Tag Archive | strach

To, čoho sa bojíš

“Niekedy to, čo sa najviac bojíš urobiť,
je presne tá vec, ktorá ťa oslobodí.”

Reklamy

Tanec s temnotou

Jeshua prostřednictvím Pamely

Drazí přátelé,

já jsem Jeshua. Všechny vás zdravím. Jsem s Vámi jako blízká duše, jsem vám roven. Přijměte mě jako svého bratra. Chci být s vámi a držet vás za ruku.

Je pro mě snazší vnímat život z vyšší a širší perspektivy, než je možné pro vás z pozemské úrovně. Smyslem života na Zemi je, že se částečně ponoříte do nevědomosti, do tíhy pozemského prostředí, a že máte tuto zkušenost zevnitř. Činit tak není jednoduché, má to však svůj smysl.

Když jste ve vyšších říších, v nebeských sférách, jak jsou nazývané, neexistuje tu téměř žádný odpor. Prožíváte kolem sebe lásku samozřejmě. Přitahujete to, co vám nejlépe vyhovuje ve smyslu prostředí a také v rámci energií a duší, které potkáte. Existuje tu snadná výměna mezi vámi a vašim prostředím, která je vaším odrazem, a tak jste relativně osvobozeni od překážek. I zde někdy probíhá tak říkajíc „čištění“, vše se to však odehrává s plynulostí a lehkostí, což vám může někdy na Zemi velmi scházet.

Tam dole tato lehkost a klid chybí a vy nejste vždy obklopeni souznícími lidmi. Ve svém životě se setkáváte s mnoha rozdílnými úrovněmi vědomí. Taktéž jste se narodili jako bezbranné dítě do energie rodiny, která často neodráží vaše nejvyšší jádro nebo neladí s vaší přirozenou energií. V energii rodiny jsou často přežívající strachy a omezující přesvědčení, které nasáváte jako houba.

Nemůžete jinak, neboť jako pozemské dítě nejste plně ve styku se svou duší a moudrostí, kterou na úrovni duše máte. Jako malé dítě jste zcela ponořeni ve hmotě, v těle, abyste získali pozemskou zkušenost, a to znamená, že absorbujete bouřlivé a nefiltrované energie, které vám ve skutečnosti nepatří. Teprve později začínáte rozlišovat to, co vám skutečně patří a co ne.

Nyní se ptejte sami sebe – a to je něco, na co se musíte ptát stále – „Proč jsem vstoupil/a do tohoto tance, tance s iluzí, tance s pokušením, tance s temnotou?“ Proto, že temnota chce být skrze vás transformována. Jste andělem světla. Chtěli jste se ujmout tohoto tance s hmotou a nejistotou, protože je ve vás tolik lásky.

Uvnitř vás žije hluboký, tvořivý zdroj, a tím jste vy. Tím je vaše duše a v každé duši, v tomto tvořivém zdroji, nezadržitelném proudu života, se rozvíjí jeho vlastní jedinečná záře. Vy jste svým vlastním bytím – jedinečným – nikdo není takový jako vy. Jste tu, abyste svým vlastním způsobem zhmotnili lásku svého bytí, čelili temnotě uvnitř sebe a transformovali ji. Temnota je ve skutečnosti rovna neznámému, novému, dobrodružství. A pakliže se toho bojíte, budete se cítit ztracení a nejistí.

Nejčastěji je duše tak ohromena novým, neznámým, temnotou, že se začne zpochybňovat a říká: „Nemohu to dělat. Nevím, kdo jsem nebo kde jsem. Ztratil/a jsem svou cestu.“ Duše potřebuje sebe-uvědomění, aby dokončila svou cestu, naplnila ji s radostí. Proto jsem tu, abych vám připomněl vás samé a vědomí, které chce být ve vás zrozeno.

Jste tvořitelé – obzvláště mocní – kteří jsou zde, aby přijali temnotu a transformovali ji. Nejdřív si myslíte, že to nezvládnete a budete pohlceni temnotou, nevědomostí a ztratíte se. Přijde však čas, kdy si uvědomíte, kdo je ten, který se dívá na temnotu a zažívá ji. Kdo je ten mocný zdroj, ta bytost, která znovu přichází do tance s iluzí a nevědomostí. Pak se váš pohled otočí zvenku dovnitř a vy objevujete, kdo jste.

Doteď jste vy všichni v tomto procesu zapojeni. Jste na této cestě dlouhou dobu. Už jste objevili světlo uvnitř sebe. Stále však přichází čas, kdy pochybujete a obracíte svůj pohled znovu ven a vnímáte negativní energie, které zde vibrují, a které jsou založeny na strachu. Tyto energie vám vštěpují strach a tato zkušenost vás táhne pryč od sebe.

Jsem tu, abych vám pomohl znovu obrátit váš pohled dovnitř ke zdroji lásky a moudrosti, kterým jste. Někdy je pro mě frustrující vidět, že mě považujete za svého učitele, který stojí nad vámi. Mým záměrem je, že se zaměříte na fakt, že jsme si rovnocenní, že v sobě nesete ten stejný zdroj moudrosti, který já, a že se nemusíte vůči mě jakkoli snižovat. To není záměrem – je to samo o sobě jen iluze. Jsem zde, abych tuto iluzi prolomil, a žádám vás, abyste spolupracovali a činili tak se mnou, neboť vás potřebuji.

Kdysi jsem byl představitelem nového vědomí na Zemi a mohl jsem zasadit jen pár semínek. Možnosti byly tehdy omezené, avšak během tohoto času jsou možnosti mnohem větší. Představte si, že jste jedním z těchto semínek, tím, které chce nyní vyklíčit – je připravené vyklíčit.

Představte si, že sami sebe vidíte v lůžku úrodné půdy. Vidíte tam semínko v zemi a cítíte v něm potenciál života. Slunce svítí na vlhkou a úrodnou půdu a vy si nyní představte, jak toto semínko rozvíjí kořeny a výhonky. Vnímejte, jak jdou jeho kořeny do půdy, a vnímejte, jak se na jeho stonku objevují malé zelené lístky. Užívejte si krásu této rostliny a vnímejte, že roste díky pozornosti, kterou jí dáváte svou radostí a úctou.

Vnímejte Zemi a to, jak tuto rostlinu vítá. Vnímejte, jak se rostlinka stává větší a silnější, dokud se silně neusadí v půdě země a její listy jsou větší a schopné přijímat hojnou sluneční záři. Tato malá rostlinka pomalu roste v ohromný strom. Vnímejte, jak je tento strom spojen s Nebem a Zemí. Vnímejte jeho kořenový systém a to, jak tyto kořeny přijímají výživu bez námahy. Je to přirozený proces, a tak nemáte potíž to vnímat. Kmen je pevný a silný a listy jsou plné zeleně. Slunce svítí na korunu tohoto stromu a strom toto světlo přijímá, přijímá světlo Domova.

Vnímejte, zda dokážete udržet tento obraz, a představte si, že vy, tak jak jste nyní ve svém těle, sedíte pod tímto stromem a skláníte se před jeho kmenem. Nabíráte energii tohoto stromu do sebe. Vnímáte, jak energie Země a Nebe proudí vašimi zády a cítíte, jak jste tu vítaní.

(Image: “Wisteria Tree” by Kobaken++)

Jste tu na Zemi potřeba jako měniči energie, avšak práce, kterou činíte, je nejčastěji vnitřní prací. A když říkám „že jste potřební“, nemyslím tím, že musíte dělat mnoho. Mohlo by se zdát, že se cítíte inspirováni dělat určité věci, avšak většinou je to o tom, abyste se drželi obrazu tohoto stromu. Jste tu kvůli vědomí síly a inspirace, které z vás raší, a tím přispíváte většímu celku.

Pokaždé, kdy si důvěřujete a věříte své vlastní jedinečné síle a tvořivosti, měníte kolektivní vědomí lidstva, které je ponořeno ve strachu a v tom, že se stali obětí. Na Zemi existovali u moci lidé, kteří nechali své poddané pochybovat o svých schopnostech. Systematicky oslabovali lidi, a tím je také odkaz, se kterým se potýkáte. I když žijete v moderní, svobodné společnosti, tento odkaz stále existuje. Je to odkaz strachu, útisku a sebe-pochybování. Nepodceňujte sílu tohoto odkazu.

Je velkým krokem obrátit se do svého nitra tím, že důvěřujete sobě a své jedinečné síle. Je to ohromný krok ve vědomí, obrat o 180 stupňů. Proto je to, co se snažíte činit, tak ohromné a impozantní. Je to vaše výzva, neboť to je to, co jste sem přišli vykonat. Nic dalšího vás nefascinuje víc. Chcete učinit po mnoha staletích a po tolika životech tento krok k sobě, nechat vzklíčit vaši skutečnou sílu zde na Zemi.

Konečný krok je, když si uvědomíte, že tento strach, který ve vás žije, je iluzí. Už existují časy, kdy to vnímáte, kdy máte záblesky svého skutečného potenciálu, své celistvosti, své božskosti. Naproti tomu jste však znovu zastíněni strachem, sebe-pochybnostmi, které překrývají Zemi jako pokrývka.

Tento stín není zajisté něčím, co se odehrává jen na úrovni individuality. Je to kolektivní pokrývka, která dusí všechny lidi, a čím více z ní chcete vystoupit a osvobodit se z tohoto starého odkazu, tím silnější je její vliv. Kolektivní tlak kolem vás je zůstat lapeni a neodpojit se, protože lidské bytosti mají tendenci být součástí něčeho, patřit do skupiny.

Útěk je však přesně to, co chcete učinit. Dostat se z tlaku starých břemen: představ hříšnosti, zastínění a podrobení. Můžete si představit, že tato stará energie je jako těžká šedá barva, slizké bahno, které vás chytí, ponoří a udržuje uvíznuté. Žádám vás, abyste s tím nebojovali, neboť pak uvíznete ještě hlouběji či díky činnosti tohoto bahna – těchto starých energií – dokonce ustrnete. V tomto smyslu si strach přeje, abyste s ním bojovali, protože tak vás drží ještě silněji. Když vnímáte strach jako hrozivého soupeře, pak prohrajete. V představě, že strach je skutečný nepřítel, mu propadáte a jste ztraceni.

Strach je ve svém jádru iluze, kterou nakonec propíchnete jako balón, který se vypustí. Není to nepřítel ve smyslu skutečného odpůrce. Je to ona představa, která má nad vámi moc. Není to věc, není to bytost. Pokud máte pochopení pro zranitelnost, která ve vás je, a byla ve vás od doby, kdy jste byli novorozenětem, a když začnete vidět tuto zranitelnost v druhých, pak můžete odpustit sami sobě i jim, protože znáte sílu, kterou nad vámi strach má. Když přicházíte z pozice odpuštění a pochopení, strach již nad vámi nemá moc. Pak se stáváte dárcem, zdrojem lásky. Stáváte se spíše větším než menším.

Když jste velcí, strach již nad vámi nemá moc a vy vnímáte strach jako volání o pomoc: nejdříve to vidíte v sobě a pak také v druhých – a to je správný pohled. Strach je voláním o pomoc. Strach je potřeba a vy jste ten, kdo může pomoci, aby se tato potřeba rozplynula, neboť dokážete zaplnit díru, prázdno.

Strach může být transformován láskou. To je to, kým jste a co můžete dělat. Žádám vás, abyste v to věřili, a pochopím, i když opět tento pohled ztratíte – proto jsem vždy přítomen. A spolu se mnou jsou mnozí, kteří jsou v tomto ohromném procesu také zapojeni. Chtějí vás podpořit v tom, co děláte – vaši průvodci, vaši Andělé. K dispozici je mnoho pomoci. Vnímejte tuto pomoc na tomto místě a buďte jí otevření. Je záměrem, abyste využívali naši energii, a tak se nebojte požádat o pomoc. Milujeme tak činit. Jsme s vámi skutečně velmi spojení.

Děkuji za vaši pozornost.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Proste o pomoc za všechny bytosti – odkaz od Zlatej dušičky

Lidé Země, byli jste dlouhé věky klamáni, mnozí vaši panovníci byli sobečtí a žádali po vás veliké oběti. Stali jste se též oběťmi manipulací a strachů o své životy, o své blízké. Rozhlédněte se kolem sebe, kolik negativity se objevuje všude kolem vás. Mnozí jsou však sobečtí a nevšímají si svého okolí. Mnozí z vás jsou oběťmi strachů a obav z přežití. Někteří jsou plní bolestí ze ztráty lásky, svých bližních. Další trpí pod tíhou osamění. Všichni, kteří jste bytostmi Země, toužíte po lásce ve všech možných formách a projevech. Nejste láskou naplnění, nejste šťastní uvnitř sebe samých. Necítíte se dobře ve svých tělech. Ano, jsou zde mezi vámi ti, kteří nyní budou oponovat a cítí se šťastní, spokojení a milovaní v tuto chvíli. Vše však přichází ve vlnách a vy jste nuceni prát se s osudem a vytvářet mnohé energetické vlny, plné emocí.

heartbeing

Životy v této hustotě jsou plné těžkých energií. Je zde však velká příležitost, abyste byli vyzdviženi, abyste vystoupali do oblastí lehčích, plných světla. Toto světlo si musíte udržovat sami v sobě, ve svých srdcích. Každý z vás je paprskem, který se stýká ve slunci, ve zdroji láskyplné energie. Vaše vědomí vychází z jednoho. Musíte si toto uvědomovat. Nejste izolovaní jedinci, jste spojení, máte společný původ. To, co způsobujete jiným, způsobujete sobě samým. Pochopte, že toto nelze brát jinak. Učte se pracovat s těmito informacemi. Můžete změnit svět během několika minut, pokud se změní váš přístup k životu. Jste schopni bez boje odstranit své strachy, jste připraveni získat opět svou energii a ozdravit své životy.

Lidé Země, vše se mění. Nečekejte však pomoc z venku bez požádání. Pokud budete prosit o pomoc za všechny bytosti, za probuzení lásky a za váš svět, bude vám pomoženo. Vaše žádosti však musí být upřímné. Čím více vás požádá, tím větší síla energie proteče skrze vás. Najděte ve svém srdci místo, kde umíte soucítit a ze kterého vychází láska bezpodmínečná. A z tohoto místa ji vysílejte ostatním. Musíte to udělat, abyste ozdravili nejen sebe, ale i ostatní, svět kolem vás. Jsme s vámi a milujeme vás celým svým srdcem.

Zdroj: http://zlata.dusicka.sweb.cz

PSYCHOSOMATICKÁ MAPA STRACHŮ

Od jakého věku si pamatuju sám sebe? Když si každý z nás tuhle otázku položí, zaznějí v odpověď různé cifry. Nejpravděpodobněji však půjde o věk 3 až 5 let. Tímto věkem začíná naše vědomá paměť.

Dítě se naučilo mluvit, objevuje se tak zvaný proud myšlenek, získává informace o světě a pracuje s nimi.

Osobnost člověka nelze však omezit na „rozumné vědomí“. Náš život přece nezačíná ve 3 nebo 5 letech, ale okamžikem početí. Tehdy se začíná zaplňovat naše paměť. Není to paměť vědomá, ale emocionální. Všechno, co se s námi děje od okamžiku spojení rodičovských buněk, se ukládá v našem nevědomí.

Už sotva vytvořené embryo je schopno zakoušet emoce. Jsou ještě dost primitivní, zato však silné. Jedním ze základních dostupných prožitků v matčině lůně je strach.

I když o žádném vědomí nemůže být ani řeči, embryo cítí vše, co se s ním děje a vzpomínku na to uchová.

Jeden ze základních zákonů tělesně orientované psychoterapie říká: „Tělo si všechno pamatuje“.

Vzpomínky na vše, co se s námi dělo, si tělo uchovává, včetně citů. Mohli bychom tělo srovnat s půdou, na kterou je odkládáno to, co už nechceme v domě vidět. Hospodyně křičí: „Tyhle krámy tady nechci ani vidět, dejte to na půdu!“ V těle se usazují city, které si naše vědomí nepřeje vidět v sobě samém, nechce si je připustit. V psychologii je tento mechanismus nazýván vytěsnění.

Do nevědomí jsou vytěsňovány bolestné prožitky, myšlenky, vzpomínky… A samozřejmě také strach.

Avšak stejně jako křeslo z domu nezmizí, když ho přestěhujeme z obýváku na půdu, také naše city se nikam nevypaří jen tím, že jim prostě nebudeme věnovat pozornost. Usilují o návrat do vědomí, chtějí o sobě dát vědět a dělají to prostřednictvím nemocí. Většina tělesných neduhů je následkem citů vytěsněných z vědomí. Tam, kde se v těle cit usadí, projeví se také příznak nemoci. Je to něco jako signál: „Podívej se na mě!“

heal

Jestliže strach žije v nohách, vypovídá to o nedostatku životní opory, stálosti, o podvědomém pocitu „Nemám se o koho opřít“, „Nestojím pevně na nohou“. Chybí stabilita, jistota v sobě, ve světě, v zítřejším dni…

Pánev signalizuje strachy v sexuální oblasti. Když se tam usadí, mohou jednak způsobovat nemoci, jednak bránit zdravému orgasmu: podle výsledků výzkumů v mnoha zemích většina žen orgasmus simuluje. Za anorgasmií jsou většinou právě nějaké strachy.

V břiše přežívá strach o život. Usazuje se tam v situacích ohrožujících život, ať už byly reálné, nebo pouze vnímané jako život ohrožující. I když nebezpečí pominulo, pro nevědomí je stále aktuální – je tedy ustavičně na stráži a pocit uvolnění a bezpečí se stávají nedostupnými.

Oblast bránice, žaludku a nervových uzlů v břišní oblasti: jsou zde založeny sociální strachy, tedy obavy spojené se sociálním životem. Nejistota, ostýchavost, tréma, stydlivost – to jsou projevy našich sociálních obav, že „nezapadneme“, „budeme společností zavrženi“.

Hrudní koš: ukládá se zde strach z osamění, z „odvržení jakožto osobnosti“ (na rozdíl od strachu z odvržení jako člena society). Hluboko v hrudi sedí přesvědčení o vlastní „nesprávnosti“, „nehodnosti“, „méněcennosti“. Přesvědčení „Jsem špatný, proto mě svět zavrhne“.

Ruce vypovídají o obavě z kontaktu se světem. Na nevědomé úrovni je svět vnímán jako nepřátelský a odmítavý. Strach budí svět jako celek, bez jakéhokoli logického vysvětlení, bez jediného skutečného důvodu. Jde o emocionální pocit. Lidé takto naladění dávají přednost zaměstnáním s minimem kontaktů s lidmi, například u počítače a podobně.

Zápěstí tento strach ze světa konkretizují. Signalizují komunikativní problémy. Vnitřní pozice je v tomto případě taková: „Svět jako celek možná nepřátelský není, ale lidé určitě“. Pravé zápěstí vypovídá o strachu z mužů, levé o strachu z žen.

Záda – strach z nedokonalosti, z nenaplnění očekávání. Obvykle to svědčí o perfekcionismu. Takový člověk může samozřejmě dosáhnout značných výšin. Pravděpodobnější však je, že své teoreticky nepochybně zdařilé výboje bude v praxi sám brzdit v obavách před chybami.

Ramena symbolizují sílu a také zodpovědnost. Proto zde sídlí strach ze slabosti a obava ze selhání vlastní zodpovědnosti.

Šíje – strach vyjádřit, projevit své city. Tito lidé mívají často problémy s hrdlem: stálé angíny, škrábání v krku, pocit sevřenosti… Hovoří vysokým, slabým hlasem, poněkud dětským, a stěžují sí, že neumějí zpívat. K tomu dochází kvůli ustavičnému napětí v šíji. Jakmile se hruď plní city a hrozí, že by vyrazily napovrch, šíje se sevře a zabrání tomu. Zvnějšku tito lidé mohou působit jako necitelní, přitom uvnitř bouří vášně, které se však nemohou dostat ven.

Obličej – strach ze „ztráty tváře“. Tito lidé přikládají velký význam tomu, co si o nich kdo myslí a jak jsou vnímáni. Potřebují být milováni, cítit přijetí, souhlas a chválu, a to ode všech. Proto si musejí neustále nasazovat nejrůznější masky. Jejich arsenál bývá obvykle široký a různorodý. Za maskami je však snadné ztratit sebe sama!

Oči jsou jedním z hlavních kanálů vnímání, proto existuje-li na nevědomé úrovni strach z reality, odmítání vidět pravdu a uznávat skutečnost za takovou, jaká doopravdy je, usazuje se právě zde. V mnoha případech je porucha zraku projevem nevědomé pozice: „Já to nechci vidět!“ Je to něco jako pštrosí schovávání hlavy v písku, přičemž efekt je rovněž podobný. Problémy nezmizí…

Toto je jenom nevelký přehled, přesto vám snad pomůže rozšířit znalosti o sobě samých. Třeba vám umožní navázat kontakt se svým tělem, se svými pocity, se svým strachem. Když totiž city vytěsňujeme, ovládají nás. Když se k nim však postavíme čelem a uznáme jejich vnitřní existenci, ovládáme my je. A pak můžeme jako na karnevalu v Benátkách křiknout na svůj strach: „Masko, tebe znám!“

Zdroj: www.prokondici.cz

Jiné podnikání

Jsou ještě tací, co podnikají předně proto, aby vydělali masu peněz. Tomu pak často uzpůsobí oblast, v čem se rozhodnou podnikat, a i způsob, jak své podnikání povedou.

Pak jsou ti, co podnikají předně proto, že v tom vidí cestu, jak se zbavit někoho nad sebou, mnohých příkazů a pokynů. Často nevydělají o moc více, než kdyby byli zaměstnaní, ale mají bonus – pocit větší volnosti.

Ať je to jeden či druhý případ podnikání, mají často málo co společného s projevením toho, co v tom podnikateli skutečně je. Proč?

Podnikání z obou uvedených pohnutek, bez ohledu na to, zda je to výdělečný nebo méně výdělečný byznys, pohání strach.

V prvním případě, kdy podnikáme vyloženě pro peníze, je to strach z nedostatku materiálních jistot. V druhém případě, kdy naše podnikání pohání úmysl hlavně nikoho neposlouchat, nás pohání strach z toho, že nás bude někdo ovládat.

Dělat věci ze strachu je však zbytečné. Strach je produkt ega, jak už jsem rozebírala v jednom z článků. Vše, co je postaveno na strachu, není naše, není to z nás. Je to jen iluzí a jednoho dne se nám to vše „pěkně“ zbortí. Není na tom nic špatného nebo dobrého. Ten, komu se to zbortí, si prožije úžasnou zkušenost, kterou potřebuje, aby se konečně začal řídit srdcem, zkrátka tím, co cítí.

growing2

Ti z vás, kteří se pustí do nějaké činnosti, ať už je to podnikání nebo obecně prospěšná činnost, poháněni svým hlubším smyslem, který vesměs chce něco změnit, zlepšit, často prožijí při této činnosti stavy euforie a vášně. Vyrazili totiž cestou srdce a to jim těmito pocity dává potvrzení, že jdou dobře.

Proč je činnost, kde sledujeme hlubší smysl, tedy něčemu pomoct a nejen vydělat, cestou, na které jsme šťastní a naplnění? Vracíme se tím totiž zpátky do bodu, kdy jsme všichni sjednocení. Jednoduše tím uděláme otočku, kdy namísto vzdalování se od všech a tím pádem i od sebe, vykročíme na cestu zpět.

Je to něco jako návrat domů. Čím blíž jsme místu, kde se cítíme doma, v bezpečí, tím hezčí a intenzivnější pocity máme.

A to se po nás chce. To chceme všichni z nás – vrátit se domů, k sobě. Vrátit se do místa, kde všichni máme stejnou cenu. Každý z nás v sobě totiž nese jedinečnost. Není lepší nebo horší jedinečnost. Každá představuje jeden puzzlík do skládačky. Je pak jedno jaký je to puzzlík, všechny jsou stejně důležité, jelikož všechny jsou nezbytné, aby se vytvořil celý obraz. Je ale potřeba v sobě ten unikátní puzzlík chtít objevit a vytáhnout ho na světlo. Je úplně jedno, jestli zvládnete ukázat celou svou jedinečnost nebo jen kousek.

Ukažte ze sebe, co vám podmínky dovolují, ale ukažte to. Za každých podmínek jde kousek ze sebe projevit. Víte, proč si to myslím? Jedno, kde jsme a v jakých situacích se zmítáme, všichni máme srdce.

Zdroj: http://www.jinypristup.cz/

Kryon – Strach z lásky

Největší brzdou lidských bytostí na jejich cestě za světlem je strach z lásky. Strach ze záře lásky vlastního světla. Přičemž síla světla lidské bytosti je motorem vzestupu. A vy se bojíte toho, po čem nejvíce toužíte a častokrát se někteří před pravým probuzením lásky otáčí a míří zpět k lásce lidské, kterou znají, a která jim ze zvyku vyhovuje. Berete na sebe zpět svůj šedý plášť a snažíte se schovat před láskou vašeho nitra, která se ve vás probouzí.

Každá bytost na Zemi je spirituální, a proto dříve či později u každého dochází k možnosti překročení vlastního stínu, opuštění dosavadního způsobu myšlení a odevzdání se proudu vibrací z druhé strany závoje. Do energií jednoty a skutečné lásky. Avšak tento krok je pro mnohé možná tím nejtěžším na jeho spirituální cestě. Znamená otevřít se novému způsobu lásky. Přestat milovat lidským způsobem a svou lásku přetvořit na multidimenzionální. To staré a uměle udržované se pak rozpadá a vyniká čistota srdce, která staví most pro vibrace Nové doby. Pak láska prochází srdci lidí na té nejniternější úrovni a vždy kolem sebe má pole silné energie, které k sobě dualitu již nikdy nevpustí. Tak silná láska je těch, kteří mají odvahu překročit svá vlastní omezení a stát se lidmi srdce. Lidmi se září vlastní lásky tak silné, že se jí dualita vyhýbá. Lidmi bez vlastního dobrovolného omezení. Přichází čas své nitro ze široka otevřít.

Kryon

Channeling Kryona přijala Marketa Selinijana 06.07.2015 pro www.zemeandelu.cz

kryon

Obrázek: malířka Brigitte Devaia, http://www.brigitte-devaia-art.de/cms/