Tag Archive | vnútorné dieťa

Co potřebujeme a k čemu jsme vedeni? – odkaz od Zlatej dušičky

Svět je stále tentýž, i když události tohoto světa víří neuvěřitelnou rychlostí. Mnohé reakce na okolní děje vás lidí však mohou být pomalé a nepřizpůsobivé, neboť vaše zvyky jsou mnohdy strnulé a vaše schopnost reagovat na podněty je často zpomalena vaším vnitřním nastavením. Mnohé světy zanikly právě proto, že se nedokázaly přizpůsobit proměnám. To však není nic, co byste nutně museli znát. Nicméně proto, abyste se orientovali, je potřeba více se zajímat o vše, co se pojí s lidstvem a jeho vývojem, s osudem předchozích světů.

Mnohá vnitřní nastavení vás lidí jsou a budou měněna přímým zásahem, tedy prožitkem, který byl naplánován duší proto, abyste se probudili a posunuli. Mnohé etapy lidského vývoje jsou doprovázeny silnými strachy, bolestí a manipulací. I tento čas přináší zesílení strachů a podceňování své vlastní vnitřní síly. Čas však běží a vy, jako lidské bytosti, potřebujete cítit ochranu a lásku. A jak toto pociťovat, pokud se uvnitř vás neustále roztahují obavy z budoucnosti a nedůvěra v život a své vedení? Člověk je tvor společenský, potřebuje lidský kontakt, teplo, které zahřeje srdce. Dopřávejte si co nejvíce tohoto elixíru, pijte ho plnými doušky. Objímejte se navzájem a předávejte si dary soucítění a respektu. Věnujte se více vnitřnímu dítěti a dopřejte mu to, po čem touží, ať se zhojí jeho zranění. Dopřejte mu pocit bezpečí a ochrany, lásku bez podmínek.

Víme, že je pro vás těžké zaobírat se těmito tématy, pokud jsou zde jiná, daleko výraznější. Zejména téma přežití a hmotného zabezpečení. Avšak tato témata jsou důležitá pro vaši duši. Nepotřebujete se bát a podceňovat sebe samé. To, co potřebujete, je postavit se za sebe, za své děti, za své potřeby a do své síly. Potřebujete posílit spojení se sebou samými, pustit to, co vám nedává pocit jedinečnosti. Uvolnit se ze situací, které vám více berou, nežli dávají. Jste svazováni pouty karmy, avšak mnohdy jsou tato pouta již dávno rozvázána a vy stále zůstáváte tam, kde již nemusíte být. Transformace vás vede k tomu, vážit si sebe samých, stát si sami za sebou a oprostit se od tužeb světských, ke změnám priorit. Vedení k sobě znamená být sám sobě mistrem, sám sobě vzorem a sám sobě rádcem. Naslouchat své duši a plnit své poslání, kterým je pro mnohé z vás změna svých vnitřních programů a nastavení a osvobození se od závislosti na mnohých prožitcích. Osvobození se však neznamená nedopřát si. Nýbrž nebýt závislý.

Tento čas je časem poučení a časem prohlédnutí za iluzi. Neboť mnohé informace jsou velmi zkreslující a neukazují vám podstatu věcí. Ukazují vnější, ale neukazují vnitřní. Na vás je, abyste dokázali prohlédnout a rozeznat pozlátko od prohnilosti. Naučit se více věřit sobě samým a více sami sebe milovat. Neboť z lásky povstává zase jen láska. Mějte na paměti, že každý z vás je jedinečný a přestože obýváte jeden společný svět, je tento svět plný malých světů, které si tvoříte vy sami. Spojte své malé světy do jednoho a objevíte zcela nový svět, jedinečný a plný rozmanitosti. Každý z vás přináší do tohoto světa svůj pohled, svůj otisk a každý z vás je pro tento svět důležitý. Toto mějte na paměti. Každý z vás přispívá do celku a zároveň je potřeba, aby celek toto odrážel. Poklekněte lidé před svou božskou podstatou, poklekněte před sebou samými. Vedete si dobře. Milujeme vás a žehnáme vám na vaší cestě.

Zdroj: http://zlata.dusicka.sweb.cz/

Advertisement

Kryon – Čtyři katalyzátory pro léčení – 2

Tento živý Kryonův channeling byl přijat a streamován Leem Carrollem v rámci Healing Wednesday, 10. března 2021


Zdravím vás, drazí, já jsem Kryon z magnetické služby.

Znovu vám chci zopakovat, že na druhé straně závoje existuje všeobjímající a všezahrnující vědomí Ducha, Tvořivého zdroje, Boha nebo ať už to nazvete jakkoli – úplné vědomí tohoto okamžiku, kdy to posloucháte (nebo čtete) a možná doufáte, že tohle poselství bude naplněné energií, která k vám bude směřovat. To tak skutečně může být a také bude, pokud pochopíte, že se jedná o osobní poselství. Vždy je osobní, není určeno pro masy, ale je osobní. Přišli jste sem se záměrem, že si to poslechnete (nebo přečtete), a na tom záleží. Je to od vás natažená ruka, váš záměr něco slyšet, něco cítit nebo se něco naučit.

Čtyři poselství, která tento měsíc předávám, nazývám Katalyzátory pro léčení. Tohle je druhý channeling. Pojďme se podívat na slovo „katalyzátor“. Můžete jej definovat vědecky nebo chemicky, jak budete chtít. Já bych jej definoval tak, že je to energie, která pomáhá něco změnit. Je to koncept, který pomáhá něco pochopit a změnit v něco jiného. V tomto smyslu toto slovo používáme. Takže katalytické energie pro léčení jsou věci, o kterých říkáme, že pokud je máte a používáte, pomáhají při léčení, které pro vás může být velmi jedinečné, ať už jde o uzdravení nemoci, uzdravení postoje, uzdravení konceptu nebo uzdravení strachu. Proto je tato druhá část tak důležitá.

První channeling byl o tom, abyste si uvědomili, jakou sílu a moc mají vaše slova. Pokud se někdo zeptá, co to má společného s léčením, dostatečně jsem to vysvětlil, a sice že vaše slova mohou změnit chemii vašeho těla a tím začíná léčení prostřednictví chemie, které pak přinese změny jako je delší život a mnoho dalších věcí. Nyní v této druhé části přicházíme k něčemu, co je trochu jiné. Souvisí to s vaším postojem. Protože tento postoj, o kterém budeme hovořit, je velmi, velmi důležitý. Mnozí z vás jste jej však ztratili. Toto je ten druhý katalyzátor: Najděte své vnitřní dítě!

NAJDĚTE SVÉ VNITŘNÍ DÍTĚ

Někteří řeknou: „Ach, už zas mluví o vnitřním dítěti. Víš, Kryone, nikdy jsem nepochopil, proč je to důležité, proč bych jej měl hledat. Četl jsem dokonce v bibli verše, které říkají, že když jsem byl dítě, myslel jsem jako dítě, ale teď jako dospělý už jsem se s dětinskými věcmi rozloučil.“ Mimochodem, tento verš ve skutečnosti znamená něco naprosto jiného, než co vám teď povím. 

Říkám vám, abyste si znovu oživili a získali zpět něco, co téměř všichni z vás máte. Mluvil jsem s lidmi z mnoha kultur a většina z nich měla krásné dětství. Možná později jste mohli mít se svými rodiči problémy, ale doba, kdy jste byli opravdu malí, se liší od jakéhokoli jiného období vašeho života. Někteří z vás namítnou: „Měl jsem opravdu hrozné dětství.“ Ale měli jste přátele, kteří hrozné dětství neměli, že? Představte si tedy se mnou na chvíli, jaké to pro ně bylo, nebo co jste u nich viděli. Většina z vás měla krásné dětství a teď přicházím k tomu, kam tím mířím. Byl to pro vás bezstarostný čas, neměli jste žádné starosti, mohli jste si hrát. I když vaši rodiče mohli být problematičtí, mohli jste se dostat z jejich dosahu a hrát si s kamarády. Nezažívali jste stres, jaký zažíváte dnes. Stres způsobený možná starostmi, co se bude dít dál: „Co bude dál s mou prací? Co budu dělat během období lockdownu? Co se bude dít dál? Co mě teď ovlivní nebo neovlivní?“

Strach, který někteří z vás pociťují, je strach ze života samotného. Jsou to obavy z toho, co se bude dít dál, co se stane s tím či oním. Ať už se to týká společnosti nebo vlády, planety, temnoty nebo světla – máte obavy. Ale jako dítě jste je neměli, ne doopravdy. Vaší největší starostí bylo, jak dlouho si můžete hrát. (Kryon se usmívá.) Pamatujete si to? Je v tom pocit nevinnosti a radosti. Nevěděli jste o věcech, které přicházely, nevěděli jste nic. Možná jste něco mohli pozorovat na tváři svých rodičů, ale neprožívali jste to. Byla to doba radosti, smíchu a nevinnosti, kdy jste si nedělali žádné starosti.

Proč vám tedy říkám, abyste probudili a oživili své vnitřní dítě? Pokud se dokážete s radostí vrátit do tohoto stavu, převzít, co jste již (v dětství) zažili, a uvést to do popředí své pozornosti, stane se to katalyzátorem, díky němuž získáte větší klid, budete si dělat méně starostí a méně se budete strachovat, protože se dokážete rozpomenout na tento stav bytí. Přesto existují lidé, kteří říkají: „Nechci to dělat, nechci se chovat jako dítě a vypadat hloupě.“ Drazí, berete to až příliš doslovně. Neříkali jsme, abyste se chovali jako dítě, ale spíše abyste přemýšleli o tom, jaké to bylo žít v tomto stavu nevinnosti, těch prvních pár let, možná šest, sedm nebo i osm let, kdy jste objevovali zábavné věci, krásné věci, mohli si hrát s kamarády nebo jste si vytvářeli své malé fantazijní světy. Žádný ze světových problémů se vás nedotýkal, ne tak, jako dnes. Když se dokážete vrátit do dětství a znovu získat třeba i jen část toho, začnou se dít zajímavé věci. Ta nejzajímavější věc je, že vaše tělo, nebo spíše vaše innate chce, abyste se uzdravili. Samozřejmě, že ano! Innate, o které jsme předtím mluvili jako o vašem inteligentním těle, začíná chápat, o co se vaše vědomí snaží. A začíná vám pomáhat a podporovat vás. Podpora nepřichází zvenčí, ani od andělů a průvodců, ale přichází zevnitř.

Vaše innate, inteligentní tělo, která nechce nic jiného, ​​než vám vytvořit zdraví, pak začíná vytvářet způsoby, cesty, přístupy, jimiž můžete víc přitahovat (přilákávat) své vnitřní dítě, včetně vzpomínek. Není to zvláštní pomyšlení, že vlastníte část systému svého vlastního těla, jenž čeká a chce vám pomoct s různými věcmi, zatímco jste si mysleli, že jste za všechno zodpovědní? Jste zodpovědní za otevření dveří! Ve vaší chemii doslova existují portály, které čekají, až se ozve šéf. Vaše innate je jedním z nich. Vaše innate, inteligentní tělo, vidí, co děláte, a pak řekne: „Pojďme pomoct. Vidím, co dělá, pojďme to zlepšit.“ Protože innate ví, jak na to. Čím více se dokážete uvolnit do vnitřního dítěte a zbavovat se strachů, které máte, čím víc si to budete připomínat, tím zdravější budete. Něco vám řeknu. Čím více si dokážete získat své vnitřní dítě, které tu je, tím zdravější budete a tím jasnější budete mít přístup pro řešení obtížnějších věcí.

Přesto však někteří lidé namítnou: „Nejsem si tím jistý, Kryone, nevíš nic o mém dětství a výchově. Nevzpomínám si na žádné dobré věci.“ Vím o tom, drazí, protože vím, kdo to poslouchá (nebo čte). Dovolte mi, abych vám předal něco, co je pro vás mnohem ezoteričtější, než byste chtěli slyšet. Nesledovali byste tento program, kdybyste nebyli alespoň trochu ezoteričtí nebo dokonce členy Léčivého kruhu. Takže se vás zeptám: Věříte, že jste žili v předchozích životech? Většina z vás řekne: „Ano, věřím.“ A tak chci, abyste se vrátili k tomu životu, který je ve vás, který si pamatujete a který je ve vaší innate, ve vašem vědomí – minulé životy tam stále jsou – chci, abyste se vrátili k takovému dětství, které bylo dokonalé a krásné, nebo abyste se aspoň podívali na dětství nějakého svého kamaráda a řekli si, že byste takové dětství chtěli mít. Chci, abyste se do něj ponořili a zjistili, jaké to bylo, protože jste to v nějakém minulém životě zažili. Vytáhněte si to, vydolujte si to jako horník. Jděte do své Akáši, dolujte ji a vytáhněte si to pro sebe. Je to příliš zvláštní? Cokoli potřebujete vidět, ať už je to nevinnost, krása, radost nebo smích dítěte, čím jste byli v nějakém svém minulém životě nebo v tomto životě, vaše innate to ocení a vy si to můžete přitáhnout přímo pro sebe.

„Kam tím míříš, Kryone, jak mi to může pomoct, čeho se tím skutečně dosáhne?“ Říkám vám: Když jste byli dětmi, v každém životě byly chvíle, kdy jste byli plní klidu a míru. A to je to, o co usilujete. Chcete se vrátit ke svému chichotání, nebo ne? Uvnitř sebe! Pánové, nebojte se, nebudete se muset chichotat nahlas. (Kryon se směje.) Děje se to uvnitř, takže se na všechno díváte s radostí, stejně jako dítě: „Co to je? Ach, to chci!“ Někteří z vás ale namítnou: „Kryone, neznáš naši kulturu. Nedokážu probudit své vnitřní dítě, když sleduji naše zprávy.“ Jak často jste jako dítě sledovali zprávy? A odpověď zní: „Nevybavuji si, že bych je někdy sledoval.“ No, tak, vypněte zprávy a buďte dítětem! Nesledujte zprávy. Pokud vás zprávy deprimují, proč je sledujete? Pomáháte si nějak tím, že se na ně díváte? A vy odpovíte: „Ve skutečnosti ne. Jen chci být informován.“ Možná si na chvíli můžete vyhledat určité informace, se svou vlastní radostí a vlastními dětskými postoji – věci, které jsou plné míru, štěstí a navozují smích.

To je vnitřní dítě, o němž vám říkáme, že o něj můžete usilovat a dosáhnout. Je to katalyzátor pro veškerá uzdravení, která chcete, bez ohledu na to, o jaký typ uzdravení se jedná. Vaše pokojnost snižuje všechny vaše obavy a vytváří hrací pole, kde může začít uzdravování, které jen těžko může začít ve vašem životě plném stresu, strachu a obav. Probuďte a získejte své vnitřní dítě, drazí, a uvidíte, zda mám pravdu.

A tak to je.

Kryon

Zdroj: http://www.kryon.com – The Four Catalysts for Healing – Part 2 – MP3 – 14:27 min.

Pro všechny poutníky na Cestě Lásky do češtiny přeložila Jana S. (www.kryon.webnode.cz). Tuto českou verzi je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.

Další zprávy a informace od Kryona, Leeho Carrolla i českého překladatelského Kryonova týmu naleznete na naší facebookové stránce KRYON česky  Budeme rádi, když se k nám připojíte.

Kryonovy knihy

O všech těchto skutečnostech, o všem, co je a co tvoří lidský život, člověka či celé lidské společnosti, ve všech oblastech života, i v návaznosti na spojitost s životem Vesmíru, Galaxie, o tom všem Kryon láskyplně a otevřeně hovoří ve svých poselstvích, ale i také ve svých knihách, které prostřednictvím Leeho Carrolla uvádí na scéně lidského života s cílem napomoct ve vzestupu života planety a člověka do vyšší úrovně.

Informace o Kryonových knihách naleznete ZDE

Objednávat knihy můžete na adrese: Knihy-kryon@knihy-kryon.cz

Lhář

Země prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí krásní lidé,

hovoří k Vám Země. Vnímejte mou přítomnost v sobě, neboť k vám hovořím a žiji prostřednictvím všeho, co cítíte ve svém těle. Jsem s vámi neustále spojena, a proto mě vnímejte, neboť mám srdce, které bije, esenci, kterou chcete ve svém životě na Zemi tady a teď přijímat. Dovolte si být mnou přijati.

Jsem mnoha způsoby vaše matka, neboť vás vyživuji prostřednictvím těla, které vám patří. Jazyk vaší duše a jazyk vašeho těla je v podstatě jedním. Duše, váš vyšší zdroj vedení a pravdy s vámi komunikuje prostřednictvím vašeho těla. Lidské tělo není jen fyzickou věcí, kusem hmoty, je to živoucí energie. Samotné je oživováno a nese poznání, které přichází z mé duše. A tak, když se inkarnujete do pozemského těla, přinášíte sebou vlastní vědění duše, vlastní pochopení a vývoj a vléváte si ho do formy pozemského těla, které nese moudrost ze mě: moudrost o životě na Zemi, „zákonech“, které zde platí, o tom, jak zde energie proudí a pohybuje se.

Je zamýšleno, aby vaše duše vstoupila do spolupráce s duší Země, se mnou, s tou, která hovoří. Jsem pro vás nástrojem a vy mě můžete používat. Chci vám pomáhat, podporovat vás a učit vás důvěřovat hlasu svého srdce. Srdce je součástí vašeho těla, je však také bránou k duši. Vaše břicho je místem, kde žije vaše vnitřní dítě, které je vaší autenticitou, nejhlubšími pocity, emocemi a touhami, vaše břicho je taktéž bránou ke zdroji životní síly. Vnímejte tedy tělo jako skutečný chrám své duše, živoucí chrám.

Nejste sami, vašim nejbližším přítelem je vaše tělo. Chce vám poskytnout všechny informace, které pro žití na Zemi potřebujete. Chce vám pomáhat činit volby založené na tom, co vnímáte a cítíte uvnitř. Začít se spoléhat na moudrost svého těla je pro vás možná největší výzvou, neboť způsobem, jakým jste podmíněni společností a tradicemi minulosti, jste začali přemýšlet ze své hlavy a chcete z tohoto místa kontrolovat a řídit život. Živoucí moudrost vašeho těla však nemá být takto strukturovaná a uvážlivá, tělo má svou vlastní dynamiku.

Dnes bych vám chtěla říct něco o důležitosti naslouchání svému vnitřnímu dítěti a svým emocím, o rozlišení mezi emocemi, které jsou čisté a přichází od samotného vnitřního dítěte a emocemi, které nepochází přímo od vnitřního dítěte, ale jsou spíš překroucené a zdeformované myšlenkami z vaší hlavy. To jsou emoce, které prochází interpretací založenou na předsudcích z vnějších měřítek, které kazí a narušují funkci emocionálních signálů. To je pro vás velmi důležité, neboť uvnitř víte, že následovat své pocity je pro vás nejlepší.

Snažíte se orientovat na své pocity, na to, co vám hovoří vaše srdce, duše. Přesto tu zároveň existují všechny druhy odporujících emocí, skrze které nedostáváte jasnost a které vám už neumožňují následovat své pocity tak snadno, jak tomu bylo dřív. Ráda bych proto učinila rozlišení mezi emocemi, které vyvstávají přímo z čistoty vnitřního dítěte, a mezi narušujícími či interpretovanými emocemi, které mají jinou atmosféru, které jsou méně přímé a čisté a často kombinací hodnocení a potlačených emocí.

Žádám vás, abyste nyní šli ke svému vnitřnímu dítěti a umožnili, aby se objevil obraz, jak to nyní s ním nebo s ní vypadá. Vaše vnitřní dítě je spontánní, umožňuje svým emocím, aby byly spatřeny bez jakéhokoli filtru. Číst emoce dítěte není komplikované, můžete to získat pohledem na jejich malé tváře: hněv, zmatenost, úzkost nebo entusiasmus, radost, potěšení. To jsou hlavní emoce, které od dítěte přichází nefiltrované. Co se však stane, když je původní proud zablokován, potlačen nebo přesměrován vnějšími měřítky? Dítě je za primární emoce potrestáno, to se často odehrává už během vaší výchovy. Převážná většina rodičů neví, jak se vypořádat se silou primárních emocí, a tudíž přesměrované emoce nabírají svůj vlastní život a dochází ke zkreslení.

Dám jeden příklad: dítě cítí spontánní smutek. Existuje konkrétní příčina – něco nemůže mít nebo se něco děje – a dítě pláče, protože je nahněvané. Ukazuje svůj smutek prostřednictvím slz a zoufalství. Rodiče říkají: „Nemusíš plakat, protože…“ a dávají dítěti všechny druhy důvodů, proč věci nejsou tak špatné, jak si dítě myslí. Rodič, dospělý, se pokouší utlumit smutek namísto jeho přijetí. Pokud je smutku dovoleno projít, umožněno dítěti zklidnit se, pak dítě přirozeně najde způsob, jak nastolit rovnováhu. Smutek nebude trvat věčně, ale zdá se, že se dospělí emocí bojí a snaží se je pak okamžitě omezit nebo v zárodku utnout.

Co se však dítěti děje, když mu není umožněno projevit tuto emoci přímo nebo jen částečně? Dítě si spojuje s emocí hodnocení, neboť si začíná myslet: „Není dobré projevovat smutek. Být smutný vlastně není dobré. Neměl by být, je neakceptovatelný.“ Dítě pak tuto „lekci“ obsáhne a bude reagovat stejným způsobem, když bude znovu vyzváno, aby své emoce ovládalo nebo když bude pokáráno. Emoce nezmizí, je to živoucí energie, která nemůže být uvolněna prostřednictvím hlavy, a tak potlačené emoce zůstávají a vytváří v dítěti nepokoj. Namísto nevinné, spontánní síly, kterou emoce původně nesou, musí být nyní svrhnuta a jít „do hlubin“, což nakonec nese sílu nepokojnou nebo dokonce toxickou. Když je dítě neustále káráno a řízeno, aby systematicky skrývalo nebo kontrolovalo své emoce, pak se začíná v dítěti vytvářet nádrž pohřbených emocí a díky tomu pak dítě může nakonec projevovat narušené chování.

Emoce se chce projevit sama přirozeně a opravdu to není problém, který je třeba vyřešit nebo odsunout, je to přirozené vyjádření pozemského těla, vypuštění. Funkce tohoto vypuštění je velmi důležitá, aby se mohla nastolit rovnováha mezi tělem a emocí. Když zrušíte toto vypuštění, vytváří to v dítěti, a později v dospělém, vzorce emocí, které jsou blokovány silou hodnocení, která jsou neustále předávaná dítěti a nyní také dospělému. Emoce sílí a okamžitá síla emoci vzdoruje, aby ji zadržela. Může to být smutek, ale také hněv, strach nebo stud – může to být cokoli.

Když se tyto emoce zruší a není jim umožněno, aby byly prožité nebo vyjádřené, naberou jiný tón, jiný „náboj“. Dlouho zadržovaný hněv se může například stát toxickým, přeměnit se na hořkost a nenávist nebo na cynismus a dokonce i na depresi. V depresi jste schopni vidět nejzazší formu emoce, která byla otočena dovnitř a nikdy ji nebylo umožněno vyjádření ven. Osoba už nevidí zdroj původní emoce, neboť spojení s vnitřním dítětem je mimo jeho dosah. Pokud byste této osobě řekli něco jako: „naslouchej svým pocitům“, pak to pro ni bude velmi těžký úkol, neboť je odpojená od svého vnitřního dítěte. Mnozí z vás jsou touto osobou, která se naučila držet své původní emoce pod kontrolou, skrývat je, blokovat je nebo je předat k přezkoumání seznamu hodnocení, které vám říkají, co je dovoleno a co není. Naslouchat tedy svým pocitům není obvykle tak jednoduché nebo samozřejmé.

Jak učiníte rozdíl mezi čistými zprávami od svého vnitřního dítěte a vyrušujícími a zkreslenými impulsy sklíčeného dospělého, kterým jste se do jisté míry každý stal? Jak rozpoznáte mezi těmito dvěma impulsy rozdíl?

Běžte zpět ke svému vnitřními dítěti, které jste viděli na začátku, a vnímejte jeho přítomnost. Vnímejte na chvíli jeho nevinnost, neboť je velmi čisté a přirozené. Je citlivé a zranitelné, ale taktéž velmi silné a čisté. Umožňuje, aby se všechny emoce projevovaly jako přirozená síla, která jimi protéká a pak odvane.

Kde ve vašem těle vnitřní dítě sídlí? Na chvíli to vnímejte. Odkud hovoří a jak je slyšeno? Vnitřní dítě vás pozývá, abyste k němu poklekli s něžností. Dítě přirozeně vyvolává něhu, neboť je tak bezelstné. Nevinnost je pro dítě typická. Držte se tohoto obrazu nevinného a spontánního dítěte, které není ve vaší hlavě ale v srdci nebo břiše.

Nyní vnímejte, co se pohybuje směrem k tomuto dítěti zevnitř, když se spojíte se svou hlavou a hodnoceními, která jsou zde stále aktivní. Jaký druh proudů z vaší hlavy k tomuto vnitřnímu dítěti proudí?

V každém z vás stále žijí úsudky z minulosti, věci, kterým nedovolíte, aby byly přítomné, což vás činí myslet si, že to, co děláte by mělo být lepší nebo jiné. Jsou to ta nutkání, která jsou uvalena na vaše vnitřní dítě, výsledkem toho se dítě cítí v nepohodlí a nevítané. Tyto instrukce, které jste si vytvořili o tom, co nemůžete a co byste neměli cítit, stále žijí ve vaší hlavě, přestože nejsou v souladu s vaší emocionální realitou. Kdo tedy vyhrává? Vše původní emoce nebo diktátor ve vaší hlavě, který mění emoce na něco „nepřijatelného“?

To, co se děje v energetickém poli vaší hlavy, je lež, maskování vaší původní emoce. Tímto způsobem je vnitřní dítě vsazeno do vězení a izolováno, což činí spojení s vašimi pocity často velmi obtížné. Nejdříve si potřebujete uvědomit lež nebo lháře ve vaší hlavě a to volá po jisté jasnosti v chápání sebe sama. Protože to, co je ve skutečnosti lež, jste se naučili mít jako pravdu: „takto se musíš chovat, tak to nemá být, toto není dovoleno.“ Nejdříve tedy musíte odhalit lháře v sobě a to vyžaduje odvahu a jasnost mysli, neboť lhář ve vás přijal identitu, svůj vlastní život. Tato identita často určuje, jak se prezentujete vnějšímu světu, je to však maska, falešná persona, kterou jste vytvořili, abyste jako vyrůstající dítě přežili a abyste později zapadli do společnosti.

A tak jsou ve vašem životě dvě role, které zde nazývám „lhář“ a „původní dítě“.

Označením části vás jako „lháře” chci tento aspekt vás samých soudit, neboť je téměř nevyhnutelné, že existuje v každém, kdo vyrůstá způsobem, jaký jsem popsala výše. Přesto je to role, se kterou se počítá. Lhář vám posílá všechny druhy signálu, které vám říkají, co máte a nemáte dělat, lhář vás odrazuje od dělání určitých věcí a pokouší se vás přesvědčit dělat věci jiné. A někdy s ním souhlasíte, neboť si skutečně myslíte, že je to správné.

Proto, abyste nalezli, zda je něco opravdu pravdou, je extrémně důležité spojit se se svým tělem a pohlédnout na emocionální realitu vašeho vnitřního dítěte. Snažte se vnímat rozdíl. Pokud se přemlouváte do něčeho od lháře, není to tón lásky a jemnosti, je donucovací a má potřebu vnucovat omezení. Na druhou stranu, když sestoupíte z hlavy do břicha, realita dítěte se zdá být otevřenější, jemnější, nevinná a mnohem pevnější a spolehlivější.

Vnímejte tento rozdíl v energii: přesvědčivý, často netrpělivý proud ve vaší hlavě a jemnou, nevinnou, otevřenou a stabilnější energii dítěte ve vašem břiše. Pevně se nyní pro toto dítě rozhodněte, umožněte mu skutečně prožívat vše, co cítí, a vnímat sílu a hodnotu, když tak činí, i když nevíte, co opravdu potřebujete, když je dítě například velmi nahněvané, smutné nebo zmatené.

Nechejte dítě být a nesnažte se ho omezovat. Umožněte energii, aby na vás přirozeně působila prostřednictvím toho, co dítě cítí, a pokuste se vaši „hlavu“ odsunout, když tak činíte. Pak se dítěte zeptejte: „Co nyní ve svém životě potřebuješ, abys bylo šťastnější, radostnější, veselejší?“ Vezměte dítě do náručí a pak s ním splyňte do břicha. Je to posel života, přijímá informace z vaší duše a chce vám je předat v pozemské formě čisté emoce. Propusťte soudce ve své hlavě a důvěřujte tomuto dítěti. Vnímejte podporu Země. Já jsem duší Země a ráda bych vás zahalila láskou a silou. Pozývám vás, abyste znovu důvěřovali původní přirozenosti, která je čistá a nevinná jako zvířata, rostliny a květiny.

Moc vám děkuji za vaši pozornost.

© Pamela Kribbe
http://www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Tři děti

Země prostřednictvím Pamely

Jsem Matka Země a jsem mezi vámi. Jsem země pod vašimi chodidly. Jsem překypujícím sluncem, které září na stromy, rostliny, květiny a všechny elementy kolem vás. Jsem však také v této místnosti, v tomto místě. Vnímejte mě a k mému zachycení použijte obraz. Vnímejte mě jako ženu uvnitř tohoto prostoru, i když nezáleží na tom, jakou formu mi dáte. Vezměte první obraz, který k vám přijde, kde cítíte: „To je ona, to je Matka Země.“

Žádám vás, abyste vnímali moji radost, mé potěšení. V mé duši žije radost, kterou bych s vámi chtěla sdílet. Navzdory všemu, co se na mě a uvnitř mě – Zemi děje, v mém srdci je láska a radost. Vím, že existuje velký plán, že vše nekonečně plyne větším způsobem, a vím, že život je dobrý a spravedlivý. Je krásný takový, jaký je.

Ráda bych vás vzala ke spojení s touto základní radostí, kterou můžete cítit také uvnitř sebe: „Můj život je dobrý. Navzdory výšinám a pádům, které se objevují, navzdory těmto těžkým chvílím, jsem stále živá!“ Život skrze vás proudí a jak vámi proudí? Během těchto dvou dnů jsme mluvili o mužském a ženském, o proudu dávání a přijímání, o rozdílech mezi tím být s druhými a být se sebou. Objevili jsme, jak těžké je plně přijmout sami sebe, abyste dostali to, co skutečně potřebujete jak od druhých, tak od sebe. Tak moc popíráte sebe sama a začínáte si to uvědomovat. Přijímání je ženskou energií a ve vaší schopnosti přijímat existuje jistý blok, ve schopnosti být otevřeni a vnímaví k tomu, co k vám chce přijít od vesmíru, kosmu, světa, druhých lidí a také od sebe sama: vaší vlastní krásy a moudrosti.

Dnes bych ráda hovořila o části vašeho těla, kde je uložena největší bolest. S touto bolestí přichází neschopnost opravdu přijímat, hluboce přijmout sami sebe a stát skutečně „na svých vlastních nohách.“ Touto oblastí, je oblast vašeho břicha. Běžte tam nyní svým vědomím. Představte si, že je vaše vědomí šípem pozornosti a sestupte ze své hlavy skrze svou páteř do svého pasu a dokonce ještě hlouběji až dosáhnete oblasti pánve. Naplňte celé břicho energií svého vědomí. Vnímejte, zda dokážete cítit svůj podbřišek lehkým a jemným dechem. Nechejte svůj dech sestoupit do vašeho břicha a tam vnímejte svou vlastní sílu. Vnímejte, jak vás vaše břicho spojuje se Zemí.

Svým způsobem je nejnižším místem vašeho těla to, kde se vaše nejhlubší emoce samé odkrývají, a tak na něj zaměřte svou pozornost. Vězte, že zde můžete být přesně takoví, jací jste – všechny aspekty vás jsou přijímány. Vaše břicho je vlastně dutinou a pánev je jako mísa, která přijímá – nádoba – a já vás dnes zvu, abyste se tam setkali s částmi sebe sama, které se vám sami ukazují, a přijímali je jako děti. Ve vás jsou tyhle děti stále živé, jsou emocionálními spontánními částmi, které vám patří.

První dítě, které bych ráda pozvala, je dítě radosti. Ve vás všech existuje dítě, které je naplněno radostí ze života a chutí žít. Je to ta část vás, která chce být zde na Zemi absolutně. Chce se účastnit, má odvahu a smělost a dokáže si užívat vše, co mu život v lidském těle nabízí. Vnímejte, zda dokážete najít toto dítě v míse své pánve a vnímejte, co vám chce říct. Z čeho se toto dítě těší nejvíc? Říká vám něco o vás samých a o tom, co vy nejvíc milujete. Z čeho toto dítě čerpá svou lásku k životu?

Pozvěte k sobě toto dítě blíž. Představte si, že k němu natahujete svou ruku nebo kolem něj pokládáte paži, že ho vítáte a říkáte mu, že je potěšením ho mít, že víte, že vám může ukázat cestu k větší radosti a zábavě ve vašem životě. Toto dítě ví, že je tu, aby se cítilo živé a hluboce vnímalo každý aspekt života, aby si užívalo hojnosti ve všech oblastech vašeho života jako dítěte Boha. Toto dítě ví, že život je tu, aby se oslavoval. Není vždy o učení, růstu a vývoji. Život je tu jednoduše k žití jako dítě, které žije chvílí bez přemýšlení o budoucnosti či minulosti.

Pusťte toto dítě do svého života a břicha. Čiňte s ním pravidelný kontakt. Jakmile jste už jednou toto dítě viděli, můžete ho zvát do svého každodenního života častěji, zvláště v těch časech, kdy se bojíte nebo jste vystrašení, když jsou vaše myšlenky v budoucnosti nebo minulosti. Pak je čas zeptat se tohoto dítěte, co by právě v této chvíli rádo dělalo, teď právě v této chvíli. To pomáhá dítěte ukotvit se a vám zůstat s ním.

Nyní se chystáme pozvat další dítě, taktéž část Sebe sama, a tím je ustrašené dítě. Dítě, které do sebe nasbíralo mnoho strachů a nemá pro ně žádná řešení. Toto dítě je nositelem vašich strachů. Dítě je nevinné, dítě nestaví zdi, ploty nebo hranice, aby se chránilo. Prožívá strach přímo a plně.

Toto dítě chce být spatřeno. Chce k vám přijít, neboť potřebuje vaši pomoc. Jste rodičem tohoto dítěte: jeho matkou a otcem. Dovolte tomuto dítěti být zde a pohlédněte na jeho vzhled. Vnímejte v jeho těle napětí a stažení a vnímejte, co můžete a chcete pro toto dítě udělat. Poklekněte před něj, natáhněte k němu ruce a řekněte: „Pojď ke mě, se mnou jsi v bezpečí. Nemusíš se omlouvat za své strachy, já je chápu. Shoď je tu se mnou.“

Když tak činíte, vnímejte v této chvíli svou vlastní sílu. Jste schopni přijímat strachy tohoto dítěte. Jste schopni přijmout tyto strachy s vyrovnaností a neutopit se v nich. Můžete se zeptat, „Jak to tak může být, jak vím, zda dokážu tyto strachy překročit?“ Existuje část vás, která je větší než tyto strachy, která má odvahu a sebejistotu. Udržujte svou pozornost zaměřenou na oblast svého břicha a vnímejte pak, jak tyto dvě děti před vámi sedí. Obě jsou svým vzezřením tak nádherné, nevinné a čisté. Jedno není vyšší nebo lepší než druhé. Obě jsou součástí života.

Nyní jdeme k třetímu dítěti. Je to nahněvané dítě. Možná ho vnímáte se sevřenými pěstmi a rozzlobenými rudými tvářemi. Často jste ve svém životě potlačovali hněv, protože není dovolen, vámi, vašim okolím, vašimi pravidly nebo zásadami, které vás učili. Nyní však může existovat. Toto dítě se může svobodně ukázat a nezáleží na tom, proč je nahněvané nebo jestli má nebo nemá pravdu. Pointou je, že hněv je dovolen a že tohle nazlobené dítě může existovat.

Dovolte tomuto dítěti přijít k vám – pozvěte ho. Řekněte mu, že byste ho rádi poznali v úplnosti, že k vám patří. V tomto životě jste byli zraněni, cítili jste se odmítnuti. Byli jste zklamaní a možná také nespokojeni se životem a lidmi. Může to být spatřeno. Hněv a frustrace mohou být součástí vás, protože toto dítě vám přináší důležité poselství.

V oblasti břicha vám toto dítě umožňuje vidět, kde jste popřeli sami sebe, kde jste nedostali hlas, kde jste si nestanovili jasné hranice. Tohle je cenné dítě. Neignorujte jeho impulsy. Jen se zeptejte, co vám chce říct. Zeptejte se ho, co potřebuje, co by ho uklidnilo. Toto dítě vám pomáhá lépe chápat a zvládat energetické pole vašeho břicha. „Co chci? Jaké jsou mé potřeby?“ Tohle dítě má odvahu, odvažujete se ptát.

Dnes jsme viděli, jak se energie, obzvláště u žen, fixuje na dávání, pečování, vciťování se, být tu pro druhé a zapomínat na sebe. Dávat se na druhé místo z představy, že dávání je lepší než přijímání nebo že byste měli dávat, abyste byli přijímáni a milováni. To vás ze svého břicha odvádí a činí dítě ještě zlostnějším. Tohle dítě má pravdu, protože něco je v nerovnováze, něco je vychýlené. Nemusíte tolik dávat. Jak znovu nastolíte proudu dávání a přijímání rovnováhu? Tak, že zůstanete ve spojení s dětmi ve svém břiše – se všemi třemi – s dítětem hněvu, dítětem strachu a dítětem radosti.

Někdy si můžete všimnout, že dáváte ze strachu, že nechcete být druhými odmítnutí, abyste zachovali harmonii. Existuje mnoho motivů strachu. Ve chvíli, kdy si všimnete, že dáváte právě z tohoto místa strachu, obraťte se k vystrašenému dítěti a řekněte mu: „Nemusíš to dělat. Můžeš přestat dávat. Postarám se o tebe, nejsi samo. Jsi se mnou v bezpečí a v pořádku.“ Uvědomujte si tuto dynamiku strachu: strach ze samoty, strach z odmítnutí. A také si všímejte, že když dáváte příliš, můžete se cítit vyčerpaní, prázdní a bez vitality.

Dítě radosti ze života, dítě potěšení, může být pro vás taktéž ukazatelem. Učiňte zvyk z ptaní se: „Co bys rádo? Co by pro nás bylo dobré dělat?“ Není totiž chybou nebo sobectvím darovat si tuto radost. Radost ze života a štěstí jsou jistou známkou vnitřního vývoje. Pochopitelně jde tato představa proti tradicím, se kterými je spiritualita spojována jako například být seriózní, starostliví, svědomití, zodpovědní – se všemi těmito těžkými mužskými rysy. Vraťte se k dítěti ve svém břiše, které má spojení s opravdovou spiritualitou, s ukotvenou spiritualitou.

Vnímejte nahněvané dítě, to, kterého se bojíte. Zvláště ženy s ním budou mít potíže, protože jde proti starému obrazu ženství, kde byly ženy sloužící, blahosklonné, dávající, pečující, milé a půvabné. Existuje tabu vůči tomuto nahněvanému dítěti. Ale právě tohle dítě vám může dát tak mnoho. Pomáhá vám uvědomit si, když jste sami sobě nevěrní. Pomáhá vám uvědomit si svou vlastní hodnotu a to, kde jí ubližujete. Proto, když ve svém každodenním životě cítíte hněv nebo se cítíte slabší, když jste podráždění nebo nespokojení, přivítejte ho. Nestavte se zády k těmto pocitům, neskrývejte je, abyste udrželi mír jen proto, že je to nepříjemné – běžte skutečně k nim. Zeptejte se dítěte uvnitř sebe, co ho zlobí: „Dej to do slov, ukaž mi to.“ A to, co vám říká berte vážně.

Často čekáte na zprávu od své duše, abyste v životě nalezli cestu. Vaše duše však promlouvá skrze tyto děti, prostřednictvím vašeho břicha, které je ukotvené, silné a spontánní. Neustále dostáváte informace prostřednictvím proudu pocitů ve svém břiše, prostřednictvím svých emocí a skrze své vnitřní děti. A volám na vás: „Berte je vážně!“

Nehledejte své odpovědi příliš „vysoko“. Když jste příliš chyceni v proudu srdce, je snadné spadnout do pastí dávání v té míře, o které jsme spolu už hovořili, která je vyobrazena starými stereotypy a starými obrazy ženské energie. Učiňte spojení s těmito čistými emocemi ve svém břiše: strach, hněv, radost, entusiasmus, inspirace. To jsou skuteční průvodci, které hledáte. Kvůli svým tradicím, jako jsou utiskující formy náboženství, jste na tyto děti ve svém břiše zapomněli.

Tohle je čas pro změnu: vytváříte novou historii. Rozbíjíte stará tabu a za to si vás vážím. To je důvod, proč tu na Zemi jste, jak pro změnu kolektivní energie lidstva, tak pro sebe, vrátit právo oblasti svého břicha a být pravdiví k lidství, které všichni navzájem sdílíte jak ženy, tak muži. V mužích je vnitřní dítě také potlačené. Zraněná ženská energie, postihuje jak muže, tak ženy.

Ještě jednou pohlédněte na tyto tři děti ve svém břiše a slibte jim svou oddanost a obětavost. Představte si, že se se všemi třemi dětmi držíte za ruce. Vnímejte proud této energie. Vnímejte, co vám dávají: svou nevinnost, svou životní sílu, pravdu, kterou hovoří a svou jasnost. To je vědění, které vám skutečně pomůže.

Vnímejte také to, co dáváte vy jim. Když tu pro ně skutečně jste, vnímají vás jako svého průvodce, svou podporu a obhájce, toho, kdo jim naslouchá a kdo je tu pro ně. To je to, co jim dáváte, a jsou šťastní, že to mohou přijímat. Cítí se uznaní a ocenění.

Děkuji za vaši přítomnost.

© Pamela Kribbe
http://www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
http://www.jeshua.cz

Nebe a Země patří k sobě

Země prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí lidé, jsem hlas Země.

Všechny vás zdravím z místa spojení a jednoduchosti. Spojte se se mnou: se zemí pod vašimi chodidly, se stromy a trávou, s kameny a celou přírodou kolem vás. Je kolem vás jako energie, kterou přijímáte a která vyživuje vaše buňky. Je to místo, kde může původní zemská energie existovat, kde je pro ni místo.

V lidské společnosti existuje mnoho energií, které jdou proti původní energii Země. Ty, které jdou proti, vyvstávají z procesů myšlení a pokouší se na Zemi život krotit. Tyto mentální energie se staly pro všechny z vás tak všední, že se staly téměř vaší druhou přirozeností. Jen jako malé dítě jste měli přímé spojení s tím, co bylo nejpřirozenější.

Žádám vás, abyste si nyní připomněli toto přímé, přirozené spojení se svým tělem, nikoli se svojí hlavou. Sestupte svou pozorností hluboko do svého těla, ze své hlavy a běžte dolů ke svému srdci a břichu. Představte si svou pozornost jako lehké bílé pírko, které se pomalu dotýká všech částí vašeho těla: vašeho srdce, paží a rukou, vašeho břicha, nohou a chodidel. Uloženo ve vašem těle je připomínkou jednoduchosti a čistoty. Tělo si pamatuje, ukládá stará zranění a traumata do buněčné paměti, ukládá však také primární vzpomínky jednoty, spontaneity a přirozenosti.

Žádám vás, abyste se nyní spojili se svou primární pamětí. Vnímejte před sebou dítě, dítě, kterým jste kdysi byli, nebo jen vzhled dítěte, které je šťastné, bezstarostné a v harmonii s přírodou. Když se cítíte šťastní a bezstarostní, neuvažujete neustále o tom, zda máte něco udělat, zda to, co cítíte, je správné, jaké budou konečné důsledky, nebo co by se mohlo stát nebo pokazit. Mentální síla ve vás neustále zasahuje a omezuje spontaneitu, která je tam taktéž a chce vycházet z primárního zdroje k vaši ztělesněné duši.

V každém z vás existuje spontánní proud. Vaše tělo nese tento proud v každé své buňce a obsahuje mou energii – energii přírody. Energie vaší duše a energie přírody se spojují v buňkách vašeho těla. Jsou však zahaleny vrstvami naučených způsobů myšlení, jež jsou poháněné strachem.

Představte si, že buňky vašeho těla byly původně plné tvořivého světla, které je spojené jak se Zemí, tak s vaší duší. Dvě energie Nebe a Země nemají žádný problém vzájemně se nalézt, jsou k sobě přitahovány a patří k sobě. Jsou to lidé, kteří vytvořili umělé rozdělení. Tyto dvě energie se vám mohou jevit jako vyšší a nižší, avšak ve vaší původní povaze toto rozdělení neexistuje. Tančí spolu, energie vaší duše a energie Země. Pokuste se vnímat toto spojení ve svém těle ještě jednou. Vnímejte tekutost světla, které je živé ve všech vašich buňkách a je plné informací z energie, která vám pomůže najít cestu.

Dítě, které jsem vás požádala přivolat svou představivostí je Poslem sjednocených energií světla Nebe a Země. Nyní se tohoto dítěte zeptejte, zda má pro vás nějakou zprávu. Nechť k vám tato zpráva přijde způsobem, který dítěti příšluší. Zpráva nemusí být ve slovech. Není to mentální energie, kterou vám chce dítě uvnitř vás poslat. Energie dítěte je velmi živoucí a říká vám, kde jste zůstali lapeni ve starých zvycích a myšlenkách.

Nechejte toto dítě s jeho energií jít na místo ve vašem těle, které potřebuje tuto energii nejvíc, místo, kde se vaše energie zablokovala tím, že vás dočasně přemohl strach. Strach způsobuje převzetí mentálních procesů, které se pak budou snažit řídit a kontrolovat mechanismus života, aby vás ochránily a přežily. Tato reakce však nikdy nesytí vnitřní dítě, nevyživuje proud života, kterým ve své podstatě jste. Vede k potížím ve vašem fyzickém těle nebo k nespokojenosti a bolestem ve vašem emocionálním těle.

Rozpoznejte závoj, který jste na sebe hodili: závoj strachu, přílišného přemýšlení, nedůvěry a možná nedostatku víry. Vnímejte, zda dokážete pozorovat tento závoj ve svém těle: nějaká šedá nebo tmavá místa, která ovládají vaši energii a ta nemůže svobodně proudit. Dívejte se na toto temné místo a uvědomte si, kdo jste. Nejste svým vnitřním dítětem, ačkoli vaše vnitřní dítě žije uvnitř vás. Jste vědomím, které toto dítě podporuje a které činí volby, zatímco dítě uvnitř vás je pocitovou částí. Je to ta část vašeho života, která proudí a touží po seberealizaci, ta část, která vás potřebuje – vaše Já, tvořitel uvnitř vás, vědomí uvnitř vás – aby se skutečně plně projevila.

Dítě ve vás je jako jemná, krásná květina, která potřebuje, abyste ji milovali a pečovali o ní, potřebuje, abyste ji chápali. Jste pečovateli a strážci svého vnitřního dítěte. Život vám dal toto dítě – vaši spontaneitu, touhy, tvořivost – a vy jste tvořitel, který má na výběr. Můžete nechat své vnitřní dítě zahalené závojem a být utlačeni strachem ze společnosti, která vás přemohla, když jste se narodili. Máte však také sílu tyto strachy a přílišné přemýšlení prolomit.

Chopte se své hluboké síly vědomí. Vědomí není o přemýšlení, je však ochotou být zcela přítomné a nevzdalovat se od své bolesti, od svého vnitřního dítěte – vidět jak dary tak bolest, která v dítěti je. Žádám vás, abyste své dítě vnímali čistě, a když tak činíte, částečně mizí závoj, který vás obklopuje. Vnímání toto dítě oživuje a probouzí, toto dítě pak cítí, že tu může být.

Vnímejte velmi jasně zprávu tohoto dítěte a vnímejte svou vlastní ochranou sílu. Jste schopni rozlišit mezi strachem a láskou, mezi dusivým útiskem a skutečnou svobodou a spontaneitou. Povolte svou vlastní dětskost, svou vlastní spontánnost a nevinnost a vše, co z toho pochází.

Může to však ve vás vyvolat úzkost, protože jste se ještě nenaučili tomuto procesu důvěřovat. Bylo vám říkáno, že musíte směřovat k budoucnosti, že máte předvídat, co špatného by se mohlo stát, že nemůžete jen tak jít dopředu a být sami sebou, že existují nebezpečná ohrožení.

V tomto způsobu myšlení je však mnohem větší hrozba. Potlačuje vaši původní tvořivost a způsobuje, že máte o sebe strach tím, že způsobíte svůj rozpad. To je pro lidi největší nebezpečí, protože tento rozpad může způsobit destruktivní chování. Vytváří skutečný chaos, protože uvnitř lidí už neexistuje jednota, není zde střed.

Přemýšlení vám nikdy nepomůže být ve středu. Váš skutečný střed je ve vašem břiše, kde jste spojen se mnou, se Zemí. Vnímejte energii Země, která tam proudí. Pusťte se a odvažte si důvěřovat. Život je dobrý a chce vás přivést k sobě – k důvěře k životu.

Děkuji mnohokrát za vaši přítomnost a pozornost.

© Pamela Kribbe
http://www.jeshua.net

překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Plně člověkem a plně božský (Atlantida – Egypt – Nyní)

Jeshua prostřednictvím Pamely (Egypt, Prosinec 2017)

Drazí přátelé, já jsem Jeshua, jsem Váš přítel a bratr. Prosím, vnímejte nyní své spojení jako skupina. Jste tu spolu z nějakého důvodu. Jak zde navštěvujete staré chrámy a hrobky, staré vzpomínky se probouzejí. Některé z těchto vzpomínek jsou bolestné a znepokojující. Bolestné vzpomínky jsou energie, které jsou stále součástí vaší duše a hledají rozřešení, osvobození. Můžete být jejich osvoboditelé. Když jste společně se stejně smýšlejícími dušemi, pomáhá to. Neexistuje nic více uklidňujícího, než vnímat uznání a pochopení druhou lidskou bytostí, která je s vámi v této pozemské realitě. Ani andělé nebo průvodci vám nemohou poskytnout takový druh útěchy, který cítíte v přítomnosti stejně naladěných přátel. Je to velmi drahocenné, když se setkáte na Zemi se svou rodinou duše. Můžete se vzájemně podporovat, a když tak činíte, přinášíte na Zemi novou, osvěžující energii. Vnímejte, jak skrze vaše srdce proudí energie, jste spojení. Když cítíte tuto sdílenou energii, připojte ji k Zemi, umožněte Zemi, aby se připojila k vašemu znovusjednocení.

Rozvinuli jste od dnů pradávného Egypta mnohé. V té době vstupoval na tuto zemi vesmírný impuls a, jak jsem řekl dříve, vy jste byli uvnitř tohoto impulzu. Nejvyšší část vás, nejzasvěcenější a nejvyvinutější část k tomu přispěla z úrovně duše. Tato vaše část miluje Zemi a lidstvo chová v lásce. Jste pro lidstvo a Zemi téměř jako rodič. Lidstvo v té době přesto nemohlo plně integrovat či obsáhnout vaše poselství, energii. Proto jste se rozhodli přijít dolů na Zemi, znovu se inkarnovat a pochopit zevnitř nesnáze, hustotu a dualitu Země.

Část vás do té doby již svoji cestu dokončila. Před pradávnou civilizací Egypta existovala jiná civilizace zvaná Atlantida a vy jste v ní byli hluboce zapojení, abyste v ní vyjádřili své vědění. Uvnitř vás existovala velká ctižádost, ale také nepochopení lidského života a lidských emocí. Lidské srdce uvnitř vás nebylo ještě probuzené. Ke konci Atlantidy, když se věci vymkly z rovnováhy a byly katastrofy a zkáza, se však vaše srdce otevřela. Byla to chvíle hluboké krize, ale umožnila vám sestoupit, sestoupit dolů do oblasti vašeho srdce. Zatímco předtím jste byli více zaměření na mentální síly, mysl a korunní čakru, na konci Atlantidy se energie vaší duše probudila na mnohem hlubší a více inkarnované úrovni. Ve vašem srdci se zrodila energie lásky a také energie pokory. Uvědomili jste si, že jste věci příliš nutili, tlačili a že musíte vskutku kleknout na kolena a uctít skutečnost být člověkem. Chtěli jste pak (po zániku Atlantidy) poslat do Egypta energii lásky, soucitu a moudrosti. A jak jsem již pravil, začali jste zde žít své lidské životy. Bylo však velmi těžké sloučit svou vyšší a rozvinutou část s velmi hrubou a hustou povahou reality.

Vnímejte tyto útrapy, tuto bolest, kterou jste z těchto starých časů utrpěli. Byli jste průkopníky vědomí a často jste se cítili jiní a osamělí. Vnímejte tuto osamělost, tento pocit odpojení. Vnímejte svou odvahu a pokoru, kterou jste potřebovali, abyste to vzali na svá bedra. Žádám vás, abyste tyto staré vzpomínky oslovili, neboť chtějí být uzdraveny.

Jste opět tu a jste nyní pohromadě. Představte si, že uprostřed tohoto kruhu je kámen, velký kámen. Kámen je chladný a těžký. Obsahuje bolest vaší osamělosti a temnotu, pocit oddělení, který jste cítili v předešlých životech. Vnímejte také, kolik je uvnitř tohoto kamene lásky, která nemohla být vyjádřena a pocítěna v minulosti.

Žádám vás, abyste nyní poslali lásku ze svého srdce do tohoto kamene uprostřed. Můžete vnímat zlaté paprsky světla, které do kamene vstupují a zahřívají ho zvenčí. Tato bolest chce být vyléčena, je připravena na to, aby byla vyléčena.

Uprostřed tohoto kamene je dítě. Je to vaše dítě. Je to část vás, která chce žít a svobodně se vyjádřit, neučinila tak však velmi dlouhou dobu. Nyní cítí zlaté paprsky vašeho srdce – probouzí se.

Prosím, vnímejte, jak se toto dítě probouzí a kámen se proměňuje v drahokam s mnoha, mnoha zářivými barvami uvnitř. Je jako duha. To je váš dar Zemi. Země vám ho chce dát zpět: přijměte její energii. Vnímejte dítě uvnitř tohoto kamene, je to část vás všech. Vnímejte, jak k vám přichází. Konečně našla svého rodiče. Vaše vyšší já může nyní sestoupit na Zemi.

Dovolte tomuto dítěti, aby do vás vstoupilo a umožnilo vám se s ním spojit. Vnímejte, co od vás potřebuje. Jakou energii potřebujete v této chvíli ve vašem životě ze všeho nejvíce?

Když toto dítě uvnitř vás ctíte, znamená to, že ctíte život a ctíte to, že jste člověkem. Jste připraveni pohnout se za tento cyklus životů, ve kterém jste byli rozděleni mezi vyšší a vaši nižší, lidskou část. Žijte jako dítě. Žijte spontánně s otevřeným srdcem. Můžete skutečně důvěřovat svým instinktům. Nemusíte je neustále posuzovat a srovnávat je ze duchovního hlediska. Vaše spiritualita sestoupila, vstoupila do vašeho srdce a nyní se chce plně zrodit a integrovat se v oblasti vašeho břicha, nižších čaker. Tohle je poslední krok.

Tolik váháte a máte tolik výhrad, abyste nechali svoji energii zcela sestoupit. A tak ji nyní vnímejte. Dovolte jí sestoupit, dovolte sestoupit energii vaší duše do svého břicha, kořenové čakry a přes celé nohy až do vašich chodidel. Spojte se se Zemí. Důvěřujte svým emocím, své představivosti. Jste tu, abyste nyní zažívali radost a lehkost. To je léčivá energie, kterou hledáte. Stali jste se tak citlivými, a když spodní čakry nejsou plně ukotveny, když tu nejste zcela přítomni, vaše citlivost vás může ponořit do vnějších energií. Vaše srdce může být příliš otevřené, vnímat příliš zodpovědnosti, vstřebávat příliš energií od druhých lidí. To není nyní vaše poslaní. Je o návratu do svého dokonalého já. Nebýt již oddělenými, ale být lidskými bytostmi, respektovat se, respektovat své hranice a z toho respektu k sobě a z vědomí hranic můžete skutečně jednat ze srdce.

Vnímejte se nyní na chvíli silně ve své kořenové čakře, základně vaší páteře. Propusťte všechna energetická lana a připojení k vnějším věcem či energiím. Buďte se sebou.

Představte si kolem sebe posvátné místo. Je to váš domov. Je to to, kým jste a kým jste se skrze tuto dlouhou cestu stali. Dýchejte do tohoto místa. Vnímejte se chráněni vaší vlastní energií. Zůstaňte v tomto místě kdekoli jste, kamkoli jdete. Uvnitř tohoto místa, jste božští a také plně člověkem. Jste dokonalí.

Děkuji, že jste tu se mnou byli. Jsem s Vámi.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Semínka celistvosti uvnitř Vás si přejí vyklíčit

Jeshua prostřednictvím Pamely (Egypt, prosinec 2017)

Drazí přátelé, já jsem Jeshua. Jsem tu, abych s vámi dnes oslavoval. Ctím vaše duše a vidím ve vás všech velkolepost. Přišli jste sem do Egypta, abyste se znovu spojili s hlubší částí své duše. Je to vaše vyšší bytí, vaše vyšší vědomí, které hledáte, abyste ho vyjádřili a zprostředkovali Zemi. Není žádná náhoda, že jste zde právě v tomto čase, protože existuje touha, toužení ve vašem srdci spojit se s tím, kým skutečně jste. Často se cítíte zlomení či nekompletní. Jako byste neměli plný přístup ke svému vnitřnímu vědění a své tvořivé síle. Vzpomínáte si někde hluboko, jaké to bylo mít tuto tvořivou sílu a toto vnitřní vědění a proto ho stále hledáte.

V dnešním světě jste díky výchově a vzdělávání, které přijímáte, od svého vnitřního já odvráceni. Rozvinuli jste osobnost, která je zaměřená převážně na vnější svět a společnost. Vy jste však probuzené duše a nejste schopni plně zapomenout na to, kým ve skutečnosti jste. Proto se uvnitř cítíte rozpolcení a většina z vás to cítila již od dětství. Abyste plně vstoupili do skutečného já, potřebujete se osvobodit nebo se vzdálit od sebe sama, od mnoha představ, které jste se naučili. Potřebujete učinit krok zpět nebo se rozloučit se způsoby, ve kterých jste vyrůstali. Často se necítíte dobře s druhem vzdělání, které jste přijali nebo s pracemi, které vykonáváte. Část vaší duše, která vás volá vás vede pryč od běžných způsobů přemýšlení, od lidské společnosti. Tak se zdá, že volání vaší duše vás vede do prostoru osamělosti a separace. Chcete být vyživováni druhem energie a vibrace, která se zdá být v tomto světě nedostupná. Když vstoupíte do tohoto prostoru osamělosti, který je ve vašem životě časem nevyhnutelný, jste hluboce vyzýváni. Přesto je tento prostor samoty, pocitů odlišení od hlavního proudu vědomí branou do vědomí jiné úrovně.

Nyní vás žádám, abyste se spojili s částí vás samých, která se necítí dobře, která nesouzní s realitou, v které jste. Vnímejte, jak se cítíte nepochopení, jak jste během svého života postrádali uznání druhých lidí. Vnímejte svou vlastní samotu. Často jste se snažili s touto samotou bojovat a hledali odpovědi uvnitř světa. Nyní vás žádám, abyste byli plně přítomní a uvědomili si svoji osamělost v sobě. Běžte dovnitř svým vědomím a vnímejte své tělo zevnitř. Vnímejte smutek ve svém srdci z vašeho odpojení od jednoty, celku. Existuje část vás, kterou můžete nazvat svým vnitřním dítětem, které se cítí uvnitř této reality neuvěřitelně ztracené a zmatené. Je velmi důležité, abyste toto dítě znali a spojili se s ním. Spojte se tedy s ním a vnímejte uvnitř svého těla, kde se nachází.

Toto dítě uvnitř vás je velmi citlivé. Je laskavé a soucitné a vidí a ví spoustu věcí. Je to dítě vesmíru, které cestovalo mnoho, mnoho životů. A aby toto dítě skutečně prožilo život, muselo propustit hlubší zdroje vědění. Když začínáte svou cestu jako duše, když se začnete inkarnovat do životů, propouštíte jistou část sebe. Vy se jistým způsobem od sebe oddělíte. To je původní zranění oddělení. To je ta trhlina uvnitř vás. Dětská část vás je velmi odvážná. Je zvědavá a dobrodružná a vášnivě miluje život. Je však také občas nevědomá a naivní. Potřebuje vaše vedení. A tak se se svým vnitřním dítětem nyní spojte, s touto nejdrahocennější částí vás – je to život sám. Dítě ve vás představuje dualitu: emoce uvnitř vás, které proudí nahoru a dolů, pochyby, strachy, radosti a boje… je jako oceán pocitů uvnitř vás.

V této době, v tomto čase přeměny je vašim smyslem přinášet své vědomí tomuto dítěti. V chrámech, které jste tu navštívili, jste byli svědky, jak se na konci každého chrámu setkává nebe a země. V těch nejposvátnějších místech v každém chrámu se strop a podlaha symbolicky spojují a to znamená, že je to místo, kde se vědomí spojuje se životem, kde se jednota setkává s dualitou. A zde se původní zranění oddělení uzdravuje.

Představte si sami sebe , že jste uvnitř chrámu  – kterýkoli vám přijde na mysl – a jste v tomto posvátném místě, kde se nebe a země setkávají. Nyní vnímejte energii nebe, nebes nebo vědomí v horní polovině svého těla. Tohle je ta energie, která vám tak chybí. Je to energie jasnosti a vědění. Vnímejte, jak vám vstupuje do hlavy, ramenou a srdce. Je to energie, která drží vše pohromadě, všechny vaše životy. Dovolte svým buňkám se otevřít, jednoduše je požádejte, aby přijaly tuto energii domova. Nadechněte ji dovnitř a vstřebejte ji do sebe, do buněk svého těla. Je tu velmi přítomná. Nemusíte být uvnitř chrámu, abyste se s ní spojili, pokud jste však dotknuti touto energií v chrámech, může vám pomoci vzpomenout si a spojit se s ní. Tato kosmická energie je něco mimo vás. Jak jsem řekl dříve, je to vskutku základní část vás samých. Nyní máte opravdu možnost tuto energii přijmout a ztělesnit ji. Nyní je čas přesunout se za dualitu. Bylo velmi důležité, abyste byli mnoho životů doslova ponořeni v dualitě a ve všech emocích, které to přináší. Museli jste skutečně prožívat život bez vědění a poznání. Nyní jste však připraveni posunout se dál. A to neznamená, že odmítáte dualitu, neznamená to, že posíláte pryč své vnitřní dítě. Namísto toho ji přijímáte a  pak… přichází nejkrásnější tanec stvoření.

Vnímejte energii země, energii vnitřního dítěte ve spodní polovině svého těla, zvláště ve svém břiše. Toto dítě hledá vedení a chce být obklopeno vědomou částí vás samých. Přišlo nakonec cyklů životů, ve kterých bylo ponořeno v pozemském životě. Chce být pozvednuto. Představte si tedy nyní, jak kosmické vědomí, které je v horní polovině vašeho těla přichází dolů z vašeho srdce do břicha. Na vaší cestě růstu existuje jistý druh síly a synchronicity. Tajemstvím je, že toto dítě se otevře vedení vašeho vyššího já, když dokončilo cyklus prožitků. Ve vašem každodenním životě zažíváte tento konec cyklu, když se (konečně) odevzdáte, skutečně odevzdáte tomu, co je. V této chvíli odevzdání, která je často chvílí nevědění, ale přijetí, se otevíráte vyššímu vědění, které nepochází z mysli. Mnoho z vás je připraveno se odevzdat. Ve skutečnosti je to často v případě, kdy je zranění z oddělení velmi intenzivní,  intenzivní jako spalující bolest, právě tato neúprosná bolest otevírá možnost se odevzdat. Když dosáhnete extrémů duality, jste téměř za ní. Prosím, pamatujte na to, když prožíváte hlubokou bolest. Není to konec cesty. Je to přechod, ale vaše lidské oči nedokáží za tuto temnotu vidět. Nedokážete nalézt skutečné naplnění uvnitř světa duality.

Nyní si představte, že vědomá a vesmírná část vás se spojuje s vašim vnitřním dítětem, emocionální a citlivou částí. Jen si hravě představte, jaké by to bylo a co by se mohlo vašemu dítěti stát, když se tyto dvě energie spojí v dokonalé harmonii. Možná začnete vidět nádherného anděla tančícího na zemi. Vnímejte, jaké energie by se mohly uvnitř vás uvolnit, když jste plně spojeni s oběma – nebem i zemí. V tomto stavu jste zajedno se sebou a milujete bytí na Zemi. Vnímejte, jak tyto energie proudí nahoru a dolů, zespodu nahoru. To je váš smysl, přinášet tyto dvě energie dohromady. Je to čistý akt tvoření.

Nyní to může vypadat jako obraz budoucnosti, já vás však žádám, abyste vnímali tento příslib, příslib celistvosti a tvořivosti uvnitř sebe.

Dobře se podívejte na to, kdo v tomto stavu tvořivé rovnováhy jste a nyní se zeptejte této bytosti, tohoto vašeho budoucího já na vedení nebo radu. Co je pro vás nyní důležité vědět?

Vnímejte hlubokou moudrost uvnitř tohoto vyššího já a podívejte se do jeho nebo jejich očí.

Přijměte jejich požehnání.

Uvnitř nesete krásu a moudrost, kterou si ani nedovedete přestavit. Skutečně ve vesmíru vytváříte něco nového. Když dokončujete tento cyklus životů, nevracíte se jen domů. Namísto toho zůstáváte dobrodružní a Domov vytváříte, vytváříte Jednotu ve velmi odlišných místech ve vesmíru. Jste skutečně obdivováni pro svoji odvahu a smělost. Ctěte sami sebe, důvěřujte a mějte víru v budoucnost. Domov je vždy uvnitř vás.

© Pamela Kribbe
http://www.jeshua.net

překlad: Denisa Vaňková
http://www.jeshua.cz

Spirituální význam života na Zemi

Jeshua prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí stejně smýšlející přátelé,

Hovořím k vám já, Jeshua. Jste mí bratři a sestry. Spojuji se s vámi jako rovnocenný, nikoli jako někdo, kdo je vysoce nad vámi, nýbrž jako přítel, kamarád. Vnímejte společný zdroj, prostřednictvím něhož jsme spojeni. Vnímejte, jak mezi námi proudí život, spojení, které léčí a které nás osvobozuje.

Mějte k sobě úctu stejně tak, jak máte k druhým v této skupině. Úcta znamená cenit si sebe tím, že si uvědomujete, kdo skutečně jste a co jste již na této cestě přijali, abyste byli v těle z masa a krve, tady a teď na této Zemi. Byl to skok důvěry a hluboko uvnitř vás je víra, síla, hluboké vědomí, díky kterému jste si zvolili tu být. Každý z vás řekl této inkarnaci, svému současnému životu „ano“. Ta chvíle, kdy jste vyřkli „ano“ byla založena na hlubokém vědění, přesto následkem starých vzpomínek ze zkušeností z jiných životů na Zemi vyvstaly pochybnosti. Tyto pochyby zahalily Vaše jasné a zřejmé „ano“ a způsobily jeho zahalení a zakrytí. Cítili jste se ztracení v tomto pozemském dobrodružství, sami a opuštění. Znám tuto bolest, neboť jsem ji prožil.

Příliš často jsem byl vykreslován jako svatý, osvícený, který věděl vše. Tak to však nebylo, znal jsem hluboké pochyby a strachy. Byly součástí mé cesty stejně jako ty vaše, a tak mě vnímejte v mé nedokonalosti, v mé rozpolcenosti. Když jsem žil na Zemi, byl jsem inspirován světlem, jehož jsem chtěl být svědkem, světlem, které bylo za slovy, které obsahovalo lásku, zázrak, krásu, humor a moudrost. Toto světlo nebylo ode mě, bylo však dáno skrze mě, tak jako je to ve vašem případě. Míval jsem však také chvíle hlubokého zoufalství skrz prožívání nedostatku pochopení od těch, kteří byli kolem mě, necítil jsem se uznán tak jako vy. Díky tomu jsem mohl dosáhnout k lidem, kteří byli velmi osamělí, zoufalí, kteří cítili bolest fyzickou i emocionální, k lidem, kteří se nacházeli ve spirituální pustině. Dokázal jsem tyto lidi pochopit, protože jsem uvnitř sebe prožíval emoce, nálady a myšlenky, které prožívali i oni.

Lidská zkušenost se všemi jejími výškami a hloubkami je nezbytná, aby tu vaše světlo zářilo. To, co nyní ve svém životě prožíváte jako temnotu, jako soumrak, jako překážku, to vše je součástí vaší cesty. Není to překážka, které byste se měli vyhnout. Je to spíš o schopnosti tyto věci přijmout a přinést jim světlo svého srdce stejně jako kámen, který může být osvětlen zevnitř a stane se překrásným drahokamem. To je úkol, ke kterému jste určeni: prožívat temnotu, pochopit ji zevnitř a pak ji osvětlit a podstoupit celou škálu lidských zkušeností. Obklopit ji vědomím a skrz na skrz je vnímat. Pak se v lidské bytosti probouzí Kristovská energie – a proto, aby se tak stalo, je nutné být člověkem. Tuto energii, tuto specifickou, jedinečnou sílu a zářivost Kristovské energie nemůžete rozvinout ve vysoce éterických říších, kde chybí odpor a hloubka lidského prožitku. Pohlédněte tedy na všechno, co Vás zdánlivě brzdí, čemu se bráníte, co vás odrazuje, obtěžuje a co můžete odmítat, jako na to, co je právě vašim osudem a smyslem, proč tu jste.

Je to magická zkušenost pomoct druhému člověku, aby se osvětlil zevnitř, a který se pak stává bytostí, skrze něhož se dějí zázraky. Existují příběhy, které hovoří o mých zázracích a náhlých fyzických a mentálních uzdraveních. Síla, kterou jsem však měl, nebyla kouzlem, nebyla mystickou zvláštností skrze kterou se děly zázraky. Mohl jsem dosáhnout k lidem, kteří na to byli zralí, kteří se chystali projít průlomem na vnitřní úrovni skrze mé hluboké pochopení jejich lidskosti. Nečinil jsem žádné soudy ohledně toho, kým byli, o jejich negativních či pozitivních stránkách, jen jsem tam byl. A existovali lidé, kteří ve svém kontaktu se mnou prožívali lásku a tato láska je učinila celistvými. Bylo to, jako by byla vyzvána jejich pravá přirozenost k náhlému probuzení a to se v takové magické chvíli stalo. Nebylo to něco, co jsem ve skutečnosti dělal, bylo to něco, co se dělo ve vzájemném působení mezi námi.

Fakt, že jsem byl otevřený, byl tím, co mi umožnilo přijímat Kristovské světlo a být schopný předat ho druhým. Tato otevřenost, o které hovořím je velmi často dosažena, když jako lidská bytost prožíváte krize. Předtím, než se skutečně otevřete Kristovskému světlu, jste obvykle lapeni ve všech druzích domněnek o tom, co by se mělo nebo nemělo stát, co by mělo nebo nemělo být. Jste plní představ a vzorců myšlení, které vytváří množství emocí a nálad. Z těchto představ a myšlenkových vzorců se snažíte utvářet svůj svět, svůj život, dokud nepředstoupíte před něco, co je tak obrovské, že nedokážete najít logický způsob, jak se tomu vyhnout. To pak všechny vaše jistoty, vaše představy a myšlenkové vzorce smete. Spadnete do hluboké díry a to může přinést ohromný strach.

Můžete to také nazvat „temnou nocí duše“ a je to děsivá zkušenost. Zároveň tu však existuje možnost, že se otevřete a uvědomíte si, že již nepoznáte „správnou“ cestu. Pak to nějaká vaše část vzdá, zatímco jiná část se otevře. Ta část, která to vzdává je obranná, vzdorující část, která si myslí, že to vždy ví líp, je to netrpělivost, která chce a vyžaduje v životě všechny druhy věcí. Tato část často odumře v krizích, a když jí dovolíte zemřít, světlo začne zářit zevnitř. Můžete tu vnímat, že prožívání krize, něčeho, co se zdá být už moc, má potenciál pro otevření se světlu. Je to velmi silná zkušenost, protože ta část, která umírá, nechce zemřít, chce vytrvat – odporuje.

Žádám vás, abyste připomněli vaší části, která je v rozporu s vašim světlem a je proti světlu obecně: světlo vesmíru, které chce proudit skrze vás. Něco ve vás se chce proti této možnosti chránit, a tak vnímejte, pokud můžete, otálení, když vás žádám, abyste si představili, že toto světlo vámi proudí snadno a svobodně, všemi vašimi částmi těla a ven do světa. Co ve vás tento obraz vyvolal? Dokážete tuto možnost připustit? Cítíte, že je to dokonce možné? Nebo je ve vás něco, co se chce chránit, zakrýt? Podívejte se na tuto chránící část a vnímejte ji před sebou jako hlídače. Zeptejte se sami sebe: „Proč potřebuji tento štít?“ Berte tuto obranu vážně, neboť něco ve vás cítí, že tento štít potřebuje. Respektujte tuto část v sobě, protože ochrana má vždy účel. Je tu, aby chránila vaši velmi zranitelnou část.

Jaká část ve vás nepřipouští světlo? Jaká část ve vás to zažívá jako žádání si příliš mnoho nebo jako ohrožující nebo dokonce nebezpečné? Přibližte se k této části velmi jemně jako byste tak dělali u dítěte. Vnímejte ji jako dítě, které je znechucené, dítě, které otočilo svou životní energii dovnitř. Přibližte se k tomuto dítěti velmi jemně a vnímejte, jak krásné je. I s touto extrémní zranitelností a obranou stále vyzařuje krásu. Poklekněte před toto dítě a obklopte ho svou velkorysostí a laskavostí. Poklekněte v jemném přijetí bez touhy dítě změnit nebo mu cokoli vnucovat. Tiše a uvolněně se s tímto dítětem posaďte a vnímejte, jak můžete nahradit tento štít. Doposud se dítě cítilo chráněné touto obrannou bariérou mezi vámi a vnějším světem, tento štít je však taktéž vaší ochranou před vašimi nejhlubšími pocity.

Požádejte toto dítě, jestli můžete místo tohoto štítu nahradit. Jen se ho zeptejte: „Dovolíš mi se o tebe postarat, jsi s tím v pořádku?“ Zeptejte se upřímně a otevřeně: „Chráním tě dostatečně?“ Nechejte ho svobodně hovořit. Možná řekne: „Ne, nejsem dostatečně v bezpečí, bojím se.“ Zeptejte se ho, co potřebuje, nebo co můžete udělat, aby se cítilo bezpečně. Dopřejte si čas, když tak činíte, protože můžete mít tento rozhovor se svým vnitřním dítětem znovu a znovu. Je to živoucí bytost, část vás, která nese mnoho lásky, a tak má spoustu lásky k rozdávání. Mělo by se však cítit na Zemi bezpečně, proto je vaše laskavost a loajálnost nezbytná.

Když jste vztyčili obranou bariéru, štít, abyste chránili své vnitřní dítě, už s tímto dítětem nejste vědomě spojeni, schová se vám. Odchýlíte se, například z bránění se, nebo se v jistém období ve svém životě zablokujete a nevíte, proč se tak děje. Můžete se začít hněvat, být zklamaní nebo znechucení, a když se tak stane, je to proto, že tu jsou v činnosti automaticky reagující vzorce, které stojí mezi vámi a vašim vnitřním dítětem. Obnovováním spojení s tímto zranitelným dítětem uvnitř a započetím rozhovoru zas a znovu, můžete postupně nalézt způsob, jak rozpustit tyto automaticky reagující vzorce – tuto obranou bariéru. Vyžaduje to však z vaší strany trpělivost a laskavost. Žádá se od vás pochopení, velmi hluboké pochopení, že tato vaše zranitelná část není překážkou, které se máte vyhnout nebo ji překonat a že by neměla být odstraněna.

Smyslem je, že prostřednictvím tohoto dítěte rostete tím, že ho zahalíte pochopením a láskou a pak se ve vás probouzí Kristovské světlo. Pryč jsou pevné představy, soudy a přesvědčení a věčné usilování a bojování pro něco, co si myslíte, že potřebujete. Namísto toho je ve vás nyní ochota a otevřenost, abyste se zas a znovu setkali sami se sebou prostřednictvím pozornosti a zájmu. Když si přestanete myslet, že už víte, co potřebujete a co je pro vás dobré, necháte se překvapit odpověďmi vašeho vnitřního dítěte.

Tohle je vaše cesta, neboť duše má něco, co se chce z lidské existence naučit. Někdy vidíte nebe, svět, kterému duše náleží, jako bezchybný svět, ale také jako místo, ze kterého jste byli vyhnáni. Byli jste pak přinuceni přežít v nedokonalém, často nepřátelském světě – na Zemi, kde vás stahovalo mnoho emocí, a to můžete vnímat jako trest. Říše, z které jste však přišli, svět vaší duše, také není dokonalý. Něco zásadního tam chybí, proto jste vždy s důvěrou skočili do inkarnace. Je to život sám, toto tápání a hledání, tento hluboký a intenzivní způsob prožívání – který je možný především tu na Zemi – skrze který se vaše pochopení, vaše trpělivost, porozumění a soucit stávají hlubokými a podstatnými. To je spirituální smysl života na Zemi. Můžete tu zažívat záblesky dokonalosti – často ve chvílích jednoduchosti nebo skrze vhled nebo zkušenost čistého potěšení a krásy – takové záblesky mají větší váhu, než být v nebeských říších roky v euforickém stavu.

Je zajisté nádherné být v atmosféře harmonie, s menším odporem a s menšími výškami a hloubkami, a vy po tom toužíte. Nepopírejte však krásu a hloubku spirituální hodnoty života na Zemi a toho, čím procházíte. Vezměte zkušenost, moudrost a objevy, které zde zažíváte, do říší světla a tyto říše díky tomu získají více hmoty a živosti. Je tu stále probíhající součinnost mezi říší Země a říšemi „na druhé straně“. Važte si svého života jako drahocenného. Jste stateční, jste nadaní, a tak uznejte své vlastní světlo.

Těším se z naší společné přítomnosti. Když jsem zde, ačkoli nejsem v těle, stávám se nějakým způsobem člověkem a znovu si připomínám, jaké to je, jím být. Břemena, ano, ale taktéž chvíle osvícení, přátelství a solidarity, které se dotýkají duše velmi hluboko. Pouta přátelství vybudované na Zemi zůstávají s duší a nadále působí navěky, tak drahocenný je život na Zemi.

Všem vám děkuji za to, že jsme byli spolu. Každého z vás ze srdce zdravím.

© Pamela Kribbe 2012
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Kořenová čakra

Země prostřednictvím Pamely

Drazí přátelé,

Já jsem Země. Miluji vás, jste moje děti. Pohybujete se na mém povrchu, zatímco jste zaneprázdnění tlaky svého každodenního života. Jdu za vámi a toužím vás pobídnout k tomu, abyste se vrátili do jádra toho, kým jste. Chci vás probudit k tomu, kým ve své podstatě jste.

Vy všichni jste na vnitřní cestě. Vaše duše chce plně sestoupit na Zem, spojit se s lidským tělem, žít a projevit se tu. Zatímco hledáte způsoby, jak překročit své lidství, vaše duše se snaží obsáhnout vtělení. Chce být člověkem, sestoupit plně na Zemi a vytvořit splynutí mezi duší a lidskou bytostí. To je na Zemi vašim smyslem.

Dnes hovoříme o kořenové čakře, energetickém centru vespod vaší páteře, čakře nejblíže Zemi a čakře, která je nejhlouběji Zemí ovlivněná. V mnohých z vás je v kořenové čakře usídlen strach. Kdybyste viděli kořenovou čakru většiny lidí na Zemi, pozorovali byste, že je křehká a neúplná, a někdy dokonce prázdná. Je to následkem toho, že mnoho lidí pochybuje o tom, zda jsou na Zemi doma. Pochybují, zda se tu mohou skutečně cítit bezpečně a vítaní.

Země je místem s potenciálem pro mnoho hojnosti a bohatství, a tím míním bohatství zkušeností pro vaši duši. Může tu být zažíváno mnoho radosti a inspirace. V současnosti je však na Zemi mnoho temnoty. Po mnoho staletí bylo lidstvo drženo v zajetí iluzí a strachů, které mohou učinit ze života na Zemi peklo. A tak se vaše přirozená moudrost zahalila. Objevuje se tu odcizení, které sahá až do jádra vašeho bytí.

Schopnost žít v opravdovém smyslu slova – žít v radosti a s inspirací – může přijít jen z přirozenosti. Vy jste se však postavili do protikladu přirozeného. Lidstvo se snaží vystupovat nad přírodu a tvrdohlavým a urputným způsobem se snaží vnucovat strukturu a pořádek do reality okolního světa. Tak to však nefunguje. Žijete uprostřed střepů obrazu starého světa, který rychle ztrácí svou platnost. Je to pohled na svět, ve kterém byli lidé organizátoři a manipulátoři okolního světa. Lidé se snažili ovládat přírodu ze své mysli a rozumu, a tím se sami sobě velmi odcizují. Lidé ztratili spojení s tím nejpřirozenějším v nich: se svými pocity, ztratili jednotu s živoucí realitou přírody, která je obklopuje.

Jakmile jednou ztratíte spojení se životem uvnitř sebe, ztrácíte spojení s životem venku. Objevuje se pak chlad a ztvrdnutí, které je možné pozorovat u mnoha lidských srdcí. V mnoha lidech je v kořenové čakře zřejmé, že nedokáží být kvůli strachu a potlačení, které se tu usídlilo, spojeni se Zemí živoucím a vitálním způsobem.

V předešlých poselstvích jsem hovořila o tom, jak duše sestupuje na Zemi. Velmi touží se tu inkarnovat a sestoupit do hmoty, do nejhlubší úrovně, aby mohla na Zemi přinést světlo a oživit hmotu zevnitř. Hovořili jsme o cestě skrze spodní čakry, cestě, která začíná v srdci a rozšiřuje se břichem: do solar plexu, do pupeční čakry a nakonec do kořenové čakry vespod vaší páteře. Kořenová čakra je tím, o čem chceme dnes hovořit. Jak můžete uzdravit tuto svou část, jak můžete uzdravit strach a pochyby, které tu sídlí? Jak můžete najít odpověď na otázky: „Mám právo tu být? Jsem tu vítán/a? Mohu dovolit svému světlu zářit až k nejhlubším úrovním, do jádra mého života?“

Jste zvyklí přizpůsobovat se vnějšímu světu, jež zahrnuje očekávání společnosti. Lidstvo však nyní potřebuje lidi, kteří chtějí podstoupit novou cestu a umožnit tak obnovení přirozenosti. A tím míním přirozenost ve mě – vaší matce, Zemi – a zvláště a především přirozenost ve vás. A to učiníte tím, že přinesete novou živost, a tak zatvrzelé a zamrzlé části ve vás roztají, zahřejí se a budou znovu plynout a téct.

Jak můžete uvnitř sebe tento proces uskutečnit? Jak můžete pozorovat, přijmout a propustit původní strach, který je uzamčený v kořenové čakře? Dnes bych ráda hovořila o třech způsobech, kterými tak můžete učinit.

Prvním způsobem je prožívání krásy přírody. Abyste jemným způsobem vrátili klid své první čakře, kořenové čakře, perineu – všechny názvy pro totéž centrum – a pobídli ji k otevření se, aby jste se cítili na Zemi doma, potřebujete v přírodě najít místo, kde se cítíte uvolněně. Místo, kde nasáváte krásu přírody: stromy, rostliny, květiny, zvířata, ptáci, oblaka, nebe, rytmy ročních období. Místo, které vás naplňuje úctou svojí atmosférou a krásou přírody.

Záměrně vyhledejte takové místo, a pokud zrovna nemůžete ven, dívejte se na rostlinu nebo vázu s květinami ve svém pokoji. Vždy je ve vašem okolí něco z přírody. Přijměte tuto přirozenou krásu a zároveň vnímejte, v čem tato krása spočívá. Nejedná se o povrchní krásu, ideál, který je určován druhými podle lidských standardů, co je krásné a škaredé. Spíše se jedná o krásu, která zpívá ze své vnitřní povahy. Je to život sám, který prožíváte jako krásu: je to jednoduchost a odevzdání, které proudí rostlinou nebo stromem, který je za jedno s ročními obdobími, je to pták, který zpívá, nevinnost zvířat, které si jdou hravě a jemně svou cestou – to vás dojímá.

To, o co vás žádám, je, abyste sami sebe rozpoznali v přírodě. Často se domníváte, že jste od přírody vyjmutí, že jste odděleni od harmonie a rovnováhy, kterou tu najdete. Vy jste však součástí přírody. Pokuste se to nyní vnímat, zatímco přijímáte krásu, rovnováhu a rytmus přírody, neboť to jsou kvality, které chtějí proudit i vámi. Vaše mentální aktivita může proti tomuto pocitu vysunout bariéry a říkat vám, že sem nepatříte, vy už však jste součástí přírody, protože žijete v těle.

Obdivujte své tělo, stejně jako když obdivujete něco v přírodě. Abyste tak učinili, potřebujete zažívat své tělo zevnitř a nikoli zvenku – jak by mělo vypadat a jaké standardy musí splňovat. Všechny tyto představy krásy stanovené společností jsou těžkým břemenem, z kterých trpíte a které jsou zinscenované a falešné. Jsou tak chladné a umělé stejně jako způsob myšlení, který je vytváří a nařizuje – nejsou skutečné!

Vždyť se podívejte na ptáky a na listy na stromech. Jeden není stejný jako ostatní, každý je jedinečný. Nesrovnáváte je, neporovnáváte jeden s druhým, jen jednoduše vnímáte přirozenou harmonii a rovnováhu, která vyzařuje z přírody, když procházíte lesem nebo jste na pláži. Jednoduchost přírody – tak, jak se odhaluje v celé své komplexnosti, když jí procházíte – to je to, co uklidňuje lidskou bytost. Nyní vnímejte, jak vy sami jste součástí tohoto proudu a této nevinnosti. Můžete být tím, kým jste: můžete být součástí přírody. Příroda se chce skrze vás taktéž odhalit radostnou a vyrovnanou cestou.

Pak pojďme učinit další krok. Nyní zaměřte svou plnou pozornost na své vlastní tělo. Můžete udělat toto cvičení – pokud to tak chcete nazývat – když jste doma nebo na nádherném místě v přírodě, což je možná ještě lepší. Zaměřte svou pozornost dovnitř a pak si představte, že jste právě tak součástí přírody jako krásný strom. Energie vámi proudí a tekutiny ve vás tečou a přesně ví, kam jít. Vaše srdce bije, vaše krev proudí a vše ví, co má dělat. I přesto, že je vaše tělo složitý organismus, všechny orgány vědí, co mají dělat, a přirozeně inklinují ke zdraví a vitalitě. Vnímejte, že jste zahrnuti v obnovovací a léčivé síle, která je přírodě vlastní. V přírodě je přítomno tolik léčivých proudů a všechny jsou vašemu tělu dostupné. Vaše živoucí buňky vědí, co potřebujete, protože vaše tělo je velmi moudrý organismus.

1801

Nyní si prohlížejte své tělo, jako by mělo svůj vlastní jazyk. Vaše duše se odhaluje právě skrze tělo a v něm, a to duše opravdu touží činit! Tělo není nic nižšího, něco podřadného. Tělo je obdivuhodná kniha, manuál duše. Nyní si představte, že jste tohle tělo dostali jako nádherný dar od Stvoření. Vnímejte úctu Stvoření k vašemu tělu a vnímejte, jak vás chce život s láskou opatrovat. Jste tolik zvyklí vnímat své tělo zvnějšku a kritizovat ho, nyní ho vnímejte zevnitř. Vnímejte, jak vyvstává z nekonečné fontány vitality a radosti a jak mu můžete dát formu a vyživit ho svou silou z nejhlubší části vaší duše.

Vnímejte, jak z kořenové čakry vyvstává hřejivá, živoucí síla. Můžete vidět, jak kolem ní spontánně vystupuje červená barva – nebo jakákoli jiná barva. Vnímejte, jak z tohoto ohně, z této hluboké životní síly, proudí léčivý hřejivý proud po celém vašem těle: vašima nohama, páteří, pasem. Dovolte mu proudit nahoru do vašich ramen, paží a rukou. Vnímejte uzemnění, vnímejte vaše chodidla zevnitř, jak na mě, na Zemi, spočívají a vnímejte životní sílu, která je dostupná taktéž v zemi. Zeptejte se svého těla: „Cítíš se dobře? Můžu pro tebe něco udělat? Potřebuješ ode mě něco?“ Jen se zeptejte a pak trpělivě čekejte. Je možné, že tělo neodpoví ihned. Možná se budete muset naučit tímto způsobem se svým tělem hovořit. Je opravdu možné tak činit.

Tělo vám naslouchá. Jste jeho hnací silou, tělo chce být s vámi přirozeně v kontaktu – a tak se ho jen ptejte. Jemně cestujte pozorností svým tělem. Začněte svou hlavou. Dovolte vaší pozornosti obíhat jako jemné šumění, jemný proud kolem své hlavy. Představte si svou pozornost jako velmi jemný vánek, který se něžně ptá vašeho těla: „Je s tebou vše v pořádku? Mohu ti pomoci? Jsi tak nádherný dar. Mohu tě obklopit něčím, co potřebuješ?“ Dokonce i tento proud jemného vánku vaší pozornosti stimuluje vaše buňky a dělá jim radost. Tancují v bezstarostném kruhu radosti tak, jak se jich s láskou dotýká vaše pozornost.

Dovolte své představivosti kroužit kolem vašeho krku a ramen. Nechejte ji proudit svým srdcem, svým solarem a pupeční čakrou a nakonec zpět k vaší kořenové čakře. Dobře se dívejte. Můžete dostat ve vaší kořenové čakře, která je umístěna v kostrči na konci vaší páteře, obraz nebo pocit. Něco tu můžete cítit. Můžete cítit starý strach nebo nahromadění a blok. Nemusíte s tím však dělat vůbec nic. Jen buďte přítomní jako tento jemný vánek, který ji jemně hladí. Pokud necítíte nebo nevidíte nic, je to také v pořádku.

Buďte jen přítomní svou pozorností, neboť vaše pozornost uzdravuje: je pro vaše tělo osvobozující. Tělo chce být viděno a vyslyšeno a nejen jako mechanismus, který vám umožňuje dělat věci, chce být oceněno za svou vlastní krásu. Ne za krásu, kterou vidíte v obrázcích novin a časopisů, ale za druh krásy, které má pták na stromě nebo žába na okraji rybníku. Je to krása běžného způsobu bytí s jeho léčivou krásou, s jeho barvami a formami. Tento druh pozornosti od vás chce vaše tělo přijímat a chce vědět, že si ho vážíte.

Nyní dovolte tomuto vánku, aby se pohyboval k vašim nohám, aby se pohyboval z vaší kořenové čakry k vašim kolenům a dolů k vašim kotníkům, patám, k ploskám vašich chodidel až do všech vašich prstů a vnímejte, jak vás nesou do proudu života. Díky této vnitřní pozornosti to má uzdravující účinek. Ve skutečnosti se však jedná o pouhé uznání toho, čím je zdroj, z kterého jste přišli.

Začněte tedy prvním krokem, což je prožívání krásy přírody. A pak učiňte druhý krok, čímž je uznání, že ta stejná krása je uvnitř vás, ve vašem těle. Vy jste součástí přírody, přirozeného běhu života, proto nemusíte dělat nic, abyste ho dosáhli, neboť vy jím jste. Třetím krokem je spojení se s živostí uvnitř vás a taktéž hovění si v prožívání pevnosti, ochrany a důvěry vaší kořenové čakry. Hověním mám na mysli něco jiného, než můžete čekat. Žádám vás, abyste se setkali s dítětem uvnitř vás tak, že si představíte, že jste pětileté dítě. Nesnažte se o tom příliš přemýšlet, jen vnímejte tělo tohoto dítěte, jeho živoucí sílu. Je mladistvé, je uprostřed svého vývoje, a tak je zvídavé a chce znát všechny druhy věcí.

Toto dítě stále někde uvnitř vás žije a já vás žádám, abyste se s ním spojili a udělali to, co po vás toto dítě žádá. Může být, že dítě ve vás cítí úzkost, bylo potlačené nebo se bojí. Proto se může stát, že první způsob, kterým se dítě představí, je negativní emoce, což se může zdát v rozporu s představou hovění si. Co od vás však žádám, je, abyste pochopili, že toto dítě je vaší nejspontánnější částí vás, částí, která není vytvořena uhlazenými pocity, které jsou považovány za vhodné, těmi, které vás učili, že jsou správné, když jste byli vychováváni ve společnosti. Toto dítě je vaší původní částí, tou částí, která nese vaši originalitu, a tudíž je vaší nejpřirozenější a nejspontánnější částí.

Žádám vás, abyste toto dítě zviditelnili. Může se stát, že tento obraz nebude mít formu ihned, pokuste si ho však představit. Představte si, že jste nyní pětileté dítě nebo někde kolem tohoto věku. Vezměte první obraz, který vám přijde a jednoduše pozorujte, jak toto dítě vypadá. Je šťastné nebo smutné? Směje se nebo vypadá nešťastně? Je radostné nebo sklíčené? Bojí se nebo se cítí bezpečně? Natáhněte k němu ruku a pozorujte, zda ji uchopí. Trpělivě čekejte, neboť pro tohle dítě máte všechen potřebný čas. Požádejte ho, aby si s vámi sedlo, a vezměte ho do náruče.

U některých lidí se dítě rádo vrhne do jejich náruče a u jiných si zachová svou vzdálenost, neboť cítí nedůvěru. Vše je v pořádku. To, na čem záleží, je, že se s tímto dítětem spojíte, snažíte se lépe pochopit jeho chování a objevit, jaké hluboké emoce mohou být jeho prostřednictvím odhaleny. Není to o léčení a okamžitém napravování. Je to o tom zeptat se dítěte: „Co ode mě nyní chceš? Co bys rádo dělalo? Co nejvíc v této chvíli potřebuješ?“

Je to něco, co můžete ve svém každodenním životě dělat často. Učiňte z toho zvyk. Jděte dovnitř a zeptejte se tohoto dítěte uvnitř, co potřebuje. Tak se spojujete se svým původním proudem života uvnitř sebe, který se objevuje mnohem snadněji v dětech než v dospělých, jejichž emocionální život je tolik strukturovaný a omezený mentálními pravidly. Nechejte svou nejspontánnější část mluvit, protože ona chce přijít k vám, aby se skrze vás vyjádřila. Znovu takto činit se může stát zdrojem krásy. Nikoli umělé krásy, avšak originální, divoké krásy jako je zvonící proud, který je v některých místech velmi klidný a nehybný, zatímco na jiných místech velmi divoký jako vodopády řinoucí se dolů z útesů. Dítě ve vás je živoucí voda, která chce proudit a pohybovat se, umožněte si tedy, aby vámi toto dítě pohybovalo.

Čas od času učiňte toto spojení tady a teď. Tímto způsobem přivedete sami sebe zpět k vašemu vlastnímu základnímu bytí. Záleží na tom, aby se toto dítě cítilo bezpečně, což znamená, že zažíváte bezpečí ve svém bytí, ve své kořenové čakře, ve své základně. Znamená to, že se můžete spolehnout sami na sebe a brát ohled na své nejhlubší emoce uvnitř. Znamená to, že se nemusíte sami před sebou skrývat, ale že můžete čelit svému vlastnímu strachu a můžete odpustit, že můžete přijmout celé své já. Když je vaše vnitřní dítě vítáno, pak jste dobili svět! Pak tu není nic, co by se vám mohlo ve skutečnosti stát, protože jste řekli životu „ano“, jeho světlým i stinným stránkám, jeho vrcholům i údolím, a to je bezpečí.

Vědět, že jste v bezpečí, nespočívá v předvídavosti, jak věci dopadnou, nebo v zajištění dobré budoucnosti jistotami vaší mysli. Opravdové žití je o odevzdání se změnám, všem neočekávaným zvratům a obratům, s jakými se může setkat řeka. Přesto se můžete cítit bezpečně, a to je možné jedině tehdy, když důvěřujete proudu života. Nikoli z mysli, která dohlíží na tento proud z výšky, ale tak, že tímto samotným proudem jste, zatímco setrváváte v důvěře. To je jistota a pevnost, která je skutečnou vnitřní silou a kterou můžete nalézt jedině v sobě, ve svém těle, ve své dětské části. Činit tak od vás vyžaduje ohromné množství úsilí, protože vás učili, že musíte svůj život ovládat myslí, svou mentální částí. Všichni budete žádáni, abyste se vrátili do jádra života samotného. To se však nemůže stát prostřednictvím mysli, ale prostřednictvím spontaneity vaší přirozenosti.

Nenechte se mýlit, příroda není chaotická. V přírodě platí přírodní zákony, avšak ty jsou velmi odlišné tomu, co můžete uchopit racionální myslí nebo logikou. Znamená to žít ze samotného pocitu a jít tam, kam proud života chce, abyste šli. Zůstaňte v kontaktu se svým tělem a přírodou. Buďte v kontaktu s dítětem uvnitř a pak uvidíte, že život je také v souladu se zákony, avšak zcela jiného druhu. Nejsou to zákony logiky, ale ty směrované spíše k naslouchání většímu celku a tento celek zahrnuje i vás a váš pocit blaha v srdci. Vy jste spojeni s celkem, a pakliže se mu opravdu odevzdáte, vnímáte, že jste vedeni a podporováni něčím nepopsatelným, něčím větším a laskavým, něčím bezpečným a spolehlivým.

Já jsem taktéž součástí tohoto většího celku. Já, Země, tvořím celek se vším, co na mě žije a vzkvétá. Přesto jsem jen malou součástí širšího kosmu, skrze který vše proudí, něčeho, co nazýváte bohem, a já tomu říkám „život“: něco, co je nekonečné a nezničitelné. Vy jste malé jiskřičky v tomto proudu a zároveň jste také věční a nezničitelní, bez ohledu na to, jakou formu na sebe berete. V tom leží skutečné bezpečí, které tu na Zemi můžete zažívat. Vnímejte tuto jiskru ohromného proudu teplé, pohyblivé, milující energie, která prostupuje vesmír.

Jsem s vámi. Chci vydat svědectví o tomto proudu, o jeho skutečnosti. Pohleďte na krásu kolem sebe, která je na Zemi stále očividná: na krásu rostlin, zvířat a krásu, čistotu a nevinnost ve vás i lidech kolem vás. Znovu to vnímejte. Navraťte se k životu a přijměte ho.

Mnohokrát děkuji za vaši pozornost.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Když muž odmítá sex

Volala mi nešťastná žena. Potřebovala zkrotit. Ale její muž jí to nechce dát. A pak z ní vylezlo, že odmítá i sex. Chce s ní jen ležet, hladit se, ale sex odmítá.
Shodou okolností právě tato žena se před nedávnem na kurzu stěžovala, že muži chtějí jen jedno.
Když se jí nelíbili muži, kteří chtějí jen jedno, tak teď má muže, který právě to jedno nechce. A pravděpodobně to není kvůli tomu, že by měl milenku, to by se s ní nechtěl ani hladit.
Proč muži nechtějí sex?

1. Muž zrcadlí ženu

Když žena podvědomě odmítá sex nebo se ho bojí nebo má ve své mysli program: „Muži chtějí jen jedno, sviňáci“, může se stát, že se problém se sexem manifestuje i/jen u muže. Ani jeden nemusí tušit, kde je problém: On podvědomě cítí, že ona to podvědomě nechce (přestože vědomě to chce!). Může se dokonce stát i to, že taková žena sice podvědomě odmítá sex, ale vyžaduje ho. A to, co nevyjadřujeme a nežijeme pravdivě, to místo nás vyjadřuje naše okolí. Takže prvním vysvětlením je, že takový muž odmítá sex za ženu a co je podstatné – ani jeden z nich nemusí vůbec tušit, co je skutečný problém.
Čím je muž slabší nebo čím víc má ženu rád, tím je větší šance, že jí její přání splní, přestože ona si přeje vědomě pravý opak.
Řešení: Začít u sebe. Přiznat si, že vlastně sex odmítám i já, jen shodou okolností právě s tímhle mužem po něm moc toužím a nevnímám to, že mám se sexem problém.
Poděkovat muži za to, že vyjadřuje mé podvědomé strachy, obavy a nechuť.
Podívat se na to, proč je podle mě sex špatný.
Diagnostika: Kdykoliv žena řekne neuctivou větu o mužích nebo o sexu, je jasné, že je tam problém. Samozřejmě že problém má i muž. Ale možná že jeho jediný problém je, že odmítá ženu znásilnit. (Protože byť si tato žena sex přeje, větou „Muži chtějí jen sex“ ukazuje, že podvědomě sex odmítá.) A je to hodně divné znásilnění, ale prostě takový muž (často aniž by to vědomě tušil) cítí, že něco v ženě sex nechce a to něco odmítá znásilnit, aniž by to věděl.

2. Vnitřní dítě

Když jsme emočně ve věku 10 let, samozřejmě sex odmítáme. A co teprve, když je nám emočně ještě méně.
 Řešení: Obejmout vnitřní dítě, dát mu bezpečí (tedy také jistotu, že nemusí mít sex) a uzdravit ho svým přijetím.
Diagnostika: Jakákoliv neuctivá věta o sexu nebo o opačném pohlaví vlastně říká, že jsme emočně zamrzli někde v dětství.

3. Vyčerpání, únava

Samozřejmě je možné, že muž je vyčerpaný. Ale vyčerpaný muž by se nechtěl hladit, možná by chtěl být hlazen do usnutí a pak spát a spát.
Vyčerpaný muž také odmítá ženu krotit, obzvlášť když ví, že je to energeticky náročné. Ale paradoxem je, že kdyby svou ženu zkrotil, možná by se jeho únava zmenšila. (Ona totiž únava vysoce souvisí také s nedostatkem mužské energie).
Diagnostika: Zeptejte se ho. Také se zeptejte sama sebe, zda si také nepotřebujete odpočinout.
Řešení: Pečujte o něj. Zrelaxujte ho. Uvolněte ho. Možná rád přijme orální sex, protože při něm nemusí nic dělat a máloco muže uvolní víc, než krásné bezstarostné vybití.
Namasírujte mu záda. Nebo ho jen hlaďte a zdůrazněte mu, že Vám teď nemusí nic vracet. Že to prostě chcete udělat pro něj.

4. Milenka, problémy ve vztahu

Samozřejmě odmítání sexu může mít velmi jednoduchý důvod – má ho dost jinde.

5. Jakékoliv jiné problémy

Když muž řeší nějaký problém a ten problém je závažný, může se stát, že po tu dobu bude odmítat sex. Obzvlášť pokud si myslí, že sex musí být dlouhý, náročný a že sex je jen pro ženu. (což je přímo jasné potvrzení toho, že takový muž trpí Intoxikací od mámy)
Řešení: Nechte ho, ať myslí na to, na co potřebuje a postarejte se o jeho penis. Když muž pochopí, že si to může jen užít a nemusí nic dávat, obvykle to rád přijme a nakonec rád i dá.
Když Vás odmítne, nedělejte scény. Spíš se ptejte, co se děje. Problém je, že takový muž to často ani nebude vědět a že takový muž má obvykle předsudky ohledně psychologů nebo kurzů, kde by mu mohli snadno pomoct.

6. Nedostatek mužské energie

To je nejuniverzálnější odpověď. Protože kdyby měl muž dostatek mužské energie, vzal by si ženu, i kdyby cítil, že něco v ní nechce nebo by ji s tím aspoň konfrontoval. Třeba by jí řekl: Hele, je to nějaké divné, mám chuť vždy, ale teď ne, nevím, co se děje, neděje se něco u tebe?
Kdyby viděl vnitřní malé dítě, obejmul by ho a držel tak dlouho v náručí, až by přijalo jeho lásku a začalo se uzdravovat.
Když je silný muž unavený, prostě si jde odpočinout a prosadí si to. Naopak slabý muž si to nedovolí a pořád něco pro ženu dělá a ani netuší, že tím pro ni nic pozitivního nedělá.
Kdyby měl silný muž milenku, bude spíš přemýšlet, jak si užít obou. Silný muž neodmítá svou první ženu jen proto, že se zamiloval do jiné. On naopak tu lásku chce dát i své první ženě. A pokud s ní má problém, prostě ho buď bude řešit nebo odejde, kam ho srdce táhne, když už ten vztah je mrtvý.
Když má silný muž problém ve vztahu, řeší ho.
Když má silný muž jiné problémy, mluví o nich a hlavně je řeší. Vysvětlí ženě, že se jí to netýká, že teď prostě musí tohle vyřešit a pak se naplno vrátí.

femin9

Kastrujete ho?

Nejjednodušším vysvětlením, proč muž nechce sex, je, že je na nějaké úrovni emočně vykastrovaný. Obvykle o tom ani neví, protože mužská práva jsou všeobecně tak odmítána, že většina mužů si je ani neuvědomuje a ženám otročí, aniž by o tom měl tušení.
Současné nastavení společnosti, prakticky veškerá psychologická literatura i drtivá většina kurzů straní ženám a vůbec to ani netuší. (To je ten důvod, proč muži obvykle odmítají psychologii a kurzy).
Psychologové i psycholožky, lektoři i lektorky podporují všeobecnou kastraci mužů a mylně se domnívají, že pomáhají ženám domoci se svých práv. Tím neříkám, že nejsou ženy, které to potřebují.
Ale daleko víc mužů to potřebuje mnohem víc a oni to ani netuší, jen prostě se jim nechce domů nebo odmítají sex nebo jim není úplně dobře a často si to ani neuvědomují.

Proč vykastrovaný muž nechce zkrotit ženu

Logicky by právě tento muž po tom měl toužit nejvíc. Pomohlo by mu to, aby mu dorostla křídla, která mu ženy v jeho životě zastřihly.
Ale ono to funguje naopak. Čím je muž vykastrovanější, tím víc se stará o blaho ženy a současně ho u své ženy sabotuje.
Totálně ochočený muž si nedokáže představit, že by mohl ženě ublížit. A je si jistý, že krocení by jí ublížilo. Dokonce i přesto, že ona ho o to prosí.
Vykastrovaný muž si myslí, že ženy chtějí, aby muž byl jen hodný, aby stále myslel na ni a že jí nesmí ublížit.
Ale když se o to pokusí, zákonitě selže a protože nemůže ženinu negativitu ani zkrotit ani jí to vrátit, začne v sobě kumulovat vztek a nenávist. Ale protože nesmí mít vztek a nenávist, tak je začne potlačovat. Ale je to jak v papiňáku: Když nesmí nic ven, začne to tlačit uvnitř. Až to pak jednoho dne bouchne. Ale i předtím to vybublává.
 Paradoxně právě vykastrovaný muž, který chce pro ženu jen to dobré, ji nejvíc ohrožuje. Jednak tím neočekávaným velkým výbuchem, jednak neustálým popichováním.
Když je muž sám sebou, postará se o to, aby mu žena neublížila a pokud se to stane, dá to do pořádku. A pak je prostě sám sebou a to znamená, že je skutečný a to žena oceňuje nejvíc. Takový muž je totiž skutečně přítomen.

Není cesta bez bolesti

Pokud Váš muž odmítá s Vámi spát, nemůžete čekat, že někdo udělá čárymáryfuk a ihned a bez bolesti bude vše v pořádku.
Pokud je jediným problémem vyčerpání muže, nechte ho spát a spát a spát.
       Ve všech ostatních případech s tím něco začněte dělat, protože jinak Váš vztah skončil (ať už rozvodem nebo tím že si každý najde bokovku nebo tím, že budete žít věrný, ale mrtvý vztah).
Ideální je přijít na kurz Stát se MUŽEM/ Být ŽENOU nebo jakékoliv jeho pokračování (Uzdravení příčiny, Přijetí rodičů). Také si můžete postavit konstelaci nebo si uzdravit svou sexualitu nebo přijít na kurz Úžasný vztah.
Je jedno, kterým kurzem začnete, přijďte na ten, který je nejdřív. Bylo by dobré, kdybyste přišli oba a ještě lepší by bylo, kdybyste si předtím popovídali o tom, co Vás trápí a co chcete. Ale nehádejte se, jen si to řekněte.

Když ten druhý nechce

Když Váš partner nechce nic řešit nebo když odmítá kurzy, dejte mu přečíst třeba tento nebo tenhle článek. Netlačte na něj. Jen mu řekněte, že je to pro Vás důležité a že si budete řešit klidně i sama, ale že byste raději v týmu.
Muži nechtějí chodit na kurzy, protože nevěří, že by někdo stál za nimi nebo proto, že nevěří, že by to mohlo fungovat. V prvním případě potřebuje takový muž oporu a kde jinde ji může dostat, než od mužů, kteří se také chtějí osvobodit.
V druhém případě to také znamená nedostatek mužské energie. Protože skutečný MUŽ, když něco chce, nedá pokoj, dokud to nedostane.
A právě proto mu to nevnucujte, nepřikazujte, netlačte, nedělejte scény. Prostě přijďte sama a seznamte ho s výsledkem. Když on sám pozná, že jste jiná a že to není proti němu, příště bude mít větší ochotu přijít taky.

Tady pokračování o tom, proč muž odmítá ženu zkrotit.

MUDr. Martin Daniel,
www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.