Archív

Duchovné príčiny chorôb trošku inak

Cesta Lásky

Duchovné príčiny chorôb znamenajú, že prvotný problém, príčina našich chorôb nevzniká na tele. Telo nám len symbolicky ukazuje, s čím presne máme problém a čo treba pochopiť. Telo s nami neustále komunikuje.

Keď sa v ňom naučíme čítať, dokážeme lepšie pochopiť, prečo nás bolí to a tamto a ako si dokážeme sami pomôcť.

View original post 1 581 ďalších slov

Reklamy

Oslobodenie

“Žena může být mužsky svobodná. Ve vztahu ke svému malému dítěti. A i tam má být moudrým vládcem, nikoliv bezcitným despotou. Ale rozhodně ne loutkou v rukou malého dítěte.
K tomu správnému muži ale zdravá žena bude chtít být žensky svobodná. Bude toužit se o něj opřít, následovat ho, být s ním tam, kde je on a doslova se mu odevzdat.

Když žena trvá na mužské svobodě vůči jejímu muži, jejich děti jsou připraveny o možnost (svobodu) prožít dětství s mámou v ženské energii a v lásce.

Když chtějí být oba manželé mužsky svobodní, oba chtějí odejít a dřív nebo později se jejich cesty rozdělí.

Když je muž v mužské energii a žena v ženské, je to jinak. Muž jde, kam ho srdce táhne a žena následuje. Když si muž ženy váží, naslouchá jí a slyší její intuici, jde tam, kam je to pro všechny nejlepší.
A kdyby takový muž na ni přestal brát ohled, ona přejde do nezranitelné ženské energie a tam on už nemůže na ni nebrat ohled, i kdyby chtěl. Současně ale ona nebojuje proti tomu, co je součástí jejich cesty a údělu.

Úplné osvobození

znamená, že respektuju své potřeby jak mužské, tak ženské svobody. Nepoddám se, když potřebuju být mužsky svobodný/á. A přiznám, že toho druhého potřebuji a že toužím po jeho ochraně, když je právě v tomto okamžiku pro mě důležitější ženská svoboda.
Dokážu si jít za tím, co chci a současně přijímám svou zranitelnost a potřebu péče.

Svoboda znamená chovat se tak, jak chci. Říkat, co potřebuji. Dělat, co mě osvobodí. A současně vnímat ty druhé, kterak mě z pozice ženské energie prosí o to, co jim mohu dát a dát jim to, aniž by mi to svobodu jakkoliv bralo. A vnímat jiné druhé, jak se mnou bojují a ten boj si užít nebo do něj nejít nebo cokoliv jiného, jak to právě teď cítím.

A úplná svoboda znamená, že mohu klidně zapomenout na sebe, když to tak cítím. Že mohu být otrokyní, když to tak chci. Že mohu prožít jakýkoliv aspekt své duše. Že si mohu vybrat i to, čemu ostatní nerozumí nebo to dokonce považují za špatné či podřadné.

Toho se ale většina z nás bojí. Co když to těm druhým ublíží? Platí zde paradox. Když si to vyřešíte, všem to pomůže a vy můžete dělat, co chcete.”

Cesta Lásky

Jako úplně první musíme pochopit, že ke svobodě patří také svoboda vybrat si, že svobodu nechci. Pokud někomu vnucuji svobodu, není to svoboda, ale zotročení, byť ve jménu svobody.

A proč nechtít svobodu? Protože ve skutečnosti existují:

Dvě svobody

Mužský princip se potřebuje rozpínat a rozšiřovat. Každou překážku, která mu v tom brání, vidí jako omezení a chce ji překonat.
Ženská energie se touží smrštit, zmenšit, zhustit. Jakékoliv omezení zvnějšku jí v tom pomáhá. Proto muž potřebuje ženu a žena muže. Když se mužský princip rozpíná a pohlcuje do sebe ženský princip, dělá tím dobře sobě i ženské energii.

Představte si, že byste nutili lva jíst trávu a antilopu lovit lvy. Totéž děláme ženám v ženské energii, když je nutíme k mužské svobodě. Bohužel ženy v ženské energii nejsou slyšet a navíc nepotřebují k dosažení své svobody pořádat demonstrace. Proto jsme zapomněli, že existuje i jiný pohled, než pohled…

View original post 1 223 ďalších slov

Dvojplameny – původ, poslání a vztahy

“Pokud se oba inkarnují spolu, jejich setkání je často chaotické, stresující fyzicky, mentálně i duchovně. Jejich vztah je velmi intenzivní. Ona romantická verze vztahu, o které všichni sníme je ve skutečnosti spíše pro spřízněné duše. Dvojplameny jsou si navzájem zrcadly. Jsou tu proto, aby jeden druhému zrcadlily jeho nedokonalosti, protože hlavním cílem dvojplamenů je opětné spojení se v jeden celek. Aby toho dosáhly, je potřeba, aby oba byly v naprosté rovnováze na všech úrovních. Na oblastech, které jsou pro oba již harmonické, není třeba dále pracovat.

Dvojplameny se mohou také v mnohém lišit, například věkem, pohlavím (mohou být stejného pohlaví), zeměpisnou šířkou, zásadami, vírou, rasou, příjmem, třídou. Inkarnují se především proto, aby urychlily tomu druhému jeho růst a vzestup. A jejich pouto je tak hluboké, že být spolu je pro ně jako návrat domů. Přitažlivost mezi nimi je silná na všech úrovních a duchovně oba vědí, že jsou jedno. Toto vědomí jim pomáhá překonat mnoho překážek, které jsou většinou způsobeny předsudky, vírou či povahou.

Tím, jak dvojplameny postupně směřují k rovnováze a jsou si čím dál víc vědomi své služby zde na planetě, duchovně rostou mnohem rychleji, než když byly každý zvlášť. Zjišťují, že jejich duchovní nadání je dobře sladěné. Každý je většinou nadaný něčím, čím druhý není. Jsou citliví na energetické proudy a nálady toho druhého. Nebýt spolu je jako fungovat za úsporného režimu. Zatímco spolu se oba stávají vyváženějšími a více tím kým jsou, jen proto, že jsou s energií toho druhého.”

Cesta Lásky

Dvojplameny jsou dvě poloviny jednoho celku. Každý máme svůj dvojplamen.

Bůh nás stvořil proto, abychom se od okamžiku stvoření někam posunuli, učili se, rostli a vyvíjeli do našeho vlastního božství, navrátili se do místa našeho původu jako dokonalé bytosti. V tomto bodu našeho stvoření každé jednotlivé vědomí (monáda) obsahovalo sémě božského ženství a božského mužství, alfu a omegu, Jin a Jang, opačné póly jedné reality. Když jsme poprvé sestupovali do třídimenzionální reality, tyto dva aspekty jednoho celku se od sebe oddělily a vznikly dvojplameny. Jeden jako alfa plamen a druhý jako omega plamen. Oba plameny se inkarnovaly, aby žily svoje vlastní životy, ale vždy si byly vědomy, na určité úrovni, ztráty druhého aspektu sebe sama.

Dvojplameny se obyčejně neinkarnují společně, pokud nemají nějaké společné poslání. V tomto čase, se inkarnuje mnoho dvojplamenů aby přispěly k pozvednutí vědomí lidstva. Většinou je to ale tak, že zatímco se jeden inkarnuje, druhý je mimo formu a…

View original post 411 ďalších slov

Sama… no sebou

Cesta Lásky

Počúvala, aké robí chyby… ako má uvidieť… ako má kráčať iným smerom. Počúvala o tom, ako nevidí, necíti správne, nevníma realitu.
Ona však videla… vnímala. Srdcom.
V hĺbkach, o ktorých tí druhí zatiaľ nemali poňatia.

A akokoľvek sa to zdalo byť absurdné, nebolo inej cesty. Lebo duša vníma čosi iné, než správanie ľudí. Srdce cíti čosi iné, než klebety a mienku v okolí.

A akokoľvek ju od toho odhovárali, akokoľvek sa ju snažili presvedčiť, že sa mýli a nevidí – videla. Možno nie to, čo väčšina, no videla. A viac než to… Cítila. A to stačilo, aby stála tam, kde bola. Aby jednoducho bola – sebou. Lebo inej možnosti už niet.

Bez vysvetlení, bez ospravedlnení, bez viny. Celý svet sa ju mohol snažiť zmeniť – no už to nešlo. Vedela. Vnímala.
Vnímala aj tie presvedčenia druhých, ich hry, vzorce a snahy stiahnuť ju späť do kukly – a milovala ich…

View original post 76 ďalších slov

Osho: O vztazích

“Navázat vztah je jednou z nejlepších věcí v životě: mít vztah znamená milovat, znamená sdílet. Ale než můžete sdílet, musíte milovat. A než začnete milovat, musíte být plní lásky, musíte přetékat láskou.

Mezi dvěma semínky vztah vzniknout nemůže, jsou uzavřená. Ale dvě květiny vztah mít můžou, jsou otevřené, mohou vysílat svou vůni jedna k druhé, mohou spolu tančit na slunci a ve stejném vánku, mohou si povídat nebo špitat. Ale tohle je pro dvě semínka nemožné. Semínka jsou naprosto uzavřena, bez oken – jak mohou navázat vztah? A to je ta situace. Člověk se rodí jako semínko; může vyrůst v květinu, ale nemusí. Vše záleží na vás, co se sebou uděláte, vše záleží na tom, zda vyrostete, či nikoliv. Je to vaše volba – stále stojíte před volbou, stále jste na křižovatce.

Dokonce i milenci si drží odstup, přiblíží se jen natolik, kolik to jde, zůstávají ve střehu, aby poznali, kdy se stáhnout do bezpečí. Mají hranice; nikdy hranice nepřekračují, zůstávají uvěznění uvnitř svých hranic. Ano, existuje určitý druh vztahu, ale nemá to co do činění se vztahy, ale s vlastnictvím. Manžel vlastní manželku, žena vlastní manžela, rodiče vlastní děti a tak dále. Ale vlastnit neznamená mít vztah. V podstatě vlastnit znamená zničit všechny možnosti mít vztah. Pokud máte vztah, někoho respektujete, nemůžete ho vlastnit.

Pokud máte vztah, je v tom obrovská úcta. Máte-li vztah, přibližujete se – jste velmi, velmi blízko, v těsné, intimní blízkosti, překrýváte se. Ale stále tím není zasažena svoboda druhého, stále zůstává nezávislou osobou. Vztah je z těch “já” – “ty”, ne “já” – “to” -překrývání se, prostupování, nicméně ve smyslu nezávislosti. Chalíl Džibrán říká: “Buďte jako dva sloupy, jež podepírají stejnou střechu. Nechtějte ale druhého vlastnit, nechte mu nezávislost. Podepírejte stejnou střechu – tou střechou je láska.”

Cesta Lásky

Dva lidé, oddělení od sebe a nešťastní, vytvoří pro oba víc neštěstí, pokud půjdou společně. To je dáno matematicky. Byl jste nešťastný, vaše žena byla nešťastná a oba společně doufáte, že pokud budete spolu, budete šťastní? Tohle jsou základní počty – stejně jako dvě a dvě jsou čtyři. Oba budete nešťastní.” ~ Osho

Proč je tak těžké navázat vztah?

Protože ještě neexistujete. Máte v sobě vnitřní prázdnotu a strach, že pokud s někým navážete vztah, dříve či později se ukáže, že jste vnitřně prázdní. A tak je bezpečnější držet si lidi od těla. Alespoň můžete předstírat, že jste. Ale neexistujete. Ještě jste se nenarodili, jste jen možnost. Ještě nejste naplněni – jen dvě naplněné bytosti mohou navázat vztah. Navázat vztah je jednou z nejlepších věcí v životě: mít vztah znamená milovat, znamená sdílet. Ale než můžete sdílet, musíte milovat. A než začnete milovat, musíte být plní lásky, musíte přetékat láskou.

View original post 1 116 ďalších slov

Muž a sloboda

“Pro muže je svoboda tím, co pro ženu láska.
Byla byste ochotna vzdát se lásky jen proto, abyste mohla být se svým mužem? To by bylo divné. Chcete být s ním, abyste prožila lásku. I on je s vámi proto, aby prožil lásku, ale toho je schopen naplno jen tehdy, může-li následovat svou vizi.

Svému partnerovi nejlépe prospějete tím, že mu pomůžete posílit stálost v lásce i v následování jeho vize. Posloužíte mu tím, že mu pomůžete posílit zacílení, úsilí nalézt smysl života, ale i lásku, avšak ne tím, že se budete snažit přimět ho, aby s vámi hovořil o svých emocích.

Když se muž musí chovat jinak, než je v souladu s jeho vlastním posláním, sráží ho to. Pomůžete mu tím, že se pokusíte naladit ho na touhu jeho srdce. Emoce se často mění, ale touha srdce zůstává.
Mužovo směřování se může postupem času pomalu měnit a zrát, ale neděje se tak náhle a skokem.

…………………..

Muži mají často pocit, že by mohli mít sex s kteroukoli ženou. Nicméně pravda jejich srdce – pokud jsou schopni ji vnímat – jim nedovolí těmto pocitům dát volný průchod, protože by to neposloužilo jejich vyššímu poslání. Muž budoucnosti, vyspělý muž, to je muž ochotný obětovat vše, aby mohl žít na základě své nejvyšší vize. Nejvyšší vize může znamenat vztah, tvořivost nebo třeba meditaci. Pro různé muže to může znamenat různé věci, ale v každém případě to zahrnuje objevování a vyjádření jejich skutečného já.

Skutečné JÁ je LÁSKA. Skutečné já je nekonečná láska bez hranic. Ta je podstatou každého z nás. Jestliže život muže vede jeho skutečné já, pak ho sice různé ženy přitahují, ale tato přitažlivost opět pomíjí, aniž by ho vykolejila. Jeho závazek v lásce zůstane nedotčený.

Muž se cítí celiství jen tehdy, když je naplno oddán svému poslání, své životní vizi. Když žije v souladu se svým posláním a vizí, jak nejlépe dokáže, pak se cítí silný, a pouze tehdy je schopen nabídnout vám lásku bez váhání. Jako žena žijící s ním ve vztahu mu nejlépe posloužíte tím, že se budete neustále pokoušet přivést ho zpět k jeho životnímu poslání – spíše než k jeho momentálním emocím -, takže bude moct vyjádřit své skutečné já, které je bezmeznou láskou.”

Cesta Lásky

Pro muže je svoboda tím, co pro ženu láska.
Byla byste ochotna vzdát se lásky jen proto, abyste mohla být se svým mužem? To by bylo divné. Chcete být s ním, abyste prožila lásku. I on je s vámi proto, aby prožil lásku, ale toho je schopen naplno jen tehdy, může-li následovat svou vizi.

Svému partnerovi nejlépe prospějete tím, že mu pomůžete posílit stálost v lásce i v následování jeho vize. Posloužíte mu tím, že mu pomůžete posílit zacílení, úsilí nalézt smysl života, ale i lásku, avšak ne tím, že se budete snažit přimět ho, aby s vámi hovořil o svých emocích.

Když se muž musí chovat jinak, než je v souladu s jeho vlastním posláním, sráží ho to. Pomůžete mu tím, že se pokusíte naladit ho na touhu jeho srdce. Emoce se často mění, ale touha srdce zůstává.
Mužovo směřování se může postupem času pomalu měnit a zrát…

View original post 306 ďalších slov