Tag Archive | svetlo

VAŠE SVĚTELNÉ PRÁVO

Již dlouho jste oprašovali a leštili své nejsilnější nástroje a rozpomínali se na svou podstatu vědomého tvůrce. Nyní nastal čas. Nastal čas tyto oživené nástroje používat a uplatňovat nejvyšší nároky a práva na prosperující, tvořivý a plnohodnotný život ve zdraví a hojnosti. Život, který odpovídá vaší světelné podstatě. Jste to vy, kdo musí přinést světlo do všech oblastí zde na zemi a posouvat zde hranice pro dobro své a tím pro dobro všech ostatních kolem vás.

Prvně ale musíte opustit a propustit omezující programy – přesvědčení a názory, které vám – a všem kolem vás, tropí mnohem více škody než užitku. Všem náleží právo na bohatství, bezpečí, rozvoj, lásku, prosperitu a zdraví. Proto uplatňujte toto právo a pracujte se všemi aspekty sebe samých stejně tak jako se svým podvědomím, které vaše světelné právo může sabotovat. Jste multidimenzionální bytosti a někde existuje aspekt vás samých, který ví, jaký je to pocit žít v naprosto zdravém a plně funkčním těle.

Někde existuje aspekt vás samých, který ví, jaký je to pocit žít v láskyplném harmonickém vztahu.

Někde existuje aspekt vás samých, který ví, jaký je to pocit žít v hojnosti a bohatství.

Někde existuje aspekt vás samých, který ví, jaký je to pocit žít v naprostém bezpečí.

Někde existuje aspekt vás samých, který zná radost z vlastního tvoření a prosperity.

Přivolejte své jednotlivé aspekty a pracujte s nimi, jelikož omezené pozemské nástroje a metody které jste používali a někteří stále používáte, nejsou a nebudou funkční. Pamatujte, že aktivity na které se soustředíte a kterým dáváte svou pozornost a energii posilujete a tím narůstají. Často tak v dobrém záměru můžete činit opak toho, po čem toužíte. Vy nyní musíte vědomě vstoupit do oblasti financí, zdravotnictví, vědy a výzkumu, technologií, zemědělství, vzdělávání a dalších. Musíte do těchto oblastí přinést osvobození od starých paradigmat, začít v nich tvořit a prosperovat pro blaho své a veškerého života tady na Zemi.

Pokud se budete dobrovolně vzdávat svého práva na zdraví, bezpečí, hojnost a bohatství, rozvoj a lásku, situace se sama nikdy nezmění. Nečiňte tak však burácivým bojem, ale poklidnou mírumilovnou vnitřní prací s jednotlivými aspekty sebe samých a pak v tomto vibračním nastavení s vidinou šťastného života na krásné, čisté planetě v plné hojnosti, přistupujte k jednotlivým činům.

A pamatujte, že tak jak existují aspekty vás samých, stejně tak existují aspekty planety Země. Někde existuje zdravá planeta se všemi rozmanitými živočišnými druhy, čistými řekami a oceány, bujnými lesy a pralesy – země, na které je život dokonalým bezpečným božským zážitkem ve vědomé, mírumilovné a zdravé společnosti.

Taunia Atiriamin /Martina Christová/
www.slunecnabrana.eu, www.martinachristova.eu

http://slunecnabrana.blogspot.gr/2017/06/jiz-dlouho-jsteoprasovali-lestili-sve.html?view=magazinehttp://slunecnabrana.blogspot.cz/…

Tento článek lze nekomerčním způsobem šířit v originální formě s uvedením jména autora a aktivním odkazem na stránky www.slunecnabrana.eu a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně této poznámky.

Kryon – Prolínání realit

Poselství Kryona přijala Marketa Selinijana dne 03.05.2017

Buďte pozdraveni, moji milí. Jsem Kryon z magnetické služby a s láskou přináším své poselství. K vám, k mistrům na této Zemi. Dovol mi provázet tě okamžiky vnitřního uvědomění. Jsem rád, že přišel čas znovu k vám promluvit a přiblížit dění na této Zemi.
Jste úzce spjati s vyššími dimenzemi. Někteří z vás mají možnost do nich nahlížet a jiní mají možnost pociťovat proudy energií, které do vaší reality prosakují a mění a rozpouští stávající stagnující stav. Již nelze zastavit to, co bylo zvěstováno. Již nelze zastavit probouzení Kristova dědictví v každém z vás. Je to odměna za vytrvalost důvěry ve víru lepšího života.

Ačkoli se pouhým okem nic nemění, z pohledu energie bijí Jeruzalémské zvony hlášením o změně vibrací na Zemi. Jednotlivé zvony si tuto zprávu předávají dál a tak tento zvuk, tento symbol aktivovaného Božství, prostupuje planetu a tvá aura se dostává do kontaktu s touto vibrací. Když ztišíš svůj myšlenkový proud, pak možná ucítíš vibrace, které k tobě putují efektem, kdy jedna zvonice rozeznívá druhou a ve tvém nitru se začíná ozývat hlas. Hlas výzvy k niternému probuzení. To je to, co mnozí z vás již dlouho slyší a snad i vyslyšeli.

A ti, co neslyší, ti mají možnost otevřít se novým proudům energie, které tuto Zemi žehnají jako vodopád mocného světla. Je tak silné záře, že někteří odvrací zrak nebo si zakrývají oči před tím, aby nemuseli svému čistému světlu nahlížet do očí. Raději zavírají oči před změnou, která přichází a dělají, že se jich to netýká. Tito lidé začínají sklízet své plody strachu ze síly z vlastního Já a jejich vlastní stíny je dohání.
Nelze donekonečna svým stínům uhýbat. Trápení je vyčerpávající zkušeností a důvěra v sílu světla svého Já je cestou, kterou se nitro každého člověka snaží onoho jedince vést. Je to neustálé vnímání protipólů temnoty a světla než nakonec dochází k pochopení, že žádná z těchto vibrací neexistuje odděleně, a že v jednotě existuje jen jeden druh energie a tím je splynutí polarit, nulový bod, který nutně vede vše existující do pole vyrovnání.

Je tvým rozhodnutím v jaké žiješ realitě a jak se ti přitom vede. Možná tě již neoslovují témata tvého okolí a připadáš si ztracen a cizí ve světě, kde dochází ke střetu jednotlivých energií. Vnímáš energetické jiskření, napětí a propady vibrací v tématech, kterými žijí jiní.
Reality se rozdělují den za dnem, sekundu za sekundou a tyto světy se od sebe vzdalují. A když se ty sám rozhodneš vibrovat výš a nepodléháš kolektivnímu chaosu, který je vytvářen nízkými entitami, pak zjišťuješ, že jsou tvé vibrace stále čistší a čistější. Neboť čím více začneš žít svůj sen vlastního probuzení, tím jasnější vibrace přinášíš a vyzařuješ kolem sebe. Vzdaluješ se také těm, kteří jsou ušpiněni vlastními nízkými emocemi.
Avšak pamatuj na to, co jest cílem každé duše inkarnované na Zemi. Každá duše má touhu růst a touhu po poznání. A tak ačkoli se cítíš jako osamělý maják, tvá duše září. A tato zář přitahuje pozornost ostatních. Vždyť ani oni nechtějí ve svém utrpení žít dál. Jen hledají odvahu, jak to vše změnit. Nejdříve zkouší změnit všechny kolem sebe, ale to nefunguje, moji milovaní. Tu pravdu již dávno znáš. Proměna světa začíná proměnou jednotlivce, kdy Fénix povstává z popela. A ty upoutáváš pozornost těch, co teprve hledají a tvé světlo, tvá zář, tvé vyzařování je tím magnetem, který přitahuje nitro probouzejících se. A tak každý podle svého rozvoje vnímá jiné majáky ve svém blízkém, či vzdáleném okolí. A je jedno, zda dochází k vědomému vnímání nebo se to vše děje jen v úrovni nevědomí. Duše člověka sama navádí prostřednictvím rozličných situací do stavů, kdy má možnost setkávat se se svým čistým Já a navigovat svou loď, svou merkabu, směrem do světla, k radosti života.

Netrap se tedy svým okolím. Dál žij svůj sen a otevři se pomoct ostatním, kteří přichází s otevřeným, avšak zraněným srdcem. Sám víš, že zkušenosti v dualitě nebyly jednoduché. Mnohokráte jsi i ty sám narazil, než sis uvědomil, co naučit ses měl a prozřel jsi svou iluzi zapomnění. Měj tedy trpělivost s těmi, co teprve hledají. A jsou jich miliony, moji milí.

Je stále obrovské množství těch, co začínají chápat, že žili v iluzi odpojení a nejvíce je touto iluzí postižen “moderní” svět. Lidé, kteří nahradili své vnitřní vědění moderními technologiemi.
Udržuj se v realitě, kterou zároveň tvoříš, a kde neexistuje závist, ani bolest a žal. A snaž se tvořit tuto realitu dál. Vytváříš ji nejen pro sebe, ale i pro ostatní. Jsi tvůrcem svého života, do něhož však pak ostatní zveš. Tvůj svět se stává realitou, ve které poté i ostatní žijí a splývá s realitou těch, kteří ve světlo znovu “uvěřili” a vypustili ze svého života iluze a boj. V těchto realitách, které každý z vás vytváří pomocí okamžiků meditací nebo už i mistrovským denním myšlením, život probíhá jinak, bez časového omezení a tyto reality se vzájemně mezi sebou prolínají – podobné s podobnými. Ale někdy i realita vyšší úrovně prostoupí do reality ve vibraci nižší a pak v jednom místě zažiješ dva odlišné vibrační prožitky. Jeden, který vyhovuje ještě tvému tří-dimenzionálnímu tělu a druhý, který odpovídá tomu, že se tvé tělo dostává za hranice fyzična. Jsou to fáze přechodu, které se zapojují do vašeho běžného života. Toto “přecvaknutí” můžeš zažívat v průběhu dne a tak si všímej podnětů, které tě vyvádí ze tvé reality světla. Jsou to důležité mantinely k povšimnutí, protože díky nim máš možnost své světlo dál rozpínat, když pochopíš, co říct ti měly a uzavřeš dané otevřené téma. Pak máš možnost pohybovat se v mnoha realitách zároveň, přičemž žádná z nich tě neovlivní, avšak do všech přinášíš své vlastní “gró”, svou energii a ta inspiruje okolní energii ke změně.

Vše kolem tebe má vědomí. I energie, kterou nevidíš. A tak si i energie vzájemně vyměňují poznatky a prožité učení. Tato inteligentní výměna informací podporuje úmysl stvoření vesmíru. Život v jednotě a bez rozdílů ve všem, co v dualitě považujete za normální. Již dnes je na Zemi obrovská propast ve vzdělávání, v technice, ve společenském postavení. A to nehovořím o významu slov, které lidé rovněž chápou rozdílně.

Stavíte se do rolí, které ve vesmíru neexistují. Uctíváte představené, ale vzájemná úcta k sobě vám chybí. Pak se z úcty stává mocenský boj, protože vibrace nabývá jiného významu než v průvodním úmyslu nese energie “úcty”. Úcta je dar. Je to mocná energie, která rozpouští ledy rozdílnosti. Nese v sobě uvolnění, respekt i zrod nového. Inspiraci moudrého světla.
A když se podíváš kolem sebe, pak to, co v úctě nejvíce bys měl mít, je právě tvé nejbližší okolí. Tvůj odraz v zrcadle, rostliny, stromy, voda a další živly, zvířata, krajina přírody. A nechybí zde ani ti, se kterými jsi se rozhodl žít a propojil s nimi svůj život na Zemi – ve svazku rodinném, partnerském, příbuzenském či přátelském.

Vy všichni jste generací, která obrací dění na Zemi a je jedno v jakém jsi nyní věku. Tvá inkarnace je přerodovou fází lidské rasy. Máš možnost ukončit generační trápení a právě proto jsi přišel do aktuální rodiny, do aktuálně rozběhnutých dějů, aby jsi je měl možnost ukončit a změnila se tak vibrace nejen tvého fyzického Já, ale celého kolektivu lidstva. Pochodeň za pochodní se tak zvedá a každý den přibývá těch, kteří hlásají nahoru svým vztyčeným světlem, že jejich život pokračuje dál, avšak již v jiných pravidlech a jiném směru. Neb oddělili zrno od pléva a jejich světlo našlo odvahu vystoupit z uvízlých vzorů a stát se hrdým nositelem energie srdce – srdce Kristova světla.

A proč právě Jeruzalémské zvony bijí? Protože právě v okolí těchto míst zazněla poprvé zpráva zvěstování, že Země zažije zrychlenou cestu obnovování vibrací a přímo se střetnou síly polarit (dobra a zla), aby se utkaly o Zemi a odevzdaly se pak tomu, kdo vyhrává. Ta doba právě vrcholí. Není pochyb o tom, že se světlo rozšiřuje a skrze probouzení lidí má za sebou Země, Lady Gaia, zástup bojovníků světla, za které nehovoří slova, ale činy.
Činy světla, činy jejich vlastního rozvoje a poznání. Kdy svou vlastní změnou doprovází ke změně kolektiv lidstva pomocí morfogenetického pole a kruhu poznání. A já Kryon jsem pln vděčnosti za možnost být v přítomnosti tvého světla a sledovat dění, kdy se stáváš přímým účastníkem inspirace ostatních. Je to veliká zodpovědnost pracovníka světla. Zodpovědnost mocného, moudrého světla.
S láskou veď svou světelnou loď do přístavu světla dál a já Kryon, s tebou v lásce zůstávám.
Kryon.

Po přečtení channelingu se prosím vědomě energeticky uzemni.
Změny textu nejsou dovoleny. Stejně tak není dovoleno text jakkoli zkracovat.

Celý channeling je energetizován magnetickou láskou Kryona

© Marketa Selinijana Stejskalová, http://www.zemeandelu.cz/ www.arantia.cz

VĚČNÝ ŽIVOTNÍ PROUD

Milovaní,

tolik z vás nám teď píšete o tom, jak cítíte prázdnotu, samotu, odpojení od života – od sebe, od druhých. Jak cítíte nicotu, beznaděj, destrukci.

To, o co se s Vámi můžu podělit je opět jen moje vlastní zkušenost s těmito prožitky.

Čím dál víc jsme těmi, co Ví… těmi, co mají vše načteno, těmi, co moc dobře rozumí tomu, co se jim děje, proč se jim to děje, s čím to souvisí – karma, čištění, energetické posuny… A přitom všem nevíme, co se sebou, co dělat, kde začít, jak si pomoct…

V noci jsem opět nespala a vnímala jsem, jak jsme stále tolik ponořeni ve svých myslích. Možná „víme“ vše, možná nám plno lidí potvrdí naši „správnost“, stejně nám to nepomůže.

Odmítáme sami sebe, odmítáme skutečnost takovou jaká je. Stále si ji přejeme přizpůsobit svým přáním, přizpůsobit ji tak, abychom ji alespoň nějak dokázali přijmout a akceptovat. Chceme se pořád dokola něčeho zbavovat, něco čistit, něčemu rozumět a mít na vše jasný návod nebo vysvětlení. Když nám pak někdo potvrdí, že je to „karma“ na chvíli se nám uleví… „Vidíš, já to říkal/a!“… za chvíli jsme však tam, kde jsme byli.

Cítím, jak to vše zůstává jen na úrovni hlavy – mysli… nepustíme to dál… Obýváme svoji hlavu… živíme svou umělou identitu, iluzi o sobě, iluzi o světě. Dokonce to často víte, víte, že to nejste vy, že je to hlava, ego… jenže nevíte, jak dál, co s tím.

Paradoxem je, že s čím dál větším množstvím informací z tzv. spirituálního světa, se ještě víc odpojujeme sami od sebe… od svého TĚLA, od své duše. S každou potlačenou bolestí, s každým nepřijatým strachem, nevyjádřenou emocí, popřením sebe sama a toho, jak to cítíme, stavíme kolem své věčně zářivé duše, svého věčně zářivého Ducha hradbu… ta hradba je už tak veliká, že přestaneme světlo naší duše cítit a vnímat. Ono tam však stále je, září pořád stejně silně… neodešlo… To my jsme od něj „odešli“ – to my jsme se odpojili… jak? Naše vědomí zůstalo v hlavě… a hlava – naše mysl je tak rafinovaná, že s ní tuto hru dokážeme hrát stovky, tisíce životů.

Co s tím? To, co život naučil mě, je prosté. Buď! Zavři oči a spoj se se svým dechem… jen ho pozoruj. Vnímejte, že jakmile zavřete oči a obrátíte pozornost dovnitř na svůj dech – okamžitě sklouznete svým vědomím do břicha a následně vnímáte i hrudník – srdce. Děje se to zcela přirozeně a automaticky. Není třeba si to představovat ani vyvolávat.

Břicho – vaše centrum, vaše slunce, vaše síla, život… váš pupík, připomínající vám neustále spojení s celou Existencí.

Pamatuji si, když jsem si začala tohle uvědomovat, uvědomovat tento životní proud v sobě, jak byl zpočátku slabý… jak přijímání (nádech) mi dělal potíže… jak se vždy někde zasekl a jak výdech (dávání) byl mnohem delší než celý nádech.

Nejde o to svůj dech analyzovat a vytvářet si další koncepty. Jde o to, abychom ho jen pozorovali… čím víc přijímám svůj život a vše, co se mi v něm děje, tím víc se mi mění můj dech.

Dnes vnímám v těle prostor, volnost a můj dech je uvolněný, lehký a tak přirozený.

Cítíme samotu, cítíme frustraci, cítíme oddělenost a tam, kde to začíná jsme my sami… necítíme sami sebe… odpojili jsme se od svého těla – tím pádem od své duše i Ducha. Hledáme ho někde venku, případně chceme, aby nás s ním někdo spojil, anebo utíkáme do jiných světů… Náš Duch, naše podstata však nikam nezmizela, je stále tu… je v nás.. je uvnitř nás – uvnitř našeho těla! Čím uvolněnější tělo máme, čím hlouběji do něj vklouzneme, tím blíž jí jsme.

Sklouznout níž…. sklouznout z hlavy níž… stačí vnímat dech – ať je jakýkoli – jen ho vnímat a hned jste tam…

Ano, je velmi pravděpodobné, že budete najednou vnímat i bolesti a emoce, které jste v těle potlačili. Jenomže, alespoň z mé zkušenosti, pouze jejich NAPROSTÉ LÁSKYPLNÉ OTEVŘENÉ PŘIJETÍ A JEJICH PROŽITÍ nás osvobozuje a pomáhá k lehčímu dechu, k lehčímu Bytí.

Zjistila jsem, že když přijde krize, když mě přepadne strach, nepomůže mi vědomí, že vím, že je jen iluzí – že je výplodem mé mysli. To, co mi však pomohlo vždy, bylo jeho přijetí – přivítání jakékoli emoce, bolesti, čehokoli, co se objeví a dovolení, aby to existovalo, aby se to projevilo. Je to tu, tak před čím zavírat oči, co odmítat a snažit se zakrýt pod koberec. Zjistila jsem, že mi nikdy nepomohlo znát dopředu odpověď, že mi nepomohly názory a vhledy druhých, nepomohlo mi zjišťovat, proč tomu tak je a k čemu mě to vede. V tu chvíli, kdy jsem v tom byla, mi to bylo upřímně k ničemu. Proč? Protože tento způsob mě zase udržuje jen a jen v hlavě a nepouští dál… odpojí mě od těla a od PROŽITKU, a přitom teprve s prožitkem a jeho opravdovostí přichází moudrost, uvolnění, propuštění a hluboké pochopení.

Je rozdíl vědět, že strach, který mám, je jen iluze a odmítnout ho. A je rozdíl s láskou ho přivítat, přijmout, PROŽÍT a dovolit mu, abych mohla tuto iluzi skutečně prožít v sobě, ve svém těle – to mi totiž nikdo nevezme a s dalším strachem, který se mi v životě objeví, už to bude o mnoho lehčí. To je skutečné poznání… to je to, co nás přivádí blíž k sobě… ta skutečná cesta není povrchní, ta cesta není v tom, že dopředu vím, co se děje a proč. Ve skutečnosti jdu do naprostého neznáma… zas a znovu tam s větší a větší důvěrou vstupuju, protože mám poznání, že každý jeden takový prožitek je pro mě ohromnou příležitostí a pokladem, který mi navrací moji ztracenou sílu. Otevírá v té hradbě, kterou jsem si kolem své duše postavila další a další otvor a světlo mé duše, mého Ducha se začíná šířit víc a víc mým tělem a já se s ním spojuji stále silněji. Jen díky předešlým prožitkům je ta lehkost bytí hmatatelná…

Čím víc jsem spojená se svým tělem, se svým dechem, tím víc vnímám život, Zemi – přírodu a spojení se vším. Nedávno mi jedna přítelkyně napsala, že život je vysoce individuální záležitost. Ano, může být, co se týká našich prožitků, vnímání, pocitů, zvolené cesty. Zároveň však tím, kdy se víc a víc spojujeme se sebou, vnímáme spojení se vším, co jest, co nám dává věčný život, a co proudí v každém jednom individuálním těle. To tomu všemu dává ohromnou hloubku a velikost. Podívejte se na přírodu, vše má své dokonalé místo, svou úlohu, nikde není nic navíc, nikde nic nechybí, vše funguje zcela přirozeně a lehce ve společné souhře a harmonii. My jsme její součástí. Nejsme od ní ve skutečnosti odpojeni.

Cítíte se osamoceni? Cítíte strach? Cítíte bolest? Cítíte frustraci, hněv? Tak je přijměte, v celé jejich síle a kráse… tím, že jim budete chtít porozumět nebo tím, že se jich budete chtít zbavit, se propadáte ještě hlouběji – do větší samoty, většího strachu, do větší frustrace. Je tu! I když před tím zavřete oči, nezmizí. Přijměte to, co je… nikoli hlavou a rozumem… přijměte to celou svou bytostí, přijměte to tak, že v tom budete.

Když jsem začala život skutečně přijímat z tohoto svého spojení s tělem, s dechem… se sebou… vstoupila do něj nová esence… vstoupila do něj síla mého ducha, neochvějný klid a láska. A i když se ocitnu v krizi, kterou bytostně vnímám a cítím, toto spojení tam zůstává, vnímám ho, a potom dokážu za všemi svými emocemi, bolestmi a strachy cítit ohromnou sílu a důvěru ve vše, co se mi děje. Je pro mě úžasné, že bez jakékoli techniky zklidnění, mohu být uprostřed vnitřní krize, a pod ní hmatatelně vnímat klid a hloubku, kterou sama JSEM. To vše zcela přirozeně. To mě učí sám život – dovolila jsem si otevřít se mu a víc, a víc cítím důvěru v něj. Nic tu není zbytečně. Když něco cítím, když jsem v nějaké situaci, není tu proto, abych se ji hned snažila změnit, odklidit, pochopit, vyřešit… zkuste nasednout na její křídla, i když se vám bude ze strachu třást celé tělo, a leťte. Leťte vstříc tomu, co vám přinesla. Je to jen na Vás. Ona počká nebo se vrátí v jiné podobě a silněji a bude vás popostrkovat, abyste nasedli a s důvěrou skočili do neznáma.

Některé věci se pro mě jednoduše staly už minulostí… čím víc vnímám své tělo, sebe v něm, svůj dech, který mě spojuje se životem, se svou skutečnou esencí, tím spíš už nedokážu dělat věci, které jdou proti mně, nedokážu jít proti tomu, co cítím, nejde mi už tak snadno zrazovat samu sebe.

Celé toto přijetí přítomnosti, jaká je, mě velmi k mému vlastnímu přijetí… k lásce a úctě ke svému tělu, k životu, k Zemi, k sobě… a k druhým…

A máte pocit, že v tom jste sami? Ano, do jisté míry jsou vaše PROŽITKY velmi individuální, ale víte co? Čím blíž sobě jste, tím víc za touto individualitou vnímáte tu ohromnou důvěru v život, která nás všechny spojuje. Jedeme v tom všichni… každý po svém, každý tak, jak si dovolí, každý tak, jak v danou chvíli dokáže. Vše do sebe dokonale zapadá a je součástí něčeho mnohem většího a širšího, než dokáže 8 miliard myslí vymyslet.

Chceme opravovat dokonalé, zasahujeme do přirozeného rytmu života. Přirozený rytmus života tu je a bude stále – i bez našich těl a identit. To my, každý jeden z nás, se můžeme na tento rytmus znovu naladit. Kde? Uvnitř sebe, v tichu, v samotě, v přírodě. Ta je mou největší inspirací a učitelem. Čím blíže přirozenému proudu ve svém těle, tím blíže k přírodě. Čím blíž k přírodě, tím blíž přirozenosti v sobě.

Objímám Vás velmi, ať už se zrovna nacházíte ve svých hlubinách, nebo na prosluněných vrcholech. Nic netrvá věčně, a čím víc budeme tyto přirozené rytmy sami v sobě CTÍT, tím blíž budeme kouzlu celé této Existence. Tím víc ji budeme hmatatelně vnímat ve svém těle, ve svém každodenním životě a nebudeme potřebovat žádný návod. Když se od tohoto rytmu odpojíme, jednoduše to ucítíme, uvidíme to na tom, co se nám v životě děje. Pak se zase vrátíme k sobě a dovolíme, aby tento životní proud prostoupil každou naši buňku a zharmonizoval naše bytí. Jen SKUTEČNĚ a s odevzdáním POVOLIT…

S láskou,
© Denisa
http://www.bytvsrdci.org, http://www.jeshua.cz

Tělo a duše

Země prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí lidé,

jsem hlas Země. Nesu vás ve svém těle. Planeta, na které žijete a po které chodíte, je mým tělem, vyjádřením mé duše. Jste tu vítaní, neboť jste součástí mého těla. Vaše tělo je mojí částí, je stvořeno z pozemské hmoty. Buďte si velmi vědomí buněk ve svém těle, které jsou velmi malé, nezávislé entity, které přesně vědí, co mají dělat. Ve vašem těle fungují k rovnováze, harmonii a součinnosti.

Nyní si představte, že jste ve svém těle přítomni jako zářivé slunce. Vaše světlo není ze Země. Přicházíte z vesmíru. Jste živoucí duše, která je schopná vzít na sebe nespočet forem, a nyní jste přítomni ve formě pozemské. Představte si, že světlo vaší duše září ve středu vašeho těla, v centru blízko vašemu srdci. Sledujte, jak zde světlo září, a vzpomeňte si, kým jste: jste tu celou věčnost. Měli jste mnoho životů, nejste tu poprvé.

Vzpomeňte si, kdo jste! Vězte, že jste na tomto těle nezávislí, že jste nezávislí na tomto životě a společnosti kolem. Přišli jste sem přinést něco nového, něco jedinečného, něco, co není lidmi kolem vás zcela pochopeno. Vyžaduje to kuráž a odvahu přinášet něco, co je nové, protože nové věci způsobují odpor. Proto je tolik důležité vzpomenout si na to, kým jste: na vaši svobodu, na vaši nezávislost. Jedině pak dokážete být v této realitě opravdu sami sebou a šířit své světlo.

Nyní vás žádám, z místa, kde je vaše srdce, abyste spojili světlo své duše se všemi buňkami svého těla, které mají své vlastní individuální vědomí, a přesto jsou mojí součástí, součástí Země. Představte si, že se světlo vašeho srdce, vaší duše spojuje s vědomím všech vašich buněk. Vaše světlo září na všechny tyto buňky a ony s radostí reagují. To je to, co chtějí – chtějí být vámi inspirovány! To je jejich cílem, to je jejich funkce.

Možná si myslíte, že cíl vašich buněk je jednoduše udržovat vaše tělo, aby fungovalo a přežilo, a na jisté úrovni je to pravda, nikoli však na té nejhlubší úrovni. Váš nejvyšší smysl tu na Zemi je být nástrojem, skrze který se může vaše duše manifestovat. Kvůli tomu je tu vaše tělo. Proto spojení duše s vědomím těla je ohromně důležité. Celé vaše tělo podstupuje přeměnu, kterou nelze vysvětlit na hmotné úrovni.

Nyní si představte, že se světlo z vašeho božského jádra pomalu šíří z vašeho srdce a dotýká se něžně vašich buněk: ve vaší hrudi a ramenech, krku a hrdle. Pak dovolte všem buňkám ve vaší hlavě, aby byly dotknuty energií vaší duše, přijaly ji a mohly tak obdržet směr a vedení z božského Zdroje. Nechť energie vaší duše, světlo vašeho srdce proudí vašim solarem, vašim břichem dolů do podbřišku a na chvíli vnímejte střed svého podbřišku. Mohou tu být staré emoce odporu k životu, které ztěžují přístup světla vaší duše: „Je to bezpečné? Měl/a bych tu být se svou jedinečnou energií, se svým světlem?“

Vnímejte, zda světlo vaší duše může prostupovat do vašeho žaludku, do vaší kostrče, do vaší pánve. Pokud zde vnímáte místa, kde se vyskytuje odpor ke vpuštění světla, jen pozorujte, co se děje, a nic nenuťte. Jen vnímejte, zda je někde ve vašem těle temné místo nebo napětí, kde je energie jaksi stažená a skrytá. Velmi přijímacím a otevřeným pohledem soustřeďte svou pozornost na toto tíživé místo. Vaše vědomí je velmi jemné a poddajné a tak jako lehký vánek obklopte toto místo svou pozorností.

Uvnitř této zablokované energie je život, který byl z mnoha důvodů skrytý. Povzbuďte tento život, aby se vám přihlásil. Zeptejte se: „Kdo jsi? Neboj se mě, ukaž se.“ Pozorujte, zda se vám něco objeví: obraz, symbol, může to být také zvíře nebo lidská bytost nebo možná dítě. Vše, co je v člověku zablokované a skryté chce ven, chce se to osvobodit. Má však strach, a proto se občas skrývá. Abyste to mohli oslovit, nemůžete nic nutit. Stačí být jemně přítomní a naslouchat. Nechtít cokoli změnit a nepřát si se této části zbavit je ten nejprospěšnější přístup.

A tak tiše pozorujte nebo vnímejte, co se chce samo z této temné části odhalit. Představte si, že natahujete svou ruku tomu, co se objevuje, a ujišťujete to tím, že říkáte: „Jsi dobrý/á, můžeš být tím, kým opravdu jsi.“ Vítáte tuto část sebe tím, že za ni přebíráte zodpovědnost a slibujete, že s ní budete spolupracovat. V této celé ucpané a zablokované energii je zároveň síla a schopnosti, které vám náleží. Nikdy není úmyslem odstranit jen zablokování nebo problém. Je to o přeměně a uvolnění starých energií a to tak důkladně, že jádro světla uvnitř vás se s tím může spojit. Proto je cestou láska a milování, nikoli boj s negativními energiemi či problémy, které ve vás jsou.

Nakonec umožněte své duši proudit až dolů do vaší pánve, k vašim stehnům a nohám a věnujte zvláštní pozornost svým kolenům. Představte si, že buňky kostí ve vašich kolenech se otevírají světlu vašeho srdce. Vzpomeňte si na to, jak radostné je žít a být na Zemi aktivní, a tak obnovte tyto radostné vzpomínky. Pak nechejte své světlo sestupovat dál do vašich lýtek a kotníků a zcela do vašich chodidel: do vašich pat, chodidel a do vašich prstů.

Svěřte světlo své duše Zemi. Jsem tu pro vás. Jste ve mně i na mně vítaní. Nemusíte tím procházet sami. Čím víc umožníte svému světlu duše, aby bylo přítomné, tím víc jste ochraňováni a neseni svou vlastní moudrostí a spojením mnou, se Zemí. Zdravím vás ze svého srdce a ráda bych vám poděkovala za vaši přítomnost tady a teď.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

TEMNÁ NOC DUŠE

Mystikové a jógini považují tento stav za největší zkoušku života.
Já bych však neřekl, že je to jen zkouška. Podle mne je to prostě pád. Nepřichází v začátcích hledání, ale až později, po jistých hlubších duchovních zkušenostech. Není to ovšem trest za naše hříchy, jak si mnozí myslí. Naopak, je to duchovní výzva pomocných božských sil, výzva k duchovnímu pokroku. Zkušenost je to ovšem přesto strašná. Já, protože znám toto období až moc dobře, jsem tomu říkal pád rovnou do pekla. Prodělal jsem ho také, i když je to už hezká řádka let.

Je to pád, který se projevuje jako silný nedostatek duchovní moudrosti, jako naprosté neštěstí. Jen si to představte. Jste už jakž takž pokročilí, takže máte naprostou nechuť, ba přímo odpor ke všemu, co je povrchní, plytké a stupidní, všední a šedé, a celým svým srdcem toužíte po nadpozemské blaženosti, protože jste ji již mnohokrát okusili. A zčistajasna je všemu konec, ono nadpozemské vás najednou nechce. A vy ani nevíte proč. Následkem toho, jak sílí vaše duchovní touha, sílí i vaše neštěstí a temnota, a duchovní tma se stává neproniknutelnou.

Jedná se, pravda, o očišťující proces, ale vy to nevíte. Nevíte, že je to očišťující proces, který vás má naučit hlubšímu sebeodevzdání a pokoře – já to aspoň nevěděl a můj přítel také ne, protože nám to nikdo neřekl a nikdo neporadil. Dal byste celý život za jediný paprsek duchovního světla nebo aspoň naděje, ale nakonec jste zbaven i tohoto přirozeného toužení a hlavně jakékoli naděje, protože i ta se ztratí. Vypaří se bez varování a vám se zdá, že je to naprostý konec a zmar všeho – štěstí i života.

Proč ještě žít? Staré špatné dávno zapomenuté sklony, o nichž jste měl za to, že jste je už dávno překonal, se znovu objevují a napadají vás jako nezranitelné hydry a lákají vás, abyste se k nim opět a opět vrátil a utápěl v nich svůj čas. Ale ani tím to ještě nekončí. Na všechno nakonec padá neplodná, mrtvá, zatuchlá rezignace. A vaše vůle je nyní tak oslabena, že udělá i to, co by nikdy dřív neudělala.

Je to hrozná doba. Nejčernější období života, jaké znám. Duchovní světlo, které vás již oživovalo a znovu a znovu vracelo k životu, nyní zhaslo docela a zůstává jen bezcílný strach a beznadějná duchovní nejistota s přesvědčením, že to tak už bude asi navždy. Navždy! Snad až do skonání světa.
Co má člověk za těchto okolností dělat? Nic, leda snad umřít. Ale ani to se mu nepovede. Jako se to ještě nikdy nikomu v temné noci duše nepovedlo. Proč? Protože temná noc duše je nejen zkouškou, ale vlastně i milostí, jak už jsem řekl. Je to nejvyšší milost Božích sil na duchovní cestě.

I když vaše duchovní cvičení nevedou k ničemu a člověk je tak zoufalý a osamělý jako ten zpuchřelý kůl v plotě, temná noc duše není ničím jiným než milující milostí nejvyššího Já.

A potom uprostřed největší tmy a tísně přichází zvrat. Náhle, když už jste nic nechtěli a ani nemohli chtít a na všechno naprosto rezignovali, náhle je tu světlo vyšší a jasnější než kdykoli jindy a vaše meditace se změní v koncentraci, koncentrace v kontemplaci a kontemplace v duchovní jas. Tak jsem to zažil kdysi já sám, a proto vím, o čem mluvím. A právě tak to zažil i můj dobrý přítel. Co mu zbývalo? To, co je příznačné pro tuto situaci, totiž změnit taktiku. Odložit, ba přímo zavrhnout dosavadní evoluční postup dlouhé cesty, na které dosud pracoval tolik trapných let, a nastoupit krátkou duchovní cestu uvědomění. Uvědomění si toho, čím odjakživa člověk je – svého vlastního božství. To však znamená jediné – cele se obrátit k samotné pravdě, ke zdroji existence a dovolit jí, aby pronikla celou vaší bytostí, myšlenkami, žádostmi, vírou i altruistickou činností, a setrvat tak už napořád a stále. A bez ustání si připomínat védántickou pravdu, že božství není něčím, co má být jednou dosaženo, ale zeje a žije v člověku stále už teď a právě teď, v každém současném okamžiku života. Přestat se proto po božském pachtit a těžce o ně usilovat, jako to dělal můj přítel a jak jsem to po celá dlouhá léta dělal i já, a prostě se mu odevzdat.

Eduard Tomáš – Živá věčnost – paměti mystika II.

Kryonovy „Marshmallow Messages“ – leden 2017

02. 01. 2017
POSLOUCHEJTE

Poslouchejte, v procesu vaší každodenní existence coby pracovníka světla na této planetě, existuje mnoho vrstev vašich částí, které nesou energii pro Zemi. Samotný fakt, že jste tady v osvíceném stavu, vytváří energii! Nezáleží na tom, co děláte. Vaše světlo osvítí temnou místnost, i když budete předstírat, že žádné světlo nejste.

~ Kryon prostřednictvím Lee Carrolla ~
– z Kryonova channelingu „Frustrace pracovníka světla – část 2.“ – Kniha 10 – Nové uspořádání

 

09. 01. 2017
ZÁMĚR A PRAVDA

Nezoufejte! Zažehněte světlo, se kterým jste přišli, a stůjte zpříma a beze strachu. „To je až příliš zjednodušené, Kryone.“ Ach, vážně? Jak si myslíte, že tato planeta zahnula za hlavní roh, drazí pracovníci světla? Staré duše, nechápete, že vaše světlo je multidimenzionální sílou? Není lineární. Není důležité jeho množství. Je to jeho záměr a pravda. To znamená, že i maličké světlo urazí dlouhou cestu a staré duše jsou v této oblasti extrémně mocné.

~ Kryon, přijato Lee Carrollem ~
– Z Kryonova channelingu „Odhalení ohledně temnoty“ –

16. 01. 2017
VY JSTE SVĚTLO

Do tohoto vašeho „tlačení světla“ nikdy nepronikne nic nevhodného. Říkáme vám, že energie vaší duchovní rovnováhy – vaše světlo, které je poháněno vaším spojením s mřížkou, je tak silné, že už nepotřebujete žádné štíty. Vy JSTE světlo, zatímco kráčíte svým prostorem, rodinou, prací a životem.

~ Kryon, přijato Lee Carrollem ~
– z Kryonova channelingu – „Kryonova Kniha Sedm – Dopisy z domova“ – nebo ZDE

24. 01. 2017
JE TO NA VÁS

Duch zná potenciál všech věcí, které byste mohli udělat. Je to pro vás extrémně složité, ale pro nás ne. Je to interdimenzionální a vytváří to kruh. Vidíme potenciály každého rozhodnutí, které byste mohli během života udělat. Takže víme vše, kromě jediné věci: na této planetě je svoboda volby, takže nevíme, kterou budoucnost si vyberete. To je na vás.

~ Kryon, přijato Lee Carrollem ~
– z Kryonova channelingu „Mnohá vy“ – a ZDE

30. 01. 2017
GRATULUJEME

Gratulujeme, drahé staré duše, že jste přišly na tuto planetu v této době, když jste věděly, že to budou obtížné časy. Nemohly jste si nechat ujít tu party, že?

~ Kryon, přijato Lee Carrollem ~
– z Kryonova channelingu „Fundamentální fraktál“ – nebo ZDE

Zdroj: e-mailové „Monday Marshmallow Messages“ od Kryonova týmu (www.kryon.com)

Pro všechny poutníky na Cestě Lásky do češtiny přeložila Marie Kuchařová (www.kryon.webnode.cz). Tuto českou verzi je možné dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.

Věčné světlo Univerza

Jeshua prostřednictvím Pamely

Drazí přátelé,

hovořím já, Jeshua. Všechny vás hluboce miluji. Prosím, vnímejte mou energii kolem sebe tak, jak každého z Vás vítám. Hluboce vás ctím. Jak mi otevíráte své srdce, pamatujte, že já jsem uvnitř něj. Když mě rozpoznáte na své nejhlubší úrovni, rozpoznáte svou vlastní esenci, což je to nejčistší světlo. Jste věčným světlem a z něj je vytvořen celý vesmír. Někteří z vás vnímají, jak toto světlo září z mých očí nebo z očí jiného učitele. Jsem tu však, abych vám připomněl, že toto světlo je stejně tak vaše. Je mou nejhlubší touhou, abyste vnímali a zažívali svou vlastní velikost a vnitřní světlo. To je to, co změní svět, který změnu potřebuje. Jste tu, abyste ji udělali, to však můžete učinit jedině, když skutečně důvěřujete, věříte tomu, kdo jste. To může být obtížná věc, pakliže jste vychováváni ideály, které vám říkají, že nejste dost dobří takoví, jací jste. Pro mnohé z vás se váš přirozený život a vědění, vaše intuice, zahalily, jak jste procházeli dětstvím a rostli.

Mnoho dětí má pronikavou intuici. Spontánně ví, když je něco správně nebo špatně. Mnoho dětí má stále blízké spojení se svou duší a s původem, ze kterého pochází, a mají touhu spojit své rodiče s jejich vlastním dětským světlem. Hovořím o mnohých z vás, kteří jako děti chtěli své rodiče uzdravit. V mladém věku jste si byli stále vědomi radosti a přirozeného proudu života a chtěli jste šířit tuto vibraci okolo sebe. To znamená být pracovníkem světla. Je to o skutečném sdílení vibrací radosti a lásky, která je podstatou univerza. Být pracovníkem světla není o učení principů a teorií, je o sdílení energie a o vzpomínání si na to, kým jste.

Když jste dospívali, vaše přirozené světlo a pochopení se začalo stmívat a zahalovat, protože jste zpochybňovali sami sebe. Je téměř nevyhnutelné, aby se tak stalo, a proto si vás tolik vážím. Vyžaduje spoustu odvahy vstoupit do tohoto světa, do tří-dimenzionální říše Země. Víte, že dočasně ztratíte své vedení, své vědění toho, kým jste, a v té nejextrémnější formě se to děje, když se v životě objevuje „temná noc duše“. Paradoxně je to však právě tato „temná noc duše“, která vás může přivést zpět k sobě domů. Důvodem je, že v temnotě existuje jistý druh síly. Zdá se vám, že byste se měli temným emocím jako je strach, hněv nebo smutek vyhnout. Ve své podstatě jsou však tyto emoce součástí vašeho jazyku duše.

Duše k vám hovoří zejména prostřednictvím vašich pocitů a právě tím, že tyto pocity potlačíte, což je vám často společností říkáno, se začnete odpojovat od své duše a jejího jazyku. Snažíte se podřídit pravidlům společnosti, tvrdě pracovat a být „dobrou“ osobou. Když tak však činíte, ztrácíte spojení s tím, kým skutečně jste, a nakonec jste osamělí nebo frustrovaní a vnímáte, že váš život postrádá radost a inspiraci. Myslíte si: „Má duše, proč neslyším její jazyk?“ Můžete pak mít stále temnější a temnější emoce, frustrace a deprese, a když se takto cítíte, je to proto, že vaše duše klepe na vaše zadní vrátka. Tato temnota drží sílu, neboť v temnotě jsou skryté emoce, které jste kdysi potlačili. Proto je tolik důležité čelit temnotě uvnitř sebe a podívat se na negativní emoce, které tam jsou.

change12n

Když nastane „temná noc duše“, jste jistým způsobem nuceni, abyste svým emocím čelili, už od nich nedokážete utéct. Toto střetnutí může nastat i tehdy, když ztratíte něco, co je vám skutečně drahé, když ztratíte někoho milovaného nebo se vám rozpadne vztah. Můžete cítit, že bolest, kterou procházíte, je necitelná, krutá a nesmyslná a já to tuze chápu. Nikdy nebudu podceňovat bolest, kterou máte. Pobízím vás však, abyste, prosím, nevnímali temnotu a bolest jen jako pouhou negativní věc.

Rád bych vás vybídl, abyste nyní prozkoumali tento proces trošku hlouběji. Pohleďte na emoci uvnitř sebe, která vás často zneklidňuje nebo vás uvádí do stavu skleslosti. Možná můžete vnímat, že je uvnitř vás hodně hněvu, nebo můžete vnímat, že se musíte vypořádat se strachem. Žádám vás, abyste nyní energii této emoce, která se před vámi objeví, propustili. Přivítejte ji a požádejte ji, aby ukázala svou tvář ve formě zvířete. Ať vypadá jakkoli, nesuďte ji. Povězte tomuto zvířeti „ahoj“ a podívejte se mu do očí. Vnímejte, kolik uvědomění a síly v tomto zvířeti je. Možná jste měli dlouhý čas myšlenku, že mít strach je špatné a že je špatné se hněvat. Je však důležité naslouchat poselství uvnitř tohoto hněvu, strachu nebo uvnitř jakékoli emoce, protože pak začínáte spolupracovat se svou vlastní přirozenou energií, se svou duší. Zeptejte se tedy tohoto zvířete, co vám chce povědět, co vám chce vyjádřit, a jak vám může pomoci dosáhnout toho, co opravdu chcete. Zvířata jsou od přírody velmi spontánní stvoření, nemají mysl, která vše analyzuje, a tak vám mohou velmi jasnou cestou ukázat, jaké jsou vaše skutečné pocity. Mohou vám také ukázat vaši nevinnost, protože zvířata jsou nevinná stejně jako vaše emoce.

Emoce začnou být temné a nezvladatelné, když je potlačíte a nepřijímáte. Spiritualita je o skutečném přijímání toho, kým jste, právě teď, se všemi emocemi, které nyní máte. Jak vyvíjíte soucit k sobě a vaše nejobtížnější emoce se stávají vašimi nejlepšími přáteli, stáváte se celistvými. Nic se nemusí skrývat za zamknutými dveřmi. Můžete být plně člověkem. Když si dovolíte být člověkem a když si dovolíte být nedokonalí, začínáte se dostávat k druhým lidským bytostem blíž. Vnímáte jejich boj, jejich bolest. Když se přestanete soudit, začnete víc přijímat druhé. To je to, co znamená sdílet své světlo.

Vnímejte jemnost této energie. Neříká vám, abyste se měnili nebo byli „dobrým“ člověkem, říká vám, že jste zázrakem, právě teď tak, jak jste. Vnímejte celou tuto hru a tanec mezi světlem a temnotou uvnitř sebe jako zázrak. Nesuďte temnotu. Prosím, umožněte energii světla, která je tu přítomna, aby vás osvěžila a pozvedla. Dovolte si zklidnit se, nejen fyzicky, ale zklidnit se hluboko uvnitř a dovolte si cítit se dobře. To, co skutečně máte nabídnout tomuto světu přichází spontánně z vašeho srdce jako přirozené světlo, které září ven. Spřátelení se s temnou částí je součástí vašeho poslání.

Temnota byla vašimi tradicemi překroucena, zvláště, co se týká náboženských tradic. Temnota byla ve skutečnosti považována za nelidskou, a tak byla prokletá a vy jste museli žít podle ideálu, který není člověkem. Jsem však zde, abych vás podpořil, abyste se otevřeli své lidskosti, své skutečné velkoleposti, ocenili svoji krásu a těšili se z ní – abyste měli v životě radost.

Děkuji, že jste se mnou sdíleli tuto chvíli.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz