Tag Archive | prepojenie

Dvě tváře Boha

Marie prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí krásní muži a krásné ženy,

Jsem tu s radostí. Během jednoho z mých životů na Zemi bylo mé jméno Marie. Nyní jsem zde s vámi v duchu, od srdce k srdci. Vnímejte mě jako rovnocennou, jako přítelkyni, sestru. Jsem zde uprostřed vás s pocitem radosti a entusiasmu v srdci, neboť vidím, že záříte. Jste otevřeni lásce, hojnosti, která tu je, částečně důsledkem vašeho vlastního tvoření. Když se lidé setkávají a sdílí své nejhlubší pocity, bolest, touhy, vytváří to pocit přijetí a společného spojení, které spolu s jednoduchostí a otevřeností ukazuje v každém z nás to nejlepší. Pojďme to spolu oslavit.

Vstupte Domů do svého srdce, do své vlastní esence a vnímejte, jak jste ve svém jádru uvolnění a šťastní. Věci jsou mnohem jednodušší, než se domníváte. Často vidíte spirituální růst jako něco komplikovaného, těžkého, něco, kde rostete pomalu, krůček po krůčku, je to jako když směřujete k univerzitnímu titulu, pro který musíte udělat to nejlepší, těžce pracovat a shromažďovat vědomosti a dovednosti. Pravda je však skutečně jednoduchá: ve svém srdci už víte vše, už tam jste, místo, kam toužíte jít, je již živé a vibruje uvnitř vás. Vnímejte živoucí světlo ve svém těle, které tu je bez jakéhokoli posuzování na dobré a zlé, bez posuzování toho, kým byste mohli nebo neměli být. Je tiše přítomné, čeká ve všech vašich buňkách v těle, dokud ho nespatříte a nespojíte se s ním.

Práce s vnitřním zvířetem, totemovým zvířetem, které vám vyhovuje, funguje velmi dobře, když chcete znovu nabýt svou esenci, neboť samotné zvíře je svobodné, instinktivní a intuitivní. V tom spočívá pravda, nikoli v hlavě a v mnohých představách, které jsou vám předávány tradicemi vaší kultury, je ve vašem srdci. Vnímejte živoucí světlo, které ve vás a kolem vás tančí, propusťte svou starost a dovolte nám užít si tuto chvíli! Existuje něco mnohem širšího, co vás nese. Nemusíte to vše vědět a chápat svým lidským já. Vnímejte ohromný proud živoucího světla, který protéká přírodou a vámi, neboť vy jste součástí přírody.

Dnes hovoříme o mužské a ženské síle. Záměrem těchto dvou energií je, že společně uskutečňují tanec radosti, štěstí, požitku a dokonce extáze. V průběhu historie se však stalo, že se tyto dvě energie odcizily, a tak je pro muže i ženy těžké postavit jeden k druhému most. Někdy dokonce žijí na svém vlastním ostrově, a to zraňuje oba.

Život by měl být oslavován v odevzdání a spontánnosti. Představte si na chvíli, že vás vezmu zpět do počátku stvoření. Ve skutečnosti počátek nikdy neexistoval, nicméně, aby to bylo pochopitelné, budu o počátku hovořit. Představte si, že esence Boha, stvoření, je koncentrovaný centrální oheň plný potenciálu, není tu však stále žádné rozlišení, žádné odlišení, je tu jen Jedno. Vnímejte hluboce soustředěnou sílu tohoto planoucího jádra. Vnímejte hluboké rozsáhlé ticho, které vše obklopuje a zároveň jeho naléhavost. Naléhavou sílu, která se chce otevřít jako květina na jaře. V srdci Boha je touha po tvoření, touha po prožívání, různorodosti, pestrosti, touha po bohatosti v možnostech tvoření.

Tímto způsobem z této nukleární síly, z tohoto ohně živoucího stvoření, pramenilo rozlišení, které dalo vzniknout proudu mužské a ženské energie, oba zrozené z Jednoho: dvě tváře Boha. Symbolicky si představte, jak se z tohoto Zdroje jednoty probudil první muž a první žena. Každý z nich nabral formu v jiném tvaru těla. Jednota se pohybovala jak v muži tak v ženě – stále se s formou ještě seznamovali.

Představte si to překvapení a údiv, když se navzájem uviděli, když se žena a muž na sebe dívali poprvé. Na jedné straně tu byla stejnost, oba byli zakořeněni ve Zdroji: život, který se chtěl otevřít, který chtěl oslavovat a zakoušet. Byla tu však i jinakost, to, že jsou odlišní, a to, že je mezi oběma těmito póly přitažlivost. Je tu úžas a touha poznat se navzájem.

Když je vše jedním, ve stavu jednoty, je tu jen malá možnost pro zkoumání, objevování, průzkum, učení. Ta nastává jen s dvojitostí, s dualitou. Původní záměr duality je radost, hojnost, objevování a těšení se navzájem. Záměr a hloubka vztahu mezi mužem a ženou je prožívat jeden v druhém jistý druh tajemství, mystéria a bez přestání ji hledat radostnou a potěšující cestou. Připomeňte si znovu tento pocit.

Jako duše jste přišli přímo z Jednoty, jste přímými posly, jiskrou Boha, jiskrou počátečního ohně. Jste plni hluboké moudrosti a připomínkou Domova, který jste nikdy neztratili, jen si to myslíte. Z tohoto hlubokého zdroje Jednoty, kterým jste, jste si zvolili mužské nebo ženské tělo a vybrali jste si v tomto životě zkušenost být mužem nebo ženou. Nejste tedy mužským nebo ženským principem, vybrali jste si však svou vlastní zkušenost a oblékli se do mužského nebo ženského těla.

Nyní se podívejte na své vlastní tělo, na své vlastní pohlaví jako na muže nebo ženu. Pozorujte to s neutrálním úžasem, jako něco, co jste, ale zároveň nejste. Jste víc než to, jste ve svém bytí neomezení. Když pohlédnete na svou vlastní ženskost nebo mužskost tímto způsobem, odstoupíte od toho a navrátíte se na chvíli do své domovské základny, do své energie duše, která si vybrala být mužem nebo ženou. Žádám vás, abyste si představili svou ženskou energii jako dívku. Vy jako duše, jako stará duše, která tolik cestovala vesmírem, vnímejte tuto dívku, svou vlastní ženskou energii uvnitř sebe a vezměte ji za ruku. Pak se podívejte na svou mužskou energii a vnímejte ji jako chlapce, malého chlapce, který vám patří, a i k němu natáhněte ruku. Milujete obě tyto děti a držíte ruce oběma.

Dejte si čas, abyste tento obraz vstřebali do sebe. Ctěte oba tyto aspekty sebe sama. Pociťte vlastní věčnost jako duše, a přesto respektujte tyto formy – být mužem nebo ženou a být chlapcem a dívkou. Zjistěte, ke kterému z dětí máte snazší přístup, a se kterým se spojujete bez obtíží. Pozorujte, kdo je na tom dobře. Jsou děti šťastné a spokojené nebo se některé z nich cítí osamělé a přehlížené? Pozorujte, jaké mají oblečení, zda se mohou svobodně a spontánně pohybovat.

Obě děti pozorujte a začněte s dívkou. Podívejte se přímo do jejich očí. Pokud je pro vás těžké najít a vidět dívku, představte si nějakou, vnímejte krásnou, silnou nebo hravou dívku, která stojí před vámi. Vyberte si tu, kterou si s radostí představujete, udržujte to hravé a lehké. Jakou dívku, byste rádi nosili na blízku? Zeptejte se této dívky: „Co Ti mohu dát, co tě učiní celistvou a naplněnou? Dívka vám to může dát najevo slovem nebo gestem. To stejné udělejte s malým chlapcem, který je tu s vámi. Pakliže ho hned nevidíte, vytvořte si chlapce tak, že necháte svou představivost bujet. Pohlédněte na toto dítě očima moudré matky, přijměte ho, přivítejte ho, neboť je krásný takový, jaký je, ať už je jakýkoli. Pak se tohoto chlapce, který představuje vaši mužskou energii, zeptejte: „Cítíš se se mnou doma? Cítíš se vítaný? Co ti mohu dát nebo co potřebuješ dostat, abys byl celistvý a naplněný?“

Pevně držte obě děti za ruce. Vnímejte, jak vy jste pánem, silným, ale také laskavým pánem, který dokáže oba elementy uvnitř sebe sama pojmout. Zacházejte s dětmi s úctou a respektem a v neposlední řadě, vnímejte, jak jsou konečně navzájem spříznění. Požádejte je, aby se chytily za ruce. Vidí se navzájem, je jim společně hezky? Nebo mezi nimi existuje jistá vzdálenost nebo nedůvěra?

Ve všem, co vás žádám, abyste dělali, vás vybízím k hravému přístupu bez tlaku. Nejedná se o mentální cvičení. Je to pomoc spojit vás s částmi sebe sama, které vám náleží, které vás vedou k vaší podstatě. V minulosti se stala ve společnosti mužská energie úzkoprsou a jednostrannou. Byla to rázná a strukturovaná energie, která byla nepřátelská k energii ženské. Existovalo tu mezi oběma energiemi mylné oddělení. Mužská energie se odcizila od svého původního středu. Odloučila se od duše, od Jednoty.

Bylo to, jako kdyby to mužské začalo chřadnout, neboť už nebylo vyživované živoucím zdrojem světla. Vy všichni, muži i ženy, se musíte s tímto dědictvím vypořádat. Dnešek si žádá přeměnu mužské energie. Prosím vás, abyste sledovali, co tato minulost udělala s malým chlapcem uvnitř vás, mužským vnitřním dítětem. Pozornost je často zaměřována na ženskou energii a na to, jak byla pronásledována a trpěla pod nadvládou agresivní mužské energie. Nyní se však podívejte, co to udělalo s chlapcem uvnitř vás, s původní mužskou energií ve své nevinné a čisté formě. To, co se v mnoha lidech přihodilo, jak mužích, tak ženách je, že jste v sobě tuto mužskou energii vnitřně popřeli, protože tato energie byla spojována s falešným zneužitím moci, manipulací a násilím.

To, co se uvnitř přihodilo, zvlášť na spirituální cestě, kdy se vaše pocity otevřely a obrátily dovnitř, je to, že se zvýšila vaše ženská energie a vy jste se stali citlivější k vnímání energií druhých a také ve sbírání jejich nálad a emocí a tato citlivost nemá hranice. To způsobuje, že na svých nohách stojíte vratce, protože se tak snadno spojíte s druhými. Vaše srdce se otevírá, ženská energie se rozvíjí, avšak mužská energie je stále neurčitá a odstrčená do rohu zapomnění. Není přípustná kvůli všem negativním významům, se kterými je spojována.

To je také případ citlivých mužů, kteří se bojí ukázat svou sílu, svou vizi, svůj oheň ze strachu, že budou agresivní a vrátí se zpět do staré mužské energie. Vnímejte to na okamžik sami v sobě, jaké to pro vás uvnitř je. Může vám tento chlapec skutečně ukázat svou sílu a dobrodružnost, svou vizi? Původní mužská energie má něco velmi tvořivého, může přinést změnu, chce tvořit a budovat, mít význam. Mužská energie uvnitř vás je energií, která vám pomáhá odvážit se vystoupit ve skupině nebo odvážit se osvobodit se od pout, kdy se odvážíte říci, „Já“, a to vše můžete činit propojením se svou duší, svým srdcem.

To se mnoho z vás musí naučit a znovu prožít: můžete být ohromní a silní, a přesto spojeni se svou duší. Požádejte svou mužskou energii uvnitř vás, aby se k vám vrátila jako totemové zvíře, které jste dnes viděli, nebo jako vnitřní chlapec, chlapec, který s vámi přišel žít. Nyní ho velmi jasně a výslovně požádejte, abyste přijali tuto energii uvnitř sebe. Tato mužská energie, která je vyrovnaná a čistá je součástí vaší podstaty: dává vám sílu skutečně se zakořenit jako jedinečná osoba, kterou jste. Nikdo jiný není jako vy. Odlište se! Proto jste přišli sem na Zemi. Vnímejte svou mužskou sílu zevnitř a vnímejte, jak přátelská je tato mužská síla k vaší ženské síle. Vaše mužská síla respektuje sílu ženskou. Chce být s ní, sloužit jí, spolupracovat s ní. Uznejte svou mužskou sílu! Vnímejte, jak proudí vaší páteří. Napřimte svou páteř a vnímejte proud odshora až dolů. Vnímejte sílu této mužské energie ve svých pažích a nohách, ve vašich rukách a chodidlech. Taktéž vnímejte, jak vám tato síla nabízí prostor tím, že dává hranice kolem vaší citlivosti.

Na Zemi přichází nová éra. Počátek se již odehrává a je znatelný. Tento nový čas vás potřebuje, potřebuje lidi s tlukoucím srdcem, spojenými s Jednotou a odtud schopné používat mužské i ženské elementy uvnitř sebe: sílu spojení, pochopení, laskavosti a také sílu postavit se za sebe, zaujmout místo, rozlišit, odvážit se říci „ne“. Ve spojení s ženskou energií je tato mužská energie zoufale potřebná. Vnímejte svobodu! Dovolte svému světlu zářit! To je to, co ve svém životě máte. Život má být tancem. Dovolte dualitě, aby byla opět zdrojem radosti, zvědavosti, objevování a dobrodružství. Můžete to ve svém vlastním životě uskutečnit tím, že v sobě tuto primární sílu cítíte.

Děkuji za vaši pozornost.

© Pamela Kribbe
http://www.jeshua.net

překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Horoskop na obdobie 2. – 8. 5. 2017

Kaleidoskop mysli

V tomto týdnu se budu odvolávat na horoskop z minulého týdne. Stále nám trvá retrográdní konjunkce s Merkurem, která působí do pozdního večera 3. 5. Do této doby se objevují možnosti odháčkování. Pokud někde zůstalo něco, co vám brání se posunout dál, je velká šance, že se tento háček, který vás drží, zviditelní. Vy pochopíte příčinu a osvobodíte se. Je pravdou, že je zde extrémní nervové napětí a člověk může mít pocit, že víc už neunese. Je proto potřeba dostatečně relaxovat. Konjunkce je v harmonickém aspektu na Saturna, který podporuje moudrost, zralost a vedení, aby člověk vše vedl k praktičnosti. Klaďte si proto vnitřní otázky. Co mě drží? Proč nemohu udělat změnu? Co mám změnit? A jak mám udělat změnu? Pokládáním otázek sami sobě dáváte možnost, aby to vaše vyšší vědomí zviditelnilo. Ten, kdo pokládá otázky, je připraven na odpověď. Můžete jít si lehnout s otázkou a do rána dostanete odpověď. Tímto způsobem můžete „urychlit“ svůj proces osvobozování, poznávání sami sebe a pochopení.

Od 4. 5. přestává být konjunkce retrográdní, tím se přestane řešit minulost a obrátí se pozornost na budoucnost. Vrchol této konjunkce bude 10. 5. a potrvá do 15. 5. Objevují se nové možnosti, pochopení, vzorce, rozhodnutí, vnuknutí, inspirace. Můžete najednou změnit názor na něco, v čem jste již měli jasno. Objeví se nové informace, technologie, vynálezy. Stále působí roztržitost, nervozita, nesoustředěnost, nespavost, technické potíže, poruchy mobilních sítí a nehody.

K tomu se přidává již v minulém týdnu zmíněná opozice Černé luny s Marsem, která v tomto týdnů sílí. V mužské části je velmi patrná podrážděnost, vztahovačnost, připravenost k boji.

Tato konstelace symbolizuje velké energetické napětí, které člověka – mužský princip zahltí a velký příliv energie se může zvrtnout ve vztek, hněv, zlobu, agresi, chtíč.

Když jsem včera seděla nad horoskopem, hledala jsem v tom celém spektru aspektů o čem to je, k čemu to vede. Mohla bych tento aspekt popsat klasickým způsobem. Mě ale zajímal záměr, k čemu to slouží a kam vede takovéto zvýšení napětí v už tak vypjatých situacích, v mysli. A k tomu ještě přichází prazákladní energie pudu sebezáchovy v takové síle, že člověku stáhne do vyvolání hrubosti, boje, agrese a chtíče. S touto otázkou jsem si šla lehnout, nebyla jsem puštěna k popsání záměru.

Během noci mi bylo odhaleno, jak s touto silnou energií pracovat. Představte si, že do žárovky určitých voltů pustíte několika násobně více voltů. Ta žárovka praskne. Řeknete si, že to bylo špatně či projev zla? Ne, prostě přišlo více voltů, než na co byla žárovka vyrobena. Ona je neživá, proto nemá možnost přijmout více energie, kterou přetvoří, zpracuje. My jsme živí a větší příliv energie Marse – bojové energie máme možnost zpracovat. Energie napětí, hněvu se zvedá od dolní části těla. Pokud vám nevědomě přejde přes břicho, tak této energii propadnete. Stanete se „prasklou žárovkou, bude z vás energie létat, propadnete hněvu, zlobě. Je potřeba si tuto energii uvědomit dříve. Když ucítíte napětí, uvědomte si tuto mocnou energii tvoření, propojte se s ní. Vědomě ji veďte nahoru k břichu, k srdci a přes pravou ruku ji vypusťte nahoru, jako byste v ruce měli kouzelnou hůlku namířenou k vyššímu vědomí, Universu, Kristovu vědomí, se záměrem: „Ať tato energie je využita k mému propojení se Světlem a tvořivou sílou.“ Lze to vykonat i pouze mentálně, využít tuto silnou energii mysli. Tím si uvědomíte svou tvořivou sílu, která je využívána v propojení s vyšším záměrem. Pak můžete udělat to, co jste si nikdy nedovolily, třeba i prásknout do stolu a říci dost. Chopíte se své síly tvořitele, stanete se strůjcem.

Toto se týká především mužů. Pro ženy je důležité si uvědomit, jak umí zacházet s touto energií, když se projeví skrze muže nezvládnutým způsobem. Ženy se často bojí vzteku, hněvu, agrese a bezcitnosti mužů. Buď s touto energií bojují nebo před ní utíkají. Žena má v té chvíli zůstat ve spojení pouze ze svou ženskou stránkou – soucit, pochopení, něha, láska. Postačí, když pocitově žena zůstane k muži soucítící, pasivní, měkká, milující a ve velké důvěře, že muž si se svou energií poradí. (Nejlépe beze slov). Žádné zachraňování, chlácholení, zavděčování a přebírání na sebe. Projevujete tak muži nedůvěru, dáváte najevo, že je slabý, a tím tato energie ještě zesílí. Uvědomte si svou lásku v sobě vůči muži a zůstaňte v míru. Tak svého muže nejvíce podpoříte. Až tato energie u muže přejde, projevte muži lásku.

Stejně tak by měli muži umět se propojit se svým ženským principem, když žena propadne mužskému principu a neví si rady, jak tuto silnou energii zvládnout. Když se z ženy stane „rozzuřená saň“, postačí, aby muž ji dal pocit soucitu, přijetí, pochopení a lásky. Na místo toho, aby s ní bojoval, obhajoval se, či utíkal.

Žena v této době může dojít k pochopení, jak používat svůj mužský princip k ujasnění a vymezení si svých hranic, co chce a co nechce, a jít si za tím.

Učební lekcí je nezviditelňovat druhému nezvládnutí jeho emocí: „Máš problém, vyřeš si ho!“, ale podpořit ho druhým principem u sebe. Být v té chvíli soucitem, oporou, pevností, moudrostí a láskou.

Kdybychom v sobě uměli správně zacházet s oběma principy, mužským a ženským, nebylo by rozepří, hádek a neharmonie.

Slunce v harmonii s Neptunem symbolizuje (do 7. 5.), že máme možnost v sobě prožít soucit, pochopení, odevzdání se. Slunce ukazuje na sebe-realizaci. Jakou energii máme využít, abychom se dostali ke Světlu. Propojení Slunce a Neptuna, který symbolizuje Božské vědomí – soucit, lásku, jednotu, zviditelňuje, že to máme k dispozici. Je jen na vás, jestli se s touto energií spojíte.

Slunce se dostává do harmonického aspektu s Plutem 5. 5. – 14. 5., chopit se své síly a tvořit ve hmotě. Nová struktura. Uvědoměná síla ducha, která tvoří s hmotou a stabilizuje.

Mars se dostává do kvadratury s Neptunem 5. – 16. 5., je důležitá obezřetnost před „falešnou realitou“.

Je třeba se propojovat s ryzostí silné energie, která nás má držet u podstatných, skutečných věcech života. Mars ve spojení s Černou lunou ukazuje na možnost zneužití této silné energie. Je zde nebezpečí nezvládnutí síly energie a použití proti vyššímu vědomi, proti Universu, proti sobě, protože v moři myšlenek se nerozezná falešná fantazie od skutečnosti. Využívalo by se více pudové – živočišné energie bez kultivace, nízkých energií, vášní, v nitru by převládlo vnitřní zvíře.

Je proto v tomto týdnů důležité, být tady a teď, vnímat svou realitu ve své hmotě. Jak je mysl otevřena a propojena s nekonečností možností, je nebezpečí, že ztratíte kontakt se skutečností, realitou, prožitkem. Ve vaší hlavě se toho bude dít tolik, že se budete ztrácet v chaosu. Objeví se všechny možnosti, domněnky, chiméry, vize a mohli byste se ztratit ve víru nekonečnosti, v astrálním světě – hračkárně. Jako dítě, které přijde do velkého dětského koutku, kde jsou všechny atrakce, hračky, sporty atd. Dítě začne být celé zaskočené, co všechno může mít, vyzkoušet a zmateně přebíhá od jednoho k druhému, bez hlubšího prožití. Vidí tolik možností, co by všechno ještě mohlo zkusit. I když tam budete celý den, dítě bude vnímat jenom to, co ještě všechno nestihlo vyzkoušet, bude rozmrzelé, roztěkané, nespokojené, bude chtít stále zkoušet další a další. Nic ho neuspokojí. Neuvědomí si nic z toho, co prožilo. Nenaplnilo ho to, protože chce další a další možnosti, které vidí. A když vyjdete ven, zjistíte, že vane příjemný vánek, slunce zapadlo a vám utekl den. Den, kdy jste řešili virtuální realitu a na místo toho, abyste se podívali navzájem do očí, cítili energii druhého a uvědomili si přítomnost.

Propojujte se proto v každém okamžiku s přítomností. Díky tomu bychom mohli být dobrými objekty pro podvodníky, zloděje, lháře. Zároveň se objevuje manipulace s kolektivním vědomím, informacemi a může s provalit nějaký skandál. Jsme citlivější k alkoholu, drogám a unikání z reality. Pozor na lži, zatajování, když byste chtěli být pro druhé zajímavější, přijatelní a milovaní. Můžete odhalit lež druhého, zjistit, že realita je jiná. Falešné profily, falešné identity. Když se dostanete s tímto do styku, můžete si uvědomit, co všechno je lží, iluzí a domněnkou.

Přes tělo se to může projevit jako oheň, spalování skrze zvýšenou teplotu, horečku, záněty.

Držte se přítomnosti, jednoduchosti. Všechno je v očích. Váš pohled prozradí vše. Když se podíváte do očí, znáte a prožijete pravdu, skutečnou realitu. Přes oči navážete kontakt se vším, co vás obklopuje. To vás ukotví, stejně tak jako zaměření se na něco konkrétního, co máte v tu chvíli kolem sebe.

Přeji  mír v srdci, s láskou Petra Nel

Velice si vážím a děkuji podporovatelům článků. Děkuji.
Pokud se vám horoskopy Petry Nel líbí a chcete podpořit jejich tvorbu a tvorbu dalších článků, můžete zaslat dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 8274212621/5500, variabilní symbol: 123456789
Děkuji. Petra Nel a realizační tým.

Upozornění:  Text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem.

autor článku: Petra Nel Smolová – www.astrologiepetranel.cz

Čas Býka aneb Slunce je v tom nevinně

Slunce je v horoskopech symbolicky a na nebi nahoře fakticky ukazatelem našeho já a všech jeho myslitelných projevů jakožto i forem. Nejsme to my. My, tedy já, ty, on, ona … jsme jen bytostmi, které ve své solaritě lépe či hůře projevují svoje já. Vyzdvihují tak umně a tak vysoko svoji existenci, abychom se odlepili od prachu nicoty tam dole a dovedli svoji individualitu nakonec za co pro nás nejvýhodnějších vstupních podmínek do všeobjímajícího oceánu nicoty božského kolektivního nevědomí, do moře duší. Nu a mezitím se tak trochu musíme potýkat s nástrahami života. S nástrahami, které jsme si, a to je zajímavé, podobně jako všechny pastě světa vytvořili sami, někteří z nás i masochisticky přímo sobě na míru.

Princip a archetyp Býka, do kterého Slunce dnes (t.j. 19. dubna) vstoupilo, je souborem ukazatelů, norem, technik, způsobů a vzorců, jimiž se podle kosmických zákonů řídí všechny planety nacházející se ve druhém segmentu tropického zodiaku. Stane-li se, že se Slunce do této části nebeského prostoru námi spatřeného dostane, začne, podobně tak jako semafor, který přepne barvu z oranžové třeba na zelenou, ukazovat a signalizovat, co se po nás chce. Žádá tak, abychom byli v souladu s prostředím, tedy i sami se sebou. S mimikry světa.

Co s tedy bude dít? Býčí archetypy jsou ukazatele zemského pevného emotivního a praktického znamení. V čase Býka exaltuje naše vtělení do reality tohoto podivného světa prostřednictvím hmoty. Hmota je tak jedinou skutečností, co je hmotné, dá se osahat, zvážit a pojmout, to existuje, v to se dá uvěřit. Žijeme tedy proto, abychom ochutnali hmotu, emoce, abychom zakoušeli jistoty kvalit a kvality jistot. Jaká je ale primární motivace, na co nás v tomto stádiu bytí utáhnout? Prvotním momentem, emocí, impulzem a zážitkem je láska. Od ní se vše odvíjí. Milování i oblíbenost. Hodnoty i kvality. Množství i kalkulace. Milujeme-li v jakékoliv formě, tedy jsme. A jsme-li, můžeme milovat. Není možné milovat nesprávně, láska se nemýlí. Jen je tolik lásek, kolik lidí. Možná i víc …

Čím se v čase Býka zabývat? Teď už vážně si probrat svoje hodnoty. Sebehodnotu. Kolik se cením. Za kolik se prodám. Nikoli zaprodám! Nakolik miluji a co miluji. Koho miluji a jak miluji. A také kdy jsou moje hranice, ploty a plůtky. Co dovolím a co již ne. A též, na čem si stavím a jak stavím. Co je pro mě dobré a co nikoli. A je fajn u toho nebýt suchý, tvrdý, drsný a nepohyblivě statický. Sehněme se dolů, sestupme z piedestalů svých já a zkusme se víc propojovat se světem, sdílet s ním své radosti, strasti i osudy. Je to tak živé a tak lidské. Přichází čas kdy nic lidského by nám nemělo být cizí. Neb je to možné. Skoro by se chtělo uzavřít poznámku okřídleným a lehce free zvoláním Milujme se a množme se. Ale to se mi nějak nehodí. A což zkusit jiné heslo pro ten letošní býčí čas? Mějme rádi to co je a tvořme, přetvářejme realitu tak, abychom ji mohli mít ještě raději!

VĚČNÝ ŽIVOTNÍ PROUD

Milovaní,

tolik z vás nám teď píšete o tom, jak cítíte prázdnotu, samotu, odpojení od života – od sebe, od druhých. Jak cítíte nicotu, beznaděj, destrukci.

To, o co se s Vámi můžu podělit je opět jen moje vlastní zkušenost s těmito prožitky.

Čím dál víc jsme těmi, co Ví… těmi, co mají vše načteno, těmi, co moc dobře rozumí tomu, co se jim děje, proč se jim to děje, s čím to souvisí – karma, čištění, energetické posuny… A přitom všem nevíme, co se sebou, co dělat, kde začít, jak si pomoct…

V noci jsem opět nespala a vnímala jsem, jak jsme stále tolik ponořeni ve svých myslích. Možná „víme“ vše, možná nám plno lidí potvrdí naši „správnost“, stejně nám to nepomůže.

Odmítáme sami sebe, odmítáme skutečnost takovou jaká je. Stále si ji přejeme přizpůsobit svým přáním, přizpůsobit ji tak, abychom ji alespoň nějak dokázali přijmout a akceptovat. Chceme se pořád dokola něčeho zbavovat, něco čistit, něčemu rozumět a mít na vše jasný návod nebo vysvětlení. Když nám pak někdo potvrdí, že je to „karma“ na chvíli se nám uleví… „Vidíš, já to říkal/a!“… za chvíli jsme však tam, kde jsme byli.

Cítím, jak to vše zůstává jen na úrovni hlavy – mysli… nepustíme to dál… Obýváme svoji hlavu… živíme svou umělou identitu, iluzi o sobě, iluzi o světě. Dokonce to často víte, víte, že to nejste vy, že je to hlava, ego… jenže nevíte, jak dál, co s tím.

Paradoxem je, že s čím dál větším množstvím informací z tzv. spirituálního světa, se ještě víc odpojujeme sami od sebe… od svého TĚLA, od své duše. S každou potlačenou bolestí, s každým nepřijatým strachem, nevyjádřenou emocí, popřením sebe sama a toho, jak to cítíme, stavíme kolem své věčně zářivé duše, svého věčně zářivého Ducha hradbu… ta hradba je už tak veliká, že přestaneme světlo naší duše cítit a vnímat. Ono tam však stále je, září pořád stejně silně… neodešlo… To my jsme od něj „odešli“ – to my jsme se odpojili… jak? Naše vědomí zůstalo v hlavě… a hlava – naše mysl je tak rafinovaná, že s ní tuto hru dokážeme hrát stovky, tisíce životů.

Co s tím? To, co život naučil mě, je prosté. Buď! Zavři oči a spoj se se svým dechem… jen ho pozoruj. Vnímejte, že jakmile zavřete oči a obrátíte pozornost dovnitř na svůj dech – okamžitě sklouznete svým vědomím do břicha a následně vnímáte i hrudník – srdce. Děje se to zcela přirozeně a automaticky. Není třeba si to představovat ani vyvolávat.

Břicho – vaše centrum, vaše slunce, vaše síla, život… váš pupík, připomínající vám neustále spojení s celou Existencí.

Pamatuji si, když jsem si začala tohle uvědomovat, uvědomovat tento životní proud v sobě, jak byl zpočátku slabý… jak přijímání (nádech) mi dělal potíže… jak se vždy někde zasekl a jak výdech (dávání) byl mnohem delší než celý nádech.

Nejde o to svůj dech analyzovat a vytvářet si další koncepty. Jde o to, abychom ho jen pozorovali… čím víc přijímám svůj život a vše, co se mi v něm děje, tím víc se mi mění můj dech.

Dnes vnímám v těle prostor, volnost a můj dech je uvolněný, lehký a tak přirozený.

Cítíme samotu, cítíme frustraci, cítíme oddělenost a tam, kde to začíná jsme my sami… necítíme sami sebe… odpojili jsme se od svého těla – tím pádem od své duše i Ducha. Hledáme ho někde venku, případně chceme, aby nás s ním někdo spojil, anebo utíkáme do jiných světů… Náš Duch, naše podstata však nikam nezmizela, je stále tu… je v nás.. je uvnitř nás – uvnitř našeho těla! Čím uvolněnější tělo máme, čím hlouběji do něj vklouzneme, tím blíž jí jsme.

Sklouznout níž…. sklouznout z hlavy níž… stačí vnímat dech – ať je jakýkoli – jen ho vnímat a hned jste tam…

Ano, je velmi pravděpodobné, že budete najednou vnímat i bolesti a emoce, které jste v těle potlačili. Jenomže, alespoň z mé zkušenosti, pouze jejich NAPROSTÉ LÁSKYPLNÉ OTEVŘENÉ PŘIJETÍ A JEJICH PROŽITÍ nás osvobozuje a pomáhá k lehčímu dechu, k lehčímu Bytí.

Zjistila jsem, že když přijde krize, když mě přepadne strach, nepomůže mi vědomí, že vím, že je jen iluzí – že je výplodem mé mysli. To, co mi však pomohlo vždy, bylo jeho přijetí – přivítání jakékoli emoce, bolesti, čehokoli, co se objeví a dovolení, aby to existovalo, aby se to projevilo. Je to tu, tak před čím zavírat oči, co odmítat a snažit se zakrýt pod koberec. Zjistila jsem, že mi nikdy nepomohlo znát dopředu odpověď, že mi nepomohly názory a vhledy druhých, nepomohlo mi zjišťovat, proč tomu tak je a k čemu mě to vede. V tu chvíli, kdy jsem v tom byla, mi to bylo upřímně k ničemu. Proč? Protože tento způsob mě zase udržuje jen a jen v hlavě a nepouští dál… odpojí mě od těla a od PROŽITKU, a přitom teprve s prožitkem a jeho opravdovostí přichází moudrost, uvolnění, propuštění a hluboké pochopení.

Je rozdíl vědět, že strach, který mám, je jen iluze a odmítnout ho. A je rozdíl s láskou ho přivítat, přijmout, PROŽÍT a dovolit mu, abych mohla tuto iluzi skutečně prožít v sobě, ve svém těle – to mi totiž nikdo nevezme a s dalším strachem, který se mi v životě objeví, už to bude o mnoho lehčí. To je skutečné poznání… to je to, co nás přivádí blíž k sobě… ta skutečná cesta není povrchní, ta cesta není v tom, že dopředu vím, co se děje a proč. Ve skutečnosti jdu do naprostého neznáma… zas a znovu tam s větší a větší důvěrou vstupuju, protože mám poznání, že každý jeden takový prožitek je pro mě ohromnou příležitostí a pokladem, který mi navrací moji ztracenou sílu. Otevírá v té hradbě, kterou jsem si kolem své duše postavila další a další otvor a světlo mé duše, mého Ducha se začíná šířit víc a víc mým tělem a já se s ním spojuji stále silněji. Jen díky předešlým prožitkům je ta lehkost bytí hmatatelná…

Čím víc jsem spojená se svým tělem, se svým dechem, tím víc vnímám život, Zemi – přírodu a spojení se vším. Nedávno mi jedna přítelkyně napsala, že život je vysoce individuální záležitost. Ano, může být, co se týká našich prožitků, vnímání, pocitů, zvolené cesty. Zároveň však tím, kdy se víc a víc spojujeme se sebou, vnímáme spojení se vším, co jest, co nám dává věčný život, a co proudí v každém jednom individuálním těle. To tomu všemu dává ohromnou hloubku a velikost. Podívejte se na přírodu, vše má své dokonalé místo, svou úlohu, nikde není nic navíc, nikde nic nechybí, vše funguje zcela přirozeně a lehce ve společné souhře a harmonii. My jsme její součástí. Nejsme od ní ve skutečnosti odpojeni.

Cítíte se osamoceni? Cítíte strach? Cítíte bolest? Cítíte frustraci, hněv? Tak je přijměte, v celé jejich síle a kráse… tím, že jim budete chtít porozumět nebo tím, že se jich budete chtít zbavit, se propadáte ještě hlouběji – do větší samoty, většího strachu, do větší frustrace. Je tu! I když před tím zavřete oči, nezmizí. Přijměte to, co je… nikoli hlavou a rozumem… přijměte to celou svou bytostí, přijměte to tak, že v tom budete.

Když jsem začala život skutečně přijímat z tohoto svého spojení s tělem, s dechem… se sebou… vstoupila do něj nová esence… vstoupila do něj síla mého ducha, neochvějný klid a láska. A i když se ocitnu v krizi, kterou bytostně vnímám a cítím, toto spojení tam zůstává, vnímám ho, a potom dokážu za všemi svými emocemi, bolestmi a strachy cítit ohromnou sílu a důvěru ve vše, co se mi děje. Je pro mě úžasné, že bez jakékoli techniky zklidnění, mohu být uprostřed vnitřní krize, a pod ní hmatatelně vnímat klid a hloubku, kterou sama JSEM. To vše zcela přirozeně. To mě učí sám život – dovolila jsem si otevřít se mu a víc, a víc cítím důvěru v něj. Nic tu není zbytečně. Když něco cítím, když jsem v nějaké situaci, není tu proto, abych se ji hned snažila změnit, odklidit, pochopit, vyřešit… zkuste nasednout na její křídla, i když se vám bude ze strachu třást celé tělo, a leťte. Leťte vstříc tomu, co vám přinesla. Je to jen na Vás. Ona počká nebo se vrátí v jiné podobě a silněji a bude vás popostrkovat, abyste nasedli a s důvěrou skočili do neznáma.

Některé věci se pro mě jednoduše staly už minulostí… čím víc vnímám své tělo, sebe v něm, svůj dech, který mě spojuje se životem, se svou skutečnou esencí, tím spíš už nedokážu dělat věci, které jdou proti mně, nedokážu jít proti tomu, co cítím, nejde mi už tak snadno zrazovat samu sebe.

Celé toto přijetí přítomnosti, jaká je, mě velmi k mému vlastnímu přijetí… k lásce a úctě ke svému tělu, k životu, k Zemi, k sobě… a k druhým…

A máte pocit, že v tom jste sami? Ano, do jisté míry jsou vaše PROŽITKY velmi individuální, ale víte co? Čím blíž sobě jste, tím víc za touto individualitou vnímáte tu ohromnou důvěru v život, která nás všechny spojuje. Jedeme v tom všichni… každý po svém, každý tak, jak si dovolí, každý tak, jak v danou chvíli dokáže. Vše do sebe dokonale zapadá a je součástí něčeho mnohem většího a širšího, než dokáže 8 miliard myslí vymyslet.

Chceme opravovat dokonalé, zasahujeme do přirozeného rytmu života. Přirozený rytmus života tu je a bude stále – i bez našich těl a identit. To my, každý jeden z nás, se můžeme na tento rytmus znovu naladit. Kde? Uvnitř sebe, v tichu, v samotě, v přírodě. Ta je mou největší inspirací a učitelem. Čím blíže přirozenému proudu ve svém těle, tím blíže k přírodě. Čím blíž k přírodě, tím blíž přirozenosti v sobě.

Objímám Vás velmi, ať už se zrovna nacházíte ve svých hlubinách, nebo na prosluněných vrcholech. Nic netrvá věčně, a čím víc budeme tyto přirozené rytmy sami v sobě CTÍT, tím blíž budeme kouzlu celé této Existence. Tím víc ji budeme hmatatelně vnímat ve svém těle, ve svém každodenním životě a nebudeme potřebovat žádný návod. Když se od tohoto rytmu odpojíme, jednoduše to ucítíme, uvidíme to na tom, co se nám v životě děje. Pak se zase vrátíme k sobě a dovolíme, aby tento životní proud prostoupil každou naši buňku a zharmonizoval naše bytí. Jen SKUTEČNĚ a s odevzdáním POVOLIT…

S láskou,
© Denisa
http://www.bytvsrdci.org, http://www.jeshua.cz

Jsem divoká žena

Jsem divoká žena,
navzdory sobě i tomu, co mi říkali,
vím, že krása kvete v každém věku,
na počtu let nezáleží.
Jsem divoká žena,
naučila jsem se, co je to být nositelkou života,
rodit děti,
tvořit umění,
zasévat semena lásky.
Jsem divoká žena,
od hlubin špíny, kterou mám za nehty
až do výšin své duše
já a Země jsme jedno,
skrze mou kůži ševelí větry čtyř světových stran.
Jsem divoká žena,
a duch každé divoké ženy se mnou splývá,
protože divoké ženy jsme všechny
a všechny jsme dohromady jeden divoký duch.
Půjdu za hlasem svého srdce,
jsem divoká žena,
zpívám ze srdce,
tančím s hvězdami,
vyji na měsíc,
miluji nespoutaně.
Jsem divoká žena,
do nejhlubší, nejtemější a nejposvátnější součásti sebe sama,
jsem beze strachu,
v pláči je moje síla,
otevírám náruč nebesům a vítám déšť.
Jem divoká žena,
vyživuji, miluji a ochraňuji,
stojím silná, tichá, něžná za svými bratry
kráčím odhodlaně, s pokorou a radostí po matce Zemi
a nic mne nezastaví,
jsem divoká žena.

~ Melissa Clary

Kryon – Inspiruj se v přírodě

21. březen – Mezinárodní den lesů (vyhlášen v prosinci 2012)

Rok 2012 byl pro planetu Zemi klíčový a v mnoha oblastech průlomový. Tento rok se lidstvo rozhodlo více uctívat přírodní prostředí. A ačkoli slova často předbíhají činy, přírodní bytosti se z tohoto usnesení velice radovaly. V kolektivním myšlení vzniklo nové povědomí o přírodě a les se měl stát součástí přírodního dědictví. Jaká krása, kdyby bylo vše tak, jak papír předkládá! Přesto přírodní bytosti nepřestávají věřit tomu, že se člověk k přírodě opravdu navrací, a i přes překážky pečuje o přírodní prostředí a mír do ní znovu vnáší.

Mnoho mřížek Země bylo neodbornou modernizací poškozeno a přírodní bytosti na nápravách pracují každý den. Bez výčitek, bez zloby a s čistým úmyslem. Stále s láskou pro lidstvo a pro ty, jenž se teprve probouzí. Mají soucit s těmi, kteří své světlo teprve nachází. Vidí jej v každém z vás a vždy, když vstoupíš do prostředí, kde není silný vliv člověka, tam cítíš, jak se s tebou jejich energie prolínají. Navštiv les a pohraj si s vibracemi, které tě šimrají a hladí. Navštiv louky, zachované přírodní dědictví a věz, že těmito návštěvami se v tobě cit srdce rozvíjí. Společně s přírodními bytostmi pečujete o tuto Zemi, rovným dílem, tak jak to má být a ve společné lásce dokážete Zemi znovu v přírodní ráj plný krás proměnit. Je blízko doba, kdy se to vše může stát. Jen je důležité ve vašem úmyslu světla vytrvat.

S láskou Kryon

Channeling Kryona přijala Marketa Selinijana 21.03.2017 pro www.zemeandelu.cz