Archív

O čem vypovídá bolest různých částí těla

Hlava

Nejrozšířenější názor říká, že jakákoli bolest hlavy je určitě spojena s přetížením a stresem. Pokud jste prožili den přeplněný prací nebo jste byli vystaveni emocionálním tlakům, může být bolest hlavy důsledkem některého z těchto faktorů.

Šíje

Na šíji leží tíha pocitu viny a sebeponížení. Pokud vás trápí bolesti šíje, jste k sobě možná příliš kritičtí, nemůžete si odpustit nějaký skutek nebo jednání. Když sami sobě odpustíte a dokážete požádat o prominutí toho, před kým se cítíte vinni, bude to možná ten nejúčinnější lék.

Bolest v rameni (ramenou)

Tíha starostí a životních břemen leží na ramenou. Bolet začínají, když se přetěžujeme starostmi a prací. Bolest v rameni signalizuje, že je nejvyšší čas podělit se odpovědnost a starosti s někým blízkým.

Horní polovina zad

Odpovídá za lásku, za její získávání a dávání. Pokud máte bolesti v této časti zad, vypadá to, že někomu nedáváte dost lásky, nebo naopak se jí nedostává vám. Možná tyto symptomy napovídají, že byste se měli zamyslet nad vztahy se svými blízkými.

Spodní část zad (bedra)

Tato část zad je přímo spojena s finanční stránkou života. Pokud jste se svou finanční situací nespokojeni, máte za to že vás v práci špatně platí, nebo se bojíte, že nepřiměřeně utrácíte a tyto myšlenky vám nedají pokoj, může se to projevit v bederní oblasti a spodní části zad.

Lokty

Lokty vyjadřují naši tvrdost ve vztahu k lidem. Když vás tahle část těla trápí, je možné, že jste příliš nekompromisní ve vztazích s okolím. Zkuste přehodnotit svá tvrdá kritéria, možná se vám uleví.

Paže

Paže představují spojení s vnějším světem. Máte-li problémy s pažemi, bolí vás, nebo v nich máte nepříjemné pocity, je docela možné, že jste prostě příliš sami. Zkuste pozvat kolegy na večeři, nebo se seznámit s novými sousedy. Problém se může vyřešit sám o sobě.

Stehna

Stehna jsou ztělesněním pohybu vpřed. Potíže se stehny, bolest v nich, slabost a nepříjemné pocity, to vše může být vyjádřením vašeho odporu k pohybu vpřed. Abyste se nepříjemností zbavili, zkuste směle vstoupit do toho, co vás záhy očekává, nebojte se změn a pohybu, nevyhýbejte se změnám ve způsobu života.

Kolena

Kolena jsou naše ego. Pokud o sobě smýšlíte moc zvysoka, můžete mít problémy s koleny. Abyste se zbavili bolesti v kolenou, věnujte nejprve pozornost tomu, jak sami sebe hodnotíte, co si o sobě myslíte. Možná se hodnotíte příliš vysoko a přeceňujete vlastní úspěchy. Nebo naopak – v něčem sami sebe neumíte pochválit, podceňujete sebe i své schopnosti.

Lýtkový sval

Také tento sval je emocionálním indikátorem. Koncentrují se tu urážky a závist. Pro odstranění bolesti v lýtkách se nejprve zamyslete sami nad sebou. Neubližujte, nezáviďte.

Kotníky

Odpovídají za naši schopnost radosti. Může to být názorný příklad, jak spokojenost dokáže zlikvidovat bolest. Jste-li příliš asketičtí a nedopřejete si patřičnou odměnu a potěšení, můžete mít problémy s kotníky.

Chodidla

Příliš mnoho negativity v životě, událostech a myšlenkách může vést k problémům s chodidly. Pokud takový problém máte, naučte se pomíjet negativa a radovat se z maličkostí. Vždyť život je ve skutečnosti krásný!

Zdroj: http://www.prokondici.cz

detox

BÝT VE SVÝCH TĚLECH…

Uvědomujeme si, že je pro nás tělo zde na Zemi významné?
Vybrali jsme si právě lidská těla, abychom mohli zažívat nespočet impulzů a vnímat Zemi v celé její kráse. Ať se nám to líbí nebo ne, naše duše se na Zemi projevuje prostřednictvím těla. Pro duši je velmi těžké projevit se v celé své kráse, v celém svém potenciálu, velikosti a záři, když jí v těle chybí prostor, když jsou v těle bloky a je obtěžkáno tolika bolestmi a zavržením.

Tělo je úžasným nástrojem, skrze který nám duše posílá zprávy. Prostřednictvím jeho vjemů, nemocí, bolestí, pocitů k nám promlouvá naše duše. Se svou duší se snažíme stále spojovat přes vyšší čakry, meditace, změněné stavy vědomí. Naše duše k nám však hovoří stále a nejdokonalejším nástrojem je jí právě tělo.

Vše, co se nám v těle a na těle odehrává, je pro nás vzkazem duše. Snaží se, abychom své tělo očišťovali od svých bolestí a nánosů, abychom propouštěli břemena a zranění, která se týkají nejen nás, ale celých našich rodů. Tím, že to uděláme u sebe, pomůžeme i našim blízkým. Není na to třeba žádného zázraku, vše máme ve svých rukou. Stačí začít u toho, že si budeme své tělo víc uvědomovat, pečovat o něj, povídat si s ním. Sledovat, kde je zablokované, kde energie neproudí a svou pozornost přenášet na ona místa. Zkrátka že v těle budeme přítomní.

energy10

V Zemi je ukryto tolik moudrosti, že se nám o tom ani nezdá. Všechny duše, co tu byly před námi, i naše duše, které tu již prošly nespočet životů, sem přinesly ohromné množství moudrosti. Vše je tu ukryté, vše je v Zemi uložené, nikam se to nevytratilo. Samotná Země je moudrou a láskyplnou bytostí.

Pojďme tuto moudrost prostřednictvím sebe, svých těl, svého života nasávat, prožívat, přijímat a dávat. Moudrost Nebe, moudrost Země… to vše je v nás. Jediné, co je pro to třeba udělat je otevřít své tělo a dovolit, ať naše zářivá a nádherná duše, náš Duch vstoupí do všech jeho buněk, do všech jeho zákoutí – ví, jak se tu na Zemi projevit a jak svou skutečnou přítomností obdarovat celý svět.

Čím víc naše těla otevřeme, čím víc povolíme, tím víc se v něm může usídlit náš Duch. Duch, který je jednotou, který je součástí každého jednoho z nás a všeho kolem. Právě skrze toto individuální tělo je jeho projevení tu na Zemi jedinečné a neopakovatelné. Takto vnímám jednotu žitou na Zemi. Jednota, která je naší podstatou, žitá skrze každé jedno tělo svým jedinečným způsobem… Jen jí nechat ve svém těle opravdově ŽÍT…

Stále hledáte úkol své duše, své poslání? Tady je: BÝT SKUTEČNĚ V TĚLE…BÝT V NĚM PŘÍTOMNÍ… POVOLIT A UMOŽNIT SVÉ PODSTATĚ PROJEVIT SE PRÁVĚ SKRZE TOTO TĚLO, KTERÉ JE NA ZEMI JEDNO JEDINÉ… Je to ten nejpřirozenější proces…

Buďme zde, není třeba utíkat. Přinášíme Domov na Zemi.

S láskou,
Denisa
www.bytvsrdci.org, www.jeshua.cz

Zistite, aká emócia spôsobila vašu chorobu

Hlava ako taká – prehnané puntičkárstvo, ťažká myseľ

Mozog – zošnurovaný a nalinajkovaný život, dogmatické a striktné názory, neschopnosť prijímať názory iných

Vlasy – nesebaláska

Oči – žitie v ilúzii, zakrývanie si zraku pred pravdou, hnev na jedného z rodičov

Uši – zaryté a fixné myslenie, neschopnosť počúvať druhých, potláčanie duchovna

Nos – chýbajúca radosť zo života, málo optimizmu

Ústa – strach zo života, zaseknuté a nevypovedané emócie, neschopnosť prejaviť pravú podstatu svojho ja

Zuby – nerozhodnosť, byť pod nadvládou iných ľudí

Štítna žľaza – nezdravá komunikácia, rozpor medzi tým, čo si človek myslí a čo v reáli vypovie, potlačenie sexuality

Dýchacie orgány – dlhodobo „priškrtené“ a nevyjavené emócie, nalinajkovaný spôsob života

Prsia – citová alebo sexuálna vina, neodpustenie človeku, ktorý vás sklamal

Srdce – dlhodobý žiaľ a smútok

Vysoký krvný tlak – pocit, že vás nikto nemá rád, emócie osamelosti a izolácie

Nízky krvný tlak – citový blok k jednému z rodičov, absencia rodičovskej lásky v období detstva

Horné končatiny – pocit, že nežijete svoj vlastný život a pozitíva „bytia“ vám pretekajú pomedzi prsty

Chrbtica – dlhodobá nestabilita a slabá životná zakorenenosť, strachy a obavy rôzneho druhu, materiálne neistoty

Žalúdok – obviňovanie seba samého, oslabená sebaúcta, prehnané nároky na vlastné ja, ale aj na okolie

Žlčník – hnev, zlosť a jedovitosť

Pečeň – pocit krivdy či nespravodlivosti

Slezina – osamelosť a pocity odcudzenia

Črevný systém – strachy a obavy, vracanie sa do minulosti, riešenie budúcnosti a neorientovanie pozornosti na moment „tu a teraz“

Konečník – lakomosť, preexponované ego, strachovanie sa o peniaze či materiálne istoty

Obličky – neodpustenie človeku, ktorý ranil vaše city, nesúlad medzi rozumom a srdcom

Urogenitálny trakt – neuspokojujúci sexuálny život, potlačené intímne túžby, nespracovaný vzťah k jednému z rodičov

Bedrové kĺby – dlhodobý pocit, že Zem nie je bezpečné miesto na život

Kolená – prehnaná orientácia pozornosti na materiálne záležitosti, strachovanie sa o blízkych

Dolné končatiny, vrátane chodidiel – strata pevnej pôdy pod nohami

Krv – ťažké srdce na jedného z rodičov, negatívne energie a emócie v rodinných či rodových „štruktúrach“

Lymfa – nevhodne alebo nesprávne vedený život, málo životnej radosti, šťastia a vervy

Koža – žitie v presvedčení, že na každom kroku striehne nebezpečenstvo

healthy5

Tabuľka pozitívnych mantier a afirmácií na eliminovanie hĺbkových spúšťačov ochorení:

Konkrétne časti ľudského tela

Uzdravujúce afirmácie

Hlava, mozog, nervový systém, psychika Žijem v dokonalej rovnováhe, harmónii a symbióze.

Verím a dôverujem.

Vyzývam svoju myseľ k čistote a poslušnosti.

 

 

Oči, uši a ústna dutina

Žijem v pravde – pravdu poskytujem aj vyžadujem.

Vidím a som videný/á, počujem a som počutý/á, rešpektujem a som rešpektovaný/á.

Vnímam, akceptujem a prijímam všetko, čo prináša život – aj to dobré, aj to zlé.

 

 

Dýchací trakt

Čo na srdci, to na jazyku.

Prejavujem pravú podstatu svojho ja.

Som otvorený človek.

 

 

Srdcovo-cievny systém

Milujem a som milovaný/á.

Vibrujem radosť – a to tak smerom dovnútra, ako i navonok.

Čistá láska je základom môjho bytia.

 

 

Tráviace orgány vrchné /žalúdok, žlčník, pečeň a slezina/

Milujem vlastné ja.

Žijem v dokonalej symbióze a rezonancii so svojím najvnútornejším dieťaťom.

Každý deň prebúdzam a aktivujem svoju aureolu – prirodzenú ochrannú žiaru.

 

 

Tráviace orgány spodné /tenké a hrubé črevo, konečník/

Som odvážny človek.

Vychutnávam si život plnými dúškami.

Planéta Zem je bezpečné miesto na život.

 

 

Pohlavné orgány, močové cesty, obličky

Milujem svoju rodinu a celý svoj rod.

Odpúšťam všetkým, ktorí mi uškodili či ublížili.

Zdravá sexualita je prirodzená súčasť môjho života.

 

 

Pevné časti organizmu /chrbtica, kosti, kĺby/

Som spevnený/á a zakorenený/á.

Žijem vo vše-blahobyte – duchovnej aj materiálnej hojnosti.

Napĺňam sa absolútnou odvahou.

 

 

Krv a lymfatický systém

Vo všetkých bunkách svojho ja prebúdzam pozitívne energie.

Rozhodnutia, ktoré činím, sú správne.

Som na ceste k spáse.

Zdroj: http://yntirdah.webnode.sk

Vtělení

Jeshua prostřednictvím Pamely

Drazí přátelé, je mi velkým potěšením být s vámi a mísit svou energi s vaší.

Jste zářivé bytosti světla a nemáte ani tušení o síle a kráse, kterou projevujte ve svém každodenním životě. I když se zdá, že jsou vyhlídky někdy temné a někdy se cítíte vyčerpaní z pokusů pohnout se ve svém životě vpřed, jste vždy odvážní. Musíte si být vědomi neskutečné odvahy a síly, kterou den za dnem demonstrujete. Neustále přinášíte víc a víc světla na Zemi jen tím, že tu jste. Tím, jak se ukotvujete ve svém těle, šíříte na Zemi světlo. Vy jste na Zemi živoucím světlem a vaše tělo je součástí tohoto ztělesnění.

Inkarnovali jste se sem se záměrem, s hlubokým plánem. Jste tu pro sebe, abyste vnitřně kvetli a hluboce zakoušeli a poznali každou část sebe sama. Jste tu však také pro Zemi, pro tuto planetu, abyste ji inspirovali a vyživovali svým andělským světlem. Vaše tělo je složeno ze stejných elementů jako Země a říše rostlin a zvířat. To je to, co s nimi sdílíte. Nejste odděleni od života kolem sebe.

Tělo je samo o sobě zázrak. Vezměte všechny ty malé buňky ve svém těle a to, jak znají své rozličné úlohy a zároveň spolu fungují jako jednotný celek. Dávají projev vyšším silám a vyšší síla jste vy, duše, která žije ve vašem těle. Vaše duše je inspirátor a dárce vašeho života. Díky volbě vaší duše, vzniklo tělo, které si tento život vybrala: toto mimořádné tělo se vším, co vám přináší potěšení.

Nyní pohlédneme na toto tělo a pocítíme zázrak tohoto vtělení, i když zažívat vtělení pro vás není vždy snadné. Jedním z důvodů, proč je těžké zažívat tento zázrak a krásu těla, je, že je vaše kultura výsledkem tradic, které se od těla odcizily. Ve vaší kultuře není samozřejmé vnímat tělo jako živoucí inteligenci, jako pole vědomí, s kterým je duše důvěrně spojena. Existuje mnoho důvodů, proč vás takový pohled na tělo neučili, a jeden z nich jde do časů před Kristem.

Začalo to v časech Řeků, kdy se objevil způsob myšlení, který byste dnes nazvali racionálním myšlením. Objevil se pohled na svět, kde se ego stalo ústředím. Ego, které vidí samo sebe jako něco jiného, než to, co vnímá. Příroda, a tělo spolu s ní, se pak pomalu začalo objektivizovat a vnímat jako něco, co existuje nezávisle na vás. To, co je mimo vás – venku, se pak může stát předmětem studia a to bylo počátkem rozvoje vědy.

Později, v západní tradici 17. století se objevila moderní věda a dualismus mezi vědomím ega a světem těla a přírody se ještě více zvýšil. Objevil se dualismus, kde byla hmota víc a víc vnímána jako něco neživého, tělo jako kus takové hmoty, jako něco, co nemá živoucí vědomí.

Vznik lékařské vědy byl možný pouze prostřednictvím vnějšího studia. Duše nebo individualita osoby, byla považována za irelevantní. Nebyla považována za důležitou, neboť tělo bylo vnímáno jako hmotný předmět, který je u každého stejný. Tento vnější pohled na život umožnil, aby se klasifikovaly typy nemocí a vynalezly léky. Kompletní věda se může na takovém dualistickém pohledu světa vyvíjet. Netvrdím, že je tento pohled špatný, jen to, že se ve vaší kultuře stal zvykem a stále to trvá.

V moderních časech můžete vidět tento zvyk ve velmi odlišných způsobech i ve svém kosmetickém průmyslu. Vnímejte, jak je zažívána ve vaší kultuře krása. Stala se něčím vnějším. Je tu určitý obraz krásy, který se dá měřit: takové a takové proporce jsou pro ženské nebo mužské tělo ideální. Vzhled a struktura pokožky a rysy tváře, byť se během času mění, jsou vždy objektem vnějšího hodnocení, něčeho mimo vás, na čem byste měli stavět své úsudky.

Nemoc a zdraví jsou v těchto termínech určovány taktéž. Pokud je tělo nemocné, musí s ním být něco špatně a tak by se mělo zlepšit. Tělo takto vnímané je jako mrtvá hmota nebo typ mechanismu. Žijete takto v dualistické tradici a to, co je vám přitom nejblíž, co den co den obýváte, je vaše tělo – není to již něco, s čím jste přirozeně a důvěrně spojeni. Odcizili jste se od něho.

Na Zemi dříve existovaly časy, které měly zcela odlišný pohled. Viděno moderníma očima, lidé žili tehdy v jistém druhu mýtické éry, kdy věřili, že vše je spojeno se vším. Mohli jste hovořit se stromy, zvířaty nebo rostlinami a všechny tyto ne-lidské bytosti, byly nositelé něčeho, co mělo význam. Byl tu proud života, který procházel zvířaty, stromy a rostlinami a všichni byli propojení.

1801

Tento přírodní pohled však měl i své nevýhody, protože lidé, kteří mu věřili, někdy propadli tomu, co bychom mohli nazvat pověrou a strachem: strach ze sil přírody a bohů, kteří byli skrytí uvnitř přírody. Byla to dřívější tradice. Věda a racionální způsob myšlení, který je základem vědy, s touto tradicí skoncoval. Bohužel, vědecký, vnější pohled vedl k velmi nepřirozenému, schizofrenickému rozkolu, jak ve vaší kultuře, tak ve vašem vlastním vnímání sebe sama.

Jen pomyslete, jak jiný je pohled, když jste schopni neustále prožívat své tělo zevnitř. Jaké to je uvnitř? Je hladové nebo žíznivé? Cítí se v pohodě nebo v napětí? Cítí potěšení nebo bolest? Neustále tu existuje vnitřní snímání toho, co tělo cítí. Z opačného úhlu pohledu se na něj díváte a soudíte ho zvenku. Jaké by mělo být na základě jeho obrazu, který je vnímán zvnějšku. Co by mělo být tělo schopno splnit? Kde by mělo ve svém vývoji nyní být? Jak by mělo vypadat? Splňuje tato vnější měřítka, která jsou vám vkládána?

Obvykle, když se vypořádáváte s nemocí a neduhy, jdete k lékaři, který reprezentuje to vědecké, vnější podání dualismu. Lékař, vám může říct, co je s vámi zle, jaké léky jsou dostupné a jaké prognózy jsou postaveny na typech neduhů, které máte. To vše se však děje bez toho, aniž byste měli jakékoli spojení s energetickým polem, kterým vaše tělo je.

Lékař také nevěnuje pozornost tomuto energetickému poli a nespojuje se s ním. Pouze se podívá na symptomy a diagnostikuje je, pak je zatřídí a určí, kam zapadají do širšího obrázku, který získal, a může tak učinit nezbytné zákroky založené na této znalosti. Zároveň vám vaše tělo dává neustále signály, které jsou pro vás jedinečné a často nezapadají do obecných pravidel a představ, které dostanete zvenčí mimo sebe, jako třeba od lékaře.

Je pro vás ohromně důležité, abyste si byli vědomí těla zevnitř a umožnili svému tělu být měřítkem vašich činů ve vztahu k němu. Když jste nemocní nebo máte tělesné potíže, potřebujete jít dovnitř sebe a odtud najít základ, jak zacházet s těmito stížnostmi a symptomy. Jedině pak byste měli očekávat od vnějšího světa, jestli vám z něj může něco pomoci, řekněme lékař, nějaký názor nebo něco, co jste četli.

Tyto vnější vstupy však přichází až sekundárně. To, co přichází na začátku je vnitřní spojení s vašim tělem, a abyste tak učinili, potřebujete nejdřív myslet jinak, než vám kultura říká. Potřebujete propustit celou představu o těle jako o mechanismu, jako o hmotě bez vědomí. Měli byste dospět ke skutečné víře, že vaše tělo může být vašim průvodcem. Že vám dokáže poskytnout odpovědi. Že má samo o sobě přirozenou inteligenci a chce vám sloužit. Že je božským vnuknutím.

Chci vás požádat, abyste si nyní dali chvíli na to, abyste se důvěrně spojili se svým tělem. Můžete tak učinit tím, že věnujete pozornost svému dechu, že cítíte, jak proudí skrze vaši hruď a do vašeho břicha a poté nasměrujte svou pozornost na svá chodidla. Uvědomte si plosky svých nohou a vnímejte, jak se dotýkají podlahy. Vnímejte nejen kosti a kůži svých chodidel, vnímejte taktéž energetické pole ve vašich chodidlech a kolem nich. Toto energetické pole není postřehnutelné ihned, můžete tak však učinit. Možná cítíte lehké šimrání nebo něco jiného, cokoli však dokážete vnímat je prospěšné.

Pak pozorujte své dlaně s tím stejným laskavým vědomím. Představte si, že vaše ruce jsou plné vědomí, stávají se citlivé díky vaší pozornosti. Dovolte svému vědomí, aby se rozšiřovalo do konečků vašich prstů a vnímejte, že tu existuje něco víc, než jen vaše ruce, můžete přitom taktéž vidět nebo vnímat jemný žár.

Nyní vás žádám, abyste dovolili své pozornosti a vědomí rozšiřovat se skrze celé vaše tělo. Nečiňte tak však přílišným úsilím – není to mentální cvičení. Je to přinášení vaší pozornosti do něčeho, co tu už je. Živoucí tělo není něco, co musíte získat a není to něco, co si musíte zasloužit. Jednoduše vnímejte od hlav až k palcům na nohou živoucí pole, které vás již obklopuje. Zkuste vnímat a cítit úplnost svého energetického pole jako živoucí bytosti.

Představte si, že tento tichý proud energie, který je v celém vašem těle vždy, vám chce něco říct. První věc, kterou vám chce vaše tělo říci je, že je vědomím, živoucím světlem, které vám chce sloužit. Vaše tělo je tu pro vás. Dává vám možnost vyjádřit se a je vám rádo k službám. Pokud trpíte bolestí nebo nemocí, pojďme se podívat, jak k tomu došlo.

Tělo vždy samo touží po harmonii. Všechny buňky vašeho těla jsou orientovány směrem k tomuto účelu: fungují a budují se směrem k rovnováze. I když stárnete a vaše tělo ztrácí svou vitalitu, všechny buňky jsou zaměřeny na vytváření rovnováhy. Je možné být starší velmi okouzlujícím způsobem a bez přílišné bolesti a snahy. Je to možné ze samotného těla, i když je tělo geneticky zatíženo. Existuje tu neskutečná síla, vitální energie přítomná uvnitř vašeho těla, která mu umožňuje hojení a přenesení do rovnováhy, dokonce i když byla nerovnováha extrémní.

Důvěřujte schopnostem svého těla zharmonizovat se a vyléčit. Síly přírody jsou velmi silné. Jen se podívejte kolem sebe na moře nebo slunce. Vězte, že vaše tělo je sestaveno ze stejné živoucí hmoty a stejného vědomí jako tyto přírodní elementy. Uvažujte jen o oceánu, vnímejte věčnost houpajících se vln a nevyčerpatelné obnovování v tomto pohybu: sebe-očistná síla. Nebo starý velký dubový strom, který odolá všemu: větru, dešti, sluneční záři. Vaše tělo je také velmi silné, neboť je stvořeno ze stejných elementů.

Je pravdou, že člověk je velmi komplikovanou bytostí. Vy jako duše máte v pozemské realitě ohromné množství zkušeností a některé z nich mělo za následek negativní emoce. Pocity úzkosti, smutku, bolesti, hněvu – co si jen vzpomenete. Tyto emoce mohou na vaše tělo působit a časem se tělo dostane z rovnováhy. Emoce jsou taktéž velmi silné síly. Jejich energie jsou velmi silné a mohou postupovat tělem, kde mohou na energetické úrovni vytvářet bloky. Vědomí vašeho těla, které jsem zmínil dřív vám slouží, protože vědomí těla vnímá duši jako svého mistra.

Když duše zažívá nepřetržitý hněv nebo depresivní emoce, tělo je nakonec vstřebá do svého vědomí a tak říkajíc ustoupí. Emoce pak mohou uvěznit tělo a vzít na sebe formu potíží nebo nemoci. Tělo stále dělá to nejlepší, aby nastolilo přirozený stav rovnováhy. Když jsou však emoce vše-prostupující a osoba nemá schopnost ho vnímat a transformovat emoce, výsledkem pak může být onemocnění.

Je důležité poznamenat, že původ nemoci je téměř vždy emocionální. Co vytváří největší spoušť ve vašem těle jsou emoce, které v životě zažíváte, spirituální bolest, kterou hromadíte. Existují pro to důvody. Není to tak, že by tu bylo nějaké vnější souzení emocí a vašich reakcí na ně, spíše je pro vás důležité, znát své emoce zevnitř, aby vám vaše tělo pomáhalo se s nimi vyrovnat. Tím, že se znovu spojíte s přirozeným vědomím svého těla, které touží po harmonii, můžete odhalit, které emoce vás skličují nebo blokují.

Žádám vás, abyste tak nyní učinili. Před chvílí jsme se spojili se samotným živoucím energetickým polem – spodním proudem, který je vždy přítomen – a s přirozenou inteligencí těla. Nyní si představte, že máte taktéž emocionální tělo. V ezoterickém podání bylo vědomí těla nazváno éterickým tělem, zatímco emocionální tělo je nazýváno aurou nebo astrálním tělem a je něčím, co přesahuje za vaše fyzické tělo.

Na chvíli si nyní přestavte, že kolem vás existuje energetické pole a je složeno z energií měnících se nálad a emocí. Představte si, že toto energetické pole se kolem vás navenek rozšiřuje asi tři stopy kolem vašeho těla. Nyní vás požádám o několik věcí ohledně tohoto pole, proto si snažte ponechat první dojem, který k vám bez přílišného přemýšlení přijde.

Nacházíte se uprostřed tohoto energetického pole. Je pokojné nebo je uvnitř něho nějaké napětí? Pokud tu je napětí, kde je toto napětí v energetickém poli umístěno? Je před vámi nebo za vámi? Umožněte své pozornosti jít do onoho místa ve vašem emocionálním těle, kde toto napětí cítíte, následkem tlaků okolních událostí ve vašem životě a jednoduše mu umožněte být. Nemusíte ho napravovat, jen si buďte vědomi toho, kde je.

Poté běžte k místu ve vašem těle, kde je klid a pokoj. Najděte toto místo ve svém energetickém poli, kde jste pokojní. Možná spontánně vyvstanou šťastné vzpomínky z času, kdy jste se cítili uvolnění nebo ze situace, kdy jste cítili radost. Vnímejte na okamžik tuto energii.

Nakonec si představte, že jste přenádherný anděl. Stojíte za sebou a obklopujete ve svém světle a svými křídly jak auru, tak emocionální tělo a své fyzické tělo a éterické pole, které obsahuje. Anděl-Vy s milující úctou objímá celou vaši bytost. A díky tomuto překrásnému andělu, kterým jste, je naplněna moudrostí, soucitem a silou, a proto se cítíte pochopeni, milováni a podporováni.

Vtělení vaší duše – vašeho těla – chce, aby vám bylo dobře. Touží po rovnováze a harmonii a v jiném smyslu je taktéž vašim průvodcem. Z druhé strany, je tu anděl-vy, který vás ochraňuje a je tu pro vás bezpodmínečně. Tato andělská bytost je vaše vyšší já – jste to vy. A mezi těmito dvěma je vaše astrální tělo, ve kterém mohou uvíznout emoce a zablokovat se.

Snažte se přijmout právě teď to, jak to je. Jen umožněte přítomnosti být tak, jak je. Mějte úctu k tomu, kým jste, neboť jste mezi anděli těmi statečnými. Vybrali jste se na tuto cestu pro sebe, i když nejen pro sebe. Přišli jste sem a sestoupili do nejhlubší temnoty, abyste se přesvědčili, že jste světlem, které nese vše, co je ve Vesmíru. Světlem, které naplňuje vše. Nejmenší větev, list stromu, nejmenší brouček i stéblo trávy je prostoupené živoucím světlem.

Vnímejte jak síly přírody, tak spirituální síly nebes, že jsou s vámi, aby vás na této cestě podporovaly: podporavaly na cestě přeměny těžkých emocionálních nálad do světla, poznání a pochopení. Nejste sami, jsme hned vedle vás. Pamatujte, že vaše tělo je vašim přítelem, vašim spojencem a spolu s andělským já, vám chce pomoct kvést. Přijměte to, co je pravdou: to, že jste stateční, že jste vyspělí, že jste krásnými bytostmi. Důvěřujte svému vlastnímu bohatství a pokladům, které vám jsou dostupné a zjistíte, že ve svém těle prožíváte více lehkosti a uvolnění. Uzdravení je tu pro vás, věřte v to.

Jeshua

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Stravování podle ročního období – Léto

Přirozené je uzpůsobit svůj jídelníček ročnímu období a jednoduše jíst to, co v danou dobu zraje. Pokud člověk žije v rytmu přírody a stravuje se převážně z vlastní zahrady, přirozeně mu vyplývá jaké ovoce, zeleninu, plané rostliny či jiné plody v ten který čas má jíst. Jde a jednoduše si vše po uzrání utrhne.

Každé roční období přináší něco jiného. To co zrovna venku roste, je to, co našemu tělu prospívá. V létě náš organismus potřebuje zchladit (čerstvé ovoce a zelenina) se svým chladivým a neutrálním charakterem. V zimě je naopak potřeba zahřívat a vyživovat ledviny a upřednostňovat zahřívající potraviny mající teplejší charakter, kdy čerstvou zeleninu a ovoce omezíme na minimum.

Naši předci jedli hlavně to, co jim příroda sama nadělila, případně to, co sami vypěstovali či v přírodě nasbírali.

Bylo vypozorováno, že v jednotlivých částech roku, v určitém ročním období, se v našem těle energetizují a čistí určité orgány. K nim byly přiřazeny jednotlivé přírodní potraviny, které tento proces usnadňují a na daný orgán působí podpůrně. Těchto poznatků a pozorování, vycházejících z tisíce let starých (východních) systémů, můžeme i dnes využít v sestavování našeho jídelníčku.

Stravovat se v souladu s přírodou znamená, vybírat si potraviny podle tělesné soustavy jedince nebo právě probíhající roční doby, čímž dosáhneme toho, že organismus po celý rok oplývá dostatkem energie a tekutin a může splňovat všechny požadavky, které na něj klademe.

Je třeba vzít v úvahu i duševní stránku, kdy i naše emoce ovlivňují zdraví našeho organizmu.

 


Pět proměn energie v průběhu roku

Ve východní tradici se rok rozděluje na pět období, ke každému jsou přiřazeny určité orgány a podpůrná strava.

Léto

V červnu začíná biologické LÉTO. Podle východní medicíny spadá léto do elementu ohně, kdy tento element představuje velký jang. V létě je energie nejaktivnější a nejteplejší, jdoucí do všech stran, dominuje energie, která jde do prostoru. Je horko, sucho. Potrava by tomu měla odpovídat. Zvýšíme podíl zeleniny a to především zelené, listové. Budeme využívat všechny natě. Kořenové zeleniny bude méně. Doba tepelné úpravy se zkrátí. Velkou část našeho jídelníčku by měly tvořit saláty ze syrové zeleniny a čerstvé ovoce. Také můžeme zvolit presované saláty ze syrové zeleniny smíchané se solí, stlačené na několik hodin. Základem zůstává zelenina, jen krátce tepelně upravená.

V létě je nejaktivnějším orgánem SRDCE, které je tak na vrcholu energetického náboje. Záleží na nás, zda ho svým přístupem zatížíme, nebo posílíme. Párovým orgánem je TENKÉ STŘEVO. V tomto období se čistí naše srdce a tenké střevo. Tradičně se jim přiřazuje ČERVENÁ barva a HOŘKÁ chuť, která VYSUŠUJE.
Životní etapa odpovídá MLÁDÍ. Klimatické podmínky odpovídají HORKU. Převládající smysl je ŘEČ.

Srdce zatěžuje:

všechny negativní vlastnosti odkloněné od lásky, činnost se zlými úmysly, stres

Káva, černý čaj, alkoholické nápoje, kouření, maso a živočišné tuky, rafinované oleje, chemické konzervační látky v potravinách i v kosmetice, chemické léky. Pokud jíme nadbytek stravy, která nás zahřívá zevnitř (smažené, tučné, pečené, pražené…), je to pro srdce nadměrná zátěž.

Pokud je srdce oslabeno, je snížené vědomí, chaotické myšlení a zhoršuje se vnímání. Pokud je srdce dlouhodobě přetíženo dostavují se poruchy spánku, neklidné sny, bušení srdce, zrychlený tep.

Srdce posiluje:

Pozitivní vlastnosti: lidumilná šlechetnost, dobromyslnost, velkomyslnost, radost, veselost, vděčnost

Ovoce a zelenina a šťávy z nich, byliny, oleje za studena lisované

summer7

POTRAVINY PODPORUJÍCÍ SRDCE A TENKÉ STŘEVO:

Obiloviny: Kukuřice (ochlazuje), rýže dlouhozrnná, červené jáhly, quinoa, amarant, pohanka pouze doplňkově

Luštěniny: červená i žlutá čočka, hrách, fazole, cizrna, červené fazole adzuki

Používáme méně soli, sojové omáčky, masa a tuku

Zelenina: listová zelenina – saláty, řeřicha, mangold, čínského zelí, čekanka, pampeliška list, štěrbák, špenát, kapusta, rukola, ředkvička, kedlubny, červená řepa

Bylinky: dobromysl, muškátový květ, tymián, rozmarýn, majoránka, jablečník, srdečník, pelyněk. Možné použít i preventivně proti hromadění vody v organizmu.

Ovoce: brusinky, rybíz, třešně, jahody, višně, maliny, melouny

Nápoje: zelený čaj ochlazuje, ovocné a zeleninové šťávy, ledinková voda, bylinkové čaje a výluhy ve studené vodě

Nejvhodnější kuchyňská úprava:  napařování, blanšírování, presování zeleniny

Jak jíst v létě?

  • Omezujeme množství živočišné stravy a tuku.
  • Část zeleniny můžeme dále připravovat na oleji.
  • Ideální příprava zeleniny na léto je napařování, nishime a vaření ve vodě.
  • Tepelně upravujeme zeleninu jen krátce a jíme a konzumujeme i část zeleniny v syrovém stavu.
  • Denně si k jídlu přidáváme presované čí syrové saláty a krátce kvašenou zeleninu.
  • Snižujeme podíl kořenové zeleniny ve prospěch salátů a naťové zeleniny. Natě přidáváme i do vývarů
  • Častěji zařazujeme zeleninu, co zrovna roste, jako květák, brokolici, ředkvičky ap.
  • Zeleninové vývary vaříme krátce, stačí 10 – 20 minut.
  • Zařazujeme kukuřici jak v podobě kukuřičné mouky, krupice, polenty, ale i celého čerstvého vařeného klasu.
  • Z obilovin je nejvhodnější dlouhozrnná rýže natural. Pokud zařazujeme jáhly, tak spíše v chladnějších dnech a kombinujeme je s rýží, nebo s kukuřicí.
  • Pohanku v létě nekonzumujeme, ponecháme si pouze mouku jako doplněk k přípravě těsta a knedlíků.
  • Luštěniny konzumujeme často v kombinaci s obilovinou a zeleninou, ale jejich množství snížíme.
  • V létě raději nesmažíme, pouze zřídka a ne v horkých a teplých dnech.
  • Ideální kuchyňská úprava v létě je  krátké vaření ve vodě, dušení a restování.
  • Jídlo by mělo být lehké, řidší, málo zahuštěné a hodně barevné, zařazujeme červenou barvu.
  • Ovoce v tomto období můžeme konzumovat častěji a syrové, využíváme to, co zrovna dozrává.

Zdroj: http://cesta-zeny.webnode.sk/

 

Čínské orgánové hodiny se nemýlí – zjistěte, který orgán vašeho těla nepracuje, jak má

Podle čínské medicíny mají jednotlivé orgány své energetické špičky i propady. Při nemoci je dobré zaměřit se na to, v jakou dobu symptomy zesilují. To může ukazovat k souvislosti s určitým orgánem, ať se jedná o přebytek energie, nebo o její nedostatek.

Čínské biologické hodiny ukazují intervaly, v nichž energie cirkuluje různými částmi našeho těla. Každé dvě hodiny je energie nejsilnější v nějakém konkrétním orgánu, pak přijde na řadu další. Pokud má daný orgán nějaký problém, příznaky nemoci či poruchy jsou v danou dobu nejsilnější.

Naše tělo vedle všech fyzicky patrných systémů, jako je trávicí, nervová, oběhová soustava, lymfatický systém apod., disponuje i energetickým systémem meridiánů. Meridiány jsou kanály – jako třeba cévy – jimiž proudí životní energie. Oběh životní energie má nezanedbatelný vliv na fungování organismu a na látkovou výměnu.

Existuje 12 hlavních meridiánů a každý přísluší k orgánu, z něhož je odvozen i jeho název. Máme tedy meridián plic, tlustého střeva, žaludku, sleziny, srdce, tenkého střeva, močového měchýře, srdce, ledvin, dvanácterníku, žlučníku a jater.

Meridiány se dělí po šesti na jangové a jinové. Jin meridiány příslušejí k orgánům, které vykonávají funkce sběru, ukládání, zpracování látek/energie a manipulace s nimi. Patří k nim meridián plic, sleziny, srdce, ledvin a osrdečníku.

K jangovým meridiánům náleží energetické kanály spojené s dutými orgány, jejichž primárním úkolem je výměna a vyměšování. K těm náleží meridián tlustého a tenkého střeva, žaludku, močového měchýře, dvanáctníku a žlučníku.

Podle pravidel čínské medicíny a podle zákona rytmu se aktivita každého meridiánu a s ním souvisejícího orgánu v průběhu 24 hodin mění. Vrchol aktivity daného orgánu trvá dvě hodiny, za 12 hodin vždy následuje klidová fáze.

Lékař praktikující čínskou medicínu se klienta vždy nejprve zeptá, v kolik hodin nebo v jakou dobu jsou symptomy nemoci či poruchy nejsilnější. To mu pomůže zjistit, která část těla má problém, neboli kde energie obíhá s obtížemi (nebo kde je jí naopak přespříliš).

Doporučuje se sledovat biologické hodiny a zapisovat si, kdy se objevují příznaky – např. vyčerpanost a bolest. Také je dobré poznamenat si, kdy máte nejvíc energie. Pokud se v noci v nějakou konkrétní dobu budíte, i to je důležitý ukazatel, ze kterého vyplývá, že některý váš orgán má problém.

organove-hodiny

Čas maximálního fungování
1:00 – 3:00 játra (detoxikace, svaly a oči)
3:00 – 5:00 plíce (pokožka)
5:00 – 7:00 tlusté střevo (asimilace, eliminace, pokožka)
7:00 – 9:00 žaludek (lymfa, trávení potravy)
9:00 – 11:00 slezina, slinivka (lymfa, trávení potravy)
11:00 – 13:00 srdce (tepny, krevní oběh)
13:00 – 15:00 tenké střevo (trávení, asimilace, tepny)
15:00 – 17:00 močový měchýř (kosti, zuby, eliminace, čištění)
17:00 – 19:00 ledviny (kosti, zuby, uši, filtrace, eliminace)
19:00 – 21:00 osrdečník (stahování cév)
21:00 – 23:00 dvanáctník (termoregulace)
23:00 – 1:00 žlučník (trávení, svaly, oči)

Čas minimálního fungování neboli odpočinku
1:00 – 3:00  tenké střevo (trávení, asimilace tepen)
3:00 – 5:00  močový měchýř (kosti, zuby, eliminace, čištění)
5:00 – 7:00  nemoci ledvin (kosti, zuby, uši, filtrace, eliminace)
7:00 – 9:00 osrdečník (stahování cév)
9:00 – 11:00 dvanáctník (termoregulace)
11:00 – 13:00 žlučník (trávení, svaly, oči)
13:00 – 15:00 játra (detoxikace, svaly a oči)
15:00 – 17:00 plíce (pokožka)
17:00 – 19:00 tlusté střevo (asimilace, eliminace, pokožka)
19:00 – 21:00 žaludek (lymfa, trávení potravy)
21:00 – 23:00 slezina, slinivka (lymfa, trávení potravy)
23:00 – 1:00 srdce (oběh krve tepnami)

Když je nějaký orgán na energetickém vrcholu, má jeho protějšek na biologických hodinách nejnižší energetickou úroveň.

Například mezi první a třetí hodinou v noci mají energetický vrchol játra, na nejnižší úrovni je tenké střevo. Pokud tedy jíte pozdě v noci, živiny z potravy se pořádně nevstřebají. Je dobré vyhýbat se některým aktivitám, když je zrovna energetická hladina příslušného orgánu na nejnižší úrovni.

Během období nejvyšší aktivity se všechny funkce zrychlují. Pokud nějaký orgán tíží nemoc vycházející z přebytku energie, symptomy jsou v určenou dobu nejpatrnější a pak je vhodné podniknout opatření ke snížení energie.

Pokud naopak orgán v době energetické špičky vykazuje slabost, je zapotřebí ho posílit. Přírodní medicína má nepřeberné množství prostředků, které pomohou jak při oslabení orgánu, tak při energetickém přebytku, ať se jedná o akupunkturu, homeopatii, byliny nebo jiné záležitosti.

Zdroj: http://www.osud.cz/

PSYCHOSOMATICKÁ MAPA STRACHŮ

Od jakého věku si pamatuju sám sebe? Když si každý z nás tuhle otázku položí, zaznějí v odpověď různé cifry. Nejpravděpodobněji však půjde o věk 3 až 5 let. Tímto věkem začíná naše vědomá paměť.

Dítě se naučilo mluvit, objevuje se tak zvaný proud myšlenek, získává informace o světě a pracuje s nimi.

Osobnost člověka nelze však omezit na „rozumné vědomí“. Náš život přece nezačíná ve 3 nebo 5 letech, ale okamžikem početí. Tehdy se začíná zaplňovat naše paměť. Není to paměť vědomá, ale emocionální. Všechno, co se s námi děje od okamžiku spojení rodičovských buněk, se ukládá v našem nevědomí.

Už sotva vytvořené embryo je schopno zakoušet emoce. Jsou ještě dost primitivní, zato však silné. Jedním ze základních dostupných prožitků v matčině lůně je strach.

I když o žádném vědomí nemůže být ani řeči, embryo cítí vše, co se s ním děje a vzpomínku na to uchová.

Jeden ze základních zákonů tělesně orientované psychoterapie říká: „Tělo si všechno pamatuje“.

Vzpomínky na vše, co se s námi dělo, si tělo uchovává, včetně citů. Mohli bychom tělo srovnat s půdou, na kterou je odkládáno to, co už nechceme v domě vidět. Hospodyně křičí: „Tyhle krámy tady nechci ani vidět, dejte to na půdu!“ V těle se usazují city, které si naše vědomí nepřeje vidět v sobě samém, nechce si je připustit. V psychologii je tento mechanismus nazýván vytěsnění.

Do nevědomí jsou vytěsňovány bolestné prožitky, myšlenky, vzpomínky… A samozřejmě také strach.

Avšak stejně jako křeslo z domu nezmizí, když ho přestěhujeme z obýváku na půdu, také naše city se nikam nevypaří jen tím, že jim prostě nebudeme věnovat pozornost. Usilují o návrat do vědomí, chtějí o sobě dát vědět a dělají to prostřednictvím nemocí. Většina tělesných neduhů je následkem citů vytěsněných z vědomí. Tam, kde se v těle cit usadí, projeví se také příznak nemoci. Je to něco jako signál: „Podívej se na mě!“

heal

Jestliže strach žije v nohách, vypovídá to o nedostatku životní opory, stálosti, o podvědomém pocitu „Nemám se o koho opřít“, „Nestojím pevně na nohou“. Chybí stabilita, jistota v sobě, ve světě, v zítřejším dni…

Pánev signalizuje strachy v sexuální oblasti. Když se tam usadí, mohou jednak způsobovat nemoci, jednak bránit zdravému orgasmu: podle výsledků výzkumů v mnoha zemích většina žen orgasmus simuluje. Za anorgasmií jsou většinou právě nějaké strachy.

V břiše přežívá strach o život. Usazuje se tam v situacích ohrožujících život, ať už byly reálné, nebo pouze vnímané jako život ohrožující. I když nebezpečí pominulo, pro nevědomí je stále aktuální – je tedy ustavičně na stráži a pocit uvolnění a bezpečí se stávají nedostupnými.

Oblast bránice, žaludku a nervových uzlů v břišní oblasti: jsou zde založeny sociální strachy, tedy obavy spojené se sociálním životem. Nejistota, ostýchavost, tréma, stydlivost – to jsou projevy našich sociálních obav, že „nezapadneme“, „budeme společností zavrženi“.

Hrudní koš: ukládá se zde strach z osamění, z „odvržení jakožto osobnosti“ (na rozdíl od strachu z odvržení jako člena society). Hluboko v hrudi sedí přesvědčení o vlastní „nesprávnosti“, „nehodnosti“, „méněcennosti“. Přesvědčení „Jsem špatný, proto mě svět zavrhne“.

Ruce vypovídají o obavě z kontaktu se světem. Na nevědomé úrovni je svět vnímán jako nepřátelský a odmítavý. Strach budí svět jako celek, bez jakéhokoli logického vysvětlení, bez jediného skutečného důvodu. Jde o emocionální pocit. Lidé takto naladění dávají přednost zaměstnáním s minimem kontaktů s lidmi, například u počítače a podobně.

Zápěstí tento strach ze světa konkretizují. Signalizují komunikativní problémy. Vnitřní pozice je v tomto případě taková: „Svět jako celek možná nepřátelský není, ale lidé určitě“. Pravé zápěstí vypovídá o strachu z mužů, levé o strachu z žen.

Záda – strach z nedokonalosti, z nenaplnění očekávání. Obvykle to svědčí o perfekcionismu. Takový člověk může samozřejmě dosáhnout značných výšin. Pravděpodobnější však je, že své teoreticky nepochybně zdařilé výboje bude v praxi sám brzdit v obavách před chybami.

Ramena symbolizují sílu a také zodpovědnost. Proto zde sídlí strach ze slabosti a obava ze selhání vlastní zodpovědnosti.

Šíje – strach vyjádřit, projevit své city. Tito lidé mívají často problémy s hrdlem: stálé angíny, škrábání v krku, pocit sevřenosti… Hovoří vysokým, slabým hlasem, poněkud dětským, a stěžují sí, že neumějí zpívat. K tomu dochází kvůli ustavičnému napětí v šíji. Jakmile se hruď plní city a hrozí, že by vyrazily napovrch, šíje se sevře a zabrání tomu. Zvnějšku tito lidé mohou působit jako necitelní, přitom uvnitř bouří vášně, které se však nemohou dostat ven.

Obličej – strach ze „ztráty tváře“. Tito lidé přikládají velký význam tomu, co si o nich kdo myslí a jak jsou vnímáni. Potřebují být milováni, cítit přijetí, souhlas a chválu, a to ode všech. Proto si musejí neustále nasazovat nejrůznější masky. Jejich arsenál bývá obvykle široký a různorodý. Za maskami je však snadné ztratit sebe sama!

Oči jsou jedním z hlavních kanálů vnímání, proto existuje-li na nevědomé úrovni strach z reality, odmítání vidět pravdu a uznávat skutečnost za takovou, jaká doopravdy je, usazuje se právě zde. V mnoha případech je porucha zraku projevem nevědomé pozice: „Já to nechci vidět!“ Je to něco jako pštrosí schovávání hlavy v písku, přičemž efekt je rovněž podobný. Problémy nezmizí…

Toto je jenom nevelký přehled, přesto vám snad pomůže rozšířit znalosti o sobě samých. Třeba vám umožní navázat kontakt se svým tělem, se svými pocity, se svým strachem. Když totiž city vytěsňujeme, ovládají nás. Když se k nim však postavíme čelem a uznáme jejich vnitřní existenci, ovládáme my je. A pak můžeme jako na karnevalu v Benátkách křiknout na svůj strach: „Masko, tebe znám!“

Zdroj: www.prokondici.cz