, přirozené spojení se svým tělem, nikoli se svojí hlavou. Sestupte svou pozorností hluboko do svého těla, ze své hlavy a běžte dolů ke svému srdci a břichu. Představte si svou pozornost jako lehké bílé pírko, které se pomalu dotýká všech částí vašeho těla: vašeho srdce, paží a rukou, vašeho břicha, nohou a chodidel. Uloženo ve vašem těle je připomínkou jednoduchosti a čistoty. Tělo si pamatuje, ukládá stará zranění a traumata do buněčné paměti, ukládá však také primární vzpomínky jednoty, spontaneity a přirozenosti.

Žádám vás, abyste se nyní spojili se svou primární pamětí. Vnímejte před sebou dítě, dítě, kterým jste kdysi byli, nebo jen vzhled dítěte, které je šťastné, bezstarostné a v harmonii s přírodou. Když se cítíte šťastní a bezstarostní, neuvažujete neustále o tom, zda máte něco udělat, zda to, co cítíte, je správné, jaké budou konečné důsledky, nebo co by se mohlo stát nebo pokazit. Mentální síla ve vás neustále zasahuje a omezuje spontaneitu, která je tam taktéž a chce vycházet z primárního zdroje k vaši ztělesněné duši.

V každém z vás existuje spontánní proud. Vaše tělo nese tento proud v každé své buňce a obsahuje mou energii – energii přírody. Energie vaší duše a energie přírody se spojují v buňkách vašeho těla. Jsou však zahaleny vrstvami naučených způsobů myšlení, jež jsou poháněné strachem.

Představte si, že buňky vašeho těla byly původně plné tvořivého světla, které je spojené jak se Zemí, tak s vaší duší. Dvě energie Nebe a Země nemají žádný problém vzájemně se nalézt, jsou k sobě přitahovány a patří k sobě. Jsou to lidé, kteří vytvořili umělé rozdělení. Tyto dvě energie se vám mohou jevit jako vyšší a nižší, avšak ve vaší původní povaze toto rozdělení neexistuje. Tančí spolu, energie vaší duše a energie Země. Pokuste se vnímat toto spojení ve svém těle ještě jednou. Vnímejte tekutost světla, které je živé ve všech vašich buňkách a je plné informací z energie, která vám pomůže najít cestu.

Dítě, které jsem vás požádala přivolat svou představivostí je Poslem sjednocených energií světla Nebe a Země. Nyní se tohoto dítěte zeptejte, zda má pro vás nějakou zprávu. Nechť k vám tato zpráva přijde způsobem, který dítěti příšluší. Zpráva nemusí být ve slovech. Není to mentální energie, kterou vám chce dítě uvnitř vás poslat. Energie dítěte je velmi živoucí a říká vám, kde jste zůstali lapeni ve starých zvycích a myšlenkách.

Nechejte toto dítě s jeho energií jít na místo ve vašem těle, které potřebuje tuto energii nejvíc, místo, kde se vaše energie zablokovala tím, že vás dočasně přemohl strach. Strach způsobuje převzetí mentálních procesů, které se pak budou snažit řídit a kontrolovat mechanismus života, aby vás ochránily a přežily. Tato reakce však nikdy nesytí vnitřní dítě, nevyživuje proud života, kterým ve své podstatě jste. Vede k potížím ve vašem fyzickém těle nebo k nespokojenosti a bolestem ve vašem emocionálním těle.

Rozpoznejte závoj, který jste na sebe hodili: závoj strachu, přílišného přemýšlení, nedůvěry a možná nedostatku víry. Vnímejte, zda dokážete pozorovat tento závoj ve svém těle: nějaká šedá nebo tmavá místa, která ovládají vaši energii a ta nemůže svobodně proudit. Dívejte se na toto temné místo a uvědomte si, kdo jste. Nejste svým vnitřním dítětem, ačkoli vaše vnitřní dítě žije uvnitř vás. Jste vědomím, které toto dítě podporuje a které činí volby, zatímco dítě uvnitř vás je pocitovou částí. Je to ta část vašeho života, která proudí a touží po seberealizaci, ta část, která vás potřebuje – vaše Já, tvořitel uvnitř vás, vědomí uvnitř vás – aby se skutečně plně projevila.

Dítě ve vás je jako jemná, krásná květina, která potřebuje, abyste ji milovali a pečovali o ní, potřebuje, abyste ji chápali. Jste pečovateli a strážci svého vnitřního dítěte. Život vám dal toto dítě – vaši spontaneitu, touhy, tvořivost – a vy jste tvořitel, který má na výběr. Můžete nechat své vnitřní dítě zahalené závojem a být utlačeni strachem ze společnosti, která vás přemohla, když jste se narodili. Máte však také sílu tyto strachy a přílišné přemýšlení prolomit.

Chopte se své hluboké síly vědomí. Vědomí není o přemýšlení, je však ochotou být zcela přítomné a nevzdalovat se od své bolesti, od svého vnitřního dítěte – vidět jak dary tak bolest, která v dítěti je. Žádám vás, abyste své dítě vnímali čistě, a když tak činíte, částečně mizí závoj, který vás obklopuje. Vnímání toto dítě oživuje a probouzí, toto dítě pak cítí, že tu může být.

Vnímejte velmi jasně zprávu tohoto dítěte a vnímejte svou vlastní ochranou sílu. Jste schopni rozlišit mezi strachem a láskou, mezi dusivým útiskem a skutečnou svobodou a spontaneitou. Povolte svou vlastní dětskost, svou vlastní spontánnost a nevinnost a vše, co z toho pochází.

Může to však ve vás vyvolat úzkost, protože jste se ještě nenaučili tomuto procesu důvěřovat. Bylo vám říkáno, že musíte směřovat k budoucnosti, že máte předvídat, co špatného by se mohlo stát, že nemůžete jen tak jít dopředu a být sami sebou, že existují nebezpečná ohrožení.

V tomto způsobu myšlení je však mnohem větší hrozba. Potlačuje vaši původní tvořivost a způsobuje, že máte o sebe strach tím, že způsobíte svůj rozpad. To je pro lidi největší nebezpečí, protože tento rozpad může způsobit destruktivní chování. Vytváří skutečný chaos, protože uvnitř lidí už neexistuje jednota, není zde střed.

Přemýšlení vám nikdy nepomůže být ve středu. Váš skutečný střed je ve vašem břiše, kde jste spojen se mnou, se Zemí. Vnímejte energii Země, která tam proudí. Pusťte se a odvažte si důvěřovat. Život je dobrý a chce vás přivést k sobě – k důvěře k životu.

Děkuji mnohokrát za vaši přítomnost a pozornost.

© Pamela Kribbe
http://www.jeshua.net

překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

HLUBOKÁ ŽENA

Hluboká žena je v napojení na čistou zdrojovou energii. Hluboká žena sem přišla změnit struktury existujících forem. Přišla, aby přivedla zemi zpět do vědomí kreativní a spirituální síly zvané ženské světlo. Hluboká žena je silou přirozené záře, která nemůže být zastavena.

Hluboká žena se přesunula za materiální chtění a vnější nápravy pro vlastní bezpečí nebo naplnění. Hluboká žena zjistila, přes nespočitatelné roky svobodného dechu, že byla pozvána Životem, aby sáhla do hloubek jeho existence.

Hluboká žena musí konfrontovat, potkat se a čelit tomu, co je na této planetě prezentováno jako iluze. Musí se naučit opustit prostor mysli a vrátit se do svého těla. Musí pokračovat ve vstupu hlouběji, hlouběji a hlouběji do svého posvátného středu, dokud zde není obnovena čistota.
Musí vytáhnout veškerá stará tajemství, která byla zapomenuta a nepoužívána. Musí kráčet po kamenité cestě než vstoupí do své svěží zahrady. Musí připomínat svému sklíčenému srdci, že moudrost leží v jejím těle, v jejím cítění a jejích nekonečných, proudících energetických cyklech.

Musí se opakovaně pozvedat nad svou únavu, znovu a znovu. Musí vytrvat, zůstat a žít, přestože chce odejít. Musí pokračovat. Každý den, každou hodinu, s každým nádechem.

Musí stále dýchat, protože její hluboká přirozenost jí říká, že země potřebuje její dech, aby se mohla točit. Její dech jí sděluje, že je spojená s anděly, zářivými, osvícenými, vzestoupenými a také Velkou Bohyní.
Hluboká žena ve svém životě dosáhne bodu, kdy se musí očistit na velmi hluboké úrovni.

Musí odmítnout spolupracovat se spícím davem, televizí a médii nadopovaným, emočně zablokovaným a ztvrdlým, egem vedeným světem. Odchází z umělých, materiálních, vnějších forem falše, třpytící se výživy. Svléká se z vnější výzbroje a sestupuje k obnaženým kostem. Začíná zase žít s vlky, měsícem, stromy, hlínou, oceánem a hvězdami. Osidluje své vnitřní chrámy, láskyplně o ně pečuje, je okouzlena jejich Světlem a vroucně slibuje už nikdy neopustit samu sebe.

Hluboká žena nalézá samu sebe pravidelně ponořenou v tichu, jakoby to byl její věčný domov.

Hluboká žena odhaluje svou bolestnou touhu pro nehlídanou intimitu s veškerým životem.

Hluboká žena hledá pouze pravdu, protože ona JE ve své podstatě pravdou.

Hluboká žena zřídka promlouvá ve spěchu a vyhýbá se pomluvám. Rozvinula bohaté spirituální uvědomění a přítomnost. Velmi opatrně vybírá slova a způsoby komunikace, protože ví, že být hluboce autentickou je největší dar, jaký může žena dát.

Hluboká žena si nyní na této planetě vykrajuje široký prostor pro sebe samu.

Zahnízďuje se v zemi, propojuje své čakry s mřížkovými body Světla a otevírá své pradávné lůno Bohyni.

Umožňuje veškerým božským informacím, aby byly uloženy v jejích buňkách, zářily a udávaly směr.

Spojuje se se svým lůnem a svou vzácnou krví.

Dívání se do očí druhých vnímá jako posvátnou praktiku.

Dotýká se druhých a dává jim vědět, že jsou v bezpečí.

Miluje se se svými strachy – rozpouští se v nich, vstupuje do nich plně a dovoluje jim prostoupit celé její tělo.

Upřednostňuje kouzlo ukryté ve Třetím Oku.

Hluboká žena překračuje hranice, které rozvíjí vědomí. Pohyb jejího života vytváří ohromnou transformaci.

Ona představuje evoluci Duše.

Hluboká žena viděla vše, byla svědkem všeho, a zmírala tím znovu a znovu.

Vše zrodila.

V našem komerčně vedeném, duše-umrtveném světě vnějších náprav a materiálního zisku je hluboká žena zřídka kdy rozpoznána nebo pojmenována.

Hluboká žena je osvícený sen pravdy v uspávající, otupělé, srdce – zatvrdlé, adrenalinem poháněné, odpojené, strachem vyvolané noční můře, která se tváří jako Život.

Ona je láska, rozpuštěná a plápolající ve všech svých tvarech. Je léčivá, trpělivá a stálá. Je transformací – divoce statečná a opětovně znovuzrozená – znovu a znovu.

Je celistvostí přírody vtělené v kůži, kostech, svalech a krvi.

Pohybuje svým tělem účelně, mluví zvučně, vkládá své vědomí do nejvyšších dimenzí a promlouvá s Mysterií.

Hluboké ženy strávily věky kráčejíce v lesích, skrývaly se v horách, plavaly v mořích a modlily se v chrámech.

Nemusí mluvit o těchto věcech přímo, ale vězte, že všechny jejich zkušenosti jsou uloženy v úžasném pohledu jejich očí.

Mohou vás naučit jednu nebo dvě věci o životě, o lásce, o tom jak tu trávit váš čas ale hlavně – o darech vaší Duše.

Hluboké ženy kráčí mezi námi a díky Bohu za ně. Seslala je sem Bohyně k znovuzískání hloubky života pro všechny.

Země je nyní nasává a odmítá je pustit, protože jejich vibrační jedinečnost a posvátná hloubka je tak nezbytná k zachování Života na této planetě jako kyslík.

Tyto ženy jsou zakořeněny v zemi. Kosmos se o ně pevně stará. Jsou ceněnými drahokamy vesmíru.

Hluboké ženy ovlivní každého, kdo s nimi přijde do kontaktu.

Hluboké ženy jsou tu k obnově otevření se přítomnosti, moudrosti srdce, dechu, krve, tajemství a naslouchání duše naší planety.

Hluboké ženy jsou manou z ráje.

Hluboké ženy jsou pradávné, voňavé tóny písně Země.

Hluboké ženy jsou povolány k vyzařování frekvencí svého bytí, bez výhrad nebo rozpaků zamíchat pohasnutými vzpomínkami oslepeného lidstva, které ztratilo svou cestu.

Vezměte hlubokou ženu za ruku a uzavíráte slib sami se sebou.

Připomínáte sami sobě, že toto je život, na který si vzpomínáte a je to ten, na kterém nyní nejvíce záleží. Až budete připraveni, vše se ve vašem životě spikne a budete přivedeni do její aury.

O intuitivním životě hluboké ženy se mluví jen zřídka, ale posvátné denní činy těchto žen udržují zemi otevřenou pro možnost nového života.

Hluboké Ženy drží budoucnost naší planety ve svých zemi pokrývajících, soucitných a světlem vyplněných rukou.

Autor: Sophie Bashford
www.sophiebashford.com

Překlad: Taunia Atiriamin
www.slunecnabrana.eu, www.martinachristova.eu

Duchovné príčiny chorôb trošku inak

Duchovné príčiny chorôb znamenajú, že prvotný problém, príčina našich chorôb nevzniká na tele. Telo nám len symbolicky ukazuje, s čím presne máme problém a čo treba pochopiť. Telo s nami neustále komunikuje.

Keď sa v ňom naučíme čítať, dokážeme lepšie pochopiť, prečo nás bolí to a tamto a ako si dokážeme sami pomôcť.

Ak nás niečo bolí, snažíme sa robiť kadečo, aby tá bolesť prestala. Najrýchlejšia cesta, ktorú veľa ľudí volí, je cez tabletky. Na nich je napísané: Tlmia bolesť.

Keď sa v živote niečo utlmí, raz sa to opäť vráti. A keď stále človek niečo utlmuje, tak sa mu to stále vracia, ale druhý krát to bolí viac, tretí krát ešte viac, štvrtý krát poriadne a piaty to už nemusí prežiť.

Poviem Vám jedno prirovnanie:

Zatvorte oči a predstavte si, že ste v strede hlbokého jazera a topíte sa. Predstavte si to. Zrazu ku vám prijde záchranný čln, aby vás zachránil. Hodia vám záchranné koleso, ale tým, že máchate rukami naokolo, aby ste sa neutopili, odháňate to koleso od seba preč.

V momente ako sa ukľudníte a prestanete rukami rozhadzovať, to koleso pripláva ku vám samé.

Je to tak so všetkým v živote. Pamätáte sa, keď ste hľadali partnera? Našli ste ho? Keď hľadáte, nenájdete, aspoň nie toho, kto ku vám má naozaj prísť. V momente, ako sa na to hľadanie vykašlete, ten partner sa zjaví sám od seba.

Ak máte bolesti, topíte sa. Máchate rukami, snažíte sa zachrániť, utlmujete sa tabletkami, skúšate rôzne maste, krémy, masáže, rehabilitácie, naprávania, injekcie a stále sa tá bolesť vracia.

Najprv treba pochopiť, prečo choroba vznikla. Žiadna choroba nevznikla zo dňa na deň, i keď to tak občas vyzerá. Za rakovinou býva vkľude aj 20 rokov hromadenia negatívnych myšlienok, nenávisti, hnevu a neodpustenia. Niečo vás žerie a to potom začne doslova požierať vaše telo. Bác. Rakovina.

Silné depresie, úzkosti, samovražedné myšlienky, bolesti hlavy, celková slabosť a že nič nemá zmysel, čím som si prešiel, po vás chcú zmenu. Nastáva znovuzrodenie. Za života zomriete ako starý človek a narodíte sa ako nový. Ako nový človek sa narodíte v prípade každej choroby, ak pochopíte prečo prišla, prečo sa to stalo práve vám.

Pozrime sa na naše nohy – nesú nás celý život.

Nohy nám ukazujú smer v živote. Ak máme problém s nohami, ideme nesprávnym smerom. Môže sa to týkať práce, vzťahov, k ostatným, i k sebe samému, manželstva, sami viete, v ktorej oblasti života vám to škrípe.

Bedrové kĺby hovoria o vzťahu s našimi rodičmi. Kolená s našimi súrodencami alebo partnermi. Členky s deťmi.

Ľudia, ktorí nechceli vo svojom živote niečo vidieť, nosia okuliare. Tá situácia, ktorá sa im v živote stala, bola taká silná, že sa vnútri obrnili, nechceli ju vidieť a začal sa im kaziť zrak.

Jedna známa mi povedala, že ona má problém so zrakom úplne od malička.

Väčšina ľudí, takmer všetci si nepamätajú prvé 3 roky života. To, že si ich ako dospelí nepamätajú, neznamená, že detská dušička si ich nepamätá. Úplne stačí, ak je dieťa v bruchu matky a je nechcené. Dieťa to cíti už v bruchu.

Ak sú ľudia dostatočne silní a dokáže ísť hlboko do seba, do svojej minulosti, dostať zo seba ten hnev na rodičov, pochopiť, prečo sa tak chovali, odpustiť im, vtedy zložia okuliare a bude krásne vidieť bez nich.

Ak majú ľudia problém s ušami, znamená to, že vo svojom živote nechceli niečo počuť. Opäť pravé ucho žena, ľavé muž.

A čo ruky?

S nimi narábame v živote. Ako narábate so svojim životom? Kamarátka pracovala ako masérka a cez dva roky masírovala väčšinou lakťami, lebo všetky prsty i zápästie ju boleli. Ako to pochopila, že práca masérky nie je práca pre ňu, že to nie je to, s čím sem prišla a čo tu má robiť, dala výpoveď a prsty po pár týždňoch sa jej dali samé do poriadku. Nič ju nebolí.

Ak vás bolia ruky, porozmýšľajte nad tým, či to čo robíte, je to, čo vám naozaj prináša radosť a vstávate kvôli tomu ráno z postele s úsmevom 🙂

Spomeňte si, keď ste bolí mladší, čo ste vždy chceli robiť a začnite to robiť. Ak niečo začnete robiť srdcom a s tým, že vás to napĺňa a ženie dopredu, všetko ostatné príde samé. Zdravie, šťastie, vnútorná vyrovnanosť i peniaze.

Každý prst na ruke i nohe má svoj význam, ale to si už viete pozrieť na základe akupresúry. Napríklad stredný prst, ktorý si nahnevaní ľudia občas ukazujú je symbol hnevu a zrovna on súvisí s hnevom. Ukazovák – ním ukazujeme na druhých. Malíček, malíček, malý prstíček, načo slzičky, že si maličký, spomínate si na tú pesničku? Malíček nám signalizuje problém, ak sa cítime byť menejcenný. A tak ďalej…

Obezita – veľa ľudí nemajú radi sami seba kvôli tomu ako vyzerajú, lebo táto spoločnosť nás nainfikovala tým, že krásne a dokonalé ženy sú tie z časopisov, vymachlené, so štíhlou líniou a nosia kabelku od Gučiho. Alebo že ideálny muž má byť svalovec, čo 5x do týždňa chodí do posilky. Celé zle.

Ľudia proti obezite bojujú tým, že sa snažia cvičiť a dodržovať rôzne diéty. Problém je v tom, že sa snažia niečo robiť. Máchajú rukami ako pri tom topení sa, ale tak sa akurát topia ešte viac a žiadne diéty nezaberajú.

Obezita má príčinu v tom, že sa snažíte zajedať nejaký problém, najčastejšie z detstva. Spomeňte si, kedy ste začali priberať. Stalo sa vám niečo príšerné, čo ste nechceli vidieť, počuť a potrebovali ste to nejak zvládnuť, obrniť sa. Tuková hmota je to obrnenie. Začali ste jesť, veľa jesť. A vždy, keď sa v živote podobná ťažká situácia opakuje, vy stále robíte to isté, čo v detstve, opakujete ten istý vzorec správania. Zajedáte ten problém.

Ak si uvedomíte, čo to bolo, čo ste sa snažili ako malí zajesť, vyplačete sa, dostanete to zo seba von, poprípade sa porozprávate o tom s ľuďmi, ktorí vám vtedy v detstve ublížili (nie je to podmienka, dá sa to riešiť aj inak), tak nemusíte ani brať žiadnu špeciálnu diétu, lebo vaša obrana línia na bruchu i celom tele začne sama od seba padať.

Týmto spôsobom zo mňa za 2 týždne spadlo cca 15 kíl. Ľudia sa ma pýtali, čo sa so mnou deje, či som chorý, ale ja som sa cítil ako nikdy predtým, plný energie a zdravia. Cítim sa tak doteraz.

Alkoholizmus – tu zapíjate niečo ťažké, čo ste zažili. Keď človek veľa pije, v tele nato reaguje pečeň. Tá súvisí s hnevom. Pečeň súvisí s očami a pohlavnými orgánmi. Ak ste v živote nechceli niečo vidieť (bitka rodičov, bili vás, ťažké detstvo, zneužívanie, rozvod, šikanovanie), zapíjate to alkoholom a pomaly odchádza zrak, pečeň a slabne erekcia.

Hnev a strach sú dve strany jednej mince. Ľudia, ktorí majú v sebe najväčší hnev, sú tí, ktorí sa najviac boja. Hnev časom prerastie do nenávisti a tá do utrpenia.

Strach – hnev – nenávisť – utrpenie = je jedno a to isté. Ak máte v živote strach, v detstve, potláčate v sebe hnev, hlavne chlapcov učili od malička neplakať, dusiť to v sebe. Potlačený hnev sa mení na nenávisť dôsledkom čoho trpíte.

Hovorí sa, bolesť je normálna, utrpenie je dobrovoľné. Ak neprijmete to, čo sa stalo, trpíte. Vyberáte si to sami. Príjimte, čo sa vám stalo, čo vám to dalo, čo ste sa naučili vďaka tomu. Tým, že to neprijímate, ubližujete len tak sami sebe. Odpustite a poďakujte.

Krk hovorí o vzťahoch. Zdržujú sa v ňom nevypovedané veci. Ak ho máte poriadne stuhnutý, alebo tam máte hrčky zopár rokov, hovorí to o vašich nedoriešených, neodpustených vzťahoch. Môže to siahať až do minulých životov. Takisto o vzťahoch hovoria orgány ako žlčník, maternica, pohlavné orgány. Môže to byť aj vzťah k sebe samej, k sebe samému.

Ak máte problém s črevami, žalúdkom, často nafúknutým bruchom, ležia vám tam nespracované veci. Nevyriešené, nepochopené, neodpustené. Leží vám to tam a ak to neriešite, veľmi ľahko môžete dostať napríklad žaludočné vredy, alebo sa vám tam môže usídliť pásomnica.

To, že brucho rastie z piva a podobné vymyslené veci sú len dôsledky toho, čo tam už máte nedoriešené, vkľude aj niekoľko rokov. Jedlo, alkohol sa potom len nabaľujú na tie nespracované veci, čo tam máte, je to len dôsledok. Čím viac nepekných situácii si tam ukladáte a neriešite ich, tým viac vám brucho rastie.

Srdce – srdiečko je láska. Ak ste v živote nedostali dostatok lásky od svojich rodičov, alebo vy lásku nedávate, nečakane i čakane vás opustí partner, rozvod, smrť, ťažké životné rany, to všetko sa ukladá na srdiečku. Zdravé srdiečko potrebuje pochopenie, uvedomenie, prečo sa to stalo a odpustenie, tak bude srdiečko zdravé.

Pľúca – pomocou nich dýchame. Dýcha sa vám dobre? V práci, vo vzťahu, celkovo v živote? A čo vaše detstvo, dýchalo sa vám dobre?

Zuby – každý jeden zub súvisí s nejakým orgánom v tele. Raz som v čakárni u zubárky započul od jednej staršej pani: „Kto nemá v poriadku srdce, má problém so zubami.“ Zuby hovoria o veľa veciach. Kazy nevznikajú z ničoho nič. Niečo nám v zuboch hnije, niečo čo sme v živote zatlačili veľmi hlboko, čo sme nechceli vidieť, počuť, zažiť.

Dôležité je, aby sme sa riadili svojim srdcom, nie hlavou. Keď nás niečo bolí, stíšme sa, vnímajme sami seba. Spýtajte sa sami seba v duchu alebo nahlas: Prečo ma to bolí? Čo mi chceš povedať? A počúvajte. Odpoveď príde. Je to to prvé, čo zaregistrujeme, tých prvých pár sekúnd. Hovorí nám to náš vnútorný hlas, naša intuícia, nekonečná múdrosť vnútri nás. To je odpoveď.

Po nej sa do toho začne miešať hlava, myseľ. Začne hovoriť a to nie, to tak nemôže byť, zabudni na to. Toto hovorí naše ego, ktoré sa klepe od strachu, že by sme mohli dôjsť na príčinu, prečo nám je tak a tak. Zbavme sa mysli. Počúvajme svoj vnútorný hlas a vykročme na cestu uzdravenia.

Autor: Radoslav Zárecký
Zdroj: http://terapiareiki.sk/duchovne-priciny-chorob/