Naše tělo k nám hovoří neustále a to různou intenzitou hlasů. Od pocitů a jemných signálů v podobě přeřeknutí, klopítnutí, bouchnutí se do prstu či říznutí, přes bolest hlavy, žaludku, kostí nebo nachlazení.
Proto nejsilnější uvědomění problému pak formou nemoci orgánů, duševních poruch a tzv. nevyléčitelných nemocí. Nic není náhoda, je to signál našeho vnitřního průvodce, který k nám hovoří přes naše tělo. Přes náš dokonalý nástroj.
To znamená, že každá informace přes naše tělo má určitý význam z hlediska stupně hlasitosti a přesného určení, kdy, kde a proč nemoc vznikla.
Čím více jsme vnímavější a vědomější, tím jemnější signály dokážeme včas rozpoznat a dokonce můžeme časem tyto zprávy vnitřního průvodce, rozpoznat dříve, než sami vzniknou. Naše tělo s námi komunikuje neustále, a pokud mu to dovolíme a naladíme se na jeho signály, stává se náš život zcela otevřený, čitelný a samozřejmě lehčí.
Současnost a budoucnost našeho bytí, je podle mě v přijetí a pochopení samouzdravujících schopnostech našeho těla.
Pokud tuto skutečnost přijmeme a začneme jí následovat, tak se v tuto chvíli stává život lehčím a sebeuvědomujícím. Pokud totiž přijmeme zodpovědnost za svůj život, staneme se i jeho vlastními pány a průvodci. A to je velmi sebevědomý vnitřní stav – plný důvěry a vnitřní harmonie.
Hledáme rovnováhu mezi tělem a duchem, a to je celé to kouzlo bytí tady a teď.
Pro alespoň částečné pochopení toho, jak k nám tělo hovoří, se pokusím zde rozdělit signály na tři základní části. Pokud přijmeme tuto myšlenku a začneme si více všímat singálů těla, dojde nám, že uzdravení máme každý ve svých rukou.
První signály ne-moci / napětí
To jsou naše nepříjemné pocity ve formě signálů jako pocení, nervozita, napětí v žaludku, v zádech, v končetinách (ruce, nohy), ale například i pálení žáhy, úzkostné sny, nevolnost, apod. Mezi tyto první signály mohu zahrnout i dokonce takové přeřeknutí, ale i rozbití talíře, zakopnutí, apod.
Do tohoto typu signálu patří i tzv. zrcadlový efekt, to znamená situace či člověk, který nám odráží něco, co je nám nepříjemné, co není s námi v souladu. Vždy to dává signál nám, ne dotyčnému. Je to signál pro nás, že něco není v pořádku, že něco máme vidět a změnit či přijmout u sebe samých.
To jsou signály, které chtějí upozornit na potřebu změny chování, něco, co není s námi v souladu a chce být zvědoměno a zpozorováno. V tomto případě se jedná o rychlý signál – to znamená, že se to týká momentální situace, kterou nyní uvnitř prociťujeme a lze ji tedy i rychle určit. Je to signál k zastavení se a zamyšlení se nad tím, co nás nyní “ohrožuje”, co chce nyní tzv. zevnitř ven.
Může to být strach z nějaké situace, člověka, schůzky, telefonátu, cesty, osobního pocitu, atd.
Druhý signál ne-moci / poranění
Tyto signály jsou již na úrovni nemocí a musíme počítat s časovým posunem od toho okamžiku, kdy se to, co máme uvidět (pochopit a změnit), stalo a čeho se to týká. Je to další – výraznější signál našeho těla v případě, že jsme ten první nevnímali.
Mezi tyto signály patří například říznutí se, zlomenina, autonehoda, náraz, ale i například skřípnutý nerv, vyhřeznutá plotýnka, vyvrknutý kotník, apod.
To jsou již signály, které nás upozorňují, že je nutné udělat změnu.
Pokud v tomto stádiu učiníme změnu na základě informace, která nám přišla, nedojde nejen k znovuprožití lekce či starého vzorce, ale změna se pozitivně promítne do našeho života. Zde nastal čas se opravdu již zastavit, přerušit rychlost našeho bytí, chování a najít příčinu, kterou máme pochopit a uskutečnit změnu.
Čím napětí uvnitř nás trvá a čím je intenzivnější, tím se časem nahromaděná energie změní v nemoc silnější a začne putovat. Nevyřešení na této úrovni může způsobit pak pozdější “těžší” nemoc či zranění.
Třetí signál ne-moci / orgány
Zde se dostáváme k nejsilnějším signálům těla a to z toho důvodu, že je potřeba nás již opravdu zastavit, ať už chceme nebo ne. A to tělo dokáže přes vážnou nemoc perfektně. Tento typ signálu nás donutí ulehnout – zastavit se na delší čas.
V tomto případě se jedná o nemoci, jako angíny, chřipky, záněty, až po starší signály (čím starší signál, tím je nemoc vážnější) jako nemoci na úrovni orgánů – ledvin, srdce, plic, štítné žlázy, ale i rakoviny, nemoci jater, mozku, oběhové soustavy, žaludku, cukrovky a tak bychom mohli pokračovat.
Také tato fáze slouží k uvolnění napětí, kdy tělo potřebuje vzniklou nahromaděnou energii dostat tzv. z těla ven, a zároveň nás nutí jít do hloubky a uvědomit si, co v našem životě je v rozporu s tím, co si myslíme, co cítíme a co ve skutečnosti děláme. Co v našem životě se stalo jinak, co nechceme přijmout, pochopit, co nás zraňuje.
Nevýhoda je, že v tomto případě budeme muset projít procesem přes staré vzorce a někdy i “bolestně” najít příčinu nemoci a tu zpracovat zviditelněním – jakoby znovuprožitím, přijmutím a nakonec zharmonizováním celého procesu.
Někdy se může jednat i o více nahromaděných stejných lekcí, a tam pak nastupuje delší proces uzdravování. Ale vždy je to závislé na naší otevřenosti, vnímavosti a přijetí vlastní zodpovědnosti.
Co ale proces uzdravování v tomto případě přinese, když ho přijmeme, je celkové zlepšení imunitního systému, vlastní vnitřní obrovský posun a dar transformace. Posílení nás samých a hlubší poznání a žití (užívání si) samotného života.
Závěrem
Rozdělení a vnímání nemocí lze z různých zdrojů popsat odlišně. Snažila jsem se o jednoduchou formu k základnímu pochopení toho, že tělo s námi opravdu mluví, že signály od vnitřního průvodce přes tělo dostáváme neustále, a že jsou to signály vždy jen pro nás samotné. Netýkají se těch druhých, ale nás samých a slouží k našemu růstu.
Dokonce místo určení nemoci ukazuje velice přesně samotnou příčinu nemoci a to i hlediska, zda se nemoc projevuje na levé či pravé straně těla, či v horní nebo dolní části. A také to, zda jsme levák či pravák. A také zda je nemoc projevena v místě kostry, orgánu nebo duševní povahy.
Prostě typ nemoci nám může pomoci k velice přesnému určení, co nám nemoc přišla říci. A když tuto skutečnost přijmeme a tělo vyslechneme, naučíme se ho poslouchat a komunikovat s ním, staneme se pány svého života bez kontroly, manipulace, přehnané vůle a tlačení, ale přes lásku, porozumění a harmonii.
A harmonický vědomý život, to je cesta, kterou věřím, že chceme jít již všichni.
Zdroj: mahulen-tereza-kisir.webnode.cz