Tag Archive | prirodzenosť

PRAVDA OSVOBOZUJE, PRAVDA NEBOLÍ

Měsíc říjen přinesl pro mnohé rozuzlení dlouhodobějších záležitostí, které byly často zahaleny energiemi neupřímnosti a nepravdy od druhých. Mohli jste se setkat ve vztazích s neupřímným chováním od těch, od kterých byste to nejméně čekali. Ve všech životních oblastech se i nadále odplavuje vše, co není pravdou a přirozeností vaší vlastní esence duše, kterou jste přišli plně žít na této pozemské rovině.

V kolektivním nevědomí se nejvíce pohybuje přesvědčení s tímto obdobím spojené – PRAVDA BOLÍ. Proto ti, co pravdu nedokáží projevit, či pravdu, kterou nechceme přijmout, je to, co ve vás způsobuje bolest a utrpení. Na místo toho, že pravda vaší esence vás může pouze osvobodit. Vedeme vás, abyste všechna přesvědčení, která vám brání žít vaši přirozenost a tedy pravdu vaší přirozenosti, uvolnili ze všech svých těl, ze všech vláken svého DNA, po celé časoprostorové ose do momentu teď a tady a přepsali jste všechny staré kódy na jediný: PRAVDA OSVOBOZUJE. Pravda osvobozuje celou bytostnou přirozenost a navrací vás k tomu, kdo opravdu jste a co jste přišli v toto období velkých změn plně projevit skrze své hmotné tělo.

AKÁŠICKÁ AFIRMACE:

ŽIJI V PRAVDĚ SÁM/SAMA SE SEBOU A TA MĚ ČINÍ SVOBODNÝM ČLOVĚKEM.

PROPOUŠTÍM ZE SVÉHO ŽIVOTA VŠE, CO NENÍ PRAVDOU MOJÍ VLASTNÍ BOŽSKÉ ESENCE.

ŽIJI ŽIVOT MÉHO PRAVÉHO JÁ A TÍM I PŘÍJÍMÁM V MÉM ŽIVOTĚ VŠE, CO JE ZRCADLEM TÉTO VNITŘNÍ PRAVDY.

– STRÁŽCI AKÁŠI

Channel: Edita Lemiana Santiago,
Channelováno: 28.10. 2016
www.posvatnaspirala.cz

truth

PŘICHÁZÍ NOVÝ ČLOVĚK

Svět, tak jak ho známe, se pomalu, ale jistě přeměňuje v něco, co tu ještě nebylo… Je to logické vyústění příčiny, která má svůj následek. Jak ale vidí svět dva různí lidé? Tak, jak si ho sami utvoří ve svých myšlenkách, představách, iluzích, a realizují ho ve svém životě. Tyto světy, tak jak si je vytvořili tito náhodní dva lidé, ale rozhodně nejsou stejné. Ba co víc, jsou vlastně absolutně odlišné. Tuto odlišnost jsou schopni však zaregistrovat jen ti, kteří svým vědomím postoupili do vyšších úrovní vnímání a vidí život skrze závoj iluze, kterou nám zde nastavil duální matrix. Již více let je možné sledovat proces, který se nazývá Vzestup, a který v současné době je ve své stále zrychlenější fázi, kterou může každý sledovat ze své úrovně vnímání. S tímto procesem souvisí také pojem Transformace, která je součástí Vzestupu a týká se každého jedince.

Na internetu jsou k dohledání aktuální informace, které se týkají vzestupu vědomí a transformace lidstva v předstihu před podáváním informací v tištěné podobě. Jelikož tento proces je nezvratný a transformace je v plném proudu, nové vědomí se pomalu ukotvuje plně do hmoty a nachází si cestu i tam, kde ještě z posledních sil fungují zkostnatělé staré vzory starého světa.  Pro toho, kdo se stále bude držet své vytvořené iluze o světě, kterou přijal během svého života, bude život stále větší boj a bude dostávat stále silnější lekce k uvědomění a probuzení se do opravdového světa.

Dalo by se říci, že probíhá duchovní revoluce. Revoluce, která nemá nic společného s bojem, ale s vnitřním klidem a mírem, který nalezne každý, kdo se probudí. Jediné, co se po nás žádá, je nenechat se pohltit zlem, které na nás vykukuje každým okamžikem ze všech médií a vnějšího světa. Toto vymývání mozků se však neděje jen v posledních letech, ale prakticky od chvíle, kdy jsme se jako jednotlivci odvrátili od své přirozenosti a dali svoji sílu a moc do rukou těm, kteří ji zneužili a zneužívají ve svůj prospěch. Tato doba je o tom, že si začínáme brát zpět vše, co nám bylo různou manipulací odňato, a tím se pak následně navracíme ke své přirozenosti.

Jak se vlastně projevuje to, co je pro člověka přirozené a co ne? Problém je v tom, že jsme prakticky obrátili vše přirozené v nepřirozené a dáváme všemu nepřirozenému přednost před opravdovým životem a vesmírným řádem. Návrat ke své přirozenosti znamená návrat k Bohu a k respektování kosmického řádu. Čím více tyto vesmírné zákonitosti nerespektujeme, čím více se oddělujeme od Boha, tím více se dostáváme do propasti, ze které je čím dál těžší najít cestu zpět. Vystavěli jsme si kolem sebe tak vysoké hradby, že nevidíme tam, kam to máme nejblíže. Do svého srdce. Čím vyšší jsme si vystavěli hradbu, tím delší a bolestivější je pak cesta návratu zpět.

Vzestup není jednorázová akce, je to proces. Je to proces k návratu do naší přirozenosti. Čím více jedinců se stává součástí vědomého vzestupu svého vědomí, tím rychleji dochází ke kolektivnímu posunu ve vědomí lidstva. Tento kolektivní posun ve vědomí se projevuje pak tím, že je odkrývána pravda, která nám byla roky tajena. Vše se děje na všech úrovních, které byly pokřiveny a nestojí tak na pevných základech. Takže se vše začíná hroutit a dochází k chaosu. Dochází k dominovému efektu a je jen otázkou času, kdy celé divadlo skončí. Na scéně se odehrává poslední bitva o udržení nadvlády duality nad jednotou.

Dá se s určitostí říci, že dochází k duchovní revoluci ve vývoji společnosti. Co si ale pod tím představit? Dnes už je zcela jasné, že aby došlo k nějakému zásadnímu duchovnímu posunu, je třeba změnit vlastní myšlení. A to u každého jednotlivce. Pokud budeme stále závislí na vnějších formách, nikdy se nikam neposuneme a dál si budeme tvořit karmu, ze které nejde v této úrovni vystoupit. Transformace vědomí nás přivede k branám jednoty a opravdové svobody. Není to cesta ven, ale cesta dovnitř. Do středu naší bytosti a našeho srdce v napojení na Božský Zdroj.

novy-clovek

Zatím většina lidí nechce znát pravdu, i když se všude tak znatelně vyjevuje. Ve hmotném světě duality to pro mnohé vypadá, že se vlastně nic mimořádného neděje. Dál se honí za svými hmotnými statky, ke kterým jsou připoutáni různými smlouvami, pojistkami, dluhy a jinými nástrahami systému. To vše jsou nástroje matrixu k ovládání lidí. Většina lidí vůbec neví, že je uspána ukolébavkou vězňů. Spí spánkem nevědomých otroků v uměle vytvořené společnosti a zároveň svým nevědomím tento matrix podporují. Ale i zde u některých již dochází k určitému procitnutí, většinou za pomoci nějaké bolestné události. Začínají se ptát: „Co se to vlastně děje?“ Což je vlastně první reakce na to, co se nám přestává líbit, a vnímáme, že je něco špatně. Jakmile si jednou přiznáme, že něco může být i jinak než námi přijatá verze, pak se spustí řada událostí, které nás budou posunovat směrem k nalezení své vlastní pravdy.

Přijmout tuto cestu změny ve vědomí chce ale také i odvahu. Musíme totiž opustit všechny zkostnatělé staré vzory myšlení, které jsme přijali za své. Dá se říci, že je nahradíme novou a podstatně lepší verzí nového myšlení. K tomu je třeba také i velké osobní disciplíny. K novému uspořádání sil a nastolení rovnováhy je třeba uklidit v sobě, uklidit svůj život a pokud možno stáhnout i sami sebe na nějaký čas do samoty, která každého dovede ke vnitřnímu ztišení. Když přijmeme sami sebe a přestaneme bojovat, popírat a rozhodneme se následovat své srdce, pak jsme již na správné cestě a naše osobní duchovní revoluce začala. Můžeme se odrazit a stoupat vzhůru tak, jak si naše duše sama naplánovala. Cest je mnoho, ale cíl je pro všechny stejný.

Ve svém osobním vzestupu vědomí je třeba být ale také stále bdělý a ve střehu, protože léčky matrixu nás budou po celou dobu svádět a lákat na falešná pozlátka. Neustále musíme skládat zkoušky, které jsou na nás nachystané, zda jsme určité lekce zvládli a můžeme tak postoupit do dalšího levelu. Mnoho cest je zavádějících. Jsou to především ty, které se tváří jako jediné správné. Není třeba nikoho následovat a už vůbec ne kopírovat. Stačí žít svoje životy tak, jak nejlépe dovedeme v přítomném okamžiku. Není třeba se vracet do minulosti nebo si dělat obavy z budoucnosti. Je jedno, co si o Vás kdo myslí nebo nemyslí. Vy se soustřeďte jen sami na sebe. Není to o sobectví, je to o sebelásce. Pokud ucítíme v srdci ten správný impuls, který jsme se rozhodli následovat, už se musíme spoléhat jen sami na sebe a postavit se za to, čemu věříme a s čím jsme v souladu. Tím se postavíme plně do své vlastní síly a převezmeme za sebe a své činy plnou odpovědnost.

Tento osobní vzestup vědomí se nedá nijak obejít nebo obelhat. Tady nám nepomohou žádné berličky nebo vodění někoho za ruku. Teprve až když se vzdáme těchto nástrojů, které nám mohou po určitou dobu pomáhat, teprve pak můžeme dovršit celkovou svojí osobní transformaci. Nic se nedá uměle uspíšit. Každý má svůj individuální čas k tomu, aby se mohl povznést do vyšších stavů vědomí anebo také ne.

Všichni jsme v tomto nádherném procesu probouzení a změn, ke kterým dnes a denně dochází na celé planetě. S přicházejícím Novým Člověkem dochází k přeměně duševní bytosti v novou bytost duchovní. To je cesta k neměnnému království v srdcích všech lidí, kteří jsou spojeni na úrovni ducha a vědomí. Těch, co již prošli a procházejí procesem transformace vědomí a vzestupem na osobní úrovni. Čím více lidí se propojí v duchovním srdci a vědomí, tím dříve dojde k posunu i v kolektivním vědomí a k viditelným změnám pro všechny.

Renata 

Zdroj: http://www.informaceodjinud.estranky.cz

Krásné narozeniny – znovuzrození

Milí Přátelé,

dnes mám narozeniny – završení mých Kristových let, které byly doposud nejvíce zlomové, nejvíc proměňující a nejintenzivnější v mém životě. Byl to rok ohromného návratu k SOBĚ, své síle, své svobodě, ke svému tělu, do jádra svého bytí, k srdci, k Zemi.

Už asi tři dny procházím další energetickou proměnou, která se velmi intenzivně odráží na mém těle. Včera v noci proběhlo vyvrcholení (alespoň tak mi to teď připadá… nikdy nevíme, co ještě přijde :) ) tohoto celého stavu, kdy jsem nebyla schopna ani sama chodit, jak silně tato přeměna probíhá. Cítím , že mé narozeniny a ukončování mého 33. roku života s tím velmi souvisí.

Mám potřebu i v mém stavu „centrifuga“ sdělit pár slov. Poslední čas se k nám dostávají pohledy, které nás označují za alternativní. I lidé, kteří se vrací k sobě a své přirozenosti se sami za alternativní označují, tak moc je to v nás zakořeněné.

Způsob, jakým žijeme, porod doma, léčení, vnímání svého těla, pocitů, energií a vůbec celého Stvoření s láskou a úctou.

Nejdřív mě to doslova štvalo. Nakonec jsem si uvědomila, že je to jen přirozený důsledek toho, co ve světě zažíváme, kde jsme se jako společnost odchýlili z rovnováhy a kam směřujeme.

Betonová města, technický vývoj, porod jako operace, média, léky i na neexistující choroby existují možná posledních sto let a mnohem míň. Žijeme jako bychom znali jen tuhle poslední etapu lidstva, která je v porovnání s tisícemi, desetitisícemi let na planetě Zemi pouhým nepatrným zlomkem.

To, co je přirozené, co máme dlouhé generace, a to mluvím o stovkách, tisících let, v paměti svých těl, v každé jeho buňce, ve své DNA, necítíme a nevidíme. Odpojili jsme od Matičky Země, od přírody a tím pádem od svého těla, od SEBE.

Dnes nám připadá alternativní žít v souladu s přírodou, vnímat ji jako živou a živoucí bytost – zvířata, rostliny, půda, skály, řeky, vítr, oheň…. copak jsou mrtvé, neživé, umělé?

Zavřeli jsme se do umělého světa a odpojili se od své přirozenosti, od sebe, své síly, od svého těla a jeho samoléčících schopností, obrali jsme sami sebe o svobodu. Svobodu cítit, vnímat, svobodu BÝT jen tak, svobodu ŽÍT.

Co je alternativního na tom důvěřovat svému tělu, svým pocitům? Co je alternativního na tom vnímat přírodu a Matku Zem jako živoucí bytost, která nás všechny vyživuje. Co je alternativního na tom utrhnout si na zahradě jitrocel a řebříček, když se říznu do prstu, aby mi zastavili krvácení a s ohromnou rychlostí můj prst léčili? Co je alternativního na tom mít úctu k Zemi, k přírodě – cítit k ní lásku?

To, jak vnímáme Zemi odráží to, jak vnímáme sami sebe, své tělo, svou celou bytost.

female

Píšu tyto řádky jako žena, matka, která se díky sobě, díky svým dvěma milovaným mužům, díky podpoře Matky Země, Vesmíru, ŽIVOTA dotkla síly Země, síly svého těla, svého bytí – A to tak, že s důvěrou dovolila procesu zrození projít svým tělem, celou svou bytostí. Tím, že jsem umožnila s láskou a úctou svému synovi, aby se narodil skrze mé tělo a umožnila mu čas na jeho vtělení a ukotvení zde na Zemi. Tím, že jsem důvěřovala celému Stvoření, Zemi, svému TĚLU a SRDCI přirozeně fungovat.

Spíše vnímám alternativu jako něco, co je jiné, než je přirozené. Technický pokrok je fajn, když nám SKUTEČNĚ slouží, sami cítíme a víme, kdy tomu tak je. Každý má však právo na svůj pohled a způsob žití.

Co jsem si za poslední absolutně přeměňující rok života znovu uvědomila je, že vše je o nás. Je jen na nás, kdy si znovu dovolíme ŽÍT SEBE… vnímat a cítit svobodně.

Jsme těmi, kdo vám tím, jak JSME, svítí na cestu návratu k sobě. Jsme těmi, kdo jsou tu, aby vám dodali odvahu a sílu znovu spustit vaše samoléčebné vlastnosti. Tyto vlastnosti a schopnosti nepatří jen nám, ale každému jednomu z vás. Jsme těmi, kteří vás inspirují a s ohromnou láskou podporují na cestě k vaší síle, přirozenosti, k sobě.

Je to cesta dostupná všem tvorům. Je to přirozenost a podstata nás všech. Stačí začít naslouchat svému tělu a svým pocitům. Opravdu není třeba vnímat a cítit energie a věci „zatím neviditelné“. Tělo je našim kompasem, skrze něj promlouvá duše ke každému. Všechny další schopnosti, v naší společnosti stále zakořeněné jako „nadpřirozené“, se PŘIROZENĚ otevírají právě s naším návratem k sobě, do svého těla, do svého srdce. TAM JE UKRYTÁ NAŠE SÍLA.

Přejeme každému z nás dovolit si BÝT, EXISTOVAT A ŽÍT SEBE ve své opravdovosti a přirozenosti s láskou k sobě i k Matce Zemi.

Krásné narozeniny, drazí přátelé. Nám všem, hezké ZNOVUNAROZENÍ.

S láskou a z lásky od nás k vám, milí LIDÉ…

Denisa, Filip, Natai

www.bytvsrdci.org

Horoskop na obdobie 5. 5. – 10. 5. 2015

Rozlišování

Slunce vytváří Velký trigon s Plutem a Černou Lunou v zemském znamení. Slunce ve spojení s Černou Lunou (do 11. 5.) ukazuje na „osudovou“ dobu, která vede k přirozenosti, jasnosti a čistotě. Touha po dokonalosti a tím velká kritičnost je nástroj k nalezení pravosti, přirozenosti, pravé podstaty věcí. Právě harmonický aspekt podporuje pozitivní využití Černé Luny v Panně. To podporuje i velkou pracovitost a schopnost vidět neviditelné detaily, které brání vývoji. Slunce symbolizuje vědomí, Božskou jiskru, světlo, cestu, projevení božství – jedno znamení – jedna tvář božství. V kabalistickém stromě je právě jen skrze Slunce – vědomí- probuzení – možno projít do vyšší úrovně bytí – vědomé bytí, kde se pak otevírá nová úroveň vnímání sebe – druhých – Bytí. A nyní ve spojení s Černou Lunou a Plutem přichází doba silného projevení světla – božství, které tam, kde již dozrál čas, se v člověku probudí vědomí. Ti, kteří nebyli probuzení a jen hledali, a tušili, těm se otevře prožitek vědomí v sobě – probuzení, aby mohli nastoupit novou úroveň Bytí. Ti, kteří již tímto prošli, těm se otevřou další impulsy světla, nových prožitků, rozšířeného vědomí. Tím, že je Velký trigon v zemském znamení, pak vše, co se bude dít, se bude dotýkat hmoty, zhmotňování, praktických záležitostí…. Světlo, božství prostupuje do hmoty, aby „oplodnilo“ zemi, tělo, mysl, emoce, aby bylo zaseto… Okolnosti života člověka povedou k tomu, aby se naplnila Boží vůle, proto se mohou stát i velmi nečekané a nepochopitelné změny, reakce, náhody….Člověk míní, Bůh mění.

Stále působí Retrográdní Saturn v opozici se Merkurem – sklon k hloubavosti, poznání starých zápisů, minulosti a nebezpečí pesimismu. Dále nastává kvadratura s Neptunem – stav nevím, nerozumím, zmatek a klam v mysli. Stav nevím je opuštění potřeby rozumět, držet pochopení myslí a tím pádem možnost dostat se za mysl – za program.

Mars se pomalu dostává do opozice se Saturnem 8. 5. – 21. 5 . Mars symbolizuje aktivitu, činorodost, vůli, fyzickou silu a ta bude právě Saturnem zastavena. Je potřeba zpomalit, více věnovat pozornost tělu, odpočinku. Pokud neuposlechneme, dojdeme až k vyčerpání a zastavení skrze nemoc. Je potřeba dokončit staré záležitosti, „připravit půdu na zasetí“ (tělo, mysl, duši). Proto je dobré být konstruktivní, jasný, přímý. Udržet rovnováhu mezi prací a odpočinkem. Je potřeba se zastavit, ztišit se, aby jste uslyšeli, aby jste přijali, aby jste se nechali vést, aby jste se propojili s vyšším vědomím sebe sama. K tomu potřebujete se zastavit. Představte si takovou absurdní věc: chcete zasadit kytičku, strom, zeleninu….a tam, kam chcete semínko zasadit… ta půda, květník vám začne kmitat, utíkat, stále se pohybovat, uhýbat, možná chvilku se budete snažit semínko zasadit, ale nakonec se otočíte a semínko dáte tam, kde je půda v klidu. A někdy si květináč přidupneme nohou, abychom ho udrželi v klidu, když víme, že jen tady semínko má být.

Je tady zřetelně omezena vůle a mysl, aby mohlo být aktivní více vědomí.

3381

Stále je potřeba mít na paměti rozlišování. Protože je potřeba rozpoznat, odkud jsem veden nebo omezován. Z vyšší vůle nebo strachem zevnitř? Nebo mě někdo omezuje zvenku, protože nade mnou chce mít moc. Je zde omezována svoboda, děje se to tak nenápadně, ba dokonce se to tváří, že je to pro naše bezpečí, ale ve skutečnosti je nám brána svoboda rozhodnutí, a jsme uvedení do moderního otroctví. „Ať se ti to líbí nebo ne, tady je zákon a ten je nad Tvou svobodou, pravdou a vírou.“ Uvědomují si zákonodárci skutečný dopad toho, co podepisují a schvalují? Nebo to ví jen pár „Mocných“(z jiných států), kteří dávají příkazy a skutečný záměr skrývají a politici jsou jen loutkami? Saturn ve Střelci symbolizuje omezení svobody, individuality, pravdy a možnosti rozvíjení se. Ve spojení s Marsem je to sebrání svobodné vůle, schopnosti rozhodovat se a Mars je Bůh války, násilné postavení všech lidí do pozice žoldáků, kteří budou posláni kamkoli, kde „Mocní“ chtějí válčit. Proč se omezování svobody zvětšuje? Vidíme to vůbec?

Schopnost rozlišování odkud věci pramení je z vědomí – Slunce – probuzení. Vše působí v několika vrstvách, stejně tak i horoskop působí na hmotné úrovni (tělo, mysl, hmota), duševní úrovni (astrální svět, emoce, prožívání) a na úrovni Ducha (ctnosti, čistota, božství). Probuzené vědomí dokáže již rozlišit tyto vrstvy, prohlédnout a vystoupit z Matrixu, manipulace….

Stejný aspekt Saturn opozice Mars a dvě působení, ta první je z pozice Ducha – Lásky a ta druhá je z pozice lidské – Moci – strachu. Vždy záměr určuje využití konstelace.

Celé to vede k probuzení svého vědomí, svého Ducha v sobě, který překročí lidské malosti strachu a lpění, aby člověk konal z pozice Lásky a Svobody.

Bdělý týden. Petra Nel

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

UPOZORNĚNÍ:

Tento text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně zdroje a aktivního odkazu. Zdroj: http://www.astrologiepetranel.cz. Autor článku: Petra Nel Smolová.

Kluci s názorem v mužských tělech

Kluci, co ztratili autentickou cestu a našli názor, ztratili odvahu cítit a našli pohodlnost přebírání suchého a nudného intelektuálního učení. V bezpečném skleníku filozofují, rozhodují a vedou nás do duševní a přírodní záhuby.

Kluci, co mají na všechno rychlý názor. Ve vztazích a životě jsou jako chameleoni a bojí se cítit a opakují převzaté pravdy tak dlouho, až se jimi sami stanou.

Ztratili jsme příběhy reálných hrdinů, reálných králů, kteří by živoucím příkladem ukazovali na skutečný smysl života, kteří by nás inspirovali. Ale oni jsou, jen nejsou zatím vidět v televizi, v novinách, ve školních učebnicích.

Potřebujeme znovu obnovit naši schopnost sebeučení, znovu skutečně poznat smysl věty „škola je život“, učit se moudrosti ze svých vlastních zkušeností.
Zeptejte se jich, jakou moudrost, poznání a zralost získali skrze své životní zkušenosti?

Zeptejte se jich, co cítí? Zapomněli jsme, že cítit znamená být v souladu, necítit znamená zemřít.

Nacházíme se v době, kde hlavní motivací mužů pro jejich činy je strach. Samozřejmě že to nevědí, protože žijí ve strachu tak dlouho, že vědomě rozpoznají pouze extrémní strach. Nepoznají, že jejich mysl je neustále zásobovaná jemným strachem, který již nevyhodnocují jako strach, ale jako normální stav. Nikdo vám to ještě neřekl?

Že zdravým stavem člověka je důvěra, hojnost, svoboda a láska a že je to naší přirozeností, kterou jsme ztratili z dohledu.

Proudy pochybností tečou k mužům ze všech stran, a to od útlého mládí. Nejsi dost silný, chytrý, nemáš velký péro a nezmlátíš jiného člověka, a vůbec, tolik pochybujících hlasů slýchají muži v průběhu svého růstu. Jak mají být silní, statní, hodnotní a žít smysluplný život, když jsou plní pochybností? Jak?

Jak se ženy a děti mohou uvolnit vedle chlapíka, který je plný pochybností o sobě a o světě a ještě to celé skrývá?

Jak se lidi mohou nechat vést chlapíkem, který nezná sám sebe, je naprogramovaný, odpojený od svých pocitů? Pocity jsou hlasem svědomí, pocity jsou hlasem vyššího smyslu, pocity jsou hlasem naší zodpovědnosti vůči ostatním a naším spojením s komunitou. Tihle chlapíci se tváří, jako by žádné svědomí neměli, jako by byli odpojeni od přírody, od lidí, od ostatních. A tak také jednají. Protože kdyby cítili, slyšeli by a vnímali odpovědi lidí, srdcí, přírody. A potom by nemohli konat tak, že to prospívá jim a ostatním to škodí.

Tento nevědomý strach je mnohem nebezpečnější než strach, kterého jsme si vědomi. Proč? Protože se propojil s raciem, vědomostmi a schopností mít názor a vytvořil dnešní nejčastější mužskou osobnost. Dnes má každý na všechno nějaký názor, většina těchto názorů je povrchní hodnocení vycházející právě ze strachu a často i hněvu, který se častěji projevuje skrze svou sestru a tou je ironie. Vidím muže, a to i ve své blízkosti, kteří to vzdávají tak rychle, že jsme ještě ani nezačali cestu a oni, zvyklí na komfort, pohodičku, klídeček, zisky, na řeku, která neteče, zvyklí na malý bezpečný kopeček, přestávají dýchat a jít dál.

Tihle kluci chodí už dlouho po tomto světě a pouze reagují a reagují a reagují. To, proč jsou na světě, neví, jaké je jejich duchovní poslání, neví, čemu velkému a smysluplnému chtějí zasvětit svůj život, neví, osobní spiritualitu nikdy nehledali, většinu času filozofují nebo konzumují. Jejich postoj je – stavím se proti tomu, co se mi nelíbí.

Takže dnes máme mnoho ironických pyšných mužů, kteří uvažují příliš rychle, rostou rychleji, než zrajou, nehledají životní zkušenosti, ale pouze zkušenosti pracovní, které podléhají neustálé změně vnějšího supermarketu. Jejich strach a racionální uvažování způsobilo jejich odříznutí od života a pocitů, tělesného prožívání, duševních hodnot a přirozené spirituality, a co víc, od jejich skutečné síly.

man

Tito hoši, kteří se často považují za chlapy chlapů, a to proto, že mají názor a rychle mluví, dobře vypadají, vše mají tzv. pod kontrolou a jejich život vypadá tak nějak velice dobře, se míjejí úplně se sebou samými. Jemná a stálá řeka strachu, která ovládla jejich mysl, mozek a tělo, je drží v šachu permanentní sebeobrany, která se stala jejich osobností. Na co nemají názor, na to si ho rychle vytvoří, a navíc ho považují za jedinou možnou pravdu.

Tito hoši rychle myslí a rychle mluví, ale skutečně ani jeden z nich nežije. Jen o všem přemýšlí až do důchodu, neví, že žijí pod vlivem strachu a jejich podvědomá touha číslo 1 je dokazovat, dokazovat, dokazovat svou často nevědomě narcistickou motivaci. Tito muži, i když se tváří velmi mužsky a považují se za muže, jsou ve skutečnosti emancipovaní a ovládaní svou matkou a její výchovou uvnitř jejich duše. Zatím se duševně neoddělili od své matky. Jejich ženy a kolegyně tiše trpí. Jde o to, že mužů osvobozených od nevědomého strachu je velmi málo, proto to vypadá, jako by to všechno bylo OK. Všichni ale tuší, že svět racionálního rozumbrady, který stále ještě na peci baští buchty, je u konce.

Tihle kluci s rychlými názory, co ztratili cestu a našli názor, nás vedou, nebo spíše vytvářejí pravidla a pravidla pravidel a zákony zákonů a poté kontrolují, kontrolují a trestají. Všimněte si, co je silou těchto hochů, zákony – pravidla – kontrola – hodnocení – trest – trest. Tito hoši mají svou vlastní logiku, kterou uplatňují na všechny bez rozdílu. Pokud někdo nenaplňuje jejich názor, aktivují se v nich silné pochybnosti, a ještě větší pochybnosti neboli strach poté odmítají a ignorují a kontrolují ohrožující element, který může mít všemožnou podobu.

Dost často se vymezují ze zálohy, do přímé upřímné konfrontace nejdou. Jsou mistři v potlačování emocí, skrývají hněv, touhu, pýchu, žárlivost. Jsou tak posedlí názory a zákony, že si neuvědomují holý fakt, že společnost a dobrý život rostou jedině skrze každého z nás, že každý z nás jsme duchovním chrámem stojícím na zemi s hlavou do nebe. Jejich nitro je prázdné, bez obsahu, bez dechu, jejich hlava možná produkuje celou řadu nápadů, názorů a postojů, ale jejich srdce je jenom fyziologický orgán, spirituální srdce je u těchto mužů velké jako hrášek.

Jelikož se bojí cítit, mají hrůzu z cítění, prožívání a živosti, ale nejsou si tohoto vědomi, tak jejich život je kluzká rovná klouzačka bez zákrut. Tihle kluci nesnáší svého otce a zřejmě jejich otec nesnášel svého otce také a jeho otec taktéž, takže už nemají potuchy, co je to mužská důstojnost, co je to mužské prožívání, co je posláním muže, co je to láska mužského srdce, nemají potuchy o životní cestě mužského člověka, protože neznají příběhy svých mužských předků. Kdy se to stalo, že si muži přestali předávat umění žít, duchovní učení, kdy se stalo, že se z nás mužů staly stroje?

Tihle kluci velice záhy zjistili, že jejich divoké srdce není na tomto světě vítáno, že jejich živelná povaha a jejich barva duhy není očekávána, zjistili, že se musí přizpůsobit a popřít svou tělesnost a mužské citové tělo. Toto mužské citové tělo je velká neznámá, je naprosto odlišné od citového těla žen, a proto muži ženám nemohou rozumět. Jsou to maso, kosti, nervy, mozek, energie, skrze které muži prožívají život, skrze které muži cítí a jednají. Toto citové tělo má své mužské procesy a způsoby prožívání a vyjadřování, které jsou milionem let evoluce samčí a samičí podstaty těla.

Jejich mužská stránka je plná názorů a podmínek přijímání, mají celou škálu převzatých pravd. Velice málo z toho, čím disponují, je to, na co přišli sami za sebe, velmi málo z toho, čím disponují, je prožitá zkušenost. Emancipace, která působila na muže, nepřítomní otcové, dědové a pradědové, kteří žili v práci, mimo domov, mimo zahradu, mimo zem, mimo komunitu, místo válek a pole jim byla nabídnuta fabrika. Tito chlapci v mužských tělech ztratili kontakt se svým divým mužem a jeho moudrostí. My jsme divého muže odsoudili jako primitiva, ale pokud bychom mu naslouchali, zjistili bychom, že disponuje tím nejdůležitějším, co hledáme. On je totiž šťastnej ze své podstaty, není domestikovanej. On je z masa a kostí, on je z chutí a vůní, on je z lidského materiálu, on má fyzickou sílu, on má bodré dobré srdce.

Tak co budeme dělat? Když jsme se jeden druhému tak odcizili? Když jsme ztratili vizi? Když jsme ztratili proud síly, lásky a moudrosti, příběhy reálných hrdinů a reálných králů, když nám zbývá pouze Hollywood? Když jsme ztratili své smysly a zavřeli jsme se do měst a bytů, kde žijeme své odcizené životy?

Řekněte, bratři?

Začněme u sebe, nikde jinde než u sebe, ze sebe, zrealizujme svou podstatu, jak řekl Ježíš, najděme království boží uvnitř našeho srdce, nikde jinde není.
Bratři, potřebujeme vás všechny, vaši sílu, abychom společně našli království boží uvnitř srdce každého z vás.

Zdroj: http://cestapravehomuze.cz/

Levitovanie éterom – zneviditeľňovaním myslenia, ktoré nám robilo peklo zo života

Je dôležité vedieť, že cit, emócie a tým i empatiu máme v genetickej výbave. Je to EQ, ktorý bol cielene vytláčaný z našich myšlienok a tým sme sa kolektívne menej a menej prejavovali ako ľudia. Ako človek s “Č”.
Opäť si zvykáme tvoriť paprskami bieleho svetla a jeho myšlienkovým potenciálom sa prejavovať. So všetkým, čo k nemu patrí. Je to predovšetkým láska. To znamená cit, emócia, empatia, ktorá svetu matérie tak dlho chýbala. Sme to my, ľudia, ktorí akýkoľvek svet a jeho reality tvoríme. Tým ako myslíme /myšlienkové vzorce/, tým ako sa prejavujeme na ktorejkoľvek úrovni svetla, ktorým sme.

Boli sme tisícročia zablokovaní. Krútiaci sa na začarovanom kolotoči ilúzií o svete, v ktorom žijeme, o pravde, ktorá nám bola zotieraná spred očí a pred nami skrývaná. Je naším záujmom pochopiť, spomenúť si, prijať a predovšetkým prejaviť to najprirodzenejšie v nás. Cit. Jedine cit, emócia nám pomáha zviditeľniť neviditeľné….presvietiť tmu našich myšlienok, ktorou je nevedomie. Bez prejaveného citu nás to nemôže pustiť ďalej. Individuálne a tým i kolektívne. Čím viac sa prejavenému citu a s tým súvisiacou empatiou bránime /neveriac, odmietajúc z informačného poľa k nám prúdiacu pravdu – nelineárne vzorce/ – o to viac nám je pripomínané, aký dôležitý je prejavený ľudský cit. Spontánny, prirodzený, ktorým reagujeme na čokoľvek v našom živote. Už nie manipulujúcim zámerom temna a v ilúzii nás zdržiavajúcich vzorcov myslenia – ale vzhľadom na miesto času, v ktorom sa nachádzame – ZÁMEROM PRINCÍPOV JEDNOTY. Myslenia, ktoré je informačným poľom Plejád.

Vraciame sa k vlastnej identite a jej súčasťou je prirodzenosť. Prirodzený ľudský prejav bez masiek, za ktoré sme sa skrývali a ktoré sa energiami rozpúšťajú. Tak ako lineárny čas /pohľad na minulosť, prítomnosť, budúcnosť/.

Boli sme tlačení k múru, prikovaní ku skale, uväznení vo vibráciach, ktoré nám neumožňovali na vlastné oči /zmyslove/ sa presvedčiť, že akákoľvek maska, za ktorú sme skrývali emócie, je nepotrebná. Mali sme ich očíslované a podľa situácie sme si ich nasadzovali na tváre. Energie rozpúšťajú všetko, čo je pre nás už v novej realite Zeme nepotrebné – to znamená súviace s umelosťou a tým i s minulosťou. My sami máme v rukách kľúče, ktorými otvárame srdcia. Smer ktorým galakticky, planetárne, ľudsky kráčame je cesta k prirodzenosti. Návrat nielen k prirodzenému prejavu, ale i ku skutočným / neumelým/ ľudským hodnotám.

few

Energie vnášajú svetlo do tmy našich myšlienok. Sú ako morská vlna, ktorá silou tsunami z povrchu Zeme zmetie všetky negatívne myšlienkové vzorce, podľa ktorých sme sa správali k sebe i Zemi – matke. Spirituálne, duchovné energie sú energie, ktoré nás oslobodzujú. Uvoľňujú tlak parného kotla, v ktorom sme sa nachádzali. Presýpacími hodinami času odstreďujú satanské energie, ktoré rozdúchavali a permanentne prisypávali egovú príchuť do osobných životov ľudí a tým i do celosvetového diania.
Boli sme anonymnou súčasťou spoločnosti, z ktorej sa postupne vytrácal prirodzený prejav a tým i láska. Vytváral sa umelý, neživý svet, ktorého zámerom negativity sme strácali schopnosť samostatne myslieť. Sami rozmýšľať, sami si uvedomovať, sami prísť na kĺb všetkého, čo sa dialo v našich životoch a v celej spoločnosti. Bolo to zámerné odsmerovávanie pozornosti od zvyšku ľadovca, z ktorého sme videli len nepatrnú časť.

Zo subjektivity sa presúvame do objektívneho vnímania. Plne podporovaní éterickou zložkou, ktorá je v tomto časovom pásme aktivovaná. Pocitove sme boli cca 3 dni ako živí a mŕtvi súčasne. Naše nelineárne vnútro prerážalo povrchom mikro- i makro-bunečnej úrovne /Galaxia – Centrálne Slnko, Slnko – jeho elektricita a magnetizmus, my – naše meniace sa vnímanie zmyslové i mimozmyslové, takpovediac všetko v jednom “hrnci” miešané kozmickými energiami/. Stav neutralizujúci i neutrálny /individuálne/.

Ako sme sa planetárne posúvali časom do tej myšlienkovej sféry, v ktorej je aktivovaná nielen éterická zložka /zo subjektívneho do objektívneho vnímania/ – rôznou intenzitou i rýchlosťou sme za sebou zatvárali dvierka minulosti, ktorá z objektívneho pohľadu nie je.

Je len súčasťou umelého sveta, ktorý nás k minulosti pripútaval a negativitou prežitého /spomienky, ktoré sa k nám neustále vracali/ nás temno držalo v hrsti a nedovoľovalo sa posunúť ďaľej spôsobom, akým sme túžili my. Do prítomnosti. Do prítomného okamihu, ktorý je pre nás dôležitý, pretože ním tvoríme každú ďalšiu chvíľu našej budúcnosti. Tým, že sme boli “prilepení” k nepozitívnym myšlienkam, k negatívnym emóciam – neustále sme ich zviditeľňovali, prejavovali a zakomponovávali do nami /zrakom/ projektovanej budúcnosti. Tým sme sa krútili v začarovanom kruhu, privolávajúc podobné situácie do svojich životov a života celej spoločnosti.

Éter /okrem iného/ mení pohľad na minulosť. Neguje situácie, ku ktorým sme sa myšlienkami vracali a tým stagnovali. Nadľahčuje nás nielen pocitove /špecifické preciťovanie/, ale nadľahčuje i naše myšlienky, čím sa posúvame do nadhľadu a na všetko sa začíname pozerať z iného uhla pohľadu, v ktorom bude mať opäť dominantnú pozíciu ľudskosť, empatia. To sú nové myšlienkové vzorce. Čím viac sa naše myslenie mení /vibrácie/ prijímanými energiami – tým viac sme prítomní. Tým menej na nás energie temna pôsobia, tým menší majú na nás dosah. A to ľudsky i planetárne.

Moment, ktorý nastal /prechod energetickým trigonom/ je dôležitý z dôvodu odosobnenia sa /oddelenia sa/ od umelých časových blokád, aby sme sa mohli ukotviť v prítomnom okamihu a týmto spôsobom tvoriť. Sú to mentálne zmeny, ktorými sa pripravujeme na všetko nové. Pretože jedine oddelením sa od myšlienkových vzorcov, ktorými nás negativita minulosti prenasledovala /a tým nás neustále udržiavala v nízkych vibráciach / sme schopní tvoriť tu a teraz. Bez masiek, ktoré sme v sebaobrane pred svetom používali.

Čo sa bude diať: Do osobného života i života vnímaného kolektívne budeme individuálne vnášať bunečne zakódované informácie z dimenzie lásky. Z realít, v ktorých paralelne žijeme. Už na inej úrovni vedomia. Čím sa paralelnosť stráca. Áno, sme to my. I tam – i tu, teraz. My, transparentnými nitkami myšlienkových vzorcov informačného poľa prepojení svojím Ja. Tým sme sami sebou redukovali negativitu v myslení, ktorá nami v realite nevedomia manipulovala. Je síce náročnejšie si to predstaviť, ale dôležité vedieť. Ako keby sme z inej reality rukami Saxany modelovali z kúsku dreva rovnako mysliaceho, emocionálne sa prejavujúceho človeka, ktorý má hlavu i srdce na správnom mieste. A všetko, čo bolo /je/ umelé, syntetické….vyzliekli a navždy zahodili do koša.

Tým sa do centra pozornosti dostáva nielen prvoradé, najdôležitejšie a jedine prijateľné IQ, ale i EQ /emočný kvocient/, ktorého hodnoty budú narastať. Čomu v nemalej miere pomáha informačné pole Plejád. Tým svoju dôležitosť znovu nadobúdajú energetické centrá ako i budúce svetelné centrá na planéte, z ktorých prúdi pozitívna energia. Harmonizujúca, liečivá. Magnetickou energiou srdca budú do týchto svetelných centier priťahované bytosti, ktoré boli nápomocné kolektívnej transformácii vedomia. Tieto centrá budú takpovediac tepnami nového vedomia. Z týchto centier bude prúdiť v čoraz intenzívnejšej miere všetko, čo predstavuje slovo – LÁSKA. Budú to centrá, ktorých zámerom je znovu nadobudnutá rovnováha človeka i planéty.

Ilona (Féwa – 9.9.2014)