Párové duše – odkaz od Zlatej dušičky

Mnoho již bylo řečeno o duších, které jsou spojeny energií tvoření. Energie se spojuje na úrovni duše právě proto, aby došlo k co nejhlubšímu očištění, až do úplného počátku, až úplně na dřeň. Ti, kteří neprošli fází odpojení a opětovného setkávání, fází rozdělení, které trvá celé věky, nejsou povoláni toto hodnotit, neboť nemají tuto zkušenost. Avšak párové duše, které jsou v současné době v inkarnacích, jsou velmi testovány. Zrcadlení probíhá na všech úrovních duše, nejen ve fyzické rovině. Musí dojít k úplnému pochopení tohoto spojení.

Je zde mnoho mužské energie, která v této hmotné úrovni dosud nechápe tento typ spojení, tento proces. Ego se brání. Na úrovni duše je vše jasné. Podvědomí má spousty svých programů, které byly posilovány celé věky, a docházelo k neustálému násilnému roztrhávání a narušování energií těchto duší. Neboť manipulace vítězila. Párové duše jsou velmi mocné, pokud jsou si vědomy tohoto procesu, pokud jsou si vědomy jedna druhé. Avšak každá informace je neustále potlačována, bylo zabraňováno těmto duším, aby došly spojení, aby došly společného cíle.

V tento čas se vše postupně mění. Mnohé duše jsou již osvobozeny od mnoha zátěží. Manipulace, která v dávných dobách byla projevována skrze magické rituály, slábne. Dojde k probuzení. Nejprve však musí být nastolena rovnováha. Ženská energie byla potlačována, mužská dominovala. V párových vztazích je toto naopak. Ženská energie se probouzí dříve. Pulzuje energií stvoření. Ženská energie dodává impuls. Vše se děje v souladu s plánem duší. Je potřeba trpělivost. Síla spojení každým dnem roste. I zde nastane řetězová reakce. Jakmile se ženská energie osvobodí, pozvedne všechny zúčastněné. Takový je plán. Je zapotřebí mnohé trpělivosti a lásky. Ženská energie musí posílit svou sebelásku ve všech svých energetických tělech. Tento proces se zhodnotí, a posílí mužskou energii směrem dovnitř, otevře srdce, která jsou dosud zavřena. Tento proces se již děje. To, co bylo rozpojeno, se opět setká.

Zdroj: http://zlata.dusicka.sweb.cz

Advertisement

Marie Magdalena – Za dualitou

Marie Magdaléna prostřednictvím Pamely

Drazí muži a drahé ženy,

já jsem Marie Magdaléna. Je mi potěšením být zde. Byla jsem lidskou bytostí stejně jako vy a milovala jsem být člověkem!

Vím, že často cítíte, že být člověkem vám způsobuje mnoho zátěží, uvědomte si však, prosím, že jedině tím, že jste člověkem, můžete zažívat intenzivní emoce a objevování. Je pravdou, že když jste člověkem na Zemi, vědomí vaší duše je částečně zahaleno, toto zahalení vám však dává možnost zkoumání, velmi důvěrného a hlubokého zkoumání života se všemi jeho zdary i nezdary. A právě díky hloubce vašeho prožitku nakonec zmoudříte. Pro mě je tvář starého muže nebo ženy, vrásčitá tvář s jemnýma očima, mnohem krásnější, než tvář anděla. Ctím lidskou bytost.

Lidské bytosti jsou buď muži nebo ženy a jejich pohlaví je opravdovou součástí toho, kým jsou. Když procházíte zkušeností být člověkem, vaše pohlaví ohromně ovlivňuje to, jak reagujete na život. Když přicházíte dolů na Zemi jako duše inkarnovaná do lidského těla, sbíráte kolektivní energie mužů a žen takové, jaké na Zemi jsou. A tak všichni z vás, když se stanete mužem nebo ženou, nesete nějaké zátěže z minulosti.

Když si zvolíte být na Zemi ženou, budete čelit některým záležitostem, kterým ženy čelí po mnoho generací. Budete se identifikovat převážně s ženskou energií, a když vyrostete, budete na sebe pohlížet především jako na ženu. Žádám vás, pokud jste ženy, abyste velmi jasně vnímaly svou ženskou energii, a pokud jste muži, jasně vnímejte svou mužskou energii. Žádám vás nyní, abyste si uvědomili, že přestože jste si vědomi této ženské nebo mužské energie, existuje také aspekt tohoto uvědomění uvnitř vás, který to mužské nebo ženské přesahuje. A díky tomuto uvědomění, které přesahuje dualitu, můžete začít vnímat tyto energie uvnitř duality.

Nyní se odehrává změna vědomí a jeden z nejdůležitějších aspektů této změny je měnící se vztah mezi mužem a ženou. Muži a ženy se od sebe navzájem odcizili. Díky velmi jednostrannému obrazu v minulosti, mužů i žen, se pohlaví jedno od druhého odcizilo. Samozřejmě, že mezi pohlavími došlo k násilí a sexualita samotná, jež je posvátnou oblastí, byla zneuctěna. Ve společnosti kolem vás prostřednictvím magazínů, televize a filmů vidíte mnoho obrazů sexuality a krásy, avšak skutečná intimita mezi mužem a ženou je opravdu vzácná a tato situace potřebuje změnu. Nový svět můžeme vytvořit jedině tehdy, když se muži a ženy začnou znovu vzájemně milovat.

Nyní bych ráda nejdříve hovořila o ženské energii. Když se žena ve své ženské energii cítí neuctivě, stahuje se ze svých nižších energetických center ve svém těle – hlavně z břicha. Nejextrémnější případy neúcty jsou zneužívání a sexuální násilí a to může být pro ženu, která má sklony oddělovat se od svého těla, traumatizující. Existují i méně extrémní formy násilí, například když je ženám říkáno, aby byly jako muži a necenily si své ženské energie. Pak je jejich skutečná povaha popřena nebo potlačena, a tak je pro ženy vzácné, aby byly opravdu v souladu se svou ženskostí a sebou samými.

Zejména v tomto věku je zapotřebí, aby srdce žen proměnilo realitu. Schopnost hluboce se spojit s druhými, schopnost empatie je tolik třeba, aby překlenula mezeru mezi lidmi a národy. Když však ženy nedokážou být na sebe skutečně hrdé a nezaujmou své právoplatné místo, jejich krásná energie srdce nebude ve světě skutečně vyjádřena. Proto vás žádám, abyste nyní cestovali svou pozorností do oblasti břicha a představili si, že uprostřed něj je zdroj síly, vitality a světla. Zde se vaše energie duše zakořeňuje v Zemi. Představte si, že s každým dechem se dotýkáte tohoto zdroje síly uvnitř sebe. Vnímejte ženskou energii Země a dovolte této energii, aby cestovala vašima nohama nahoru.

Vnímejte, zda uvnitř svého břicha objevíte malou dívku. Jak vypadá? Je spokojená sama se sebou? Je schopna se vyjádřit? Myslí si o sobě, že je krásná? Je šťastná se svým vlastním tělem? Představte si, že je tato malá dívka nahá a svobodně běží přírodou, vnímá vzduch, vítr, zemi pod svými chodidly a cítí hluboké spojení se Zemí a se všemi živly. Nezajímá se o to, jak vypadá, nebo o to, co si o ní lidé myslí, je divokou dívkou, přesto je její srdce velmi čisté. To je energie, kterou společnost nyní potřebuje. Skutečná ženská energie je divoká a hravá, přesto je zároveň velmi otevřená a jemná.

Mnoha vašim tradicím stále dominuje forma mužské energie, která dokáže být velmi nekompromisní a je založená na striktních pravidlech, a tak bych také ráda řekla něco o této mužsky založené energii. Mužská energie vstoupila v minulých staletích do módu přežití. Cítila se odpojena od ženské energie a to znamená, že muži, jednotliví muži, se cítili odpojeni od své vnitřní pocitové stránky. Když jsou malí chlapci vychováváni, aby se předváděli a soutěžili, aby v životě něčeho dosáhli a neukazovali své emoce, pomalu se odpojují od své ženské energie. To má za výsledek jakousi prázdnotu uvnitř a také jakýsi druh hněvu či nedůvěry k ženám. Trpí tedy stejně jako ženy, jen jiným způsobem. Zatímco ženám není umožněno, aby používaly svou moc a sílu, muži jsou odpojeni od své jemné a měkké stránky a výsledkem je, že muži a ženy se vzájemně odcizili.

Nyní je čas pro léčení, nyní je čas pro vzájemné pochopení. Ve všech z vás je vědomí, které přesahuje jak mužské, tak ženské, protože vy všichni jste žili životy v obou tělech, v obou pohlavích. Proto, když žádám ženy, aby znovu uznaly svou sílu a moc, není to výraz nepřátelství vůči mužům. Žádám ženy, aby žádaly svou nezávislost, aby povstaly jako krásné moudré ženy, kterými jsou, a nespoléhaly se ve svých životech na muže, avšak používaly svou vlastní mužskou energii. Když tak ženy učiní, muži ucítí, že je jim umožněno spojit se se svou ženskou energií. To proto je tak důležité zharmonizovat mužskou a ženskou energii uvnitř sebe. Když se muži a ženy stanou uvnitř více celistvými, bude snazší dosáhnout k druhému pohlaví. Partnerský vztah mezi mužem a ženou je zásadní součást lidského bytí. Tyto vztahy mohou být takovým zdrojem radosti a inspirace. K tomu však může dojít jedině tehdy, když obě pohlaví převezmou zodpovědnost za své vlastní vnitřní zranění a chovají se k sobě s úctou.

Nakonec bych vás ráda požádala, abyste si představili někoho ve svém životě, možná z minulosti, někoho, kdo je opačného pohlaví a koho dobře znáte. Žádám vás, abyste použili svou ženskou energii a opravdově se pokusili tuto osobu pochopit. Možná je v chování této osoby něco, co vás rozčilovalo nebo hněvalo, a čemu jste skutečně nerozuměli. Pokuste se být tak otevření, jak to jen jde, a vnímejte, co vedlo k tomuto chování nebo jaké to je být touto osobou. I přesto, že tomu plně nerozumíte, pokusit se tak učinit je aktem laskavosti a staví to most k druhému pohlaví. Když tak činíte, nemusíte se přitom vzdávat sami sebe, můžete zůstat nezávislí a sami sobě věrní. Pakliže máte silnou mužskou energii, můžete mít taktéž silnou ženskou energii.

Děkuji vám, že jste tu dnes všichni byli. Byla jsem s vámi velmi ráda.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Denisa Vaňková
http://www.jeshua.cz

Moc jejích boků

Tělo je organismus, který hovoří mnoha jazyky. Hovoří svojí barvou a teplotou, přívalem poznání, září lásky, popelem bolesti, horkem vzrušení, chladem nedůvery. Hovoří svým jemným tancem, někdy se kymácí, někdy poskočí, někdy se chvěje. Hovoří tlukotem srdce, klesáním ducha, propastí uprostřed a rostoucí nadějí.

Tělo si pamatuje, kosti si pamatují, klouby si pamatují, i ten malý malíček si pamatuje. Paměť je uložená v obrazech a pocitech v samotných buňkách. Jako houba nasáklá vodou, i tělo, kdekoliv se na něj zatlačí, zmáčknutím nebo jen lehkým dotykem, způsobí to, že paměť tryská proudem.
Odsoudit krásu a hodnotu těla k něčemu jinému než k této nádheře znamená nutit tělo žít bez svého právoplatného ducha, bez své právoplatné formy, bez práva k radostnému triumfování. Aby se o něm přemýšlelo jako o něčem ošklivém a nepřijatelném, protože je jeho krása mimo momentální trend, je hluboce zraňující pro přirozenou radost, která patří k divoké povaze.

………………..

Tělo je jako země. Samo o sobě je územím. Je zrovna tak zranitelné nadměrným zastavěním, dělením na parcely, nadměrným těžením a odebíráním vnitřních sil. Divoká žena nepřistoupí snadno na nějaké nové plány budování. Pro ni neplatí otázka jak vytvářet, ale jak cítit. Prso ve všech svých tvarech má funkci cítit a živit. Živí? Cítí? Je to dobré prso.

Boky mají důvod být široké, uvnitř se skrývá saténová, slonovinová kolébka pro nový život. Ženské boky jsou ramena pro tělo nad nimi i pod nimi, jsou portály, měkkými polštáři, rukojetěmi lásky, místem, za kterým se ukrývají děti. Nohy jsou určené k tomu, aby nás přenesly, někdy poháněly, jsou to tahači, kteří nás pozdvihují, jsou „anillo“, prstenem k obejmutí milence. Nemohou být příliš takové nebo onaké. Jsou tím, čím jsou.

U těl neplatí žádné mělo by být. Otázkou není velikost tvaru nebo roky věku, protože u některých je to prostě jinak. Otázka pro divokou ženu však je, zda to tělo cítí, zda má správné spojení s radostí, se srdcem, s duší, se vším nespoutaným? Má štěstí? Může se svým vlastním způsobem hýbat, tančit, křepčit, kymácet a vlnit? Na ničem jiném nezáleží.

…………….

Ženy mají právo těšit se ze světa, plného mnoha druhy krásy, mají právo mít radost ze života. Podporovat pouze jediný druh krásy znamená být nevšímavý k přírodě. Nemůže být pouze jediný druh ptáčka, jediný druh borovice nebo jediný druh vlka. Neexistuje jeden druh dítěte, muže nebo ženy. Nemůže existovat jeden druh ňader, jeden druh pasu a jeden druh kůže… Tvrdé soudy o přijatelnosti těla vytváří národ pokřivených vysokých dívek, malých žen na vysokých podpatcích, silných žen oblečených jakoby do smutečního, velmi štíhlých žen, pokoušejících se vycpávat a další ženy, které se raději ukrývají před zraky světa. Ničení ženské instinktivní sounáležitosti s jejím přirozeným tělem ji zbavuje sebevědomí. Přemítá, zda je přijatelným člověkem či nikoliv, a vlastní hodnotu staví na tom, jak vypadá, místo toho, kým vlastně je. Nutí ji to plýtvat energií starostmi o množství jídla, které sní, nebo starostmi o váhu a výšku. Je tím zatížena, promítá se to do všeho, co dělá, do všech plánů, do všech nadějí. V instinktivním světě je nemyslitelné, aby byla žena takto přetěžována… Úzkostlivá starost o tělo okrádá ženu o velkou část jejího tvůrčího života a možnost upírat svou pozornost k jiným věcem.

Co to znamená zdravé tělo v instinktivním světě? Na nejzákladnějším stupni jsou to prsa, břicho, cokoliv, kde je kůže, kdekoliv, kde jsou nervy k přenášení pocitů, otázkou není tvar, velikost barva nebo věk, ale to, zda cítíme, zda děláme to, co máme, zda můžeme reagovat, a pociťujeme škálu pocitů? Bojí se, je paralyzováno bolestí a strachem, je v bezvědomí prožitými traumaty nebo má svou vlastní hudbu, naslouchá břichem jako Baubo*, používá mnohé své způsoby vidění?

Když mi bylo kolem dvaceti, měla jsem dva zásadní zážitky, zkušenosti, které mi vyvracely všechno, co mě do té doby učili o těle. Při jednom večerním setkání žen u ohně jsem, blízko horkých pramenů, spatřila nahou, asi pětatřicetiletou ženu; prsa měla vyprázdněna častým kojením, břicho rozbrázděné porody. Byla jsem velmi mladá a cítila jsem lítost nad takovými útoky na její světlou a jemnou kůži. Někdo bubnoval na bubínek a ona začala tancovat, její vlasy, prsa, kůže, končetiny, to vše se pohybovalo různými směry. Jak byla nádherná, vitální. Její vznešenost byla úchvatná. Dříve jsem se vždy smála rčení ‘oheň v rozkroku’. Tu noc jsem to však spatřila. Spatřila jsem moc jejích boků. Viděla jsem to, co mě učili ignorovat, tu sílu ženského těla při vnitřním oživení. Ještě i nyní, téměř po třech desetiletích, ji vidím v noci tančit a stále mě ta síla těla ohromuje.

Druhé probuzení způsobila mnohem starší žena. Vzhledem k běžným měřítkům měla boky příliš hruškovité, její ňadra byla v poměru k nim příliš malá, všude po stehnech měla tenké fialové žilky a dlouhou jizvu po těžké operaci, která se táhla kolem jejího těla, od žeber k páteři, a která připomínala způsob, jakým se okrajují jablka. Pas měla velmi široký.

Bylo tedy tajemstvím, proč se kolem ní muži slétají, jako kdyby byla krásnou květinou. Chtěli ukousnout něco z jejích hruškovitých stehen, chtěli olizovat tu jizvu a chovat ten hrudník, položit si tváře na její pavoučí žíly. Měla oslňující úsměv a krásnou chůzi, a když pohlédla na něco svýma očima, ty oči skutečně braly do sebe to, co spatřily. Znovu jsem tedy viděla, co mě učili ignorovat, tu moc v těle. Mocí těla je jeho krása, ale moc v těle se vyskytuje řídce, protože mnozí ji odehnali svým týráním nebo studem za tělesnost.

V tomto smyslu může divoká žena pátrat v osvícenosti svého vlastního těla a chápat je nikoliv jako něco hloupého, co jsme odkázáni nosit celý život, nikoliv jako nějaké protivné břemeno, se kterým se pohybujeme životem, ale jako sérii dveří, snů a básní, kterými se učíme a poznáváme všechno možné. Divoká duše chápe tělo jako bytost se svými vlastními právy, bytost, jež nás miluje, je na nás závislá, je bytostí, pro kterou jsme matkami my a někdy je ona matkou nám.

Clarissa Pinkola Estés – Ženy, které běhaly s vlky

*Vysvětlivka k Bohyni Baubo – řecká bohyně veselí symbolizující pozitivní sílu ženské sexuality a léčivé síly smíchu.

Kříž života – Připomínka domova

Jeshua prostřednictvím Pamely

Drazí přátelé, já jsem Jeshua. Přicházím k vám z druhého břehu, z říše světla a lásky, která přesahuje vaši představivost. Přesto jsem také velmi blízko. Hovořím k vám z vašeho vlastního srdce a vy jste mnou dojati, neboť říše, kde přebývám, a láska a světlo, které ji náleží, je taktéž vaše. Jste součástí této říše. Zrodili jste se z ní a zase se do ní vrátíte, neboť je vašim Domovem. Vnímejte její přítomnost mezi vámi tady a teď. To vám přicházím dnes nabídnout, připomínku Domova.

Jste tu, abyste přinesli energii Domova a uvedli ji mezi lidi na Zemi. Jste tu, abyste zavrtali své kořeny hluboko do Země, abyste se tu cítili dobře a bezpečně, a z tohoto místa propojení byli majákem světla pro všechny, kteří se cítí bez-Domova a hledají lásku a světlo.

Na Zemi je nyní čas extrémů. V kolektivním energetickém poli kolem planety je nyní mnoho temnoty, negativity a strachu, které udržují lidi v napětí, a vy to můžete cítit. Vnímejte tuto negativitu velmi objektivně a bez posuzování či jejího následování. Lidé jsou nuceni k výběru zoufalství, deprese, úzkosti nebo světla, naděje a lásky. Jednoduše prociťte na jedné straně mocnou vlnu pocitů krize a přemožení obavami, které s tím přichází, a na straně druhé vnímejte potenciál pro světlo a možnost probuzení vědomí, které umožní lidem, kteří to potřebují, aby se stali velmi silnými, povstali a mluvili způsobem, který je v souladu s jejich životem a pravdou.

Je tu i něco dalšího, co může vyvstat z krize, něco co můžete znát ze svého vlastního života. Ve chvílích krize se mohou objevit nápadně pronikavé linie energie, které jdou přímo do srdce, do jádra toho, kým jste. Mohli byste povědět, že energie proudící vámi jsou jako kříž. Proudí vámi horizontální energetická linie, která vás spojuje se světem kolem vás, s lidmi a fyzickým prostředím a zároveň je tu vertikální linie energie, která vás spojuje s Nebem nad vámi a Zemí pod vámi.

V této vertikální linii či ose jste v jistém smyslu sami, je to však jen v pozemském smyslu. Tam, ve vertikální ose, je to, co je pro vás nejdůležitější – váš vztah k vašemu vyššímu já: k vaší duši, k vašemu kosmickému já a vztah se zemí pod vašimi chodidly: se Zemí, s Gaiou. Vnímejte tuto vertikální osu a to, jak vámi toto spojení proudí z vrcholku vaší hlavy až dolů k vašim palcům, kde se Nebe a Země spojují.

V tomto čase krize jsou lidé vraceni zpět k této vertikální linii. Když tu nenajdou nic důvěrně známého a zjistí, že neví, jak toto spojení učinit, je po tomto spojení vytvořená hluboká vnitřní touha. I když vnější jistoty padnou, tato vnitřní vertikální linie se stane jedinou věcí, která lidem nabízí bezpečné ukotvení.

Jste mezi těmi, kteří tuto potřebu znají již dlouho. Prošli jste mnoha životy, soustředili se na udržení svého zaměření na tuto vnitřní vertikální osu, která vás spojuje s Nebem a se Zemí. Mnozí z vás jste se během spirituálních životů, které jste všichni na Zemi vedli, dobrovolně zřekli světa, abyste toto spojení kultivovali.

V této době jsou lidé jako vy potřeba, lidé, kteří se dokáží spojit se svým božským jádrem a se srdcem Gaie, a z těchto spojení nalézt bezpečné ukotvení, z kterého žít, milovat a být šťastní. Když všechny vnější jistoty zmizí, stále tu pro vás zůstává tato spojovací linie. Proto vás v této chvíli žádám, abyste se na tuto linii soustředili. Soustřeďte se na korunní čakru na vrcholku vaší hlavy a vnímejte spojení se mnou. Jsem představitelem říše lásky, kterou nazýváte Domovem a kterou znáte, protože je taktéž vaší vlastní říší. Není to o mě, ale o tom, že prostřednictvím mé energie, můžete tuto přítomnost vnímat. To je důvod, proč je na mě vaše srdce upřené a jste mnou dojati, protože ve vás vyvolávám vaši nejhlubší božskou podstatu.

Vnímejte znovu-spojení se mnou a se sluncem, kterým jste: zářící hvězdou na nebi osvobozenou od času a prostoru – nesvázanou. Dovolte věčnosti, aby vstoupila v této chvíli do vás a vnímejte svou absolutní svobodu. Nejste vázáni k formě, k tělu, a přesto jste se svobodně rozhodli zažívat tuto pozemskou inkarnaci. Napijte se této energie. Vnímejte svá křídla jako anděla světla a svobodně je roztáhněte. Nechť jsou vidět v celé své kráse, se zlatým leskem, který získala skrze mnoho, mnoho životních zkoušek, objevů a prožitků. Nyní vycházejí ke světlu Kristovské energie, ve své podstatě zlátnou: je to zlatá barva soucitu, spojení a vnímání jednoty mezi všemi extrémy. Vnímejte vřelost a sílu svých zlatých křídel.

Vnímejte, že jste přijali tato křídla a že si je zasloužíte. Vnímejte, že se můžete odevzdat a spočinout v procesu, který je ve vašem životě a na Zemi přítomný. Propusťte strach, kterým je strach z vaší vlastní velikosti, a dovolte svému světlu, aby bylo viděno. Představte si, že záříte, že šíříte přenádherné světlo a lidé jsou jím dojati. Vnímejte slzy emocí, které v nich vyvoláváte! Cítí se s vámi Doma, neboť vyjadřujete energii Domova.

Vaše velikost spojuje, nerozděluje. Vaše velikost zvyšuje lásku a nezanedbává druhé. To je starý způsob smýšlení, že si musíte odpírat, aby druzí mohli přijímat. Je to chyba. Spirituální práce je přesně opačná – podobné přitahuje podobné. Neobávejte se, že některé osoby nebudou přijímat svůj spravedlivý podíl lásky. Podobné přitahuje podobné, a proto láska přitahuje lásku. Tam uvnitř sebe, kde víte, že existuje láska, vpusťte „zlato“ Kristovské energie. Tato láska, toto „zlato“ se bude zvyšovat samo od sebe a přitahovat druhé, kteří ucítí pohnutí lásky uvnitř sebe samých. Jako magnet budete přitahovat lidi, kteří se od vás chtějí učit, protože máte s druhými tolik co sdílet – jste učiteli.

Byl jsem učitelem mnohým. To, co ve mě viděli, byla láska, soucit a odpuštění, které nedokázali dát sami sobě. Dal jsem jim ho, neboť jsem viděl světlo v jejich očích, zdroj, ze kterého my všichni pocházíme. To je to, co nyní musíte druhým dát. Spatřete světlo v jejich očích, jejich spojení se zdrojem všeho živého. To je základem bytí pracovníka světla.

Žádám vás, abyste se nyní spojili s druhou silou, která vás vyživuje a pomáhá vám na vertikální ose: síla, která je Gaia, síla tohoto anděla, kterého nazýváte Země. Vnímejte ji pod svými chodidly. Propusťte veškerou představu o této planetě jako o kusu hmoty, na které vše roste. Vnímejte duchaplné jádro a podstatu Gaie, její zářivou sílu, její nezničitelné světlo a schopnost obnovy a znovuzrození. Země se nyní rodí nanovo. Prochází novou fází svého vývoje a vy ji doprovázíte. Vnímejte to na okamžik! Vnímejte ve svých myšlenkách, jak na Zemi začíná jaro, nová zeleň, která pučí. Představte si, že vy sami jste takovým listem, čerstvým pupenem na větvi. Pociťte síly, které jsou přítomné, nutkání k vnějšímu rozvinutí. Prostřednictvím Slunce, jste přitahováni odhalit více ze své krásy.

Vnímejte Zemi jako anděla a obejměte ji. Jste si rovni. Spočiňte jemně svou hlavou na ramenou tohoto anděla a zeptejte se ho, co můžete učinit, abyste svou energii ještě více ukotvili, učinili hlubší spojení se Zemí, a tak se tu mohli cítit šťastní, uvolnění a v bezpečí. Země vám s tím chce pomoci: potřebuje kosmickou energii Domova, kterou jste sem přišli sdílet. Země potřebuje inspiraci, kterou přinášíte. Proto chce učinit vše, co je v jejích silách, aby vám dala kořeny. Chce vás přijmout. Vnímejte, jak se vám jako zářivá květina, otevírá. Jste jako včely, které ji opylovávají a tím šíří semínko dál. Dovolte Zemi, aby vás vyživovala, a přivede vás Domů stejně tak, jako to dělá moje energie.

Život na Zemi se týká rovnováhy. Rovnováhy mezi mnoha energiemi, které tu jsou přítomné. Mluvím o rovnováze mezi Nebem a Zemí uvnitř vás a v širším smyslu také o rovnováze mezi vertikální a horizontální osou: obrácení dovnitř k vertikálnímu spojení uvnitř svého jádra, a taktéž obrácení ven k horizontálnímu spojení se světem a dovolit si být viděn/a.

Rád bych pověděl něco o rovnováze mezi vnitřním a vnějším. V tomto kontextu bych rád hovořil o mužské a ženské energii uvnitř vás samých. Vy, kdo jste na osobní cestě, jste zde, abyste zasadili své světlo na Zemi. Touha pomáhat druhým lidem na jejich cestě vždy vyžaduje, abyste udržovali vnitřní rovnováhu, postoj, který říká: „Kde vnitřně stojím? Co je můj další krok? Co bych měl/a přijmout, abych byl/a nyní viditelnější, abych vstoupil/a do své síly, zatímco se spojuji se světem?“

Ohledně bytí ve světě ve vás existuje nejednoznačnost. Na jednu stranu máte ze světa strach, neboť je ohromující a zdá se nehostinný a nepřipravený na energii, kterou nesete. Přesto na straně druhé ve vás existuje tvořivost, která se chce projevit. Cítíte touhu být spatřeni, jinak se cítíte vnitřně neklidní a neuspokojení. Často se pohybujete uvnitř tohoto pole protichůdných energií: máte potřebu pohnout se ven, ale jste odrazeni strachem – a když to všechno příliš držíte, začnete být nespokojení a frustrovaní. Řešení leží v nalezení rovnováhy mezi mužskou a ženskou energií uvnitř sebe.

Velmi široce řečeno, ženská energie se týká vašeho vnitřního světa, vaší pocitové stránky. Jste „snímači“, lidé, kteří mnoho cítí a často přijímají inspiraci, přesto nevíte, jak tomu dát pozemskou formu. Právě mužská energie ve vás vám může pomoci být mostem k vnějšímu světu. V mnohých z vás je ženská energie příliš málo podporovaná mužskou energií. Vy všichni jste velmi citliví na vnější vlivy. Můžete být přemoženi energiemi lidí, které doprovázíte na jejich cestě k uzdravení. Proto je velmi důležité nastavit hranice kolem své vlastní energie a být k sobě laskaví.

Na druhé straně to může být také ten případ, že se mužská energie vymkne z rovnováhy s ženskou energií a vy dostanete pocit, že musíte vyhovět očekáváním mimo sebe. Když se tak stane, můžete se sami sebe zeptat, jak se vidíte: „Žádá ode mě svět, abych dal/a formu svému světlu takovým způsobem, který je přijatelný, racionální a jasný?“

Když se mužská energie uvnitř vás oddělí z rovnováhy s ženskou energií, může vás tlačit do formy zaneprázdněnosti, nadměrného přemýšlení a obav, která vám na vaší cestě nepomáhá. V takových chvílích je důležité umožnit, aby ve vás vyvstal pocit klidu a pokoje a rozhodnul, co je to, co máte dát světu. Jaké je vaše spojení se světem, jaké vztahy vás činí šťastnými a dávají vám radost. Pak je to vaše cesta.

Mužská energie je tu, aby dala formu vašemu směřování bez potřeby rozptýlení vnějšími požadavky nebo škatulkami, které stanovuje společnost. Pochopte, že mužská a ženská energie jsou zde, aby podporovaly jedna druhou, pakliže jim tak dovolíte činit.

Nakonec vás žádám, abyste se podívali dovnitř sebe a vnímali, v jakém vztahu je uvnitř vás mužská a ženská energie. Představte si, že se vám před vašim zrakem objevuje muž a žena, kteří se drží za ruce. Sledujte, co jeden v druhém odhalují. Když se navzájem dívají do očí, vnímají přátelství, nebo jsou na různých cestách a nejsou spojení? Kdo v této chvíli nese větší břemeno? Kdo z nich se cítí být zatížen? Vnímejte, zda je tam v tomto ohledu nějaký rozdíl. Je to mužská energie ve vás, která chce dělat víc, nebo je to energie ženská?

Jste zde na Zemi, abyste učinili vnitřní spojení Nebe-Země, abyste silně vnímali vertikální osu a projevili ji. Mužská energie, která vytváří horizontální spojení, most k vnějšímu světu, je zde, aby vám sloužila – použijte ji! Oceňte, že jste jiní a neskrývejte se před touto jinakostí. Nechejte mužskou sílu v sobě vytvořit prostor, abyste byli sami sebou!

Vnímejte mou energii, a pociťte nyní tento mužský aspekt: energii jasnosti a pronikavosti. Pronikavého sebe-uvědomění, které se nekrčí za negativitou nebo hodnocením zvenčí. V této chvíli jako pracovníci světla tuto energii potřebujete, abyste nedali na předsudky a strachy druhých a v klidu si vytvořili vlastní cestu.

Miluji vás – jsme jedním. Ve zdroji Kristovské energie je jednota, ne Já versus Ty. Ještě jednou pociťte tuto jednotu ve svém srdci a to, jak vy, kteří tu sedíte, jste propojeni. Zdravím vás a nabízím vám svou lásku a povzbuzení.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Znovuzrození

Na naší planetě dochází k velkému znovuzrození. K znovuzrození Země a jejich obyvatel. Tak jako “z mrtvých vstal” Ježíš, tak se v dnešní době za života obnovujeme, umíráme a rodíme stále znovu. Staré programy odpadávají a nám se ukazuje nová realita. Někteří lidé z našich životů odcházejí, jiní přicházejí. Začínáme tvořit nové věci, máme nové nápady, mění se nám tělo, mění se myšlenky i životní postoje. Do teď se to dělo jen s jednou naší částí. 21. 05. 2016 se na kolektivním vědomí za velké podpory úplňku ve Střelci začala znovu-rodit a vstávat z popela i energie Máří Magdaleny, aby se připojila ke Kristovu vědomí.

Posledních 14 dní toto gradovalo. Staré programy “ženství” umíraly a vy jste se právě tak mohli cítit. Jakoby vás někdo zadupal do Země, jakoby po vás proběhlo stádo slonů, jakoby nás rozsápali supi, roztrhali lvi… Jako byste leželi v temné jeskyni a pomalu zaživa umírali. Odpadávalo z vás maso, kosti se měnily v prach a vstřebávaly v Zemi. Po tolik staletí a tisíciletí byla takto ženská energie /týká se to i mužů/ zadupávána do Země, ukamenována, upalována a pronásledována. A vy tuto paměť máte v buňkách, v DNA. Bojíte se vyslovit to, co víte, bojíte se veřejně o tom mluvit. Někde v sobě, z kolektivního vědomí cítíte, že budete zesměšněni, znemožněni, odsunuti…

Jsou to jen tyto staré programy, staré části, stará paměť Země, které nyní zesílily, aby mohly být spáleny. Z popela vstává nová ženská energie, rodí se nová Máří Magdalena a její vědomí. Máří Magdalena, která je přijata, která je přijata jako součást Ježíše, jako součást této planety, jako část nás všech. Tato energie je silná a křehká zároveň. Tato energie se nebojí říct co cítí, ale zároveň ví, kdy má mlčet. Tato energie ví, kdy tvořit a kdy odpočívat. Vnímá cykly planety, cykly sebe a tak ji již žádná vlna nepotopí. Tato energie nyní surfuje na vlně a nese se spolu s ní v propojení s vodou oceánu, v propojení s vodou v sobě. Nahoru a dolů se pohybuje s radostí, protože ví, že příliv a odliv k životu patří.

A tato energie Máří Magdaleny a Krista se spojuje v portál Jednoty a Sjednocení. Ke Kristovu vědomí v našich srdcích se přidává vědomí Máří Magdaleny. Lidé, kteří toto vědomí již v srdcích mají o sobě vědí. Jsou jako světelné body planety, které se propojují ve světelnou síť. Paprsky, které mezi nimi proudí se šíří větší rychlostí, než je světlo. Propojují se rychlostí lásky. Mřížky nad planetou jsou poskládány, mřížky uvnitř také. Nyní se jak nahoře, tak dole propojují v lidských srdcích. Světelné pochodně jsou zažehnuty…

S láskou – Antalii

Ivona Antalii
www.kliceksrdci.cz

VRACÍ SE, VŠE SE PRO JEDNOU ZMĚNÍ

V magnetickém poli Země probíhá obrovský posun.

Tak dlouho ztracená vibrace posvátného ženského Srdce se vrací.

Aniž by o tom všichni věděli, její léčivé a požehnané ruce se dotýkají milionů Duší po celé planetě.

Rty těchto Duší už možná zapomněly, jak pronášet ta něžná slova: „Šakti, Posvátná ženo, Bohyně“. A možná je to už tak dávno, od kdy naposledy ucítily na svém těle pohlazení Její posvátné ruky, že až dokud se jich nedotkne, ani si neuvědomí, že dosud všichni kráčeli napůl mrtví, zkřehlí, uzavřeni lásce.

Je-li něco dlouhou dobu odstraněno z našeho vědomí a nedotýká se to našich smyslů, zapomeneme, že jsme to kdy potřebovali. Zapomeneme, jak chutná probuzený život. Zapomeneme, že náš nádech mohl být někdy tak hluboký, naše jídlo mohlo někdy chutnat tak výživně a lahodně, naše oči se mohly kochat takovou nádhernou krásou, naše mysl mohla být tak klidná, naše srdce mohlo být tak otevřené a přijímající a náš duch mohl hořet.

Jakmile se však k nám navrátí pravé Světlo, uvědomíme si, co nám chybělo. Uvědomíme si, co bylo ztraceno, vypleněno a vytrhnuto z našeho světa. Možná ucítíme, že jsme dosud chodili na jedné noze, kulhali a snažili se propojit s okolním světem přes hluboce zraněné a zanedbané srdce.

Vždy v nás byla přítomna prázdnota a touha, která nás hryzala v hloubce naší duše. Proč se cítíme tak neúplní? Co nám chybí? Proč se cítíme tak osaměle a odpojeně? Proč lidé kolem nás nevidí, kdo doopravdy jsme? Udělejme si čas a podívejme se, co je to to, co se hýbe uvnitř nás, co nám dává pocit, že jsme naživu?

Tyto pocity nelze bagatelizovat nebo zjednodušovat na to, že jde o pouhé záchvaty deprese, smutek nebo emocionální nerovnováhu. Jsou projevem existenciální krize: jsou produktem staré Duše, která již kdysi žila v lidském těle, obklopena společenstvím mužů a žen, kteří byli hluboce a čistě spojení s vědomím Bohyně – ale která pak ztratila toto spojení po mnoho životů.

Když se vědomí Bohyně muselo stáhnout do podzemí, hluboko do jádra Země, aby bylo chráněno Velkou Matkou – zástupy Duší, které ji byly kdysi oddané, byly ponechány osamění a bloudění.

Už je to tak dávno, co tato vibrace Božské ženské energie byla k dispozici. Ale nyní se vrací.

Vědomí Bohyně se objevuje ve světech všech Duší, které ji kdysi ctily a milovaly.

Ona se vrací. A v mnoha případech se už objevila.

Začala používat své hluboké kouzlo na ta prázdná a truchlící srdce, která putovala pustými životy, přes bitvy a války, přes období naprosté samoty nebo poustevnictví, přes katastrofální vztahy a naprostou absenci Posvátného smyslu.

Vyslechla prosby, modlitby, hovory všech těchto duší. Ví, že nyní dozrál čas na opětovné spojení. Rozhodla se, že teď je univerzální vibrace bezpečná pro její opětovný návrat.

Takže všechny Duše, které pro ni kdysi pracovaly, se vrací do Jejího náručí. Všechny navážou kontakt s velvyslankyněmi Jejího světla. Budou probuzeny: hluboce, neodvolatelně, obvykle nečekaně – k Pravdě svých bytostí.

Jakmile se vrátí, není cesty zpět.

Svět se změní. Svět bude mít nový význam. Bude zde přítomen Božský smysl a význam věcí, nová naděje, rozžehne se oheň v srdcích všech pradávných Duší oddaných Bohyni.

Všichni slyší její hlas, který je volá k Novému životu.

Začnou se dít zázraky, bude docházet k synchronicitám, pravá Milost se rozprostře jako andělská křídla.

Bohyně dodává všem Duším, které procitly, velkou odvahu provést změny tam, kde jsou zapotřebí. Ona zaplavuje jejich životy Světlem: Posvátnou sílou tak mocnou, že celé jejich fyzické a duchovní tělo je široce otevřeno k transformaci.

Tak dlouho, byly prázdné a vyčerpané, procházely si temnou nocí Duše. Ale v jeden Posvátný den se objevilo Světlo. Přišla Ona – možná zahalena pláštěm, možná se sklopenýma očima či tichým hlasem. Ale poznaly Jí. Poznaly Pravdu. Cítily to pulzování hluboko, hluboko, hluboko ve svých tělech. Celé jejich Bytí zaplavilo poznání, kdo je.

Nyní se jejich život rozhoupe, jak na horské dráze. Nyní se dovnitř začnou valit vlny. Teď se všude objeví ohňostroje. Nyní pravda vyjde na povrch. Od teď bude všechno jinak.

Duše pradávných velvyslankyň Bohyně pocítily její dotek, nastartovaly se, byly přivedeny k životu, uzdraveny a jsou připraveny k Revoluci.

Ona je tou pravou odpovědí na všechny naše modlitby.

Od momentu, kdy se navrátí, už nic nebude stejné. Je před námi velká mise, kterou musíme naplnit, příslib, který musíme dodržet, Posvátná cesta, kterou musíme projít.

Vše musí být přeorganizováno tak, aby mohlo dojít k tomuto předurčenému opětovnému spojení.

Vše je podle Božského řádu.

Ona promluvila. Ona se vrátila. Ona je připravená.

Překlad: Jarisa

Sepsala: Copyright 2015 Jen McCarty
www.cosmicgypsy33.co.uk
Reprodukováno s laskavým svolením autorky

Původní článek: https://www.facebook.com/sophiebashfordintuitive/posts/1067665483307298:0
Lze šířit v nezměněné podobě s odkazem na původní text v angličtině.

TANEC S NAHOU BOHYNÍ

(Pohled na Ženu od Muže pro Muže)

Revoluce, která přichází je revolucí LÁSKY – nemám teď na mysli sexuální revoluci šedesátých let, i když právě ta byla jednou z fází projevu manifestující se Bohyně, která se začala probouzet už v hlubokém středověku, tedy před mnoha staletími. Středověk, který potlačil ženskou sílu svým příslovečným „temným“ způsobem, nemohl trvat věčně – tak, jako ani žádné z následujících období, během nichž tato síla rostla a postupně bortila vše, co ji brzdilo a blokovalo. Je to především způsob masového ovládnutí mysli, které přináší ono „potlačení“. ŹENSKÁ ENERGIE reprezentuje takzvanou „ženskou část Boha“ – nazýváme ji často i Bohyní, Marií Magdalenou, Isis a podobně …

Tato nádherná ženská energie se vztahuje k té mužské stejně, jako se vztahuje voda k ohni …

Tato energie není vodou v pravém smyslu, ale na Zemi ji voda reprezentuje.

Je čirá jako křišťál, je poddajná, přitahující, koncentrující se sama v sobě.

Je atraktivní ve smyslu ” přitažlivosti ” – má tedy magnetické a gravitační účinky (její projevem je gravitace). To, čemu říkáme „černé díry“ vesmíru jsou projevy této energie, energie, která k sobě přitahuje světlo (mužskou energii), pohlcuje ho a tančí s ním v „konečném objetí“…

A právě díky této její kvalitě, vlastnosti – z její schopnosti přijmout do sebe a pohltit světlo – jsme ji začali démonizovat: přiřadili jsme jí „negativní“ a démonické vlastnosti: to nám umožnilo vyhlásit jí válku, potlačit a likvidovat její moc a vliv a blokovat ji. A středověk je příkladem této „blokace“. Trval by snad navěky, kdyby Vlna Času nepostupovala i navzdory vůli manipulátorů a vládců lidské mysli na své cestě Stvořením. Vlna Času /Časoprostoru/ pokračuje na své cestě Stvořením vytrvale a nezadržitelně – není síly, která by ji zastavila. Samotný Časoprostor je vtahován touto „ženskou“ energií, jinými slovy „černou dírou“. Vypadá to tak, že je to spíše síla této přitažlivosti /atrakce/, která vyvolává explozi /třeba i na Slunci/ a způsobuje „rychlost světla“. Nasávání gravitačními silami Kosmu je tak mohutné, že explozivní síla Světla, kterou jsme až doposud považovali za „největší sílu“, při ní ztrácí svou dominanci. V mikrokosmu jde o přitahování spermie vajíčkem, v makrokosmu o přitahování světla černou dírou. Černá díra se svou supergravitací způsobuje „ohyb“ původně lineárního „vystřeleného“ paprsku světla a tedy samotného Časoprostoru. Časoprostor se pak stáčí v ramenou Galaxií do jejich Středu – do Černé Díry, která udržuje celou Galaxii „pohromadě“…

Ale pojďme trochu blíž do našeho „lidského světa“ – v našem lidském a pozemském světě se tyto dvě základní energie projevují jako sexuální polarita – polarita muže a ženy. Myšlenkové vzorce chování a lidské morálky měly za úkol ovládnout a regulovat obrovskou sílu ženské, přitažlivé energie.

Proč se tak stalo?

Vše, co se odehrává během „bílého dne“- odehrává se ve světě „zalitém“ světlem. Je to dobře „viditelné“, je to „na očích“ a souvisí to se smysly: realitu bílého dne máme dobře pod kontrolou, zatímco události noci se naší přímé kontrole jakoby vymykaly. Noc – to je snový svět, pro nás “temný” svět, plný nástrah za každým rohem a v temných uličkách. Pravidla noci se trochu liší od pravidel dne – jsou méně „pevné“, jsou fatamorganické, kouzelné, nevypočitatelné …

Z noci máme strach právě pro její nevypočitatelnost – v noci vycházejí na lov dravci a my se zamykáme před duchy do svých příbytků – v noci létají přes střechy našich domů čarodějnice. Svět Noci má „jinou dimenzi“ než svět Dne – je to dimenze magie a snu. V této dimenzi vznikají vize, které dostávají formu za bílého dne…..

Při „démonizaci Noci“ šlo hlavně o upevnění moci světa materie. Všechno to, co můžeme spatřit, dotknout se toho a „ověřit“ si to, patřilo „Dnu“ – svět hmoty dostává svůj „lesk“ jen za dne. Vše, co jsme vytvořili, všechny naše hmotné statky se naplno „blýskají“ ve světle paprsků slunce. Svět lidské mysli se prohlíží za dne jako v zrcadle – ten odlesk naší slávy však způsobuje zároveň i to, že si lesk začneme zaměňovat za Zdroj Světla. Démonizací noci jsme se zároveň „odstřihli“ od dimenze, v níž tento „dobře osvětlený“ a „dobře kontrolovatelný“ svět vzniká. Opovrhli jsme světem vizí a ducha, z něhož onen „neviditelný paprsek poznání“ přichází a kde pramení. Intuice a sen se projektují na plátně noci /nemám na mysli to, že přes den naše intuice, vize a sen nefungují – používám slova „noc“ a „den“ na vyjádření dvou odlišných dimenzí – dimenze explosivní mužské energie a dimenze přitažlivé ženské energie/.

Démonizováním čarodějného světa noci se vytvořila ve světě nerovnováha – zároveň i nadvláda takzvaného „mužského principu“. Tato nadvláda však byla jen a jen iluzorní – ve skutečnosti ženský a mužský princip od sebe oddělit nelze – lze ho pouze blokovat, brzdit, vytvářet hráze. I to však jen dočasně …

Všechny hrůzy inkvizice a staletí trvající represe „ženské síly“ vycházejí ze strachu a zbabělosti lidské bytosti, která se rozhodla vytvořit si „bezpečný úkryt“ uprostřed nevyzpytatelných a tajemných her Matky Přírody. Část populace, která se nazývá MUŽI, protože nese vnější fyzickou formu člověka – samce, vytvořila světovou komunitu mužů. Uvnitř této komunity se jakýkoliv náznak projevu „ženské energie“ trestal minimálně posměchem, pokud ne rovnou vyloučením či exkomunikací. Tito takzvaní muži /takzvaní říkám, protože rozlišuji mezi autentickým mužem, tedy tím, který v sobě nebojácně rozvíjí svou mužskou i ženskou část, stejně jako to dělá pravá žena – a tím, který se jen přizpůsobuje obecně dominantní ideologii komunity – a tedy „zapírá“ svou druhou část/.

Popření vlastní přirozenosti /tedy obou polarit/ se již celé věky prezentuje jako „pravé mužství“ nebo naopak „pravé ženství“. Čím více zapíráte svou vrozenou přirozenost, tím se v rámci té které komunity stáváte uznávanějšími.

A tak podle těchto pomýlených (pokřivených) měřítek se stáváte „správným chlapem“ tehdy, když dokážete kontrolovat a ovládat svou ženskou část nejen navenek /ovládáním co největšího počtu žen, například sexem/ , ale i v sobě samotném. Tento obecně uznávaný princip je však ve své podstatě příživnický: muž, který blokuje svou ženskou část, ztrácí přístup k „ženské energii“, a tak ji musí ženám loupit, krást a nasávat – třeba prostřednictvím sexu.

Podle tohoto staletého pravidla se stáváte „správnou ženou“ tehdy, když se necháte energeticky vysávat a na to, co je ve vás nejcennější zapomenete, a když uznáte nadvládu muže nad sebou. Nebo – a to je případ všech těch „mužůmserovnajícím“ hnutím – budete usilovat o nadvládu vy, čímž v podstatě popíráte to, čím jste …

Navzdory skutečnosti, že každý muž v sobě nese i svou ženskou část a žena i svou mužskou část, rodíme se na tento svět buď v mužských, nebo ženských „obalech“.

Těmito obaly se neodlišují jen naše těla – ale /a to hlavně/ je odlišná naše příslušnost k té které kosmické energii. V ženských formách jsme lépe přizpůsobení projevovat ženskou kosmickou energii /přitažlivost, magnetická energie, dostředivost/ a v mužských formách energii světelnou a explozivní /elektrická energie, odstředivost/.

Reprezentujeme Dualitu v její lidské podobě. Naším cílem a naším úkolem je tuto Dualitu transformovat nejprve v sobě a pak i navenek – nalezením svého „osudového“ partnera či partnerky – a tedy Láskou v její poslední /fyzické/ podobě. Pokud se „tady dole“ v tomto hmotném světě – najde a spojí MUŽ a ŽENA – v nich samotných se najde a spojí i Vyšší Zdroj, který reprezentuje skutečný tanec kosmických energií.

Takové “nalezení se”, spojení a vzájemné milování je v současnosti jev stejně vzácný jako v minulosti. Spějeme však do doby, kdy to bude „normální“- snad i proto píši tento článek. Jsem totiž přesvědčen, že SE MÁME NAJÍT nejen jako jednotlivci, ale i jako MUŽ A ŽENA. Že REVOLUCE DUCHA, o které píši na svých stránkách, neznamená „jen“ nalezení svého vlastního génia a schopnosti myslet i jednat pod jeho vedením, ale že tato revoluce znamená i zrod opravdového a autentického vztahu mezi mužem a ženou navzájem.

Ale vraťme se trochu zpět: pokud mluvím o projevu ženskosti v ženách, nemyslím tím, že ženy se mají rovnat mužům. Boj, který mezi sebou vedou, je bojem o podíl na moci. A pokud jde o podíl na moci v současném ovládacím systému vytvořeném /domnělými/ muži, všechny tyto ženy chtě nechtě přispívají k jeho upevnění – používají totiž „zbraně mužů“. Není však možné „vyhrát válku“, když přijmeme způsob boje protivníka. I když válku „vyhrajeme“, bude to jen dočasné – dočasný mír mezi dvěma následnými válkami, přesně takový „mír“, jaký dnes v našem světě panuje …

Žena může „zvítězit“ /pojem „vítězství“ je zde pouze pomocný/ pouze tím, že obnoví sama v sobě svou přirozenost – svou vlastní a nesmírnou moc a sílu, která má však odlišný charakter než moc a síla mužské energie. Ze svých vlastních zkušeností vím, že z ničeho nemají “domnělí muži” větší strach, než z obnovy této síly v ženách – zejména však z obnovy této energie u jejich vlastní ženy, přítelkyně nebo milenky….

Proč?

Především proto, že ženskou energii nelze ovládat. Pokud se jednou projeví, bude její tok už jen narůstat – vytrvale, tiše, nepozorovaně. Je neovladatelná a zároveň má nesmírně účinky – ohýbá paprsek světla, stáčí ho do svého středu, objímá ho a nakonec v něm světlo zaniká. Jako muži máme proto v sobě hluboce potlačený pocit strachu z „ženské nadvlády“, z matriarchátu….

Ženské energie se my muži doslova a do písmene bojíme jako Smrti /i proto “Smrtku” obvykle zobrazujeme jako ženu/. Žena je s námi u kolébky i na smrtelné posteli. Objetí ženy je tou nejlákavější věcí na světě – a zároveň nás děsí, protože máme pocit, že nás spoutává. Toužíme po nekonečné lásce ženy – a zároveň se jí děsíme, protože máme pocit, že z ní nikdy neunikneme – tak jako paprsek světla neunikne z černé díry. Ženská energie reprezentuje to, čemu obvykle říkáme ČERNÉ SVĚTLO /Černá Madona/ – ale ne proto, že by mělo “černou barvu”- spíše má “ne-barvu”, naproti “barvě” Světla. V této “ne-barvě ” se ztrácejí všechny barvy duhy – proto z ní máme takový děs a strach.

Pravdou však je, že z této přitažlivosti /dostředivosti/, z tohoto nejtěsnějšího objetí vzniká nový Život. Lépe řečeno – v tomto “nejtěsnějším objetí” se projevuje naše nesmrtelnost. To, čemu říkáme černé díry, jsou vstupní brány do dimenzí, v nichž pokračuje naše pouť Vesmírem. Ať chceme, nebo ne, stejně nemáme na výběr. Naše cesta – cesta světla – má svůj Počátek – Střed – i Konec. Máme proto mít strach? Co nám je zde platný náš strach?

Ano – skutečná láska, láska skutečné a autentické ženy je pro nás hrozbou vlastního zániku. Ale nehyneme my – hyne jen forma, skrze kterou jsme se projevovali a kterou jsme díky potlačení ženské poloviny světa začali považovat za sebe sama. Vlastně je to díky tomu, že jsme zapomněli na LÁSKU, že se považujeme za smrtelné bytosti – a máme proto strach. STRACH JE NAŠE ZAPOMNĚNÍ NA LÁSKU.

Co se tedy stane, když se přestaneme jako muži a pánové tohoto hmotného světa bát a dovolíme ženě, aby projevila svou vlastní autenticitu?

V první řadě se vyděsíme, protože naše milovaná nás v každé vteřině může opustit a my jí to v případě, že se tak rozhodne – musíme umožnit. Žena, která realizuje sama sebe, už nezůstane a nikdy nebude s mužem, který by ji vysával, s mužem NESCHOPNÝM žít ze zdrojů své vlastní energie, tedy s “mrzákem”, kterých chodí po této Zemi dnes nepočítaně …

Muž ji už nikdy víc nebude vydírat – třeba projevy své vlastní sebelítosti. Během staletí jsme si zvykli na to, že nás ženy vždy politují – i když něco provedeme, je zde milující žena, která nás vždy nakonec přijme a odpustí nám.

Takže – na takové projevy vlastní slabosti navždy zapomeňte, pánové!

Budete si muset zvykat na to, že taky není nikdo, kdo by vám měl odpouštět – odpustit si budete muset sami a zároveň s tím přijmout plnou ZODPOVĚDNOST za vaše činy a za váš vlastní život. Nemáte už výmluvy na to, že vám svět tak, či onak ubližuje, nemáte už nikoho, kdo by vám foukal bolístky, které si tak tvrdohlavě stále sami způsobujete a které způsobujete těm, o kterých říkáte, že je milujete….

Ne, že by vás vaše Bohyně opustila – neopustí vás dříve, než opustíte sami sebe.

Vaše láska byla dosud sobecká – od nynějška musí být otevřená a nemanipulující.

Zapomeňte na to, že je tu bytost, kterou vlastníte – nikdo není “vaší” manželkou, ani “vaší” milenkou. Přípona “-ová ” v příjmení Bohyně, se kterou budete žít, je již jen anachronismem. Vaše Bohyně patří jen sama sobě – zodpovídá se sama sobě a sama ví, jaké jsou její povinnosti. Nikdy více jí to už nebudete diktovat a nikdy více ji nebudete vinit za cosi, co podle vašich představ měla udělat a neudělala …

Celý život jste toužili potkat ženu, která vás přijme takového, jaký jste – dovolte tedy i jí, aby byla takovou, jaká je. Zapomeňte na své představy o ideální ženě, jsou to jen vaše konstrukce. Vaše Bohyně je všechno jen ne vaše představa – je to bytost z masa a kostí a existuje tady a teď – ne tedy ve vaší hlavě …

Nepředělávejte ji!

Nikdy více se ji už nepokoušejte předělat a přizpůsobit k obrazu svému, nebo k obrazu někoho jiného! To jste vlastně dělali doposud – vychovávali jste ji, učili ji co a jak. A kam to vedlo? Pokud jste ji dosud nezlomili, zcela jistě jste v ní jen potlačili to, čím ve skutečnosti je – čarodějným, kouzelným stvořením – fyzickým projevem nejdokonalejšího obrazu Stvoření. Že je to směšné a ta vaše vám ony dokonalé tvary ani za mák nepřipomíná?

Něco vám řeknu – nemá dokonalé tvary, protože jste je v ní nikdy neobjevili!

“Dokonalé tvary” nejsou fotky a obrazy modelek na titulních stránkách – není totiž žádný VZOR dokonalosti – forma je individuální, neopakovatelná a jedinečná. Forma má svůj “pravzor” v konkrétní bytosti, pouze je NENAPLNĚNÝ! Naplněná, autentická jedinečnost je VŽDY krásná! ŹENA, POKUD JE SAMA SEBOU, JE VŽDY KRÁSNÁ!

Pokud ji skutečně milujete, změní svoji formu a bude krásná i navenek. Víte, pánové, že žena se dokáže během svého života proměňovat? Že pohádka o ošklivém káčátku není jen výmyslem? Víte, že na to, aby se proměnila, potřebuje vaši skutečnou, opravdovou a nemanipulující Lásku?

Přesně tak, jak každý z nás potřebuje najít svou vlastní jedinečnost – tomuto procesu říkám REVOLUCE DUCHA – je nezbytné, abychom našli jedinečnost v těch, kteří žijí v naší přímé blízkosti. Až potom objevíme autentický svět – tedy ono Nové Království – jehož příchod tušíme. Muž má objevit jedinečnost ženy, žena jedinečnost muže. Nemají se snažit podobat jeden druhému, ani být stejnou bytostí. Jeden je pravým křídlem, druhý levým – jen let je společný!

Jednou z nejhorších tragédií lidstva je právě PŘEDĚLÁVÁNÍ ŽENY k obrazu, který jsme vytvořili v naší individuální a kolektivní mysli. Nemyslete si, že středověk skončil – jak zpívá kapela Lucie „… středověk trvá …“. Lépe řečeno – trvá, ale ustupuje. Ustupuje už pár století, ale i dnes máme co do činění s „vytvářením modelů“, jen jsou rafinovaně zabalené do jiných obalů. Obraz slečinky dobrých mravů, stažené v korzetu a krajkových šatečkách vystřídaly krasavice „nahoře bez“, jejichž těla, vymakaná ve fitnessu, upravená řezy skalpelů, tváře nadupané Botoxem ve vás mají vystavět nový obraz – obraz nových otrokyň, nafukovacích panenek, matrací z lidského masíčka do vaší ložnice. Podle těchto vzorů hledáte tu vaši „pravou“! Je to, jako byste chodili s jedním z těch drahých časopisů po městě a srovnávali kolemjdoucí dámy s tím, co držíte před nosem – Je to ta? Nebo je to tato?

Můžete tak chodit do soudného dne – obraz ve vaší hlavě zůstane jen obrazem ve vaší hlavě. Pokud ho i potkáte, zítra vydají nové číslo časopisu a budete mít ještě lepší, dokonalejší obraz před nosem.

Skutečné ženství je dnes vězněm fitness–těla. Ne, že by Bohyně nebyla vysportovaná! Bohyně je nahá a krásná. Její tanec je tou nejdokonalejší věcí ve Stvoření. Je však formálním projevem toho, čím je ve svém nitru – je rozvinutým potenciálem veškeré ženskosti světa. Představuje lidskou bytostnou formu abstraktní energie bez formy – ženské energie, energie černých děr a Světa, který černé díry reprezentují. Tento Svět za světem, který vnímáme jako projevený, představuje „plodovou vodu“, v níž se náš projevený vesmír „koupe“. Je to přesně ta energie, kterou nedokážeme změřit a přece tvoří větší část Kosmu. …

Ta vaše láska /milovaná/ může /a JE/ být pozemským projevem této Bohyně – “může být” říkám proto, že většinou není. Ne proto, že by na Zemi neexistovala – možná je i vedle vás, vy to ale nevidíte. Máte zastřený zrak – zastřely vám ho vzory ve vaší mysli. Celé věky se ženete za chimérou a nevšímáte si, že kráčela po vašem boku – vy jste ji však neviděli. Nebyla snad tou nejkrásnější, kterou jste potkali. Možná vás jen pozorovala ze zadní lavice, nesměle, ponižovaná a zakřiknutá průbojnějšími a těmi, které muže lovily jejich vlastními zbraněmi – splňovaly jim jejich představy o tom, jak by ideální žena měla vypadat. Pamatujte si – největšími otrokyněmi vašeho mužského světa jsou právě ty, které se snaží splnit vaše představy. Dělají všechno pro to, aby se vám zalíbily a ne pro to, aby byly těmi, kterými ve své podstatě jsou. Zatímco ty, které své tajemství minimálně tuší, zůstávají nepovšimnuty a v pozadí. Možná se vám vůbec nelíbí.

Nikdy byste si s nimi nezačali – vaše smůla. Pokud byste je rozpoznali, proměnili by se před vaším zrakem – stali by se z nich Bohyně. A slovo “Bohyně” nemyslím jako metaforu.

Tento svět je hra na slepou babu. Trvá již velmi, velmi dlouho. Rodíme se a umíráme, hledáme jeden druhého, máme však zavázané oči. Když se někoho chytíme, máme pocit, že jsme se konečně našli – dáme dolů šátek a uvidíme svůj omyl, ale už je pozdě. Svůj život jsme svázali s celkem cizí bytostí a tak ho zřejmě znovu promarníme…

NAŠÍM SMYSLEM JE NAJÍT SE – najít se jako muž a žena a až potom jako celé Lidstvo. Základem je PÁR – MUŽ A ŽENA! Náš příběh Hledání pokračuje od chvíle, kdy Adam a Eva odešli z Ráje. Jejich rody se rozdělily a potomci se poztráceli. Nadělali mnoho chyb. TATO DOBA – doba, která přichází – je však o NÁVRATU. Navracíme se k místu, kde jsme se rozešli. Bylo to tehdy PŘED BRANAMI RÁJE. A BYLY JSME TAM DVA. Zdůrazňuji a podtrhuji – dva, ne jeden!

Pokud jsme DVA VYŠLI Z RÁJE, DVA SE DO NĚJ NAVRÁTÍME……

© 19. července 2010, Karol Hlávka (autor je slovenský scénarista a spisovatel)
Poznámka ke kopírování:
“Převzato ze slovenské verze na webu Karola Hlávka- www.antiluzia.blogspot.com. S laskavým svolením autora pro www.astrohry.cz do češtiny upravila Daniela Viplerová. Tento překlad je možné v nezkrácené a neupravené podobě volně kopírovat a dále rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud budou uvedeny všechny zdroje i s aktivními odkazy a celá tato poznámka.

Ukotvenie v sebe – odkaz od Féwy

Si Bohom milovaná…..to boli posledné slová, ktoré mi po dnešnej noci ešte stále znejú v ušiach :). To sme my všetci :)….odpovedala som svetlu, ktoré ma po celý čas sprevádzalo. Veľa sa toho dnes v noci dialo a to intenzívne prostredníctvom ženskej energie. Takpovediac cez srdce…srdcom. Mnohé sme počas niekoľkých dní mali čo robiť, aby sme to ustáli…jednoducho dali. Na čele tohto diania bola /je/ žena – Bohyňa – žena matka. Jej materinské srdce, ktoré na energetickej úrovni rodinu zastrešuje bezpodmienečnou láskou. Bolo to /je/ čistenie rodiny. /….Bože, ako ja už slovo “čistenie” nemusím….človek má pocit, že je vypraný už nielen vo Vanishi, ale vybielený vo všetkých druhoch čistiacich i dezinfekčných prostriedkov :) /.

Aktuálne vlny, respektíve vlnenie nám poriadne rozhojdalo srdce, cievny i nervový systém. Hore dole si pobehoval tlak a mnohí sami seba mohli prekvapovať prejavením sa takpovediac “bez obalu” :) . Čiže spontánne sa dostávalo von, čo je v nás. Muži si začínajú zvykať na mohutné prílevové vlny energie, v ktorej sa ešte mnohí nevedia zorientovať. To znamená – pracovať s týmito impozantnými kozmickými energiami. Takže ich prejavy /je to veľmi individuálne :) / zodpovedajú štádiu, v ktorom sa v zmysle pribúdajúcej sily nachádzajú. My ženy sme si trochu viac, ako obvykle možno poplakali, posmútili, precítili rôzne krivdy, atď. Takpovediac – vyliali si srdce /samé so sebou, poprípade si to odnieslo naše okolie :) /. Niečo ako predmenštruačná tenzia :) ,pretože sa tieto energetické vlny výrazne dotýkajú hormónov….endokrinných žliaz a – sexuality. I tá súvisí s vracaním sa ženy Bohyne.

Čo sa týka chrbtice, ktorá má úzku súvislosť s čakrami – najviac zaťažené stavce boli /sú/ teraz: Prvý stavec krčnej chrbtice /hlava/, stavec v strednej časti hrudnej chrbtice, stavec v mieste, kde máme pás , posledný pohyblivý stavec dolnej časti chrbtice. Veľmi intenzívne sa energie koncentrujú a doslova víria v dolných čakrách….spodných častiach chrbtice. To znamená, že výrazne pôsobia na orgány od pupku smerom dole. Čo sú i črevá, pohlavné organý, močové ústrojenstvo…

Na všetkom, čo sa počas predchádzajúcich dní dialo, majú teraz predovšetkým ženy leví podieľ. Nesmierne pomáhali transformovať kolektívne vedomie smerom ku pozitivite. Harmonizovali. Chlapci moji milí, čo poviete? Nič Vám nenapadá? :)………Čo tak Vašim láskam priniesť dnes kytičku, alebo kyticu kvetov. Alebo čokoľvek, čo im vykúzli úsmev na tvári….čo ich srdiečko poteší :) . Prajem nám všetkým čo najpozitívnejší deň….

Dnes mám pripravenú na zdieľanie ešte jednu meditáciu spojenú s vizualizáciou, ktorá súvisí s ukotvením sa v sebe samom. V zmysle duchovného /emocionálneho/ i fyzického pohľadu. Následne budem zdieľať informácie k obrazu “Božské prítomno”……pripravené kódy…a bohvie, čo ešte :) . Keď som sa nadránom zobudila a v pomyselných bodoch sa snažila “napísať” v hlave, čo všetko je treba dnes postíhať, povedala som len…..mami, tati, bože môj – nie je toho na jednu krehkú ženu trochu priveľa? :)…..tým som mala na mysli našu momentálnu vyčerpanosť, “povinnosti” žien, matiek…..premiestňovanie sa okolo šiestej do práce /v mojom prípade z mesta na Bystričku :) . To znamená všetko stihnúť a na nič nezabudnúť.

V tom rannom blázinci, stíhajúc – nestíhajúc …som sa zrazu zastavila /tieto momenty dobre poznám :) . Zastavila som sa…..zostala stáť…v tichu samej seba, čo je pocit, ako keby zostal “stáť” i vzduch okolo Vás…..ako keby sa zastavil čas. Vtedy jednoducho vypnete hlavu, zatiaľčo myslíte i nemyslíte a to sa deje súčasne. Jednoducho povedané – začnete iným spôsobom všetko vnímať. Neštandardne, atypicky. Vnímate seba i realitu okolo Vás stále rovnako a napriek tomu sa nachádzate v nefyzických myšlienkových vibráciach. Nachádzate sa vo svojom strede. Ste stále tým rovnakým človekom z mäsa a kostí /i keď už jemnohmotnejším/. Len jedno sa tým momentom stáva aktuálne.

Pre lepšie pochopenie použijem príklad: Skúste si predstaviť Váš bežný deň. So všetkým, čo k nemu patrí. Aký je rozdiel medzi tým, čo bolo a je? Rozdiel spočíva v tom, že Vaše svetelné srdce Vás vedie po Vašej ceste /intuícia/. Je asi meter pred Vami a pomyselnými rukami Vám bez slov ukazuje. Napríklad rozmýšľate, čo potrebujete kúpiť….čo máte navariť….aký darček niekomu vyberiete. A ono *V*ás to samé vedie. Alebo na Vás čaká aktuálne predvianočné upratovanie :) , či iná práca. Klasicky zvykneme napísať si blbenku :) , ktorú máme v hlave. Čo najprv – čo potom – čo skôr treba urobiť. Akonáhle sa zarovnáte sami so sebou – so svojím stredom /inými slovami – keď kladiete na misky váh i fyzický i vnútorný /duchovný…intuitívny pohľad/, to znamená veríte nielen tomu, čo fyzickým zrakom vidíte, akým spôsobom fyzicky fungujete…. ale i tomu, čo cítite….vnútorným zrakom vnímate/, začne sa všetko inak diať. Ste kľudní, začnete sa usmievať. Ste ako v oku tornáda. Akonáhle dokončujete jednu prácu – viete /vidíte, vnímate/, ktorá bude ďalšia v poradí. Pričom čohokoľvek sa to týka /tým i akejkoľvek situácie/ okamžite sa objaví …ukáže najobjektívnejšie riešenie. Naviac pri tomto spôsobe práce pociťujete radosť. Takže – odkaz hore :)…..mami, tati, srdcom stíhame :)

Ilona – Féwa (26. 11. 2015)

Síla břicha

Marie Magdaléna prostřednictvím Pamely

Drazí přátelé, já jsem Marie Magdaléna. Všechny vás s radostí v srdci vroucně zdravím. Jste mi známí a blízcí. Jsme spřízněné duše, neboť všichni jdeme po stejné cestě společně, jen každý svým vlastním jedinečným způsobem.

Dnes bych ráda hovořila o ženské energii, jak může v tomto čase vzkvétat, neboť pro změnu vědomí je to zásadní, kterou lidstvo jako celek potřebuje, aby se posunulo kupředu. Existuje potřeba rovnováhy mezi mužskými a ženskými energiemi, jak ve světě jako celku, tak v životě jednotlivců. Ženská energie byla dlouho potlačována, ničena a zraňována a to vedlo k dominanci jednostranné mužské energie.

Na první pohled se může zdát, že rovnováha již byla projevena: ženy v mnoha zemích mají doslova stejná práva jako muži. V těchto částech světa se může žena projevovat svobodně jako muž, užívat si vzdělávání, kariéru, moc postavení a je schopná hromadit bohatství. Přesto na hlubší úrovni něco schází a je vyvedeno z rovnováhy. Co se ve skutečnosti děje, když ženy usilují takovým způsobem po rovnosti, je to, že si přisvojují mužskou energii dominance a kontroly a začínají ji používat pro své vlastní zájmy a ambice. To není samo o sobě špatné. Otázkou však zůstává, zda toto konání hluboce naplňuje ženskou duši. Další otázkou pak také je, zda je mužská duše shromažďováním moci a dominancí naplňována.

V tomto čase stále více lidí hledá hluboké naplnění. Chce žít z inspirace a spojení se Zemí a bližními, chce důvěřovat svému srdci namísto reagování na strach. To jsou ideály, které se nyní dotýkají srdcí mladých lidí. Stará mužská energie kontroly a nátlaku již přežila své věky, staré směřování. Je tu nová generace, která přemýšlí a cítí jinak. V tom leží příležitost pro skutečné znovuvzkříšení ženské energie, která nezahrnuje jen obnovu sociálních a politických práv a svobody pro ženy, avšak skutečné léčení hlubokých vnitřních zranění, která byla ženské duši způsobena.

Co se ženské energii v minulosti přihodilo? Byla mnoha způsoby ponížena – jak mentálním tak fyzickým násilím. Tato historie byla zaznamenána, nemusím se tomu tedy nyní věnovat. Moje pozornost je zaměřena primárně na to, jak byla vnitřní ženská energie tímto násilím ovlivněna. Když se podíváte na kolektivní ženskou auru, jak je ilustrována v energetickém poli průměrné ženy, uvidíte zranění, díru v oblasti břicha. Tato oblast nižších energetických center – kořen, pupík a čakra solar plexus se oslabila a vyprázdnila. U mnoha žen v těchto centrech existují, a obvykle jen s polovičním vědomím, pocity zahanbení, strachu a nejistoty.

Původní ženská síla břicha je vitální a zakotvená. Ženy jsou svou podstatou spojeny se Zemí, s rytmy ročních období a moudrost v jejich srdcích je založena na přirozeném pocitu sebe-hodnoty. Bohužel, během věků se to vytratilo a bez této základny, této přirozené síly v břiše, se ženy nemohou spojit vyváženou cestou se světem kolem sebe. Snadno ze sebe dávají druhým příliš a v tomto dávání ztrácí samy sebe a nejsou si schopny ponechat svůj osobní prostor a stanovit hranice.

Když jste byly zraněny do samotného jádra prostřednictvím odmítnutí, (sexuálního) násilí a ponížení, vyskytla se změna ve vašem energetickém poli: vaše vědomí opustilo břicho, které je sídlem emocí, spojení a intimity. Pokud je příliš bolestivé být přítomné v této oblasti těla, oddělujete se od sebe a stahujete své vědomí z břicha pryč. Vaše vědomí pak vystupuje nahoru a zabydluje se ve vyšší části vaší aury. Výsledkem je, že se city otupí a může se zde usídlit deprese nebo pocity vyčerpání bez plného přístupu k vaší energii. Navíc k tomuto odehrávajícímu se traumatu z násilí a hlubokému emocionálnímu zmatku, přistupuje nyní také smutek a prázdnota ze ztráty sebe sama.

To se ve zkratce stalo ženské duši. Přestože ne všechny ženy projevují tento vzor stejnou měrou, stále se jedná o obecný trend, který se dá shrnout následovně:

– Břicho, které je sídlem emocí, sexuality a intimity a je přirozeně a silně spojené se Zemí, je relativně prázdné. Cítí se tu být ohrožené, ať z bolesti, která zde setrvává formou vzpomínek, a také proto, že je děsivé střetnout se se silou, která tu leží skrytá.

– Výsledkem ustupující tendence je propast v energetickém poli mezi nižšími a vyššími energetickými centry, mezi oblastí srdce a oblastí břicha.

– Energie srdce, centrum inspirace a lásky se nemůže vyjádřit, proudit ven a přirozeně se spojit se světem a dalšími lidmi. Tento proud je blokován jak z přílišného strachu a nejistoty, tak z potřeby spojit se tak silně s druhými, že se v této osobě ztrácíte a stáváte se na něm emocionálně závislí.

Ženy, které ve svých životech nikdy nezažili násilí – mentální, fyzické, sexuální – mohou také často projevovat tyto reakční vzorce. Jelikož staré vzorce mohou být neseny s předešlých životů, v minulosti mohly být přivozeny vaší ženské energii újmy, které se pořád potřebují v této inkarnaci dostatečně uzdravit. Kromě toho jako ženy jste ovlivňovány celkovou ženskou duší, převažujícím obrazem ženy a kolektivní zkušeností minulosti. Každá žena se musí vypořádat s tím, co tu popisuji. Pro žádnou ženu není jednoduché, či přirozené vlastnit sílu svého břicha a být skutečně přítomna ze srdce ukotveným a sebevědomým způsobem.

Jelikož je nyní čas transformace vědomí, stalo se o to víc nezbytné léčit toto energetické zranění v břiše. Pokud jdete vyvíjející se spirituální cestou a vnímáte naléhavost žít ze srdce a žít vaši nejupřímnější inspiraci, objevíte, že vy, jako žena, čelíte hluboce uloženým strachům. Chcete-li vystoupit, stát se důležitější a vstoupit do konfliktů, nepřichází to snadno a znamená to čelit tváří v tvář těžkým otázkám o sebeúctě a být pravdivá vůči sobě. V jiném smyslu jste jako ženy žádány, abyste transformovaly část kolektivní bolesti všech žen. A tak v léčení vaší vlastní bolesti vytváříte nové cesty pro zvyšování kolektivního vědomí.

Spirituální vývoj je široce vnímán jako otevírání srdce, spojování se s druhými prostřednictvím lásky a propouštění ega. Nicméně pro ženy, které se potřebují vyrovnat s nedostatkem síly ve svém břiše, je právě toto místo, kde číhá množství nástrah. Když se spojíte s druhými bez toho, aniž byste zůstaly přítomny ve svém břiše, ve svém centru, spojené se svými potřebami a svojí pravdou, pak spojení s druhými může rychle vést ke ztrátě sebe sama a dokonce k vyčerpání.

Pokud jste vysoce citlivá osoba s otevřenou srdeční čakrou, která snadno vnímá nálady a emoce druhých lidí, budete těžit z tohoto pevného pocitu svých vlastních omezení, a proto potřebujete silné ego. A „silným egem“ mám na mysli potřebu jasného smyslu toho kde končíte a kde začíná druhá osoba. Tento smysl vám umožňuje být si toho vědoma, pokud dáváte příliš třeba právě proto, že chcete, aby vás měli rádi, a neodvažujete se říci „ne“. To, co zdravé ego umožňuje, je cítit jasně a přesně, co se s vámi během interakce s druhými lidmi děje. Slovo ego se překroutilo a symbolizuje vše, co je nižší a mělo by být propuštěno, avšak pro ženy je tato forma uvědomění a ustanovení hranic extrémně důležitá.

Pro muže je proces vývoje přece jen odlišný. Muži byli vychováváni s jiným druhem morálky. Jako chlapci byli podporováni, aby se odlišili, aby soutěžili a vynikli. Pro muže, kteří se v tom necítí, kteří jsou přirozeně citliví, ohleduplní nebo tišší, to může být opravdu bolestivé. V každém případě jsou muži méně podporováni v dávání, zatímco ambice a agresivita jsou hodnoceny pozitivně. V mužích taktéž existuje energetické zranění způsobené minulými prožitky. Muži se oddělili od své vlastní ženské energie, svých pocitů a intuice, a prožívají to jako ztrátu radosti, emocí a spojení. V jejich srdci je prázdnota – natož v jejich břiše – a tato prázdnota trápí muže stejně tak, jako trápí ženy jejich prázdné místo v břiše. Obě pohlaví byla poškozena tradicemi, které žijete, a obě pohlaví byla mnoha způsoby zraněna, a tak znovu získání celistvosti vyžaduje u obou pohlaví odlišné prostředky.

Pro muže, je zdůraznění otevírání srdce obecně prospěšné. Spojit se se svými pocity, dovolit ukázat svou zranitelnost a vzít na vědomí ženskou energii v sobě, jsou základní způsoby k vašemu léčení. Pro ženy je to však do jisté míry naopak. Pro vás ženy znamená cesta k sebe-léčení být vůči sobě pravdivé, udržovat jasné hranice, uznat svou mužskou energii a rozpoznat a projevit její jedinečné dary. Energeticky to znamená, že berete energii ze svého srdce, své duše celou cestou dolů do úrovně břicha. Znamená to sestoupit hlouběji do pánevní dutiny, která symbolizuje primární sílu ženské energie.

Jeden ze způsobů, jak se můžete vy ženy vrátit ke svým kořenům, je vědomější zacházení s hněvem, který je v nich uložen. Mnoho žen potlačuje emoce vzteku nebo zklamání, protože vztek vyvolává strach nebo je oslabuje. Vztek je hrozivý, neboť vás může přivést do konfliktu s druhými, a když cítíte, že nejste schopná stoupnout si sama za sebe a vyjádřit svůj hněv, cítíte se oslabená. Pak se hněv může proměnit v depresi, pasivitu nebo cynismus.

Je však možné začít se dívat na vztek jako na cenný signál, kdy něco nebo někdo porušuje vaše hranice a vy se tak cítíte zraněné. Signál, který můžete použít k vytváření pozitivní změny ve svém životě. Tím, že přivítáte vztek, berete samy sebe vážně, což znamená, že síla obsažená ve vzteku, může být vyjádřena pozitivním způsobem. Prvním krokem není vnímat vztek jako něco špatného nebo se za něj odsuzovat. Pro ženy je to těžší než pro muže, protože jsou zvyklejší popírat samy sebe a dávat svůj prostor spíše druhým, než si nárokovat přirozené hranice.

To je důvod, proč bych chtěla oslovit vysoce citlivé ženy, které jsou na spirituální cestě: starejte se o sílu svého břicha, vlastněte ji, dopřejte si jasné hranice a odvažte se za ně postavit. Máte tendenci spojovat spiritualitu s láskou, světlem a spojením a to jsou důležité atributy. Rovnovážné spojení se světem kolem vás však závisí na vaší schopnosti rozlišit mezi tím, co je pro vás správné a co špatné. Oddělit a odpojit to, co je třeba, místo přehnaného spojování a zapojování. Proto potřebujete plně ocenit sami sebe, vaše vlastní potřeby, vaše talenty a všechny vlastní emoce.

Žila jsem v dobách, kdy svobodné vyjádření žen nebylo akceptováno, natož ceněno. Cítila jsem silné spojení s poselstvím Jeshuy Ben Josepha a s esencí Kristovské energie. Byla jsem dotčena slovy, jeho charismatem a v onom životě jsem šla hlouběji a hlouběji dovnitř, abych si vzpomněla na to, kdo jsem. Také ve mě žil hněv související se silami, které mi zakazovaly být tím, kým jsem byla: nezávislou, silnou a svéhlavou. Byla jsem pravidelně vržena zpět do sebe a bojovala jsem s pocity bezmoci a hněvu. Mé břicho zadržovalo energii frustrace a pod touto vrstvou byl skrytý pocit podřízenosti a sebepochybností. Bylo mým posláním povolit svůj nedostatek sebevědomí a propustit soudy druhých lidí.

To je výzva pro všechny ženy. Když nejsou ženy plně přítomny v oblasti svého břicha, mají tendenci dávat ze svého srdce druhým příliš, vyčerpat se ve vztazích s druhými jako jsou vztahy s milovanými, s dětmi, partnery či přáteli. Ztratit se v druhé osobě je často znamením, že nejste samy sebou, že nejste ve své vlastní základně. Pokud zde převládá pocit prázdnoty či oddělení, je lákavé natáhnout se k druhému, abychom tento pocit zmírnily. Děláte to zdánlivě z lásky, ale další motiv se skrývá v tomto: potřebujete druhé, abyste se cítily přijímané a dobré. Nicméně skutečný spirituální růst znamená naučit se ptát – z jakého motivu se spojuji se světem kolem mě, s mými milovanými, mými přáteli, mými dětmi, mými rodiči?

Nyní si vyberte jeden z těchto vztahů a zaměřte pozornost na své břicho. Vnímejte z této úrovně, kolik místa zabíráte v tomto vztahu nebo jak moc přijímáte. Například si představte vašeho milovaného a zeptejte se uvnitř: „Cítím se plně přijímána v jeho přítomnosti v oblasti mého břicha?“ Dýchejte hluboko do vašeho centra, jak na něho myslíte a vnímejte odpověď. Vnímáte, že vás něco blokuje či vám brání v dýchání? Experimentujte s tím jako s řízenou meditací. To stejné mohou udělat muži se svou přítelkyní.

Klíčová otázka zní: může být vaše břicho ve vztahu uvolněné? Cítíte se přijímané a máte svobodu být samy sebou? Nebo cítíte, že musíte vyvíjet snahu a zaujmout nějaký postoj nepřirozeným způsobem? Možná se cítíte energeticky vyčerpané, když jste s druhou osobou. Pak vaše vědomí vystupuje směrem k hlavně a opouští vaši základnu, vaše břicho. Když se tak stane, neodsuzujte se, ale místo toho se na svůj strach být opravdové podívejte s milující upřímností a převezměte své právoplatné místo. Tím, že rozpoznáte svůj vlastní strach, ho transformujete. Neděláte to jen pro sebe. Mění se kolektivní energetické pole žen. To, co dáváte sobě, obohacuje druhé a naopak.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Odkaz pre nezmysly : “Vráťte sa tam, odkiaľ ste prišli” :)

…a to je veta, ktorou sa budeme v zrýchlenom tempe postupne zaoberať. Dovolím si tvrdiť – celoplanetárne. S tým súvisia i nesprávne “dabované filmy” a to nielen fyzické, ale i duchovné. Ale i vety typu : …mlčať je zlato …..a….múdrosť nadovšetko.

Takže ahojte, kukláči /nebudem sa pýtať, ako sa vo Vašej kukli cítite, pretože viem, že je to bezpredmetné…ešte nedozrel Váš čas/….ahojte všetci, ktorí vnímate svet bez kukly, pretože veríte v seba a jednoducho viete bez ďalších “príkras”, o čom to celé je.

Je viac nesprávne dabovaných viet kozmickej reči. Jednou z tých, ktoré mali nepozitívny dopad na myslenie je veta….všetko sa deje tak, ako má. Čoho dôsledkom bolo udržiavanie človeka v submisivite, odovzdanosti sa osudu. S jednoduchým odôvodnením – čo sa má stať, sa stane, aj tak s tým nič nenarobíme. Dovolím si povedať – nezmysel s fatálnym dopadom na život – človeka trpiteľa. Každému, kto vie trochu viac ako sa hovorí…píše… netreba pripomínať, že ľudský život je cesta /línia/ “nakreslená” z bodiek jeho vlastných rozhodnutí, ku ktorým dospel. Čiže v danom momente je dospelý. Nakreslenie v poradí ďalšej a ďalšej bodky jeho cesty životom je jeho vlastné rozhodnutie. Kým dospeje k ďalšiemu nakresleniu bodky – absolvuje skúsenosti, ktoré sú pre pokračovanie cesty dôležité.

S touto vetou súvisí i čakanie na Godota…na spasiteľa…na zázrak..až to niekto urobí za nás…..nejako už bude…atď. Či v malom, alebo vo veľkom. A to sa týka človeka i národa. Čakanie… očakávanie… idúce ruka v ruke s pasívnym pristupovaním k životu, k sebe, ku všetkému, čoho sa život týka. Čakanie na zázraky, ktoré sa budú diať na nebi i na Zemi a pritom tým zázrakom je človek….každý z nás. My predstavujeme nebo /naše neviditeľné duchovné vnútro – duchovný aspekt/ a Zem /fyzický aspekt/. No a cez solar, ktorý je ako mlynček, alebo stred presýpacích hodín čakier fyzických a duchovných – sa to všetko melie :). Čo logicky súvisí so Slnkom.

Druhou stranou mince – spomenutej nezmysluplnej vety, podporujúcej pocit nemohúcnosti, je veta – “všetko má svoj čas”…..dozretia pre človeka najoptimálnejšej chvíle. Čo súvisí s rôzne veľkými zmenami v živote. Jedná sa o rozhodnutia akéhokoľvek druhu v rámci do-pochopenia, do-uvedomenia si, do-zretia, do-bodkovania.

Pri práci s geometriou si mnohí neuvedomujú, že základom akéhokoľvek tvaru /čiary, línie, …/ je bod. Čo súvisí s prvotným bodom Prazdroja. Každý obraz, na ktorý sa pozeráme, je vytvorený z bodov. S tým súvisí i naša životná cesta /individuálna i planetárna/. Je “líniou” vyskladanou z bodov rozhodnutí, zmien. Kým nie sú nakreslené všetky bodky – máme obrazne povedané zviazané ruky a nohy a v dôsledku vlastnej netrpezlivosti, nedočkavosti máme pocit, že sa nám nedarí, že si nevieme dať rady, nevieme nájsť cestu po ktorej chceme, alebo túžime ísť. Do absolvovania posledného bodu máme v hlave vymetené :) …chaos v sebe…striedavé pocity zúfalstva, neschopnosti, nepoužiteľnosti, zbytočnosti. Sú to pocity, ktoré nás ešte viac deprimujú a v ničom nám nepomáhajú. Maximálne tak k depresii :) . Je dôležité sa z týchto neplodných, bezperspektívnych pocitov uvolniť, nezostať stáť /pasivita/. Nedovoliť, aby nás tieto negatívne emócie ovládali. Akonáhle venujeme týmto nízkym vibráciam myšlienok svoj čas, energiu – sami sebe zastavujeme cestu k životu po akom túžime, aký chceme mať. A nakoľko každý má svoje predstavy o živote – týka sa to každého z nás.

Ako v malom tak vo veľkom….ako dole /hore/, tak hore /dole/ :). Stále platia písmom kozmickým napísané pravidlá. Inými slovami povedané – bodky kreslí i planéta. Aj ona je živým organizmom a evolučne rastie. Trochu iným spôsobom ako my, ale nakoľko sme súčasťou jej tela fyzického i nefyzického – eminentne sa jej evolučný rast týka nielen nás, ale každej bytosti na planéte. S bodkami, ktoré kreslí Zem, súvisia i merané nárasty bovisov /ionizovaných jednotiek času/. Bovisy sú uvoľňovaním “zátky” fľaše. Každým nárastom. Keď si predstavíme, že je vo fľaši poriadne spenené šampanské /aktuálne dianie/, je pochopiteľné, že vytiahnutiu zátky pomáha poriadny tlak zvnútra. A to sa práve deje ľudsky i planetárne a vzhľadom na “x” skutočností je každému normálne, čiže rozumne mysliacemi človeku jasné, že zátka sa už vo fľaši nemá šancu dlho udržať. Tak silný je tlak, tak spenená je vlna, tak rýchle časové tempo zmien.
Kto sa napriek všetkému snaží nič nevidieť a nepočuť a kŕmi sa jedine mediálne ponúkaným menu, bude poriadne doširoka otvárať oči a dobiehať učivo, ktoré mu na tanieri bolo ponúknuté z nemedializovaných strán. Dôvodom sú aktivujúce sa vlny /vlnenie/ Centrálneho Zdroja, ktoré so sebou nesie zabudnuté vibrácie myslenia. Je to myslenie neprotipólové /Jednota/.

Mimochodom – tiež Vás tak svrbí dekel na hlave? :) /môže sa to diať aj s dolnou čelusťou/. To isté sa deje Slnku i Zemi. Len s tým rozdielom, že sa chúdence nemôžu poškrabať :). Ale zrejme to na rozdiel od nás nepotrebujú……:). Pokiaľ máte tento “problém”, nakuknite na dnešné kódy, ktoré budem zdieľať. Môže za to rozširujúci sa kozmický stĺp svetla / s čím súvisia čakry/, ktorý je plný adamantínových častíc….

Ilona – Féwa (19. 10. 2015)

Keď sa nám zdá….

….že to “balíme”, pretože už nemá význam donekonečna vysvetľovať niekomu, kto odmieta slová normálne mysliacich ľudí. Ľudí, ktorí vedia viac, ako je “IN”…..pretože zostali pri zdravom rozume. Keď konštatujeme: …” jednoducho je tomu tak, že je bezbrehá ľudská naivita, pasivita, hlúposť, prameniaca vo vlastnom nevedomí, v odmietaní prijať i iný ako mediálny zdroj, ktorý logicky podporuje stále tie isté vzorce v mysleni.”…

….keď už mnohí padajú od únavy neustálym dopĺňaním potrebnej hustoty lásky do energoinformačného poľa kolektívnej siete vedomia, aby sa rovnaká hustota vysokých vibrácií zrkadlila i v energoinformačnom poli Zeme, ktorá je rovnako unavená…

….keď sa začínajú zviditeľňovať prvé lastovičky dávno zabudnutej myšlienkovej sféry /dimenzie/….

….keď sa objavujú prvé štruktúry, tvary obrazu, ktorý sme kedysi spoločne maľovali….

….keď sa čas mení pre materiálne mysliaceho človeka nepochopiteľným spôsobom…

….keď záblesky spomienok lámu lineárne vnímaný čas…

….keď človek čoraz častejšie kladie otázku svojmu okoliu…”videl si to?…..videli ste to?…….čo to bolo?…..

….keď sa aktívne začína ohlasovať prítomnosť sveta, na ktorý človek zabudol…

….keď z myšacej diery vylieza na svetlo božie pravda….

….keď prichádza informácia Zdroja pre bezemočných “majstrov sveta” preložená do 3D jazyka: “Ešte stále Vám nestačí očividné zviditeľňovanie indícií novej ľudskej éry? Ešte stále je Váš zámer rovnaký? V tom prípade je zjavne treba šliapnuť na pedál a pridať na rýchlosti zviditeľnenia Vašej neschopnosti byť súčasťou sveta. po ktorom túži každý človek /nosič dobra, lásky/ i planéta. Tak dlho ste kalkulovali s ľudským dobrom. Tak dlho ste zámerne jeho podstatu zneužívali, zatlačovaním človeka do submisivity, do pocitov nemohúcnosti – až ste vo svojej bezemočnosti prekročili hranice času /svetlo, zvuk, vlnenie/, kde sa bezemočná energia otáča proti Vám. Sú to nízke, veľmi nízke vibrácie, ktoré na rýchly kmitočet nestačia. Čas sa napĺňa a Vaše chýše, ktoré ste plnili hojnosťou, patriacou každému na tejto Zemi, budú sprístupnené /galaktický kódex/…..

….keď sa sploštená zrenica /oko/ doplní vysokým nárastom energií /dofúkne ako balón/…

….skladanie účtov naďalej sa prejavujúcej bezemočnosti….

….vtedy nastupuje energia Michaela, energia božskej prítomnosti na planéte – vtedy je čas zrelý.

….posledný bod informácií pridávam ja, osobne. Konečne dúfam pochopia nielen ľudia, ktorí ničomu neveria….ale i moje najväčšie poklady – moje deti, ktoré sa zvykli pýtať, vidiac ma unavenú…..že, prečo to vlastne všetko robím. Vždy som odpovedala, myšlienkami zahľadená do diaľky – “z vlastného presvedčenia.” A bodkou za mojou odpoveďou bol úsmev a pohladenie po ich hlávkach. Len pre seba, vduchu som v odpovedi pokračovala…..dôvodom, prečo to robím je svetlo mojich očí, ktoré sa rozžiari, keď vidím usmievajúcu sa, šťastnú tvár svojich detí. Také sme my, mamy a iné to nikdy nebude. To isté Vám všetkým odkazuje matka Zem ♡ ♡ ♡

Ilona – Féwa (19. 10. 2015)

Informácie:

1.
Dnešný infokód – napojenie na myšlienkové súradnice srdca Jednoty….srdce, ktoré reaguje na dávno zabudnuté vibrácie našich myšlienok, to znamená i človekom zabudnutých spomienok, s čím súvisí čas našich predkov. A to nielen lineárne vnímaného rodokmeňa.

2.
Vzdušné mosty do inej dimenzie – vzduch, ktorý bol človekom vnímaný ako nič nehovoriace prázdno, sa stáva centrom zviditeľňujúcich sa zmien. Vibráciami myšlienok, ktoré sme dosiahli. Veľmi zjednodušene povedané je tomu asi tak, ako keď sa pozeráme napríklad na vetvičku stromu, na ktorej sedí chameleón. Kým sa nepohne, vôbec si nevšimneme, že tam sedí :) .

3.
Esencia ženy – dôležitosť ženskej energie…..vôňa ženy. Čo by sme mohli prirovnať ku bezdotykovej aromaterapii :) . Jednoducho – kde je žena, tam to hneď inak vonia :) .

4.
Trochu načrieme do vedeckého súdka, pretože i o tom to celé je. A síce – prebiehajúce zmeny sa týkajú RNA, RNK /ribonukleová kyselina/. Jednou z najdôležitejších úloh RNA je prekopírovanie genetickej informácie z DNA /prepis kódov/ a fyzické prenesenie na miesto, kde dôjde k jej preloženiu na výsledný protein. Túto funkciu plní iba jedna trieda RNA – mediátorová RNA /mRNA/.

5.
Odovzdávanie božského dychu vzduchu planéty /ako keď fúkame do balónika vzduch ….božský dych/.

6.
Keď prstom nakreslíme do vzduchu tvar, ktorému vdýchneme život a – on sa znovu začne hýbať.

Ilona – Féwa (21. 10. 2015)