Tag Archive | zázrak

Požehnaní sú tí…

“Požehnaní sú tí, ktorí vedia nájsť neobyčajné v tom obyčajnom,
zázračné v tom bežnom a krásu v jednoduchosti.”

~ Ronald Goode

(Foto: Gator 5)

Reklamy

Tlak

Je na nás tlačené… a veľmi.
Mnohí z nás zažívajú taký enormný tlak, že sa to takmer nedá zvládnuť. Častokrát až na fyzickej úrovni, ide to na dreň.
 
Každému sa pripomína tá oblasť, ktorú si v sebe možno už dlho rieši, ale ešte tam niečo nemá spracované. A ide sa doslova na doraz. No zvládneme to… Je to len príbeh, ktorému sme uverili a ktorý sa nám pripomína v plnej sile, aby sme to už konečne nechali ísť.
 
Prosím, nezabúdajte, že vy ste pánom svojej mysle a svojich postojov, že to môžete kedykoľvek otočiť. Máte omnoho väčšiu silu, než myslíte. Ste mocnejší, než akékoľvek príbehy, veškeré ilúzie, predstavy a pocity, ktoré sa vynoria.
Väčšinou stačí to úplne pustiť, nebojovať, proste to celé pustiť. Tým, že sa prestaneme zameriavať na ten problém samotný, objavia sa možnosti, ktoré sme predtým nevideli… A možno sa dostaví aj zázrak :)
 
Nikdy nie ste sami. A tá pomoc príde, ak o ňu požiadate.
Keď to bude príliš, jednoducho si pripomeňte, že to prejde… Aj toto prejde. Len vydržať.
Nemusíte to vyriešiť celé naraz. Jeden malý krok za druhým. Sústreďte sa na to, čo môžete urobiť teraz – aj keď je to “len” byť práve k sebe láskavý – a ostatné príde.
 
S láskou,
Katka
tree5z

Jak zůstat pozitivně naladěn?

Zůstat pozitivně naladěn, i když je člověk obklopen- snad by se dokonce dalo říci zaplaven – tím, co by ostatní mohli nazývat ,,negativitou“, je snazší, než si myslíte. Trik je v tom, přestat hodnotit ,,nesoudit podle toho, jak věci vypadají“. Zbavite-li se tendence hodnotit, váš život se od základů změní. Není to žádná drobnost. Je to zásadní posun v chování a přístupu k životu. Je to zázrak.

Ale jak člověk takový zázrak uskuteční? To je otázka, na kterou by chtěl každý znát odpověď. Dobře tedy poslouchejte co vám povím: Cesta, jak se zbavit hodnocení, je ponořit se do VDĚČNOSTI.

Tohle je tak důležitá myšlenka, že by měla být napsaná všude po vašem domě a vůbec všude po světě. Na zrcadle v koupelně. Na dvířkách chladničky. Na zpětném zrcátku na vašem autě. Nad monitorem vašeho počítače. ,,CESTA, JAK SE ZBAVIT HODNOCNÍ, JE PONOŘIT SE DO VDĚČNOSTI“. To znamená být vděčný bez ohledu na výsledek. Být vděčný za jakýkoli výsledek. Znamená to říkat:,, Děkuji ti, Bože!“ dokonce i za věci, o kterých s jistotou víte, že jste si je vědomě nevybrali a zcela určitě je nechcete.

Kdosi jednou řekl: ,,Štěstí nespočívá v tom, že dostanete, co chcete, ale že chcete, co jste dostali.“ Měl naprostou pravdu.

 

gratitude

Vděčnost je zázračný lék na všechna trápení. Je to nejrychlejší způsob, jak se zbavit úzkosti, jak vyléčit zklamání, jak negativitu nahradit pozitivitou. Je to nejkratší cesta ze slepé uličky na Cestu. Je to energie, která nás spojuje s Bohem.

Zkuste si to.

Příště, až se ve svém životě setkáte s výsledkem, který pro vás bude nežádoucí, se jednoduše zastavte. Zastavte se přímo uprostřed toho, co se děje. Prostě se….zastavte.

Jen na kratičký okamžik zavřete oči a řekněte si v duchu: ,,Děkuji ti Bože.“

Zhluboka se nadechněte ještě jednou to zopakujte.

,,Děkuji za tenhle dar a za poklad, který se vněm ukrývá.“

Buďte si jistí, že se v něm opravdu ukrývá poklad, třebaže ho v tu chvíli možná nevidíte. Sám život vás o tom přesvědčí, pokud mu dáte příležitost.

N.D. Walsch – Šťastnější než Bůh

Vtělení

Jeshua prostřednictvím Pamely

Drazí přátelé, je mi velkým potěšením být s vámi a mísit svou energi s vaší.

Jste zářivé bytosti světla a nemáte ani tušení o síle a kráse, kterou projevujte ve svém každodenním životě. I když se zdá, že jsou vyhlídky někdy temné a někdy se cítíte vyčerpaní z pokusů pohnout se ve svém životě vpřed, jste vždy odvážní. Musíte si být vědomi neskutečné odvahy a síly, kterou den za dnem demonstrujete. Neustále přinášíte víc a víc světla na Zemi jen tím, že tu jste. Tím, jak se ukotvujete ve svém těle, šíříte na Zemi světlo. Vy jste na Zemi živoucím světlem a vaše tělo je součástí tohoto ztělesnění.

Inkarnovali jste se sem se záměrem, s hlubokým plánem. Jste tu pro sebe, abyste vnitřně kvetli a hluboce zakoušeli a poznali každou část sebe sama. Jste tu však také pro Zemi, pro tuto planetu, abyste ji inspirovali a vyživovali svým andělským světlem. Vaše tělo je složeno ze stejných elementů jako Země a říše rostlin a zvířat. To je to, co s nimi sdílíte. Nejste odděleni od života kolem sebe.

Tělo je samo o sobě zázrak. Vezměte všechny ty malé buňky ve svém těle a to, jak znají své rozličné úlohy a zároveň spolu fungují jako jednotný celek. Dávají projev vyšším silám a vyšší síla jste vy, duše, která žije ve vašem těle. Vaše duše je inspirátor a dárce vašeho života. Díky volbě vaší duše, vzniklo tělo, které si tento život vybrala: toto mimořádné tělo se vším, co vám přináší potěšení.

Nyní pohlédneme na toto tělo a pocítíme zázrak tohoto vtělení, i když zažívat vtělení pro vás není vždy snadné. Jedním z důvodů, proč je těžké zažívat tento zázrak a krásu těla, je, že je vaše kultura výsledkem tradic, které se od těla odcizily. Ve vaší kultuře není samozřejmé vnímat tělo jako živoucí inteligenci, jako pole vědomí, s kterým je duše důvěrně spojena. Existuje mnoho důvodů, proč vás takový pohled na tělo neučili, a jeden z nich jde do časů před Kristem.

Začalo to v časech Řeků, kdy se objevil způsob myšlení, který byste dnes nazvali racionálním myšlením. Objevil se pohled na svět, kde se ego stalo ústředím. Ego, které vidí samo sebe jako něco jiného, než to, co vnímá. Příroda, a tělo spolu s ní, se pak pomalu začalo objektivizovat a vnímat jako něco, co existuje nezávisle na vás. To, co je mimo vás – venku, se pak může stát předmětem studia a to bylo počátkem rozvoje vědy.

Později, v západní tradici 17. století se objevila moderní věda a dualismus mezi vědomím ega a světem těla a přírody se ještě více zvýšil. Objevil se dualismus, kde byla hmota víc a víc vnímána jako něco neživého, tělo jako kus takové hmoty, jako něco, co nemá živoucí vědomí.

Vznik lékařské vědy byl možný pouze prostřednictvím vnějšího studia. Duše nebo individualita osoby, byla považována za irelevantní. Nebyla považována za důležitou, neboť tělo bylo vnímáno jako hmotný předmět, který je u každého stejný. Tento vnější pohled na život umožnil, aby se klasifikovaly typy nemocí a vynalezly léky. Kompletní věda se může na takovém dualistickém pohledu světa vyvíjet. Netvrdím, že je tento pohled špatný, jen to, že se ve vaší kultuře stal zvykem a stále to trvá.

V moderních časech můžete vidět tento zvyk ve velmi odlišných způsobech i ve svém kosmetickém průmyslu. Vnímejte, jak je zažívána ve vaší kultuře krása. Stala se něčím vnějším. Je tu určitý obraz krásy, který se dá měřit: takové a takové proporce jsou pro ženské nebo mužské tělo ideální. Vzhled a struktura pokožky a rysy tváře, byť se během času mění, jsou vždy objektem vnějšího hodnocení, něčeho mimo vás, na čem byste měli stavět své úsudky.

Nemoc a zdraví jsou v těchto termínech určovány taktéž. Pokud je tělo nemocné, musí s ním být něco špatně a tak by se mělo zlepšit. Tělo takto vnímané je jako mrtvá hmota nebo typ mechanismu. Žijete takto v dualistické tradici a to, co je vám přitom nejblíž, co den co den obýváte, je vaše tělo – není to již něco, s čím jste přirozeně a důvěrně spojeni. Odcizili jste se od něho.

Na Zemi dříve existovaly časy, které měly zcela odlišný pohled. Viděno moderníma očima, lidé žili tehdy v jistém druhu mýtické éry, kdy věřili, že vše je spojeno se vším. Mohli jste hovořit se stromy, zvířaty nebo rostlinami a všechny tyto ne-lidské bytosti, byly nositelé něčeho, co mělo význam. Byl tu proud života, který procházel zvířaty, stromy a rostlinami a všichni byli propojení.

1801

Tento přírodní pohled však měl i své nevýhody, protože lidé, kteří mu věřili, někdy propadli tomu, co bychom mohli nazvat pověrou a strachem: strach ze sil přírody a bohů, kteří byli skrytí uvnitř přírody. Byla to dřívější tradice. Věda a racionální způsob myšlení, který je základem vědy, s touto tradicí skoncoval. Bohužel, vědecký, vnější pohled vedl k velmi nepřirozenému, schizofrenickému rozkolu, jak ve vaší kultuře, tak ve vašem vlastním vnímání sebe sama.

Jen pomyslete, jak jiný je pohled, když jste schopni neustále prožívat své tělo zevnitř. Jaké to je uvnitř? Je hladové nebo žíznivé? Cítí se v pohodě nebo v napětí? Cítí potěšení nebo bolest? Neustále tu existuje vnitřní snímání toho, co tělo cítí. Z opačného úhlu pohledu se na něj díváte a soudíte ho zvenku. Jaké by mělo být na základě jeho obrazu, který je vnímán zvnějšku. Co by mělo být tělo schopno splnit? Kde by mělo ve svém vývoji nyní být? Jak by mělo vypadat? Splňuje tato vnější měřítka, která jsou vám vkládána?

Obvykle, když se vypořádáváte s nemocí a neduhy, jdete k lékaři, který reprezentuje to vědecké, vnější podání dualismu. Lékař, vám může říct, co je s vámi zle, jaké léky jsou dostupné a jaké prognózy jsou postaveny na typech neduhů, které máte. To vše se však děje bez toho, aniž byste měli jakékoli spojení s energetickým polem, kterým vaše tělo je.

Lékař také nevěnuje pozornost tomuto energetickému poli a nespojuje se s ním. Pouze se podívá na symptomy a diagnostikuje je, pak je zatřídí a určí, kam zapadají do širšího obrázku, který získal, a může tak učinit nezbytné zákroky založené na této znalosti. Zároveň vám vaše tělo dává neustále signály, které jsou pro vás jedinečné a často nezapadají do obecných pravidel a představ, které dostanete zvenčí mimo sebe, jako třeba od lékaře.

Je pro vás ohromně důležité, abyste si byli vědomí těla zevnitř a umožnili svému tělu být měřítkem vašich činů ve vztahu k němu. Když jste nemocní nebo máte tělesné potíže, potřebujete jít dovnitř sebe a odtud najít základ, jak zacházet s těmito stížnostmi a symptomy. Jedině pak byste měli očekávat od vnějšího světa, jestli vám z něj může něco pomoci, řekněme lékař, nějaký názor nebo něco, co jste četli.

Tyto vnější vstupy však přichází až sekundárně. To, co přichází na začátku je vnitřní spojení s vašim tělem, a abyste tak učinili, potřebujete nejdřív myslet jinak, než vám kultura říká. Potřebujete propustit celou představu o těle jako o mechanismu, jako o hmotě bez vědomí. Měli byste dospět ke skutečné víře, že vaše tělo může být vašim průvodcem. Že vám dokáže poskytnout odpovědi. Že má samo o sobě přirozenou inteligenci a chce vám sloužit. Že je božským vnuknutím.

Chci vás požádat, abyste si nyní dali chvíli na to, abyste se důvěrně spojili se svým tělem. Můžete tak učinit tím, že věnujete pozornost svému dechu, že cítíte, jak proudí skrze vaši hruď a do vašeho břicha a poté nasměrujte svou pozornost na svá chodidla. Uvědomte si plosky svých nohou a vnímejte, jak se dotýkají podlahy. Vnímejte nejen kosti a kůži svých chodidel, vnímejte taktéž energetické pole ve vašich chodidlech a kolem nich. Toto energetické pole není postřehnutelné ihned, můžete tak však učinit. Možná cítíte lehké šimrání nebo něco jiného, cokoli však dokážete vnímat je prospěšné.

Pak pozorujte své dlaně s tím stejným laskavým vědomím. Představte si, že vaše ruce jsou plné vědomí, stávají se citlivé díky vaší pozornosti. Dovolte svému vědomí, aby se rozšiřovalo do konečků vašich prstů a vnímejte, že tu existuje něco víc, než jen vaše ruce, můžete přitom taktéž vidět nebo vnímat jemný žár.

Nyní vás žádám, abyste dovolili své pozornosti a vědomí rozšiřovat se skrze celé vaše tělo. Nečiňte tak však přílišným úsilím – není to mentální cvičení. Je to přinášení vaší pozornosti do něčeho, co tu už je. Živoucí tělo není něco, co musíte získat a není to něco, co si musíte zasloužit. Jednoduše vnímejte od hlav až k palcům na nohou živoucí pole, které vás již obklopuje. Zkuste vnímat a cítit úplnost svého energetického pole jako živoucí bytosti.

Představte si, že tento tichý proud energie, který je v celém vašem těle vždy, vám chce něco říct. První věc, kterou vám chce vaše tělo říci je, že je vědomím, živoucím světlem, které vám chce sloužit. Vaše tělo je tu pro vás. Dává vám možnost vyjádřit se a je vám rádo k službám. Pokud trpíte bolestí nebo nemocí, pojďme se podívat, jak k tomu došlo.

Tělo vždy samo touží po harmonii. Všechny buňky vašeho těla jsou orientovány směrem k tomuto účelu: fungují a budují se směrem k rovnováze. I když stárnete a vaše tělo ztrácí svou vitalitu, všechny buňky jsou zaměřeny na vytváření rovnováhy. Je možné být starší velmi okouzlujícím způsobem a bez přílišné bolesti a snahy. Je to možné ze samotného těla, i když je tělo geneticky zatíženo. Existuje tu neskutečná síla, vitální energie přítomná uvnitř vašeho těla, která mu umožňuje hojení a přenesení do rovnováhy, dokonce i když byla nerovnováha extrémní.

Důvěřujte schopnostem svého těla zharmonizovat se a vyléčit. Síly přírody jsou velmi silné. Jen se podívejte kolem sebe na moře nebo slunce. Vězte, že vaše tělo je sestaveno ze stejné živoucí hmoty a stejného vědomí jako tyto přírodní elementy. Uvažujte jen o oceánu, vnímejte věčnost houpajících se vln a nevyčerpatelné obnovování v tomto pohybu: sebe-očistná síla. Nebo starý velký dubový strom, který odolá všemu: větru, dešti, sluneční záři. Vaše tělo je také velmi silné, neboť je stvořeno ze stejných elementů.

Je pravdou, že člověk je velmi komplikovanou bytostí. Vy jako duše máte v pozemské realitě ohromné množství zkušeností a některé z nich mělo za následek negativní emoce. Pocity úzkosti, smutku, bolesti, hněvu – co si jen vzpomenete. Tyto emoce mohou na vaše tělo působit a časem se tělo dostane z rovnováhy. Emoce jsou taktéž velmi silné síly. Jejich energie jsou velmi silné a mohou postupovat tělem, kde mohou na energetické úrovni vytvářet bloky. Vědomí vašeho těla, které jsem zmínil dřív vám slouží, protože vědomí těla vnímá duši jako svého mistra.

Když duše zažívá nepřetržitý hněv nebo depresivní emoce, tělo je nakonec vstřebá do svého vědomí a tak říkajíc ustoupí. Emoce pak mohou uvěznit tělo a vzít na sebe formu potíží nebo nemoci. Tělo stále dělá to nejlepší, aby nastolilo přirozený stav rovnováhy. Když jsou však emoce vše-prostupující a osoba nemá schopnost ho vnímat a transformovat emoce, výsledkem pak může být onemocnění.

Je důležité poznamenat, že původ nemoci je téměř vždy emocionální. Co vytváří největší spoušť ve vašem těle jsou emoce, které v životě zažíváte, spirituální bolest, kterou hromadíte. Existují pro to důvody. Není to tak, že by tu bylo nějaké vnější souzení emocí a vašich reakcí na ně, spíše je pro vás důležité, znát své emoce zevnitř, aby vám vaše tělo pomáhalo se s nimi vyrovnat. Tím, že se znovu spojíte s přirozeným vědomím svého těla, které touží po harmonii, můžete odhalit, které emoce vás skličují nebo blokují.

Žádám vás, abyste tak nyní učinili. Před chvílí jsme se spojili se samotným živoucím energetickým polem – spodním proudem, který je vždy přítomen – a s přirozenou inteligencí těla. Nyní si představte, že máte taktéž emocionální tělo. V ezoterickém podání bylo vědomí těla nazváno éterickým tělem, zatímco emocionální tělo je nazýváno aurou nebo astrálním tělem a je něčím, co přesahuje za vaše fyzické tělo.

Na chvíli si nyní přestavte, že kolem vás existuje energetické pole a je složeno z energií měnících se nálad a emocí. Představte si, že toto energetické pole se kolem vás navenek rozšiřuje asi tři stopy kolem vašeho těla. Nyní vás požádám o několik věcí ohledně tohoto pole, proto si snažte ponechat první dojem, který k vám bez přílišného přemýšlení přijde.

Nacházíte se uprostřed tohoto energetického pole. Je pokojné nebo je uvnitř něho nějaké napětí? Pokud tu je napětí, kde je toto napětí v energetickém poli umístěno? Je před vámi nebo za vámi? Umožněte své pozornosti jít do onoho místa ve vašem emocionálním těle, kde toto napětí cítíte, následkem tlaků okolních událostí ve vašem životě a jednoduše mu umožněte být. Nemusíte ho napravovat, jen si buďte vědomi toho, kde je.

Poté běžte k místu ve vašem těle, kde je klid a pokoj. Najděte toto místo ve svém energetickém poli, kde jste pokojní. Možná spontánně vyvstanou šťastné vzpomínky z času, kdy jste se cítili uvolnění nebo ze situace, kdy jste cítili radost. Vnímejte na okamžik tuto energii.

Nakonec si představte, že jste přenádherný anděl. Stojíte za sebou a obklopujete ve svém světle a svými křídly jak auru, tak emocionální tělo a své fyzické tělo a éterické pole, které obsahuje. Anděl-Vy s milující úctou objímá celou vaši bytost. A díky tomuto překrásnému andělu, kterým jste, je naplněna moudrostí, soucitem a silou, a proto se cítíte pochopeni, milováni a podporováni.

Vtělení vaší duše – vašeho těla – chce, aby vám bylo dobře. Touží po rovnováze a harmonii a v jiném smyslu je taktéž vašim průvodcem. Z druhé strany, je tu anděl-vy, který vás ochraňuje a je tu pro vás bezpodmínečně. Tato andělská bytost je vaše vyšší já – jste to vy. A mezi těmito dvěma je vaše astrální tělo, ve kterém mohou uvíznout emoce a zablokovat se.

Snažte se přijmout právě teď to, jak to je. Jen umožněte přítomnosti být tak, jak je. Mějte úctu k tomu, kým jste, neboť jste mezi anděli těmi statečnými. Vybrali jste se na tuto cestu pro sebe, i když nejen pro sebe. Přišli jste sem a sestoupili do nejhlubší temnoty, abyste se přesvědčili, že jste světlem, které nese vše, co je ve Vesmíru. Světlem, které naplňuje vše. Nejmenší větev, list stromu, nejmenší brouček i stéblo trávy je prostoupené živoucím světlem.

Vnímejte jak síly přírody, tak spirituální síly nebes, že jsou s vámi, aby vás na této cestě podporovaly: podporavaly na cestě přeměny těžkých emocionálních nálad do světla, poznání a pochopení. Nejste sami, jsme hned vedle vás. Pamatujte, že vaše tělo je vašim přítelem, vašim spojencem a spolu s andělským já, vám chce pomoct kvést. Přijměte to, co je pravdou: to, že jste stateční, že jste vyspělí, že jste krásnými bytostmi. Důvěřujte svému vlastnímu bohatství a pokladům, které vám jsou dostupné a zjistíte, že ve svém těle prožíváte více lehkosti a uvolnění. Uzdravení je tu pro vás, věřte v to.

Jeshua

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Kryon – Probuzená touha duše

Každá lidská bytost touží po tom, aby se její světlo projevilo a ukázalo svou sílu a zář, kvůli které zvolilo planetu Zemi jako součást svého domova. Je to přirozená touha duše. Duše touží být tím, kým ve skutečnosti je, bez vlivu duality. Přesto člověk své touhy tají. A někdy je zcela vědomky utlumuje a raději volí cesty utrpení, než aby svou touhu projevil a svým světlem žil. Sám sobě nakládá trápení, opakuje situace, které ho drží v zajetí ega a volí nesnadné řešení.

Když člověk zavrhuje své světlo, svůj přirozený stav, musíme to také my respektovat. Víme, že svou touhu po světle v sobě člověk nikdy naplno neutlumí, a vše ve vesmíru žije v naději, že ve správný čas dojde k prolomení vlivů moci a duše takového člověka znovu v radosti na Zemi zazáří. Jsou to zázraky, které pozorujeme každý den. Je to zázrak probuzené touhy, neboť tu pak již nic nezastaví. Zářivé světlo se opět rozpíná vesmírem.

Kryon

Channeling Kryona přijala Marketa Selinijana 20.09.2016 pro www.zemeandelu.cz

kryon

O zázraku Lásky

Na jedné letní louce vyrostla krásná květina. Užívala si jasný slunečný den, kvetla a voněla. Její vůně přilákala zvědavého motýla.

Na krátký okamžik se setkali, jejich duše se dotkly v prostoru bez času… Ten lehký dotek něžných motýlích křídel květinu okouzlil.

Její srdce se začalo otevírat…

Pak motýl mávl křídly a byl pryč. A květina zesmutněla. Viděla, jak v dálce poletuje z jedné květiny na druhou, zatím co ona byla kořeny pevně připoutána k jednomu místu. Občas se přiblížil, lehce se dotkl svými křídly a pak letěl dál, vstříc dalším motýlím dobrodružstvím.

Květina se trápila, plakala a toužila po dalším pohlazení motýlích křídel. Občas se dokonce na toho motýlího neposedu i trochu zlobila. A motýl, kdesi v dálce zaujatý kdo ví kým a kdo ví čím, se dlouho nevracel…

A pak se stalo cosi zvláštního. S každou slzou, kterou květina vyplakala, se její srdce stávalo měkčí a něžnější. Už necítila bolest a přestala se zlobit i na toho motýlího dobrodruha. Po mnoha dnech se ještě přes poslední slzy znovu podívala na svět a najednou se jí všechno kolem zdálo krásnější a zářivější. Jediné, co zůstalo v jejím srdci, byla láska, vděčnost, klid a pokora.

A květina pochopila, že ten dotek motýlích křídel byl Dar.

transf8

Pohlazení motýlích křídel jí probudilo a otevřelo srdce. Bez doteku motýla by zůstala jen květinou – krásnou, vonící, ale stále jen květinou.

Motýlí křídla jí přinesla požehnání. Probudila v ní Lásku.

Lásku, o které si zpočátku myslela, že pochází od motýla. Ale bylo to jinak. Po té dlouhé době smutnění a trápení si uvědomila, že i když tu motýl není (a kdo ví, kde se toulá), tak Láska je tu stále.

Ta Láska totiž žila v ní. Její srdce doslova zářilo Láskou. A motýl? I ten žil v jejím srdci.

Kdo se jednou dotkne našeho srdce, jeho dotek s námi zůstává. Jako otisk, že tu byl.

Květina se tou zářící Láskou začala proměňovat.

Stal se zázrak – Zázrak Lásky. Skutečná Láska je darem a má Moc proměňovat. Květina díky daru Lásky začala znovu rozkvétat a vonět. Najednou jako by jí narůstala křídla a její kořeny se postupně začaly rozplývat a ztrácet. Už jí nic nedrželo, už jí nic nepoutalo k zemi.

Zdá se vám to nemožné? Vy nevěříte na zázraky?

O motýlech se říká, že jsou to létající květiny. Tak proč by květiny nemohly být létajícími motýly?

Prozradím vám jedno tajemství. Vlastně teď už to nebude tajemství. Tak jestli chcete, pošlete to dál: Tam kde je LÁSKA, je možné cokoliv. Přes bránu srdce můžeme totiž vstoupit do světa zázraků.

 

A jak to vlastně dopadlo s motýlem a květinou?

Po dlouhé době, když květina už vlastně ani nečekala, že motýla ještě někdy uvidí, se najednou objevil. Přilétl jen tak, jako by nic a zlehka usedl na její květ.

On jí křídlem pohladil, ona ho trochu pohoupala na svém květu.

A pak…

Pak se usmála a s láskou motýlovi poděkovala. A s ještě větší láskou osvobodila jeho i sebe.

A pak poprvé ve svém životě vzlétla…

………..

Jak to bude dál, to nechám zcela na vaší fantazii. Ten příběh nekončí… a tady je jeden z mnoha možných Nových začátků jen tak pro inspiraci.

Květina s úsměvem řekla motýlovi: „Víš, já teď už musím letět, svět mě volá… Jestli chceš, poleť se mnou.“

Pro www.vnitrnibohyne.cz napsala Mirka Petrovičová. Tento příběh může být dále šířen a kopírován pouze v nezkrácené a neupravené podobě a pouze pro nekomerční účely, pokud bude připojena celá tato poznámka i s aktivním odkazem. Děkuji za pochopení.