Tag Archive | sila

Zkuste na čas nechat věci, ať se stanou

Zkuste na čas nechat věci, ať se stanou.
Nemluvte Vesmíru do jeho práce a odolejte pokušení o něco se snažit a vyvíjet tlak.
Vyberte si oblast života, kde se vám „nedaří“ a zkuste k ní přistoupit jinak.
Přijměte to, co je tak, jak to je.
Žádný spěch, žádná netrpělivost, žádná síla a žádný boj.
Prostě to udělejte jinak, než jste zvyklí.
Jen pozorujte, klidně dýchejte a nesnažte se vyvíjet přehnanou aktivitu.
Nechte se unášet proudem, tak jako plachetnice na vlnách.
Nemáte co ztratit – pokud jste vystříleli všechny náboje a stejně se nic nezměnilo, akorát to držíte křečovitě „pod krkem“.
Nechte prostor Vesmíru – svému Zdroji, aby vše udělal za vás.
Udělá to nejlépe a tak, jak to má být.
Pusťte ruce z volantu a nechte to svému osudu.
Nebojte se – vše se srovná podle toho nejlepšího scénáře, který ani nemusíte znát. Vaše snaha je
kontraproduktivní a Vesmír jen čeká, až se vyčerpáte.
Potom stejně nastolí to, co má být.
Nechte věci proběhnout, uvolněte se a dejte si další kávu.
Udělejte to prostě jednou jinak – vypněte vaši snahu něco změnit a pozorujte jen, co se stane.
Tam, kde obvykle argumentujete, se ztište a nic neříkejte.
Tam, kde obvykle tlačíte, povolte stisk.
Tam, kde kontrolujete, přestaňte s tím a nechte to být.
Tam, kde plánujete, hoďte vaše plány do koše.
Znáte to pořekadlo: Chceš-li Boha rozesmát, řekni mu o svých plánech“.
Prostě to udělejte jinak.
Vnější sílu nahraďte vnitřní silou, která je mnohokrát větší.
Tak začne pozvolná transformace vašeho života.
Tak získáte zpět radost a chuť žít.
Tak se budete více bavit, protože budete vědět, že to Vesmír za vás zařídí.

J. Dušek

Sebeúcta, sebevědomí a respektování sebe sama

Každý člověk zakládá svou sebeúctu na něčem jiném. To, co potřebujete vy, abyste si mohli vážit sebe sama, se může lišit od představ jiných lidí. Je důležité, abyste si našli, na základě čeho roste vaše vlastní sebevědomí, sebeúcta a vnitřní radost z toho, kdo jste.

Seberespekt vychází, na nejvyšší úrovni, z úcty k vlastní duši. To znamená, že mluvíte a jednáte na takové úrovni upřímnosti a celistvosti, která odráží vaše vyšší já. To znamená stát si za tím, v co věříte (aniž byste o tom však museli přesvědčovat ostatní), a jednat podle svých vlastních hodnot. Mnozí z vás kritizujete druhé, že nežijí podle hodnotového systému, který považujete za správný, ale při bližším pohledu možná zjistíte, že podle něj nežijete ani vy sami. Setkali jste se s lidmi, kteří neustále všem říkají, co by měli dělat, a sami si dělají, co se jim zachce. Seberespekt znamená skutečně žít podle svých hodnot a podle toho, v co říkáte, že věříte.

Mnozí z vás říkáte, že věříte v určitý žebříček hodnot, který jste si sestavili, ale ve skutečnosti jednáte podle jiného. To vede k mnoha vnitřním konfliktům. Hluboko uvnitř můžete například věřit v monogamii, ale váš partner si přeje mít v tomto směru volný vztah. Jelikož s ním či s ní chcete dál zůstat, rozhodnete se to přejít. Věříte v určitý systém hodnot, ale žijete podle jiného systému, což může vést k mnoha konfliktům a možné bolesti s tím spojené.

Jak poznáte, jestli hodnoty, o nichž si myslíte, že podle nich chcete žít, jsou opravdu vaše? Většinou to nepoznáte, dokud je nevyzkoušíte. Můžete si například myslet, že správný člověk vstává brzo ráno, ale sami si vždycky přispíte. Mnozí z vás máte v představách určité hodnoty, podle kterých by se podle vás mělo žít, ale nežijete tak. Nejlépe uděláte, když si je vyzkoušíte v životě – nějaký čas vstávejte brzo ráno. To, co jste považovali za své hodnoty, se často ukáže být pouze od někoho převzaté “mělo by se”, protože když tak začnete skutečně žít, zjistíte, že pro vás to neplatí. Ptejte se, čeho si vážíte. Co si myslíte, že dělají správní lidé? Žijete tak? Je těžké mít ze sebe dobrý pocit, žijete-li způsobem, který protiřečí tomu, v co uvnitř věříte. Je důležité prozkoumat své hodnoty a buď podle nich žít, nebo je změnit.

Respektovat sebe znamená vycházet ze své síly, ne ze své slabosti.

Až si budete stěžovat, že vás někdo rozesmutnil nebo rozzlobil, zeptejte se sebe sama: “Proč si vybírám zažívat právě tento pocit,” nebo “proč jsem se rozhodl/a reagovat tímto způsobem?” Když hledáte vinu v druhých, vzdáváte se vždycky své vlastní síly. Dokážete-li zjistit, proč jste se rozhodli zareagovat na něčí jednání pocitem ublíženosti, mnohé se o sobě dozvíte. Někteří z vás máte strach, že kdybyste se za sebe postavili, mohli byste ztratit lásku nějakého člověka. Jsou lidé, kteří umí celkem šikovně přesvědčovat, že se mýlíte, když si stojíte za svou pravdou. V duchu jim poděkujte za příležitost zesílit, protože síla se často rozvíjí tváří v tvář nesouhlasu. Respektovat sebe znamená stát za svou nehlubší pravdou a znát své nejniternější pocity. Znamená to mít autoritu nad svými pocity v sobě, a ne v druhých.

Někteří z vás žijete nebo se stýkáte s lidmi, kteří vás ponižují a kritizují. Nakonec se můžete natolik soustředit na jejich pocity, že ztratíte kontakt se svými vlastními. Jedna žena se provdala za muže, který odsuzoval a kritizoval většinu všeho, co udělala. Natolik se zaměřila na jeho pocity, že se po celá ta léta, co spolu žili, nikdy neptala, jaký má ona pocit z toho, jak se k ní muž chová. Vždycky se velmi snažila ho uspokojit, předvídala jeho nálady a rozmary, aby se vyhnula další kritice. Jenže ať dělala, co dělala, vždycky to nakonec dopadlo tak, že se na ni zlobil. Začala mít pocit, že selhala nebo že je nějakým způsobem špatný člověk. Strávila tolik hodin analyzováním jeho pocitů, že přestala sledovat své vlastní. Mnozí z vás se snažíte uspokojovat druhé a ve své snaze se soustředíte více na jejich pocity než na to, co cítíte vy sami.

Vážit si sebe znamená věnovat pozornost svým pocitům. Nemusíte mít důvod, proč jste se rozhodli dělat to či ono. Svou hodnotu nemusíte nikomu dokazovat. Uznávejte své pocity; neanalyzujte je a nezpochybňujte. Nesnažte se je neustále rozebírat: “Mám opravdu důvod cítit se ublíženě?” Uznejte, že vaše pocity jsou pro vás skutečné, a važte si jich. Mnozí hledáte autoritu v druhých. Když vás odsoudí, věříte jim. Když vám řeknou, že všechno je vaše vina, věříte jim. Nenavrhuji vám, abyste ignorovali vše, co vám lidé říkají, ale abyste si vážili toho, co v dané oblasti cítíte vy. Jedna věc je otevřenost vůči konstruktivní kritice a druhá věc je neustále se snažit dělat to, co od vás chtějí druzí, přestože to sami nechcete. Budovat si sebevědomí a sebeúctu předpokládá vážit si sebe ve svých slovech, činech, i ve svém chování.

Sebevědomí znamená věřit si a vědět, že jste vždycky udělali to nejlepší, co jste uměli, i když za dva dny už můžete vidět lepší řešení. Předpokládá to spíše se chválit než hanět a dovolit si mít dobrý pocit z toho, kdo jste. Někteří z vás se ustavičně o něco snažíte, nutíte se, jdete z jedné práce do druhé a máte pocit, že ať uděláte co uděláte, stále je to málo. Velké úsilí a tvrdá práce nemusí být nutně cestou k radosti. Respektujte sebe sama tím, že budete následovat proud své vnitřní energie. Odpočívejte, hrajte si, přemýšlejte a najděte si čas na spočinutí v tichu. Dělat to, co vás naplňuje, je cesta, jak prohlubovat své sebevědomí.

Ostatní se k vám budou chovat tak, jak se chováte sami k sobě.

Nečekejte, až vás lidé začnou respektovat a chovat se k vám pozitivněji. Nezačnou, dokud se tak nebudete chovat sami k sobě. Nemusíte zůstávat mezi lidmi, kteří vás nerespektují, neváží si vás a nejednají s vámi pěkně. Pokud se přece ocitnete v jejich společnosti, buďte velkorysí a pamatujte, že vás nerespektují proto, že nerespektují sami sebe. Můžete telepaticky vysílat zprávu, jak si přejete, aby se k vám lidé chovali. Druzí vás budou využívat a považovat za “své jisté”, jen když je necháte.

Nepotřebujete se na druhé zlobit a domáhat se svých práv, protože tím vyvoláte jen vzájemný boj o moc. Mějte srdce otevřené. Tito lidé s největší pravděpodobností neumí rozpoznat své vlastní vyšší já, a nemohou si proto vážit toho vašeho. Své sebevědomí nechcete zakládat na tom, jak se k vám druzí chovají nebo jak vás vidí. I když ze sebe budete mít sebelepší pocit, vždycky se najdou lidé, kteří vás nebudou respektovat, protože se nenaučili chovat se láskyplně sami k sobě. Vaše vztahy s druhými mohou být jen tak dobré, jak dobrý je jejich vztah k sobě samým. Nevědí-li, jak milovat své “já”, stanoví to mez, nakolik mohou milovat vás. I kdybyste se snažili sebevíc a dělali sebelepší věci, nemohou vám dát lásku, kterou hledáte. Klíčem k dobrým pocitům z chování druhých je odpuštění. Dále uvolněte veškerou zlobu, kterou možná pociťujete, nechte ji prostě jít a soustřeďte se na jiné věci.

Někteří z vás máte pocit, že za vaše nízké sebevědomí mohou vaši rodiče. Své rodiče vinit nemůžete, protože to byla vaše reakce na ně, že jste si přestali věřit. Dvě děti mohou pocházet od stejně necitlivých nebo negativních rodičů, přitom jedno vyroste a má dobrý pocit ze sebe sama, zatímco druhé takový pocit nemá. To sami si vybíráte cítit se špatně. Místo litování se kvůli svému dětství a stavění se do role oběti své výchovy si raději uvědomte, že jste si tyto podmínky sami vybrali, abyste se naučili něčemu, co podpoří růst vaší duše.

Možná si říkáte: “Můj vzorec je nacházet si muže, kteří mne ponižují, protože jsem měla takového otce.” Přišli jste na Zem, abyste se naučili něco o lásce. Pokud jste se to nenaučili u svého otce, budete si vybírat muže s podobnými vzorci chování, aby vás naučili to, co potřebujete umět. Svého otce jste možná vnímali jako necitelného člověka a později vám dojde, že jste si přitahovali podobné typy lidí, dokud jste se nerozhodli, že už tak se sebou zacházet nenecháte. Možná, že jednou z věcí, které jste se přišli v tomto životě naučit, je vážit si a milovat sebe sama. Proto jste si vytvářeli situace, které vás k tomu vyzývaly. Jakmile se rozhodnete udělat to, staré vzorce zmizí.

Každá situace ve vašem životě je příležitostí k učení, kterou vytvořila vaše duše, aby vám ukázala, jak získávat více lásky a síly.

Děti reagují na stejnou výchovu různě. Toho si můžete všimnout, když se podíváte, jak moc se od sebe mohou lišit sourozenci, přestože pocházejí od jedněch rodičů. Z některých dětí vystavených negativní energii vyrostou jemní a milující lidé. Některé jsou tak citlivé, že nedokáží vydržet působení negativní energie a uzavřou v sobě tu část, která cítí. Jiné nabudou pocit, že musí být tvrdé a nasadit si masku nezranitelnosti.  

Sebeúcta pramení z ochoty respektovat to, kdo jste, a milovat se takoví, jací jste právě teď. Bude těžké něco na sobě měnit, dokud se nepřijmete. Vážíte-li si sebe a svých pocitů, druzí vás nemohou ovlivnit.

Jste velmi cenný člověk, bez ohledu na vaši minulost, bez ohledu na myšlenky, které máte, bez ohledu na to, kdo ve vás věří a kdo ne. Jste život sám – rostoucí, rozpínající se a dosahující vzhůru. Všichni lidé jsou hodnotní, nádherní a jedineční. Smyslem všeho, co jste až doposud prožili, bylo naučit vás něco víc o tom, jak si tvořit ve svém životě lásku.

Mezi respektováním sebe sama a sobeckostí vede jemná hranice. Někteří z vás cítíte, že máte plné právo zlobit se na druhé v případě, že vám ublížili. Važte si pocitů druhých, ale dělejte to tak, abyste zároveň respektovali své vlastní. Aby se vám to podařilo, budete chtít vycházet z vyšší úrovně mluvení i jednání. Budete-li mluvit o své zlobě, rozčilovat se nebo křičet, vyvolá to jen vzájemný boj o moc a oběma se vám uzavře srdce. Když někdo dělá něco, co se vám nelíbí, dřív než promluvíte, otevřete své srdce. Pokud se přece rozhodnete něco říct, nabídněte slova raději o tom, co cítíte, než o tom, co kdo udělal. Můžete říct: “Cítím se ublíženě,” namísto “tys mi ublížil/a”. Mocný způsob, jak se vyjádřit, je: “Vybírám si cítit se ublíženě.” Všechny pocity, které zažíváte, jste si sami vybrali.

Vážit si sebe znamená vědět, že si všechny své pocity v každé chvíli sami vybíráte.

Když mluvíte s lidmi způsobem vyjadřujícím úctu k jejich hlubší bytosti, máte vždycky lepší pocit ze sebe sama. Možná jste si všimli, že když jste dali průchod své zlobě nebo ublíženosti, abyste se zbavili vnitřního napětí, bylo vám nakonec často ještě hůř. Přinejmenším ve vás zůstal pocit nedokončenosti. Nemůžete z něčeho odejít, dokud to neuděláte s láskou. Situace, jež opouštíte v hněvu, vás čekají k dokončení v budoucnosti. Nemusí to být s tím samým člověkem, nicméně vytvoříte si podobnou situaci s podobným člověkem, abyste měli možnost vyřešit ji s láskou a v míru.

Je důležité respektovat druhé. Máte-li pocit, že vás lidé nerespektují, vystavili jste se takové situací možná proto, abyste se naučili něco o soucítění a jemnosti ve svém chování k ostatním. Být citliví k pocitům druhým není totéž, jako snažit se je uspokojovat. Buďte ochotní vidět jejich potřeby a přání. Mluvíte s druhými úsečně, bez zájmu o to, jak se cítí? Mluvíte rozzlobeně nebo nervózně? Sledujte, jakou energii k lidem vysíláte, protože cokoliv dáte, to se vám vrátí. Více si uvědomujte, jak působíte na druhé, protože čím více je respektujete, tím více respektu se k vám dostane. Važte si jich, jejich času a hodnot a oni si budou vážit těch vašich.

Někteří lidé si vždycky každého váží a mají pocit, že se jim nevrací, co dali. V takovém případě je to často proto, že nevěří, že si zaslouží pěkné zacházení a dovolují lidem, aby je považovali za “své jisté”. Je snadné respektovat se, když vás respektují lidé okolo. Výzvou je respektovat se, i když to druzí nedělají. Nejprve jim odpusťte a pak se vzdejte jakékoliv potřeby, aby si vás vážili. Potřebujete-li uznání druhých, abyste ze sebe mohli mít dobrý pocit, vzdáváte se své vlastní síly.

Je příjemné, když ve vás druzí věří, důvěřují vám a podporují vás. Přesto je důležité, chcete-li být silní, abyste to od nich nepotřebovali, abyste na tom nezakládali svou víru v sebe. Potřebujete-li neustále něčí potvrzení, hledáte autoritu v druhých a ne ve svém hlubším já. Vaše pravda může být jiná než pravda ostatních. Mýlíte se jedině tehdy, když si nevážíte své pravdy a přijímáte to, co je pravdivé pro jiné, přestože pro vás osobně to neplatí.

Někteří lidé věří v reinkarnaci, jiní ne. Možná že těm, co v ni věří, se žije díky této víře radostněji a snadněji. Možná že víra v pouze jediný život jej dělá důležitější a skutečnější. Ať věříte v cokoli, je důležité, abyste si toho vážili a byli otevření novým pohledům na věc, pokud by vám vytvořily v životě více radosti. Nepřijímejte automaticky nic, dokud vám to nezní jako vaše pravda. Važte si své pravdy, věřte v sebe a postavte se za sebe, mějte ale soucítění s ostatními.

Pamatujte, že na vás záleží, že jste důležití a máte nějaké jedinečné, zvláštní poslání, jak přispět světu. Nezapomínejte, že jste významná bytost. Vaše sny, fantazie a cíle jsou stejně důležité jako cíle kohokoli jiného.

* * *

– z knihy Žít s radostí, Sanaya Roman 

Proč prostě jen nejsme, tak jak jsme?

Život většiny z nás je jedna velká strategie, jeden velký promyšlený plán. A pokud zrovna nemáme načmáranou budoucnost, tak si vytváříme aspoň malinkaté plánky o zdánlivých banalitách. Například, plán jak se vymluvit ze setkání, na které se mi nechce, co říct, abych zaujal(a), co zatajit, abych se vyhnul(a) nepříjemnostem, o čem mlčet, abych nebyl(a) za blázna, … Proč toto všechno řešíme? Proč prostě jen nejsme, tak jak jsme? Máme strach – abychom byli přijati, abychom si neudělali zbytečně „problémy“, aby nás měl pak ještě někdo rád, abychom nezůstali sami, abychom nebyli poníženi, odmítnuti, …

Možná je čas tyto hry už jednou provždy konečně opustit. Zkuste si představit, jaké by to bylo, co by to s vaším životem udělalo, jak by celý zkrásněl, kdybyste odhodili ty masky. Jakou velikost byste ze sebe cítili, kdybyste řekli narovinu o tom, co vás trápí, namísto, abyste seřvali prvního, kdo vám přijde na ránu. Jakou úlevu byste cítili, kdybyste namísto výmluvy prozradili, z čeho máte strach. Jak ohromnou úctu k sobě byste pocítili, kdybyste byli autentičtí, namísto hraní si na to, co nejste? Jakou svobodu byste pocítili, kdybyste byli spontánní jako děti namísto škrobeného vystupování? Jakou lásku byste pocítili, kdybyste lidem okolo vás řekli narovinu, že je máte rádi, že jsou pro vás důležití, namísto, abyste čekali, kdy to oni povědí první. Jakou vděčnost byste pocítili, kdybyste vůči „cizí“ osobě otevřeli srdce a krátce s ní s láskou (soucitem) promluvili, nebo se jen na ni usmáli namísto vašeho chladného nezájmu? Jaké propojení a napojení byste cítili, kdybyste někoho pochválili, zkrátka, uviděli na něm to skutečně úžasné, co je, namísto, abyste se o to ochudili díky vaši žárlivosti a závisti?

Stejné přitahuje stejné. Zákon rovnováhy je jedním z principů, kterému jsme tu všichni podřízeni, bez ohledu na místo na Zemi, kde žijeme, v jakých podmínkách žijeme, ať chceme nebo ne. Když jednáme ze strachu, manipulujeme, jak si můžeme myslet, že jiní k nám budou upřímní? Když neprojevujeme city, jak můžeme očekávat, že jiní nám budou projevovat city? Když nevidíme v jiných to krásno a vidíme spíše jejich „mouchy“ a na nich si vystavíme představu o tom, kým dotyční jsou, nemůžeme dostávat tuto vyživující podporu, kterou bez pochyby je bezpodmínečné přijetí nás takových, jací jsme.

Nepročekejte svůj život! Nečekejte na to, že se otevřete vy jiným, až se vám více otevřou oni, že budete podporovat jiné, až oni vás budou podporovat, že budete v jiných vidět krásno, až jiní ve váš budou vidět krásno.

Udělejte pokus. Jeden jediný den zkuste odhodit masky a odložte svoji identitu. Staňte se těmi nejmenšími na celém světě. Ve smyslu, zapomeňte na svoji ego – velkolepost (ať už se projevuje v aroganci nebo ve stavění se do role oběti, v množství toho, co jste tu na pozemské rovině dokázali nebo nedokázali, atd.). Zapomeňte na svoji personu a jen zkuste být jako někdo, kdo přišel podpořit, vidět všude krásno a rozdávat svoji bezednou lásku. Uvidíte, co se stane.

Moje zkušenost je, že pocítíte svobodu, tak jako nikdy před tím. Najednou prozřete a prožijete si, že být otevřený, odhodit to všechno, ty masky a stát se někým beze jména, je skutečným bohatstvím, které nemá vůbec hranic. Najednou tím zjistíte, že není nic nemožné, že nemáte omezení. Budete si klást otázku: Proč vám toto tajemství nikdy nikdo neřekl…? Proč jsme se toto nikdy ve škole neučili …?

Už nečekejte! Otevřete se! Vyklopte ven a ukažte světu všechny svoje strachy, malosti, slabosti. Jako vystavovatelé na výstavě hrdi na své výrobky a inovace, postavte se k pultu se svými minulými či současnými strachy a slabostmi, mluvte o nich s přihlížejícími návštěvníky, buďte za ně vděční. Ony jsou totiž složkou vás samých, díky nim jste tím, kým jste, díky nim jste došli k poznání, ke kterým jste došli. A uvidíte zázrak. Budete se cítit velcí. Lidé okolo vás budou mít pocit, že se s vámi důvěrně znají, budou k vám mít blízko a začnou se otevírat taky. Proč? Oni ucítí, že to, co vystavujete, je skutečné, že je to pro vás v dané chvíli pravda a jim tím připomenete jejich pravdu, jejich sílu. Díky Vám si vzpomenou na svůj domov, na svůj původ, na to, kým skutečně jsou.

Petra Jelínková

Zdroj: http://www.jinypristup.cz

Horoskop na obdobie 9. – 14. 5. 2017

Sundávání masek 

V tomto týdnu máme vrchol konjunkce (10. 5.) vyšší a nižší mysli, což přinese rozřešení. Mentální vzorce vaší mysli jsou rozbořeny vyšším vědomím, rozšířeným vědomím. Objevují se proto silné bolesti hlavy. Naplní se to, co se z vyššího vědomí naplnit má, co je prospěšné pro váš vývoj, aby došlo k posunutí se vpřed. Pokud se budete snažit dělat stále stejné věci, bez pochopení a nových možností, bude s vámi tak zatřeseno, že se vám vše sesype. Je to o rozhodnutí jít novou cestou, nové možnosti, které máte realizovat. Když vy sami nebudete aplikovat potřebné změny, přijdou situace zvenku a bude vám změněno. A pozor – možná, že ne podle vašich představ. Uran symbolizuje pravdu, proto jsou zviditelněny informace, jak se věci mají. Někdy to může přinést informace a situace až šokující. Někdy si můžete myslet, že se svět zbláznil nebo jste zbláznili vy. Nejdůležitější je být pravdiví sami před sebou. Sobě si přiznat pravdu, jak se věci mají, co cítíte, co prožíváte. Nasazujeme si masky, které nám mají zaručit lásku a přijetí od druhých lidí. Již v dětství jsme byli vedeni k podmiňované lásce – budeme milováni, když … . Naučili jsme se způsoby, jak si říkat o pozornost, o lásku, jak druhého manipulovat, abychom získali to, co chceme. Naučili jsme se strategie (- promyšlený plán k dosažení cíle), místo toho, abychom byli pravdiví, upřímní, sami sebou. Proč se nezeptám přímo, či neprojevím své skutečné city? Protože se bojíme zostuzení, odmítnutí, nepochopení, zesměšnění, odsouzení… Strategie používáme ze strachu. Je načase je zrušit, vystoupit, rozbořit. Pokud používáte strategii, vrátí se vám zpátky jako bumerang a budete zraněni, odmítnuti atd. Stane se vám to, proč používáte svoji strategii, čemu jste se chtěli vyhnout, vás potká.

Umíte být upřímný sami před sebou? Umíte být k druhému upřímní a pravdiví? Zažili jste svobodného člověka, který je přímý, pravdivý a otevřený? Být v přítomnosti takového člověka, pomáhá nalézt schopnost být sám sebou, bez masek, strategií, falešných her ega a nevědomých her.

Je zajímavé, že člověk, který používá strategie, druhé odpuzuje a pravdivý druhé přitahuje.

V tomto týdnu též vrcholí kvadratura Marse a Neptuna – falešná realita, nebo také projevení toho, co bylo ve lži, manipulace a různé fabulace. Stále je důležitá bdělost před zloději, podvodníky, nevěrníky a manipulací s kolektivním vědomím.

Pozitivní je, že Mars se dostává do harmonického aspektu s retrográdním Jupiterem ve Vahách – z minulosti se může navrátit a zviditelnit, co bylo nepochopeno, nevyřešeno, v nezralosti, v oblasti vztahů, práva a politiky. Zároveň to přinese příliv energie, nadšení, oživení a optimismu.

Slunce v harmonickém aspektu s Plutem přináší sílu a odvahu. Síla vědomí zasahuje. :-) V sobě můžete odhalit nové síly, schopnosti, co které jsme od sebe nečekali. Můžeme překvapit sami sebe a poznat, kým jsme ve svém středu, ve svém Světle, ve své síle. Přesto buďte stále pokorní. Tato energie se snadno může zvrtnout do pozice moci. Kdo se ale staví na nejvyšší pozici i nad Universum – Božské vědomí, toho čeká pád.
Úplněk nastává v podvečer 10. 5. a zviditelní téma novoluní z 26. 4. Co jsme nechali v sobě zemřít a co nového se zrodilo a budeme ukotvovat do 24. 5.

Novoluní v Býku 26. 4. na sabiánském symbolu: Žena ze Samaří u staré studny. Klíčová myšlenka: Setkání tradiční minulosti s tvůrčím duchem, mířící do budoucnosti.

Nejvyšší se setkává s nejnižším tehdy, když je tento nejnižší osvobozen od pout tradice a otevřen lásce. Tvořivá budoucnost začíná tam, kde nastal chaos. Starý řád se nikdy neotevírá novému Zjevení, dokud neakceptuje chaos ve jménu té Moci, která zahrnuje všechny formy řádu Lásky. Tím je zjevena nová kvalita bytí, a činí stará schémata zbytečnými.

To se děje i uvnitř nás. Stará přesvědčení a schémata „musí“ padnout. Téma novoluní potrvá do 24. 5.
Venuše v Beranu se dostává do harmonického aspektu s Černou lunou ve Střelci 10. – 17. 5. Nastává silné působení ženského principu tvoření. Skrze ženy bude působeno a tvořeno. Ženský princip je spojen se zhmotňováním, „určuje“ co je života schopné a co není. Ženy někdy mají problém říci NE, protože uvnitř ví, že tím nastává konec. Ženský princip cítí, co stojí za to „živit, nosit, tvořit, podporovat“ a co ne. Projeví se síla lásky. Ženy jsou ve své síle, spojeni se svou Bohyní a chrámem lásky. Tady je důležité neplýtvat energií ve své prostopášnosti a „nízkosti“. Uvědomte si sílu své lásky a schopnosti tvoření. Čemu dávám svou lásku, to podporuji. Venuše v Beranu ukazuje na to, že se to týká především lásky sama k sobě a Černá luna ve Střelci podporuje duchovní poznání své lásky. Jak zacházet s láskou. Láska je nejsilnější síla ženského principu.

Venuše se dostává do opozice s retrográdním Jupiterem 13. – 24. 5., to předznamenává nespokojenost v lásce. Pocit – teď mám málo, chci ještě něco víc. Tato opozice ukazuje na větší potřebu si zaplňovat svůj nedostatek lásky skrze jídlo, sladkosti, nakupování a sexualitu. Objevuje se lehkomyslnost, smyslnost, rozmrzelost, nespokojenost, nenaplněnost a prázdnota. Konzumnost ve vztazích, je to o nekonečných možnostech, stále znova a znova čekat na „lepší model“, který přinese uspokojení zvenku. Nepřinese. Dokud neprocítíte vděčnost za to, co máte, nikdy nepřijde pocit naplnění. Nalézt v sobě schopnosti milovat.

Díky retrográdnímu Jupiteru si můžete uvědomit, že jste v minulosti promarnili příležitost, kde bylo mnoho dobrého, naplněného, ale vy jste tenkrát chtěli ještě víc. Nyní poznáním prázdnoty si uvědomíte, že v minulosti bylo zcela naplněno.

Opatrně na finanční záležitosti, investice, utrácení peněz. Touha po luxusu. Někdy jsou to splněná přání, která zkazí člověka. Zjevně se může ukazovat jako štěstí, ale posléze se projeví jako neúspěch.

V této době se tak nové vztahy mohou jevit jako ideální, úžasné, ale časem se ukáží, jak jsou povrchní a přinášející nespokojenost.

Přeji Vám osvobozující týden. S láskou Petra Nel

Velice si vážím a děkuji podporovatelům článků. Děkuji.
Pokud se vám horoskopy Petry Nel líbí a chcete podpořit jejich tvorbu a tvorbu dalších článků, můžete zaslat dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 8274212621/5500, variabilní symbol: 123456789
Děkuji. Petra Nel a realizační tým.

Upozornění:  Text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem.

autor článku: Petra Nel Smolová – www.astrologiepetranel.cz

Tanec s temnotou

Jeshua prostřednictvím Pamely

Drazí přátelé,

já jsem Jeshua. Všechny vás zdravím. Jsem s Vámi jako blízká duše, jsem vám roven. Přijměte mě jako svého bratra. Chci být s vámi a držet vás za ruku.

Je pro mě snazší vnímat život z vyšší a širší perspektivy, než je možné pro vás z pozemské úrovně. Smyslem života na Zemi je, že se částečně ponoříte do nevědomosti, do tíhy pozemského prostředí, a že máte tuto zkušenost zevnitř. Činit tak není jednoduché, má to však svůj smysl.

Když jste ve vyšších říších, v nebeských sférách, jak jsou nazývané, neexistuje tu téměř žádný odpor. Prožíváte kolem sebe lásku samozřejmě. Přitahujete to, co vám nejlépe vyhovuje ve smyslu prostředí a také v rámci energií a duší, které potkáte. Existuje tu snadná výměna mezi vámi a vašim prostředím, která je vaším odrazem, a tak jste relativně osvobozeni od překážek. I zde někdy probíhá tak říkajíc „čištění“, vše se to však odehrává s plynulostí a lehkostí, což vám může někdy na Zemi velmi scházet.

Tam dole tato lehkost a klid chybí a vy nejste vždy obklopeni souznícími lidmi. Ve svém životě se setkáváte s mnoha rozdílnými úrovněmi vědomí. Taktéž jste se narodili jako bezbranné dítě do energie rodiny, která často neodráží vaše nejvyšší jádro nebo neladí s vaší přirozenou energií. V energii rodiny jsou často přežívající strachy a omezující přesvědčení, které nasáváte jako houba.

Nemůžete jinak, neboť jako pozemské dítě nejste plně ve styku se svou duší a moudrostí, kterou na úrovni duše máte. Jako malé dítě jste zcela ponořeni ve hmotě, v těle, abyste získali pozemskou zkušenost, a to znamená, že absorbujete bouřlivé a nefiltrované energie, které vám ve skutečnosti nepatří. Teprve později začínáte rozlišovat to, co vám skutečně patří a co ne.

Nyní se ptejte sami sebe – a to je něco, na co se musíte ptát stále – „Proč jsem vstoupil/a do tohoto tance, tance s iluzí, tance s pokušením, tance s temnotou?“ Proto, že temnota chce být skrze vás transformována. Jste andělem světla. Chtěli jste se ujmout tohoto tance s hmotou a nejistotou, protože je ve vás tolik lásky.

Uvnitř vás žije hluboký, tvořivý zdroj, a tím jste vy. Tím je vaše duše a v každé duši, v tomto tvořivém zdroji, nezadržitelném proudu života, se rozvíjí jeho vlastní jedinečná záře. Vy jste svým vlastním bytím – jedinečným – nikdo není takový jako vy. Jste tu, abyste svým vlastním způsobem zhmotnili lásku svého bytí, čelili temnotě uvnitř sebe a transformovali ji. Temnota je ve skutečnosti rovna neznámému, novému, dobrodružství. A pakliže se toho bojíte, budete se cítit ztracení a nejistí.

Nejčastěji je duše tak ohromena novým, neznámým, temnotou, že se začne zpochybňovat a říká: „Nemohu to dělat. Nevím, kdo jsem nebo kde jsem. Ztratil/a jsem svou cestu.“ Duše potřebuje sebe-uvědomění, aby dokončila svou cestu, naplnila ji s radostí. Proto jsem tu, abych vám připomněl vás samé a vědomí, které chce být ve vás zrozeno.

Jste tvořitelé – obzvláště mocní – kteří jsou zde, aby přijali temnotu a transformovali ji. Nejdřív si myslíte, že to nezvládnete a budete pohlceni temnotou, nevědomostí a ztratíte se. Přijde však čas, kdy si uvědomíte, kdo je ten, který se dívá na temnotu a zažívá ji. Kdo je ten mocný zdroj, ta bytost, která znovu přichází do tance s iluzí a nevědomostí. Pak se váš pohled otočí zvenku dovnitř a vy objevujete, kdo jste.

Doteď jste vy všichni v tomto procesu zapojeni. Jste na této cestě dlouhou dobu. Už jste objevili světlo uvnitř sebe. Stále však přichází čas, kdy pochybujete a obracíte svůj pohled znovu ven a vnímáte negativní energie, které zde vibrují, a které jsou založeny na strachu. Tyto energie vám vštěpují strach a tato zkušenost vás táhne pryč od sebe.

Jsem tu, abych vám pomohl znovu obrátit váš pohled dovnitř ke zdroji lásky a moudrosti, kterým jste. Někdy je pro mě frustrující vidět, že mě považujete za svého učitele, který stojí nad vámi. Mým záměrem je, že se zaměříte na fakt, že jsme si rovnocenní, že v sobě nesete ten stejný zdroj moudrosti, který já, a že se nemusíte vůči mě jakkoli snižovat. To není záměrem – je to samo o sobě jen iluze. Jsem zde, abych tuto iluzi prolomil, a žádám vás, abyste spolupracovali a činili tak se mnou, neboť vás potřebuji.

Kdysi jsem byl představitelem nového vědomí na Zemi a mohl jsem zasadit jen pár semínek. Možnosti byly tehdy omezené, avšak během tohoto času jsou možnosti mnohem větší. Představte si, že jste jedním z těchto semínek, tím, které chce nyní vyklíčit – je připravené vyklíčit.

Představte si, že sami sebe vidíte v lůžku úrodné půdy. Vidíte tam semínko v zemi a cítíte v něm potenciál života. Slunce svítí na vlhkou a úrodnou půdu a vy si nyní představte, jak toto semínko rozvíjí kořeny a výhonky. Vnímejte, jak jdou jeho kořeny do půdy, a vnímejte, jak se na jeho stonku objevují malé zelené lístky. Užívejte si krásu této rostliny a vnímejte, že roste díky pozornosti, kterou jí dáváte svou radostí a úctou.

Vnímejte Zemi a to, jak tuto rostlinu vítá. Vnímejte, jak se rostlinka stává větší a silnější, dokud se silně neusadí v půdě země a její listy jsou větší a schopné přijímat hojnou sluneční záři. Tato malá rostlinka pomalu roste v ohromný strom. Vnímejte, jak je tento strom spojen s Nebem a Zemí. Vnímejte jeho kořenový systém a to, jak tyto kořeny přijímají výživu bez námahy. Je to přirozený proces, a tak nemáte potíž to vnímat. Kmen je pevný a silný a listy jsou plné zeleně. Slunce svítí na korunu tohoto stromu a strom toto světlo přijímá, přijímá světlo Domova.

Vnímejte, zda dokážete udržet tento obraz, a představte si, že vy, tak jak jste nyní ve svém těle, sedíte pod tímto stromem a skláníte se před jeho kmenem. Nabíráte energii tohoto stromu do sebe. Vnímáte, jak energie Země a Nebe proudí vašimi zády a cítíte, jak jste tu vítaní.

(Image: “Wisteria Tree” by Kobaken++)

Jste tu na Zemi potřeba jako měniči energie, avšak práce, kterou činíte, je nejčastěji vnitřní prací. A když říkám „že jste potřební“, nemyslím tím, že musíte dělat mnoho. Mohlo by se zdát, že se cítíte inspirováni dělat určité věci, avšak většinou je to o tom, abyste se drželi obrazu tohoto stromu. Jste tu kvůli vědomí síly a inspirace, které z vás raší, a tím přispíváte většímu celku.

Pokaždé, kdy si důvěřujete a věříte své vlastní jedinečné síle a tvořivosti, měníte kolektivní vědomí lidstva, které je ponořeno ve strachu a v tom, že se stali obětí. Na Zemi existovali u moci lidé, kteří nechali své poddané pochybovat o svých schopnostech. Systematicky oslabovali lidi, a tím je také odkaz, se kterým se potýkáte. I když žijete v moderní, svobodné společnosti, tento odkaz stále existuje. Je to odkaz strachu, útisku a sebe-pochybování. Nepodceňujte sílu tohoto odkazu.

Je velkým krokem obrátit se do svého nitra tím, že důvěřujete sobě a své jedinečné síle. Je to ohromný krok ve vědomí, obrat o 180 stupňů. Proto je to, co se snažíte činit, tak ohromné a impozantní. Je to vaše výzva, neboť to je to, co jste sem přišli vykonat. Nic dalšího vás nefascinuje víc. Chcete učinit po mnoha staletích a po tolika životech tento krok k sobě, nechat vzklíčit vaši skutečnou sílu zde na Zemi.

Konečný krok je, když si uvědomíte, že tento strach, který ve vás žije, je iluzí. Už existují časy, kdy to vnímáte, kdy máte záblesky svého skutečného potenciálu, své celistvosti, své božskosti. Naproti tomu jste však znovu zastíněni strachem, sebe-pochybnostmi, které překrývají Zemi jako pokrývka.

Tento stín není zajisté něčím, co se odehrává jen na úrovni individuality. Je to kolektivní pokrývka, která dusí všechny lidi, a čím více z ní chcete vystoupit a osvobodit se z tohoto starého odkazu, tím silnější je její vliv. Kolektivní tlak kolem vás je zůstat lapeni a neodpojit se, protože lidské bytosti mají tendenci být součástí něčeho, patřit do skupiny.

Útěk je však přesně to, co chcete učinit. Dostat se z tlaku starých břemen: představ hříšnosti, zastínění a podrobení. Můžete si představit, že tato stará energie je jako těžká šedá barva, slizké bahno, které vás chytí, ponoří a udržuje uvíznuté. Žádám vás, abyste s tím nebojovali, neboť pak uvíznete ještě hlouběji či díky činnosti tohoto bahna – těchto starých energií – dokonce ustrnete. V tomto smyslu si strach přeje, abyste s ním bojovali, protože tak vás drží ještě silněji. Když vnímáte strach jako hrozivého soupeře, pak prohrajete. V představě, že strach je skutečný nepřítel, mu propadáte a jste ztraceni.

Strach je ve svém jádru iluze, kterou nakonec propíchnete jako balón, který se vypustí. Není to nepřítel ve smyslu skutečného odpůrce. Je to ona představa, která má nad vámi moc. Není to věc, není to bytost. Pokud máte pochopení pro zranitelnost, která ve vás je, a byla ve vás od doby, kdy jste byli novorozenětem, a když začnete vidět tuto zranitelnost v druhých, pak můžete odpustit sami sobě i jim, protože znáte sílu, kterou nad vámi strach má. Když přicházíte z pozice odpuštění a pochopení, strach již nad vámi nemá moc. Pak se stáváte dárcem, zdrojem lásky. Stáváte se spíše větším než menším.

Když jste velcí, strach již nad vámi nemá moc a vy vnímáte strach jako volání o pomoc: nejdříve to vidíte v sobě a pak také v druhých – a to je správný pohled. Strach je voláním o pomoc. Strach je potřeba a vy jste ten, kdo může pomoci, aby se tato potřeba rozplynula, neboť dokážete zaplnit díru, prázdno.

Strach může být transformován láskou. To je to, kým jste a co můžete dělat. Žádám vás, abyste v to věřili, a pochopím, i když opět tento pohled ztratíte – proto jsem vždy přítomen. A spolu se mnou jsou mnozí, kteří jsou v tomto ohromném procesu také zapojeni. Chtějí vás podpořit v tom, co děláte – vaši průvodci, vaši Andělé. K dispozici je mnoho pomoci. Vnímejte tuto pomoc na tomto místě a buďte jí otevření. Je záměrem, abyste využívali naši energii, a tak se nebojte požádat o pomoc. Milujeme tak činit. Jsme s vámi skutečně velmi spojení.

Děkuji za vaši pozornost.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Otevřete dveře ke štěstí – odkaz od Zlatej dušičky

Lidé Země, jste obklopeni sluncem a jeho síla ve vás probouzí vaší pravou podstatu, jeho paprsky odkrývají nánosy, které jste nasbírali za celou dobu, co na vás slunce svítí. Spaluje to, co potřebujete odstranit. Je vám pomocníkem v těchto dnech. Avšak také vám ukáže svou sílu, která probudí Zemi. Probudí a přiměje ke změně. Nejen ji, ale i bytosti na ní. Čekáte na tento okamžik a také se ho bojíte. Nikdo není schopen předpovědět, co bude dále. Ale mnozí toto cítí vnitřně. Tento svět se musí změnit, neboť je zde mnoho zloby a mnoho těžké energie. Země stoupá a je potřeba rezonovat.

Lidé Země, jste obklopeni mlhou, stále se bojíte učinit krok kupředu, neboť tuto mlhu neprohlédnete. Obáváte se toho, co spatříte, a vaše strachy oslabují vaše konání. Často však tato vaše opatrnost trvá tak dlouho, že již je potřeba, abyste kráčeli dále, a na vaše strachy musí být posvíceno. Nebojte se, lidé Země svých životů. Jste připraveni, abyste prošli zkouškou duše. A víte, že tato zkouška není první, ale již několikátá. V těchto silných dnech projevujte svou tvořivost a zaměřte se na světlé stránky svých životů, otevřete dveře ke štěstí. Každý z vás je tohoto schopen. I když vás provází strach, přesto mějte odhodlání a vykročte. Ty nejtěžší kroky vás pozvednou nejvýše.

Lidé Země, blíží se období, které vyplaví nejen krásu, ale také vaše pochybnosti. To, co v sobě dusíte, bude vyneseno na povrch. To, co jste se báli odžít, se projeví ve vašich životech. Jedno z těžkých období, avšak velmi osvobozující, budete nyní prožívat. Máte však být osvobozeni trvale. Máte být zbaveni útlaku. Ti, kteří nechtějí pracovat, budou převedeni na jinou cestu. A proto z vašich životů budou odcházet. Netruchlete po těch, kteří vás nebyli hodni. Každý má právo na své rozhodnutí. A to, co jste chtěli vy, to neladilo s druhými. Vy však zůstanete osvobození a poté obdarováni něčím daleko lepším. Něčím, co pro vás bude znamenat posun nejen na úrovni těla, ale hlavně duše.

Lidé Země, jsou zde s vámi mnozí, kteří stráží vaší cestu. Máte moc jim naslouchat. Máte schopnost s nimi mluvit. Odstraňte bariéru strachu a nedůvěry, posilte svou víru a budete prožívat zázraky. Buďte připraveni zasadit se o lepší život nejen váš, ale také vašich bližních. Tento svět se musí změnit. Staré se hroutí. Jste ti, kteří musí ukázat cestu těm, kteří přijdou po vás. Máte zodpovědnost, ale máte také tu největší příležitost, jak obohatit sami sebe. Vzali jste na sebe tíhu a nyní přišel čas, abyste se chopili svého úkolu. Nebraňte se, neboť cesta duše je stanovena. Nebojte se, neboť je nutné duši vyslyšet. Buďte pilní a hledejte pravdu. Jsme s vámi a milujeme vás.

Zdroj: http://zlata.dusicka.sweb.cz