Tag Archive | vnímanie

Honba za fenoménem Dvojplamen

V posledním období se do povědomí lidí dostávají informace o partnerství dvojplamenů. Zájem o tento fenomén stále narůstá. Avšak představa o tom, jaký tento vztah je, o romantické lásce, unášejících čarokrásných pocitech, splynutí ve společném láskyplném objetí, však bývá velmi zkreslená a zavádějící. Skutečnost, opravdové prožívání a smysl těchto vztahů, je úplně jiná.

Zda se v aktuálním životě vůbec se svým dvojplamenem setkáme, nemůže ovlivnit naše vlastní přání či neutuchající touha vedle něj spočinout. Shledání bývá předem daná událost a stává se tak až na závěru vlastní cesty poznávání, rozvoje a růstu, po mnoha inkarnacích. Se svým dvojplamenem se potkáme až poté, co jsme na této Zemi prošli vším a zakusili už téměř vše, co vůbec bylo možné zažít.

O romantickém vztahu a vůbec o fungujícím vztahu dvojplamenů, se nedá hovořit v jeho fázích předcházejících dorovnání na všech úrovních, s výjimkou počáteční nedlouhé fáze setkání a „nahlédnutí do ráje“. Další, následující stádia, jsou více méně utrpením, jelikož vyplouvá na povrch vše, co je potřeba transformovat, dorovnat a doladit. Je to velice náročné, neboť mnohdy až opravdu nesnesitelná bolest dokáže jedince přimět ke změně, vlastní práci na sobě. Čím více se však oba blíží osobní rovnováze a tím tedy i rovnováze společné, vše se ustaluje a obnovuje se společné sdílení, cítění a harmonické prožitky. U naprosto dorovnaného dvojplamenného páru, po překročení hranice rovnováhy, se však nejedná o tradiční romantický zamilovaný vztah. Zamilovanost a romantika nejsou na místě. Jedná se o vyzrálé ustálené uvědomění a vnímání. Nevyznačuje se citovými výkyvy v úžasných výšinách při vzájemném sdílení a souhře, a zároveň ve strmých propadech při odloučení či neshodě. Jedná se o ustálenou rovinu vyzrálých postojů bez kolísání, je to naprosté sladění a sounáležitost. Někdo by zde mohl postrádat dynamiku, ovšem ta by pár odváděla od jeho pravé podstaty, společného, vyrovnaného, stálého a cíleného konání a tvoření.

Mnoho, zvláště velmi romanticky založených lidí, se zhlédlo v tomto fenoménu, a toužíc prožít úžasnou lásku, dosud nepoznané city, splynutí s milovanou osobou, směřují téměř veškerou svoji pozornost a energii k hledání a nalezení „své druhé poloviny“. Upínají se na hledání a sblížení se svým dvojčetem a zapomínají žít. Hledají někoho, bez koho se necítí úplní a nemohou zažít pocity absolutního štěstí. Touha po nalezení a splynutí se svým dvojplamenem se může proměnit až v chorobnou posedlost, která však pouze naznačuje neschopnost plného žití a prožívání svého vlastního života.

I mnohé ženské dvojplameny se velmi upínají na svého párového partnera, a to obzvláště tehdy, kdy po setkání a počátečním nádherném prožitém období, jejich vztah z důvodu neutichajících a stále se stupňujících rozporů ztroskotal. Povědomí a informace o konceptu dvojplamenů jim mohou sice jisté věci pomoci vysvětlit, ale také je mohou svést k tomu, že veškeré své úsilí a pozornost budou směrovat na sblížení se svým partnerem, avšak zapomenou žít svůj vlastní život. Utrpení způsobené marným stíháním svého dvojčete je stejně nakonec donutí vrátit se k sobě, ke svému životu a nalezení všeho, co hledaly u svého dvojplamene, uvnitř sebe samého. Jsou donuceni naučit se žít, prožívat, být šťastní a naplnění sami se sebou. Dvojplamenný vztah nedovoluje závislost a potřebu někoho doplňovat, či být někým doplňován.

twin4n

Je důležité si uvědomit, že člověk jako osobnost je sám celek. K tomu, aby fungoval, nepotřebuje nikoho jiného, nikoho vně sebe. Je však třeba, aby se naučil být šťastný a naplněný jen sám se sebou bez závislosti na komkoli jiném. Štěstí, spokojenost a naplnění musí vycházet z jeho vlastního nitra. Šťastný, vyrovnaný a naplněný člověk již pak vedle sebe nepotřebuje nikoho, kdo by ho doplňoval, vyrovnával nějakou jeho slabinu či nedokonalost, cokoli mu dával. S obdobně založeným partnerem může vytvořit vztah, který není stavěn na potřebě či závislosti, ale na harmonickém sdílení. V případě, že v tomto vztahu dojde k jakkoli dlouhému odloučení, nedochází ke krizi z nedostatku či závislosti, neboť druhý z partnerů je schopen zabezpečit sám sebe ve všech oblastech života, a to citových i materiálních.

Každý partnerský vztah, který je nám dán, je pro nás důležitý a přínosný, má nás něco naučit, máme jeho prostřednictvím něco pochopit, umožňuje nám žít a prožívat. Pokud bychom se upnuli pouze na hledání dokonalého partnera ve ztělesnění našeho dvojčete, a žili život v naší vlastní vytvořené samotě a izolaci, sami bychom blokovali vlastní vývoj, ochuzovali se o vlastní prožitky, nové zkušenosti. Úmyslně bychom bránili našemu osobnímu růstu a mrhali drahocenným časem vlastního života. Svůj dvojplamen potkáme až v okamžiku, kdy budeme již dostatečně připraveni, budeme mít potřebné množství zkušeností a prožitků. K tomu nám právě mají dopomoci i předcházející partnerské vztahy.

Konceptem dvojplamenů je smysluplné a účelné se obšírněji zabývat až ve chvíli, kdy tato situace člověka skutečně potká a přímo se ho dotkne, kdy je zažehnut proces sbližování. Od této chvíle zpravidla nebývá cesty zpět, není možné proces zastavit či pouto přetrhnout. Nezbývá nic jiného než se situaci postavit čelem a začít postupně zdolávat všechny zkoušky doprovázející proces vlastní transformace. Toto období bývá velmi náročné a bolestné, mnohdy doslova utrpením. Nemálo dvojplamenů upřímně přiznalo, že by bylo raději, kdyby své dvojče nikdy nepotkalo. Přestože jsou dvojplameny vnitřně vedeny ke sladění se svým partnerem a k závěrečnému vytvoření vyrovnaného stabilního svazku s jistým posláním, nesmí se nezdravě upínat na vzájemné přibližování, a tedy přímo na svého partnera. Musí žít svůj vlastní plný život. Proces sbližování je o jejich vlastní totální přeměně a závěrečné společné „splynutí“ – ujednocení je pouze důsledkem jejich vlastního růstu a transformace.

Pravým smyslem života na Zemi je naučit se žít. Žít, užívat si, radovat se, být naplněni a šťastni. Tomu nás paradoxně učí i zkušenosti a prožitky, které nám nejsou zrovna příjemné. Je tedy třeba přijímat do života a zpracovávat vše, co nám vstupuje do cesty. Žít teď, v tomto okamžiku, na plno, a nemrhat svým životem a časem vlastním ustrnutím, hledáním své ztracené „druhé poloviny“ či čekáním na vysněnou dokonalou lásku.

Ivana „Geri“ Kutnarová

Zdroj: https://dvojplameny.wordpress.com

Energie – Jak ji získáváme a jak ji ztrácíme?

Energii ztrácíme, když:

  • Říkáme „ano“, když se nám chce říci „ne“.
  • Usmíváme se, místo abychom plakali.
  • Neodpočíváme.
  • Přemlouváme sami sebe, abychom ještě chvilku vydrželi, místo abychom dali najevo, že není jasné „kvůli jakému zářivému cíli bychom měli trpět“.
  • Urážíme se, místo abychom někoho požádali o to, co potřebujeme.
  • Nezabýváme se svými věcmi.
  • Někdo je naprosto nezajímavý, ale my se s ním z jakýchsi vymyšlených důvodů stále stýkáme.
  • Lidé blízko nás většinu času hovoří o něčem negativním.
  • Bavíme se příliš mnoho o politice, vysokých cenách, zácpách na silnicích apod.
  • Intrikujeme.
  • Často a emotivně vyprávíme o tom, jak žijí jiní.
  • Děláme nezajímavou práci, která nás omrzela.
  • Bojíme se.
  • Čekáme, že někdo přijde (Ježíšek, princ, nová vláda) a náš život se změní.
  • Nadáváme si, pokládáme se za nehodné, nešikovné, za smolaře.

926


Energii získáváme, když:

  • Se seznamujeme s novými lidmi.
  • Získáváme nové vědomosti.
  • Cestujeme.
  • Překonáváme své strachy.
  • Zkoušíme něco nového.
  • Procházíme se (nepleťte si s „utíkáme do práce“ nebo „jdeme na nákup“) bez jakéhokoli určitého cíle.
  • Zabýváme se tvorbou.
  • Stýkáme se s příjemnými lidmi.
  • Stýkáme se s lidmi, kteří nás podporují a věří v nás.
  • Zabýváme se svým tělem (vhodná jsou jakákoli tělesná cvičení, tanec, sauna, plavání).
  • Uvolňujeme nějaký materiální prostor (vzpomeňte si, jak jinak se cítíte v nově zařízeném pokoji).
  • Uvolňujeme emocionální prostor (vzpomeňte si, jak jinak se cítíte, když dokážete odpustit a s někým se smířit).
  • Říkáme „ne“, když se nám chce říci „ne“ a říkáme „ano“, když se nám chce říci právě „ano“.
  • Začínáme dělat to, co si srdce žádá.

Zdroj: http://astroplus.cz/energie-jak-ji-ziskavame-a-jak-ji-ztracime/

Mocné okamihy

Tie okamihy medzi tým, čo sa stane a tým, ako sa rozhodneme reagovať, sú tak mocné…
Počkajte, zdržte sa v tých intervaloch medzi sekundami, ticho vnímajte a dajte šancu srdcu, aby odpovedalo. Mení to všetko ♥

Krásny víkend :)
S láskou, Katka

cl4

BÝT VE SVÝCH TĚLECH…

Uvědomujeme si, že je pro nás tělo zde na Zemi významné?
Vybrali jsme si právě lidská těla, abychom mohli zažívat nespočet impulzů a vnímat Zemi v celé její kráse. Ať se nám to líbí nebo ne, naše duše se na Zemi projevuje prostřednictvím těla. Pro duši je velmi těžké projevit se v celé své kráse, v celém svém potenciálu, velikosti a záři, když jí v těle chybí prostor, když jsou v těle bloky a je obtěžkáno tolika bolestmi a zavržením.

Tělo je úžasným nástrojem, skrze který nám duše posílá zprávy. Prostřednictvím jeho vjemů, nemocí, bolestí, pocitů k nám promlouvá naše duše. Se svou duší se snažíme stále spojovat přes vyšší čakry, meditace, změněné stavy vědomí. Naše duše k nám však hovoří stále a nejdokonalejším nástrojem je jí právě tělo.

Vše, co se nám v těle a na těle odehrává, je pro nás vzkazem duše. Snaží se, abychom své tělo očišťovali od svých bolestí a nánosů, abychom propouštěli břemena a zranění, která se týkají nejen nás, ale celých našich rodů. Tím, že to uděláme u sebe, pomůžeme i našim blízkým. Není na to třeba žádného zázraku, vše máme ve svých rukou. Stačí začít u toho, že si budeme své tělo víc uvědomovat, pečovat o něj, povídat si s ním. Sledovat, kde je zablokované, kde energie neproudí a svou pozornost přenášet na ona místa. Zkrátka že v těle budeme přítomní.

energy10

V Zemi je ukryto tolik moudrosti, že se nám o tom ani nezdá. Všechny duše, co tu byly před námi, i naše duše, které tu již prošly nespočet životů, sem přinesly ohromné množství moudrosti. Vše je tu ukryté, vše je v Zemi uložené, nikam se to nevytratilo. Samotná Země je moudrou a láskyplnou bytostí.

Pojďme tuto moudrost prostřednictvím sebe, svých těl, svého života nasávat, prožívat, přijímat a dávat. Moudrost Nebe, moudrost Země… to vše je v nás. Jediné, co je pro to třeba udělat je otevřít své tělo a dovolit, ať naše zářivá a nádherná duše, náš Duch vstoupí do všech jeho buněk, do všech jeho zákoutí – ví, jak se tu na Zemi projevit a jak svou skutečnou přítomností obdarovat celý svět.

Čím víc naše těla otevřeme, čím víc povolíme, tím víc se v něm může usídlit náš Duch. Duch, který je jednotou, který je součástí každého jednoho z nás a všeho kolem. Právě skrze toto individuální tělo je jeho projevení tu na Zemi jedinečné a neopakovatelné. Takto vnímám jednotu žitou na Zemi. Jednota, která je naší podstatou, žitá skrze každé jedno tělo svým jedinečným způsobem… Jen jí nechat ve svém těle opravdově ŽÍT…

Stále hledáte úkol své duše, své poslání? Tady je: BÝT SKUTEČNĚ V TĚLE…BÝT V NĚM PŘÍTOMNÍ… POVOLIT A UMOŽNIT SVÉ PODSTATĚ PROJEVIT SE PRÁVĚ SKRZE TOTO TĚLO, KTERÉ JE NA ZEMI JEDNO JEDINÉ… Je to ten nejpřirozenější proces…

Buďme zde, není třeba utíkat. Přinášíme Domov na Zemi.

S láskou,
Denisa
www.bytvsrdci.org, www.jeshua.cz

Nedostatek peněz, uznání nebo lásky

To, jak se na sebe díváte, úzce souvisí s tím, jak si myslíte, že se k vám chovají ostatní.

Většina lidí si občas postěžuje, že se k nim ostatní nezachovali hezky: „Nemám žádný respekt, pozornost, uznání atd.“ nebo „Jenom mě využívají.“

A když jsou k nim ostatní milí, vidí v tom zase postranní úmysly: „Zas mě chtějí do něčeho natlačit a využít. Nikdo mě nemá rád.“ Tito lidé si o sobě myslí toto: „Jsem ubohé, malinké já, které nedostává to, co potřebuje.“

Tento základní omyl nepříznivě ovlivňuje všechny jejich vztahy.

Myslí si, že nemají světu co nabídnout a že od ostatních nedostávají to, co potřebují. Tato základní iluze pak tvoří celou jejich realitu. Podkopává jejich snahy a ničí mezilidské vztahy.

Pokud dojem nedostatku – ať už peněz, uznání nebo lásky – přijmete za svůj, pokud se stane součástí vašeho já, budete vždy pociťovat nedostatek. Místo abyste ocenili to dobré, co vás v životě potkalo, vidíte jen to špatné.

Ocenění toho, co máte, je pro pocit hojnosti a spokojenosti základním předpokladem.

Pravdou je, že to, o čem si myslíte, že vám to svět nedopřává, ve skutečnosti nedopřáváte vy jemu. Nedopřáváte to ostatním, protože hluboko uvnitř si o sobě myslíte, že jste bezvýznamní a že nemáte co nabídnout. Zkuste se několik týdnů řídit následující radou a uvidíte, jak se váš život změní:

Kdykoliv budete mít pocit, že se vám něčeho nedostává, že vám lidé něco odpírají – chválu, ocenění, pomoc, láskyplnou péči atd. – dejte to vy jim. Dostáváte to, co dáváte!

life-giving

Že to nemáte? Zkuste se chovat, jako byste to v sobě měli, a ono to přijde samo. Brzy po tom, co začnete dávat, začnete i přijímat. Nemůžete přijímat, dokud nedáváte. Odliv podmiňuje příliv. To, o čem si myslíte, že vám svět odpírá, máte už dávno v sobě, ale dokud tomu nedovolíte proudit ven, neucítíte to. Platí to i o hojnosti. Zákon odlivu a přílivu vyjádřil už Ježíš těmito slovy: „Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.“

Pravý zdroj hojnosti nenajdete nikde jinde než sami v sobě.

Je součástí vašeho pravého já. Zkuste začít tím, že oceníte hojnost kolem sebe.

Všímejte si pestrosti a dokonalosti života kolem sebe. Užívejte si hřejivé teplo slunce na své pokožce, nádheru květin vystavených před květinářstvím, sousto šťavnatého ovoce nebo osvěžující kapky letního deště.

Dokonalost života na vás čeká na každém kroku. Tím, že oceníte hojnost, která je všude kolem, probudíte hojnost skrytou ve svém nitru. Až se tak stane, nechte ji proudit ven, třeba tím, že se usmějete na náhodného kolemjdoucího. Stanete se tak dárcem. Ptejte se sami sebe: Co teď mohu udělat? Jak mohu být tomuto člověku, této situaci prospěšný? K tomu, abyste se cítili bohatí, nepotřebujete žádný majetek, ačkoliv když se budete považovat za bohaté, věci k vám budou přicházet samy.

Hojnost přichází jen k těm, kteří už jsou „bohatí“. Možná vám to bude připadat nespravedlivé, ale tak to vůbec není. Je to obecný zákon. Bohatství i chudoba jsou vnitřní stavy, jež se projevují ve vnějším světě jako vaše realita. Ježíš to vyjádřil takto: „Kdo má, tomu bude dáno; a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.“

Eckhart Tolle – Nová země

Zdroj: http://www.seberizeni.cz

Vtělení

Jeshua prostřednictvím Pamely

Drazí přátelé, je mi velkým potěšením být s vámi a mísit svou energi s vaší.

Jste zářivé bytosti světla a nemáte ani tušení o síle a kráse, kterou projevujte ve svém každodenním životě. I když se zdá, že jsou vyhlídky někdy temné a někdy se cítíte vyčerpaní z pokusů pohnout se ve svém životě vpřed, jste vždy odvážní. Musíte si být vědomi neskutečné odvahy a síly, kterou den za dnem demonstrujete. Neustále přinášíte víc a víc světla na Zemi jen tím, že tu jste. Tím, jak se ukotvujete ve svém těle, šíříte na Zemi světlo. Vy jste na Zemi živoucím světlem a vaše tělo je součástí tohoto ztělesnění.

Inkarnovali jste se sem se záměrem, s hlubokým plánem. Jste tu pro sebe, abyste vnitřně kvetli a hluboce zakoušeli a poznali každou část sebe sama. Jste tu však také pro Zemi, pro tuto planetu, abyste ji inspirovali a vyživovali svým andělským světlem. Vaše tělo je složeno ze stejných elementů jako Země a říše rostlin a zvířat. To je to, co s nimi sdílíte. Nejste odděleni od života kolem sebe.

Tělo je samo o sobě zázrak. Vezměte všechny ty malé buňky ve svém těle a to, jak znají své rozličné úlohy a zároveň spolu fungují jako jednotný celek. Dávají projev vyšším silám a vyšší síla jste vy, duše, která žije ve vašem těle. Vaše duše je inspirátor a dárce vašeho života. Díky volbě vaší duše, vzniklo tělo, které si tento život vybrala: toto mimořádné tělo se vším, co vám přináší potěšení.

Nyní pohlédneme na toto tělo a pocítíme zázrak tohoto vtělení, i když zažívat vtělení pro vás není vždy snadné. Jedním z důvodů, proč je těžké zažívat tento zázrak a krásu těla, je, že je vaše kultura výsledkem tradic, které se od těla odcizily. Ve vaší kultuře není samozřejmé vnímat tělo jako živoucí inteligenci, jako pole vědomí, s kterým je duše důvěrně spojena. Existuje mnoho důvodů, proč vás takový pohled na tělo neučili, a jeden z nich jde do časů před Kristem.

Začalo to v časech Řeků, kdy se objevil způsob myšlení, který byste dnes nazvali racionálním myšlením. Objevil se pohled na svět, kde se ego stalo ústředím. Ego, které vidí samo sebe jako něco jiného, než to, co vnímá. Příroda, a tělo spolu s ní, se pak pomalu začalo objektivizovat a vnímat jako něco, co existuje nezávisle na vás. To, co je mimo vás – venku, se pak může stát předmětem studia a to bylo počátkem rozvoje vědy.

Později, v západní tradici 17. století se objevila moderní věda a dualismus mezi vědomím ega a světem těla a přírody se ještě více zvýšil. Objevil se dualismus, kde byla hmota víc a víc vnímána jako něco neživého, tělo jako kus takové hmoty, jako něco, co nemá živoucí vědomí.

Vznik lékařské vědy byl možný pouze prostřednictvím vnějšího studia. Duše nebo individualita osoby, byla považována za irelevantní. Nebyla považována za důležitou, neboť tělo bylo vnímáno jako hmotný předmět, který je u každého stejný. Tento vnější pohled na život umožnil, aby se klasifikovaly typy nemocí a vynalezly léky. Kompletní věda se může na takovém dualistickém pohledu světa vyvíjet. Netvrdím, že je tento pohled špatný, jen to, že se ve vaší kultuře stal zvykem a stále to trvá.

V moderních časech můžete vidět tento zvyk ve velmi odlišných způsobech i ve svém kosmetickém průmyslu. Vnímejte, jak je zažívána ve vaší kultuře krása. Stala se něčím vnějším. Je tu určitý obraz krásy, který se dá měřit: takové a takové proporce jsou pro ženské nebo mužské tělo ideální. Vzhled a struktura pokožky a rysy tváře, byť se během času mění, jsou vždy objektem vnějšího hodnocení, něčeho mimo vás, na čem byste měli stavět své úsudky.

Nemoc a zdraví jsou v těchto termínech určovány taktéž. Pokud je tělo nemocné, musí s ním být něco špatně a tak by se mělo zlepšit. Tělo takto vnímané je jako mrtvá hmota nebo typ mechanismu. Žijete takto v dualistické tradici a to, co je vám přitom nejblíž, co den co den obýváte, je vaše tělo – není to již něco, s čím jste přirozeně a důvěrně spojeni. Odcizili jste se od něho.

Na Zemi dříve existovaly časy, které měly zcela odlišný pohled. Viděno moderníma očima, lidé žili tehdy v jistém druhu mýtické éry, kdy věřili, že vše je spojeno se vším. Mohli jste hovořit se stromy, zvířaty nebo rostlinami a všechny tyto ne-lidské bytosti, byly nositelé něčeho, co mělo význam. Byl tu proud života, který procházel zvířaty, stromy a rostlinami a všichni byli propojení.

1801

Tento přírodní pohled však měl i své nevýhody, protože lidé, kteří mu věřili, někdy propadli tomu, co bychom mohli nazvat pověrou a strachem: strach ze sil přírody a bohů, kteří byli skrytí uvnitř přírody. Byla to dřívější tradice. Věda a racionální způsob myšlení, který je základem vědy, s touto tradicí skoncoval. Bohužel, vědecký, vnější pohled vedl k velmi nepřirozenému, schizofrenickému rozkolu, jak ve vaší kultuře, tak ve vašem vlastním vnímání sebe sama.

Jen pomyslete, jak jiný je pohled, když jste schopni neustále prožívat své tělo zevnitř. Jaké to je uvnitř? Je hladové nebo žíznivé? Cítí se v pohodě nebo v napětí? Cítí potěšení nebo bolest? Neustále tu existuje vnitřní snímání toho, co tělo cítí. Z opačného úhlu pohledu se na něj díváte a soudíte ho zvenku. Jaké by mělo být na základě jeho obrazu, který je vnímán zvnějšku. Co by mělo být tělo schopno splnit? Kde by mělo ve svém vývoji nyní být? Jak by mělo vypadat? Splňuje tato vnější měřítka, která jsou vám vkládána?

Obvykle, když se vypořádáváte s nemocí a neduhy, jdete k lékaři, který reprezentuje to vědecké, vnější podání dualismu. Lékař, vám může říct, co je s vámi zle, jaké léky jsou dostupné a jaké prognózy jsou postaveny na typech neduhů, které máte. To vše se však děje bez toho, aniž byste měli jakékoli spojení s energetickým polem, kterým vaše tělo je.

Lékař také nevěnuje pozornost tomuto energetickému poli a nespojuje se s ním. Pouze se podívá na symptomy a diagnostikuje je, pak je zatřídí a určí, kam zapadají do širšího obrázku, který získal, a může tak učinit nezbytné zákroky založené na této znalosti. Zároveň vám vaše tělo dává neustále signály, které jsou pro vás jedinečné a často nezapadají do obecných pravidel a představ, které dostanete zvenčí mimo sebe, jako třeba od lékaře.

Je pro vás ohromně důležité, abyste si byli vědomí těla zevnitř a umožnili svému tělu být měřítkem vašich činů ve vztahu k němu. Když jste nemocní nebo máte tělesné potíže, potřebujete jít dovnitř sebe a odtud najít základ, jak zacházet s těmito stížnostmi a symptomy. Jedině pak byste měli očekávat od vnějšího světa, jestli vám z něj může něco pomoci, řekněme lékař, nějaký názor nebo něco, co jste četli.

Tyto vnější vstupy však přichází až sekundárně. To, co přichází na začátku je vnitřní spojení s vašim tělem, a abyste tak učinili, potřebujete nejdřív myslet jinak, než vám kultura říká. Potřebujete propustit celou představu o těle jako o mechanismu, jako o hmotě bez vědomí. Měli byste dospět ke skutečné víře, že vaše tělo může být vašim průvodcem. Že vám dokáže poskytnout odpovědi. Že má samo o sobě přirozenou inteligenci a chce vám sloužit. Že je božským vnuknutím.

Chci vás požádat, abyste si nyní dali chvíli na to, abyste se důvěrně spojili se svým tělem. Můžete tak učinit tím, že věnujete pozornost svému dechu, že cítíte, jak proudí skrze vaši hruď a do vašeho břicha a poté nasměrujte svou pozornost na svá chodidla. Uvědomte si plosky svých nohou a vnímejte, jak se dotýkají podlahy. Vnímejte nejen kosti a kůži svých chodidel, vnímejte taktéž energetické pole ve vašich chodidlech a kolem nich. Toto energetické pole není postřehnutelné ihned, můžete tak však učinit. Možná cítíte lehké šimrání nebo něco jiného, cokoli však dokážete vnímat je prospěšné.

Pak pozorujte své dlaně s tím stejným laskavým vědomím. Představte si, že vaše ruce jsou plné vědomí, stávají se citlivé díky vaší pozornosti. Dovolte svému vědomí, aby se rozšiřovalo do konečků vašich prstů a vnímejte, že tu existuje něco víc, než jen vaše ruce, můžete přitom taktéž vidět nebo vnímat jemný žár.

Nyní vás žádám, abyste dovolili své pozornosti a vědomí rozšiřovat se skrze celé vaše tělo. Nečiňte tak však přílišným úsilím – není to mentální cvičení. Je to přinášení vaší pozornosti do něčeho, co tu už je. Živoucí tělo není něco, co musíte získat a není to něco, co si musíte zasloužit. Jednoduše vnímejte od hlav až k palcům na nohou živoucí pole, které vás již obklopuje. Zkuste vnímat a cítit úplnost svého energetického pole jako živoucí bytosti.

Představte si, že tento tichý proud energie, který je v celém vašem těle vždy, vám chce něco říct. První věc, kterou vám chce vaše tělo říci je, že je vědomím, živoucím světlem, které vám chce sloužit. Vaše tělo je tu pro vás. Dává vám možnost vyjádřit se a je vám rádo k službám. Pokud trpíte bolestí nebo nemocí, pojďme se podívat, jak k tomu došlo.

Tělo vždy samo touží po harmonii. Všechny buňky vašeho těla jsou orientovány směrem k tomuto účelu: fungují a budují se směrem k rovnováze. I když stárnete a vaše tělo ztrácí svou vitalitu, všechny buňky jsou zaměřeny na vytváření rovnováhy. Je možné být starší velmi okouzlujícím způsobem a bez přílišné bolesti a snahy. Je to možné ze samotného těla, i když je tělo geneticky zatíženo. Existuje tu neskutečná síla, vitální energie přítomná uvnitř vašeho těla, která mu umožňuje hojení a přenesení do rovnováhy, dokonce i když byla nerovnováha extrémní.

Důvěřujte schopnostem svého těla zharmonizovat se a vyléčit. Síly přírody jsou velmi silné. Jen se podívejte kolem sebe na moře nebo slunce. Vězte, že vaše tělo je sestaveno ze stejné živoucí hmoty a stejného vědomí jako tyto přírodní elementy. Uvažujte jen o oceánu, vnímejte věčnost houpajících se vln a nevyčerpatelné obnovování v tomto pohybu: sebe-očistná síla. Nebo starý velký dubový strom, který odolá všemu: větru, dešti, sluneční záři. Vaše tělo je také velmi silné, neboť je stvořeno ze stejných elementů.

Je pravdou, že člověk je velmi komplikovanou bytostí. Vy jako duše máte v pozemské realitě ohromné množství zkušeností a některé z nich mělo za následek negativní emoce. Pocity úzkosti, smutku, bolesti, hněvu – co si jen vzpomenete. Tyto emoce mohou na vaše tělo působit a časem se tělo dostane z rovnováhy. Emoce jsou taktéž velmi silné síly. Jejich energie jsou velmi silné a mohou postupovat tělem, kde mohou na energetické úrovni vytvářet bloky. Vědomí vašeho těla, které jsem zmínil dřív vám slouží, protože vědomí těla vnímá duši jako svého mistra.

Když duše zažívá nepřetržitý hněv nebo depresivní emoce, tělo je nakonec vstřebá do svého vědomí a tak říkajíc ustoupí. Emoce pak mohou uvěznit tělo a vzít na sebe formu potíží nebo nemoci. Tělo stále dělá to nejlepší, aby nastolilo přirozený stav rovnováhy. Když jsou však emoce vše-prostupující a osoba nemá schopnost ho vnímat a transformovat emoce, výsledkem pak může být onemocnění.

Je důležité poznamenat, že původ nemoci je téměř vždy emocionální. Co vytváří největší spoušť ve vašem těle jsou emoce, které v životě zažíváte, spirituální bolest, kterou hromadíte. Existují pro to důvody. Není to tak, že by tu bylo nějaké vnější souzení emocí a vašich reakcí na ně, spíše je pro vás důležité, znát své emoce zevnitř, aby vám vaše tělo pomáhalo se s nimi vyrovnat. Tím, že se znovu spojíte s přirozeným vědomím svého těla, které touží po harmonii, můžete odhalit, které emoce vás skličují nebo blokují.

Žádám vás, abyste tak nyní učinili. Před chvílí jsme se spojili se samotným živoucím energetickým polem – spodním proudem, který je vždy přítomen – a s přirozenou inteligencí těla. Nyní si představte, že máte taktéž emocionální tělo. V ezoterickém podání bylo vědomí těla nazváno éterickým tělem, zatímco emocionální tělo je nazýváno aurou nebo astrálním tělem a je něčím, co přesahuje za vaše fyzické tělo.

Na chvíli si nyní přestavte, že kolem vás existuje energetické pole a je složeno z energií měnících se nálad a emocí. Představte si, že toto energetické pole se kolem vás navenek rozšiřuje asi tři stopy kolem vašeho těla. Nyní vás požádám o několik věcí ohledně tohoto pole, proto si snažte ponechat první dojem, který k vám bez přílišného přemýšlení přijde.

Nacházíte se uprostřed tohoto energetického pole. Je pokojné nebo je uvnitř něho nějaké napětí? Pokud tu je napětí, kde je toto napětí v energetickém poli umístěno? Je před vámi nebo za vámi? Umožněte své pozornosti jít do onoho místa ve vašem emocionálním těle, kde toto napětí cítíte, následkem tlaků okolních událostí ve vašem životě a jednoduše mu umožněte být. Nemusíte ho napravovat, jen si buďte vědomi toho, kde je.

Poté běžte k místu ve vašem těle, kde je klid a pokoj. Najděte toto místo ve svém energetickém poli, kde jste pokojní. Možná spontánně vyvstanou šťastné vzpomínky z času, kdy jste se cítili uvolnění nebo ze situace, kdy jste cítili radost. Vnímejte na okamžik tuto energii.

Nakonec si představte, že jste přenádherný anděl. Stojíte za sebou a obklopujete ve svém světle a svými křídly jak auru, tak emocionální tělo a své fyzické tělo a éterické pole, které obsahuje. Anděl-Vy s milující úctou objímá celou vaši bytost. A díky tomuto překrásnému andělu, kterým jste, je naplněna moudrostí, soucitem a silou, a proto se cítíte pochopeni, milováni a podporováni.

Vtělení vaší duše – vašeho těla – chce, aby vám bylo dobře. Touží po rovnováze a harmonii a v jiném smyslu je taktéž vašim průvodcem. Z druhé strany, je tu anděl-vy, který vás ochraňuje a je tu pro vás bezpodmínečně. Tato andělská bytost je vaše vyšší já – jste to vy. A mezi těmito dvěma je vaše astrální tělo, ve kterém mohou uvíznout emoce a zablokovat se.

Snažte se přijmout právě teď to, jak to je. Jen umožněte přítomnosti být tak, jak je. Mějte úctu k tomu, kým jste, neboť jste mezi anděli těmi statečnými. Vybrali jste se na tuto cestu pro sebe, i když nejen pro sebe. Přišli jste sem a sestoupili do nejhlubší temnoty, abyste se přesvědčili, že jste světlem, které nese vše, co je ve Vesmíru. Světlem, které naplňuje vše. Nejmenší větev, list stromu, nejmenší brouček i stéblo trávy je prostoupené živoucím světlem.

Vnímejte jak síly přírody, tak spirituální síly nebes, že jsou s vámi, aby vás na této cestě podporovaly: podporavaly na cestě přeměny těžkých emocionálních nálad do světla, poznání a pochopení. Nejste sami, jsme hned vedle vás. Pamatujte, že vaše tělo je vašim přítelem, vašim spojencem a spolu s andělským já, vám chce pomoct kvést. Přijměte to, co je pravdou: to, že jste stateční, že jste vyspělí, že jste krásnými bytostmi. Důvěřujte svému vlastnímu bohatství a pokladům, které vám jsou dostupné a zjistíte, že ve svém těle prožíváte více lehkosti a uvolnění. Uzdravení je tu pro vás, věřte v to.

Jeshua

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz