Tag Archive | názory

Jaroslav Dušek: Vaše domy jsou výrazem vašeho strachu

Martina: Jaroslave, hledal jsi filosofii a svůj vztah k životu, jak ho představuje toltécká moudrost, nebo si filosofie našla tebe? 

Já myslím, že nehledal, mně to prostě bylo blízké. Když jsem se s tím potkal, tak jsem zjistil, že věci, ke kterým jsem došel, jsou potvrzeny i některými prastarými národy. Mě to překvapilo a potěšilo, protože se mi stávalo, že jsem se v mnoha debatách dostával do sporu, protože můj názor, ke kterému jsem došel, mnoho lidí nesdílelo.

Takže když jsem objevil to toltécké učení, tak se mi to zalíbilo, protože tam bylo souznění s tím mým pohledem na život. Byly tam samozřejmě věci, které jsem neznal, novinky, se kterými jsem se musel vypořádat. Protože pojetí toltécké lásky bylo pro mě naprosto nezvyklé.

Oni nevidí lásku tak jako my, nevidí vztah jako závislost, nevidí vztah jako drama, jako sebevlastnění. Ty jsi moje žena, můj muž, moje děti. Oni to vnímají tak, že se potkají dvě bytosti, které se navzájem podporují. A podporují se navzájem tak, že každá z těch bytostí rozvíjí svůj dar, skryté vnitřní dřímající tiché vědění. Láska je podle toltéků prostor, který umožní rozvinout naši unikátnost.

Naše pojetí je, že se musí lidé přizpůsobit, je potřeba, aby každý hezky ustoupil, aby vytvořili nějaký kompromis. A pro ty toltéky je to úplně obráceně, každý rozvíjí ten dar a vzájemně ho umocňují.

Toltécká láska není žárlivá. Tam, kde je žárlivost, chybí láska; žárlivost je výrazem touhy ovládat, vlastnit a je také výrazem strachu z toho, co by se stalo, kdybych byl sám. Vlastně ten toltécký klíč je přijmout sebe sama.  

Dokud člověk nemiluje sebe sama, tak hledá někoho, kdo mu tu lásku poskytne. Podívejte se na naše filmy. Řešíme vztah jako drama. Láska je nám ukazována jako něco nesnadného, komplikovaného, těžkého.

To mi chvilku trvalo. Toltéci mají takový postulát: Máme právo milovat, ale nemáme právo to vyžadovat od miláčka nazpátek. Evropskou mysl napadne, tak počkej já budu někoho milovat a on se na mě vykašle?

Martina: Kdy jsi vzal toto učení za své? 

Od 14 let jsem hrál divadlo. Když děláš improvizaci, musíš se nechat vést. Improvizace mě naučila, že není potřeba znát dopředu nějakou cestu.

Mánie intelektu zavedla civilizaci tam, kde je. Znamená to nedůvěru v přítomnost, nedůvěru v to vyladění a znamená to strach. Strachem řízená lidská mysl potřebuje plánovat, touží se pojistit, touží vytvořit jistotou do budoucna, že se něco povede.

Tento strach vytvořil tu strnulost, která nás ovládá. Jak říká filosof Bělehradský. Období páry střídá období ledu. Pára poháněla auta, pomáhala nám, jenže teď je všude tolik aut, jsou zácpy, že přišlo období ledu, ztuhlosti. Automobilismus nás ovládá. To, co mělo pomáhat, nás teď najednou brzdí, zatíží.

Mayové si uvědomili, že kvůli kolu budou muset uhladit a vyrovnat cesty. Viděli dopředu, jak přizpůsobíme kolu kompletně prostor. Musíme asfaltovat, dělat rovinky, vše se musí přizpůsobit autu. Vidíš zbožštění toho auta. Podzemní garáže, autošampon, autokosmetika, řidičské oprávnění. A tohle ti Mayové viděli.

Příčina toho, kam došla naše civilizace, je pohodlnost. Postupně přivedla člověka ke všem těm strojů, šlehačům, kvrdlačům.

dusek9

Martina: Čím to, že Mayové udrželi pocit bdělosti? 

Přestaneš být bdělý, když se tě zmocní strach. 

Strach se zmocní, když začneš rozvíjet myšlení. Já když jsem přemýšlel o tom, co je na lidské bytosti nejstrnulejší, tak mně přišlo, že myšlení. To je nejvíc tvrdé. Názorový systém, náboženský systém. To jsou strnulé a tvrdé důvody. Lidé se kvůli náboženství hádají, zabíjí, nemluví spolu. Nedokážou odhodit spor, natolik je pohltí to tvrdé myšlení.

V momentě, kdy nemáme jedno oko otevřené dovnitř, a obě napřeme ven, do tzv. vnější reality, tak cokoli my v tom vnějším okolí začneme organizovat a zapomeneme přetvářet sebe, tak se nám stane, že začneme vytvářet něco, co je vlastně materializací těch našich strachů.

Začneme se opevňovat, stavíme hradby, stěny domy, musíme domy zamykat. Bytost ovládla jakási entita, kterému se říká ego, které odděluje lidi od sebe. Člověk vidí sebe sama jako něco jiného než to okolí.

Mayové a Toltéci věděli, že ostatní jsme my taky, protože bychom jinak nebyli živí. Věděli, že když přestaví venku, musí přetvářet i vevnitř.

Tolték nepostaví jadernou elektrárnu, protože neví, co s tím dál. My jsme běloši posedlí ohněm, skočíme do reality a věříme, že to nějak dopadne. Sledujeme krátkodobou výhodu.

Toltécké učení je manuál k tomu, jak komunikuješ s tím celkem a bez zprostředkovatele. Nepotřebuješ tam kněze nebo někoho, kdo ti to zprostředkuje tzv. líp.

Když pochopíš, že když sama sebe nenaladíš, budeš hrát neladně. 

Lidská svéhlavost si myslí, že jsme nejmoudřejší tady na planetě. O to opíráme naše ekonomické právo. Klidně jsme si rozparcelovali planetu a nezeptali se těch, kteří na tom území bydlí. Těch zvířat. Když si oplotíme pozemek a vytlačíme tvory, které tady žili, vytváříme protitlak, kdy se ti vytlačení budou cpát zpátky.

Když si ego chce vytvořit prostor pro sebe sama, tvoří ho tak, že vytlačuje z něho ostatní.

Dnešní erbovní slovo je boj. Bojuje se s přírodou, za práva zvířat, za práva dětí, za práva žen, bojuje se proti rakovině, proti korupci, volební boj probíhá, dneska je boj na všech frontách. A ta mysl je zaplavená slovem boj, kterou zesílil Charles Darwin tím přirozeným bojem druhů.

Martina: Světová zdravotnická organizace zkonstatovala, že největším nebezpečím tohoto století a nejpozději do roku 2030 by se deprese měla stát nejrozšířenější nemocí. Co si o tom myslíš?

Že to je magie. Kdyby světová zdravotnická organizace chtěla opravdu lidi vyvést z deprese, tak by zakázala léky. Tak by zakázala farmaceutickým firmám vyrábět to, co vyrábějí.

Je to typická hypnóza a magie. Veškeré prostředky, které potřebujeme k našemu léčení, ty tady jsou.  

Celý koloběh deprese je založen na tom, že odevzdáš svoji moc do rukou někoho jiného.

„Jeden ze základních toltéckých postulátů je, že neodevzdáš svoji moc do rukou někoho jiného. Když odevzdáš svou moc, vznikne ti nemoc. “

Pokud odevzdáš svou moc do rukou někoho mocnějšího, aby on to vyřešil, dostáváš se do vleku lidí, někdo bude moudřejší, někdo bude hledat prospěch, někdo se bude snažit, ale vždycky to bude vně tvého vlivu, protože ty jsi odevzdala tu moc.

Když odevzdáme své zdraví do rukou svého lékaře, čeká nás deprese. Neboť se jednoho dne dozvíme, že náš lékař není schopen naše zdraví vyléčit.

Je zajímavé, že všechny léky mají vedlejší účinky. Ty léky jsou vyvíjené a testované po mnoho let. A přesto se nepodaří vynalézt lék, který nemá vedlejší účinky. Možná to opravdu nejde, a pak se musíme vrátit k přírodním látkám. Příroda je tvořena mnohem kompaktněji a lépe, ale naše pýcha nedovoluje si to přiznat.

Ve staré Číně jsi platila lékaře jen, pokud jsi byla zdravá. Pokud jsi onemocněla, musel tě léčit na své náklady. Představ si, že by to takhle fungovalo u nás.

Zdroj: http://www.rozhlas.cz/dvojka/kupredudominulosti/_zprava/jaroslav-dusek-jsme-dusevne-strnuli-usychame-a-tuhneme–1445213

Reklamy

Velké jupiterské manévry

Jupiter, antický Maximus Optimus, tedy ten největší a nejvyšší, vstoupil důstojně do znamení Vah. Okamžik, na který jsme dlouho čekali a ke kterému jsme se vztahovali. Na dvanáct měsíců nás bude těšit svou božskou přízní ve Vahách. S jejich vzorci, způsoby i manýry chování. Co od toho času můžeme čekat?

Konečně jsme se dočkali. Přestáváme mít chuť se lopotit, trudit a pracovat víc než je objektivně (a subjektivně) třeba. Přestáváme věci brát tak vážně, skutečně není nutné si je do potu zasloužit, přijdou i tak, budeme-li ti vhodní, dobří a vyvolení. Není nutno něco a někoho sledovat, soustředit se a vidět jednu variantu a jeden cíl. Nepotřebujeme být zařazení, disciplinovaní a ti hodní pro to, abychom byli oceněni. To bylo panenskými principy. Měly své místo a čas, ale dále jich netřeba.

Tím, že se Jupiter bude pohybovat znamením Vah, bude nabírat vzorce a znaky tohoto znamení. A ježto platí postulát, že to co nahoře, je i dole, ba dokonce v nás samých, stane se výhodným naučit se a po svém umět reprodukovat tvořivé jupiterské vzorce á la Váhy. Samozřejmě nemusíme, není nutno, není potřeba. I tak můžeme žít, být i fungovat. Horoskopy nám jen naznačují, co zrovna pofrčí, čím se řídit abychom šli a jeli tou ideální stopou života. Abychom vydali minimum energie a získali za to co nejvíce. V případě Jupiteru to budou prožitky, zážitky, dojmy, náhledy a názory. Z nich se pak vytváří náš vlastní a originální způsob orientace, originalita životní cesty, rozumová a částečně i duchovní navigace v životě.

 

sensa-23-saturn-u-vagi-2

Tady budeme schopni a ochotni definovat své životní cíle, potřeby a strategie. Budeme hovořit o cestách, těch ducha i těla. Bude se jednat o systémy, nikoli jednotlivosti. No dobře, Váhy jsou takové upovídaně strategické. Ale co to bude představovat konkrétně a znamenat pro naše jednotlivé životní kroky? Tak začneme tím, že nebudeme se pohybovat při zdi. Pokud nás něco naplňuje, je přirozené a legitimní to dát najevo a nabídnout světu. Není potřeba řešit jeden úkol a problém. Zvedněme zrak a zkusme se podívat, s čím je to spojeno. Hledejme souvislosti citlivě pracujíce s fakty. Nesmíme se zpronevěřit a zklamat nebo selhat. Především sebe sama. Pro otevřené přicházejí nové šance. Zjistíme, že i druhý pokus je platný. Váhy jsou také znamením vztahovým. Po celých dvanáct měsíců budeme zjišťovat a prakticky si ověřovat to, že nejsme na světě sami. Uvidíme se se spoustou lidí, s mnohými se seznámíme blíže, některé si vybereme za svoje partnery a nebo partnerky. Pracovní, spolupracovní, ale i životní. Jupiter ve Vahách přeje vztahům ve všech podobách a formách. Vlastně nemá a nezná v tomto smyslu hranice, omezení a překážky. Což nás může na jedné straně povzbudit. Na druhé straně je potřeba vědět, že princip Jupitera je i otázka důstojnosti. Tím jsem doufám řekl vše. O pravidlech, společnosti a rodinných, osobních, klanových i společných hodnotách.

Na společenské rovině čekejme po 12 letech znovu potřebu přeformulovat kolektivní hodnoty, pravidla a zásady. Znovu bude prověřeno, co platí a hledáno, co by nově platit mohlo. Divoké, izolované a spontánní procesy budou mít snahy se kodifikovat a politizovat. Ať chceme nebo ne, jupiterská energie osobní svrchovanosti s potřebou/povinností se podílet, je asi nejvýstižnějším vyjádřením demokratického systému. Onoho ideálu, kolem kterého si naše společnosti v posledních letech zvykly balancovat. Tady čekejme jak spoustu novinek, tak i vůlí po změně. Nic není věčné, zejména pak to, co se věčným, nebo řeknu to moderně, trvale udržitelným růstem zdálo být. Přijde na přeformulování toho, co a jak hodláme/nehodláme dál podporovat.

A dlužím vám vysvětelní těch manévrů zmíněných v úvodu. Jupiter tvoří, dělá a žije vše ve velkém. Podporuje růst a expanzi, čehokoliv. Tak i první dny budou momenty nejasností, zmatení, tříbení názorů, pohledů (na sebe i svět), hledání toho, jak jinak v kontextu pokračující doby vyjádřit svoje úkoly. Najít se. A to je spojené s pohyby, vysvětlováním, lavírováním, diskusemi, stěhováním a cestováním. Víc než kdy jindy.

A tak velký pestře polepený a klimatizací vybavený zájezdový autobus přijíždí na prašnou vesnickou náves a složitě manévruje aby mohl před koloniálem zastavit, nabrat nové cestující a bez újmy je přidat ke svému obsahu se kterým míří k barevným horizontům rozplizlým na nejasné čáře obzoru a možná ještě hodný kus za ní.

Ondřej Habr

Vaše názory

Ďakujem za všetky vaše komentáre a správy, mám z nich radosť :) Veľmi si vážim, akí ste otvorení, úprimní a láskaví, že máte odvahu a ochotu vyjadriť sami seba, to, s čím rezonujete (alebo nie), podeliť sa o svoje názory…

Tu je jeden z nich, od iskry:

“Liečenie môjho/nášho “vnútra/srdca/duše” vnímam ako kľúčovú udalosť v nastavení rovnováhy (voči sebe a okoliu) každého jednotlivca. Ohľaduplnosť/láska k môjmu okoliu je priamo úmerná k mojej ohľaduplnosti voči mne samému k mojej vlastnej sebaláske. Keď tu dosiahnem “rovnováhu” (nech už to pre každého znamená čokoľvek), budem schopný aj rovnako pristupovať k svojmu okoliu, či už blízkemu, alebo vzdialenému (čas a vzdialenosť vnímam relatívne).

Túžba byť milovaný niekým iným, je v mojom vnímaní prejavom nenaplnenej túžby milovať sám seba. Väčšina ľudí vlastne vôbec nevie, čo je to láska (vrátane mňa :D ) a len sa potom “hádame”, kto má vlastne pravdu a pri tom ju vždy majú všetci (moje vnímanie), pretože každý človek má úplne jedinečnú sumu potrieb a túžob (vnímania), ktorú nemá okrem neho nikto iný (moje vnímanie).

Keď sa dostatočne milujem, nepotrebujem už rozmýšľať nad tým, či mám alebo nemám, resp. nakoľko ohľaduplne mám pristupovať k svojmu okoliu/svetu/vesmíru. Pristupujem k nemu vždy tak isto, ako pristupujem k sebe. Koľko lásky dám sebe, toľko jej dokážem dať aj smerom von (Ak si doprajem nekonečno sebalásky – láska bez výhrad, tak dokážem to isté aj smerom von).

Je to také celkom zaujímavé, keď sa v rámci dialógu medzi 2 (alebo viac) ľuďmi začne navzájom vyčítať (odmietať) spôsob prejavu toho druhého. V mojom vnímaní je to prejav nespokojnosti mňa s vesmírom…ten boh/otec to opäť nespravil “dobre”, zase to po ňom “musím opravovať” :D”

Krásne vyjadrené :)

Ste úžasní, všetci, ďakujem za zdieľanie z vášho vnútra, či už verejne alebo súkromne, znamená to veľa a vy ste toho súčasťou
Majte krásny a pokojný víkend :) S láskou, Katka

2908

Změňte svá přesvědčení (4/5)

Má přesvědčení mi vytvářejí jen samé dobré věci.

Můžete si vytvářet taková nová přesvědčení, která vám pomohou nashromáždit peníze. Například víra, že si můžete vydělávat prací, kterou milujete, vás bude motivovat k větší tvořivosti. Možná uvěříte, že peníze jsou pro vás žádoucí, protože vás posunou k vašemu vyššímu poslání a pomohou vám prospět lidstvu. Věříte-li, že jste chudí, vaše podvědomí vám bude pořád vytvářet takové okolnosti, které vám váš pocit chudoby jen potvrdí. Myslíte-li si, že bohatství je špatné, bráníte sami sobě využít své schopnosti a dovednosti, které by vám jinak mohly zajistit příjem. Věříte-li, že je lepší žádné peníze nemít, možná potlačujete nějaké své nadání, protože jeho využití by vám jinak mohlo přinést finanční úspěch.

Než se naučíte přitahovat si do svého života nové věci, začněte nejdříve měnit názor na sebe sama a svá přesvědčení o tom, zda si tyto nové věci zasloužíte.

Jedna žena si například velmi přála přitáhnout si do života nový byt, mnohem hezčí než ten, ve kterém dosud bydlela. Po roce se svým manželem naspořili tolik, že si mohli dovolit hezčí bydlení, a tak se přestěhovali. protože se nový byt té ženě zdál mnohem hezčí než ten starý, začala si domů častěji zvát své známé, začala se lépe oblékat a celkově se cítila mnohem lépe. Myslela si, že její nový byt zvýšil její mínění o sobě samé. Ve skutečnosti ale změnila názor na sebe již dávno předtím, než se přestěhovala. Nový byt přišel, až když změnila své přesvědčení o tom, co si zaslouží. Kdyby hned objevila, že ve skutečnosti chtěla změnit obraz o sobě samé, začala by rovnou žít tak, aby vzrostlo její sebevědomí. Prostředky na nový byt by pak třeba také přišly dříve. Takto jí trvalo celý rok, než v ní dorostlo přesvědčení, že může mít lepší domov a že si jej také zaslouží.

Sanaya Roman – Tvoření peněz

Zdroj: Svět zázraků

pred3

Správne rozhodnutia

My všichni máme odlišné názory. Vy můžete mít ty pravé pro sebe a já mám ty pravé pro mě. Nezáleží na tom, o co v tomto světě jde, jediná věc, na které můžete pracovat, je co je pro vás dobré. Musíte se dostat do kontaktu se svým vnitřním vedením, protože to je moudrost, která zná odpovědi pro vás. Není jednoduché naslouchat sami sobě, když vám vaši přátelé a rodina neustále říkají, co máte dělat. Přesto však všechny odpovědi na všechny vaše otázky, na které se chystáte ptát, leží uvnitř vás právě teď.

Pokaždé, když říkáte „Já nevím“, zavíráte dveře ke své vlastní vnitřní moudrosti. Zprávy, které dostáváte od svého Vyššího Já, jsou pro vás pozitivní a podporující. Pokud začínáte dostávat negativní zprávy, pak vycházejí z ega a vaší lidské myšlenkové úrovně, a také možná z vaší představivosti, přestože pozitivní zprávy k nám často přicházejí také skrze představivost a sny.
Podporujte sami sebe tím, že pro sebe budete dělat správná rozhodnutí. Když si nejste jisti, zeptejte se: “Je toto rozhodnutí ke mně láskyplné? Je to pro mě dobré?”
Můžete udělat jiné rozhodnutí v pozdějším okamžiku, dni, týdnu nebo měsíci. Pokládejte si tyto otázky neustále.

S tím, jak se učíme milovat sami sebe a věřit naší Vyšší Moci, stáváme se spolutvořiteli s Nekonečným Duchem našeho milujícího světa. Naše láska k sobě samým nás posouvá z pozice oběti na pozici vítězů. Naše láska k sobě samým k nám přitahuje zázračné zážitky. Všimli jste si někdy, že lidé, kteří se cítí sami se sebou dobře, jsou přirozeně atraktivní? Obvykle mají nějakou svou kvalitu, která je prostě nádherná. Jsou šťastní se svým životem. Věci k nim přicházejí snadno a bez nucení.

Kdo jste vy? Co jste se sem přišli naučit? Co jste sem přišli vyučovat? Každý z nás má jedinečný úděl. Jsme víc než jen naše osobnosti, naše problémy, naše obavy nebo naše nemoci. Jsme o mnoho více než jen našimi těly. Jsme propojeni se všemi na této planetě a se vším životem. Jsme duch, světlo, energie, vibrace a láska, a my všichni máme moc žít své životy s naplněním a smyslem.

Louise L. Hay