Archív

Pasce ega

Jestli si myslíš, že je duchovnější jezdit na kole nebo hromadnou dopravou a potom soudíš ty, co jezdí autem… spadl jsi do pasti ega.

Jestli si myslíš, že je duchovnější přestat sledovat televizi, protože to ruší mozek a potom soudíš ty, kteří ji sledují… spadl jsi do pasti ega.

Jestli si myslíš, že je duchovnější nečíst noviny a bulvární časopisy a potom soudíš ty, kteří je čtou… spadl jsi do pasti ega.

Jestli si myslíš, že je duchovnější poslouchat klasickou hudbu, nebo zvuky přírody, ale potom soudíš ty, kteří poslouchají komerční hudbu… spadl jsi do pasti ega.

Jestli si myslíš, že je duchovnější jíst vegetariánskou stravu, kupovat bio potraviny, cvičit jógu nebo meditovat a potom soudíš ty, kteří tyto věci nedělají… spadl jsi do pasti ega.

Ve skutečnost nejdůležitějším vodítkem je pochopit, že jsme neustále vystavováni pasti ega.
Ego se důmyslně skrývá ve vznešených myšlenkách, jako je vegetariánská strava, jóga, používání kola…
A potom se transformuje do pocitu nadřazenosti vůči těm, kteří nenásledují stejnou duchovní cestu.

Mooji

Ohrozenie

Cesta Lásky

Niekedy sa nám v živote udejú zmeny tak náhle, že ani nevieme, ako zareagovať. Na takýchto zmenách vlastne môžeme dobre vidieť, ako na tom sme, kam sme sa vo vedomí posunuli, ako hlboko sme sa vnútorne dostali.
No keďže sme ľudia a každý máme veci, na ktorých nám záleží, ohrozenie, že by nám boli zobrané, nás dokáže poriadne vykoľajiť, zvlášť, keď príde nečakane.

Uvedomte si však jednu vec – nemôže vám to byť zobrané, lebo by vás to neurobilo šťastnými. A my tu máme žiť život v šťastí, nie sa utrápiť. Viacerí to najlepšie vidíte sami na sebe, viete, akú ďalekú cestu – smerom ku šťastiu – ste prešli. Ako významne sa vám zmenilo vnímanie…
Zoberte si akúkoľvek zmenu vo svojom živote a prídete na to, že vždy bola smerom k lepšiemu. To je jednoducho vývoj.

Nič, čo by vás neurobilo šťastnými, vám zobrané nebude. Ak bude, tak preto, aby…

View original post 164 more words

Příběh lásky

“Neviděli se léta. Tolik let od jejich prvního polibku. Tolik let od jejich schůzek na lavičce pod noční oblohou. Tolik let od nekonečných hovorů a nesmělých doteků. Tolik let, kterých pro Anu nebylo vůbec jednoduchých. Nakonec uvěřila, že se to nikdy nestalo, že se to dělo jen v její hlavě. Zapomněla na tu odvážnou a silnou holku s velkým srdcem, kterou tenkrát byla a mohla být… Jen občas vytáhla z šuplíku text písně, kterou o ní Kai napsal. Píseň o víle v jeho srdci…

Třináctka. Někteří říkají, že je magická. A bylo to po třinácti letech, kdy jí napsal, že si vzpomíná, vzpomíná na všechnu tu lásku, před kterou utekl a ve vzpomínkách vytěsnil…

Pravdou je, že to byla Ana, která umožnila, aby Kai otevřel vrátka své paměti. Ana, která celá ta léta utíkala sama před sebou, před Anie, před tou, která dokázala mít srdce na dlani a přát si, aby Kai byl šťastný, přát si to natolik, že ho nechala jít cestou, kterou si zvolil… ale protože její srdce tehdy ztěžklo lítostí nad nenaplněnou láskou, vydala se Anie do světa za zrcadlem… A jak už to v pohádkách bývá, zakleté princezny vždy nakonec někdo osvobodí. Ale co už v pohádkách nebývá, je, že tím hrdinou není nikdo jiný než my sami…”

Celý článok od Janky nájdete tu:
http://www.liveinspirit.cz/ana-pribeh-lasky/