Tag Archive | temná noc duše

Jak obstát ve zkoušce „temné noci duše“

Během extrémních duchovních zkoušek jako je „temná noc duše“ je opravdu obtížné udržet si víru, když se vám život rozpadá pod rukama. Jak důstojně projít podobným obdobím a na co byste měli pamatovat, abyste se z toho nezbláznili?

Mnozí lidé, kteří přišli do styku s různými duchovními principy v knihách, jako je například The Secret (Tajemství), se mylně domnívají, že přijetí a praktikování těchto principů jim zajistí dokonalý život.

Pravdou ale je, že praktikování těchto principů ze všeho nejdříve způsobí, že se na vaší cestě objeví překážky a výzvy – to proto, abyste se jim postavili čelem a mohli je odstranit a pokračovat za vaším snem. Stejné je to i s „temnou nocí duše“.

Ano, je pravda, že z toho vyjdete vyspělejší, zkušenější, s rozšířenějším vědomím a hlubším porozuměním – ale nejprve musíte projít zkouškou. A bude to jedna z největších zkoušek vašeho života, takže je pochopitelné, že výzvy, kterým budete čelit, budou často extrémní.

Zvenčí a obzvláště lidem, kteří netuší, jak vypadá duchovní cesta, se bude v tomto období zdát váš život jako naprosté selhání. Možná přijdete o práci, o domov, o vztahy. Zavřou se před vámi všechny dveře a všechno co může, ztroskotá.

Lidem, kteří se honí za štěstím a jejichž ideálem jsou nejnovější trendy, tohle vůbec nebude dávat smysl – nebudou chápat, jak může někdo projít tak těžkým obdobím a považovat to za dobrou a užitečnou věc.

Budete čelit sprše otázek a odsouzení, jak se vás budou snažit ponížit a zlomit, protože v lidské povaze je zakořeněné, že aby se člověk cítil lepší, musí ostatní zadupat do země.

To je součástí zkoušky – dokážete to ustát s důstojností, zatímco si vás ti okolo dobírají a zahanbují vás? Dokážete čelit světu, přestože se cítíte zranitelní a zahanbení? Dokážete důvěřovat a udržet si vůli, když je všechno kolem zmítáno chaosem?

not-wanting

Je to test silné vůle

Obstát dokážete jedině tehdy, pokud je váš život prodchnut vírou a ta nemusí mít nic společného s náboženstvím.

Vaše víra projde tvrdou zkouškou především proto, že až dosud vám v životě věci vycházely a fungovaly. Nyní se ocitnete v situaci, kdy děláte správná rozhodnutí a taháte za správné nitky a přesto se nedočkáte žádného výsledku a to vás přinutí zpochybnit všechno, čemu jste až dosud věřili.

Každá zkouška spočívá v pochybování, a pokud jste došli až sem, už jste v životě několika podobnými pochybami prošli. Přesto je tohle jedna z nejtěžších fází, kdy budete muset zpochybnit všechno, co pro vás bylo dosud dobré a známé a vyzkoušet, zda to stále ještě platí a dále obstojí.

Budete se zlobit na Boha a na síly nad vámi, budete se cítit opuštění a zanechaní napospas, to všechno proto, abyste začali hledat sílu uvnitř sebe, od této chvíle už vás nikdo nepovede za ručičku, teď se stáváte tvůrcem a budete se muset naučit vytvářet si svou vlastní realitu.

To rozhodně není snadný krok. Očekávejte, že budete vystaveni samému limitu toho, co vaše víra ještě ustojí – a pak vás to začne tlačit ještě dál, abyste zjistili, že vydržíte mnohem víc.

Velkým nebezpečím je, že vás to hodně unaví, budete cyničtí a vyprchá z vás radost ze života. Pamatujte si ale, že tato zkouška vám má ukázat, kdo doopravdy jste, tím, že vám vezme všechno ostatní. Myslíte si, že by byl Zdroj pyšný na vaši víru a vůli, kterou teď máte? Nebo vás ovládá jen vztek?

I tohle pomine

Nikdo nedosáhne stupně „temné noci duše“ aniž by v životě už několika zkouškami ohněm prošel.

Důvod toho je jednoduchý: nikdy byste v této zkoušce neobstáli, pokud byste na to už nebyli trochu připravení.

Nezáleží na tom, co se vám v životě stalo, všechno je za vámi, všechno se změnilo a vy jste zase dál – nikdy nezůstanete zaseknutí v jedné situaci věčně. I tohle pomine.

Jakmile to pomine a vám se konečně dostane energetického uvolnění, znovu se postavíte vedle Boha a opět pocítíte onu všeprostupující radost, kterou známe jen v Boží přítomnosti.

Nikdy jsem nepotkala duchovního člověka v nějakém větším trápení, který by už někdy dřív neprošel chvílemi prolomení a překonání obtíží – víte, že to přijde, víte, že to pomine a víte, že během doby, kdy jste zaseknutí na místě je to jako procházet nepopsatelným peklem.

Uvědomte si, že v tom nejste sami. Je nás tolik, co tím teď procházíme a to znamená, že je všude spousta zdrojů a informací, které vám mohou pomoci.

Autor: Chemory Gunko

Přeložila: Eidheann
(http://divine-love.quicksnake.cz)

Transformačný tlak

„Bolest je praskání skořápky vaší nevědomosti.“ Chalil Džibrán, Prorok

Transformačním tlakem nazýváme ne zcela zřetelnou a částečně hypotetickou příčinu rostoucího nepohodlí ve vnitřním světě u stále většího počtu lidí. Statisticky se tento trend projevuje dramatickým nárůstem spotřeby antidepresiv a přeplněnými blázinci. Nevíme sice, proč se to děje, ale naprosto jasně vidíme, že se to opravdu děje, že na některé z nás život tlačí čím dál nemilosrdněji.

Temná noc duše aneb psychospirituální krize

Pod transformačním tlakem se obvykle dostáváme do trýznivých duševních stavů, které byly dříve označovány jako temná noc duše, nyní jako psychospirituální krize. V temné noci duše zažíváme sérii tísnivých vhledů do bezvýchodnosti našeho života a neudržitelnosti našich dosavadních návyků. Naše obvyklé jistoty přestávají poskytovat oporu, ztrácíme půdu pod nohama, vidíme, že se nemáme čeho chytit. Často se u toho velmi bojíme, že se s námi děje něco děsivého, že nás pohlcuje šílenství.

Nejčastější příčinou této psychické krize jsou duchovní problémy, vznikající z toho, že naše životní návyky nejsou v souladu s naší duchovní touhou (viz též článek Duševní problémy vznikají z potlačené spirituality). Smyslem transformačního tlaku je velmi citelně nás na tento nesoulad upozornit a nedovolit nám, abychom jej nadále ignorovali. Transformační tlak je vždy nasměrován přímo proti egu, čili proti té naší složce, která odmítá přijmout život takový, jaký je. Ego je naše nebolestivější místo. Je-li ohroženo, může vytvářet naprosto nesnesitelné utrpení takové intenzity, že aby se ho člověk zbavil, raději obětuje své fyzické tělo a volí sebevraždu.

Naše civilizace neumí zkušenost temné noci duše nijak ošetřit a lidem, kteří v temné noci duše trpí, nenabízí žádnou použitelnou podporu. Ani oficiální psychoterapie, pro kterou cokoliv duchovního bohužel přesahuje její horizont, nedokáže obvykle v temné noci duše pomoci jinak než antidepresivy.

Jako motýl v kukle

V transformační terapii přirovnáváme temnou noc duše ke stavu motýla, který se už naléhavě potřebuje vyprostit ze své kukly, ale zdánlivě k tomu nemá žádný nástroj, protože kukla je pevná a tvrdá, zatímco tělo motýla uvnitř kukly je měkké a bezmocné jako mokrý hadříček. Aby motýl získal k opuštění kukly dostatečnou motivaci, musí se mu v určený čas stát pobyt v kukle naprosto nesnesitelným. Pokusíte-li se motýlovi pomoci tím, že mu tuhý plášť kukly nastřihnete, aby se mu vylézalo snáz, zmrzačíte ho. Motýl totiž potřebuje při vylézání kukly vynaložit krajní námahu proto, aby se dostatečně rozdýchal a měl v tělíčku dostatek vzduchu pro napumpování žilek ve svých křídlech. Díky dobře napumpovaným žilkám se mu jeho křídla roztáhnou, dokud jsou ještě mokrá, a mohou vyschnout a zpevnit se jako rozprostřená. Pomůžete-li mu, motýl nevynaloží dostatečnou námahu, nerozdýchá se, křídla se mu neroztáhnou a uschnou jako zmuchlaná.

2070

Vaše námaha je nezbytná

V transformační terapii automaticky předpokládáme, že vaše problémy jsou přirozeným důsledkem toho, jací teď jste. Chcete-li své problémy vyhojit, musíte se změnit. Této změně říkáme transformace. Pokud na transformační tlak zareagujete vhodným způsobem a změníte se, nejenže zmizí vaše problémy, ale vaše duše tím získá použitelná křídla.

Zdroj: http://www.vnitrni-dite.cz/tlak-terapie.php

Kruhy svetla

Marie prostřednitvím Pamely
Překlad do angličtiny Maria Baes a Frank Tehan

Audio

Drazí přátelé, já jsem Marie, na Zemi matka Jeshuy. Je pro mě velkým potěšením být mezi vámi, být ve vašem kruhu Světla. Přeji si s vámi oslavit toto ráno a zahalit vás pláštěm sladké lásky, velmi jasným a jemným – pociťte to.

Vaše srdce potřebují Světlo. Pro všechny z vás je to těžké místo k žití. Váš přirozený stav bytí je radost, hravost a tvořivost. Často na vás doléhají těžké energie Země a cítíte se od Domova odpojeni. Dnes vám chci přinést energie Domova, původního zdroje. Vdechněte je a vzpomeňte si na to, kdo jste. Chci, abyste se koupali ve Světle své duše a ve spojení uprostřed našich duší.

Představte si, že skrze celé vaše tělo proudí Světlo znovu spojení a jednoty. Ujistěte se, že tento proud navštíví každou část vašeho těla, zvláště ty části, které potřebují léčení. Nechejte ho proudit dolů do svých chodidel. Nyní je kolem nás všech kruh Světla. Vnímejte, jak se můžete v tomto kruhu Světla uvolnit a být v bezpečí, třebaže cítíte, že některé části vás samých jsou vyčerpané a cítí se těžce. Je to v pořádku – nechť je vše tak, jak je.

Vy všichni nesete ve své duši velmi vzácné Světlo. Když jste s tímto Světlem spojeni, cítíte se zajedno s vesmírem. To je božský prožitek, který hledáte. Když se jako mladá duše odhodláváte na své cesty, nejste si ještě tohoto vnitřního Světla vědomi, a tak ho hledáte mimo sebe, ve vnějším světě. Jste opravdu jako dítě, které hledá vedení, vaše skutečné poslání je však najít toto vedení uvnitř a tím, že tak činíte, se opravdově rodí vaše Božství.

Většina duší stráví mnoho životů v průběhu věků pokoušením nalézt Světlo mimo sebe a je to součást růstu. Nyní se však stáváte vyzrálou duší. Jste si vědomi potřeby jít dovnitř, protože jste již zakusili všechny zbývající způsoby. Snažili jste se hledat Světlo dobýváním světské moci nebo vlastnictvím. Snažili jste se nalézt Světlo vytvářením velkého ega a získáváním uznání ze světa. Snažili jste se také nalézt Světlo ztrácením se v romantických vztazích, snahou spojit se s jinou duší. To všechno jsou stádia, kterými každá duše na své vývojové cestě prochází.

V jisté chvíli duše odhalí, že tyto věci nefungují a projde pak hlubokými vnitřními krizemi. Jak dospívá, objevuje hluboké emoce osamění, odloučení, strachu, a narůstá uvědomění, že nic zvnějšku nemůže prázdnotu zaplnit. Tento stav cesty duše může být nazván „temnou nocí duše“. Duše se již nemůže ztratit v něčem vnějším a přesto neví, jak o sebe pečovat, jak jít dovnitř. To se děje, když vás osamělost udeří nejtvrději a když jste v tomto bodě, jak se tomu často stává ve vztazích, uvědomíte si, že nemůžete najít to, co doopravdy hledáte, mimo sebe. Není tedy jiná cesta k následování než ta, která vede k vašemu srdci.

Vy jste tím jediným, kdo může uznat a tím podnítit svůj vlastní oheň a často přemýšlíte: „Jak to udělám?“ Vaší věčnou otázkou je: „Jak se stanu osvíceným, jak sám sebe osvítím?“ Odpovědí je, že to nejste vy, kdo tak činí. To „Já“, které hledá, které se cítilo osamělé, které zoufá, není tím, kdo se stane osvíceným. Osvícení nastává v podstatě tehdy, když se této „Já“ části sebe sama vzdáte a propustíte ji. Dočista uvnitř sebe kleknete a vzdáte se. Vaše ego se skloní, protože uzná fakt, že nezná cestu ven – že nemá odpovědi. Proto neznat odpovědi a být v „temné noci duše“ je často zvěstováním osvícení. Když se vzdáte, otevíráte něco nového, něco, co nemůžete řídit. Toto „něco“ – energie vaší duše – klepalo na vaše dveře velmi dlouho.

AngelHeart

Po pravdě, báli jste se své vlastní božské Lásky a Světla, protože je z lidské perspektivy nemůžete ovládat, proto jste svému vlastnímu Světlu a zdroji radosti vzdorovali. Vidět to, je z naší strany velmi paradoxní, poněvadž nejcennější věci, které hledáte jsou již ve vás přítomné! Tam leží odpověď na vaše emoce zoufalství a osamělosti.

Když se přestanete pokoušet změnit se, když se přestanete pokoušet, aby váš život „fungoval“, otevíráte se větší síle, která vás chce nést s lehkostí a radostí. Jakmile jste v tomto proudu lehkosti, spojíte se s ostatními, kteří jsou ve stejném proudu a vaše srdce bude naplněno radostí. Setkání se s vaší spirituální rodinou na Zemi bude pro vás jedním z nejhlubších zdrojů radosti a naplnění. Předtím, než se tak stane, však musíte propustit. Musíte se svěřit proudu svého srdce. Nesnažte se život tolik manipulovat a kontrolovat. Život je mnohem jednodušší a lehčí, když žijete ze srdce.

Nejtěžším krokem je uznat, že neznáte cestu. Každé lidské ego obsahuje pýchu, která vás často uzavírá před proudem lásky, musíte tedy svoji pýchu propustit. To se stane, když se spojíte s raněným a zranitelným dítětem uvnitř sebe sama a učinit to, je velmi spirituální věc. Tím, že si uvědomíte jádro své zranitelnosti, dostáváte se ve skutečnosti blíž k druhým lidem. Tím, že si uvědomujete své vlastní zraněné vnitřní dítě, vidíte ho i v očích druhých lidí. Tím, že přijmete svou vlastní temnotu, svou vlastní zranitelnost, budujete mosty mezi vámi a druhými. Ve vašem srdci to přirozeně vytváří soucit a pochopení.

Když jste uvnitř ega, máte tendenci druhé lidi hodnotit a kritizovat. Musíte tak činit, abyste si zachovali svoji identitu. Když však na ně pohlédnete očima, které vidí jejich vnitřní dítě, uvědomíte si, že jsou zraněnými lidmi stejně jako vy, a je tedy mnohem jednodušší dostat se k nim. Je pak také mnohem jednodušší přijmout od druhých lidí podporu a lásku. To znamená vytvářet kruh Světla – uznat svoji zranitelnost, propustit potřebu kontroly a pýchu. Egu se zdá, že platí příliš velkou cenu, ale ve skutečnosti je to málo ve srovnání s osamělostí a zoufalstvím, kterými musíte trpět, když jste egu oddaní.

V této době mnoho lidí touží po spojení ze srdce. Mé poselství je zvláště určené těm, kteří jsou připraveni skočit: propustit svá hodnocení, svoji kritiku – zvláště k sobě samým. Otevřete se plně ohromnému zdroji Světla, který je vám k dispozici. Vytvořili jste kolem sebe vězení a já vás pozývám, abyste z něj vystoupili. Můžete to udělat hned, jste připraveni. Vše, co musíte udělat je jednoduše požádat. Nemusíte bojovat nebo zápasit, abyste se z tohoto vězení dostali ven. Jednoduše se můžete zeptat Ducha, či jakkoli nazýváte nekonečný zdroj tohoto vesmíru. Můžete tak také učinit třeba formou modlitby: „Propusť mě, chci být opět Doma.“

Domov je uvnitř vás všech a když otevřete dveře do svého srdce, Světlo bude tak jasně zářit! Vaše Světlo přinese radost ostatním a vy se s druhými radostně spojíte, budete však také v míru, když budete sami. Nebudete muset druhé lidi naplňovat, setkat se s nimi však pro vás bude obohacujícím prožitkem a hojností, a to zejména se spřízněnými dušemi.

Ráda bych zakončila tím, že vás požádám, abyste si představili, že jsme dnes zasadili semínko. Vnímejte ho jako malé semínko Světla, které každý z vás vlastní. Představte si, že toto semínko dáváte do Země a přejete mu ze srdce vše dobré. Svěřujete tento paprsek Světla Zemi a necháváte ho být. Propouštíte všechnu kontrolu či touhu manipulovat či vědět. Jen sledujte, co se děje. Země vám jednoho dne vrátí tuto energie zpět ve formě malého zázraku, který vstoupí do vašeho života. Pak se budete sami sebe ptát: „Proč se mi to přihodilo?“ Možná se na to budete chtít zeptat jasnovidce či média a já bych vám řekla: „Neanalyzujte to svojí hlavou, jen přijměte dary, které vám vesmír dává.“

Pojďme nyní na chvíli vychutnat kruh Světla, který je stále kolem nás, a který se nyní rozšiřuje. Světlo je v tuto chvíli teplé a zlaté. Vězte prosím, že jste vždy spojeni se svou rodinou duše. My z druhé strany, jsme stále blízko. Přijměte naši lásku.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Brána

 

Marie Magdaléna prostřednictvím Pamely
Překlad do angličtiny Maria Baes a Frank Tehan

Drazí přátelé, jsem Marie Magdaléna. Znáte mě, má osoba a tvář se stala součástí vaší historie a tak došlo k jejímu zkreslení a zkažení. Vy však můj původ znáte, protože žijeme ze stejného zdroje – onoho prostoru v srdci, Domova duše. Byli jste poháněni stejnou touhou, která mě ovládala během mého života na Zemi. Touha, dychtění po pravdě, po tom, co je skutečné, po podstatě. Touha žít z vaší duše, z inspirace, z jádra – to je to, na čem vám záleží.Žít tímto způsobem může způsobovat bolest. Přivádí vás to k vašim nejtemnějším částem, protože žít z vnitřního jádra znamená, že musí být vše spatřeno. Světlo musí svítit na vše, tudíž se můžete stát jedním a úplným. Mnoho lidí se věnuje boji se sebou a vidět to je bolestivé. Lidé často žijí představami, obrazy a zidealizovanými soubory pravidel, jak být úspěšnou lidskou bytostí, která je ve světě uznávána a respektována. Pak než se nadějete, jste unášeni názory a požadavky hlavního proudu společnosti. Cítíte, že se musíte přizpůsobit jejímu způsobu myšlení, abyste byli atraktivní a dobří v očích světa. To vás odvádí od vašeho vnitřního jádra a tímto způsobem se sebou ztrácíte spojení. Stále je tu však hlas, který říká: „Běž dovnitř, objev, kdo jsi.“ V takto otevřeném prostoru bez jakýchkoli hodnocení můžete objevit, kdo jste: světlé i temné stránky a vše, čím jste prošli: své pocity, emoce a reakce.

Milovat sám sebe znamená otevřít se tomuto prostoru uvnitř, být sám se sebou a pozorovat, co tam je. Přesto přichází onen hlas z vnějšku, až příliš často hlas strachu, který říká: „Buď dobrý, buď poslušný a přizpůsob se normám. Neprojevuj se v očích druhých lidí odlišně nebo divně.“ Vy tak znovu ztrácíte otevřený prostor a vnitřní dialog se sebou samými. Nutíte se do okovů, soudíte podle standardů vnějšího světa, společnosti, a když tak činíte, ubližujete sami sobě. Tak jste často zmítání mezi žádostmi světa, jež jsou často hlasem strachu, a pláčem duše, který by vás vedl dovnitř, do jádra toho, kým jste. Jak se můžete vypořádat s tímto bojem, s tímto přetahováním mezi vnitřním a vnějším, mezi jádrem a vnějškem?

Naslouchejte hlasu svého srdce. Vyberte si. Vyberete si cestu, po jaké chcete v tomto životě jít. Rozhodněte se pro ni celou svou intenzitou, bezpodmínečně! Ponořte se do hlubin, kde vítězí skutečná láska. Vězte však, že v tomto hlubokém prostoru neexistuje žádné dno a můžete to pociťovat jako skok do propasti, do prázdnoty. Nebudete již více podporováni souhlasem, pochvalou a uznáním druhých, budete stát samostatně.

Pociťte na chvíli tento ohromný prostor ve středu svého srdce, kde neexistuje žádné hodnocení a zidealizované obrazy toho, kam byste měli jít. Přítomno je pouhé Bytí, čisté Bytí. Dokážete ustát tolik svobody nebo byste raději zůstali na vodítku norem a hodnot, které stanovují druzí? Dokážete se potopit do hlubin? Umíte skutečně žít?

Život vás vyzývá, abyste skočili do neznáma, a to je děsivé. Avšak omezit se na úzkou cestu toho známého a nežít život naplno, je horší. Tak se pak stáváte otroky vnějších podnětů, ztrácíte „sebe“ a nejste již šťastní. Nalezení skutečného uspokojení v životě může přijít pouze s tím, když následujete proud svého srdce. Váš tlukot srdce, který je ve vesmíru jedinečný, zná cestu sám. A někdy, když se ztratíte, je třeba projít temným obdobím, aby vás vrátilo zase zpět k sobě a pomohlo vám vzpomenout si, kým v nejhlubším jádru jste. Všechny vnější jistoty odpadnou a jelikož jste žili podle vnějších norem a ideálů, máte pocit, že je vše ztraceno, že jste se propadli do hluboké, černé díry – a to se zdá hrozivé! Nazývá se to „Temná Noc Duše“, přesto je jen průchodem. Dovádí vás to k Bráně, k té, která otevírá onen svět. Která otevírá něco většího, výhled, který si vaše obvyklé vidění, podmíněné strachem a starými myšlenkami, nemůže představit.

Představte si, že jste v temném tunelu. Nevidíte dokonce ani stěny tunelu a cítíte se obklopeni prázdnotou. Na prázdnotě není nic špatného. Prázdnota ve své podstatě není ani zlá ani špatná, je to absolutní otevřenost bez jakýchkoli předsudků či očekávání, na které by byla odkázána. Přesto ve vás prázdnota vyvolává strach, jako by vás ničila. To, co prázdnota skutečně ničí, jsou staré identity, které jste pokládaly za svou součást. Vězte však, že to, kým skutečně jste, nemůže být zničeno, to nemůže zmizet. To je věčné a neomezené právě tak jako prostor ve vašem srdci, o kterém jsem hovořila předtím. Onen prostor je tam – pořád. Představte si, že přijímáte prázdnotu a nedostatek jistot a zároveň cítíte svou sílu a nezávislost. Pak už nejste připoutáni k tomuto světu, jste svobodní do hloubi svého bytí!

1703

Nadále si představujte, jak procházíte temným tunelem a náhle se před vámi zjeví Brána. Pozorujte, co s vámi tento obraz udělá: bojíte se Brány nebo jí chcete projít? Jsou dveře těžké a zavřené nebo jsou pootevřené a prosvítá jimi Světlo z druhé strany? Jen ho přijměte, nemusíte dělat vůbec nic. Představte si nyní, jak stojíte před touto Branou a dáváte ruku proti ní. Dovolte energii Brány, aby vámi proudila. Brána je hranicí, za kterou leží nové, to, co vám chce vaše duše ukázat, jakmile budete připraveni. Tím, že umístíte svou ruku na Bránu se seznamujete s novým a s tím, co chce proudit do vašeho života – v rytmu, který vám vyhovuje. Vnímejte, jestli to můžete přijmout. Jestli můžete přijmout energii nového, energii Domova a své duše. Nechte ji proudit vaší dlaní a celým svým tělem tak, jak je vám příjemné – ne příliš málo a ne příliš moc. Energie proudí kolem a skrze vaší hlavu, ramena a srdce, a jde dokonce hlouběji: do vašeho břicha, do pánve, kostrče a přes vaše nohy do chodidel. Buďte si vědomi toho, že pokud jste v Temné Noci Duše, něco nové vás za touto Bránou čeká, ačkoli to stále nedokážete vidět nynějšíma očima. S novýma očima uvidíte onu realitu na druhé straně Brány a vyvinete tyto nové oči tím, že necháte odejít starý způsob života. Když se již nebudete pevně držet jistot a přetrvávajících vzorců, na kterých jste předtím lpěli.

Jak poznáte, že jste připraveni propustit staré? Často je to prostřednictvím pocitů rozladěnosti, hněvu, nespokojenosti nebo zoufalství a beznaděje, které naznačují, že již nechcete věci tak, jak jsou. Můžete pak uvažovat: „Už tu nechci být. Nechci žít na Zemi“, ale to, co ve skutečnosti říkáte je: „Nechci už starý způsob. Nechci věci tak, jak jsou.“ Nicméně vaše mysl, formována tak, jako v minulosti, si nemusí ještě představit, že existují jiné cesty, a proto se Temná Noc Duše stává zoufalou a intenzivní. Jak odpadává staré a nové ještě nepřichází, jste na hranici a tento temný tunel vás nutí si vybrat. Buď pokračujete v následování hlasu svého srdce a zůstáváte sami sobě věrní nebo ustoupíte zpět k hlasům z vnějšku: hlasům strachu, známého a minulého. Snažně vás prosím: pokud nyní ve svém životě prožíváte Temnou Noc Duše, zůstaňte s ní, pokračujte dovnitř a pociťte, co tam je. Pokud je tam strach, nejistota, smutek nebo zoufalství, nesuďte je, zůstaňte s nimi a neodcházejte od nich.

Vaše Světlo je silnější než všechny tyto emoce, které nejsou koncovým bodem, nýbrž zastávkou na cestě. Vnímejte v dálce Bránu, která tam již je! Spojte se s energií nového za pomocí této Brány. Jednoho dne se dveře Brány široce otevřou a uvidíte je před sebou. Možná je to příliš, cítit to vše teď. Pozorujte to však na chvíli z dálky. Jaké to bude, až se Brána široce otevře a vy jí projdete? Co vás tam čeká? Jaké pocity to ve vás vyvolává? Nemusíte ještě jít za tuto Bránu, vše přijde ve správný čas. Pociťte však její příslib: krásu Světla, požitek, radost a úlevu toho, že tam jste. Pociťte klid zdejšího života a radujte se, neboť tato cesta, po které nyní putujete – ta, která je jako temná noc, jež oživuje váš strach, tam vede!

Udržujte tento pohled před svýma očima a vaše cesta bude jednodušší. Držím vás za ruku, pociťte mou přítomnost. Pokaždé, když se Brána otevírá, činí nás to šťastnými a cítíme se s vámi všemi hluboce spojeni. My všichni jsme navzájem propojeni a každý jeden krok, který jednotlivec vykoná, v sobě přináší něco z nás všech vůči Celku.

Marie Magdaléna

© Pamela Kribbe 2012
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz