Archív

Abraham Hicks – Tohle vám chceme připomenout

Chceme tuto vibrační realitu udělat dostatečně reálnou, abyste přijali její skutečnost. A dostatečně živou, abyste sahali vibračně po jejím pocitu. A dostatečně pro vás lákavou, abyste byli ochotni pravidelně ztišit svou mysl, abyste mohli být ta bytost, která umožňuje to, co je ve vortexu, aby vám začalo docházet. Jakmile to začne, jakmile začnete, jakmile ucítíte uspokojení souladu, a jakmile budete ochotní v něm zůstat dalších a dalších a dalších 17 sekund, aniž by se vaše myšlenky toulaly k nepříjemným věcem, když si umožníte v té vibrační harmonii s energií, která tvoří světy, zůstat… poté se vibrace nejen přemění do myšlenky, a ta myšlenka do další a další, ale začnete cítit uspokojení ze své mocné vnímavé mysli.

Začnete chápat skutečný rozdíl mezi myšlením a přijímáním myšlenky. Začnete chápat, že jste rozšířením zdrojové energie, že ta energie je neustále s vámi, a je s vámi, když třídíte a proséváte kontrast, a vypouštíte rakety touhy, protože váš vnitřní zdroj chápe, že ve vašem vybírání je tohle to, co hledáte, a právě jste to našli, vypustili jste to a my s tím tady stojíme… zaměřujeme se na to, udržujeme to a víme, že na základě zákona přitažlivosti se to vyvine. Jediná otázka v tomto všem je: Jak vědomí a záměrní budete v tomto procesu?

To znamená, že jediná otázka je: Jak moc uspokojení si vybíráte ze svého života? Děláte to správně, ať to děláte záměrně, nebo ne. Nemůžete to pokazit. Proséváte a třídíte a vypouštíte rakety touhy a vortex roste a nové energie se rodí a vývoj probíhá a blahobytu je všude plno a nemůžete to pokazit.

Hrajete svou část v přispívání, protože vypouštíte své rakety touhy. Nemůžete to pokazit. Svou část jste odvedli a zdrojová energie na to reaguje, a vše je v pořádku. Vývoj probíhá. Ale neřekli jste: Narodím se a budu přispívat. Řekli jste: Narodím se a budu mít radostnou zkušenost z toho být ve fyzické formě. Budu si moct vybírat, a poznám, kdy jsem mimo soulad, a pak se zaměřím do vibračního souladu s novým. Řekli jste: Vím, že nebude snadné se zaměřit do souladu s novým, když existuje jen to staré.

Řekli jste: Vím, že nebude snadné se zaměřovat na nové, když ani nevím, co to nové je, a když to staré je tak lákavé a přede mnou a tak snadné kvantifikovat a mluvit o tom a tak snadné udržet aktivní v mém prostředí, že se v tom starém udržuji, a neumožňuji si uspokojení z přesunutí se do nového. To jste řekli.

My řekli: Připomeneme vám to, jak se sem na Zemi dostanete. Vy na to: Dobře. Jsme tedy tady a připomínáme vám, že jste vibrační bytosti, a že jste sem přišli se záměrem, mocí a radostí. Věděli jste, že život ve vás vzbudí touhy, a věděli jste, že žádání bude důležité, a že expanze všeho, co je, bude na tom záviset, a že vše, co je, vždy bude. Znali jste, chápali jste věčnost věčnosti. Věděli jste, že věci vám vždy budou vycházet. Tehdy jste to věděli… jen vám to chceme nyní připomenout.

Zdroj: http://abraham-hicks.cz/tohle-vam-chceme-pripomenout/

Proces manifestování, Praktikování vibrace víry

Abraham: Jak dnes budeme spolu komunikovat, je naší touhou, že jak dospějeme ke konci, abyste došli k této první otázce: Užíváte si evoluci, přítomnost expanze této neustále se vyvíjející se touhy, která je ve vás? Chceme, abyste odpověděli ano a mysleli to vážně.

Ale chápeme, že dokud nejste schopni záměrně a osobně a trvale být ve vibrační shodě se svými touhami, tak odpovědět na tu otázku ano by bylo jen slovo, nebylo by to skutečné, protože když toužíte po něčem, o čem pochybujete, tak z toho nemáte dobrý pocit. Z touhy, která je naplněná pochybami, nebo strachem, nebo zklamáním, nemáte vůbec dobrý pocit.

Pokud se zeptáme: “Užíváte si svou touhu?” a vy ani na chvíli nevěříte, že vaše touha se někdy naplní, tak musíte říct v podstatě to, co jste řekli… seděli jste tu a nic neříkali. “Ne, Abrahame… nejsme ze své touhy celí omámení, protože jsem se cítil lépe předtím, než jsem poznal, že chci tu věc, kterou nemohu mít.” Z našeho pohledu do té kategorie nic nezapadá. Není nic, co by tato realita ve vás inspirovala, co je nyní vaší touhou, co byste nemohli plně prožít. Vše, co chcete, je naprosto možné. Vše má schopnost se naplnit.

Ve skutečnosti, a většina z vás to nerada slyší, se to vše převážně už stalo, protože vše, co se manifestuje, se nejprve stává vibrační realitou, a tam je nejvíce tvůrčí šťávy. Jak se to už stane vibračně, a je to ve vašem vortexu, kde se nachází vaše vyšší Já, je to hotové. Vážně. Ale lidé říkají: To se mi spíše zdá jako prázdná iluze. V každém slova smyslu. Abrahame, nevnímám to jako něco reálného. Ještě to nevidím.

Neslyším to, nemohu si to očichat, ochutnat, dotknout se toho. Jak se opovažujete můj sen nazývat realitou, když ho ještě nevidím a nikdo jiný ho také nevidí? My na to: Máme tu výhodu, že dokážeme interpretovat vibrace a také víme, že vše se stává vibrační realitou, než se to manifestuje, a že to stávání se vibrační realitou realitou je velká část procesu. Velmi malá část je ta, že jakmile je to ve vibrační realitě, manifestovat to je prosté. Je to jednoduché. Jen musíte udělat jednu prostou, možná pro vás ne tak snadnou, dokud si ji nenacvičíte, ale velmi prostou věc. Musíte se vibračně sladit se svou touhou.

To znamená, že jí musíte věřit, musíte ji cítit, musíte ji znát. Musíte se z ní cítit dobře. Nemůžete o ní pochybovat a mít z ní negativní pocity. Nemůžete si z ní dělat starosti a přemýšlet, jestli je uskutečnitelná. Nemůžete o ní pochybovat a mít strach, že se nenaplní. Nemůžete být více ve vibrační shodě s její nepřítomností než s její přítomností, a aby se vám její přítomnost ukázala.

Vy na to: To teda stojí za houby. Jak mám cítit její přítomnost předtím, než uvidím její přítomnost? My na to: Tohle myšlení vám hází klacky pod nohy. Lidé často nabízí svou vibraci v reakci na to, co pozorují. Pokud pozorujete něco a pravidelně tomu věnujete pozornost, tak tím, že to pozorujete, trénujete svou vibraci do té frekvence a poté se to manifestuje ve vašem životě. Pokud ale říkáte: “Musím to uvidět, než tomu uvěřím,” my na to: Pak se vám to nemůže splnit. Musíte tomu začít věřit, než to uvidíte.

Musíte přijít na to, jak uvěřit ve vibrační verzi té touhy, a cítit se tak dobře ze zaměřování se na její vibrační verzi, že dostanete svou frekvenci do souladu s vibrační verzí té touhy, a když nebude žádná mezera mezi tím, jak přemýšlíte, a tím, co chcete, začne se vám to manifestovat, lidé se vás budou ptát: Jaké magické tlačítko jsi stisknul? Vy povíte: Stisknul jsem tlačítko víry. Dostal jsem se do vortexu. A oni: Jak jsi to udělal? Jak jsi začal věřit něčemu, co ještě nebylo ve tvém životě? Vy na to: No… díval jsem se na věci, které mám v životě, a přesvědčil jsem se, že tohle v životě mohu mít také.

Nebo jsem se díval na ostatní, kteří to dříve neměli a teď to mají a prožívají. Přesvědčil jsem se, že to také mohu mít a prožívat. Praktikoval jsem optimistické myšlenky. Praktikoval jsem lépe pociťující myšlenky. Vycvičil jsem se do frekvence, že už to mám, namísto frekvence, že to nemám. Praktikoval jsem frekvenci víry a takto jsem opustil frekvenci pochyb. “Takže jsi ty pochyby násilím zakopal do země?” “Ne, takto to nefunguje,” moudře povězte svým přátelům. Když pozorujete nepřítomnost toho, co chcete, praktikujete tu vibraci.

Když se díváte na přítomnost toho, co chcete, praktikujete tu vibraci. Musíte se akorát rozhodnout, že to nemusí být přítomné z hlediska manifestace, může to být přítomné vibračně a můžete to cítit. Možná to ještě nebudete moct vidět, slyšet, očichat, ochutnat nebo ohmatat, ale můžete to cítit a tak se na to můžete zaměřovat.

Pokud to budete cítit a tudíž se na to zaměřovat, můžete praktikovat tu vibraci, a když ji budete praktikovat dostatečně důsledně, že vibrace přítomnosti té věci bude nakloněná směrem k vašemu vibračnímu postoji… jakmile budete praktikovat vibraci přítomnosti té věci jen trochu více, než praktikujete vibraci nepřítomnosti, musí se to zhmotnit.

Zdroj: http://abraham-hicks.cz/proces-manifestovani-praktikovani-viry/

Abraham Hicks – Soustavné ladění na svobodu

Host: Moje poslední otázka se týká tématu svobody. Sám o svobodě přemýšlím a také slyším ostatní lidi mluvit o svobodě, a často mluví o svobodě od něčeho. Svobodě od odporu, svobodě od negativních vztahů, svobodě od dluhu, svobodě od špatné vlády, svobodě od horka. Ale udivuje mě, že pokud máme svobodu používat co nejefektivněji, měli bychom se zaměřit na svobodu k něčemu a ne od něčeho. Zajímá mě, jestli jsme od vás připraveni na soustavné ladění na svobodu k něčemu.

Abraham: Svoboda… Znovu velmi dobrá konverzace. Je v tom další faktor… používání slova svoboda mimo vortex nebo ve vortexu. Svoboda od něčeho vás vždy zamotá a čím jste konkrétnější při mluvení o tom, od čeho získáváte svobodu, tím svázanější jste. Není to zajímavé?

Jen ze srandy si uveďme příklad… svoboda od tyranského zaměstnavatele, který na všechny křičí, protože se snaží získat to, co chce. Dokážete si představit někoho, kdo na vás křičí ve snaze vás motivovat dělat něco odlišně? To je velmi konkrétní myšlenka, ze které máte příšerný pocit, zatímco používáte slovo svoboda. Buďme tedy obecnější. Svoboda v obecném smyslu… v obecném negativním smyslu je svoboda od věcí, které nechci, svoboda od věcí, které mě trápí, svoboda od negativních myšlenek. Je to obecnější a ne tak svazující.

Nyní použijme svobodu v obecně pozitivním smyslu. Svoboda se cítit dobře. Svoboda se probouzet s dobrým pocitem. Svoboda hluboce dýchat. Svoboda se cítit dobře. Svoboda mít jasné myšlenky. Svoboda se volně vznášet. Svoboda si myslet, co chci. Svoboda v mé vlastní mysli. Svoboda být takový, jaký chci. Svoboda se cítit dobře. Svoboda se sladit s energiemi, které tvoří světy. Svoboda poznat svou skutečnou moc. Svoboda se sladit s úplností toho, kým jsem. Svoboda spatřit zkušenost ve velkých hloubkách, vše, co jsem si postupně dal do vortexu. Svoboda se do vortexu procítit. Svoboda začít objevovat úplnost toho, co mám ve vortexu.

Svoboda se sladit s úplností toho, kým jsem. Svoboda umožnit všem být takoví, jací chtějí být. Svoboda cítit správnost u čehokoliv, co si vybírají, aniž by to mělo nějaký neblahý vliv na můj soulad. Svoboda se jednoznačně cítit dobře. Svoboda si vybrat jednu myšlenku za druhou, která mě dostává do souladu s tím, jak na dané téma pohlíží zdroj. Svoboda zjistit, co zdroj cítí. Vědění, že zdroj to bude udržovat do té chvíle, než to najdu. Vědění, že nejsem ve spěchu se tam dostat, protože zdroj se nikdy neodchýlí. Nejsem v ohrožení, že se tam nedostanu.

Jsem svobodný, že nemusím spěchat a mohu jít tak pomalu nebo tak rychle, jak chci, zkoumat tak široce nebo úzce, jak chci, být vším, co si vyberu být v každý moment, nebo nebýt. Zdřímnout si, zakrýt se, pokud mi je zima, a odkrýt se, pokud mi je teplo. Vybrat si, udržet se šťastný. Svoboda využít energii, která tvoří světy, za účelem mého potěšení a uspokojení a pochopení, že nikoho při tom nemohu připravit o svobodu.

Ve svobodě, která je nabízena všem, což je vibrační stav bytí, není možné, abych při využívání své svobody mohl připravit někoho jiného o jejich svobodu. Jde o nejvyšší umožňování blahobytu a souladu se zdrojem a naplňování mého důvodu bytí.

Zdroj: http://abraham-hicks.cz/soustavne-ladeni-na-svobodu/

Abraham Hicks – Rada na vyřešení finančních potíží

Nemůžete se dívat na svou současnou finanční situaci a vylepšit ji. Když se díváte na svou současnou finanční situaci, získáte více své současné finanční situace. Je to zákon. Jak mluvíte o tom, jak věci jsou, jaké máte potíže, vlastně máme takové potíže, že tomu říkáme problém… je to problém. Pak si říkáte: Prozatím jsme tady uvízlí. Protože to, co máme, je to, o čem mluvíme, a to, o čem mluvíme, je to, čeho získáme víc. Rychle jsme to dobře vyjádřili, že?

Povíme vám něco konkrétního pro tuto situaci. Neděláme si z tohoto srandu. Viděli jsme stovky, ne-li tisíce lidí, kteří v prvním týdnu hraní této hry dosáhli dostatečného pohybu, že věděli, že za to mohla tato hra. Sežeňte si 2000kč bankovku. Neplaťte za něco. Vemte si ji odněkud jinud.

Sežeňte si 2000kč (alebo 100e) bankovku. Dejte si ji do kabelky nebo peněženky. Mějte ji u sebe. Záměrně uznávejte, že ji tam máte. “Jdu do obchodu a mám svou 2000kč bankovku. Jdu do parku a mám svou bankovku. Procházím se a mám svou 2000kč bankovku. Jdu do postele a mám svou 2000kč bankovku. Říkala jsem vám, že mám tuto 2000kč bankovku? Mám tuto 2000kč bankovku, která představuje kupní sílu, která je tady a nyní snadno dostupná. A budu ji dnes myšlenkově vydávat za tolik věcí, které mě napadnou. Není to fiktivní. Není to hra s vizualizací.

Mám u sebe 2000kč bankovku a mám ji v kapse. Hele, mohu si koupit tu kabelku, pokud chci. Hele, kdybych chtěla, mohla bych vás pozvat na večeři. Mohla bych udělat tohle, mohla bych dělat tohle, mohla bych provést tohle. Mohu dělat tohle.” Toho dne tu bankovku myšlenkově vydáte za něco 100x. Kdykoliv ji za něco vydáte, pohybujete se s proudem v tom smyslu, že to povyšuje váš skutečný pocit osobní prosperity v daný moment.

Jinými slovy vás to pobízí vibrovat trochu tím směrem prosperity. Může to vypadat i opačně, když si řeknete: Mám 2000kč bankovku, ale neodvažuji se ji vydávat. To má opačný účinek. “Mám tuto 2000kč bankovku, a pokud bych chtěla, mohu mít tohle, tamto, toto, tohle.” Záměr používání této bankovky… někdo řekl: Abrahame, nebyli jste asi dlouho ve fyzičnu, protože s 2000 Kč se daleko nedostanu. My na to: Pokud ji dnes vydáte 100x, tak to je dost daleko. To hlavní je, jakou vibraci to ve vás vyvolává. To je to důležité, protože začnete cítit silnější pocit prosperity. Jak ji začnete cítit, věci se začnou posouvat. Slibujeme vám to. S touto hrou bychom začali.

Další hra je stejně tak efektivní a pokud ji budete hrát, slibujeme vám výsledky. Vemte si psací blok a napište si do něj sloupce měsíčních výdajů. Do prvního sloupce napište své největší platby. Možná je to platba za dům. Do druhého sloupce napište svou druhou nejvyšší platbu. Možná je to platba za auto. Takto pokračujte v dalších sloupcích až úplně k nejmenší měsíční platbě. Nyní máte před sebou rozložené tyto platby. Možná jste to četla v knize, ale je to silné. Poté si řekněte, dokonce si to tam i napište: “Mým záměrem je udržet svůj slib těmto závazkům, jak nejlépe dokážu. Budu dělat to nejlepší, co mohu. V některých případech zaplatím 2x to, o co žádají.”

Poté začněte s tou nejmenší platbou a napište šek na dvojnásobek toho, co máte zaplatit. Lidé na to někdy řekli: I když nemohu zaplatit vše, chcete, abych za to zaplatil dvakrát? My na to: Ano! Protože chcete tím dát najevo: Dělám to nejlepší, co mohu, abych dodržela své slovo, a někdy dokonce platím dvojnásob. Jak to budete dělat… jen na základě této akce se vaše vibrace v souvislosti s penězi začnete posouvat.

Najednou budete k penězům poprvé přistupovat odlišně. Přistupujete k ním jako ke hře, na kterou se těšíte, než na zkušenost, které se děsíte. Protože placení účtů je obvykle něco… tato činnost placení účtů je obvykle zodpovědná za většinu hybné síly směřující proti proudu v souvislosti s prosperitou. Jinými slovy jak se budete cítit nepříjemně, někdy i cítíte strach, jak si uvědomíte, že musíte platit víc, než kolik máte.

To je náznak, že se zaměřujete na opak prosperity. Člověk, který jedná logicky a je realista, by řekl: Abrahame, jen čelím realitě. My na to: Nedělejte to. Pokud se budete zaměřovat na to, co je, nemůžete se posunout k tomu, co preferujete. Jak začnete hrát tyto dvě hry, začnete mít z peněz odlišný pocit. Ihned… v prvním týdnu, neděláme si srandu… se stane něco, že k vám přijde něco ve formě vrácení přeplatku nebo ve formě slevy nebo ve formě platby od někoho, od koho jste to nečekali. První týden hraní těchto her vám přijde nějaká dostatečně významná částka peněz, že to upoutá vaši pozornost. Jak vezmete ty peníze a použijete je na spodní dvou sloupce, usmějte se a uznejte, že to už funguje. Nechte, ať ty peníze navíc jdou k tomuto.

Bude to pro vás tak vzrušující věc. Zjistíte, jak ten spodní sloupec plateb brzy zmizí, což vám dá více prostoru ve svém rozpočtu, protože jsou to jen peníze dovnitř a peníze ven. Úleva přijde ve dvou způsobech. Splacení dluhu vám dá nějaký prostor a zvýšený příjem peněz vám dá větší prostor. Pěkně se to navzájem doplňuje. Protože jak splatíte dluh, cítíte se lépe, a jak se cítíte lépe, přichází více peněz. A jak přichází více peněz, cítíte se lépe, a jak přichází více peněz, cítíte se lépe. Je snadné se otočit a jít s proudem.

Začněte uznáním: Jsem tam, kde jsem. Pokud někdo řekne: Mám v bankách miliony dolarů navíc. Cítím se dost dobře. Je snadné pro mě jít s proudem. My na to: Je nám jedno, jestli máte velké dluhy. I tak je snadné jít s proudem. Říkejte si věty jako: Tohle přejde. Jsme zodpovědní lidé. Jsme dobří v tom, co děláme. Jsme hodnotní. Cítíme, že vibrační depozitář je plný požadavků a vesmír na ně odpovídá.

Ve chvíli, kdy začnete hrát tyto hry, poprvé za dlouhou dobu si dáte svou kánoi tam, kde jste, možná ve velkých dluzích, a otočíte se směrem po proudu namísto proti proudu. Jak se otočíte po proudu, bariéry se začnou otevírat. Neotevřou se všechny naráz, ale začnete vidět toho důkazy. Poznáte, kdy jdete s proudem. Než se nadějete, peníze vám budou chodit a budete se tomu smát.

Budete říkat: Pamatuješ, kdy na tom záleželo? Pamatuji si, když mi někdo poslal takový šek, týden jsem skákala radostí a nyní jen říkám: Děkuji. Jsem tak zvyklá na proud peněz. Jsem zvyklá na úžasný proud peněz. Tak jako vzduch… nádech, výdech, nádech, výdech. Nádech, výdech. Je to tak snadné.

Zdroj: http://abraham-hicks.cz/magicky-zakon-rada-na-vyreseni-financnich-potizi/

Zkuste na čas nechat věci, ať se stanou

Zkuste na čas nechat věci, ať se stanou.
Nemluvte Vesmíru do jeho práce a odolejte pokušení o něco se snažit a vyvíjet tlak.
Vyberte si oblast života, kde se vám „nedaří“ a zkuste k ní přistoupit jinak.
Přijměte to, co je tak, jak to je.
Žádný spěch, žádná netrpělivost, žádná síla a žádný boj.
Prostě to udělejte jinak, než jste zvyklí.
Jen pozorujte, klidně dýchejte a nesnažte se vyvíjet přehnanou aktivitu.
Nechte se unášet proudem, tak jako plachetnice na vlnách.
Nemáte co ztratit – pokud jste vystříleli všechny náboje a stejně se nic nezměnilo, akorát to držíte křečovitě „pod krkem“.
Nechte prostor Vesmíru – svému Zdroji, aby vše udělal za vás.
Udělá to nejlépe a tak, jak to má být.
Pusťte ruce z volantu a nechte to svému osudu.
Nebojte se – vše se srovná podle toho nejlepšího scénáře, který ani nemusíte znát. Vaše snaha je
kontraproduktivní a Vesmír jen čeká, až se vyčerpáte.
Potom stejně nastolí to, co má být.
Nechte věci proběhnout, uvolněte se a dejte si další kávu.
Udělejte to prostě jednou jinak – vypněte vaši snahu něco změnit a pozorujte jen, co se stane.
Tam, kde obvykle argumentujete, se ztište a nic neříkejte.
Tam, kde obvykle tlačíte, povolte stisk.
Tam, kde kontrolujete, přestaňte s tím a nechte to být.
Tam, kde plánujete, hoďte vaše plány do koše.
Znáte to pořekadlo: Chceš-li Boha rozesmát, řekni mu o svých plánech“.
Prostě to udělejte jinak.
Vnější sílu nahraďte vnitřní silou, která je mnohokrát větší.
Tak začne pozvolná transformace vašeho života.
Tak získáte zpět radost a chuť žít.
Tak se budete více bavit, protože budete vědět, že to Vesmír za vás zařídí.

J. Dušek

Sebeúcta, sebevědomí a respektování sebe sama

Každý člověk zakládá svou sebeúctu na něčem jiném. To, co potřebujete vy, abyste si mohli vážit sebe sama, se může lišit od představ jiných lidí. Je důležité, abyste si našli, na základě čeho roste vaše vlastní sebevědomí, sebeúcta a vnitřní radost z toho, kdo jste.

Seberespekt vychází, na nejvyšší úrovni, z úcty k vlastní duši. To znamená, že mluvíte a jednáte na takové úrovni upřímnosti a celistvosti, která odráží vaše vyšší já. To znamená stát si za tím, v co věříte (aniž byste o tom však museli přesvědčovat ostatní), a jednat podle svých vlastních hodnot. Mnozí z vás kritizujete druhé, že nežijí podle hodnotového systému, který považujete za správný, ale při bližším pohledu možná zjistíte, že podle něj nežijete ani vy sami. Setkali jste se s lidmi, kteří neustále všem říkají, co by měli dělat, a sami si dělají, co se jim zachce. Seberespekt znamená skutečně žít podle svých hodnot a podle toho, v co říkáte, že věříte.

Mnozí z vás říkáte, že věříte v určitý žebříček hodnot, který jste si sestavili, ale ve skutečnosti jednáte podle jiného. To vede k mnoha vnitřním konfliktům. Hluboko uvnitř můžete například věřit v monogamii, ale váš partner si přeje mít v tomto směru volný vztah. Jelikož s ním či s ní chcete dál zůstat, rozhodnete se to přejít. Věříte v určitý systém hodnot, ale žijete podle jiného systému, což může vést k mnoha konfliktům a možné bolesti s tím spojené.

Jak poznáte, jestli hodnoty, o nichž si myslíte, že podle nich chcete žít, jsou opravdu vaše? Většinou to nepoznáte, dokud je nevyzkoušíte. Můžete si například myslet, že správný člověk vstává brzo ráno, ale sami si vždycky přispíte. Mnozí z vás máte v představách určité hodnoty, podle kterých by se podle vás mělo žít, ale nežijete tak. Nejlépe uděláte, když si je vyzkoušíte v životě – nějaký čas vstávejte brzo ráno. To, co jste považovali za své hodnoty, se často ukáže být pouze od někoho převzaté “mělo by se”, protože když tak začnete skutečně žít, zjistíte, že pro vás to neplatí. Ptejte se, čeho si vážíte. Co si myslíte, že dělají správní lidé? Žijete tak? Je těžké mít ze sebe dobrý pocit, žijete-li způsobem, který protiřečí tomu, v co uvnitř věříte. Je důležité prozkoumat své hodnoty a buď podle nich žít, nebo je změnit.

Respektovat sebe znamená vycházet ze své síly, ne ze své slabosti.

Až si budete stěžovat, že vás někdo rozesmutnil nebo rozzlobil, zeptejte se sebe sama: “Proč si vybírám zažívat právě tento pocit,” nebo “proč jsem se rozhodl/a reagovat tímto způsobem?” Když hledáte vinu v druhých, vzdáváte se vždycky své vlastní síly. Dokážete-li zjistit, proč jste se rozhodli zareagovat na něčí jednání pocitem ublíženosti, mnohé se o sobě dozvíte. Někteří z vás máte strach, že kdybyste se za sebe postavili, mohli byste ztratit lásku nějakého člověka. Jsou lidé, kteří umí celkem šikovně přesvědčovat, že se mýlíte, když si stojíte za svou pravdou. V duchu jim poděkujte za příležitost zesílit, protože síla se často rozvíjí tváří v tvář nesouhlasu. Respektovat sebe znamená stát za svou nehlubší pravdou a znát své nejniternější pocity. Znamená to mít autoritu nad svými pocity v sobě, a ne v druhých.

Někteří z vás žijete nebo se stýkáte s lidmi, kteří vás ponižují a kritizují. Nakonec se můžete natolik soustředit na jejich pocity, že ztratíte kontakt se svými vlastními. Jedna žena se provdala za muže, který odsuzoval a kritizoval většinu všeho, co udělala. Natolik se zaměřila na jeho pocity, že se po celá ta léta, co spolu žili, nikdy neptala, jaký má ona pocit z toho, jak se k ní muž chová. Vždycky se velmi snažila ho uspokojit, předvídala jeho nálady a rozmary, aby se vyhnula další kritice. Jenže ať dělala, co dělala, vždycky to nakonec dopadlo tak, že se na ni zlobil. Začala mít pocit, že selhala nebo že je nějakým způsobem špatný člověk. Strávila tolik hodin analyzováním jeho pocitů, že přestala sledovat své vlastní. Mnozí z vás se snažíte uspokojovat druhé a ve své snaze se soustředíte více na jejich pocity než na to, co cítíte vy sami.

Vážit si sebe znamená věnovat pozornost svým pocitům. Nemusíte mít důvod, proč jste se rozhodli dělat to či ono. Svou hodnotu nemusíte nikomu dokazovat. Uznávejte své pocity; neanalyzujte je a nezpochybňujte. Nesnažte se je neustále rozebírat: “Mám opravdu důvod cítit se ublíženě?” Uznejte, že vaše pocity jsou pro vás skutečné, a važte si jich. Mnozí hledáte autoritu v druhých. Když vás odsoudí, věříte jim. Když vám řeknou, že všechno je vaše vina, věříte jim. Nenavrhuji vám, abyste ignorovali vše, co vám lidé říkají, ale abyste si vážili toho, co v dané oblasti cítíte vy. Jedna věc je otevřenost vůči konstruktivní kritice a druhá věc je neustále se snažit dělat to, co od vás chtějí druzí, přestože to sami nechcete. Budovat si sebevědomí a sebeúctu předpokládá vážit si sebe ve svých slovech, činech, i ve svém chování.

Sebevědomí znamená věřit si a vědět, že jste vždycky udělali to nejlepší, co jste uměli, i když za dva dny už můžete vidět lepší řešení. Předpokládá to spíše se chválit než hanět a dovolit si mít dobrý pocit z toho, kdo jste. Někteří z vás se ustavičně o něco snažíte, nutíte se, jdete z jedné práce do druhé a máte pocit, že ať uděláte co uděláte, stále je to málo. Velké úsilí a tvrdá práce nemusí být nutně cestou k radosti. Respektujte sebe sama tím, že budete následovat proud své vnitřní energie. Odpočívejte, hrajte si, přemýšlejte a najděte si čas na spočinutí v tichu. Dělat to, co vás naplňuje, je cesta, jak prohlubovat své sebevědomí.

Ostatní se k vám budou chovat tak, jak se chováte sami k sobě.

Nečekejte, až vás lidé začnou respektovat a chovat se k vám pozitivněji. Nezačnou, dokud se tak nebudete chovat sami k sobě. Nemusíte zůstávat mezi lidmi, kteří vás nerespektují, neváží si vás a nejednají s vámi pěkně. Pokud se přece ocitnete v jejich společnosti, buďte velkorysí a pamatujte, že vás nerespektují proto, že nerespektují sami sebe. Můžete telepaticky vysílat zprávu, jak si přejete, aby se k vám lidé chovali. Druzí vás budou využívat a považovat za “své jisté”, jen když je necháte.

Nepotřebujete se na druhé zlobit a domáhat se svých práv, protože tím vyvoláte jen vzájemný boj o moc. Mějte srdce otevřené. Tito lidé s největší pravděpodobností neumí rozpoznat své vlastní vyšší já, a nemohou si proto vážit toho vašeho. Své sebevědomí nechcete zakládat na tom, jak se k vám druzí chovají nebo jak vás vidí. I když ze sebe budete mít sebelepší pocit, vždycky se najdou lidé, kteří vás nebudou respektovat, protože se nenaučili chovat se láskyplně sami k sobě. Vaše vztahy s druhými mohou být jen tak dobré, jak dobrý je jejich vztah k sobě samým. Nevědí-li, jak milovat své “já”, stanoví to mez, nakolik mohou milovat vás. I kdybyste se snažili sebevíc a dělali sebelepší věci, nemohou vám dát lásku, kterou hledáte. Klíčem k dobrým pocitům z chování druhých je odpuštění. Dále uvolněte veškerou zlobu, kterou možná pociťujete, nechte ji prostě jít a soustřeďte se na jiné věci.

Někteří z vás máte pocit, že za vaše nízké sebevědomí mohou vaši rodiče. Své rodiče vinit nemůžete, protože to byla vaše reakce na ně, že jste si přestali věřit. Dvě děti mohou pocházet od stejně necitlivých nebo negativních rodičů, přitom jedno vyroste a má dobrý pocit ze sebe sama, zatímco druhé takový pocit nemá. To sami si vybíráte cítit se špatně. Místo litování se kvůli svému dětství a stavění se do role oběti své výchovy si raději uvědomte, že jste si tyto podmínky sami vybrali, abyste se naučili něčemu, co podpoří růst vaší duše.

Možná si říkáte: “Můj vzorec je nacházet si muže, kteří mne ponižují, protože jsem měla takového otce.” Přišli jste na Zem, abyste se naučili něco o lásce. Pokud jste se to nenaučili u svého otce, budete si vybírat muže s podobnými vzorci chování, aby vás naučili to, co potřebujete umět. Svého otce jste možná vnímali jako necitelného člověka a později vám dojde, že jste si přitahovali podobné typy lidí, dokud jste se nerozhodli, že už tak se sebou zacházet nenecháte. Možná, že jednou z věcí, které jste se přišli v tomto životě naučit, je vážit si a milovat sebe sama. Proto jste si vytvářeli situace, které vás k tomu vyzývaly. Jakmile se rozhodnete udělat to, staré vzorce zmizí.

Každá situace ve vašem životě je příležitostí k učení, kterou vytvořila vaše duše, aby vám ukázala, jak získávat více lásky a síly.

Děti reagují na stejnou výchovu různě. Toho si můžete všimnout, když se podíváte, jak moc se od sebe mohou lišit sourozenci, přestože pocházejí od jedněch rodičů. Z některých dětí vystavených negativní energii vyrostou jemní a milující lidé. Některé jsou tak citlivé, že nedokáží vydržet působení negativní energie a uzavřou v sobě tu část, která cítí. Jiné nabudou pocit, že musí být tvrdé a nasadit si masku nezranitelnosti.  

Sebeúcta pramení z ochoty respektovat to, kdo jste, a milovat se takoví, jací jste právě teď. Bude těžké něco na sobě měnit, dokud se nepřijmete. Vážíte-li si sebe a svých pocitů, druzí vás nemohou ovlivnit.

Jste velmi cenný člověk, bez ohledu na vaši minulost, bez ohledu na myšlenky, které máte, bez ohledu na to, kdo ve vás věří a kdo ne. Jste život sám – rostoucí, rozpínající se a dosahující vzhůru. Všichni lidé jsou hodnotní, nádherní a jedineční. Smyslem všeho, co jste až doposud prožili, bylo naučit vás něco víc o tom, jak si tvořit ve svém životě lásku.

Mezi respektováním sebe sama a sobeckostí vede jemná hranice. Někteří z vás cítíte, že máte plné právo zlobit se na druhé v případě, že vám ublížili. Važte si pocitů druhých, ale dělejte to tak, abyste zároveň respektovali své vlastní. Aby se vám to podařilo, budete chtít vycházet z vyšší úrovně mluvení i jednání. Budete-li mluvit o své zlobě, rozčilovat se nebo křičet, vyvolá to jen vzájemný boj o moc a oběma se vám uzavře srdce. Když někdo dělá něco, co se vám nelíbí, dřív než promluvíte, otevřete své srdce. Pokud se přece rozhodnete něco říct, nabídněte slova raději o tom, co cítíte, než o tom, co kdo udělal. Můžete říct: “Cítím se ublíženě,” namísto “tys mi ublížil/a”. Mocný způsob, jak se vyjádřit, je: “Vybírám si cítit se ublíženě.” Všechny pocity, které zažíváte, jste si sami vybrali.

Vážit si sebe znamená vědět, že si všechny své pocity v každé chvíli sami vybíráte.

Když mluvíte s lidmi způsobem vyjadřujícím úctu k jejich hlubší bytosti, máte vždycky lepší pocit ze sebe sama. Možná jste si všimli, že když jste dali průchod své zlobě nebo ublíženosti, abyste se zbavili vnitřního napětí, bylo vám nakonec často ještě hůř. Přinejmenším ve vás zůstal pocit nedokončenosti. Nemůžete z něčeho odejít, dokud to neuděláte s láskou. Situace, jež opouštíte v hněvu, vás čekají k dokončení v budoucnosti. Nemusí to být s tím samým člověkem, nicméně vytvoříte si podobnou situaci s podobným člověkem, abyste měli možnost vyřešit ji s láskou a v míru.

Je důležité respektovat druhé. Máte-li pocit, že vás lidé nerespektují, vystavili jste se takové situací možná proto, abyste se naučili něco o soucítění a jemnosti ve svém chování k ostatním. Být citliví k pocitům druhým není totéž, jako snažit se je uspokojovat. Buďte ochotní vidět jejich potřeby a přání. Mluvíte s druhými úsečně, bez zájmu o to, jak se cítí? Mluvíte rozzlobeně nebo nervózně? Sledujte, jakou energii k lidem vysíláte, protože cokoliv dáte, to se vám vrátí. Více si uvědomujte, jak působíte na druhé, protože čím více je respektujete, tím více respektu se k vám dostane. Važte si jich, jejich času a hodnot a oni si budou vážit těch vašich.

Někteří lidé si vždycky každého váží a mají pocit, že se jim nevrací, co dali. V takovém případě je to často proto, že nevěří, že si zaslouží pěkné zacházení a dovolují lidem, aby je považovali za “své jisté”. Je snadné respektovat se, když vás respektují lidé okolo. Výzvou je respektovat se, i když to druzí nedělají. Nejprve jim odpusťte a pak se vzdejte jakékoliv potřeby, aby si vás vážili. Potřebujete-li uznání druhých, abyste ze sebe mohli mít dobrý pocit, vzdáváte se své vlastní síly.

Je příjemné, když ve vás druzí věří, důvěřují vám a podporují vás. Přesto je důležité, chcete-li být silní, abyste to od nich nepotřebovali, abyste na tom nezakládali svou víru v sebe. Potřebujete-li neustále něčí potvrzení, hledáte autoritu v druhých a ne ve svém hlubším já. Vaše pravda může být jiná než pravda ostatních. Mýlíte se jedině tehdy, když si nevážíte své pravdy a přijímáte to, co je pravdivé pro jiné, přestože pro vás osobně to neplatí.

Někteří lidé věří v reinkarnaci, jiní ne. Možná že těm, co v ni věří, se žije díky této víře radostněji a snadněji. Možná že víra v pouze jediný život jej dělá důležitější a skutečnější. Ať věříte v cokoli, je důležité, abyste si toho vážili a byli otevření novým pohledům na věc, pokud by vám vytvořily v životě více radosti. Nepřijímejte automaticky nic, dokud vám to nezní jako vaše pravda. Važte si své pravdy, věřte v sebe a postavte se za sebe, mějte ale soucítění s ostatními.

Pamatujte, že na vás záleží, že jste důležití a máte nějaké jedinečné, zvláštní poslání, jak přispět světu. Nezapomínejte, že jste významná bytost. Vaše sny, fantazie a cíle jsou stejně důležité jako cíle kohokoli jiného.

* * *

– z knihy Žít s radostí, Sanaya Roman 

Abraham Hicks – Klíčem je očekávání

Klíčem je očekávání. Jinými slovy dostáváte to, co očekáváte. Přesvědčení je jen myšlenka, kterou si opakovaně myslíte. Pokud si ji budete stále myslet, začnete ji očekávat, protože když máte přesvědčení, neboli opakující se myšlenku, něco ve své vibraci udržujete aktivní. Jak je to v ní aktivní, zákon přitažlivosti na to reaguje a tak se to ve vašem životě manifestuje. Jakmile získáte nějaký důkaz toho, začnete to očekávat, což znamená, že nyní máte přesvědčení, které udržuje věci tam, kde jsou.

Pokud něco žijete, cokoliv, co se liší od toho, co chcete, musíte změnit své očekávání, což znamená najít jinou myšlenku, a musíte svou chronickou myšlenku vycvičit tak, aby byla v souladu s myšlenkou touhy namísto myšlenkou toho, co se už děje. Esther nám v tomto procesu někdy říká: Ale Abrahame, je to pravda. My řekli: To je praštěné měřítko, podle kterého bys něčemu dávala pozornost. Existuje spousta pravdivých věcí, které nechcete prožívat. Nenechte, aby pravdivé věci cvičily vaše očekávání.

Jsou pravdivé, protože někdo na ně dostatečně dlouho myslel, že si je vycvičili do své vibrace, dokud se nemanifestovaly. Pravda není nic víc. Pravda, které říkáte důkaz, je jen o tom, že někdo udržoval vibraci, dokud se kolem ní něco nemanifestovalo. Zeptejte se tedy: Je to pravda, kterou chci osobně zažívat? Pokud je, věnujte jí plnou pozornost. Pokud není, věnujte svou plnou pozornost něčemu, co chcete zažívat. Vesmír v obou případech spolupracuje. Získáváte to, na co myslíte, ať to chcete, nebo ne.

Host: Mám velkou radost, že tady jsem. Jsem nadšený ze svého nově objeveného života oproti minulému roku. Dějí se věci, které mě nikdy ve snu nenapadly, že by se staly. Mám pár otázek…

Abraham: Uznáváte, že jste se oprostil od pochyb, než se vynořily? Esther občas říká: Tohle je neuvěřitelné! Pak se směje a říká: Očividně to nemůže být neuvěřitelné, jinak by se to nedělo. Mluvíte o svém předchozím přesvědčení, které nemohlo obsáhnout to, co nyní prožíváte.

Host: Ano.

Abraham: Stojí za to říct: Ale moje současné přesvědčení může.

Host: Ano. Přesně to chci říct. Chci říct, že jsem testoval… nechci to nazývat testováním, ale zkusil jsem spoustu různých věcí. Malé věci, o které jsem požádal, které chci, se mi manifestují neustále.

Abraham: Protože vaše očekávání o malých věcech má méně odporu, že?

Host: Ano. Je to jednoduché. Nevím, jestli byste kategorizovali věci jako velké a malé.

Abraham: Nedělali bychom to. Protože když něco kategorizujete jako velké, obvykle to znamená: Očekávám, že tohle bude obtížnější. Mohli byste to kategorizovat jako, že je to velké, tak si to užiju více, jak to přijde. Když lidé říkají, že je to velké nebo malé, obvykle tím myslí, že je to těžké nebo jednoduché. Když řeknete: Je stejně snadné vytvořit hrad jako knoflík…

Stačí vám chtít jedno z toho a nemyslet na to v rozporu. Knoflíky je snadnější očekávat, že? Jsou zdánlivě rozšířenější, ale jde o tu stejnou věc. Zaměřujte se bez odporu a musí se to stát.

Host: Jak jsem říkal o malých věcech… snažím se na ně zaměřovat… před rokem jsem o něco požádal. Vidím znamení této věci… lidé to zmiňují…

Abraham: Zde je jedna věc. Když pochybujete, i když to už bylo shromážděné, tak vy s tím nespolupracujete, tak to neuvidíte. Když začnete cítit naději, jste dostatečně blízko té věci, že vás vortex občas dostane dovnitř a uvidíte náhled té věci. Pokud té naděje budete mít dost, brzy začnete věřit, a pak se vám to v životě ukáže. Usilujete tedy o vibrační rozdíl.

Zdroj: http://abraham-hicks.cz