Tag Archive | prázdnota

SDĚLENÍ K ENERGIÍM – Transformace

“Hrajeme” podle vlastního scénáře,
který si neseme ve svém srdci.

Drazí, toto náročné období zvládneme, když se budeme řídit svým srdcem. Nacházejme se tedy ve svém středu, v úrovni srdce. Stůjme pevnýma nohama na zemi, pevně ukotveni do hmoty, ale přitom se také pevně držme, svého středobodu, svého duchovního srdce, abychom se neztratili ve hmotě. Energiemi nelítejme příliš nízko a ani příliš vysoko. Kde máme ubrat, uberme, kde máme přidat, přidejme, ať je to energeticky vyvážené.
Žijme tak, abychom neztráceli ze svých drahocenných energií, které potřebujeme k vzestupu. Jestli máme důvod k radosti, radujme se, smějme se, jako malé děti. Radost je vibrací Lásky, je to uzdravující energie. Pokud to je možné, obklopujme se pozitivními lidmi, posilujeme tím naše energie. Utvářejme si pocit naplnění, ne pocit prázdnoty, který nás pak unáší do světa iluzí. Není vždycky vše tak, jak se nám to jeví. Když budeme energiím více vnímaví, mnohého pochopíme…
——————
Nenechme se vtahovat do dějů (her) které nejsou naší součástí, ale součástí těch, kterých se to týká. My si prožíváme svůj osud, svůj děj, oni si zas prožívají ten svůj. Ke každému přijde, co přijít má, jako k jednotlivci, k národu, k celé společnosti.
Nenechme se vyprovokovat k reakcím, které vnášejí negativitu. My vnášíme pouze Lásku. Změňme jen to, na co energeticky dosáhneme, co není v naší moci, nechme být, jde mimo nás. Co jde “mimo nás” jen pozorujme. Vše co k nám přijde, přijímejme pozitivně, tím se ocitáme v pozitivním stavu energií. Negativní myšlenky tedy jen pozorujme, nejsou naší součástí, nepatří k naší přirozenosti. Naší přirozeností je pouze Láska, konání dobra. Ale aby to pro nás nebylo tak jednoduché, jen skrze bolest a utrpení poznáme Lásku, chápeme naši životní cestu a také i cestu druhých. Tato doba je hodně náročná, plná velkých změn a náhlých zvratů a my si na to hold budeme muset zvykat.
——————–
Můžeme se dostat do stavu, totální prázdnoty, kdy se cítíme, prázdní, vyčerpaní, unavení, smutní. Svět kolem nás, vnímáme jako jedno obrovské zklamání, kdy se nám jeví, nespravedlivý, krutý a bezcitný. Nezůstávejme v těchto iluzích, aby nás to energeticky neoslabovalo. Pokud ale cítíme, že to chce ven, nedržme to v sobě a nechme (zdravě) projevit své emoce. Jsme přeci jen v těle člověka, nejsme roboti. Vypustit občas ten ventil je potřebné, aby jsme uvolnili prostor novému. Také i matka Země vypouští své ventily, když jí lidé zaplavují silnou negativitou, projeví se to pak, v podobě vybuchujících sopek. Vše se děje tak, jaké to zrovna je.
——————
V duchovní rovině vznikají nová energetická spojení, spřízněných Duší. Ano, jsme teď takovými světelnými vlákny, které se spojují v jedno a utvářejí světelný řetězec okolo planety Země. Společnými silami, odhodlaně pracujeme na vzestupu. Chráníme si své Světlo. Jsou tady ale síly, které se pokouší ta naše “vlákna” přetrhat. Co je ale pevné a silné, se od sebe nedá jen tak oddělit. Věříme, že to zvládneme a světelné energie si udržíme. Vizualizujme si jak z našeho středu (duchovní srdce) tryská bílé, zářivé Světlo, kterým se obalíme a chráníme, před temnými energiemi. Vizualizujme si to tak pokaždé, když zachytíme negativní myšlenky ve své Mysli.

Obalte se svým zářivě bílým Světlem a pocítíte jak je tato vaše ochrana, před temnými energiemi účinná.
——————-
Pouze ve vibraci Lásky, se i přes rozdílné názory, dokážeme vzájemně chápat, diskutovat spolu, najít společnou řeč. Lásku k druhým nehlásáme, lásku k druhým vysíláme, aby byla pocítěna
a vstoupila do jejich srdce. To je Kristova energie.
Ve své přirozenosti, svém pravém Já, jsme všichni láskyplní, dobří, jen to v sebe samém najít. A když to láskyplné, dobré v sobě najdeme, ocitáme se v té nejkrásnější a nejsilnější energii jakou kdy můžeme pocítit. Bohužel, ne všichni jsou schopni tu božskou sílu v sobě nalézt, neb nevěří v její existenci. Bylo by opravdu úsměvné si “myslet”, že jsme vznikli, jen tak náhodou, nějakou evolucí. Nejen víra v Boha – Lásku, Dobro, ale také i víra v Sebe samých, v naše schopnosti, nám otevírá brány do vyšších dimenzí.
——————-
Jak už bylo sdělováno…
mnohého se bude kolem nás (a už se tak i děje) přírodního dít… čistit, měnit, přetvářet, vznikat, zanikat. Na tyto, pro mnohé “nezvyklé změny” si zvykejme, neb jsou součástí přirozeného procesu planety Země. Transformace probíhá v plném proudu, silných, “vesmírných energií” a bez planetárních (transmutačních) změn se to samozřejmě neobejde.
Že se nacházíme v tak obrovských změnách, si začíná uvědomovat čím dál více lidí, otevírají se všem těmto změnám, jsou vnímavější, střetávají se, se svým pravým Já, objevují své schopnosti, svůj jedinečný potenciál a mohli se tak plně projevit.
Ano, jen LÁSKA V SRDCI je našim hnacím motorem, to aby jsme překonali vše, co se kolem nás děje a bude dít. Věřme jen v to dobré, aby to dobré k nám mohlo vstoupit. A tak se i staň.

S láskou a přáním krásných tvořivých energií
PLEJA

Zdroj: Pleja Světlo Krystal

anjeli6

Cesta obdobím prázdna

Prázdnem budeme nazývat stav vědomí, do nějž můžete vstoupit a překročit své současné limity, opustit staré věci a posunout se na další stupeň růstu. V prázdnu za sebou zanecháváte známé struktury, zvyky, myšlenky, chování a názory, a jdete hluboko do sebe, abyste si vytvořili nové, které budou lépe odpovídat vašim vyšším vibracím. V tomto stavu můžete přijímat vhledy a udělat mnoho vnitřní práce. Prázdno může trvat minuty, hodiny, dny nebo dokonce měsíce.  Může vás potkávat na vaší duchovní cestě celkem často. Můžete je pociťovat na pozadí mysli i přes den, během jakékoliv činnosti, a rozhodnout se vstupovat do něj vědomě. Udělejte si z něj přítele, který vám pomůže růst ještě rychleji a s větší radostí.

Představte si ptáka, který – celý šťastný – letí do vzdušného víru. Podívá se vzhůru, uvidí tam vyšší proudění a chce se k němu připojit. Opustí tedy svou obvyklou cestu a vydá se vzhůru. Nicméně podmínky mezi těmito dvěma úrovněmi jsou nejisté. Možná narazí na turbulenci a nakrátko klesne o něco hloub, nebo přeletí výš a mine vybraný proud. V meziprostoru může být let také složitější, než je zvyklý. Pták se na cestě neznámem, když opustil svůj obvyklý proud, dozví velmi mnoho o sobě a o létání. Objevuje nové okolnosti, které mohou ovlivňovat jeho let. Nakonec najde hledanou rovnováhu a doletí do vyššího proudu. Jeho zkušenost se podobá té vaší, když procházíte stavem prázdna.

Prázdno nastupuje, když opustíte nějaký aspekt některého svého osobnostního já, který přestal odpovídat tomu, kým se stáváte. Vaše osobnost se zas o něco víc poddává vedení vašeho vyššího já. Je to zrození další části vašeho vyššího já do fyzické reality.

Prázdno je stav přerodu a změny.

Na své cestě růstu budete zažívat stavy prázdna opakovaně. Když se přihlásí, můžete mít dojem, že váš život se rychle mění, něco nového je nablízku nebo že se vaše základy rozpadly a nemáte nic, čeho byste se mohli “chytit”. Možná cítíte, že uvnitř se něco děje, ale ve svém životě zatím žádné změny nevidíte. Pro vaši osobnost to není příjemné rozpoložení, protože ta chce mít “své jisté”.

Do prázdna vstupujete například mezi dvěma projekty, nebo když vaše poslední dítě právě opustilo domov, odešli jste ze zaměstnání a nevíte, co dál, nebo vás opustil někdo z vašich blízkých přátel, musíte se přestěhovat a podobně. Někdy máte pocit, že vstupujete do nového světa, kde se hraje jiná hra a vy ještě neznáte její pravidla.

Každé prázdno otevírá otázky srdce. Najednou si uvědomíte, že si kladete hluboké otázky typu: “Jak bych mohl/a více milovat a přijmout sebe sama? Rozdávám lásku? Kdo jsem? Mohu mít, co chci? Co bych ve svém životě nejraději dělala?”

Možná zjistíte, že se v tomto období své nejistoty chováte k druhým lidem jemněji a cítíte k nim větší lásku. Zvyšujete své vibrace a dosahujete za hranice svých starých zvyků a vzorů.

Ve stavu prázdna možná nebudete tolik toužit po společnosti jako jindy. Pokud jste žili vždycky v nějakém vztahu, může se stát, že se najednou ocitnete sami, bez hlavního vztahu. Nebo budete mít pocit, že se vzdalujete od svého partnera, přestože váš soucit a láska k němu či k ní vzroste. Ve stavu prázdna může klesnout i váš zájem o fyzický kontakt, který propojuje vaši auru s aurou druhého člověka. V období prázdna očišťujete svou auru od energie druhých lidí, což je součástí procesu zvyšování vašich vibrací.

Můžete mít také vnitřní pocit prázdnoty či osamění, přestože jste obklopeni lidmi. Možná budete chtít trávit více času o samotě. Potřeba být sám, popřípadě pocity osamění odrážejí vaši silnější touhu spojit se s vašim vyšším já. V hloubce své moudrosti víte, že kontakt s jinými lidmi vám nemůže nahradit spojení s vaším vyšším já. Ve chvílích prožitých o samotě poznáte lépe sami sebe. Je to příhodná doba k poznávání svých pocitů a myšlenek, k přemýšlení o tom, co dál se svým životem. S rostoucím poznáním a spřátelením se se sebou vaše pocity osamělosti zeslábnou.

Můžete se cítit zcela různě i po fyzické stránce – plní energie, nebo naopak ospalejší než obvykle. Spánek je příležitostí k vnitřní práci a vy ho můžete potřebovat více, abyste mohli strávit všechny probíhající vnitřní změny. Někteří lidé si dělají starosti, protože mají méně energie než jindy, a nedovedou si vysvětlit proč. Pokud nebudete respektovat svou potřebu odpočinout si, mohou vás postihovat lehčí nemoci, které vás přimějí ke klidu. Někdo si vytvoří bolesti v zádech nebo jiná tělesná zranění, kvůli kterým nemůže tolik pracovat, a tak má příležitost více odpočívat a přemýšlet.

V procesu zvyšování vibrací někdy procházíte také obdobím nejasnosti a zmatení. Prázdno je stav, kdy se nové ještě “neusadilo” a to staré zatím zcela neodešlo; obojí existuje vedle sebe. To může vyvolat zmatek, dokud si vše postupně neujasníte a nesrovnáte.

beauty4v

 

Vaše nálady mohou být nestálé. Můžete si připadat emotivnější než jindy, nebo s vámi naopak jen máloco pohne. Jelikož vaše vnitřní práce nabývá na intenzitě, cítí se odlišně i vaše mysl. Prázdno je období, kdy se učíte myslet novým způsobem. Může se vám zdát složitější myslet postaru. Někdy budete mít možná potíže myslet jasně, nebo zapomenete věci, které jste ještě včera věděli.

Napadne vás, jestli náhodou neztrácíte paměť. Hůře se budete rozhodovat nebo si vybírat, co chcete. Přitom ale budete zažívat momenty čisté mysli, kdy vámi budou proudit nové vhledy a ideje. Někdy si dokonce vzpomenete na dávno zapomenuté události z vaší minulosti.

Ve stavu prázdna můžete mít také jiné myšlenky než obvykle, jako byste se na věci dívali z jiného úhlu, jako byste si na svůj život posvítili a najednou uviděli všechno jinak, nově. Možná, že vše ve svém životě prozkoumáte a rozhodnete se, co si ponechat a čeho se zbavit. Můžete mít dokonce pocit, že se vám vše rozpadá pod rukama, nebo že věci, které jste považovali za jisté, už nefungují tak jako dřív. Jsou chvíle, kdy se pro vizi toho, kam se chcete dostat, budete muset vzdát něčeho, co jste vytvořili v minulosti.

Prázdno vám dává lekce o připoutanosti. Je to doba na zkoumání svých vztahů, citů, názorů a hodnot, kdy nahrazujete to, co vám už k ničemu není, něčím novým, co vám bude sloužit.

“Nevím” může být bránou k pravému vědění.

Prázdno je dobou nevědění. Můžete mít pocit nicoty nebo dojem nicnedělání. S novým poznáním se můžete spojit, jen když přestanete myslet a vědět v tom smyslu, jak jste byli zvyklí, a zakusíte nevědění. Tento stav nicoty a nevědění je stavem spíše bytí než dělání, stavem klidu a ticha. Mnozí z vás se prázdna děsí, protože vám nedává žádné pevné základy, ani jasnou identitu. To, s čím jste se v minulosti identifikovali, se možná mění, aby vznikl prostor pro vaši bohatší identitu.
Každý den se nechte na pár minut unést do prázdna tak, že ztišíte svou mysl. Zkoumejte nicotu. Ticho je bránou k většímu poznání a vy zjistíte, že místo toho “nic” nacházíte bohatství energií, které se slovy nedá popsat. Pokaždé, když vstoupíte do stavu prázdna, vyjdete z něj o něco vědomější.

Prázdno vám skýtá pestrou volbu a nové možnosti.

Vaše spojení s vaším vyšším já poroste a vy si budete přitahovat mnoho nových příležitostí odpovídajících vašim vyšším vibracím. Každé rozhodnutí učiněné ve stavu prázdna bude mít hluboké následky, protože jste na křižovatce mnoha možných budoucností. Nechte odejít všechny své předešlé myšlenky a předsudky a objevujte širokou škálu svých nových možností volby.

Najděte si čas na fantazírování a denní snění. Možná si všimnete, že často myslíte na budoucnost nebo na to, jak změnit běh věcí. I když zatím nevidíte konkrétní cestu, jak si vytvořit život, který chcete, představujte si dál svůj ideální život. Vaše vize vytvářejí budoucnost a vy si k sobě přitáhnete okolnosti, které vám pomohou vaše vize vyplnit.

Se zvyšováním svých vibrací se budete ve stavu prázdna pravděpodobně ocitat stále častěji. Stavy prázdna můžete zažívat jen v jedné oblasti života, zatímco ostatním se vyhne. Například vaše zaměstnání může být celkem stabilní a jisté, zatímco nějaký váš vztah prochází převratnou změnou.

Procházíte-li stavem prázdna v jakékoliv oblasti svého života, nebuďte na sebe přísní a mějte se rádi. Nedělejte si starosti, i když se před vámi ještě neobjevil žádný směr, kterým byste se mohli vydat. Uvědomte si, že rychle zvyšujete své vibrace, děláte hodně vnitřní práce a otevíráte své srdce větší lásce k sobě samotným. Tak si budete postupně tvořit nové, lepší životní okolnosti a podmínky. Milujte a přijímejte však i svou současnou situaci, neboť milovat stav, kde jsem, znamená dosáhnout rychleji své nové vize.

Ve stavu prázdna dojde vždycky k bodu zvratu. Nadejde chvíle, kdy se rozezní hluboká vnitřní melodie. Je to melodie sounáležitosti, silnější vůle, melodie rozhodnutí, které vás povede novým směrem. Nastane chvíle, kdy dojde k přerodu, kdy si jasněji uvědomíte, co chcete. Vaše sebeláska se zvětší a vy budete uvnitř vědět, že jste připravení začít vytvářet to, čeho chcete dosáhnout.

Zpočátku si můžete být tohoto nového rozhodnutí vědomi jen mlhavě, stejně jako způsobu, jakým ho prosadit. Podnikněte první kroky, které se před vámi otevřou, a ty další se objeví. Tehdy opustíte prázdno – období vhledů a otevírání nových možností – a vstoupíte do stadia realizování těchto svých vhledů v praxi. Teď jste jako pták, který nalezl vyšší vzdušné proudění, letíte v něm a objevujete, kam vás zanese.

Jako muž, který se musel přestěhovat, protože dům, který si pronajímal, se měl prodávat. Nic takového neplánoval, a tak byl z toho rozčarován. K tomu si ještě jeho nejlepší přítel našel práci v jiném státě a odstěhoval se. Muž měl pocit, že se mu vše rozpadá pod rukama. Nevěděl, co dál, protože dopsal svou knihu, na které nějaký čas pracoval, a neviděl před sebou žádný další krok.

Rozhodl se nesoustředit se na nepříjemné pocity, které měl, a raději se zabýval vzniklou příležitostí vytvořit si něco lepšího. Začal se vzrušeně dívat na nejistotu jako na výzvu a využil toto období k tomu, aby si udělal jasno, co vlastně chce. Představoval si, že má ještě krásnější domov než dřív, a brzy opravdu objevil báječné bydlení. Začal potkávat nové lidi a navázal nových přátelství, která ho podporovala a stimulovala. Přestal se také trápit tím, jakou další knihu bude psát, až jednoho dne, když odpočíval, dostal náhlý nápad, o čem by teď mohl psát. Když opustil prázdno a ocitl se ve větší jistotě, začal žít životem, který byl na daleko vyšší úrovni a daleko více jej naplňoval než ten, kterým žil dříve.

K tomu, abyste mohli využívat příležitosti, které nabízí stav prázdna, nemusíte čekat, až bude něco z vašeho života odcházet. Kdykoliv máte vnitřní pocit, že věci kolem vás už neodpovídají tomu, kdo jste, kdykoliv chcete nastoupit nový směr, jednoduše se ztište a vstupte do světa pravděpodobných budoucností. Představujte si, jak žijete jinou možnou budoucnost. Snažte se myslet pozitivně a expanzivně. Naučte se milovat nejistotu a objímat nové.

Život v prázdnu může být stimulující výzvou a otevírat nové prostory.

Nespěchejte s rozhodnutím jen proto, abyste měli vše opět pevně definované a jisté. Vesmír pracuje dokonalým způsobem a pokud se něco mění, jsou k tomu dobré důvody. Prázdno můžete opustit, až se rozhodnete, že jste připravení a že jste udělali všechny důležité vnitřní volby. Prázdno vám díky nedostatku strukturovanosti, menší jistotě a neznalosti konkrétních směrů pomáhá značně pokročit dopředu.
Až vyjdete z prázdna, budete mít chuť znovu se spojit s lidmi, možná v nové, prostornější rovině. Budete si jistější v tom, co chcete, a budete mít jasnější povědomí o smyslu svého života. Až opustíte prázdno a začnete uplatňovat své vhledy, uvidíte, jak se začínají projevovat pozitivní výsledky vaší vnitřní práce.

Milujte prázdno, protože ač se vám zdá, že se nic neděje, je to období zesílené vnitřní práce. V prázdnu máte příležitost vytvořit si novou, vyšší budoucnost.Doba nejistoty je také dobou nových možností. Využijte jich – jděte ke hvězdám!Představujte si, jak máte vše, po čem toužíte. Možná zjistíte, že se učíte stav prázdna dokonce milovat, protože vám dává příležitost k velkému skoku a k urychlení vašeho růstu.

* * *

– z knihy Duchovní růst, Sanaya Roman

Zdroj: andelskydenik.blogspot.cz

Samota a její tajemství

Bez samoty by se u tebe Láska dlouho nezdržela. Protože i Láska potřebuje odpočinek, aby mohla putovat nebesy a projevovat se v jiných podobách.

Bez osamocení nepřežije žádná rostlina ani živočich, žádná půda dlouho nerodí, žádné dítě se nemůže učit znát život, žádný umělec nedokáže tvořit, žádná práce se nemůže vyvíjet a proměňovat se. Osamění neznamená, že nám chybí Láska, osamění ji jen doplňuje.

Samota neznamená, že nám chybí společnost, osamění je chvílí, kdy naše duše s námi může volně rozmlouvat a pomáhat nám rozhodovat o našich životech. Proto nechť jsou požehnání ti, kdo se nebojí osamění. Komu nenahání strach společnost jich samých, kdo nehledají zoufale něco, čím by se zaměstnali, s čím by se bavili či co by soudili.

Kdo totiž není nikdy sám, nepozná sám sebe.
A kdo nezná sám sebe, začne se obávat prázdnoty.

Avšak prázdnota neexistuje. V naší duši se skrývá obrovský svět a čeká, až ho objevíme. Je tam i se svou neztenčenou silou, ale je tak nový a mocný, že se jeho existenci bojíme uznat.

alone-venus-pluto

Když totiž zjistíme, kdo vlastně jsme, musíme uznat, že můžeme dojít mnohem dál, než kam až jsme zvyklí chodit. A to nám nahání strach. Raději se takovému nebezpečí nevystavujeme, vždy přece můžeme říci: ,,Neudělal jsem, co jsem měl, protože mi to nedovolili.”
Je to pohodlnější. A jistější. A zároveň to znamená, že se vzdáváme vlastního života.

Běda těm, kdo žijí svůj život a říkají: ,,Neměl jsem příležitost.” Poněvadž každým dnem se noří stále víc do hlubin svých vlastních omezení a přijde chvíle, kdy se jim už nebude dostávat sil, aby odtamtud unikli a znovu našli světlo zářící otvorem nad jejich hlavami.

A požehnáni ti, kdo říkají: ,,Nemám odvahu.”
Ti totiž chápou, že vina není na straně druhých.
A dříve či později najdou víru potřebnou k tomu, aby čelili samotě a jejím tajemstvím.

Paulo Coelho

Reč symbolov – Kruh

Kruh patrí k najzákladnejším symbolom, ktorý v ľudskej mysli existuje.

Predstavte si bod, ktorý je podľa matematikov tak malý, že v celom vesmíre nenájdete nič menšieho – aký tvar vo vašej mysli ten bod má? Je to mrňavý štvorček, trojuholník alebo koliesko? Tvar bodu nie je v matematike definovaný, ale väčšina ľudí si ho automaticky predstaví ako malé koliesko. Inými slovami, ak sa nejaký tvar pri vyslovení slova “bod” priamo ponúka, je to práve kruh. Kruh má tú vlastnosť, že jeho pomer obvodu ku ploche je z geometrických tvarov najnižšie, preto sa tiež často používa aj tlačiarenské technike ako základný “bod”.

Všetko, čo je maličké, sa v ľudskej mysli zaobľuje – väčšina príslušníkov našej “atómovej” kultúry si predstavuje atómy ako malé guličky, málokto si ich predstavuje ako beztvaré zhluky čohosi neuchopiteľného, balancujíceho medzi hmotou a energiou.

Ak by sme chceli nájsť niečo symbolicky úplne najjednoduchšieho, potom je to NIČ, nula, úplne prázdna množina. A prapôvodné znamenie prázdnoty je opäť kruh, do ktorého je prázdnota uzavretá, čiže nula. Nula ako matematická celebrita pricestovala do Európy v stredoveku. Je zaujímavé, že od tej doby sa nuly ľahko stávajú celebritami …

Kruh s bodkou uprostred sa stal astrologickým symbolom Slnka a kruh, rozdelený na štvrtiny a osminy sa stal znakom času, náhody a Šťasteny, teda znamením osudu (čo tiež súviselo s obrazom loukoťového kola u cigánskeho vozidla) a kruh, rozdelený na dvanásť častí sa stal základom zverokruhu. Astrologické symboly Venuše, Marsu a Merkúra tiež obsahujú kruh.

cropcircleouroboroshillbarn2001a

Kruh nemá začiatok ani koniec. Had, ktorý je stočený do kruhu a zakusuje sa do svojho chvosta sa nazýva Uroboros a je znamením večnosti alebo večného kolobehu. Akonáhle si ľudia všimli, že sa v cykle 365 dní periodicky opakujú ročné obdobia, začali kruh deliť na 360 častí, stupňov. Rok mal 360 dní a s tými piatimi alebo šiestimi dňami navyše si nikto nerobil starosti, tie sa jednoducho preslávili … Je to jedna z osobitných náhod, ktorá sa zapísala do matematiky, číslo 360 je deliteľné dvomi, tromi, štyrmi, piatimi, šiestimi, ôsmimi, deviatimi, desiatimich, je to takmer ideálne pre delenie času a plánovanie budúcnosti.

O niektorých národoch sa hovorí, že nepoznali koleso, teda ani kruh. Bolo by ale dosť podivné, ak by celý národ nebol prudko dementný, keby si nevšimli tvare slnka alebo mesiaca v splne alebo keby nikdy nepozorovali kolesá na vode.

Kruh často znamenal Slnko, Boha a tiež srdce. V prastarej mexickej kultúre bolo slnko celkom správne považované za zdroj všetkej životnej sily na zemi. Domnievali sa ale, že slnko tiež potrebuje neustále dodávať energiu a pretože za najdôležitejší energetický orgán považovali u živočíchov srdca, boli zvieracie i ľudské srdcia prinášanie slnku ako obeť. Vojny, ktoré Mexičania stále dokola viedli so susednými kmeňmi, slúžili k neustálemu prísunu ľudských obetí. Je to jeden z drastických príkladov toho, ako nedokonalé pochopenie základnej archetypálny symboliky môže viesť k nedozerným stratám na ľudských životoch.

S nástupom poľnohospodárstva začali ľudia uctievať slnečných bohov. Je celkom jedno, či to bol Amon-Re, egyptský boh tvorivé sily a plodnosti, Hór, symbol dokonalého spojenia mužskej a ženskej sily alebo grécky boh krásy, umenia a svetla, Apolón, či kresťanský Ježiš Kristus. Všetko sú to slneční bohovia a ich prapôvodným symbolom bol kruh.

Pri magických rituáloch plní kruh dôležitú funkciu pri ochrane kúzelníka. Kruh sa dá nakresliť prstom do piesku, svätenou kriedou na zem alebo sa dá vysypať pomocou magických usušených bylín. Tiež ho stačí pomocou rituálne dýky athamé vykroužit do vzduchu nad hlavou. Od tej chvíle je mág, či kúzelník chránený pred negatívnymi silami po celú dobu svojho čarovanie alebo rituálu.

Kruh, podobne ako guľa je symbolom vesmíru a človek sediaci v kruhu zobrazuje mikrokozmos v makrokozmu. Preto je vhodné v kruhu meditovať. Pre meditáciu môžeme kruh vytvoriť pomocou vonného oleja.

Ležatá osmička má podobný význam ako kruh. Symbolizuje večnosť, nekonečno a večné obnovovanie prírody a života. Súvisí s haďou alebo tiež dračou silou, Kundalini, ktorá je súčasne silou sexuálnou, aj životnou. Prebúdzaním svojej životnej alebo sexuálnej sily, je celkom jedno, ako ju nazveme, môžeme rozvíjať svoje duševné a magické schopnosti.

Zdroj: http://sk.ezo.tv/

Brána

 

Marie Magdaléna prostřednictvím Pamely
Překlad do angličtiny Maria Baes a Frank Tehan

Drazí přátelé, jsem Marie Magdaléna. Znáte mě, má osoba a tvář se stala součástí vaší historie a tak došlo k jejímu zkreslení a zkažení. Vy však můj původ znáte, protože žijeme ze stejného zdroje – onoho prostoru v srdci, Domova duše. Byli jste poháněni stejnou touhou, která mě ovládala během mého života na Zemi. Touha, dychtění po pravdě, po tom, co je skutečné, po podstatě. Touha žít z vaší duše, z inspirace, z jádra – to je to, na čem vám záleží.Žít tímto způsobem může způsobovat bolest. Přivádí vás to k vašim nejtemnějším částem, protože žít z vnitřního jádra znamená, že musí být vše spatřeno. Světlo musí svítit na vše, tudíž se můžete stát jedním a úplným. Mnoho lidí se věnuje boji se sebou a vidět to je bolestivé. Lidé často žijí představami, obrazy a zidealizovanými soubory pravidel, jak být úspěšnou lidskou bytostí, která je ve světě uznávána a respektována. Pak než se nadějete, jste unášeni názory a požadavky hlavního proudu společnosti. Cítíte, že se musíte přizpůsobit jejímu způsobu myšlení, abyste byli atraktivní a dobří v očích světa. To vás odvádí od vašeho vnitřního jádra a tímto způsobem se sebou ztrácíte spojení. Stále je tu však hlas, který říká: „Běž dovnitř, objev, kdo jsi.“ V takto otevřeném prostoru bez jakýchkoli hodnocení můžete objevit, kdo jste: světlé i temné stránky a vše, čím jste prošli: své pocity, emoce a reakce.

Milovat sám sebe znamená otevřít se tomuto prostoru uvnitř, být sám se sebou a pozorovat, co tam je. Přesto přichází onen hlas z vnějšku, až příliš často hlas strachu, který říká: „Buď dobrý, buď poslušný a přizpůsob se normám. Neprojevuj se v očích druhých lidí odlišně nebo divně.“ Vy tak znovu ztrácíte otevřený prostor a vnitřní dialog se sebou samými. Nutíte se do okovů, soudíte podle standardů vnějšího světa, společnosti, a když tak činíte, ubližujete sami sobě. Tak jste často zmítání mezi žádostmi světa, jež jsou často hlasem strachu, a pláčem duše, který by vás vedl dovnitř, do jádra toho, kým jste. Jak se můžete vypořádat s tímto bojem, s tímto přetahováním mezi vnitřním a vnějším, mezi jádrem a vnějškem?

Naslouchejte hlasu svého srdce. Vyberte si. Vyberete si cestu, po jaké chcete v tomto životě jít. Rozhodněte se pro ni celou svou intenzitou, bezpodmínečně! Ponořte se do hlubin, kde vítězí skutečná láska. Vězte však, že v tomto hlubokém prostoru neexistuje žádné dno a můžete to pociťovat jako skok do propasti, do prázdnoty. Nebudete již více podporováni souhlasem, pochvalou a uznáním druhých, budete stát samostatně.

Pociťte na chvíli tento ohromný prostor ve středu svého srdce, kde neexistuje žádné hodnocení a zidealizované obrazy toho, kam byste měli jít. Přítomno je pouhé Bytí, čisté Bytí. Dokážete ustát tolik svobody nebo byste raději zůstali na vodítku norem a hodnot, které stanovují druzí? Dokážete se potopit do hlubin? Umíte skutečně žít?

Život vás vyzývá, abyste skočili do neznáma, a to je děsivé. Avšak omezit se na úzkou cestu toho známého a nežít život naplno, je horší. Tak se pak stáváte otroky vnějších podnětů, ztrácíte „sebe“ a nejste již šťastní. Nalezení skutečného uspokojení v životě může přijít pouze s tím, když následujete proud svého srdce. Váš tlukot srdce, který je ve vesmíru jedinečný, zná cestu sám. A někdy, když se ztratíte, je třeba projít temným obdobím, aby vás vrátilo zase zpět k sobě a pomohlo vám vzpomenout si, kým v nejhlubším jádru jste. Všechny vnější jistoty odpadnou a jelikož jste žili podle vnějších norem a ideálů, máte pocit, že je vše ztraceno, že jste se propadli do hluboké, černé díry – a to se zdá hrozivé! Nazývá se to „Temná Noc Duše“, přesto je jen průchodem. Dovádí vás to k Bráně, k té, která otevírá onen svět. Která otevírá něco většího, výhled, který si vaše obvyklé vidění, podmíněné strachem a starými myšlenkami, nemůže představit.

Představte si, že jste v temném tunelu. Nevidíte dokonce ani stěny tunelu a cítíte se obklopeni prázdnotou. Na prázdnotě není nic špatného. Prázdnota ve své podstatě není ani zlá ani špatná, je to absolutní otevřenost bez jakýchkoli předsudků či očekávání, na které by byla odkázána. Přesto ve vás prázdnota vyvolává strach, jako by vás ničila. To, co prázdnota skutečně ničí, jsou staré identity, které jste pokládaly za svou součást. Vězte však, že to, kým skutečně jste, nemůže být zničeno, to nemůže zmizet. To je věčné a neomezené právě tak jako prostor ve vašem srdci, o kterém jsem hovořila předtím. Onen prostor je tam – pořád. Představte si, že přijímáte prázdnotu a nedostatek jistot a zároveň cítíte svou sílu a nezávislost. Pak už nejste připoutáni k tomuto světu, jste svobodní do hloubi svého bytí!

1703

Nadále si představujte, jak procházíte temným tunelem a náhle se před vámi zjeví Brána. Pozorujte, co s vámi tento obraz udělá: bojíte se Brány nebo jí chcete projít? Jsou dveře těžké a zavřené nebo jsou pootevřené a prosvítá jimi Světlo z druhé strany? Jen ho přijměte, nemusíte dělat vůbec nic. Představte si nyní, jak stojíte před touto Branou a dáváte ruku proti ní. Dovolte energii Brány, aby vámi proudila. Brána je hranicí, za kterou leží nové, to, co vám chce vaše duše ukázat, jakmile budete připraveni. Tím, že umístíte svou ruku na Bránu se seznamujete s novým a s tím, co chce proudit do vašeho života – v rytmu, který vám vyhovuje. Vnímejte, jestli to můžete přijmout. Jestli můžete přijmout energii nového, energii Domova a své duše. Nechte ji proudit vaší dlaní a celým svým tělem tak, jak je vám příjemné – ne příliš málo a ne příliš moc. Energie proudí kolem a skrze vaší hlavu, ramena a srdce, a jde dokonce hlouběji: do vašeho břicha, do pánve, kostrče a přes vaše nohy do chodidel. Buďte si vědomi toho, že pokud jste v Temné Noci Duše, něco nové vás za touto Bránou čeká, ačkoli to stále nedokážete vidět nynějšíma očima. S novýma očima uvidíte onu realitu na druhé straně Brány a vyvinete tyto nové oči tím, že necháte odejít starý způsob života. Když se již nebudete pevně držet jistot a přetrvávajících vzorců, na kterých jste předtím lpěli.

Jak poznáte, že jste připraveni propustit staré? Často je to prostřednictvím pocitů rozladěnosti, hněvu, nespokojenosti nebo zoufalství a beznaděje, které naznačují, že již nechcete věci tak, jak jsou. Můžete pak uvažovat: „Už tu nechci být. Nechci žít na Zemi“, ale to, co ve skutečnosti říkáte je: „Nechci už starý způsob. Nechci věci tak, jak jsou.“ Nicméně vaše mysl, formována tak, jako v minulosti, si nemusí ještě představit, že existují jiné cesty, a proto se Temná Noc Duše stává zoufalou a intenzivní. Jak odpadává staré a nové ještě nepřichází, jste na hranici a tento temný tunel vás nutí si vybrat. Buď pokračujete v následování hlasu svého srdce a zůstáváte sami sobě věrní nebo ustoupíte zpět k hlasům z vnějšku: hlasům strachu, známého a minulého. Snažně vás prosím: pokud nyní ve svém životě prožíváte Temnou Noc Duše, zůstaňte s ní, pokračujte dovnitř a pociťte, co tam je. Pokud je tam strach, nejistota, smutek nebo zoufalství, nesuďte je, zůstaňte s nimi a neodcházejte od nich.

Vaše Světlo je silnější než všechny tyto emoce, které nejsou koncovým bodem, nýbrž zastávkou na cestě. Vnímejte v dálce Bránu, která tam již je! Spojte se s energií nového za pomocí této Brány. Jednoho dne se dveře Brány široce otevřou a uvidíte je před sebou. Možná je to příliš, cítit to vše teď. Pozorujte to však na chvíli z dálky. Jaké to bude, až se Brána široce otevře a vy jí projdete? Co vás tam čeká? Jaké pocity to ve vás vyvolává? Nemusíte ještě jít za tuto Bránu, vše přijde ve správný čas. Pociťte však její příslib: krásu Světla, požitek, radost a úlevu toho, že tam jste. Pociťte klid zdejšího života a radujte se, neboť tato cesta, po které nyní putujete – ta, která je jako temná noc, jež oživuje váš strach, tam vede!

Udržujte tento pohled před svýma očima a vaše cesta bude jednodušší. Držím vás za ruku, pociťte mou přítomnost. Pokaždé, když se Brána otevírá, činí nás to šťastnými a cítíme se s vámi všemi hluboce spojeni. My všichni jsme navzájem propojeni a každý jeden krok, který jednotlivec vykoná, v sobě přináší něco z nás všech vůči Celku.

Marie Magdaléna

© Pamela Kribbe 2012
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Posvätný priestor v srdci

V našem Srdci je prostor. Nejedná se o fyzický prostor, ale o prostor samotného vědomí, přímou přítomnost Božství. V tomto vnitřním prostoru zřídka přebýváme. Stává se tak jedině v hlubokém spánku, kdy se do něho nevědomky vracíme, abychom si odpočinuli a osvěžili síly.
Když se díváme do naší mysli, vidíme uvnitř prázdnotu. Nejsme rádi sami, zvláště když se máme vypořádat s vnitřní prázdnotou, která zpochybňuje naší existenci. Jsme zvyklí se dívat ven a uvádět se ve vztah. Máme za to, že když jsme sami, nejsme nikým, nejsme s ničím ve vztahu a nemáme žádnou stimulaci a důležitost. Prcháme před vnitřním prostorem a utíkáme se k vnějším pocitům a zapojení. Naplňujeme se věcmi světa a zaměstnáváme se věcmi mysli. To způsobuje, že náš vnitřní prostor nám připadá hrozný. Lekáme se ho, jakoby představoval velké utrpení a temnotu.

Ale prostor v Srdci je nejúžasnější ze všech záležitostí. Prostor v Srdci obsahuje všechno. Je v něm celý vesmír, všechen čas, prostor i stvoření. Je tam minulost, přítomnost i budoucnost. Všechny naše vzpomínky, vzpomínky na všechny věci a vše, čím se můžeme stát, to vše je tam uloženo v dokonalé harmonii. Všechny světy a všechny bytosti přebývají v tomto vnitřním prostoru a od nejmenšího k neomezenému jsou utkány do tvaru lotosu. Klíč ke splnění všech přání nespočívá ve vnějším usilování, ale ve sledování jejich esence ve vnitřním prostoru.
Náš vnitřní prostor je naplněný světlem, jaké vydává snad tisíc sluncí. Obsahuje vnitřní slunce čirého vědomí, jehož je vnější slunce pouhým odrazem. Drží neuhasitelný plamen naší vlastní bytosti, uvědomování duše, která přetrvává po všechna naše vtělení. V našich duších přebýváme všichni okolo našeho vnitřního ohně, podobni dětem shromážděným kolem matky, kolem plamene, který vše vyživuje. Tam prodlévá původní životní síla, která poskytuje vitalitu a naději všem bytostem.

Život dlí v prostoru našeho Srdce. Nejen náš osobní život, ale všechen tep a vibrace vůbec. Naše pravé Já přebývá v prostoru uvnitř Srdce, vždy plné míru, vzdálené od veškerého trápení mysli a sporů ega. Prostor uvnitř našeho Srdce je naším pravým domovem, ve kterém můžeme nechat všechno volně běžet, včetně našeho těla a naší totožnosti, a stát se úplně volným.
Prostor v Srdci se podobá rozlehlému oceánu a všechny vesmíry jsou na tomto oceánu pouhými vlnami. Z prostoru vychází zvláštní melodie, prvotní zvuk, který stvořuje světy. Obsahuje nejvyšší stav vyjádření, projevu. Obsahuje svrchované ticho, které je odhalením „Jsem, který Jsem“. Je počátkem i podporou všech manter, zde se všechny mantry stanou jedinou a univerzální. Přicházíme zde do styku s hlasem prvotního učitele či gurua, který je zdrojem veškerého pravého vedení a všech pravých Písem, se slovem Božím. Zde objevujeme své pravé předky a náš rodokmen, mudrce, kteří pomáhali lidstvu od nepaměti. Zde vstupujeme ve styk s nejvýše Milovaným, s Božským Otcem a Božskou Matkou, které z důvodů jejich milosti hledáme. Prostor Srdce je nebe pravé oddanosti, je nad všemi tvary, je nad veškerým rozdělením a omezením, kde všichni bohové a bohyně se stávají jedno Jediné.

Ti, kdo neznají prostor Srdce, těm se nepodařilo najít nejdůležitější věc v životě. Odsoudili se, že budou stále hledat a usilovat a nikdy nedojdou klidu. My se totiž bojíme být ničím a stále se nutíme být něčím. Opouštíme Ducha, který je nehmotný, a padáme do hmoty, která tím, že je formovaná, je smrtelná, omezená a nejistá. Ztrácíme svůj vnitřní prostor a stáváme se vnější věcí, pouhým tělem, osobou upoutanou několika kilogramy masa. Vzdáváme se našeho světla a stáváme se stínem, tím, co si o nás jiní lidé myslí.

Pravá meditace představuje návrat k prostoru Srdce. Spočívá v odtažení a ponoření mysli do prostoru Srdce, ve kterém se mysl ztrácí a rozpouští jako kapka v moři. To však vyžaduje, abychom se ponořili hluboko do sebe a vše vnořili do jádra bytosti.
Ačkoli je toto snadné pojmově chápat a není nesnadné to emociálně pociťovat, přece není kompletní ponoření do prostoru nitra snadné. Tím, že je to nejpřímější, je to také nejobtížnější ze všech praxí, protože představuje ovoce všeho. Několik málo pokročilých jogínů je schopno toto po letech praxe završit. Abychom se pohnuli směrem k duchovnímu Srdci, to vyžaduje, abychom svou pozornost zcela odtáhli od pole, kde vládnou smysly, a nasměrovali veškerou energii dovnitř. K docílení toho je třeba nesmírného ohně praxe. Vyžaduje to vnitřní smrt a přeměnu, zatímco tělo je naživu. Abychom se opravdu vrátili do našeho duchovního Srdce, vyžaduje to naprostou energizaci celého našeho života a vědomí. Nicméně každý kontakt s duchovním Srdcem, ať je sebenepatrný, zasévá semeno konečné realizace.

Abychom otevřeli prostor uvnitř nás, musíme uvolnit uzly strachu a tužeb, které nás vážou k vnějšímu světu. Musíme rozpustit veškerý stres a napětí, které kolem sebe tvoříme tím, že usilujeme o udržení osobního života a podporu své totožnosti. Prostor je naší pravou přirozeností. Své Srdce musíme otevřít vnitřnímu prostoru čirého uvědomování. To je nejvyšším cílem všeho života, začátek a konec všeho, z čehož my však známe pouhý stín.

Autor Dr. David Frawley (USA) je ředitelem Amerického institutu pro studium véd a Americké rady védické astrologie. Je autorem více než 20 knih věnovaných józe, ajurvédě a védické astrologii.
Tento text je kapitolou jedné z jeho knih.