Tag Archive | dvojplamene

Honba za fenoménem Dvojplamen

V posledním období se do povědomí lidí dostávají informace o partnerství dvojplamenů. Zájem o tento fenomén stále narůstá. Avšak představa o tom, jaký tento vztah je, o romantické lásce, unášejících čarokrásných pocitech, splynutí ve společném láskyplném objetí, však bývá velmi zkreslená a zavádějící. Skutečnost, opravdové prožívání a smysl těchto vztahů, je úplně jiná.

Zda se v aktuálním životě vůbec se svým dvojplamenem setkáme, nemůže ovlivnit naše vlastní přání či neutuchající touha vedle něj spočinout. Shledání bývá předem daná událost a stává se tak až na závěru vlastní cesty poznávání, rozvoje a růstu, po mnoha inkarnacích. Se svým dvojplamenem se potkáme až poté, co jsme na této Zemi prošli vším a zakusili už téměř vše, co vůbec bylo možné zažít.

O romantickém vztahu a vůbec o fungujícím vztahu dvojplamenů, se nedá hovořit v jeho fázích předcházejících dorovnání na všech úrovních, s výjimkou počáteční nedlouhé fáze setkání a „nahlédnutí do ráje“. Další, následující stádia, jsou více méně utrpením, jelikož vyplouvá na povrch vše, co je potřeba transformovat, dorovnat a doladit. Je to velice náročné, neboť mnohdy až opravdu nesnesitelná bolest dokáže jedince přimět ke změně, vlastní práci na sobě. Čím více se však oba blíží osobní rovnováze a tím tedy i rovnováze společné, vše se ustaluje a obnovuje se společné sdílení, cítění a harmonické prožitky. U naprosto dorovnaného dvojplamenného páru, po překročení hranice rovnováhy, se však nejedná o tradiční romantický zamilovaný vztah. Zamilovanost a romantika nejsou na místě. Jedná se o vyzrálé ustálené uvědomění a vnímání. Nevyznačuje se citovými výkyvy v úžasných výšinách při vzájemném sdílení a souhře, a zároveň ve strmých propadech při odloučení či neshodě. Jedná se o ustálenou rovinu vyzrálých postojů bez kolísání, je to naprosté sladění a sounáležitost. Někdo by zde mohl postrádat dynamiku, ovšem ta by pár odváděla od jeho pravé podstaty, společného, vyrovnaného, stálého a cíleného konání a tvoření.

Mnoho, zvláště velmi romanticky založených lidí, se zhlédlo v tomto fenoménu, a toužíc prožít úžasnou lásku, dosud nepoznané city, splynutí s milovanou osobou, směřují téměř veškerou svoji pozornost a energii k hledání a nalezení „své druhé poloviny“. Upínají se na hledání a sblížení se svým dvojčetem a zapomínají žít. Hledají někoho, bez koho se necítí úplní a nemohou zažít pocity absolutního štěstí. Touha po nalezení a splynutí se svým dvojplamenem se může proměnit až v chorobnou posedlost, která však pouze naznačuje neschopnost plného žití a prožívání svého vlastního života.

I mnohé ženské dvojplameny se velmi upínají na svého párového partnera, a to obzvláště tehdy, kdy po setkání a počátečním nádherném prožitém období, jejich vztah z důvodu neutichajících a stále se stupňujících rozporů ztroskotal. Povědomí a informace o konceptu dvojplamenů jim mohou sice jisté věci pomoci vysvětlit, ale také je mohou svést k tomu, že veškeré své úsilí a pozornost budou směrovat na sblížení se svým partnerem, avšak zapomenou žít svůj vlastní život. Utrpení způsobené marným stíháním svého dvojčete je stejně nakonec donutí vrátit se k sobě, ke svému životu a nalezení všeho, co hledaly u svého dvojplamene, uvnitř sebe samého. Jsou donuceni naučit se žít, prožívat, být šťastní a naplnění sami se sebou. Dvojplamenný vztah nedovoluje závislost a potřebu někoho doplňovat, či být někým doplňován.

twin4n

Je důležité si uvědomit, že člověk jako osobnost je sám celek. K tomu, aby fungoval, nepotřebuje nikoho jiného, nikoho vně sebe. Je však třeba, aby se naučil být šťastný a naplněný jen sám se sebou bez závislosti na komkoli jiném. Štěstí, spokojenost a naplnění musí vycházet z jeho vlastního nitra. Šťastný, vyrovnaný a naplněný člověk již pak vedle sebe nepotřebuje nikoho, kdo by ho doplňoval, vyrovnával nějakou jeho slabinu či nedokonalost, cokoli mu dával. S obdobně založeným partnerem může vytvořit vztah, který není stavěn na potřebě či závislosti, ale na harmonickém sdílení. V případě, že v tomto vztahu dojde k jakkoli dlouhému odloučení, nedochází ke krizi z nedostatku či závislosti, neboť druhý z partnerů je schopen zabezpečit sám sebe ve všech oblastech života, a to citových i materiálních.

Každý partnerský vztah, který je nám dán, je pro nás důležitý a přínosný, má nás něco naučit, máme jeho prostřednictvím něco pochopit, umožňuje nám žít a prožívat. Pokud bychom se upnuli pouze na hledání dokonalého partnera ve ztělesnění našeho dvojčete, a žili život v naší vlastní vytvořené samotě a izolaci, sami bychom blokovali vlastní vývoj, ochuzovali se o vlastní prožitky, nové zkušenosti. Úmyslně bychom bránili našemu osobnímu růstu a mrhali drahocenným časem vlastního života. Svůj dvojplamen potkáme až v okamžiku, kdy budeme již dostatečně připraveni, budeme mít potřebné množství zkušeností a prožitků. K tomu nám právě mají dopomoci i předcházející partnerské vztahy.

Konceptem dvojplamenů je smysluplné a účelné se obšírněji zabývat až ve chvíli, kdy tato situace člověka skutečně potká a přímo se ho dotkne, kdy je zažehnut proces sbližování. Od této chvíle zpravidla nebývá cesty zpět, není možné proces zastavit či pouto přetrhnout. Nezbývá nic jiného než se situaci postavit čelem a začít postupně zdolávat všechny zkoušky doprovázející proces vlastní transformace. Toto období bývá velmi náročné a bolestné, mnohdy doslova utrpením. Nemálo dvojplamenů upřímně přiznalo, že by bylo raději, kdyby své dvojče nikdy nepotkalo. Přestože jsou dvojplameny vnitřně vedeny ke sladění se svým partnerem a k závěrečnému vytvoření vyrovnaného stabilního svazku s jistým posláním, nesmí se nezdravě upínat na vzájemné přibližování, a tedy přímo na svého partnera. Musí žít svůj vlastní plný život. Proces sbližování je o jejich vlastní totální přeměně a závěrečné společné „splynutí“ – ujednocení je pouze důsledkem jejich vlastního růstu a transformace.

Pravým smyslem života na Zemi je naučit se žít. Žít, užívat si, radovat se, být naplněni a šťastni. Tomu nás paradoxně učí i zkušenosti a prožitky, které nám nejsou zrovna příjemné. Je tedy třeba přijímat do života a zpracovávat vše, co nám vstupuje do cesty. Žít teď, v tomto okamžiku, na plno, a nemrhat svým životem a časem vlastním ustrnutím, hledáním své ztracené „druhé poloviny“ či čekáním na vysněnou dokonalou lásku.

Ivana „Geri“ Kutnarová

Zdroj: https://dvojplameny.wordpress.com

Dvojplameny – splynutí za hranicí rovnováhy

… aneb splynutí v nejhlubší intimitě duše, mysli a těla         

V dvojplamenném páru nemusí být vždy muž v postavení mužského dvojplamene a žena v postavení ženského. Pozice mohou být i obrácené, ale nemusí být ani nutně jednoznačně vymezené. Je to dané různou variabilitou polarit jednotlivých složek každé osobnosti. V závěru doladění už však mají oba polarity vyrovnané – neutrální. Ženskými či mužskými mohou být tedy označováni dle svého původního zaměření – směrování více jin (citově) či více jang (racionálně). Toto je vhodné brát na zřetel i v následujícím textu.

Ke splynutí dvojplamenů dochází po naprostém uvedení všech složek každého jednotlivce, a tím i celého dvojplamenného páru, do rovnováhy, tedy po ukončení fáze dorovnávání a následné harmonizace. Nejprve je realizováno základní dorovnání polarit a po té se harmonizují – dolaďují nejjemnější ingredience a detaily na všech úrovních do naprosté rovnováhy, a to vzájemně u obou v páru tak, aby každý sám fungoval jako jeden sourodý harmonický celek. Až společným pokořením hranice rovnováhy však může dojít ke sjednocení – splynutí.

Proces dolaďování před samotným splynutím bývá zpravidla velmi energeticky náročný. Mužský dvojplamen se může pokoušet proces sbližování zpomalit a mít ho pod kontrolou, ženský naopak urychlit. Tato neshoda u partnerů vyvolá značné fyzické i psychické napětí. Možné je vyhrocení napětí a zřícení, kdy jsou oba nuceni vše uvolnit a nechat být. Je třeba vše pustit, nechat volně a svobodně plynout a bez vnějších násilných zásahů nechat situaci ustálit, dovolit energiím, aby se samy sladily a pomalu postupně naváděly na stálou společnou frekvenci. Pozvolna dochází k vyrovnání a vyvážení jedinců ve všech jejich složkách. Pokud by jeden z partnerů chtěl situaci silou ovládnout, budování nového statusu by zadrhávalo, či se stavělo na špatných základech. Časem by tedy nejspíš došlo k opětovnému zřícení a novému budování. Oba partneři potřebují dostatečný klid, čas a prostor, aby si v sobě mohli vše urovnat – sladit své vnitřní citové vnímání s myšlenkovými procesy tak, aby byli v obou za jedno a v tomto smyslu dále i konali.

Ženský dvojplamen, vědomý si své úplnosti a celistvosti, vyjádřené všemi možnými a volitelnými složkami svého bytí, je schopen poskytnout své ženské oddání se svému partnerovi za předpokladu projevení jeho aktivního mužství. Je připraven vědomou volbou oddat své ženství svému protějšku tak, že se poddá jeho moci a vedení, a umožní mu naplno projevit jeho mužství obsažené v jeho celistvém celku všeho. Současně však zůstává věrný sám sobě. Projev ženství je schopnost plného přijímání a poddání se – zaměření dovnitř sebe. Projev mužství je schopnost plného dávání a směrování – zaměření vně sebe. Mužskému dvojplameni však může i poměrně dlouhou dobu trvat, než vyspěje natolik, že zvládne na tuto ženinu alternativní schopnost absolutního oddání se reagovat plnou odezvou, tedy plným projevením svého mužského konání.

K tomu, aby se ženský dvojplamen dokázal partnerovi s důvěrou zcela oddat, musí si být vědom své vlastní moci, síly a hodnoty, a spočívat v naprosté sebeúctě a sebelásce. Je nutné, aby opustil veškerá omezení v tomto směru daná starými vzorci a ztotožnil se se skutečností, že on je hoden všeho – plné úcty, lásky a pozornosti kohokoli, a pouze toto také pro sebe přijímal. Nic menšího pro sebe samého nepřipouští. S maximální vírou sám v sebe, a absolutní důvěrou ke svému partnerovi, se svěří do jeho péče, ochrany, zázemí a vedení.

K tomu, aby se mužský dvoplamen dokázal své partnerce plně oddat, musí překročit práh své oddělenosti. Je to vědomé propuštění svého Já z vlastní izolace, z lpění na své vlastní potřebě uzavřenosti, nepropustnosti a kontroly. Pokoření strachu a odkrytí svého nejzranitelnějšího nitra své partnerce, vložení sebe – svého srdce a citů do jejích rukou s plnou důvěrou a láskou. Pro mužské dvojče může být velmi těžké opustit veškeré staré vzorce, vše, co až do této chvíle znal, co sám ovládal, měl pod kontrolou. Bolestné zážitky z minulosti mu dříve velely, uzavřít své nitro a srdce za vlastní pevné štíty bránící průchodu citů ven i dovnitř, oddělovat se. Je nezbytné, aby mužský dvojplamen pochopil, co se v jeho nitru skutečně děje, vše hluboce procítil a svým citům porozuměl. Musí sám dozrát k přesvědčení a touze poskytnout své dvojplamenné partnerce plný citový komfort a uspokojení tak, aby se ona cítila milovaná, opečovávaná a v bezpečí, a tím se jí oddat. Pouze s takovýmto vnímáním jeho konání je ona schopna se plně otevřít a oddat se mu ve své přirozenosti a maximální sexuální síle a intimitě.

flamme42

Jak již bylo výše uvedeno, dorovnání polarit je fyzicky, energeticky ale i psychicky velice náročný proces, avšak závěrečným a nejtěžším krokem je přesáhnutí hranice rovnováhy tak, aby mohlo dojít k průniku – spojení a splynutí. Je to společný vědomý krok partnerů, vědomé oddáním se jeden druhému, sjednocení duše (vnitřního vnímání), mysli (myšlenkových procesů) a završení celého aktu je korunováno fyzickým spojením v rámci milostného sblížení. Splynutím v nejhlubší intimitě duše, mysli a těla dochází k završení mystéria úplnosti. Je to návrat zpět na počátek, do bodu před rozdělením.

Takovýto nově vytvořený svazek rozhodně není založen na starých tradicích, nýbrž na nových zdravých postojích, a jeho úkolem a smyslem není romantický zamilovaný vztah, ale fungující partnerství, kdy jsou oba schopni společně, úspěšně a účelně tvořit. Tvořit cokoli, co je prospěšné nejen pro ně, ale především pro celé společenství.

Napsala dne 6.11.2016 Ivana „Geri“ Kutnarová

Zdroj: https://dvojplameny.wordpress.com

K čemu dospěje ženský dvojplamen na cestě své transformace

Během procesu sbližování se svým dvojplamenem procházíme cestou vlastní transformace, která zpravidla radikálně mění naše životy, náš pohled na život a na svět, naše priority, ale především nás samotné. Nově získané vlastnosti a dovednosti mají přímou souvislost, jsou úzce provázané a v souladu. Vše dotváří kompaktní celek, jedno nelze oddělit od druhého. Ženský dvojplamen si před konečným sblížením se svým protějškem osvojí tato základní zjištění a dovednosti:

  •  Přestane pochybovat o sobě a o celém procesu
  •  Dokáže vůči sobě projevit maximální sebeúctu a sebelásku
  •  Přestane akceptovat kompromisy a provizoria
  •  Osvobodí se
  •  Účelně realizuje změny prostřednictvím svých činů
  •  Ztotožní se se svým dvojplamenem, jako svojí vlastní součástí, jedním celkem
  •  Porozumí zákonu rovnováhy a naučí se ho aplikovat
  •  Přijme zodpovědnost za své vlastní činy a odmítne zodpovědnost za činy druhých

Vyzrálý ženský dvojplamen, blížící se k závěrečnému sblížení se svým parterem, již nemá pochybnosti. Nepochybuje o své osobě, o tom, co sám koná, ani o celém procesu přeměny a sbližování. Nalezl svoji sebejistotu a sebedůvěru. Ví, kdo ve svém pravém jádru je, po čem touží, kam chce směřovat. Dokáže projevit sám sebe ve své vlastní skutečné podstatě a obhájit si svoje Já nejen před sebou, ale i před všemi ostatními. V jeho projevu je cítit síla a pevná hranice, vyjadřující vlastní původní existenci, autentický projev jeho vlastního Já, bez invaze vnějších a nepůvodních vlivů. Je si jistý i konceptem dvojplamenů, chápe celý proces, to, co a proč se děje.

Uvědomí si a přijme vlastní důležitost. Pochopí, že on sám je pro sebe vždy na prvním místě a dokáže se na toto místo pevně postavit. Ví, že je třeba pěstovat a utužovat sebelásku a sebeúctu. Milovat sám sebe minimálně tolik, jako kohokoli jiného. Sebeláska není sobectví. Sobectví je vždy na úkor někoho jiného. Sebeláska znamená chtít sám pro sebe to nejlepší, nespokojit se s nedokonalostí, náhražkami a provizorii, současně však nikomu neškodit. Nepřijmout do svého života nic menšího než čeho je opravdu hoden, co si opravu zaslouží. Pokud by to udělal, snižoval by svoji vlastní hodnotu. Sebeláska znamená nedělat kompromisy, nepřijímat do života nedokonalé věci. Neříkat si, že to mu stačí, jen aby měl alespoň něco. Pokud netrpělivě a nedočkavě do svého života přijme něco nedokonalého, nějakou náhražku (třeba i jiného partnera, ale i svůj vlastní prozatím nedozrálý dvojplamen), aby alespoň něco měl, nemůže mu do života vstoupit to pravé dokonalé, neboť tam pro něj, z důvodu zaplněnosti všemožným „harampádím“, není místo. Je třeba všechno to nedokonalé, všechna ta provizoria, vyhodit a udělat místo tomu pravému a správnému, i za cenu, že si na to třeba i dost dlouhou dobu bude muset počkat. To nedokonalé, provizorium a náhražka jej stejně nebude naplňovat a činit mu potěšení, jelikož bude vědět, že to, dokonalé právě pro něj, někde je… Pokud bude neustále hledat a zkoušet různé náhražky, nakonec stejně shledá, že než se stále zabývat něčím, co ho stejně nedokáže naplnit, uspokojit a učinit šťastným, je lepší drahocennou energii směřovat a věnovat sám sobě a nalezení spokojenosti a naplnění uvnitř sebe.

Vyspělý ženský dvojplamen je schopen vzdát se všeho – osvobodit se od lpění a závislostí. Nemá strach ztratit vše, aby mohl získat mnohem více. Dokáže ze svého života odklidit vše, co s ním naprosto nerezonuje a nenaplňuje ho. Osvobození se, znamená dovednost vzdát se čehokoli, co máme, i čehokoli, co bychom mohli mít. Nalezení své vlastní svobody spočívá i v osvobození se od svého dvojplamene. Závislost a lpění na svém protějšku, jeho upřednostňování před sebou samým, by mu totiž dvojče nekompromisně zrcadlilo svým nedostatečným zájmem o něj. Dokáže se tedy vzdát i pouhé částečné přízně svého dvojplamene, neboť si je vědom své hodnoty, toho, že on je hoden přízně plné. Svoji pozornost obrátí od svého dvojplamene směrem k sobě a sám v sobě hledá naplnění, sám sobě vyjadřuje nejvyšší přízeň. Pokud by se spokojil či trpěl pouze částečnou přízeň svého partnera, jeho protějšek by nic nenutilo vyvíjet snahu, opouštět svoji hranici komfortní zóny a dávat více. K osvobození dochází postupným dospíváním a dozrávání prostřednictvím vnitřního pochopení i myšlenkového porozumění. Obé musí být pevné a zajedno, jen takto je možné tento status i trvale udržet.

Sebeúcta, sebeláska a osvobození přináší netoleranci neuctivého chování od kohokoli, i svého vlastního dvojplamene. Nemá však smysl svou neakceptaci nevhodného chování druhých dávat najevo pouze slovy, či výčitkami a konflikty. Je třeba ho projevit svými pevnými postoji a především činy. Při jakémkoli neuctivém a nevhodném chování, jednat ve smyslu: „Pokud nejsi schopen chovat se ke mně s úctou a láskou, nezasloužíš si moji pozornost. Měj se, odcházím.“ Nestačí však pouze vyslovení – konstatování. Toto sdělení musí být z hloubi duše opravdově procítěno a následně tak i nekompromisně konáno. Není možné žádat po ostatních, aby oni své chování vůči nám měnili, změny je možné dosáhnout pouze změnou svého vlastního chování, postojů a svých vlastních činů. Není však vhodné jednat v afektu a zkratovitě. Zkratovitá, neuvážená a nevyzrálá reakce vyvolá pouze neuváženou a nevyzrálou odezvu. Vyzrálá reakce je procítěna pokorou, úctou a láskou a to nejenom vůči sobě, ale i všem zúčastněným.

twin21

Oba z páru dvojplamenů jsou jeden celek, pouze rozdělený do dvou částí, do dvou fyzických schránek. Během času, kdy fyzické schránky putovaly oddělené, každá část se vychylovala v různých svých složkách od středu. Postupně mezi oběmi začalo docházet k rozkolům, neboť každá část působila na trochu odlišné frekvenci, jiném kmitočtu. Cílem opětovného sjednocení dvojplamenů, je uvést obě dvě své části do stavu, do stejných frekvencí, v jakých se nacházely v okamžiku prvotního fyzického rozdělení. Oba díly měly stejné složení a každý z nich byl v rovnováze, přesně tedy zapadaly do sebe. Frekvence splývaly ve společné harmonii. Současné okolnosti vedou obě části páru dvojplamenů k tomu, aby se opět srovnaly a vrátily k sobě. Kruh se uzavírá, vše se vrací do bodu nula.

Osobnost člověka (muže i ženy), povahové rysy, postoje atd. se skládají z mnoha složek, dílčích částí. Každá z těchto jednotlivých složek se může svojí polaritou vychylovat buď ženským (jin) směrem nebo mužským (jang) směrem, anebo může být zarovnána na svém středu. Je úplně jedno, zda žena má převahu žensky orientovaných složek a muž mužsky orientovaných složek. Oba dva totiž musí všechny své složky, ty více jin, i ty více jang, srovnat do zlatého středu. Žena i muž nemusejí ani nutně navenek celkově vykazovat více ženskou nebo více mužskou polaritu. Navenek se mohou jevit jako více ženský, více mužský i neutrální celek, pokud však všechny jednotlivé složky nejsou ve svém středu, chybí vnitřní vyváženost, v osobnosti přetrvávají rozpory a pár jako celek nefunguje.

Celek je v souladu v tom okamžiku, kdy jsou i její části vyrovnané a nezávislé. K nalezení prvotní rovnováhy, pravé podstaty a existence – původní frekvence, je třeba nalézt vlastní přirozenost a čistotu oproštěnou od nánosů ulpělých při putování v oddělení. Vyvinutý ženský dvojplamen jasně vnímá sounáležitost obou v jednom celku, sdílení, vzájemné propojení a vazby. Chápe, že změna u jednoho, recipročně přináší změnu u druhého. Ve vyrovnaném celku nemůže být žádná složka potlačována ve prospěch jiné, ani povyšována na úkor druhé. Pokud v celku, ale i v každé samostatné a celistvé části (v celém páru ale i v každém jednotlivci) jednu věc vyzdvihujeme, druhá, opačná je uvedena do pozadí. Pokud u upřednostňované ubereme na důležitosti, potlačovaná dostane prostor se projevit. Pozorováním a následným rozšifrováním vychýlených polarit svých i svého partnera, může cílenými činy, měnit tento stav do pozice rovnováhy. Častým případem bývá situace, kdy ženský dvojplamen do vztahu vkládá více energie, projevu citu, vstřícnosti a snaží se situaci za každou cenu zachránit, zatímco partner se naopak stahuje, blokuje a couvá. V rámci zachování rovnováhy a úspěšného fungování je tedy třeba, aby partnerka ubrala na své iniciativě (stáhla se, třeba se i vzdala nefungujícího vztahu a osvobodila se), a tím umožnila projevení iniciativy svého partnera, tak, aby se vše mohlo ustálit na vyrovnaném středu.

Každý sám je celek a osobnost, je tu sám za sebe. Nikdo není zodpovědný za jednání jiné osobnosti. Stejně tak si i každý sám řídí a buduje svůj vlastní život, každou svou myšlenkou, každým svým rozhodnutí, každým svým činem. Každý je zodpovědný pouze za své vlastní konání a následky svých vlastních skutků. Zralý ženský dvojplamen si je toho plně vědom, neřeší a nevměšuje se do záležitostí, které nepřísluší přímo jemu samotnému. Zachovává si vlastní svobodu volby a konání, stejně tak respektuje a umožňuje svobodnou volbu a konání ostatních. Nevztahuje na sebe cizí viny a chyby, a na nikoho nepřenáší vinu a chyby vlastní. Nepříznivý stav mění ve svůj prospěch tak, že se k situaci staví čelem a hledá úspěšná řešení.

Plně transformovaný dvojplamen je připraven postavit se tváří tvář svému dvojčeti a být mu rovnocenným a vyváženým partnerem. Nikdo není výš, nikdo není níž, nikdo není důležitější, nikdo není opomíjenější, neboť oba dva jsou dohromady jedno, jeden vyvážený sourodý celek.

Ivana „Geri“ Kutnarová

Zdroj: https://dvojplameny.wordpress.com

Duše – dvojčata, dvojplamen

Pojem dvojplamene je na cestě duchovně-energetického vzestupu poměrně známý,  celkem často se však díky nesprávné interpretaci stává i potenciálně nebezpečným, neboť může být nevhodně interpretován tak, že v osobách zesílí bolest ze zrození i emoční závislost, spíše než by ji vyřešil. Dochází k tomu v případech, kdy se pojem dvoupaprsku promítá do určité osoby, která dané osobě zcela vyhovuje a doplňuje ji. Jedná se o případ, kdy si člověk interpretuje termín dvojplamene jako svou druhou polovinu. Domnívá se, že bezpečí a pocit Jednoty, které tolik schází, budou nalezeny v jiné osobě.

Toto pojetí dvojplamene není z duchovního pohledu správné. Činí vás závislými na něčem mimo vás. Popírá váš skutečný původ coby jiskry světla z oceánu vědomí Nejvyššího Zdroje, který zahrnuje to, že jste Vše, muž i žena, a že jste celiství a úplní sami v sobě. Toto vytváří mnoho druhů iluzí, odvádějících vás od sebe sama. A tím „sebe sama“ je myšleno vaše „Já Jsem“, vnitřní životní jiskra vašeho „Já“, vaše „Já Jsem Přítomnost“.

Dvojplameny –  tzv. ,,duše–dvojčata“ (nebo též ,,blíženecké duše“) existují a jsou doslova tím, co toto slovo zahrnuje: jsou dvojčata. Jsou to duše, které mají stejnou vibrační tonalitu (tón i barvu) nebo by se také dalo říci, že jsou narozeny ve stejnou dobu, tak jak je tomu u biologických dvojčat. Určitý okamžik zrození z oceánu světla vědomí Nejvyššího Zdroje, jedinečný okamžik v čase a prostoru, dává jedinečnou tonalitu duším, které se narodí. Nejsou vůbec závislé jedna na druhé. Nejsou ani muž ani žena. Ale jsou zajisté vyladěny jedna na druhou jako blízké duše.

Z jakého důvodu byly duše–dvojčata, tedy dvojplameny, stvořeny? Proč existují? Často se domníváte, že důvodem existence něčeho je proces učení, který je tam obsažen. Ale to neplatí u duší-dvojčat. Důvodem existence duší-dvojčat není se něco naučit. Cílem je pouze radost a tvořivost. Duše-dvojčata nemají v dualitě žádnou funkci.  Svou duši-dvojče potkáte, když transcendujete, překročíte dualitu, když se znovu identifikujete s vnitřní životní jiskrou – s oním JÁ JSEM uvnitř sebe, jež je celistvé, nerozdělené a schopné mít jakoukoliv podobu či formu existence. Duše – dvojčata se potkají na své cestě zpět k sobě, na své cestě Domů.

Vraťme se na chvilku na začátek cesty. Do okamžiku, kdy jste opustili stav Jednoty, stali jste se individuálním vyjádřením a vstoupili jste do duality. Náhle se zde objeví světlo i tma, velké i malé, zdraví i nemoc, atd. Realita se roztříštila. Už nemáte nic, co by vám připomínalo, kým skutečně Jste. Předtím jste věděli, kým jste podle toho, že jste byli „částí Jednoho celku“.

V současnosti jste (byť jen zdánlivě) samostatnou a opuštěnou částečkou odtrženou od všeho. Ale aniž byste o tom věděli, někdo vás doprovází, je vám roven, je vám podobný, jako si jsou podobny dvě kapky vody. Byli jste ve stejném prostoru pod ochranou Jednoty, tak blízcí jeden druhému, že jste ani nevěděli, že jste dva, až do okamžiku vašeho narození. To, co vás dva spojuje, je nad dualitou, je to něco, co předchází historii duality. Je obtížné toto vyjádřit slovy, neboť se to vymyká vašim běžným definicím identity, podle které je buď jeden nebo dva, ale ne obě varianty zároveň.

Jste tedy dva na cestě za svým opětovným poznáním. Je to dlouhá cesta, na níž procházíte mnoha zkušenostmi. Oba jste zakusili extrémy duality, abyste postupně objevili, že vaše podstata nespočívá v dualitě, ale mimo ni, v tom, co jí je skryto. Jakmile si skutečně hluboce uvědomíte tuto skrytou jednotu, vaše cesta zpět začíná. Pomaličku začínáte mít pocit, že jste méně spojeni s vnějšími věcmi, jako jsou moc, sláva, peníze či prestiž. Čím dál tím víc chápete, že klíč není v tom, co žijete, ale ve způsobu, jakým to žijete. Vytváříte si sami své štěstí či neštěstí podle svého stavu mysli. Objevujete svrchovanost svého vědomí.

Až jednou projdete všemi výškami a nížinami duality, nastane okamžik, kdy se znovu setkáte se svou duší–dvojčetem, dvojplamenem. V energii a vzhledu své duše-dvojčete objevíte velmi hlubokou část vás samotných, vaší podstaty mimo dualitu a díky tomuto poznání se začnete lépe chápat a uvědomíte si, kým ve skutečnosti Jste. 

twinfl

Vaše duše-dvojče je pro vás zrcadlem, povznáší vás nad limity vašich omezených představ o vás samých, které jste vstřebali během tohoto života i životů minulých. Osvobodíte se od těchto představ, když spatříte svůj odraz ve svém dvojplameni – duši-dvojčeti. Zažijete něco jako připomenutí a nemá to nic společného s emoční závislostí. Vaše setkání z vás učiní dvě silnější a vědomější individua, která vyjadřují svoji tvořivost a lásku zde v této fyzické realitě na Zemi. Vaše cesta zpět do oceánu světla vědomí Nejvyššího Zdroje bude urychlena a pomůže vám se dostat na vyšší úroveň, a u toho stále jste a vyjadřujete svoji jedinečnou individualitu.

Nakonec jsme všichni jedním. Jsme podpořeni božskou energií v každém z nás. Ale zároveň je v každém z nás jedinečnost. Duše-dvojče znamená v určitém bodě spojení mezi individualitou a Jednotou. Je to jako most k Jednotě. Když se spojíte vědomě a fyzicky se svou duší-dvojčetem, způsobíte stvoření něčeho nového: třetí energie zrozené z vašeho spojeného činu.

Tato energie vždy pomáhá posílit mysl Jednoty ve větším měřítku, než jen ,,ve dvou“. Neboť jsou na cestě zpět Domů, cítí se duše-dvojčata inspirovány zakotvit energie lásky a Jednoty na Zemi a učiní tak způsobem, který se nejlépe slučuje s jejich jedinečnými talenty a schopnostmi. Tímto způsobem láska duší-dvojčat vytváří most mezi „být jeden“ a „být JEDNÍM“.

Existuje velmi hluboké spojení mezi dušemi-dvojčaty, ale to nemění nic na faktu, že každé z nich je samo o sobě kompletní jednotkou. Jejich opětovné spojení vytváří lásku a radost, jejich setkání zesiluje tvořivost a sebe-realizaci. Navzájem se podporují, aniž by upadli do emoční závislosti. Láska mezi dušemi-dvojčaty zde není proto, aby každou duši učinila celistvou, ale aby vytvořila něco nového: namísto toho, aby se dva stali jedním, se dva stanou třemi.

Zuzana Soukupová
(úryvek z knihy „Setkání z dvojplamenem cestou nalezení sebe sama“)

(Reprodukce textu tohoto článku, jenž je autorským vlastnictvím majitelky těchto webových stránek Zuzany Soukupové, je povolena pro jakékoliv médium pouze v nezkrácené podobě, a pokud je připojen aktivní odkaz na http://www.reiki-centrumpraha.cz)

PŘIPRAVTE SI PODMÍNKY PRO SPOLUTVOŘENÍ SE SPŘÍZNĚNOU DUŠÍ

Vše je v pohybu po několikatiměsíčním hloubkovém čištění vašich nízkovibračních záznamů. Vše se rozpohybovalo do nového proudu, který vás vede do nových dobrodružství, na nová místa, k novým lidem a k realizaci nových projektů, které lépe odpovídají novému nastavení potřeb lidského vnímání. Vše se propojuje do krásného květu života, kde otevíráme cesty novým možnostem, jak spolutvořit v lásce a v harmonii s přírodou a vedeni vysokovibračními bytostmi Světla z akášického prostoru.

twin5l

Ti, co přicházejí v toto období pracovat společně na uzdravení planety Země, být součástí její proměny, jsou a budou propojováni vyššími silami pro zesílení záměrů a jejich následné manifestace. Spousta z vás je nyní na křižovatce, kdy jste najedou došli na konec určité fáze, ukončili původní záměr a otevírá se zcela nový s novým posláním vždy v souladu s Novou Zemí. Je zde období, kdy se znovu setkávají a propojují duchovní rodiny, které mají stejnou vesmírnou podstatu a již jsou zde jako zástupci svých kosmických rodin. Je to i čas pro znovuobjevení svého vnitřního domova skrze duchovní dvojčata, ale i nalezení toho nejvhodnějšího domova zde na planetě Zemi. Začne nyní jako nikdy předtím velký pohyb a přemístění všech, kteří jsou připraveni a otevřeni na svá místa, z hlediska prostoru silových míst, kde budou působit v souladu se svým novým posláním a obklopeni svou duchovní rodinou. Je důležité, abyste se hlavně energeticky připravili a tedy nastolili jste v sobě absolutní soulad ve všech tělech a na všech úrovních bytí s tímto vyšším záměrem vaší duše, který je u každého specifický.

Pokud vám tato poslání přijdou jako tíha na duši jen proto, že momentálně nevidíte žádnou podporu a pomoc, je to tím, že všechny součásti ještě nejsou na svých místech a všechny puzzle musí zapadnout, aby vše tvořilo jeden dokonalý celek.

Stále je třeba být otevřeni všem nekonečným možnostem a cestám, kterými může vše proudit v časoprostoru teď a tady. Vše se děje pro vaši podporu. Nelpěte na tom, jak to má vypadat. Zůstaňte ve svém středu, ať se děje cokoliv ve vašem okolí. Jste zasévači nových podob a forem života a jen skrze vnitřní rovnováhu a mír budete moci stavět dokonalé přírodní stavby, materializovat nové přírodní technologie, být soběstačnými ve stravování, tvořiví v odívání, hraví ve všech projevech vědomí a v kouzlech přírody i ve vesmírném prostoru, kterým je i život na planetě Zemi. Samoléčící schopnosti nyní budou součástí stále většího počtu populace a mnohým se bude otevírat telepatická schopnost nejen mezi vámi humanoidy, ale i s mimozemskými kosmickými rodinami. Rozhodně jste v poslední fázi těsně před objevením vaší skutečné podstaty a jejího potenciálu.

Ať vaše srdce je vždy kapitánem i kormidlem na pokračující cestě z dané křižovatky………………

– Strážci Akáši

Edita Lemiana Santiago, Channelováno: 9.5. 2016
Zdroj: http://www.informaceodjinud.estranky.cz

Role ženské podstaty v léčení mužského elementu páru dvojplamenů

Role ženské podstaty v léčení mužského elementu páru dvojplamenů je zásadní a neopomenutelná a to především ve fázi harmonizace, kdy jsou oba partneři v intenzivním kontaktu a vzájemně se k sobě dolaďují. Bez uzdravené ženské složky není možné uzdravit mužský protějšek a tedy ani uzdravit a vyvážit dvojplamenný pár jako celek.

Žena je život. Nový život vzniká z jejího lůna. Proto je důležité právě ženám, nalezení a upevnění jejich sebeúcty a sebelásky, uvědomění si jejich vlastní jedinečnosti a síly, věnovat mimořádnou pozornost. Od ženiny síly a kvality se odvíjí síla a kvalita muže, i síla a kvalita celého společenství.

Nesmírný potenciál a moc ženy spočívá v její přirozené schopnosti napojit se na univerzální pravdu a moudrost a naslouchat svému vnitřnímu vedení. K plnému využití tohoto napojení a vedení je nezbytné, aby dokázala:

* odkrýt své nitro, objevit svoji prapodstatu a odhalit své pravé touhy

* osvobodit se od všech vnějších omezujících vlivů, od strachu projevit sama sebe i své pravé touhy naplno, odfiltrovat vše vnější, vše co by mohlo bránit jejímu vlastnímu autentickému projevu

* odstranit svůj vlastní rozpor v tom, co cítí a co žije a konala v souladu se sebou samou, naučila se cíleně spojovat vnitřní vnímání, mysl i konání a toto spojení aplikovat.

Rozvoj sebeúcty a sebelásky utváří u ženy zdravý postoj k ní samotné i k jejímu okolí. Obětování se na úkor sebe, není projevem lásky, ale sebepoškozováním. Čím větší je ženina sebeúcta a sebeláska, tím méně dovolí svému okolí, aby ji omezovalo v jejím přirozeném projevu a naplňování jejich pravých tužeb. Každou nastalou situaci se učí posuzovat v souladu se svým vnitřním cítěním a následně k ní zaujmout svůj jasný, zřetelný a jednoznačný postoj a to jak uvnitř sebe, tak i navenek. Svými zdravými postoji eliminuje možnost, že by ji mohl kdokoli ovládat, manipulovat s ní, či jí ubližovat. Tato schopnost se jednoznačně odráží i na vztahu s jejím partnerským mužským dvojplamenem.

woman6

Muž velmi nerad opouští své zvyklosti, své staré zažité vzorce chování, odmítá opustit svoji komfortní zónu a přijmout partnerčinu novou pozici. Blokuje se ze strachu otevřít se, z obavy, že přijde o svoji kontrolu a o svoji vůdčí a rozhodující mužskost, ale i z pohodlnosti a neochoty cokoli měnit. Touha získat svou dvojplamennou ženu je ve fázi harmonizace již opravdu velká, ale on toho chce dosáhnout jenom po svém, tak, aby se partnerka přizpůsobila jemu. Pokud je žena sebejistá a stabilní, odmítá zradit sama sebe. Brání se nechat mužem zatáhnout do jeho komfortní zóny. V případě, že by podlehla, nemohla by být sama sebou, byla by nešťastná a trápila by se. Muž může partnerčin nový přístup nést velmi nelibě a k ženě se chovat i značně nevybíravě. Může dojít i na pokusy o zastrašování, manipulaci či vyhrožování opuštěním. Jsou to však pouze jeho taktiky, kterými se snaží dosáhnout svého. Vyplavuje se z něj bezmoc a vztek. Není možné ho ale v tuto chvíli odsuzovat, spíše jen tomuto jeho zoufalému jednání přihlížet, přesto mu však odolat a nepodlehnout. Ačkoli mohou partnerova slova a chování partnerku velmi ranit, je nezbytné, aby si zachovala svoji vlastní tvář a zůstala nad věcí. Aby to, kdo opravdu je, a co chce, dala najevo vytvořením a upevněním svých hranic. Nemá smysl mu cokoli vysvětlovat, on to ve svém rozhořčení stejně nemusí být schopen přijmout a pochopit. Jeho úkolem není porozumět vzájemnému poutu pomocí mysli a informací, ale pomocí srdce a svého vnitřního vnímání. On musí pochopit, co se to uvnitř něj děje, musí to uvnitř sebe procítit a prožít.

Vytvoření a upevnění vlastních hranic nemusí být vůbec jednoduché. Je k tomu nezbytná opravdu velká míra sebejistoty, odhodlání a vůle. Uspěchané a zkratovité jednání rozhodně není na místě, každý nový postoj musí vyzrát a pak se patřičně upevnit. Nestačí si stanovit meze pouze ve svých myšlenkách, nebo je dávat najevo jen slovně. Nejdůležitější a nejtěžší je zaujmout patřičný postoj i navenek, a to svým jasným jednoznačným a rozpoznatelným chováním. Své nezpochybnitelné hranice je potřeba si umět i udržet. Žena mnohdy ze soucitu k partnerovi, z obavy, aby ho nezarmoutila, neranila či neztratila, tyto své hranice posune nebo uvolní. Tím se však pouze dostává do původní pozice a musí nejen budovat nová opevnění, ale bude ji stát opět i mnoho úsilí je obhájit a udržet. Většinou se nepodaří pevné postoje zachovat hned napoprvé, ale každý neúspěch vede k posílení sebeúcty a sebelásky a zvyšuje odhodlání při dalším pokusu obstát.

Pro ženský dvojplamen s původní převažující poddajnou a adaptabilní ženskou složkou, může být velmi obtížné osvojit si tvrdé a nekompromisní mužské chování, které je však k udržení vlastních postojů a hranic nezbytné. Nicméně pouze toto tvrdé a nekompromisní chování může v jejím dvojplamenném protějšku zrcadlově aktivovat a rozvinout poddajnou a adaptabilní ženskou součást, a eliminovat jeho původní převažující mužský postoj, až do fáze nastolení jeho rovnováhy.

Pouze silná, vědomá, zralá a po všech stránkách vyvážená žena, je schopna svým pevným postojem „vychovat a uzdravit“ muže. Ona po svém boku nestrpí nikoho, kdo by se svými kvalitami nedokázal postavit na její úroveň, nikoho, kdo by jí nemohl být rovnocenným partnerem. Pokud se jí tedy muž chce přiblížit, a jeho probouzející se vnitřní vnímání společné sounáležitosti ho k tomu bude stále více a naléhavěji směrovat, nezbývá mu nic jiného, než opustit svoji komfortní zónu, a své vlastní postoje a hranice postupně sladit s postoji a hranicemi své partnerky. Muž musí pochopit, že pokud chce, aby se mu jeho žena plně oddala fyzicky a to i ve své maximální sexuální síle a intimitě, musí jí sám umět poskytnout plný citový komfort a uspokojení, a v tomto směru se jí i oddat.

Naprostým obnovením a stabilizováním ženského principu a zdravé ženské síly a následným vyvážením a propojením se zdravou mužskou podstatou, je možné nastolit rovnováhu a fungující procesy na všech úrovních života.

Ivana „Geri“ Kutnarová

Zdroj: https://dvojplameny.wordpress.com

Dvojplameny – iluze vlastní dokonalosti a nedokonalosti partnera

Mnozí, a to nejen v dvojplamenných párech, směřují svoji pozornost vně sebe. Posuzují a hodnotí chování ostatních, snaží se pro ně najít řešení, dávat jim rady a pomáhat. Vměšují se do záležitostí, které jim nepřísluší, místo toho, aby se starali sami o sebe a řešili svoje vlastní úkoly. Vidí pravdu a dokonalost jen sami v sobě a z pohledu jejich postavení se jim ostatní jeví jako chybující a nedokonalí. Je to však pouhá iluze závisející na úhlu pohledu. Ze zorného pole osoby, dle nich chybující a nedokonalé, se právě oni mohou jevit jako naprosto omylní.

Někteří lidé bývají téměř posedlí neustálou snahou pomáhat druhým a radit jim. To je však účelné až tehdy, kdy mají sami přebytek. Není možné rozdávat na úkor sebe, tím by došlo k narušení rovnováhy. Neměli by dost sami pro sebe a byli by nuceni brát si někde jinde. Účinně radit je možné, když je člověk sám schopen zdárně řešit vlastní záležitosti a také si udržet patřičný odstup, nadhled a objektivitu. Na místě je i obezřetnost k vnucování nevyžádaných rad a nevyžádané pomoci. To zavání manipulací. Zásadou je naučit se respektovat naprostou svobodu v rozhodování a konání ostatních.

V nezralých dvojplamenných vztazích, se iluze vlastní pravdy a chyby protějšku vyskytuje často. Přestože je každý z páru samostatný jedinec, jsou vzájemně propojeni a tvoří jeden celek. Rovnováha nebo naopak nedokonalosti jednoho z páru se odrážejí a promítají do druhého. Pokud ve vztahu něco skřípe a nefunguje, problém je na obou stranách, avšak v protikladných hodnotách. Ve fázi dorovnávání a harmonizace, kdy už partneři dokončili základní transformaci a vyřešili své karmické zátěže, lze s tímto faktem úspěšně vědomě a cíleně pracovat.

Mužský dvojplamen bývá zpravidla tvrdohlavější, neústupnější, neschopen přijímat změny a přizpůsobovat se. Často si i tvrdošíjně odmítá připustit, že chyba je i na jeho straně. Pokud si je schopen přiznat, že je něco špatně, odmítá hledat řešení a snaží se z toho tak nějak taktně vybruslit, obejít to. Odmítá opustit svoji komfortní zónu a měnit staré zažité návyky. Zpravidla ho ochromí strach a jako ochranu si vytváří silné bloky jako štíty. Rezistence a neochota cokoli změnit, může vést ke značným potížím i nemoci včetně nesnesitelných bolestí a komplikací. Obdobné obtíže, ovšem v opačné polaritě, může zaznamenávat i partnerka. Mohou se stupňovat až k prahu únosnosti, kdy dojde k náhlému průlomu a zborcení. Vše se zřítí ve chvíli, kdy člověk stojí na samém okraji a neví, jak dál. Pod značným náporem okolností se dostane do nesnesitelné pozice, přestane se kontrolovat, vše pustí, uvolní, nechá volný průchod. K průlomu dochází ve stejném okamžiku u obou partnerů, iniciátorem však bývá vnímavější a přizpůsobivější partnerka.

Zralý ženský dvojplamen chápe, že ze vztahu nelze uniknout ani vzájemné pouto přerušit. Uvědomuje si, že pokud složí ruce v klín a odevzdá se, bude trápení obou pokračovat. Dojde mu, že jediným způsobem vedoucím k odstranění potíží, je vyřešit je jednou pro vždy. Začne přebírat aktivitu a hledat řešení. Pokud rozpozná omezení u partnera a posléze dešifruje i své, může svým vědomým konáním zabránit extrémnímu stavu a zřícení. Iniciuje změnu i řešení u sebe a nepřímo i u svého protějšku.

twin4n

Problém mužského dvojplamene protikladně poukazuje na problém ženského dvojplamene. Ženy bývající ve své podstatě vnímavější, mohou vědomou aktivací logických myšlenkových pochodů a následným skloubením analýzy s vlastním vnitřním vedením, odhalit svůj problém či blok. Ty u obou partnerů spolu souvisejí a jsou si zrcadlem. Muž má problém či blok týkající se ženské složky (např. neschopnost přiznat a otevřeně vyjádřit své city) žena má problém či blok týkající se mužské složky (např. neschopnost přiznat a otevřeně dát najevo své potřeby). V případě, že se ženě podaří dešifrovat vlastní blok jako protiklad bloku dvojplamenného partnera, může s tímto zjištěním vědomě pracovat. Je třeba, aby k řešení svého problému přistupovala „mužským“ způsobem. Už samotná aktivace myšlenkových pochodů a snaha najít logické řešení odpovídající jejímu vnímání, rozvíjí u partnerky její mužskou složku a zároveň ji přibližuje vlastní rovnováze polarit. Rozvíjením své mužské složky současně nepřímo podporuje rozvoj ženské složky svého partnera, čímž přispívá k dorovnání jeho protikladů a k nastolení rovnováhy celého páru.

Úkolem jednotlivců v dvojplamenném páru je pracovat na sobě a řešit osobní záležitosti. Je však vhodné využít a zúročit vlastní pozorovací schopnosti. Párový dvojplamen prokazuje svému partnerovi velkou službu, neboť mu svým chováním stále něco ukazuje, zrcadlí, na něco ho upozorňuje. Pokud ženský dvojplamen zvládne využít vlastní schopnosti pozorovat a naslouchat a skloubí je s myšlenkovou analýzou, podaří se mu odhalit, co a proč v jejich páru drhne a nefunguje a nalézt způsob, jak to změnit a vyřešit. Změna a řešení je realizována vědomou iniciativou směřovanou ke konkrétnímu cíli. Hledání možností a způsobů řešení bývá součástí cesty rozvoje ženského dvojplamene.

Prozření iluze vlastní pravdy – dokonalosti a chyby – nedokonalosti partnera, posouvá dvojplamenný pár blíže k dosažení jeho rovnováhy. Dorovnávání je týmová práce, rovnováha jednoho závisí na rovnováze druhého. A právě ženské dvojplameny jsou více způsobilé odhalit a přijmout vlastní chybu s ochotou ji řešit. Dávají impulzy ke změně a k dosažení rovnováhy celého páru a jeho plné funkčnosti.

Ivana „Geri“ Kutnarová

Zdroj: http://divine-love.quicksnake.cz