Osho: Co dělat, když cítíte zlost

Když máte zlost, kněz vám řekne že se nemáte rozčilovat, protože to není správné. A co uděláte? Můžete zlost potlačit, udusit ji, doslova ji spolknout, ale pak pronikne dovnitř, do celého systému. Spolknete zlost a udělají se vám žaludeční vředy a dříve či později budete mít rakovinu. Spolknete zlost a tím vzniknou tisíce problémů, protože zlost je jako jed. Ale co naděláte? Je-li zlost špatná, musíte ji spolknout.

Já ale neříkám, že je zlost špatná. Říkám, že je čirou a krásnou energií.

Když se ve vás zlost probudí, pozorujte ji a budete žasnout, co se začne dít. Bude to možná největší překvapení ve vašem životě, protože díky bdělé pozornosti náhle sama zmizí. Transformuje se. Změní se v čirou energii, stane se z ní soucítění, odpuštění, láska. Nemusíte nic potlačovat, takže nejste zatíženi jedem. Už se nerozčilujete a nikomu neubližujete. Jste oba zachráněni, jak vy, tak objekt vaší zlosti. Předtím jste trpěli buď vy, nebo ten druhý.

Chci tím říct, že není nutné aby kdokoliv trpěl. Stačí, abyste byli vnímaví a vědomě pozorovali. Jakmile se dostaví zlost, bdělá pozornost ji pozře. Bdělá pozornost je zlatý klíč.

„Je velmi důležité, aby každý kdo hledá upřímně pravdu, měl na paměti, že od svých věcí nemá utíkat, ale má je poznávat.“

Prostě se snažte pochopit, co se děje, odkud zlost vychází, kde má kořeny, jak se objevila, jak funguje, jakou má nad vámi moc, jak vás dohání k šílenství. Předtím jste měli zlost a máte ji i teď, ale přibylo k ní cosi nového, prvek pochopení – pak se její kvalita změní.

Postupně zjišťujete, že čím víc chápete, co je zlost, tím méně se zlobíte. A když ji pochopíte úplně, zmizí. Pochopení je jako teplo. Jakmile dosáhne určitého bodu, voda se vypaří.

Do svého nitra vstupujte bez předsudků a zjistíte, co je zlost. Umožníte ji, ať vám sama odhalí, co vlastně je.

Nevycházejte z žádných předpokladů. Jakmile odhalíte zlost v její úplné nahotě, v její naprosté ošklivosti, a poznáte její spalující oheň a vražedný jed, náhle zjistíte, že jste se od ní oprostili. Zlost zmizela.

A proč se na vás lidé zlobí? Ve skutečnosti se na vás nezlobí, ale bojí se vás. Strach lidi uzavírá. Jejich zlost je v podstatě strach naruby. Pouze člověk plný strachu dokáže rychle vzplát hněvem. Kdyby se nerozčílil, okamžitě byste poznali, že se bojí. Zlost je zástěrka. Když se rozčílí, snaží se vás zastrašit. Než si uvědomíte, že má strach, začnete se sami bát. Chápete tu sprostou psychologii? Nechce abyste věděli, že se bojí. A tak se snaží vyvolat ve vás strach, protože jen tak bude v klidu. Bojíte se a on už se nebojí – nemusí mít strach z toho, kdo má strach.

A kdykoliv se bojíte a zlobíte vy, snažíte se stejně tak skrýt strach za zlostí, protože strach by vás odhalil. Zlost kolem vás vytváří oponu, za níž se můžete schovat. Pamatujte si, že zlost je vždy strach postavený na hlavu.

Zdroj: http://www.seberizeni.cz/

Advertisement

Otisky lásky

Během našeho života zažíváme situace, které se do nás často silně a trvale otisknou. Zanechají v naší duši záznam lásky či naopak otisk strachu. Situace lásky v nás vyvolají pocity naplnění a nebeské naděje i krásy. Situace strachu naopak vyvolají pocity bolesti a zoufalství. Jedno je nebem, to druhé peklem. Jedno představuje život, to druhé zánik. Jedno je tvořením, druhé destrukcí. Nacházíme-li se již na cestě vědomé transformace, osobně duchovního rozvoje, je žádoucí přistupovat k takovým okamžikům jako k velkým potenciálním, kvantovým skokům na naší cestě vzestupu. Jedná se o uvědomění, že i k těm někdy velmi nepříznivým okolnostem máme možnost přistoupit s postojem lásky a víry. Nicméně to ale neznamená, že bychom měli milovat všechno a všechny, znamená to však, že nikoho a nic nenecháme vzít náš vnitřní postoj lásky. A co víc, lidi a situace, považované naším lidským já za nepříznivé, dokážeme vidět – máme-li dostatek božské vnitřní síly a odvahy – jako určitý druh skrytého požehnání, neboť víme, že i tyto nesnáze nám poskytují šanci dostat se k ještě hlubšímu poznání své vnitřní božské jiskry, k neskutečně hluboké a krásné podstatě života.

Vše tak záleží na našem přístupu a volbě – zda budeme přistupovat k životním situacím z pozice strachu a nevíry či z pozice lásky a víry. Zvolíme-li si postoj lásky, pak se vnitřní proud světla v našem duchovním srdci spojí s láskou oceánu světla Nejvyššího božského zdroje. Tímto tvoříme skutečné otisky lásky v temnotách zdejšího světa. Pak již nejsme v postoji naříkání nad nepřízní osudu či bolestí, kterou nám cokoliv či kdokoliv způsobil, ale jsme v plné síle a kráse naší vnitřní esence, jež je živena proudem světla a lásky nepřetržitě vyvěrající z oceánu vědomí Nejvyššího Zdroje, a která setrvává neoblomně v takovém postoji lásky, aby udržela tyto otisky lásky. Pak jsme vpravdě tvůrci a poslové světla. Neboť, ať se to může zdát našemu lidskému já „málo“, pravdou je, že obstojíme-li v transformaci strachů a bolestí, které nám život předkládá v našem osobním životě, jdeme tak příkladem svému okolí, náš vnitřní postoj se šíří jako mocná lavina světla a uzdravuje tento svět. Každý nechť pracuje na sobě a na příležitostech, jež jsou mu předkládány, v oblastech, kde působí, a tím vytvoří velmi mnoho.

Z pohledu osobního života, jaký druh situací nás pozvedá? Jsou to situace, kde ze sebe, jednoduše řečeno, máme dobrý pocit. Jsou to okamžiky, kdy jsme ovládli a transformovali své dříve temné a výbušné karmické reakce na ty jemné a harmonické. Situace, kdy jsme odpověděli na vypjaté situace láskou a vírou, spíše než strachem a stresem. Jsou to situace, kdy jsme sdíleli niterné chvíle, kdy jsme hleděli do očí druhého hluboko a upřímně, bez masek a schovávání. Situace, kdy jsme dávali ze sebe to nejlepší, ať již před přítelem či tzv. nepřítelem, a tak jsme umožnili proudu hojnosti všeho dobrého, aby proudil skrze nás a žehnal našemu okolí a světu, a tím jsme byli uzdravováni i my. Neboť tím, že dáváme a udržujeme postoj lásky, nejen že tvoříme světelné otisky, ale ukazujeme sílu lásky v nás a skrze nás, a jsme poslové nebes, a právě tímto konáním se pro nás nebeské sféry otevírají. Šíříme-li naopak otisky strachu a bolesti, ať již vědomě či nevědomě, kde nevědomí není omluvou, náležíme pak k poslům pekla, a tím jsou nám otevřeny brány pekelné.

Již nejde vzít zpět naše minulá zranění, otisky temnoty, jež jsme nevědomě přijali. Nejde vzít zpět okamžiky, kdy jsme si zvolili postoj strachu, a tak posilovali otisky temnoty. Ale máme veškerou svobodu si zvolit postoj lásky, ať již zažíváme jakékoliv lekce. Je to velká výzva a zdaleka není tak snadná, jak o ní lze lehce psát či mluvit, ale jsme tvůrci a máme svobodu volby našeho postoje – a to je velmi mnoho. Tímto působíme nezměrné světelné změny nejen pro svou cestu duchovně-osobního rozvoje, ale též pro šablonu celé planety, galaxie i celého Stvoření.

Nechť každý večer, předtím než usneme, ohlédneme se na den, jež nám byl darován životem, a máme krásný pocit, že jsme zvolili postoj lásky, a učinili mnoho otisků světelného srdce do svého světa i světa našeho okolí, a to za jakýchkoliv podmínek. Nechť se v nás mnohých probudí tvůrčí síla lásky, která učiní náš život ještě krásnějším a naplněnějším.

Kolik otisků lásky jste dnes učinili? A kolik otisků strachu? Kdy jste dnes do sebe přijali otisky lásky a kdy jste vstřebali otisky strachu? Jak se rozhodnete pro svůj vědomý postoj?

Nechť nikdo z nás nelituje, až jeho čas zde na Zemi vyprší, jakým druhem otisků naplňoval svůj život, život své rodiny, přátel i celého svého okolí.

Miroslava Soukupová

(Reprodukce textu tohoto článku, jenž je autorským vlastnictvím autorky Mgr. Miroslavy Soukupové a majitelky těchto webových stránek Zuzany Soukupové, je povolena pro jakékoliv médium pouze v nezkrácené podobě, a pokud je připojen aktivní odkaz na http://www.reiki-centrumpraha.cz)

Co dělat, když se bojíme aneb proč k nám přichází strach

Strach je pocit, který zná myslím každý člověk. Kdo by se s ním někdy nesetkal? Někdo se bojí často, propadá strachům, někdo jen občas, a pak je tu “většina” lidí, která se bojí tak nějak “průměrně často”. Ke které skupině patříte vy?

Co je vlastně strach? Proč ho cítíme, proč k nám přichází? Proč když se něčeho bojíme, obáváme, tak si to k sobě přitahujeme?

Strach je úžasná emoce. Zkuste na chvíli zavřít oči a představit si některý ze svých strachů. Jaké to je? Kde na těle ho cítíte? Jakou formou ho cítíte? Forem strachů je bezpočet. Jedno však mají stejné…..

Strach je stav, kdy nejsme sami sebou. Strach je projevem našeho ega. Strachu se učíme odmalička. Naši rodiče – a pak když my jsme rodiči tak to děláme i my – nás strachu učí “v dobré víře”. Používají strachu jako formy manipulace, kdy se snaží docílit něčeho, co nám má být “dobrým”. Malé děti strach neznají. Když dítě pláče, dává najevo hlad, žízeň nebo jinou fyzickou nepohodu. Třeba nemoc. Když byla moje dcera malá, vůbec se nebála tmy, pavouků, švábů a jiné havěti…překvapovalo mě, že se ničeho nebála. Tenkrát jsem byla “jinde” a nevnímala jsem ještě, že strach v ní teprve “bude vypěstován”. Fascinovalo mě, jak se beze strachu pohybovala po domě v době když byl vypnut elektrický proud (běžný to stav v zemi, kde jsme tenkrát pobývali), jak klidně šla do místnosti, kde nebyla svíčka…jak nosila langusty v rukou a nic se jí nestalo…

Dítě je dokonalé. Až tohle pochopíme, přestaneme děti (de)formovat a začneme se od nich učit. Děti jsou úžasní učitelé. Jsou napojeny na své vyšší já, na své duchovní rádce, na Boha/Zdroj/Vesmír/Stvořitele….(opět doplňte ten název, který je pro vás nejpřijatelnější)
Malé dítě ví, že nepotřebuje strach, že ho mít nemusí, protože NENÍ NIC, ČEHO BY SE MĚLO BÁT! Jenže na malé dítě dáváme přeci pozor, aby se mu NIC NESTALO a začneme mu vštěpovat zásady, které mu mají jeho fyzickou bezpečnost zaručit….A jak to děláme? Přeci přes strachy….”tam nechoď, mohl bys spadnout a zlomit si nohu”…..”jestli se nebudeš učit, budeš popelářem”……”v životě se musí tvrdě makat”……”v noci nechoď sama parkem, mohl by tě někdo přepadnout(znásilnit/zabít)”……”neplav tak daleko, mohl by ses utopit”….. a pokud nám argumenty nestačí, neváháme sáhnout k těžším kalibrům a strašit děti tragickými případy, které se staly (nebo by se stát mohly)….
A tak v dobré víře naučíme dítě, že si musí dávat pozor, aby ho neštípla včela, aby se nenapilo vody v přehradě, protože by z toho mohlo onemocnět, se musí dobře učit, jinak mu Ježíšek nedonese dárky……

Zkuste si sami přehrát v hlavě, co všechno jste použili pro dobro svých dětí, aby udělali to, co jste potřebovali? Aby reagovali tak, jak jste si mysleli, že reagovat mají? Zkuste si vzpomenout, čím vás strašívali vaše rodiče? Vzpomeňte na všechny horory, co jste kdy viděli v televizi, na zprávy, které bývají každý den v televizi, novinách, na internetu….pozorujte, jak jsme stále vystavováni tlaku, abychom se báli….prasečí chřipky, klíšťat, očkování, válek, znásilňování a jiných katastrof, které se dnes a denně dějí….

Strach je pouze vibrace, je to druh energie. Tato energie je velmi nízká. Když cítíme strach, necítíme se dobře, jsme sevření, nemůže k nám naše intuice. V momentě strachu k nám nemůže Bůh. Nejsme schopni ho vnímat. Strach není přítomností, my se nebojíme něčeho, co se děje nyní ani se nebojíme něčeho, co se již stalo. Pouze používáme svých zkušeností z minula, které nebyly příjemné a bojíme se, aby se nestaly v budoucnosti. Strach je tedy v budoucnosti. Proto člověk, který je ve strachu není schopen žít přítomností, být tady a teď, užívat si přítomný okamžik….protože je sevřený a i když je jeho fyzické tělo teď a tady, jeho mysl je v budoucnosti. Člověk, který se bojí, zaměřuje svou veškerou energii přesně tím směrem, kterým nechce. Neuvědomuje si, že dává velkou sílu právě tomu, co nechce, aby se stalo. Čím silnější strach je a čím častěji si ho vizualizujeme tím, že se na něj zaměřujeme, přemýšlíme o něm, tím rychleji se stane naší přítomností.

Svého strachu se můžeme zbavit. Protože je to pouze energie, můžeme ji přetvořit. Zvýšením svých vibrací a zaměřením naší pozornosti na to, co nás zajímá a čím se zabývat chceme odlákáme sami sebe od toho, čeho se bojíme. V prvé řadě ale potřebujeme pochopit, že není čeho se bát. Pokud věříme, že vše je dobré a vše má svůj smysl, že naše životy nejsou pouhé náhody, pokud jsme schopni vnímat synchronicitu událostí, pak cítíme, že jsme součástí vyššího plánu. Proč se bát, pokud vše, co se děje, je dobré? Proč se bát, když se vyvíjíme? Bojí se malé dítě toho, že mu začne růst první zub? Nebo že udělá první krůček? Bojí se dítě, že začne jíst tuhou stravu? V životě malého dítěte je spoustu okamžiků, kdy by se bát mohlo, protože dělá stále nové věci. To dítě se ale nebojí. Vnímá, že je součástí Boha. Vnitřně cítí, že vše se děje jak má, nepotřebuje vynakládat svou energii na to, aby si zjišťovalo, zda Bůh je. Dítě o tom nepochybuje a ani nemá potřebu o tom mluvit (pokud nechce sdělit nějakou myšlenku). Dítě začne chodit, protože cítí, že je to jeho úkolem.

Jakmile odhodíme své strachy, budeme schopni vnímat synchronicitu okolo sebe. Budeme schopni vnímat kdy máme kam jít, s kým se máme setkat, co máme jíst, jakou práci máme dělat….budeme napojeni a intuice nás povede. Nebudeme pochybovat o tom, že to, co činíme, je správné, protože vnitřně ucítíme, že to správné je. Když kousnu do jablka, nemusím pochybovat o tom, že jej mé zuby dokážou rozkousat, že to dokážu polknout, strávit, vyloučit, že si mé tělo dokáže vzít vše potřebné. Proč bych o tom měla pochybovat? Proč tedy tak často pochybujeme? Zkusme si na tuto otázku odpovědět….Co nám způsobuje pochyby?

Nedostatek víry ať již v Boha nebo v nás samé je hlavní příčinou dle mého názoru. Nedostatek víry nás vede v nedostatek lásky. Protože kde je víra je i láska. Kdo věří, nepochybuje. Pochybuje ten, kdo nevěří.

Strach je považován za negativní emoci. Strach má sice negativní náboj, ale je pro nás velkým dobrem. Díky strachu si uvědomíme, že máme někde nedostatek a že se tomu máme věnovat. My – lidé – sami od sebe jsme příliš leniví na to, abychom bádali sami od sebe. Většinou potřebujeme popostrčit. Proto máme nemoci….nemoci jsou pro nás ukazatelem, stejně jako strach.

Emoce, které v nás vyvolávají příjemné a láskyplné pocity, jsou vysokovibrační emoce. Ty, které nás tíží, jsou nízkovibrační. Naše podstata je vysokovibrační, jsme velké “živé baterie” které jsou plné energií. Celé životy si neseme všechnu svou energii sebou. Podstata naší energie je láska. Ta je vysokovibrační. Když se nám podaří postupně vyplavit na povrch všechny nízkovibrační energie, pak zůstane jen láska, naše pravá podstata.

Strach, kdykoliv k nám přijde, je pouze prostředník. Něco jako listonoš. Donese zásilku. Strach nám ukazuje, v jakém místě se oddělujeme od Boha. Abychom strach mohli přetransformovat, potřebujeme pochopit jeho podstatu. Uvědomit si, čeho se doopravdy bojíme. Často máme pocit, že se něčeho bojíme, ale jakmile začneme opravdu pátrat, zjistíme, že příčinou strachu je něco jiného. Třeba se bojíme, abychom nestratili práci, ale v podstatě máme obavu, abychom měli dostatek peněz na živobytí. Nebo se bojíme, abychom neztratili partnera a přitom máme strach ze samoty…. z neznáma.

Většina našich strachů je převzata od rodičů, vychovatelů, ze školy, z médií… Strachy nepotřebujeme. Můžeme je jeden po druhém zpracovávat. Uvědomovat si je. Zaměřit pozornost na strach. Dovolit mu chvíli být. Uvědomit si, kde na těle ho cítím. Dovolit mu aby se ukázal v celé své velikosti. Pak ho pouze pozorovat, být v roli pozorovatele, neprociťovat, nehodnotit, pouze mu dovolit být. Pak stačí už jen poděkovat této energii že s námi byla, aby nám předala zprávu, kterou předat měla a dovolit této energii aby se vrátila ke svému Zdroji. Když máme strach, jsme odděleni od Boha. V té části, kde se bojíme, námi nemůže procházet božská energie. Jakmile strach zpracujeme, dovolíme mu být a předat zprávu, pochopíme, že už ten strach nepotřebujeme a dovolíme mu odejít….

Jak se vypořádat se strachem? Například strach o práci….nebo o dostatek peněz….”vše je dané, to jaké prostředky budeme mít, jak budeme žít, kterou lekcí si máme projít, vše je naplánované, proto nemá cenu se bát. vše je naplánované dokonale a tak, aby to umožnilo náš vlastní vzestup. Pokud v jednu dobu budeme bez práce, tento stav nám napomůže se posunout směrem, kterým jsme potřebovali. Kdybychom se tomu vyhýbali, nedostali bychom se tam, kam se dostat máme. Brzdili bychom svůj vlastní rozvoj, naši vlastní evoluci. Proč bychom to měli dělat? Náš stvořitel nám dopřává vše, co potřebujeme, kdykoliv se na něj napojíme a s vírou a důvěrou očekáváme, že k nám bude proudit přesně to, co potřebujeme, tak se i stane.
Naše cesta je jako růže…..můžeme obdivovat její krásu, můžeme k ní přivonět anebo si o ni popíchat prsty….Růže je daná, ale co s ní uděláme je naše volba….To kam zaměříme naši pozornost, to se stane…a tak rozmýšlejme, zda chceme obdivovat krásu a vůni nebo naříkat nad rozpíchanými prsty…..

Krásný den všem,
s láskou Jolana

Zdroj: http://www.nova-cesta.com/

Rozpúšťanie strachov – odkaz od Féwy

Chcela by som upozorniť na aktuálny stav. Je to doslova masírovanie myšlienok mužských energií, ktoré im víria hlavou. Je to ešte stále o strachu, ktorý sa teraz z najväčšej hĺbky extrahuje, aby sa rozpustil. Každý z nás má v sebe konkrétny strach z niečoho. My najlepšie vieme aký. Druhí ľudia náš strach nepoznajú. Preto by som chcela požiadať, aby tí z Vás, ktorí čítajú informácie, ktoré zdieľam, nebrali do úvahy negativitu myšlienok iných ľudí a čítali ich sami za seba. Každý z nás ich vníma svojím spôsobom. Každého z nás ovplyvňuje ten strach, ktorý v sebe dusíme, či už sme – alebo nie sme ochotní o ňom hovoriť. Momentálne sa to týka práve mužov, ktorí požadujú stručnejšie, striktnejšie a dátumove podložené info – je to ich osobný pohľad. Od včerajšieha dňa začali informácie v obrazoch /obrazcoch/. Včera som už bola veľmi unavená, takže dnes ich budem zdieľať. Sú podporované ženským princípom, ženskou energiou. Ale i mužmi, ktorí sú viac intuitívni, energiami pravej hemisféry tvoriví. To znamená, že ich práca súvisí už nie so starými vzorcami myšlienok, ale s novými energiami. Je to i tá romantika, neha, z pohľadu mužov niečo, na čo zabudli a niektorí z nich odmietajú. Čiže tento prejav ich “ruší”. Veď im bolo neustále hovorené….si chlap, nesmieš plakať, nesmieš ukázať city, aby sa nepovedalo, že si slabý. Asi o tom to je. Tým, že ako vlna vstupuje energia pravej hemisféry /ženskej/, ktorá mužom pomáha – nie bezemočno, povrchný pohľad, podporovaný predovšetkým cez financie, ktoré predstavujú najväčšiu strachovú záťaž – extrahujú sa nielen tieto strachy, ale i tie, ktoré s ovládaním, manipuláciou človeka súvisia. S myslením čisto materiálnym. Najlepším “kapitánom” na našej ceste je intuícia. Vnútro človeka. Nepomôže nám, ak svoje osobné úzkosti a obavy budeme prenášať do kolektívneho vedomia. Precíťme posolstvá, ktoré sme si vybrali a nenechajme sa iným názorom ovplyvňovať. Je to presne o tej osobnej ceste. Vlastnej negativite, strachu. O niečom, čo niekto z nás ešte potrebuje vedieť, aby mu “doplo”. Aby si zrazu uvedomil, že aha….to jedno slovo, jednu vetu som potreboval, aby som JA a nie niekto druhý pochopil.

Féwa (19.3.2014)

Dodatok:
…my nerozdeľujeme, ale ľavá mužská hemisféra bola cez elektricitu manipulovaná, ovplyvňovaná a oddeľovaná od emócie, ktorá je pre nás dôležitá. Pravá hemisféra, ženská energia je emotívnejšia a korešponduje vo väčšej miere duchovným energiám. Najintenzívnejšie sa to deje cez energie matky. Tie sú bezpodmienečné. Čiže toto nie je rozdeľovanie myšlienok, ale čistenie presne toho mosta nepochopenia jedného druhým, nekompatibilnosti mužských a ženských energií – vieme o čom hovorím. Ide o vytvorenie rovnováhy mužskou a ženskou hemisférou. Ja viem, je to psychicky i fyzicky veľmi náročné a najradšej by sme boli, keby už bolo všetko tak ako si želáme. Je tu rôznorodosť názorov, rôzne vibrácie, najväčším problémom – čo sa týka pochopenia je, že človek inklinuje k tomu, aby bolo všetko pokiaľ možno čo najrýchlejšie. Ak nie okamžite. A verte, ja nie som výnimkou. Tiež sa učím trpezlivosti . Tiež si zanadávam, že ak sa to bude ešte chvíľu naťahovať, budem “štrajkovať”. A keď to urobím, je mi povedané – Tvoja láska je silnejšia. Viem, že to tak je, v opačnom prípade by som to asi nevydržala – roky a non stop. A tak dešifrujem ďalšie kódy a odovzdávam informácie, ktoré sa doslova valia a snažia sa nám pomôcť prebúrať sa všetkými “hradbami”, ktoré nás individuálne brzdia, ale i odstreľujú od seba myslenie mužov a žien. A to sú hlavne tie strachy. Nezabúdajme, že tak ako si pamätáme bunečne a vyťahujeme strachy z terajšieho života – rovnako sa vyťahujú i z minulých životov. Ja som napríklad mala v jednom z minulých životov problém s mačkovitou šelmou. Prečo asi som obklopená mačkami, ku ktorým som nikdy príliš neinklinovala. Milujem zvieratá, ale tieto dva dni mi lezú poriadne na nervy mačky :)

Cykly vašich ročních období

Země prostřednictvím Pamely
Překlad do angličtiny Maria Baes a Frank Tehan

Jsem hlas Země, který k vám hovoří ze země pod vašimi chodidly. Hovořím k vám ze srdce zimy, což je období v roce, které vám přináší mnoho, aniž tomu vždy věříte. V zimě dochází k ústupu životní síly do jádra. Období zimy se točí kolem tohoto jádra: kolem jádra světla uvnitř vás, ohně, který plápolá hluboko uvnitř, síly ducha ve vás. V zimě vnější opadává, větve jsou holé. Život ustupuje do kmene a kořenů a v přírodě je ticho a klid. Toto ticho, tato prázdnota a neplodnost není bez života a bez duše – vnímejte to. Když procházíte lesem nebo poli, je tam život – neviditelný, ale patrný. Život se stahuje do jádra, kde hromadí sílu k dalšímu pučení na jaře.

Toto shromažďování sil, aby se znovu připravily, se odehrává v cyklu, který se znovu a znovu opakuje. Zima, jaro, léto, podzim a znovu zima. Takový cyklus se také objevuje ve vašich životech. Jsou časy, kdy se energie vaší duše na Zemi manifestuje plně, časy, kdy se světlo vašeho srdce spojuje s touto realitou a vy zcela vyjadřujete to, kým jste. Vnímejte takový moment z minulosti. Zeptejte se sami sebe: „Jaký moment v mé minulosti pro mě znamenal naprosté naplnění toho, kým jsem byl/byla? S čím, kde a s kým jsem si dovolil/a být zcela vnímán/a? Kde má energie proudila dobře a úplně?“ Vnímejte to na chvíli v sobě. Uvnitř celého cyklu, je to čas natahování, vyzařování, léta. Další fází cyklu je pak stažení energie, aby se přeskupila a přemítala o sobě. Pak se cyklus znovu otáčí k následující úrovni a natahuje se ještě dál tak, aby se na Zemi duše vyjádřila ještě plněji. Tak se nacházíte v nepřetržitém rytmu a dosahujete ven i dovnitř, navracíte se do jádra, abyste se zase natáhli a byli radostní a sdíleli sebe sama se světem.

Nyní v sobě vnímejte toto jádro, do kterého jste se stáhli. Ve vašem břiše je místo, přímo pod vašim pupíkem, kde můžete cítit lidskost, tady a teď, hluboko uvnitř jádra své inkarnované bytosti. Žádám vás, abyste klesli do tohoto místa a odtud vnímali primární sílu, která žije uvnitř vás. Vaše srdce náleží vašemu Andělskému bytí, vašemu vyššímu já, zatímco vaše břicho je místem „tlukotu srdce“ vaší lidskosti. Vaším cílem v tomto životě je spojit se s tímto místem ve svém břiše. Jen tam se inkarnujete na Zemi a stáváte se plně člověkem, neboť jedině odsud vaše Světlo činí opravdové hluboké spojení se zemskou realitou. Učiňte kontakt s tímto proudem energie ve svém břiše tím, že umožníte svému dechu klesnout do břicha a vnímat život uvnitř. Vnímejte, jak je tento energetický proud propojen s vaší kreativní silou, s vitalitou těla a také s vaší sexualitou. Ponořte se hlouběji do středu svého břicha a propusťte na chvíli vnější svět. Vnímejte, jak se tam shromažďují síly, které vám umožňují začít novou kapitolu v životě na Zemi a které vám dávají přesně ty síly a talenty, které potřebujete, abyste se na Zemi projevovali plněji. Promlouvejte s touto silou. Dovolte si být přijati touto nesmírnou silou ve svém břiše a vaší lidskostí. Vnímejte, jak jste se mnou v tomto místě hluboce spojeni s mým jádrem: se středem Země. Vnímejte, jak propojení jsme.

Teď vezměte strach z vašeho každodenního života, se kterým se často setkáváte. Kde a čeho se bojíte? Pojmenujte si to: je to strach z odmítnutí, odsouzení nebo samoty? Vnímejte, jak se k vám tento strach přitahuje, zvláště v oblasti ramen a hlavy, jelikož strach se silně připojuje k myšlení. Strachy jsou krmeny a rostou prostřednictvím myšlení. Vaše myšlenky jsou často panické a postrádají důvěru. Vnímejte na chvíli, jak strach ve skutečnosti není spojen s ničím ve vnějším světě, ale pramení zevnitř vaší vlastní mysli a vychází z vaší vlastní bytosti. Představte si nyní, že se s tímto strachem spojujete jako s oblakem temné energie a vašima rukama vedete tento energetický oblak do onoho tichého, klidného místa ve svém břiše. Do proudu síly, která uvnitř vás tiše a důvěřivě proudí. Vnímejte, jak vaše břicho přijímá a vítá váš strach velmi neutrálním způsobem.

Vnímejte ve svém břiše elementární síly přírody. Jste větší, než tento strach – utište ho. Nechť strach vidí, jak silní ve skutečnosti jste a jak jste součástí Věčného Života. Nyní jste vtěleni zde na Zemi a jste z masa a krve. Vaše tělo je posvátný domov, který oživuje vaše vlastní Světlo, a vaše esence je věčná bez ohledu na to, jakou formu nabírá. Vnímejte vyrovnanost vaší jedinečné síly a pak pozorujte a vězte, že strach zůstává na okraji, nikoli v jádru. Nechť strach krouží kolem vás, zatímco se stahujete do svého jádra, do nejhlubšího vnitřního vědění, které vám náleží: „Jsem dobrý/á, Jsem tu přijatý/á, Jsem krásná/ý taková/ý, jaká/ý jsem.“

Jsem Země a uznávám vás a vítám vás jako anděla, kterým jste. Důvěřujte mým silám a důvěřujte instinktům svého těla. Nyní je zimní období, dopřejte si čas stáhnout se a vytvořit tolik prázdnoty uvnitř, kolik jen dokážete. Zůstaňte v tomto tichém místě a vnímejte, co ze svého jádra chcete, co se chce na Zemi projevit a vnímejte sílu, která vystupuje nad vaše strachy. Když si své strachy uvědomujete, je to znamení, že jste připraveni je přesáhnout. Když se vaše strachy stanou zřetelné, vědomí je připraveno je přijmout se soucitem – čas uzrál.

Nemějte ze svých „strachů“ strach a když dorazí, přivolejte svou nejhlubší sílu, vaše jádro. Strach vám umožňuje cítit vaše jádro, tak k němu mějte soucit. Žijete ve světě duality – blízko nejtemnější části je vždy přítomné nejjasnější světlo. Vzájemně se přivolávají a společně vytváří tanec. Ve vašem pozemském životě je vždy cyklus jdoucí nejprve dovnitř a pak natahující se ven. Noříte se ještě trošku hlouběji do temnoty, aby mohlo ještě více Světla proudit ven. Hluboko uvnitř tma a světlo tančí. Mějte k tomuto tanci úctu, neboť takto životní energie na Zemi funguje. Je to střídání mezi cestou dovnitř a natahováním se ven, mezi světlem a stínem, tak tedy mějte úctu ke stínu jako k součásti svého života. Tak jako strom ztrácí své okázalé listí, aby se navrátilo zcela dovnitř, děláte i vy něco podobného v obdobích svého života. Tím, že se obrátíte dovnitř, spojujete se na určitou dobu se svou bolestí, ztrátou a smutkem. Je to však taktéž krásný posun v tom, že vám toto spojení pomáhá přijít blíž k sobě sama, vstoupit hlouběji do jádra toho, kým jste.

Přijměte tento proces, neboť temnota je jen způsob, kterým cestujete ke Světlu. Jsou to dva elementy, které spolu tančí. Neodmítejte své temné části, neboť vás postrkují kupředu. Způsobují to, aby se Světlo inkarnovalo ještě hlouběji. Přivítejte tyto části, které nesou temnotu uvnitř sebe a přinášejte je do svého vědomí. Když s nimi soucítíte a spojíte se s nimi jako se součástí své cesty, stanou se nejlepšími přáteli skrze hlubokou důvěru a spojení. Dovolte si být lidmi. Jste inkarnovaní Andělé, kteří zažívají extrémy světla a temnoty, aby vytvářeli „zlato“ tím, že přijímají obé. Tím, že přeměňujete svůj vlastní stín, vytváříte „zlato“ pochopení a soucitu a „zlato“ jednoty vědomí. To je důvod, proč jste na Zemi, a proto vás tak vroucně miluji a vítám z celého svého srdce. Kdykoli a kdekoli je to možné, podpořím vás svou silou. Vnímejte tuto sílu přítomnou pod vašimi chodidly, ve vzduchu kolem a ve svém těle. Jsem tu pro vás, a tak důvěřujte v naši sounáležitost a vězte, že vás miluji.

© Pamela Kribbe
http://www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
http://www.jeshua.cz

Horoskop na obdobie od 10.2.2014 do 16.2.2014

PŘEKROČENÍ VLASTNÍHO STÍNU

Slunce v kvadratuře na Saturna (do 16. 2.) symbolizuje zastavení, překážky a komplikace. Objevují se strachy. Černá Luna je spojena v dynamickém aspektu s Marsem, a tím je posíleno ego, vůle, vztek, nenávist, agresivita a pud.

Tato kombinace aspektů může způsobovat těžkost života, kterou chceme ovládat skrze ego. Je zasílený vliv ega, sobectví a nenávisti. Strach, který působí nevědomě, způsobuje potřebu útoku. Obrana je útok a to dříve než se skutečně něco projeví. Jen na základě strachu, který není opodstatněný. Zabíjete posla dříve, než vám předá zprávu. Pocit ohrožení! To je ten důvod, proč se potřebujete bránit a je jedno, co k vám přichází, ale vy to ze strachu „zabíjete“. Pak nastává pocit provinění a potřeby svůj prohřešek napravit a začnete se angažovat pro druhé. Je to ale jen kompenzace viny a skryté lítosti.

Pokud je někde potlačena agresivita, dostane se na povrch. Bude se objevovat více nasilných činů a hádek.

Příznivý aspekt Merkura v konjunkci s Neptunem přináší milost, požehnání a nabídku pomoci shůry. Je zbytečné se bát.

Stále trvá z minulého týdne konstelace: 7.2. Merkur začíná být retrográdní v Rybách (do 13. 2.) – navrácení se zpátky, regrese. Budeme „nuceni“ se vrátit zpátky a přehodnotit své postoje, mentální vzorce. Tím, že v tomto týdnu je Merkur v Rybách, se mohou otevírat hloubky nevědomí, kde leží mentální vzorce a postoje. Je nutno přepsat stará rozhodnutí a přesvědčení, která vás ovládají a určují okolnosti vašeho života, aniž byste o tom věděli.

Během této doby se budou objevovat velmi silné sny, které mohou mít známky právě regrese, navrácení se do minulosti. Mohou se objevit nedořešené záležitosti. To, co nebylo dovyřčené. A zároveň to může jít až do minulých životů, pokud kořen přesvědčení je až tam.

3.2. Merkur vstupuje do Vodnáře a stále je retrográdní. Merkur ve Vodnáři mění se způsob přemýšlení – z pocitového přechází do Uranské vzdušné kvality, kde dává Merkuru široký prostor, aby se mohl v různých dimenzích času a prostoru projevit, uvědomit, poznat. Přirozeně má potřebu prozkoumávat minulost, aby z ní vytěžil nové objevy, které ovlivní budoucnost.

Do 17.2. je Merkur v konjunkci se Sluncem: téma pohledu do své minulosti. Ta má být osvobozena skrze uvědomění a široký přehled souvislostí – ústřední téma. Návrat minulosti, aby bylo rozhodnuto, kam bude směřovat další směr života.

Slunce a Merkur v harmonickém aspektu na Marse ve Vahách symbolizuje příliv energie, odhodlání a schopnosti rozhodnout se po dobrém zvážení obou polarit. Jasný směr. Tento aspekt pomáhá překročit strach (kvadratura Saturna na Slunce a Merkura). Mars dodává životní sílu, odolnost a potřebu posunout se dál. Je potřeba udělat dobře zvážený čin. Energie by měla být vedena k dotažení nedokončených věcí, dořešení minulosti a nevyřčeného vysvětlení.

15.2. nastává úplněk hned po půlnoci, proto úplněk působí již 14. 2. Luna ve Lvu v opozici na Slunce a Merkura ve Vodnáři symbolizuje propojení srdce a mysli. Vyhněte se strachu, je to jen zkouška síly vašeho srdce a odhodlání. Tma a strach existuje jen v mysli. Strach se objevuje tehdy, když se naše duše může dostat k nějakému daru (osvobození, nalezení svého já, …). Dar můžeme dostat tehdy, když překročíme svůj strach, zaktivujeme svoje síly natolik, že dokážeme překročit svůj stín. „Zasvěcenec“ nemůže dostat dar, když nedokáže překročit svůj strach. Když se objeví u vás strach, vzpomeňte si, že stojíte u velkého daru a strach vás přišel zasvětit do hloubky síly a schopností.

Přeji vám dostatek trpělivosti a hlavně bdělosti.
Petra Nel Smolová

www.astrologiepetranel.cz

---

UPOZORNĚNÍ:
Tento text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně zdroje a aktivního odkazu. Zdroj: http://www.astrologiepetranel.cz. Autor článku: Petra Nel Smolová.

Kryon – „Marshmallow Messages“ – január 2014

06.01.2014
PŘEPSÁNÍ

Čeho se bojíte? Všechny vaše podvědomé strachy jsou založené na zkušenostech z minulých životů. Můžete to vnímat jako „data“, která si s sebou nesete, která byla zapsána před velmi dlouhou dobou a která jsou stále aktivní. Čemu se vyhýbáte? Co nechcete dělat kvůli nějaké nevysvětlitelné energii? Všechny tyto věci, některé pro vás nevysvětlitelné, mohou být vymazány a přepsány. Nedají se zakrýt. Můžete je jen přepsat. Akáša je připravená na to, že bude změněna, aby byla v souladu s vaším současným životem.

~ Kryon prostřednictvím Lee Carrolla ~
– „Rekalibrace lidstva“ – z Kryonovy Knihy Třináct –

13.01.2014
CO VE VÁS VYVOLÁVÁ NEJVÍC STRACHU?

Co ve vás vyvolává nejvíc strachu? Pro většinu z vás je to nevědomý strach z úspěchu, strach z toho, že půjdete po své dohodnuté cestě, strach z hojnosti. Možná je to strach ze samotného osvícení. Vyzýváme vás, abyste vzpřímeně vstoupili do tohoto strachu. Ať už se nejvíc bojíte čehokoli, o čem víte, že je to karma ve vašem životě, musíte se tomu postavit čelem, abyste se s tím vypořádali – vězte, že je to jednoduše jen pozlátko.

~ Kryon, přijato Lee Carrollem ~
– Z Kryonovy Knihy Tři „Alchymie lidského ducha“ –

20.01.2014
ZMĚŇTE SVĚT

Znovu vám opakuji, že změna jednoho ovlivní mnohé. Takže pokud by existovalo nějaké doporučení pro tuto novou dobu, znělo by – změňte sebe… spolutvořte pro sebe. Dovolte, aby vás ostatní pozorovali a následně se sami také změnili.

~ Kryon, přijato Lee Carrollem ~
– z Kryonovy Knihy Tři „Alchymie lidského ducha“ –

20.01.2014
JEDNODUCHÉ UVĚDOMĚNÍ

Vaše jednoduché uvědomění si svého duchovního já, už ve skutečnosti započalo planetární posun nezbytný pro dokončení tohoto obrazu osvícené Země. Viděli jste v poslední době nějaké změny v politice? Neříkali jsme vám, abyste to vyhlíželi? Neříkali jsme vám, že známkou změny lidského vědomí bude to, že nebudou žádná tajemství? A co vaše ekonomika a snahy „spojit se“ k vytvoření celosvětové rovnováhy? Hovořili jsme o každé z těchto věcí a teď jsou tady! Je to díky tomu, že jste uvolnili svou energii pro planetu.

~ Kryon, přijato Lee Carrollem ~
– z Kryonovy Knihy Sedm „Dopisy z domova“ –

Zdroj: e-mailové „Monday Marshmallow Messages“ od Kryonova týmu (www.kryon.com)
Pro všechny poutníky na Cestě Lásky do češtiny přeložila Marie Kuchařová (www.posvatnesrdce.cz a www.kryon.webnode.cz). Tuto českou verzi je možné dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.

Prečo sa bojíte meniť svoje životy? – odkaz od Zlatej dušičky

Máte v sobě mnoho strachu. Jsou to emoce, které se nastřádaly za dlouhou dobu, jsou uloženy v podvědomí a pokud se objeví spouštěcí situace, jsou aktivovány, okamžitě vyvěrají ve vaší přítomnosti. Nejste dokonalí ve svých životech, mnohé věci potřebujete zpracovat. Pro někoho se dokonce jeho život stává přítěží. Necháte se strachy ovlivňovat a mnohdy i pohltit. Ale máte přece tolik síly…. Máte možnosti. Jenomže co často děláte? Pouze útrpně čekáte na to, až vás z nepříjemné situace něco nebo někdo dostane.

Bojíte se cokoli změnit, protože nevíte, co vás čeká. Jako klíšťata se držíte toho, co znáte. Projektujete svá očekávání do své budoucnosti. Co vás k tomu však vede? Možná jste si kdysi něco podobného prožili a tím se opět spustí vaše podvědomé reakce. Přesto však máte pokaždé možnost nepoddat se tomu. Proč se bát cokoli změnit? Z vyššího pohledu se vše pouze transformuje, nic nezaniká, mění se struktury a formy. Z vašeho přízemního pohledu však vidíte ve všem problémy a někdy dokonce nemožnost. Tvrdíte, že se nemůžete hnout z místa, že nevíte, co změnit, co udělat. Ale vy to víte. Jen to nechcete vidět. Necháte se ovládat svými strachy. V tomto pomůže pouze vědomá kontrola sebe sama. Pomůže hrdost a odhodlání, chtění zažívat něco lepšího. Proč se celý život trápit v situaci, která vám nic nepřináší? Proč se obětujete a neustále si nakládáte další a další náklad na vaše záda, až již nemůžete dál? Co asi můžete vnímat, přikrčení a sražení k zemi, na té nejnižší vibrační úrovni? A děláte to dobrovolně! Přece jste děti Boží a toto není váš svět. Váš svět je láska, radost a štěstí. Proč se bát je prožívat? Za to nemusíte nic zaplatit, jak si někteří myslí.

Je to zvláštní, že pokud si můžete vybrat osvobození a nebo setrvalý stav, zůstáváte nehybní a nevědomí. Vaše strachy vás ubíjí a dusí. Kolik z vás je spokojených se svým životem? A kolik z vás se upřímně snaží toto změnit? Máte spoustu informací, ale neumíte je aplikovat v praxi. Copak není nic, co by vás motivovalo? Uvědomte si, jak žijete nyní. Jaká si myslíte, že může být vaše budoucnost? A pak se již dostáváte do zapeklité situace, neboť si sami dobrovolně tvoříte začarovaný kruh a máte pocit, že z něho neumíte vystoupit. Ale to je lež. Vždy máte možnosti provést změnu. Můžete cokoli. Ale ze strachu uděláte jen minimum. Chápeme, že lze jen pomalu překonávat sama sebe, své sklony a zvyklosti. Ale nic není nemožné. Kdybyste věděli, jak by se vaše životy změnily, kdybyste to dokázali. Životní síla by proudila a váš život by byl radostí samou. Byli by jste volní jako ptáci. Vyzýváme vás, abyste přestali být zkostnatělí. Abyste se rozhodli změnit vše, co již neslouží. Vyberte si lásku a radost, odevzdejte nepotřebné. Zvedněte se ze země, ať začnete růst. Milujte sami sebe a nedopusťte, abyste se trápili a abyste trpěli. Nebuďte oběťmi sami sebe. Není třeba se litovat. Je potřeba překonat strach a konat. Milujeme vás.

Zdroj: http://zlata.dusicka.sweb.cz/index.htm

 

Hlavne nezblbnúť – rozhovor s J. Duškom

Vaše představení často vzbuzuje v divácích smích. Smějeme se pořád stejným věcem, nebo se obsah toho, co je k smíchu, mění?

To se hodně proměňuje představení od představení. Někdy se sejde publikum, které se nezasměje ani tam, kde se vždycky všichni smějí, a obráceně. Ale jedné změny jsem si povšiml. Lidi se teď víc dovedou smát sami sobě. Když jsme začínali hrát představení Čtyři dohody, spoustu věcí brali vážně, hlavně ty, které se týkaly jejich osobní důležitosti. Nechápali, co je směšného třeba na tom, že člověk dělá kariéru. Dneska se umějí válet smíchy, když vidí, jak někdo chce urputně získat nějaký titul. Před pěti lety to tak ale ještě nebylo.

Přitom to navenek vypadá, že jsme čím dál důležitější.

Zesilují obě tendence. Jedna skupina lidí všechno prožívá mnohem vážněji, jsou to lidé, kteří milují pravidla, předpisy, obleky, holdují etiketě, kdo kdy smí kterou vidličkou píchnout do kterého kousku jídla, prožívají jako vrchol lidské dokonalosti. Pak jsou tu ti druzí, já jim říkám přírodní, a u nich smysl pro humor zesiluje, instituce jim začínají připadat směšné. Smějí se i svému minulému životu, kdy žili jakoby zhypnotizovaní zkostnatělou vážnou společností.

Proč vlastně nemají instituce, potažmo lidé, kteří v nich sedí, smysl pro humor?

Chtějí ukázat převahu a sílu. Tu většinou uplatňuje někdo, kdo ji ve skutečnosti nemá. Kdyby měl svoji vnitřní sílu a přirozenou autoritu, tak proč by navenek něco zakazoval? Uvnitř těla máme kostru, mrtvolu, potřebujeme, aby nás nesla, vlastně se o ni opíráme. Je v nás pořád jako to pevné, tvrdé, zkostnatělé. Jenže jde o to, aby nám nezkostnatěly části, které potřebují být měkké, naše srdce třeba. Čím víc dbáme a staráme se o kosti, tím víc kostnatí i myšlení. Pohybujeme se jen v předem daných prostorách jako „správné, špatné, toto se smí, toto se nesmí, tohle se povolí, tohle zakáže, tohle se nám nelíbí, tohle je pěkné“. Dostaneme se do zmrtvělé podoby a mrtvý nás ovládá. Je ale záhada, proč se necháme tak snadno zblbnout.

Jak se stát ze zblblého člověka bytostí, která se umí smát sama sobě?

Je třeba změnit stav vědomí.

Jenže jak?

V zásadě jsou jen dva modely. Buď půjdete v životě cestou pokusů a omylů a vyberete si z nich ten, který vám nejvíc vyhovuje. Anebo zůstanete sám se sebou, jak to pěkně popisuje Hermann Hesse v Siddhárthovi. Buď musíme prověřit všechny dostupné názorové systémy, anebo můžeme jako starý převozník po celý život pozorovat řeku a učit se od ní.

Takže je tedy nejlepší nic nedělat, jen sedět a pozorovat řeku?

Nám moderním lidem se nabízí všude kolem rady, jak máme vypadat, jak se česat, média zajišťují servis, abychom netápali… Ještě že tu máme indiány, a tím myslím doslova lidi žijící blízko bohu (in deus), ostrovy přírodních lidí. Oni vůbec nehromadí majetek. Když indián umře, dostane to, co po něm zbylo, do hrobu, anebo se jeho věci rozdají jiným. O našich domech říkají, že jsou výrazem strachu. Až se přestanete bát, rozeběhnou se volně krajinou, nebudou se lepit k sobě. Současný stav je výrazem ustrašenosti a zkostnatělosti, stejně tak i moderní technika včetně zbraní. Jenže prostředky, které si vytváříme proti strachu, nás začnou samy strašit. ‚Vážné‘ instituce zastřešují mrtvé v nás. Víte, proč Mayové nepoužívali kolo?

Neznali ho.

Ale jistěže ano. Jenže věděli, že by se mu museli přizpůsobovat. Že by pro ně museli stavět silnice, rovnat krajinu. Podívejte, jak ovládají auta nás. Automobilky chrlí nesmyslné množství aut, která nikdo nepotřebuje.

A my pořád přejíždíme a nemáme čas se zastavit a přemýšlet. Filozof Václav Cílek říká, že naše civilizace se snaží učinit auta šťastnými. Stejně si nás podmanily i počítače nebo telefony. Jsou to zvláštní entity, vypadají jako mrtvé, ale nejsou. Aby oživly, využívají nás jako prostředníka. Minimálně nás nutí k nim chodit, dotýkat se jich, mluvit na ně. Je to zvláštní hra. Člověk je podrobený, přestože propadá iluzi, že všechno ovládá. To se dá zmírnit jen humorem. Své vědomí ale měníte ve chvíli, když se na sebe dokážete podívat s odstupem a nadhledem.

Zdroj: http://www.marianne.cz/tema-marianne/rozhovory/hlavne-nezblbnout-radi-jaroslav-dusek

Krok k slobode

V tvém životě se vyskytují nebo vyskytovaly obavy, které tě udržovaly v závislosti a nesvobodě. Nech za sebou úzkosti a vykroč cestou odvahy. Nyní přichází doba, kdy se můžeš a máš odvážit rozhodného kroku k vlastní svobodě a nezávislosti. Nyní máš sílu a možnost důsledně se od starých, omezujících vzorců strachu osvobodit. Strach je pouhou reakcí na očekávání bolesti a potrestání. Avšak když otevřeme oči svého vnitřního vnímání, potom nade vší jasnost poznáváme, že neexistuje žádný jiný soudce, který by nás mohl soudit – než my sami. Právě tak neexistuje nic vně, co by nás mohlo zranit, leda když tomu propůjčíme moc.

Pokud chceme odvážně vykročit z dosavadních omezujících úzkostí a strachu, musíme převzít za svůj život odpovědnost. Strach ze svobody a vlastní odpovědnosti je tak rozšířený, že naprostá většina lidí dává přednost domnělé jistotě sebeomezení před otevřeností a neomezeností života. Důvodem je vždy chybějící sebedůvěra jako následek nedostatečného poznání.

Představ si, co se v tvém životě změní, když budeš zcela a naprosto stát sama za sebou a budeš dělat to, co tě naplňuje radostí. Pouze tím, že stojíš při sobě a důvěřuješ síle své nejhlubší pravdy, rozbíjíš okovy starého strachu a osvobozuješ se od omezení, která oklešťují tvůj život.

Zdroj: Láska k ženství