Tag Archive | prepojenie

Kryon – Inspiruj se v přírodě

21. březen – Mezinárodní den lesů (vyhlášen v prosinci 2012)

Rok 2012 byl pro planetu Zemi klíčový a v mnoha oblastech průlomový. Tento rok se lidstvo rozhodlo více uctívat přírodní prostředí. A ačkoli slova často předbíhají činy, přírodní bytosti se z tohoto usnesení velice radovaly. V kolektivním myšlení vzniklo nové povědomí o přírodě a les se měl stát součástí přírodního dědictví. Jaká krása, kdyby bylo vše tak, jak papír předkládá! Přesto přírodní bytosti nepřestávají věřit tomu, že se člověk k přírodě opravdu navrací, a i přes překážky pečuje o přírodní prostředí a mír do ní znovu vnáší.

Mnoho mřížek Země bylo neodbornou modernizací poškozeno a přírodní bytosti na nápravách pracují každý den. Bez výčitek, bez zloby a s čistým úmyslem. Stále s láskou pro lidstvo a pro ty, jenž se teprve probouzí. Mají soucit s těmi, kteří své světlo teprve nachází. Vidí jej v každém z vás a vždy, když vstoupíš do prostředí, kde není silný vliv člověka, tam cítíš, jak se s tebou jejich energie prolínají. Navštiv les a pohraj si s vibracemi, které tě šimrají a hladí. Navštiv louky, zachované přírodní dědictví a věz, že těmito návštěvami se v tobě cit srdce rozvíjí. Společně s přírodními bytostmi pečujete o tuto Zemi, rovným dílem, tak jak to má být a ve společné lásce dokážete Zemi znovu v přírodní ráj plný krás proměnit. Je blízko doba, kdy se to vše může stát. Jen je důležité ve vašem úmyslu světla vytrvat.

S láskou Kryon

Channeling Kryona přijala Marketa Selinijana 21.03.2017 pro www.zemeandelu.cz

Černá luna ve Střelci 13. 2. – 9. 11. 2017

Karma nás má povzbudit, abychom se v daném tématu znamení stali lepšími. Karma nemá být výmluva a odevzdání ze slabosti či pocitu trestu. „To je má karma, s tím se nedá nic dělat.“ Je to pochopení mezi příčinou a důsledkem, pochopení čím a jak si svůj život tvořím. Proto bdělost, sebereflexe a schopnost nadhledu je důležitou součástí.
Černá luna vstupuje 13. 2. 2017 do znamení Střelce a tím se mění téma karmy. Objevuje se nové téma, kterým budeme procházet, abychom v sobě vyrovnali to, co jsme povýšili nebo ponížili. Působení Černé luny ve Střelci nás bude provázet až do 9. 11. 2017.

Střelec se hebrejsky řekne kešet, což znamená luk, oblouk. Symbolika Střelce je kentaur s lukem a šípem v ruce. Spodní část jeho těla je zvířecí a svědčí o divoké pudové stránce, horní lidská část těla s lukem a šípem směřuje k vyššímu. Hlavním úkolem je „nalezení oblouku“, spojení obou těchto obzorů. Propojit oba dva světy, pudový s duchovním. Černá luna proto v tomto znamení vynese na světlo rozpor, který panuje mezi pudovým a duchovním životem. Pudový život je ovládán instinkty, nestřídmostí, pohodlností a požitky. Duchovní nebo spirituální život je ovládám především ideály a vírou. Objevuje se rozpor mezi extází nebo askezí. Vnitřní boj mezi světským životem a životem spirituálním. Lhaním a pravdou, nevírou a vírou, beznadějí a nadějí.

V období Černé luny ve Střelci budou na světlo vynesena naše propojení či rozpory mezi světským a duchovním životem, nižším a vyšším. Jakou část upřednostňujeme a jakou odmítáme nebo zda již v sobě máme produchovněnou nižší přirozenost. Co to znamená? Nižší přirozenost je spojena s požitky a potřebou stále požívat, bez zábran, bez morálky, bez pravdy… prostě chci mít, a tak si beru, na co mám chuť. Tím se naplňuje život, je to smysl života (konzum). Život se ale stává prázdným a nesmyslným, protože prožitky jsou pomíjivé a s jídlem roste chuť, tak se požaduje stále více. Místo naplnění přichází neustálá nenaplněnost a marnost. Člověk tak začne přemýšlet o smyslu života, o čem ten život je? Proč a jak a kam jdu? Potřebujeme nalézt vyšší smysl, čemu věřit, nalézt pochopení a hlubší naplnění života. Tím si člověk začne klást otázky a začne hledat. Na začátku spirituálně hledajícího člověka se často stává, že se stane asketou, který odmítá všechno nízké a pudové. Stanete se moralistou s jasnými pravidly, co se smí a co se nesmí. Hlavně, aby se „neušpinil od nízkého“. To je opačný extrém, kde je nebezpečí fanatismu.

Teprve po odžití tohoto druhého extrému se člověk může pomalu vracet k pochopení, jak propojit lidské a božské, pudové a spirituální. Začne s kultivací svých slabostí, nedokonalostí a pudovostí, tím, že je přijme, uvědomí si, že k němu patří a jsou důležité k životu, ale nejsou jeho náplní. Pak se stanete probuzenými, kdy s lidskými slabostmi umíte zacházet, už vás neovládají. Tím v sobě objevíte svobodu, hloubku života, pravdu a víru, se kterou budete naplňovat vlastní život.

Vynesou se rozpory v tématech náboženských, víry, svobody a ciziny. Fanatická víra je velmi nebezpečná v čemkoliv. Budeme stavěni do situací, kdy budeme muset říkat pravdu, lež a povrchnost nám nebude prominuta. Vždy se okamžitě vrátí. Objeví se proto hodně skandálů. Budou odhaleny informace, které nám doposud byly tajeny. Také budeme postaveni před otázku vlastní víry, pravdy a smyslu života. Obstojíme nebo podlehneme pokušení? Bude vyzkoušeno, jak pevně důvěřujete sami sobě, jak pevná je vaše víra, jestli umíte žít v pravdě a jaký vztah máte ke svobodě.

Jednoduše řečeno – člověk žijící pouze konzumem si prožije hlubokou prázdnotu a marnost, která ho má dovést k hlubšímu smyslu života. Člověk v pozici duchovního, guru, mystika, světce, který své vědění nemá propojené s obyčejným životem, spadne na zem, do svých pudů, nízké přirozenosti. Bude ji muset přijmout a odžít. Po celou dobu budeme vedeni k udržení rovnováhy mezi nižším a vyšším, zemí a nebem. Prožívat skrze sebe svou probuzenou přirozenost, žít v pravdě a ve svobodě k sobě a k druhým.

Photo: “Female” © Eliona Zale

Často si budeme pokládat otázku: ,,co je pravda?“ Pravda je relativní a záleží z jaké strany, úhlu či vrstvy se na ni dívám. Na druhé straně, něco jiného je pravda srdce. Protože vaše realita se tvoří dle vaší pravdy srdce. Když se změní vaše pravda srdce, změní se i vaše projevené tvoření v realitě. Budete se často dotýkat své pravdy srdce, aby jste ji poznali.

Další téma je důvěra, když ničemu nevěříte, tak váš život je jak procházka strašidelným lesem. Nikdy nevíte, co na vás zpoza stromu vyskočí a jestli to dokážete „přeprat“. Nedůvěřujete sobě a nedůvěřujete životu a vyšší ochraně. Hledání, nalézání a upevňování důvěry nás bude učit Černá luna ve Střelci.

Je důležité neuvíznout v pocitu viny a malomyslnosti, ale uvědomit si, že jste tvůrci svého života, a že je potřeba něco splatit. Pochopením, že v každém okamžiku života dostáváte spravedlivě to, co vám náleží, vám může pomoci přijmout okolnosti, které nemůžete změnit. Spravedlnost se projevuje v každém okamžiku života. V zákonitostech života je vždy harmonie, spravedlnost. Každý dostává pouze to, co mu náleží.

S láskou, Petra Nel Smolová

Zdroj: http://www.astrologiepetranel.cz

Zrcadlo sebelásky

Poslední dny byly skutečně velmi intenzivní. Ani ne snad proto, že by se toho odehrávalo až moc, ale proto, že jsem procházela náročným myšlenkovým posunem. Vysvětlím to. Od začátku roku 2017 jsem zkoumala své strachy hlouběji než jindy. Strachy si žádaly mou pozornost, přicházelo mnoho zkoušek. Období, kdy nám dochází více věcí, uvědomujeme si a všímáme, máme v životě všichni, ačkoli každý v různé intenzitě. Od své blízké přítelkyně jsem dostala před nějakou dobou krásnou knihu Minulé životy od Zdenky Blechové. Minulé životy navštěvuji velmi často, byla jsem zvyklá s tím pracovat, ale najednou ta kniha, co mi dlouho leželo v poličce netknutá, se přihlásila o pozornost. A spolu s ní i mnoho podvědomých vzorců.

Ačkoli na sobě pracuji ráda a posouvám se neustále bez pocitu stagnace, nebudu o sobě tvrdit, že mám vše vyřešené a nebudu tvrdit, že jsem „pochopila“. Jedno pochopení je pro mě jen jednou mušlí na pláži, kterou zkoumám. Člověk dochází pochopení celý život. Pochopení není jako konečná stanice, je to jen jedna z mnoha zastávek na cestě životem.

Hodně indícií mě vedlo k tomu, abych svou energii směřovala k práci, zhmotnění. A z druhé strany se mi do toho vkládaly situace neočekávané, ale Božím dokonalým plánem načasované. Nemohlo to být jinak. Věděla jsem to v tu chvíli, stejně jako teď. A tak v každém pocitu, který ke mně přišel, jsem zkoumala poznání, hledala pochopení.

Proč například nemám ráda, když mi lidé (v té nejlepší ochotě) pomáhají s mojí prací? Proč mi vadí neustále se opakující nevysvětlitelné a nevysvětlené chování lidí v mém okolí, kdy si nikdy nemůžu být jistá, zda tu pro mne budou nebo ne? Proč se pořád bavíme s lidmi o stejných tématech? Co pro mě znamenají vzkazy „zvenčí“?

Hodně se to motalo kolem vztahů. Pravděpodobně jste mou předchozí větou znechuceni, hodně lidí pořád bezvýsledně a bez posunu řeší vztahy. Ano, přiznávám, irituje mě to. Ještě v tuto chvíli nevím, proč nejbližší lidé v mém okolí nevydrží sami, zůstávají v nevyhovujících vztazích? Nedovedu to pochopit. Jsem sama a miluji to. Ano, občas říkám, že by se „někdo“ hodil, ale přitom sama dobře vím, že svou svobodu si užívám a nepustím k sobě jen tak někoho. Několikrát se mi někdo odrazil, kdo ke mně přišel, bylo to hezké a já stejně nic dalšího nechtěla. Byla jsem z toho viněna, ale já prostě nemám potřebu „muže“. Já mám potřebu budování společného vztahu založeného na poznávání se, hlubokých prožitcích a lásce, která roste z prvotní jiskry, nebo pevného přátelství.

Proto o to hůř chápu, že někdo má pocit, že bez „něj“ nebo „ní“ je poloviční a nemůže prožít to, co s tím druhým. A tak si říkám, že nemůže, protože nedovolí. Jakmile s takovým člověkem začnete hovořit na téma sexu, je tam fyzická přitažlivost a spoluúčast, výměna energií. Jenže ne vždy je pro nás samotné dobré určitá výměna energie s nějakým člověkem, která zůstává v nás. Po velmi dlouhé době jsem si zpracovávala i jednu energetickou výměnu, které bych nelitovala, ale po určitém čase jsem mohla pocítit, proč jsem do ní nikdy neměla jít – šla, abych pochopila.

horos

Každé pochopení nás více uzavírá nebo otevírá. Otevírá naše srdce, dovoluje nám milovat hlouběji. Jak ovšem můžeme milovat druhého, když nemilujeme sami sebe? Jak můžeme chtít vztah, kde se k nám někdo bude chovat férově, když mi sami k sobě nejsme fér? Jak můžeme chtít, aby nám někdo dal něco, co si sami neumíme dát? Jak můžeme stagnovat s lidmi, se kterými se cítíme více sami než šťastní? Proč neustále nadáváme a stěžujeme si a neumíme to změnit? Jsou to paradoxy, ve které žijeme.

Je to paradox lásky a bolesti. Protože většina jedná, a je i ochotná tvrdit, že naslouchá svému srdci, podle lásky v srdci nebo bolesti v srdci. Jak můžeme naslouchat zlomenému nevyléčenému srdci? Jak můžeme sbírat střípky své duše, které necháme všem těm nevhodným mužům, kteří nás jen měli učit mít rády samy sebe? Jak je možné, že je z toho viníme? Mluví ze mě bolest. Mluví ze mě neschopnost to změnit pro svět. Nicméně tím, že tuto zpověď píši, si uvědomuji, že dělám krok do své vlastní svobody a lásky, kde bolest bude zkušeností, ale ne mým vnitřním hlasem.

Bude to navždy přijatá minulost, která mi dovolí nežít život pro druhé, ale pro sebe. Bude to přijetí, ve kterém budu moci chodit po zemi mezi lidmi s otevřeným milujícím srdcem. Je to přijetí, které dá svobodu mě a tím i mým vztahům. A také je to okamžik, ve kterém ublížím těm, které opustím, ale já za jejich bolest už neponesu zodpovědnost dál.

Žiji a otevírám se vlastní pravdě. Pravdě mé celistvé bytosti, ne mého strachu a bolesti, špatných zkušeností. Otevírám se pravdě celistvosti, která je v míru s každou její částí – bolestmi, strach, minulosti, tak i radosti, odpuštění a lásky.

Ve Vesmíru jsme všichni jedno, jsme provázeni a učíme se. Věřím, že své lekce zdárně projdeme a chci v tom podporovat všechny, kteří jsou ochotni ji jít. Neopustím druhé proto, že prožívají zkušenosti a bolest, kterou mám přijatou. Zároveň nebudu ve svém životě držet ty, kteří nejsou ochotni tu změnu učinit, krok po kroku se vzdát minulosti a žít pořád podle toho, co by mělo nějak být, co nějak bylo a proč by to mělo být tak a ne jinak.

Věřím, že cesta nás vede všechny a přeji všem, aby na svých cestách poznali opravdovou lásku – ne tu partnerskou, tu svou, všeobjímající z Vesmíru, které je dostatek pro všechny a bez kterých vztahy, po kterých toužíme, prožít nemůžeme. 

Zdroj: http://brana-k-dusi.simplesite.com

Rok 2017 bude rokem SPOJOVÁNÍ a ODDĚLOVÁNÍ

Rok 2016 byl mnohem úžasnější, než jsme si dokázali na jeho začátku představit. Otevřely se nečekané možnosti a odkryly se netušené pravdy. Rychlost vývoje byla sice ještě větší než v roce 2015, ale energie, které ho podporovaly, už přestaly tlačit plošně na všechny. Česká společnost se začala více energeticky rozvrstvovat. Pro ty, kteří byli připraveni, se otevřela energetická rychlodráha. Mnohé duše velmi vibračně vyrostly a rozvinuly se u nich nové možnosti tvoření. Ti, kteří by rychlé tempo vývoje nezvládli, mohli (prozatím) zpomalit. V extrémních případech docházelo i k výměnám duší, kdy duše, které nebyly v souladu nebo z různých důvodů nebyly schopny projevit svůj potenciál v těle, byly nahrazeny jinými dušemi, aby nedocházelo zbytečně k utrpení.

Od dubna 2016 docházelo k výraznému rozpouštění iluzí. Jakoby se rozplývaly vrstvy energetické mlhy, které dosud znemožňovaly vidět skutečnou pravdu o jednotlivých duších, o tocích energií, o struktuře stvoření i o vývoji na Zemi. Tento proces bude pokračovat i v roce 2017. Ještě je toho stále dost, co nás dělí od PRAVDY. Na energetické úrovni je ale již mnohé vyčištěno, vytříděno, vyladěno. Nastává čas otištění těchto změn do hmoty, čas hlubšího propojování těl a duší.

Rok 2017 je rokem spojování a propojování na všech úrovních. Aby však mohlo dojít ke spojení toho, co se od sebe v minulosti oddělilo, musí být v pravdě uviděno, pochopeno to, co způsobilo rozdělení, odtržení a protikladnost. Mnozí z nás se v minulosti v touze po lásce a jednotě pokoušeli spojit nespojitelné a velmi nesourodé kvality. To ale mělo za následek vyčerpání energie a stagnaci. Nutnou součástí vývoje směrem k jednotě je proto proces poznání, že nejsme všichni stejní, nevycházíme všichni ze stejného základu a v tuto chvíli ani nejsme schopni stejného tempa vývoje a stejné kvality tvoření. Je to často bolestivé poznání, kdy jsme vedeni k tomu, abychom některé osoby, věci, postoje, kvality ze svého života propustili. Zároveň je ale tento proces velmi osvobozující, protože nám umožňuje uvědomit si, co je v našich životech opravdu nosné, životadárné, co přináší nové možnosti a co umožňuje násobení energie. Uvolnění toho, co je neschopno dalšího vývoje, otevírá cestu ke spojení s tím, co přináší nové, vyšší možnosti. Jinými slovy, aby se tato realita mohla opět spojit s Bohem (“neviditelnými” duchovními světy), aby se naše tělo mohlo skutečně spojit s duší a obnovit vědomí své božskosti, je potřeba opustit vše, co je iluzorní, nepravdivé, brzdící, co je spojeno v nepravdivých vztazích a neschopné tvořit v čistých božských kvalitách.

V řádu stvoření existují všechny možnosti, ale některé kvality nemohou existovat najednou ve stejné úrovni. Vede to k paralýze, oslabení, k narušení harmonie. Čas, ve kterém žijeme, je proto časem třídění, oddělování a rozvrstvování. Každá bytost a každá kvalita může mít ve vesmíru možnost existence, ale jen pokud je ve správných vztazích a na správném místě. Možná to někomu připomíná apokalyptické výjevy a podobnost není ani trochu náhodná, nicméně způsob, jakým je toto třídění realizováno, je mnohem jemnější a láskyplnější, než by si kdokoliv dokázal představit.

Tato realita jako by se natahovala. Naše těla tu sice žijí spolu, ale už teď neplatí pro všechny stejné energetické zákonitosti. A během roku 2017 bude tento proces dále pokračovat. Proto už nelze ani napsat jednoznačnou a obecně platnou předpověď na tento rok.

Jedinci, kteří budou ve spojení se svou duší, začnou objevovat nové možnosti tvoření a kvality svého těla. Budou se cítit více součástí božského celku, to jim bude přinášet hluboké vnitřní naplnění, uvolnění a vědění. Budou mít menší potřebu o cokoli usilovat, a přitom budou mít více možností seberealizace a prožitků než kdykoli předtím. Budou prožívat více pocit spojení (= lásky) s ostatními stejně vibrujícími osobami. Otevřou se jim také nové možnosti řešení celoplanetárních problémů, z nichž mnohé neměly v této úrovni řešení.

Spojování bude probíhat také v oblasti žensko-mužských energií, kdy vyhraněná polarita obou pohlaví bude čím dál víc otupována. Změnami budou procházet zejména muži, protože staré způsoby myšlení, chování a vztahů už přestávají fungovat a oni budou vedeni k tomu, aby nalezli zcela nový vztah k ženským kvalitám i k sobě samým.

Ti, kteří z různých důvodů budou trvat na starých způsobech myšlení a života, budou dostávat výraznější podněty k tomu, aby se změnili. Mnohé z nich nebudou příjemné, ale všechny vedou k pravdě a vývoji. Pokud je někdo bude vnímat jako životní rány a katastrofy, je to jen jeho úhel pohledu.

Pokud se tempo vývoje přizpůsobí těm nejpomalejším a nejméně pravdivým, falešnou solidaritou klesne celek a ztratí sílu na další vývoj, ztratí z obzoru nadějné vyhlídky, zmizí kvalita a všichni se utopí v bahně šedivosti, průměrnosti a bezmoci. A to se tady na Zemi v minulosti na energetické a později i na fyzické úrovni stalo.

Průměrnost, stejnost a šedivost, falešná rovnost, solidarita vyrůstající z pocitů viny a vlastní nedostatečnosti. Rok 2017 nás z ní bude postupně vyvádět ven.

©Iva Uhlířová, 2017. Článek smí být šířen, kopírován a požíván je pro nekomerční účely, a to jen v nezkrácené podobě a s uvedením autorky článku a zdroje s aktivním odkazem.

Zdroj: http://www.benodis.cz

Cesta k dvojplameni vede přes vlastní přeměnu

Hlavním smyslem a posláním dvojplamenných párů není žít spolu partnerský život, věnovat se s láskou jeden druhému a sdílet společné štěstí. Předním smyslem a posláním je společně tvořit ve prospěch celého společenství. Propojit energie dvou celistvých, vzájemně sladěných celků a vytvářet společné dílo. Pro maximální účinnost je nezbytné, aby celky byly opravdu harmonické, stejného vnímání, smýšlení i projevování. Proto musí dříve, než spočinou vedle sebe ve společném konání, oba dokončit cestu své přeměny. Dokud tak neučiní, není jim umožněno se k sobě trvale přiblížit. Jsou mezi ně stále kladeny překážky a úkoly nutící je hledat nové cesty a nové způsoby, rozvíjet a měnit sami sebe. Vzájemná touha, vnitřní propojení a sounáležitost je nenechá ustrnout, stále je pobízí pokračovat dál a pracovat na své transformaci, procesu smrti a znovuzrození.

Cesta k našemu dvojplameni vede pouze přes naši vlastní totální přeměnu. Přeměna spočívá v odstraňování starých zakořeněných programů, které přejímáme zpravidla po svých rodičích a ze zažitých společenských zvyklostí a tradic. Jsou to vzorce, v nichž vládne závislost, nesvoboda a nerovnováha. Je třeba je nahradit novými a zdravými, založenými na principu samostatnosti, svobody, vyrovnanosti. Někdy bývá staré naprogramování natolik zakořeněné, že je pro některé jedince s nedostatečně vyvinutou vlastní osobností opravdu velmi těžké se z nich vymanit. V těchto případech je nezbytné nejdříve pracovat na nalezení a posílení své vlastní individuality, znovuobjevení své hodnoty, sebelásky a sebeúcty.

Velmi často se stává, že především ženské dvojplameny, neomylně vnímající sounáležitost se svým dvojčetem, jsou velmi ovládány neskutečnou touhou spočinout vedle svého partnera. Z počátku se snaží ke svému dvojplameni co nejrychleji přiblížit přímou cestou. Stále však používají staré známé vzorce, staré naučené chování a tím opakují stále stejné chyby. Takto buď opakovaně spočinou ve slepých uličkách anebo tvrdě a bolestně narážejí, třeba i zažívají osobní „katastrofy“. Většinou, až na pokraji svých sil si začnou uvědomovat, že tudy cesta nevede. Je třeba udělat něco jinak, něco změnit, aby výsledek byl jiný, úspěšnější. Každý pád, náraz, ztroskotání, je tu od toho, aby s námi otřásl a dal nám najevo, že je třeba zvolit jiný postup, jinou cestu. Nové způsoby a postupy však musí být přijaty za své a pevně ukotveny. Trvalé změny je možné dosáhnout pouze svojí vlastní důsledností. Jen takovým způsobem lze nefunkční programy přenastavit.

Každému přichází do života právě to, co potřebuje pro svůj zdárný vývoj a další růst. Mnohdy tak musíme čelit i opravdu těžkým a nepříjemným situacím. Pokud se jim úmyslně vyhneme, vrátí se nám po nějakém čase zpět. Je tedy vhodné brát tyto životní peripetie spíše jako výzvu a příležitost než jako těžký úděl. Každá zkouška, úkol a překážka, které jsou před nás postaveny, jsou určeny k našemu zocelení, rozvoji a proměně – změně vnitřního nastavení. Dokončením přeměny se z každého dvojplamene stává celek obsahující vnitřně ženu i muže ve vyrovnaném poměru. Takto je odstraněna závislost, nedostatek, potřeba mít vedle sebe kohokoli, kdo by ho doplňoval. Každý jednotlivec je schopen fungovat jako celek a naprosto samostatně. V dvojplamenném páru sice může jeden vystupovat více jako žena a druhý více jako muž, v době nepřítomnosti partnera však v sobě dokážou aktivovat a plně využívat i opačné hodnoty. Mezi párovými dvojplameny poté již nedochází k výkyvům a kolizím způsobeným nedostatkem čehokoli. Mohou se tak plně věnovat společnému tvoření. Jejich tvořivá síla se při společném konání umocňuje.

twin21

S naší přeměnou nám pomáhají i jiné osoby, než je náš dvojplamen. Jsou to lidé, se kterými jsme v jakémkoli vztahu, rodinném, pracovním, přátelském… ale třeba i ti, co nám pouze na chvíli projdou životem. Mohou to být však i naši společníci a průvodci ze zvířecí říše. Je vhodné sledovat, jak se k nám ostatní chovají a jak k nám přistupují, jaké máme vzájemné vztahy. Pokud něco nesedí, neladí, je třeba hledat chybu v našem vlastním chování, v našem vlastním postoji, neboť protějšek je nám vždy naším zrcadlem. Zpravidla nás má na něco navést, něco naučit, přivést k nějakému pochopení. Vhodné je pokusit se na konfliktní situaci nahlížet z jeho pozice, z jeho pohledu, a snažit se pochopit a porozumět tomu, co nám svým chováním a postojem chce říct. Mnohdy nahlas vyslovená slova nemusíme chápat správně, můžeme jim přikládat jiný význam, než byl úmysl toho, kdo je vyslovil. U zvířecích partnerů je třeba porozumět stylu komunikace, který je jim vlastní, ale i pracovat se svojí vlastní intuicí.  Aby však i druzí rozuměli nám, musíme být my sami pro ně čitelní a své postoje dávat najevo jednoznačně. Naše mysl, slovní projev i samotné činy, musí vypovídat naprosto shodně.

Funkční společenství na vrcholu svého rozkvětu je tvořeno různorodostí, obsažením všech možných variant. Skládá se z mnoha střípků různých tvarů, vlastností a funkcí, přesně však zapadajících do sebe. Každý má své místo, každý má svůj význam, každého je zapotřebí. Eliminace vzájemně doplňující se různorodosti vede k nestabilitě a úpadku. K dosažení bodu absolutního stavu dokonalosti, funkčnosti a stability, je třeba nalézt a navrátit všechny prvotní dílky v jejich jedinečnosti, pravé hodnotě, funkci a významu.

Původní jádro, funkce a význam obou z každého páru dvojplamenů je stejný, neboť se zrodili společně se stejnými vlohami a stejnou strukturou. Postupem času, ovlivněni odlišným prostředím při odděleném putování, měnili své zvyklosti, své původní postoje a vzorce chování. Prvotní podstata a autentičnost byly zastřeny nánosy odlišných prožitků, zkušeností, prožívání. Nyní jsou dvojplameny směrovány k návratu ke své původní ryzí čistotě tak, aby byly oba stejní, takoví, jako byly na počátku. Znovuobjevováním a přijímáním své autentičnosti, původního statusu, se navrací domů na místo svého zrodu, do fungujícího a vzkvétajícího celku, jehož jsou spolutvůrci.

Stejně tak, jako se každý dvojplamenný jedinec stává individualitou, je každý dvojplamenný pár jedinečný. Jedinečnost a individualita jsou projevem vnitřní svobody a autentičnosti. Poutají však pozornost, neboť představují vyčnívání z davu, vybočování ze starých, jednotných, řádem daných vzorců. Odchylující se jednotlivec, pár i skupina se mohou setkávat s nepřízní okolí, s nesouhlasem a nepochopením nesvobodných bytostí, uvězněných ve starých programech, jež jediné znají a považují správné. Avšak i tyto nesvobodné bytosti budou postupně pobízeny k tomu, aby samy hledaly nové cesty a nová sebevyjádření, neboť postupem času to budou právě ony, kdo budou vybočovat z různorodého spektra a nebudou zapadat do nově se tvořícího, celistvého a funkčního společenství.  Setrváváním ve starých programech nebudou nalézat své místo, své původní působiště, ve kterém se zrodily a ve kterém jsou opravdu doma.

Ivana „Geri“ Kutnarová

Zdroj: https://dvojplameny.wordpress.com