Tag Archive | Zem

Stromy…

“Stromy sú básne, ktoré Zem píše nebu…”

~ Khalil Gibran

Reklamy

Aktivujte sami sebe – odkaz od Zlatej dušičky

Na nebi probíhají mnohé skryté akce. I když je nevidíte, je zde silný provoz. Jsou zde všichni, kteří mají co do činění se Zemí. Hodně z vás lidí se nyní podvědomě rozhoduje, zda se vzdát svých životů anebo posunout své hranice. Obojí je možné. Nakonec však vyhraje síla stvoření.

Země bude ostřelována energiemi i nadále. Je zde ještě plno toho, co musí být odstraněno. Stále se však probouzí další a ti budou potřebovat pomoci. Ti, kteří přišli jako převaděči, budou již brzy aktivováni, aby dostáli svému slibu a svému úkolu. Avšak je potřeba, aby nejprve oni sami vyčistili veškerá svá zranění a prožili emoční obnovu. Následovat bude cesta, kdy oni budou průkopníky v novém světě a doprovodí mnohé bytosti k cíli jejich cesty.

Ohromná bouře se žene k Zemi. Bouře, která aktivuje také další portály, průchody, které musí být otevřeny. Zároveň však hrozí riziko ze strany opačné, neboť mnozí budou chtít utéci před spravedlivým trestem. Abyste se mohli plně rozvíjet, je zapotřebí uvolnit mnohé informace, nejen ve společnosti, ale také ze svého podvědomí. Začněte si vzpomínat na to, kdo jste a proč jste sem přišli. A začněte nyní. Aktivujte sami sebe jako vesmírné bytosti, semínka, která rostou, zalévaná kosmickým deštěm.

Zdroj: http://zlata.dusicka.sweb.cz/

Nebe a Země patří k sobě

Země prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí lidé, jsem hlas Země.

Všechny vás zdravím z místa spojení a jednoduchosti. Spojte se se mnou: se zemí pod vašimi chodidly, se stromy a trávou, s kameny a celou přírodou kolem vás. Je kolem vás jako energie, kterou přijímáte a která vyživuje vaše buňky. Je to místo, kde může původní zemská energie existovat, kde je pro ni místo.

V lidské společnosti existuje mnoho energií, které jdou proti původní energii Země. Ty, které jdou proti, vyvstávají z procesů myšlení a pokouší se na Zemi život krotit. Tyto mentální energie se staly pro všechny z vás tak všední, že se staly téměř vaší druhou přirozeností. Jen jako malé dítě jste měli přímé spojení s tím, co bylo nejpřirozenější.

Žádám vás, abyste si nyní připomněli toto přímé, přirozené spojení se svým tělem, nikoli se svojí hlavou. Sestupte svou pozorností hluboko do svého těla, ze své hlavy a běžte dolů ke svému srdci a břichu. Představte si svou pozornost jako lehké bílé pírko, které se pomalu dotýká všech částí vašeho těla: vašeho srdce, paží a rukou, vašeho břicha, nohou a chodidel. Uloženo ve vašem těle je připomínkou jednoduchosti a čistoty. Tělo si pamatuje, ukládá stará zranění a traumata do buněčné paměti, ukládá však také primární vzpomínky jednoty, spontaneity a přirozenosti.

Žádám vás, abyste se nyní spojili se svou primární pamětí. Vnímejte před sebou dítě, dítě, kterým jste kdysi byli, nebo jen vzhled dítěte, které je šťastné, bezstarostné a v harmonii s přírodou. Když se cítíte šťastní a bezstarostní, neuvažujete neustále o tom, zda máte něco udělat, zda to, co cítíte, je správné, jaké budou konečné důsledky, nebo co by se mohlo stát nebo pokazit. Mentální síla ve vás neustále zasahuje a omezuje spontaneitu, která je tam taktéž a chce vycházet z primárního zdroje k vaši ztělesněné duši.

V každém z vás existuje spontánní proud. Vaše tělo nese tento proud v každé své buňce a obsahuje mou energii – energii přírody. Energie vaší duše a energie přírody se spojují v buňkách vašeho těla. Jsou však zahaleny vrstvami naučených způsobů myšlení, jež jsou poháněné strachem.

Představte si, že buňky vašeho těla byly původně plné tvořivého světla, které je spojené jak se Zemí, tak s vaší duší. Dvě energie Nebe a Země nemají žádný problém vzájemně se nalézt, jsou k sobě přitahovány a patří k sobě. Jsou to lidé, kteří vytvořili umělé rozdělení. Tyto dvě energie se vám mohou jevit jako vyšší a nižší, avšak ve vaší původní povaze toto rozdělení neexistuje. Tančí spolu, energie vaší duše a energie Země. Pokuste se vnímat toto spojení ve svém těle ještě jednou. Vnímejte tekutost světla, které je živé ve všech vašich buňkách a je plné informací z energie, která vám pomůže najít cestu.

Dítě, které jsem vás požádala přivolat svou představivostí je Poslem sjednocených energií světla Nebe a Země. Nyní se tohoto dítěte zeptejte, zda má pro vás nějakou zprávu. Nechť k vám tato zpráva přijde způsobem, který dítěti příšluší. Zpráva nemusí být ve slovech. Není to mentální energie, kterou vám chce dítě uvnitř vás poslat. Energie dítěte je velmi živoucí a říká vám, kde jste zůstali lapeni ve starých zvycích a myšlenkách.

Nechejte toto dítě s jeho energií jít na místo ve vašem těle, které potřebuje tuto energii nejvíc, místo, kde se vaše energie zablokovala tím, že vás dočasně přemohl strach. Strach způsobuje převzetí mentálních procesů, které se pak budou snažit řídit a kontrolovat mechanismus života, aby vás ochránily a přežily. Tato reakce však nikdy nesytí vnitřní dítě, nevyživuje proud života, kterým ve své podstatě jste. Vede k potížím ve vašem fyzickém těle nebo k nespokojenosti a bolestem ve vašem emocionálním těle.

Rozpoznejte závoj, který jste na sebe hodili: závoj strachu, přílišného přemýšlení, nedůvěry a možná nedostatku víry. Vnímejte, zda dokážete pozorovat tento závoj ve svém těle: nějaká šedá nebo tmavá místa, která ovládají vaši energii a ta nemůže svobodně proudit. Dívejte se na toto temné místo a uvědomte si, kdo jste. Nejste svým vnitřním dítětem, ačkoli vaše vnitřní dítě žije uvnitř vás. Jste vědomím, které toto dítě podporuje a které činí volby, zatímco dítě uvnitř vás je pocitovou částí. Je to ta část vašeho života, která proudí a touží po seberealizaci, ta část, která vás potřebuje – vaše Já, tvořitel uvnitř vás, vědomí uvnitř vás – aby se skutečně plně projevila.

Dítě ve vás je jako jemná, krásná květina, která potřebuje, abyste ji milovali a pečovali o ní, potřebuje, abyste ji chápali. Jste pečovateli a strážci svého vnitřního dítěte. Život vám dal toto dítě – vaši spontaneitu, touhy, tvořivost – a vy jste tvořitel, který má na výběr. Můžete nechat své vnitřní dítě zahalené závojem a být utlačeni strachem ze společnosti, která vás přemohla, když jste se narodili. Máte však také sílu tyto strachy a přílišné přemýšlení prolomit.

Chopte se své hluboké síly vědomí. Vědomí není o přemýšlení, je však ochotou být zcela přítomné a nevzdalovat se od své bolesti, od svého vnitřního dítěte – vidět jak dary tak bolest, která v dítěti je. Žádám vás, abyste své dítě vnímali čistě, a když tak činíte, částečně mizí závoj, který vás obklopuje. Vnímání toto dítě oživuje a probouzí, toto dítě pak cítí, že tu může být.

Vnímejte velmi jasně zprávu tohoto dítěte a vnímejte svou vlastní ochranou sílu. Jste schopni rozlišit mezi strachem a láskou, mezi dusivým útiskem a skutečnou svobodou a spontaneitou. Povolte svou vlastní dětskost, svou vlastní spontánnost a nevinnost a vše, co z toho pochází.

Může to však ve vás vyvolat úzkost, protože jste se ještě nenaučili tomuto procesu důvěřovat. Bylo vám říkáno, že musíte směřovat k budoucnosti, že máte předvídat, co špatného by se mohlo stát, že nemůžete jen tak jít dopředu a být sami sebou, že existují nebezpečná ohrožení.

V tomto způsobu myšlení je však mnohem větší hrozba. Potlačuje vaši původní tvořivost a způsobuje, že máte o sebe strach tím, že způsobíte svůj rozpad. To je pro lidi největší nebezpečí, protože tento rozpad může způsobit destruktivní chování. Vytváří skutečný chaos, protože uvnitř lidí už neexistuje jednota, není zde střed.

Přemýšlení vám nikdy nepomůže být ve středu. Váš skutečný střed je ve vašem břiše, kde jste spojen se mnou, se Zemí. Vnímejte energii Země, která tam proudí. Pusťte se a odvažte si důvěřovat. Život je dobrý a chce vás přivést k sobě – k důvěře k životu.

Děkuji mnohokrát za vaši přítomnost a pozornost.

© Pamela Kribbe
http://www.jeshua.net

překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Spomeň si

“Spomeň si, že si Vodou.
Plač. Očisti sa. Teč. Nechaj ísť.

Spomeň si, že si Ohňom.
Hor. Plápolaj. Prispôsob sa. Vzplaň.

Spomeň si, že si Vzduchom.
Pozoruj. Dýchaj. Sústreď sa. Rozhodni sa.

Spomeň si, že si Zemou.
Uzemni sa. Buduj. Vytváraj. Dávaj.

Spomeň si, že si Dušou.
Spoj sa. Počúvaj. Poznaj. Buď potichu.

Spomeň si.
Ak si zabudol alebo potrebuješ pripomenúť – tie zápasy v živote ťa neurčujú. Nedovoľ im, aby si pre ne zabudol, kým si a prečo žiješ. Spomeň si.”

Tělo a duše

Země prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí lidé,

jsem hlas Země. Nesu vás ve svém těle. Planeta, na které žijete a po které chodíte, je mým tělem, vyjádřením mé duše. Jste tu vítaní, neboť jste součástí mého těla. Vaše tělo je mojí částí, je stvořeno z pozemské hmoty. Buďte si velmi vědomí buněk ve svém těle, které jsou velmi malé, nezávislé entity, které přesně vědí, co mají dělat. Ve vašem těle fungují k rovnováze, harmonii a součinnosti.

Nyní si představte, že jste ve svém těle přítomni jako zářivé slunce. Vaše světlo není ze Země. Přicházíte z vesmíru. Jste živoucí duše, která je schopná vzít na sebe nespočet forem, a nyní jste přítomni ve formě pozemské. Představte si, že světlo vaší duše září ve středu vašeho těla, v centru blízko vašemu srdci. Sledujte, jak zde světlo září, a vzpomeňte si, kým jste: jste tu celou věčnost. Měli jste mnoho životů, nejste tu poprvé.

Vzpomeňte si, kdo jste! Vězte, že jste na tomto těle nezávislí, že jste nezávislí na tomto životě a společnosti kolem. Přišli jste sem přinést něco nového, něco jedinečného, něco, co není lidmi kolem vás zcela pochopeno. Vyžaduje to kuráž a odvahu přinášet něco, co je nové, protože nové věci způsobují odpor. Proto je tolik důležité vzpomenout si na to, kým jste: na vaši svobodu, na vaši nezávislost. Jedině pak dokážete být v této realitě opravdu sami sebou a šířit své světlo.

Nyní vás žádám, z místa, kde je vaše srdce, abyste spojili světlo své duše se všemi buňkami svého těla, které mají své vlastní individuální vědomí, a přesto jsou mojí součástí, součástí Země. Představte si, že se světlo vašeho srdce, vaší duše spojuje s vědomím všech vašich buněk. Vaše světlo září na všechny tyto buňky a ony s radostí reagují. To je to, co chtějí – chtějí být vámi inspirovány! To je jejich cílem, to je jejich funkce.

Možná si myslíte, že cíl vašich buněk je jednoduše udržovat vaše tělo, aby fungovalo a přežilo, a na jisté úrovni je to pravda, nikoli však na té nejhlubší úrovni. Váš nejvyšší smysl tu na Zemi je být nástrojem, skrze který se může vaše duše manifestovat. Kvůli tomu je tu vaše tělo. Proto spojení duše s vědomím těla je ohromně důležité. Celé vaše tělo podstupuje přeměnu, kterou nelze vysvětlit na hmotné úrovni.

Nyní si představte, že se světlo z vašeho božského jádra pomalu šíří z vašeho srdce a dotýká se něžně vašich buněk: ve vaší hrudi a ramenech, krku a hrdle. Pak dovolte všem buňkám ve vaší hlavě, aby byly dotknuty energií vaší duše, přijaly ji a mohly tak obdržet směr a vedení z božského Zdroje. Nechť energie vaší duše, světlo vašeho srdce proudí vašim solarem, vašim břichem dolů do podbřišku a na chvíli vnímejte střed svého podbřišku. Mohou tu být staré emoce odporu k životu, které ztěžují přístup světla vaší duše: „Je to bezpečné? Měl/a bych tu být se svou jedinečnou energií, se svým světlem?“

Vnímejte, zda světlo vaší duše může prostupovat do vašeho žaludku, do vaší kostrče, do vaší pánve. Pokud zde vnímáte místa, kde se vyskytuje odpor ke vpuštění světla, jen pozorujte, co se děje, a nic nenuťte. Jen vnímejte, zda je někde ve vašem těle temné místo nebo napětí, kde je energie jaksi stažená a skrytá. Velmi přijímacím a otevřeným pohledem soustřeďte svou pozornost na toto tíživé místo. Vaše vědomí je velmi jemné a poddajné a tak jako lehký vánek obklopte toto místo svou pozorností.

Uvnitř této zablokované energie je život, který byl z mnoha důvodů skrytý. Povzbuďte tento život, aby se vám přihlásil. Zeptejte se: „Kdo jsi? Neboj se mě, ukaž se.“ Pozorujte, zda se vám něco objeví: obraz, symbol, může to být také zvíře nebo lidská bytost nebo možná dítě. Vše, co je v člověku zablokované a skryté chce ven, chce se to osvobodit. Má však strach, a proto se občas skrývá. Abyste to mohli oslovit, nemůžete nic nutit. Stačí být jemně přítomní a naslouchat. Nechtít cokoli změnit a nepřát si se této části zbavit je ten nejprospěšnější přístup.

A tak tiše pozorujte nebo vnímejte, co se chce samo z této temné části odhalit. Představte si, že natahujete svou ruku tomu, co se objevuje, a ujišťujete to tím, že říkáte: „Jsi dobrý/á, můžeš být tím, kým opravdu jsi.“ Vítáte tuto část sebe tím, že za ni přebíráte zodpovědnost a slibujete, že s ní budete spolupracovat. V této celé ucpané a zablokované energii je zároveň síla a schopnosti, které vám náleží. Nikdy není úmyslem odstranit jen zablokování nebo problém. Je to o přeměně a uvolnění starých energií a to tak důkladně, že jádro světla uvnitř vás se s tím může spojit. Proto je cestou láska a milování, nikoli boj s negativními energiemi či problémy, které ve vás jsou.

Nakonec umožněte své duši proudit až dolů do vaší pánve, k vašim stehnům a nohám a věnujte zvláštní pozornost svým kolenům. Představte si, že buňky kostí ve vašich kolenech se otevírají světlu vašeho srdce. Vzpomeňte si na to, jak radostné je žít a být na Zemi aktivní, a tak obnovte tyto radostné vzpomínky. Pak nechejte své světlo sestupovat dál do vašich lýtek a kotníků a zcela do vašich chodidel: do vašich pat, chodidel a do vašich prstů.

Svěřte světlo své duše Zemi. Jsem tu pro vás. Jste ve mně i na mně vítaní. Nemusíte tím procházet sami. Čím víc umožníte svému světlu duše, aby bylo přítomné, tím víc jste ochraňováni a neseni svou vlastní moudrostí a spojením mnou, se Zemí. Zdravím vás ze svého srdce a ráda bych vám poděkovala za vaši přítomnost tady a teď.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Jsem divoká žena

Jsem divoká žena,
navzdory sobě i tomu, co mi říkali,
vím, že krása kvete v každém věku,
na počtu let nezáleží.
Jsem divoká žena,
naučila jsem se, co je to být nositelkou života,
rodit děti,
tvořit umění,
zasévat semena lásky.
Jsem divoká žena,
od hlubin špíny, kterou mám za nehty
až do výšin své duše
já a Země jsme jedno,
skrze mou kůži ševelí větry čtyř světových stran.
Jsem divoká žena,
a duch každé divoké ženy se mnou splývá,
protože divoké ženy jsme všechny
a všechny jsme dohromady jeden divoký duch.
Půjdu za hlasem svého srdce,
jsem divoká žena,
zpívám ze srdce,
tančím s hvězdami,
vyji na měsíc,
miluji nespoutaně.
Jsem divoká žena,
do nejhlubší, nejtemější a nejposvátnější součásti sebe sama,
jsem beze strachu,
v pláči je moje síla,
otevírám náruč nebesům a vítám déšť.
Jem divoká žena,
vyživuji, miluji a ochraňuji,
stojím silná, tichá, něžná za svými bratry
kráčím odhodlaně, s pokorou a radostí po matce Zemi
a nic mne nezastaví,
jsem divoká žena.

~ Melissa Clary