Tag Archive | rešpekt

Sebeúcta, sebevědomí a respektování sebe sama

Každý člověk zakládá svou sebeúctu na něčem jiném. To, co potřebujete vy, abyste si mohli vážit sebe sama, se může lišit od představ jiných lidí. Je důležité, abyste si našli, na základě čeho roste vaše vlastní sebevědomí, sebeúcta a vnitřní radost z toho, kdo jste.

Seberespekt vychází, na nejvyšší úrovni, z úcty k vlastní duši. To znamená, že mluvíte a jednáte na takové úrovni upřímnosti a celistvosti, která odráží vaše vyšší já. To znamená stát si za tím, v co věříte (aniž byste o tom však museli přesvědčovat ostatní), a jednat podle svých vlastních hodnot. Mnozí z vás kritizujete druhé, že nežijí podle hodnotového systému, který považujete za správný, ale při bližším pohledu možná zjistíte, že podle něj nežijete ani vy sami. Setkali jste se s lidmi, kteří neustále všem říkají, co by měli dělat, a sami si dělají, co se jim zachce. Seberespekt znamená skutečně žít podle svých hodnot a podle toho, v co říkáte, že věříte.

Mnozí z vás říkáte, že věříte v určitý žebříček hodnot, který jste si sestavili, ale ve skutečnosti jednáte podle jiného. To vede k mnoha vnitřním konfliktům. Hluboko uvnitř můžete například věřit v monogamii, ale váš partner si přeje mít v tomto směru volný vztah. Jelikož s ním či s ní chcete dál zůstat, rozhodnete se to přejít. Věříte v určitý systém hodnot, ale žijete podle jiného systému, což může vést k mnoha konfliktům a možné bolesti s tím spojené.

Jak poznáte, jestli hodnoty, o nichž si myslíte, že podle nich chcete žít, jsou opravdu vaše? Většinou to nepoznáte, dokud je nevyzkoušíte. Můžete si například myslet, že správný člověk vstává brzo ráno, ale sami si vždycky přispíte. Mnozí z vás máte v představách určité hodnoty, podle kterých by se podle vás mělo žít, ale nežijete tak. Nejlépe uděláte, když si je vyzkoušíte v životě – nějaký čas vstávejte brzo ráno. To, co jste považovali za své hodnoty, se často ukáže být pouze od někoho převzaté “mělo by se”, protože když tak začnete skutečně žít, zjistíte, že pro vás to neplatí. Ptejte se, čeho si vážíte. Co si myslíte, že dělají správní lidé? Žijete tak? Je těžké mít ze sebe dobrý pocit, žijete-li způsobem, který protiřečí tomu, v co uvnitř věříte. Je důležité prozkoumat své hodnoty a buď podle nich žít, nebo je změnit.

Respektovat sebe znamená vycházet ze své síly, ne ze své slabosti.

Až si budete stěžovat, že vás někdo rozesmutnil nebo rozzlobil, zeptejte se sebe sama: “Proč si vybírám zažívat právě tento pocit,” nebo “proč jsem se rozhodl/a reagovat tímto způsobem?” Když hledáte vinu v druhých, vzdáváte se vždycky své vlastní síly. Dokážete-li zjistit, proč jste se rozhodli zareagovat na něčí jednání pocitem ublíženosti, mnohé se o sobě dozvíte. Někteří z vás máte strach, že kdybyste se za sebe postavili, mohli byste ztratit lásku nějakého člověka. Jsou lidé, kteří umí celkem šikovně přesvědčovat, že se mýlíte, když si stojíte za svou pravdou. V duchu jim poděkujte za příležitost zesílit, protože síla se často rozvíjí tváří v tvář nesouhlasu. Respektovat sebe znamená stát za svou nehlubší pravdou a znát své nejniternější pocity. Znamená to mít autoritu nad svými pocity v sobě, a ne v druhých.

Někteří z vás žijete nebo se stýkáte s lidmi, kteří vás ponižují a kritizují. Nakonec se můžete natolik soustředit na jejich pocity, že ztratíte kontakt se svými vlastními. Jedna žena se provdala za muže, který odsuzoval a kritizoval většinu všeho, co udělala. Natolik se zaměřila na jeho pocity, že se po celá ta léta, co spolu žili, nikdy neptala, jaký má ona pocit z toho, jak se k ní muž chová. Vždycky se velmi snažila ho uspokojit, předvídala jeho nálady a rozmary, aby se vyhnula další kritice. Jenže ať dělala, co dělala, vždycky to nakonec dopadlo tak, že se na ni zlobil. Začala mít pocit, že selhala nebo že je nějakým způsobem špatný člověk. Strávila tolik hodin analyzováním jeho pocitů, že přestala sledovat své vlastní. Mnozí z vás se snažíte uspokojovat druhé a ve své snaze se soustředíte více na jejich pocity než na to, co cítíte vy sami.

Vážit si sebe znamená věnovat pozornost svým pocitům. Nemusíte mít důvod, proč jste se rozhodli dělat to či ono. Svou hodnotu nemusíte nikomu dokazovat. Uznávejte své pocity; neanalyzujte je a nezpochybňujte. Nesnažte se je neustále rozebírat: “Mám opravdu důvod cítit se ublíženě?” Uznejte, že vaše pocity jsou pro vás skutečné, a važte si jich. Mnozí hledáte autoritu v druhých. Když vás odsoudí, věříte jim. Když vám řeknou, že všechno je vaše vina, věříte jim. Nenavrhuji vám, abyste ignorovali vše, co vám lidé říkají, ale abyste si vážili toho, co v dané oblasti cítíte vy. Jedna věc je otevřenost vůči konstruktivní kritice a druhá věc je neustále se snažit dělat to, co od vás chtějí druzí, přestože to sami nechcete. Budovat si sebevědomí a sebeúctu předpokládá vážit si sebe ve svých slovech, činech, i ve svém chování.

Sebevědomí znamená věřit si a vědět, že jste vždycky udělali to nejlepší, co jste uměli, i když za dva dny už můžete vidět lepší řešení. Předpokládá to spíše se chválit než hanět a dovolit si mít dobrý pocit z toho, kdo jste. Někteří z vás se ustavičně o něco snažíte, nutíte se, jdete z jedné práce do druhé a máte pocit, že ať uděláte co uděláte, stále je to málo. Velké úsilí a tvrdá práce nemusí být nutně cestou k radosti. Respektujte sebe sama tím, že budete následovat proud své vnitřní energie. Odpočívejte, hrajte si, přemýšlejte a najděte si čas na spočinutí v tichu. Dělat to, co vás naplňuje, je cesta, jak prohlubovat své sebevědomí.

Ostatní se k vám budou chovat tak, jak se chováte sami k sobě.

Nečekejte, až vás lidé začnou respektovat a chovat se k vám pozitivněji. Nezačnou, dokud se tak nebudete chovat sami k sobě. Nemusíte zůstávat mezi lidmi, kteří vás nerespektují, neváží si vás a nejednají s vámi pěkně. Pokud se přece ocitnete v jejich společnosti, buďte velkorysí a pamatujte, že vás nerespektují proto, že nerespektují sami sebe. Můžete telepaticky vysílat zprávu, jak si přejete, aby se k vám lidé chovali. Druzí vás budou využívat a považovat za “své jisté”, jen když je necháte.

Nepotřebujete se na druhé zlobit a domáhat se svých práv, protože tím vyvoláte jen vzájemný boj o moc. Mějte srdce otevřené. Tito lidé s největší pravděpodobností neumí rozpoznat své vlastní vyšší já, a nemohou si proto vážit toho vašeho. Své sebevědomí nechcete zakládat na tom, jak se k vám druzí chovají nebo jak vás vidí. I když ze sebe budete mít sebelepší pocit, vždycky se najdou lidé, kteří vás nebudou respektovat, protože se nenaučili chovat se láskyplně sami k sobě. Vaše vztahy s druhými mohou být jen tak dobré, jak dobrý je jejich vztah k sobě samým. Nevědí-li, jak milovat své “já”, stanoví to mez, nakolik mohou milovat vás. I kdybyste se snažili sebevíc a dělali sebelepší věci, nemohou vám dát lásku, kterou hledáte. Klíčem k dobrým pocitům z chování druhých je odpuštění. Dále uvolněte veškerou zlobu, kterou možná pociťujete, nechte ji prostě jít a soustřeďte se na jiné věci.

Někteří z vás máte pocit, že za vaše nízké sebevědomí mohou vaši rodiče. Své rodiče vinit nemůžete, protože to byla vaše reakce na ně, že jste si přestali věřit. Dvě děti mohou pocházet od stejně necitlivých nebo negativních rodičů, přitom jedno vyroste a má dobrý pocit ze sebe sama, zatímco druhé takový pocit nemá. To sami si vybíráte cítit se špatně. Místo litování se kvůli svému dětství a stavění se do role oběti své výchovy si raději uvědomte, že jste si tyto podmínky sami vybrali, abyste se naučili něčemu, co podpoří růst vaší duše.

Možná si říkáte: “Můj vzorec je nacházet si muže, kteří mne ponižují, protože jsem měla takového otce.” Přišli jste na Zem, abyste se naučili něco o lásce. Pokud jste se to nenaučili u svého otce, budete si vybírat muže s podobnými vzorci chování, aby vás naučili to, co potřebujete umět. Svého otce jste možná vnímali jako necitelného člověka a později vám dojde, že jste si přitahovali podobné typy lidí, dokud jste se nerozhodli, že už tak se sebou zacházet nenecháte. Možná, že jednou z věcí, které jste se přišli v tomto životě naučit, je vážit si a milovat sebe sama. Proto jste si vytvářeli situace, které vás k tomu vyzývaly. Jakmile se rozhodnete udělat to, staré vzorce zmizí.

Každá situace ve vašem životě je příležitostí k učení, kterou vytvořila vaše duše, aby vám ukázala, jak získávat více lásky a síly.

Děti reagují na stejnou výchovu různě. Toho si můžete všimnout, když se podíváte, jak moc se od sebe mohou lišit sourozenci, přestože pocházejí od jedněch rodičů. Z některých dětí vystavených negativní energii vyrostou jemní a milující lidé. Některé jsou tak citlivé, že nedokáží vydržet působení negativní energie a uzavřou v sobě tu část, která cítí. Jiné nabudou pocit, že musí být tvrdé a nasadit si masku nezranitelnosti.  

Sebeúcta pramení z ochoty respektovat to, kdo jste, a milovat se takoví, jací jste právě teď. Bude těžké něco na sobě měnit, dokud se nepřijmete. Vážíte-li si sebe a svých pocitů, druzí vás nemohou ovlivnit.

Jste velmi cenný člověk, bez ohledu na vaši minulost, bez ohledu na myšlenky, které máte, bez ohledu na to, kdo ve vás věří a kdo ne. Jste život sám – rostoucí, rozpínající se a dosahující vzhůru. Všichni lidé jsou hodnotní, nádherní a jedineční. Smyslem všeho, co jste až doposud prožili, bylo naučit vás něco víc o tom, jak si tvořit ve svém životě lásku.

Mezi respektováním sebe sama a sobeckostí vede jemná hranice. Někteří z vás cítíte, že máte plné právo zlobit se na druhé v případě, že vám ublížili. Važte si pocitů druhých, ale dělejte to tak, abyste zároveň respektovali své vlastní. Aby se vám to podařilo, budete chtít vycházet z vyšší úrovně mluvení i jednání. Budete-li mluvit o své zlobě, rozčilovat se nebo křičet, vyvolá to jen vzájemný boj o moc a oběma se vám uzavře srdce. Když někdo dělá něco, co se vám nelíbí, dřív než promluvíte, otevřete své srdce. Pokud se přece rozhodnete něco říct, nabídněte slova raději o tom, co cítíte, než o tom, co kdo udělal. Můžete říct: “Cítím se ublíženě,” namísto “tys mi ublížil/a”. Mocný způsob, jak se vyjádřit, je: “Vybírám si cítit se ublíženě.” Všechny pocity, které zažíváte, jste si sami vybrali.

Vážit si sebe znamená vědět, že si všechny své pocity v každé chvíli sami vybíráte.

Když mluvíte s lidmi způsobem vyjadřujícím úctu k jejich hlubší bytosti, máte vždycky lepší pocit ze sebe sama. Možná jste si všimli, že když jste dali průchod své zlobě nebo ublíženosti, abyste se zbavili vnitřního napětí, bylo vám nakonec často ještě hůř. Přinejmenším ve vás zůstal pocit nedokončenosti. Nemůžete z něčeho odejít, dokud to neuděláte s láskou. Situace, jež opouštíte v hněvu, vás čekají k dokončení v budoucnosti. Nemusí to být s tím samým člověkem, nicméně vytvoříte si podobnou situaci s podobným člověkem, abyste měli možnost vyřešit ji s láskou a v míru.

Je důležité respektovat druhé. Máte-li pocit, že vás lidé nerespektují, vystavili jste se takové situací možná proto, abyste se naučili něco o soucítění a jemnosti ve svém chování k ostatním. Být citliví k pocitům druhým není totéž, jako snažit se je uspokojovat. Buďte ochotní vidět jejich potřeby a přání. Mluvíte s druhými úsečně, bez zájmu o to, jak se cítí? Mluvíte rozzlobeně nebo nervózně? Sledujte, jakou energii k lidem vysíláte, protože cokoliv dáte, to se vám vrátí. Více si uvědomujte, jak působíte na druhé, protože čím více je respektujete, tím více respektu se k vám dostane. Važte si jich, jejich času a hodnot a oni si budou vážit těch vašich.

Někteří lidé si vždycky každého váží a mají pocit, že se jim nevrací, co dali. V takovém případě je to často proto, že nevěří, že si zaslouží pěkné zacházení a dovolují lidem, aby je považovali za “své jisté”. Je snadné respektovat se, když vás respektují lidé okolo. Výzvou je respektovat se, i když to druzí nedělají. Nejprve jim odpusťte a pak se vzdejte jakékoliv potřeby, aby si vás vážili. Potřebujete-li uznání druhých, abyste ze sebe mohli mít dobrý pocit, vzdáváte se své vlastní síly.

Je příjemné, když ve vás druzí věří, důvěřují vám a podporují vás. Přesto je důležité, chcete-li být silní, abyste to od nich nepotřebovali, abyste na tom nezakládali svou víru v sebe. Potřebujete-li neustále něčí potvrzení, hledáte autoritu v druhých a ne ve svém hlubším já. Vaše pravda může být jiná než pravda ostatních. Mýlíte se jedině tehdy, když si nevážíte své pravdy a přijímáte to, co je pravdivé pro jiné, přestože pro vás osobně to neplatí.

Někteří lidé věří v reinkarnaci, jiní ne. Možná že těm, co v ni věří, se žije díky této víře radostněji a snadněji. Možná že víra v pouze jediný život jej dělá důležitější a skutečnější. Ať věříte v cokoli, je důležité, abyste si toho vážili a byli otevření novým pohledům na věc, pokud by vám vytvořily v životě více radosti. Nepřijímejte automaticky nic, dokud vám to nezní jako vaše pravda. Važte si své pravdy, věřte v sebe a postavte se za sebe, mějte ale soucítění s ostatními.

Pamatujte, že na vás záleží, že jste důležití a máte nějaké jedinečné, zvláštní poslání, jak přispět světu. Nezapomínejte, že jste významná bytost. Vaše sny, fantazie a cíle jsou stejně důležité jako cíle kohokoli jiného.

* * *

– z knihy Žít s radostí, Sanaya Roman 

Reklamy

Kdo jste? Služka, princezna, nebo už královna? :)

Služky sní o dobrých vílách. Princezny o krásném princi. Královny nesní. Jednají.

Služky věří, že zázraky se dějí. S princeznami se opravdu dějí. Královny je tvoří samy.

Služky jsou slabé, ale zdají se být silné. Princezny jsou silné, ale zdají se slabé. Královny jsou samy sebou a obejdou se bez masky.

Služky přicházejí dříve. Princezny později. Královny chodí včas.

Služky ze všeho obviňují sebe. Princezny ty druhé. Královny nikoho neviní. Ty vědí.

Služky neumějí vyhrávat. Princezny prohrávat. Královny nesoutěží.

O služky nemají draci zájem. Princezny žerou. S královnami se kamarádí.

Služky se o draky nezajímají. Princezny se jich bojí. Z královen mají draci respekt.

Služky si můžeme nevšimnout. Princezny si nemůžeme nevšimnout. Královny si nemůžeme nevšimnout, pokud se jí to hodí.

Služky jsou lítostivé. Princezny svéhlavé a královny disciplinované.

Služky žádají pochvalu. Princezny pozornost. Královny zkušenost.

Služky snesou ponížení. Princezny se za ně mstí. Královna se nemstí a nelze jí ponížit.

Služky navenek chápou a tváří se, že ví. Princezny chápou pouze to, co chtějí. Královny chápou a zbytečně neřeční.

Služky neumějí žádat. Princezny čekat. Královny vědí, že všechno má svůj čas.

Služky nechtějí dospět. Princezny zestárnout. Královny přijímají, tak jak to je.

Služky vidí svět černě. Princezny růžově. Královny ve všech barvách.

Se služkami je to snadné. S princeznami těžké. S královnami zajímavé.

Být služkou je těžké. Být princeznou je snadné. Být královnou má smysl.

Služkou se staneš, když tě najmou. Princeznou se musíš narodit. Královnu z princezny udělá intenzivní práce na sobě.

Služka sní, jak nechá práce a potká prince. Princezna sní, jak se zbaví dozoru a o krásném králi. Královna si sny plní.

Zdroj: http://www.pronaladu.cz

virgo

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, dokázal jsem poznat, že psychická bolest a utrpení je pro mě jen varováním, abych nežil proti své vlastní pravdě. Dnes vím, že se tomu říká OPRAVDOVOST.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, pochopil jsem, jak moc druhého zahanbuje, když mu vnucuji svá přání, ačkoli vím, že na to není ani vhodná doba, ani na to ten člověk není připravený, i kdybych tím dotyčným byl já sám. Dnes tomu říkám RESPEKT.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, přestal jsem toužit po jiném životě a dokázal vidět, že všechno kolem mě je výzvou k růstu. Dnes tomu říkám VYZRÁLOST.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, pochopil jsem, že vždycky a při každé příležitosti jsem ve správný čas na správném místě a že všechno, co se děje, je správné. Od té doby jsem mohl být klidný. Dnes tomu říkám SEBEDŮVĚRA.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, přestal jsem se okrádat o volný čas a dělat velkolepé plány do budoucna. Dnes dělám jen to, co mě baví a působí mi radost, co miluji a co potěší mé srdce, dělám to po svém a svým vlastním tempem. Dnes tomu říkám JEDNODUCHOST.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, zbavil jsem se všeho, co pro mě nebylo zdravé. Jídla, lidí, věcí, situací, a především toho, co mě neustále stahovalo dolů, pryč ode mě samotného. Zpočátku jsem to nazýval zdravým egoismem. Dnes tomu říkám SEBELÁSKA.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, přestal jsem chtít mít vždycky pravdu. Tak jsem se méně často mýlil. Dnes tomu říkám SKROMNOST.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, nechtěl jsem už žít dál minulostí a starat se o svou budoucnost. Teď žiji už jen v tomto okamžiku, kde se koná VŠECHNO. Tak dnes prožívám každý den a říkám tomu NAPLNĚNÍ.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, uvědomil jsem si, že ze mě mé smýšlení může udělat ubohého a chorého člověka. Když jsem však povolal na pomoc sílu svého srdce, dostal rozum významného partnera. Tomuto spojení říkám dnes MOUDROST SRDCE.

Nemusíme se už obávat sporů, konfliktů a problémů se sebou samým a s ostatními, protože dokonce i hvězdy se spolu někdy srazí a vzniknou tak nové světy. Dnes vím, že TO JE ŽIVOT.

Charlie Chaplin

soul13

Sebaláska

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, dokázal jsem poznat, že psychická bolest a utrpení je pro mě jen varováním, abych nežil proti své vlastní pravdě. Dnes vím, že se tomu říká OPRAVDOVOST.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, pochopil jsem, jak moc druhého zahanbuje, když mu vnucuji svá přání, ačkoli vím, že na to není ani vhodná doba, ani na to ten člověk není připravený, i kdybych tím dotyčným byl já sám. Dnes tomu říkám RESPEKT.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, přestal jsem toužit po jiném životě a dokázal vidět, že všechno kolem mě je výzvou k růstu. Dnes tomu říkám VYZRÁLOST.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, pochopil jsem, že vždycky a při každé příležitosti jsem ve správný čas na správném místě a že všechno, co se děje, je správné. Od té doby jsem mohl být klidný. Dnes tomu říkám SEBEDŮVĚRA.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, přestal jsem se okrádat o volný čas a dělat velkolepé plány do budoucna. Dnes dělám jen to, co mě baví a působí mi radost, co miluji a co potěší mé srdce, dělám to po svém a svým vlastním tempem. Dnes tomu říkám JEDNODUCHOST.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, zbavil jsem se všeho, co pro mě nebylo zdravé. Jídla, lidí, věcí, situací, a především toho, co mě neustále stahovalo dolů, pryč ode mě samotného. Zpočátku jsem to nazýval zdravým egoismem. Dnes tomu říkám SEBELÁSKA.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, přestal jsem chtít mít vždycky pravdu. Tak jsem se méně často mýlil. Dnes tomu říkám SKROMNOST.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, nechtěl jsem už žít dál minulostí a starat se o svou budoucnost. Teď žiji už jen v tomto okamžiku, kde se koná VŠECHNO. Tak dnes prožívám každý den a říkám tomu NAPLNĚNÍ.

Když jsem začal skutečně milovat sám sebe, uvědomil jsem si, že ze mě mé smýšlení může udělat ubohého a chorého člověka. Když jsem však povolal na pomoc sílu svého srdce, dostal rozum významného partnera. Tomuto spojení říkám dnes MOUDROST SRDCE.

Nemusíme se už obávat sporů, konfliktů a problémů se sebou samým a s ostatními, protože dokonce i hvězdy se spolu někdy srazí a vzniknou tak nové světy. Dnes vím, že TO JE ŽIVOT.

Charlie Chaplin

Zdroj: http://divine-love.quicksnake.cz

???????????????????????????????????????

 

Nesahej na ty kamna! aneb o výchově

Jako rodiče svých dětí si obvykle nepřejeme, aby jim cokoliv ublížilo. Máme tendenci je chránit a varovat před možným nebezpečím.

Může být zajímavé se podívat na to, jakým způsobem to uděláme.

Tak třeba taková horká kamna.

1. Buď můžeme vydat zákaz: “Nesmíš sahat na kamna!” A nasadit patřičně vyděšený výraz.
Nebo

2. můžeme vysvětlit, že jsou kamna horká, proč jsou horká a ukázat jak svoji vlastní ruku přiblížím do bezpečné vzdálenosti, abych cítila to teplo, ale nespálila jsem se. Může si to pak vyzkoušet i dítě samo.
V prvním případě dítě buď dostatečně vystrašíme nebo v něm probudíme touhu zákaz porušit. Takže se místo na svoje bezpečí soustředí na to, jak zákaz překonat.
V druhém případě dáme dítěti dostatek informací, ukážeme mu, proč na rozpálená kamna nesaháme a je poměrně pravděpodobné, že to pochopí a tím máme kamna vyřešena.
Můžeme jít ještě o něco dál a zamyslet se nad dalším výchovným příkladem.

Jako zodpovědní rodiče chceme svým dětem vštípit i zásady bezpečného sexuálního chování.

Často se však až příliš soustředíme na výčet rizik a zapomínáme říct, že sex je může bavit a je součástí lásky.
Obvykle zdůrazníme rizika pohlavně přenosných nemocí, nechtěného těhotenství, zkaženého mládí až života, nespolehlivých partnerů či partnerek a okolo sexu vytvoříme jakousi zvláštní auru strachu, nepříjemností a emocionálních ztrát. Pro dítě nebo spíš už dospívajícího chlapce nebo dívku mohou být takové informace více nebo méně traumatizující a zcela jistě jim start jejich sexuálního života nezpříjemní. Spíš vytvoříme spoustu obav, pochybností a možná i pocitů viny.

Podobně jako u zákazu sahat na horká kamna poutáme pozornost na strach z něčeho, co by se mohlo stát a neposkytli jsme vzor, jak je to správně.

Rodiče jsou pro děti vzorem tím, co dělají, jak se chovají, jak žijí svůj život a vztahy. To na děti samozřejmě působí mnohem silněji než to, co jim pouze říkáme.
Úplně nejvíc svým dětem můžeme dát, když vidí nás samotné, jak žijeme v láskyplných vztazích s našimi partnery. Asi není to pravé brát je s sebou do ložnice, ale stačí, když vidí, že spolu jednáme s respektem a láskou, rádi se druhého dotýkáme, jsou pro nás důležité jeho potřeby.

love-people

Myslím, že je důležitá i otevřenost a sdílení naší životní zkušenosti v oblasti vztahů s druhým pohlavím. Proč bychom nemohli svým dětem vyprávět o svých prvních láskách, chybách, které jsme udělali a šťastných vztazích, které jsme prožili? Samozřejmě, pokud to budou chtít poslouchat a asi je nebudeme zásobovat intimnostmi ani nudit rozvleklým vyprávěním.

To, že ukážeme i naše omyly, jim může pomoci vnímat, že je normální chybovat a že se z chyb můžeme poučit a pokračovat v životě dál. Ušetříme je tak mylné představě o nutnosti být dokonalý.

Otevření k dětem můžeme být odmalička. Nevidím důvod krmit je pohádkami o čápech a vránách. Děti jsou chytré a jednoduché vysvětlení přiměřené věku zvládnou s přehledem a zcela přirozeně. A hlavně nám pak mohou důvěřovat, protože jsme jim vždy říkali pravdu.

Inspirováno myšlenkou Vojtěcha Lusta.
Napsala Barbora Zumotová

Zdroj: http://www.samanskekonstelace.cz/

Kedy budú rešpektovať moje hranice?

Otázka na Jennifer Hoffman:

Vždy jsem se ke všem lidem, a zvláště ke své rodině,  ve svém životě chovala nekonfliktně. Po letech, kdy jsem se  snažila udržet emocionální rovnováhu tím, že jsem ze sebe nechala dělat obětního beránka, snažila se být milá, podporovat je a nikdy si nestěžovat,  vstoupila jsem teď do své plné síly a nastavila pevné hranice, kdy se odmítám nechat zatahovat do rodinných dramat a do situace, kdy si musím vybrat jednu ze stran. Od té doby se zdá, že různí členové rodiny jsou rozhodnutí tyto hranice překračovat a pokoušejí se mne vtáhnout  do dramat, která záměrně vytvářejí. Nevím, co mám dělat, tedy  kromě toho, že bych s nimi přestala úplně mluvit. Existuje nějaké jiné řešení, dělám něco špatně a proč se tak vytrvale snaží mne do těch dramat zatáhnout, když já si přeji s nimi mít láskyplný, klidný vztah?  Jedná se tu o nějakou dohodu duší a mohu učinit něco pro to, abych to změnila?

Odpověď:
Jakmile změníme způsob, jak navazujeme vztahy, jak se v nich chováme a jak komunikujeme s druhými, předkládáme jim pozvání, aby se oni k nám připojili v našem novém energetickém prostoru. Někdy přijmou, jindy nikoliv. Pro vaši rodinu je pohodlnější komunikovat s vámi na té úrovni, která se líbí jim, což je úroveň dramat a neshod. Takto vám mohou odebírat energii. Když s vámi musí komunikovat tím novým způsobem, musí změnit způsob energetické výměny a musí být ochotni vám energii dávat, namísto aby vám ji odčerpávali. Je jim to nepříjemné, je to pro ně neznámé, a právě proto se odmítají k vám ve vašem novém energetickém prostoru připojit a stále se snaží vás přimět, abyste to dělali jejich způsobem.

Jde tu o dohodu duší a týká se toho, jak vy udržíte svou energii tváří v tvář tak velkému odporu. Pro ně je vaše přítomnost výzvou, aby byli láskyplnější, laskavější a více vás i sebe navzájem podporovali, a vy jste ochotna je to naučit. Avšak oni nyní nemají zájem se to od vás naučit. Vaše rodina vám tu nedává na výběr příliš mnoho možností, buď to budete dělat jejich způsobem nebo vůbec ne. Není to osobní, oni jen nechápou hodnotu klidných, láskyplných vztahů s ohledem na to, jakým způsobem provádějí energetickou výměnu s druhými lidmi. Pro ně představuje tento druh vztahů příliš mnoho práce, protože se jich mají účastnit na rovině dávání namísto toho, aby od ostatních energii stále jen brali.

Vymezením hranic jste provedla správnou věc, jen vězte, že ačkoliv vám to dodává pocit síly, ostatní se kvůli tomu mohou cítit bezmocní, a proto budou vzdorovat. Neočekávejte, že se jim vaše hranice budou líbit nebo že je budou respektovat. Nemusí to dělat. Ale vy sama své hranice respektovat musíte. Vnímáte-li odpor, neznamená to, že se mýlíte nebo že vaše hranice jsou něco špatného.

nature of love

Máte dvě možnosti: Vzdáte se svých hranic a necháte jejich drama znovu vstoupit do svého života. Nebo nepohnutě a pevně vytrváte a budete udržovat příchozí energii soustředěnou kolem toho, co ve svém životě chcete.

Dovolila jste různým lidem, aby se k vám chovali, jak se jim zachce, a teď si musí zvyknout na tento nový druh existence. Zvyknou si anebo nezvyknou, a dokud vy máte jasno ohledně toho, jaké si přejete jednání lidí kolem sebe, oni si nakonec uvědomí, že pokud chtějí s vámi být jakkoliv ve spojení, musí to být v rámci klidného, láskyplného vztahu – nebo žádné spojení nebude.

A zapamatujte si mou oblíbenou afirmaci: ,,Všichni v mém životě mne milují, respektují a váží si mne.”

Copyright ©2013 Jennifer Hoffman & Enlightening Life OmniMedia, Inc. http://enlighteninglife.com

(Reprodukce českého překladu v nezkrácené podobě je povolena pouze pro bezplatné/nekomerční webové stránky, a pokud je připojen aktivní odkaz na původní zdroj/autora a tato poznámka – pro www.reiki-centrumpraha.cz přeložila Lucka K.)