Tag Archive | N. D. Walsch

Snehová vločka

Pred časom som čítala na blogu N. D. Walscha článok, kde písal o príbehu nás samotných, o cykle života, ktorý je ako sneh… Teraz sa mi pripomenul, tak sa o ňho delím :)

“Pomysli na seba ako na snehovú vločku. Snehová vločka je večná, vedel si to? Tá vôbec úplne prvá snehová vločka v histórii sveta je snehová vločka, ktorá spadla dnes. Spadla z neba ako vysoko individualizované zhmotnenie. Neexistujú dve rovnaké snehové vločky. A nikdy ani neexistovali, v celej histórii snehových vločiek.

Tieto vločky sú úžasne nádherné ich vlastným spôsobom. Nikto, kto ich vidí padať z neba, nedokáže nevidieť ich krásu. Keď vidíš, že padajú snehové vločky, bežíš von, aby si ich nevýslovnú krásu zažil.

Ako dopadajú na zem, spájajú sa jedna s druhou. Keď sa ich nazbiera na zemi veľa, nazveš to jednoducho ‘sneh’. Nepovieš: “Pozri na tú veľkú hromadu vločiek!”
Povieš: “Pozri na tú horu snehu!”
Vidíš všetky tie individuálne vločky ako Jedno. A skutočne – oni sú Jedno, jedna s druhou.

Hneď ako vyjde slnko a sneh sa začne topiť, každá vločka začne miznúť, jedna po druhej. Oni však vôbec nezmiznú. Len zmenia formu. Sú vodou, čeria spolu hladinu v ligotavej mláke alebo tečú spoločne v malom pramienku.

Ako slnko pokračuje vo svojich čaroch, čoskoro zmizne aj tá voda. Aspoň tak sa to zdá. No v skutočnosti zase len zmení formu. Odparí sa, vystúpa do vzduchu ako neviditeľná para, zbierajúc sa tam do takej koncentrácie, že je opäť viditeľná – v podobe oblakov.
Aby opäť spŕchla na zem… A keď je práve správna teplota, padajúci dážď sa zmení na snehové vločky – ani jedna však nie je rovnaká ako druhá, nikdy.

Snehová vločka – akou cestou prejde! Zmení formu, potom zase a potom znovu – aby sa vrátila ako iná snehová vločka, skvostne odlišná od svojej predchádzajúcej podoby a predsa, podstatou a obsahom presne tá istá.

A toto je Tvoj Príbeh.

Nikdy nebola doba, kedy si nebol. A nikdy nebude doba, kedy nebudeš. Objavíš sa, zhmotnený ako individuálne vyjadrenie Všetkého, čo je. A keď sa navrátiš, neznamená to, že “už nie si tu”, len jednoducho “už nie si viditeľný”.
A aj keď každé zhmotnenie je úplne a úžasne odlišné, aj tak sú všetky do jednej tou istou vecou.”

Majte krásny deň :)
S láskou, Katka ♥

snowflakes2

Reklamy

Buďte príčinou svojich zážitkov

Bůh: Do konce života budete dělat to, co děláte – stejně jako to děláte od narození. Jediná otázka je, zda to budete dělat vědomě nebo nevědomě.

Nemůžete svou cestu ukončit. Vydali jste se na ni, než jste se narodili. Vaše narození je jen znamením, že vaše cesta začala.

Takže otázka nezní: Proč se vydávat na takovou cestu? Už jste se na ni vydali. Udělali jste to při prvním úderu srdce. Otázka zní: Chci jít touto cestou vědomě nebo nevědomě? Chci být příčinou svých zážitků nebo jejich důsledkem?

Většinu svého života jste žili v důsledku svých zážiků. Nyní vám radím, abyste se stali jejich příčinou. Tomu se říká vědomý život.

Jak už jsem řekl, někteří z vás se dostali poměrně daleko. Udělali jste velký pokrok. Proto byste si neměli myslit, že jste se po všech těch životem dostali jen sem. Někteří z vás si velmi silně uvědomují své já. Víte čím jste, a víte, čím se chcete stát. A dokonce víte, jak toho dosáhnout.

To je úžasné znamení.

Neale: Znamení čeho?

Bůh: Toho, že vám zbývá jen velmi málo životů.

Neale: Je to dobré?

Bůh: Teď ano – pro tebe. A je tomu tak proto, že říkáš, že tomu tak je. Ještě nedávno jsi tu chtěl zůstat. Teď chceš odejít. To je velmi dobré znamení.

Ještě nedávno jsi zabíjel – brouky, rostliny, zvířata, lidi – teď nic nezabiješ, pokud nevíš proč. To je velmi dobré znamení.

Ještě nedávno jsi žil, jako by život neměl žádný smysl. Teď víš, že žádný smysl nemá, pokud mu jej nedáš. To je velmi dobré znamení.

Ještě nedávno jsi prosil vesmír, aby ti ukázal Pravdu. Teď ukazuješ vesmíru svou Pravdu. A to je velmi dobré znamení.

Ještě nedávno jsi chtěl být bohatý a slavný. Teď chceš být jednoduše a nádherně sám sebou.

Ještě nedávno ses mě bál. Teď mě miluješ natolik, že mě považuješ za sobě rovného.

To všechno jsou velmi dobrá znamení.

Neale: Sakra… to mi dělá dobře.

Bůh: Měl by ses cítit dobře. Člověk, který užívá slova “sakra”, nemůže být tak špatný.

Neale: Ty máš opravdu smysl pro humor, že ano…

Bůh: Já jsem humor vynalezl!

Neale: Ovšem, to už jsi říkal. Takže důvod, abych ve své cestě pokračoval, spočívá v tom, že nemohu dělat nic jiného.

Bůh: Přesně tak.

Neale: Můžu se tě tedy zeptat – bude to časem snazší?

Bůh: milý příteli – i teď je to pro tebe mnohem snazší, než to bylo před třemi životy.

Ano, ano – je to stále snazší. Čím víc si pamatuješ, tím víc prožíváš a tím víc poznáváš. A čím víc víš, tím víc si pamatuješ. Je to kruh. Ano, je to stále snazší a je to i veselejší.

Ale pamatuj si, že nic z toho všeho nebyla dřina. Tím chci říci, že jsi to všechno miloval. Každou minutu. Život je krásný. Je to fajnová zkušenost.

Neale: Myslím, že ano.

Bůh: Myslíš? Mohl jsem to udělat ještě fajnovější? Není ti snad dovoleno zakusit všechno? Slzy, radost, bolest, vytržení, depresi, vítězství i prohry? Co víc bys chtěl?

Neale: Možná trochu míň bolesti.

Bůh: Míň bolesti bez větší moudrosti by zmařilo celý smysl. Nemohl bys zakusit nekonečnou radost – to jest Boha.

Buď trpělivý. Získáváš moudrost. A všechny radosti jsou ti stále dostupnější, aniž trpíš. I to je velmi dobré znamení.

Učíš se, jak milovat bez bolesti; jak opouštět bez bolesti; jak tvořit bez bolesti; jak plakat bez bolesti. Dokonce i bolest cítíš bez bolesti, pokud víš, co mám na mysli.

Neale: Myslím, že ano. i moje životní dramata se mi líbí víc. Dívám se na ně s odstupem a uvědomuji si, čím jsou. Dokonce se směju.

Bůh: Přesně tak. A tomu neříkáš růst?

Neale: Myslím, že ano.

Bůh: A proto nepřestávej růst, můj synu. Snaž se dosáhnout svého vyššího já. Neustále na tom pracuj. Je to Boží úkol. Nikdy se nevzdávej.

Neale Donald Walsch – Hovory s Bohem

steps-to-heaven

Nemužete být “nezachráneni”

Skutečný Mistr není ten, kdo má nejvíc žáku, ale ten, kdo tvorí nejvíce Mistru.

Skutečný vudce není ten, kdo má nejvíc stoupencu, ale ten, kdo tvorí nejvíce vudcu.

Skutečný král není ten, kdo má nejvíc poddaných, ale ten, kdo privádí nejvíc lidí na trun.

Skutečný učitel není ten, kdo má nejvetší vedomosti, ale ten, kdo dává vedomosti druhým.

A skutečný Buh není Buh, který má nejvíc služebníku, ale Buh, který slouží nejvetšímu množství lidí a činí tak Bohy z druhých.

Nebot tohle je jak cílem, tak slávou Boha: že prestane mít poddané a že všichni pochopí, že Buh není dosažitelný, ale nevyhnutelný.

Rád bych, abyste všichni pochopili tohle: váš štastný osud je nevyhnutelný. Nemužete být “nezachráneni”. Peklo je, když si to neuvedomujete.

N. D. Walsch – Hovory s Bohem

338