Tag Archive | moc

Tlak

Je na nás tlačené… a veľmi.
Mnohí z nás zažívajú taký enormný tlak, že sa to takmer nedá zvládnuť. Častokrát až na fyzickej úrovni, ide to na dreň.
 
Každému sa pripomína tá oblasť, ktorú si v sebe možno už dlho rieši, ale ešte tam niečo nemá spracované. A ide sa doslova na doraz. No zvládneme to… Je to len príbeh, ktorému sme uverili a ktorý sa nám pripomína v plnej sile, aby sme to už konečne nechali ísť.
 
Prosím, nezabúdajte, že vy ste pánom svojej mysle a svojich postojov, že to môžete kedykoľvek otočiť. Máte omnoho väčšiu silu, než myslíte. Ste mocnejší, než akékoľvek príbehy, veškeré ilúzie, predstavy a pocity, ktoré sa vynoria.
Väčšinou stačí to úplne pustiť, nebojovať, proste to celé pustiť. Tým, že sa prestaneme zameriavať na ten problém samotný, objavia sa možnosti, ktoré sme predtým nevideli… A možno sa dostaví aj zázrak :)
 
Nikdy nie ste sami. A tá pomoc príde, ak o ňu požiadate.
Keď to bude príliš, jednoducho si pripomeňte, že to prejde… Aj toto prejde. Len vydržať.
Nemusíte to vyriešiť celé naraz. Jeden malý krok za druhým. Sústreďte sa na to, čo môžete urobiť teraz – aj keď je to “len” byť práve k sebe láskavý – a ostatné príde.
 
S láskou,
Katka
tree5z

Kryon – DOMNĚNKY 2

Tento živý channeling Kryona byl přijat v Edmontonu, Kanada, 6. února 2016

Zdravím vás, drazí,

já jsem Kryon z magnetické služby. Zdá se to podivné, že ten přechod (k channelingu) je tak rychlý, že? Můj partner (Lee) dnes učil koncepty, které jsou podivné. Podivnosti toho, co je opravdové a co ne, jsou divné pouze ve 3D. A v této linearitě, ve které žijete, je proto učení o tom, jak se z 3D dostat a posunout se do větší krabice. Takové, ze které vidíte to, čemu nerozumíte, a přesto se ohledně toho cítíte dobře. Drazí, nemusíte znát detaily, abyste se radovali ze života. Nemusíte znát podrobnosti, aby vás Duch táhl a tlačil do těch oblastí, které jsou pro vás nejlepší a krásné, nemusíte znát podivnosti hodin a kdy a proč. Nepotřebujete logické myšlení, abyste se radovali a účastnili se toho, co pro vás Bůh má. Ale mnozí z vás přistupují k těmto záležitostem obráceně. Abyste dostali odpovědi, chcete vědět proč, kdy, jak. Není zajímavé, že když jste v tísni, tak vám na tom nezáleží? (Pousmání.) Napravte to teď: „Nepotřebuji vědět.“

Ale když jste na konferenci a jsou vám předkládány nové věci, což může pošimrat váš intelekt, věci analyzujete před tím, než je přijmete. To je součástí změn, o kterých mluvíme. Až vám tyto věci budou předloženy příště, nebo když je jen s přáteli probíráte, rád bych, abyste emočně a srdcem rozlišovali, jestli je to pravdivé. Začnete s důvěrou a později přijdete na to, proč tomu tak je. Pokud máte napřed přijít na nějakou věc, nemusíte jí porozumět nikdy – vše je to součástí domněnek. Vytvoříte si domněnku, že to, co právě teď slyšíte (při channelingu) od Ducha je pravdivé, a ono tomu tak je. Ale ne všichni z vás si to myslí. Dokonce i v této bystré skupině pracovníků světla jsou tací, kteří říkají: „(Lee) je částečně ve 3D a částečně mimo 3D, není to skutečně Kryon, kdo hovoří, je to částečně Lee, možná částečně doprovod, možná je v tom částečně jeho vyšší já, všechno smíchané dohromady předává poselství.“ A když je poselství skončeno, vy jste se celou dobu jen snažili přijít na to, kdo mluví. A nikdy jste to celé nevyslechli. Nikdy jste to celé nevyslechli. Před chvílí k vám mluvil muž a teď už nemluví. Co si o tom myslíte? Jaká je vaše realita, když dojde na důvěru k tomuto druhu věcí? A ještě jednou na váš ochranný kryt zatlačím – když nebudete věřit tomu, co je pravdivé, co přichází, nebudete věřit ničemu.

Drazí, v lásce je jednoduché to, co vám chci dnes večer předat. Bude to druhý channeling navazující na ten, který jsme nazvali Domněnky. Nazveme ho Domněnky 2. Zopakuji ten první, aby nikomu z vás nic neuniklo.

To, co lidé mají, je krabice domněnek, které později opustíte. Jsou založeny na tom, kým jste, co jste slyšeli, čeho jste se po celý svůj život účastnili. A zbavit se jich je těžký úkol. Víme to, sedíme vedle vás. Pokud bychom teď hned ukončili channeling a řekli bychom, že vás známe, věřili byste nám? Víme, proč tu jste. Víme, jestli tomu věříte nebo ne. Dnes ráno jsme vám pověděli o dveřích, které můžete otevřít. Je to metafora o poskytnutí souhlasu k tomu, abyste se dostali z krabice domněnek do jiné reality, která je mnohem větší než ta, na kterou jste zvyklí. Zahrnuje svolení k tomu, co nemůžete vidět, ale můžete to cítit. Dodává vám pochopení, že kolem vás existují energie, které mají osobnost, ale možná nejsou anděly. Je možné, že fyzika sama o sobě je vědomá? Co generuje vaše srdce, když jste milováni? Je to skutečné? Je to pocit? Je to pole? Přístup? Má to energii? Může to pohybovat věcmi? Ovlivňuje vás a druhé? A pokud ano, tak jak?

Všechny tyto ezoterické věci, o kterých jsme právě hovořili, jsou součástí toho, co se lidé učí. Ale nemusejí jim skutečně rozumět. Jednoho dne přijde věda s tím, čemu říkáte důkaz, a to pak vysvětlí mnoho věcí, ale budete si na to muset počkat. Nebo to chcete cítit teď? Kolikrát jsme vám toto poselství předložili, ale vy nemáte ponětí, co je láska. A pak se posadíte a milujete to, přijímáte to, chcete to. Je to základní lidská emoce, že? Když se narodíte a matka se na vás poprvé podívá, jste milováni. Toto je téměř ohromující emoce mezi matkou a dítětem a nemusíte tomu porozumět. Ve vztahu jednoho k druhému existuje vazba. Bylo o tom napsáno tolik knih, tolik o tom bylo řečeno – milostný vztah je žádoucí. A vy ho chcete, protože ho cítíte. Ale nemůžete ho vysvětlit. Je to tak moc, žádat vás, abyste tyto věci, které probírám, přijímali stejně tak, jako přijímáte lásku?

Musíme k vám hovořit v metaforách a důvodem je, že některé z nadcházejících principů mají co do činění s komunikací Ducha s vámi. Nemáte pro to slova, dosud pro to neexistují koncepty. A přesto jsme tu a říkáme vám o tom. Mluvíme v metaforách, musíme. Když jsme se naposledy sešli na jiném místě, dali jsme vám poselství o domněnkách. A byla to tato metafora: nevidomý muž se ocitl ve velice příjemném domově. Bydlí tam po léta a všechno si ve svém prostředí zdokonalil pro své pohodlí a identifikuje se se vším, může všechno používat, i když je nevidomý. Snadno si žije, cítí lásku, ví co je jídlo, rozumí všemu, co potřebuje ke svému přežití ve společnosti a žije dlouhý život. Ale po celou tu dobu neobjevil výtah. Výtah je metaforou, protože žil v osmdesátipatrovém domě. Domníval se, že žije v domě jednopodlažním. Nikdy ten výtah nenašel, protože se domníval, že hledá jiné věci. Výtah tam byl po celou tu dobu, ó ano, cítil to, dokonce ho možná ve své mysli viděl, ale přesto to pro něj byl jen výklenek ve zdi. Nebyl vůbec neviditelný, jen se domníval, že je to určitá věc, zatímco to byla věc jiná.

Co kdyby ten výtah našel? A co to vlastně znamená? Výtah je metaforou pro schopnost posunout se do vyššího vědomí – spirituality, porozumění, poznání. On se po celou dobu domníval, že má toho všeho dostatek, že nic víc neexistuje, myslel si, že by to vnímal, pokud by něco víc existovalo. Ale on ten výtah nikdy nenašel. Co myslíte, že by se bývalo stalo, kdyby neměl žádné domněnky, vstoupil by do té jedné místnosti a zpozoroval by všechno, co tam je – bez jakýchkoli domněnek. Býval by tam výtah našel. Býval by do něj nastoupil.

Teď tady máme metaforu s výtahem. Dobře poslouchejte, drazí. Nastoupí do výtahu a dostane se o patro výš, vystoupí z výtahu do druhého či třetího patra a objeví věci, které jsou mimo jeho představivost, a které velmi zlepší jeho život. Ta metafora je o tom, že ho výtah automaticky vyzvedl do vyššího patra – jen proto, že ten výtah objevil. Všimli jste si – vůbec jsem neřekl, že by minul schodiště, viďte? Víte, žádné tam nebylo. Protože po schodišti musíte stoupat sami. Je to něco, co od vás vyžaduje, abyste nesli váhu celého svého těla schod po schodu, aniž byste věděli, kam vás to dovede. Schod po schodu, s úsilím, funěním, se všemi těmi věcmi, které znáte. Drazí, je to metafora, dávejte pozor: Duch nemá žádný zájem na tom, abyste museli pracovat, abyste se dostali o patro výš. Slyšíte to? Budete tam vyzdviženi, poněvadž jste toho hodni, protože nastal správný čas – v patrech nad vámi je rodina, ke které patříte. Je to vaše rodina. A ti, kteří vám řeknou, že vás Bůh přiměje, abyste si to odpracovali, Boha neznají! Znají člověka, znají domněnky, které říkají, že budete muset tvrdě pracovat, abyste se dostali do druhého patra.

Dovolte, abych vám něco řekl, staré duše: pracovaly jste tvrdě. Pokud objevíte výtah, dostane vás tam, vyzdvihne vás jemně do náruče Boha ve vyšším patře, protože jste toho hodni. Většina lidstva se domnívá, že musíte Boha nějakým způsobem uspokojit, vystoupat po těch schodech, trpět bolestí. Možná někteří mladí to dokáží… pokračuje to stále dál. Jen se dostat na místo výš – ale tak to není, vůbec to tak není.

Takže ta domněnka je jasná – mysleli jste, že pro to musíte tvrdě pracovat a přitom jste nemuseli. Protože vy už jste pracovali tvrdě (pozn. překl.: „odpracovali“ jsme si to ve všech těch minulých životech, jakož i tou velkou očistnou prací po probuzení, kdy jsme odkládali nánosy minulosti). Takže pronikněte tou domněnkou, jeďte výtahem – pochopte, že jste byli vyzdviženi do vyššího patra. A tady je otázka, kterou někteří položí. Ať je vám ta otázka jasná. „Ten výtah tam byl pořád?“ Ano. „Byl tam ten výtah, než jste se dostali do té místnosti?“ Ano. „Existuje ještě něco jiného, co nám mohlo uniknout, podobně jako ten výtah?“ Ano. Předložíme vám nyní předpoklad, o kterém jsme se dříve zmínili jen letmo. Je to nejkrásnější věc, kterou kdy mohu říci lidským bytostem. Uvnitř vás, jak si tak chodíte po planetě, je vše, co kdy budete potřebovat po tisíce let evoluce. Neobjeví se to zázračně, výtah tam vždy byl, stejně tak jako vše ostatní, co si umíte představit. Jste tím vybaveni, narodili jste se s tím, zdědili jste to, rodokmen vaší DNA je tím kompletně vybaven, duchovní síla, která je vámi, to zaručuje. Vše, co musíte udělat, je objevit to.

To znamená, že vše, co jste kdy učili o tom, co můžete udělat v jakémkoli odvětví spirituality, zdraví, vědomí či víry, už existuje. Domníváte se, že to musíte hledat, naučit se to, aplikovat to, aktivovat, získat to, pracovat na tom. Ale ono to už existuje, přihlaste se o to.

Někteří z vás právě teď sedí na židli (naslouchají), někteří dnes přišli pro vyléčení – já vím, kdo tu je. Skutečně to vím. Víte, že jsem s vámi, když vám kanou všechny ty slzy? Víte to? Ne Kryon, ale doprovod z Tvořivého Zdroje, který představuji – a který je (i) vaší součástí. Jsem neustále s vámi. My všichni jsme s vámi. Přišli jste a toužili jste po uzdravení. Je tu někdo, kdo touží být uzdraven od strachu – já vím, kdo jsi. Je tu někdo další, kdo touží být vyléčen ze zlozvyku – já vím, kdo jsi. Někteří zde, kdo by ve svém vědomí chtěli postoupit na další stupeň, protože cítí, že jsou zaseknutí – já vím, kdo tu je. Mohu oslovit každého z vás jednotlivě se stejnou informací. Je to tak krásné. Se stejnou informací, kterou přinášeli všichni Mistři této planety. Vším jste vybaveni. Ty, kdo jsi přišel pro vyléčenínarodil ses s tím. Čeká to na víru, čeká to na rozhýbání, nečeká to na Boha, aby s tím něco udělal. Je to tvé, má to na sobě tvé jméno. Proto to potřebuješ.

A tak otevřete ty dveře víry a pochopení, že uzdravení vám vždy patřilo, po celou dobu. Vezměte za ruku léčitele, své vyšší já, a uzdravte se. Vyléčíte se ze zlozvyků, ze strachu… vždy to existovalo! Protikladem strachu je soucit a láska – a soucit lidské bytosti vymýtí strach, takže se nikdy nevrátí. Nikdy znovu nepřijde! Pokud tomu uvěříte. Je to uvnitř. Ve skutečnosti neexistuje žádný proces, který to vymažejen sebepoznání. Všichni učitelé v této místnosti – ti všichni pracují se systémy sebepoznání. A otázku: „Kdo já jsem?“ lze zodpovědět prostřednictvím pochopení systémů, které se odhalují. Nejsou vně vás. Neexistuje systém, který by byl vně vás. Každý jednotlivý systém je ve vás, aby vás dovedl na místo, kde pochopíte, že to tam vždy bylo. Vždy! Vidíte vyšší vědomí? A proč to nepřijmout? Dá se říci, že jste se narodili s „razítkem“. Když jste se narodili, měli jste razítko „vyšší vědomí“. A tady jste a dumáte, jak ho najít, jak ho získat, kdo vám ho dá… A přitom jste se s ním narodili.

Kryone, mluvíš v kruzích.“ Nemluvím v kruzích. Vám, kteří skutečně dáváte pozor a chápete toto poselství, které je zčásti ezoterické a zčásti předané třetím jazykem, říkám: Uvnitř vás je každá jednotlivá odpověď, protože uvnitř vás je Bůh. A vše, co musíte udělat, je uvolnit se. Uvolnit se! Věřte tomu. Pochopte tyto věci. A pokud toužíte pokračovat dál a vidět krásu těch systémů, které vám dovolí je rozvinout, léčit pak ostatní… už je to ve vás! Ale tolik vás sedí a čeká, až se něco stane, až najdete schodiště, abyste po něm mohli stoupatproces, postup, seznam… – ale žádný neexistuje. Je to krásné.

Kryone, myslíš tím, že když tu budu jen tak sedět, zhluboka se nadechnu, představím si to a mám ten soucit, tak mohu mít tyhle věci?“ A já odpovím, že jsi právě vyřkl základní pravdu lidstva. Představte si sebe naplněné mírem, představte si sebe beze strachu, představte si sebe uzdravené tak kompletně, že propuknete v smích a hysterickou radost, protože je to pryč! To, co s vámi přišlo, je teď pryč. Mohli byste říci, že se stal zázrak. A vždycky byl. Jste to vy, probuzení k tomu, kým jste.

Někteří z vás čekají, až nastanou okolnosti, stanou se nějaké věci, aby se to mohlo změnit. Možná je to v rodině, možná v práci, a vy lomíte rukama a obáváte se. Vidíte? Já vím, kdo tu je. Jste otroci hodin, i když si myslíte, že ne. Čekáte ale na synchronicitu. Jsou do toho zapojeni i ostatní, že? Ano, jsou. Musí být. Takže nemůžete tlačit na záležitost, která zahrnuje další duše. Musíte čekat na správnou synchronicitu, než to přijde a ty věci se stanou způsobem, o který jste požádali. Anebo čekáte na něco, o čem nevíte, abyste dokončili toto či něco lepšího. Souhlasíte s tím? Vidíte, já vím, kdo tu je. To, čeho se obáváte, vás udržuje v krabici obav. To, z čeho máte strach, vás udržuje v krabici strachu. To, v co částečně věříte, vám brání v úplné víře.

Drahá lidská bytosti, která nasloucháš tomuto poselství (čteš ho), můžeš svléknout ten plášť, který halí tvou víru, a dovolit výtahu, aby tě vyvezl do vyššího patra? A proč se spokojit se sedmým patrem, když můžeš jet do osmdesátého? Věci, které jsou ti k dispozici, nemají konce, jsou krásné, možné, pokud upustíš od domněnek, že víš, jak věci fungují. Těch domněnek, že musíš jet nejdřív do prvního, než se dostaneš do druhého. Jak lineární! Proč prostě nejet až nahoru?

Předali jsme vám (dříve) poselství Pět v kruhu, a pokud si ho chcete znovu projít, říká, že se domníváte, že patříte do jedné krabice, a že máte na práci být v ní a nekoukat na nikoho jiného. A někteří z vás řeknou: „Existuje jen jediná krabice, protože v ní jsem, a proto to všichni ostatní dělají špatně.“ Nechápou, že žádné krabice neexistují! Jste součástkou stroje zvaného Láskq Stvoření a součástka, kterou představujete, je ta, kterou představuji i já jako Kryon, jako součást Jednoho i součást Mnohosti. Vy všichni, všichni jste soutokem energie Tvořivého Zdroje. Může se zdát, že jste specializovaní, ale není tomu tak. To, co jako součásti tohoto nádherného stroje Lásky děláte, udržuje celý tento stroj v chodu. A co dělají oni, udržuje v pohybu vás, a společně vytváříte posun vědomí míru na Zemi. Ale ne, pokud stojíte v rozpacích nad tím, jak ten stroj pracuje nebo dokonce nejste jeho součástí.

To je pěkné základní poselství, že? Překonejte to, co vás omezuje, starou víru, či věci, které vám druzí řekli. Možná dokonce vaši rodiče či učitelé a lektoři! Je načase myslet sám za sebe. Rozlišit to, co je teď pro vás rozlišitelné, pouze pro vás, staré duše! A ne pro někoho jiného. Seberte se a nastupte do výtahu uzdravování, bytí beze strachu, vlastní hodnoty a dejte se do pohybu s těmi věcmi.

Ještě nikdy nebylo nádhernější poselství o moci lidstva. Musíte začít se sebou, nezáleží na tom, jak jste chronologicky staří (vy v této místnosti – i kdo čtete). Ne, není v tom žádný rozdíl, protože… stará duše sem může přijít a mít nesmírné množství času na to, aby byla mladá. A vy víte, ke komu teď hovořím. (Úsměv.) A to, co jste dnes objevili ve výtahu, drazí – poslouchejte, to je metafora, je to zašifrované – co jste dnes ve výtahu objevili, s vámi bude, až se znovu narodíte na této planetě a zůstane to s vámi, až pojedete do třetího patra, do čtvrtého, do osmdesátého… Až se znovu narodíte na této planetě, začnete tam, kde jste ji opustili. Ne dole, slyšíte? Toto není nové, už jsme vám to řekli dříve v jiných poselstvích a jiných metaforách. Už to vůbec není lineární. Vůbec. Absorbujte tyto věci jako houba, protože co se dnes naučíte, je provždy. Stará duše, proto jsi přišla.

To pro dnešek stačí. Přál bych si, abyste toto místo opustili tolik jiní, než jste sem přišli. Přál bych si, abyste cítili tu moc, i pokud nerozumíte ani slovu. (Úsměv.) Odcházíte zplnomocnění. „Nevím, o čem Kryon mluvil. Nevím, co mám dělat. Znělo to dobře, ale pořád nevím, co dělat.“ Drazí, nedělejte nic! Ale vzhlížejte k sobě samým! Slyšíte mě? Jste větší, než si myslíte a ten proces, potřebný k nalezení výtahu, vám bude dán, protože si to přejeme. Bez omezení, bez chápání: „Drahý Duchu, ukaž mi, co potřebuji vědět, abych se dostal/a tam, kam patřím.“ (Dojatě.) „Pro mne to nebo něco lepšího! Jsem na cestě. Děkuji.“ To je vše. A pak poodstupte. Protože jste právě zahodili krabici domněnek i to, jak si myslíte, že se věci opravdu dějí. Jste mocní! Vezměte si tu moc a běžte. Je načase.

Já jsem Kryon, zamilovaný do lidstva – z dobrého důvodu.

A tak to je.

KRYON

Zdroj originálu: http://www.kryon.com/ – MP3 – Assumptions-2, 32:41 min.

Pro všechny poutníky na Cestě Lásky do češtiny přeložila Iva F. (www.kryon.webnode.cz). Tuto českou verzi je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.

Největší tajemství všech dob

Přestaňte se považovat za vzájemně oddělené bytosti a znovu získáte veškerou moc, která pochází z vnitřní síly jednoty.

Pamatuj si však tohle: Moc pochází z vnitřní síly. Vnitřní síla nepochází z hrubé moci. V tom se většina lidí mýlí. Moc bez vnitřní síly je iluze. Vnitřní síla bez jednoty je lež. Lež, která je hluboce zakořeněna ve vašem vědomí, přestože vám v ničem nepomáhá. Neboť si myslíte, že vnitřní síla pochází z individuality a oddělenosti, ale tak tomu není. Vaše oddělenost od Boha a od ostatních lidí způsobuje veškeré utrpení. A přesto se individualita stále vydává za sílu a vaše politika, ekonomika a dokonce i náboženství tuto lež podporují. Tato lež je příčinou válek a třídního boje, který k válkám vede. Je příčinou veškerého nepřátelství mezi rasami a pohlavími, všech mocenských bojů, které k nepřátelství vedou; všeho utrpení a všech vnitřních zápasů, které k utrpení vedou.

A přece se této lži zarputile držíte bez ohledu na to, kam vás vede — i když vás vede k naprosté zkáze.

Řeknu ti tohle: Poznej pravdu a pravda tě osvobodí.

423

Ve vesmíru není nic od ničeho odděleno. Člověk není oddělen ani od Boha, ani od druhých lidí, ani od čehokoli, co existuje. Tuto pravdu budu opakovat znovu a znovu. Chovejte se tak, jako byste nebyli od nikoho a ničeho odděleni, a zlepšíte život na zemi hned zítra.

Tohle je největší tajemství všech dob. Je to odpověď na všechny otázky, které člověk hledá už po tisíciletí. Je to řešení, které se snažíte najít, je to zjevení, za něž se modlíte.
Chovejte se tak, jako byste nebyli od nikoho a ničeho odděleni, a zachráníte svět.

POCHOPTE, ŽE SMYSLEM ŽIVOTA JE SPOLUPRÁCE, NIKOLI OVLÁDÁNÍ.

Neale D. Walsch – Hovory s Bohem

Moc jejích boků

Tělo je organismus, který hovoří mnoha jazyky. Hovoří svojí barvou a teplotou, přívalem poznání, září lásky, popelem bolesti, horkem vzrušení, chladem nedůvery. Hovoří svým jemným tancem, někdy se kymácí, někdy poskočí, někdy se chvěje. Hovoří tlukotem srdce, klesáním ducha, propastí uprostřed a rostoucí nadějí.

Tělo si pamatuje, kosti si pamatují, klouby si pamatují, i ten malý malíček si pamatuje. Paměť je uložená v obrazech a pocitech v samotných buňkách. Jako houba nasáklá vodou, i tělo, kdekoliv se na něj zatlačí, zmáčknutím nebo jen lehkým dotykem, způsobí to, že paměť tryská proudem.
Odsoudit krásu a hodnotu těla k něčemu jinému než k této nádheře znamená nutit tělo žít bez svého právoplatného ducha, bez své právoplatné formy, bez práva k radostnému triumfování. Aby se o něm přemýšlelo jako o něčem ošklivém a nepřijatelném, protože je jeho krása mimo momentální trend, je hluboce zraňující pro přirozenou radost, která patří k divoké povaze.

………………..

Tělo je jako země. Samo o sobě je územím. Je zrovna tak zranitelné nadměrným zastavěním, dělením na parcely, nadměrným těžením a odebíráním vnitřních sil. Divoká žena nepřistoupí snadno na nějaké nové plány budování. Pro ni neplatí otázka jak vytvářet, ale jak cítit. Prso ve všech svých tvarech má funkci cítit a živit. Živí? Cítí? Je to dobré prso.

Boky mají důvod být široké, uvnitř se skrývá saténová, slonovinová kolébka pro nový život. Ženské boky jsou ramena pro tělo nad nimi i pod nimi, jsou portály, měkkými polštáři, rukojetěmi lásky, místem, za kterým se ukrývají děti. Nohy jsou určené k tomu, aby nás přenesly, někdy poháněly, jsou to tahači, kteří nás pozdvihují, jsou „anillo“, prstenem k obejmutí milence. Nemohou být příliš takové nebo onaké. Jsou tím, čím jsou.

U těl neplatí žádné mělo by být. Otázkou není velikost tvaru nebo roky věku, protože u některých je to prostě jinak. Otázka pro divokou ženu však je, zda to tělo cítí, zda má správné spojení s radostí, se srdcem, s duší, se vším nespoutaným? Má štěstí? Může se svým vlastním způsobem hýbat, tančit, křepčit, kymácet a vlnit? Na ničem jiném nezáleží.

…………….

Ženy mají právo těšit se ze světa, plného mnoha druhy krásy, mají právo mít radost ze života. Podporovat pouze jediný druh krásy znamená být nevšímavý k přírodě. Nemůže být pouze jediný druh ptáčka, jediný druh borovice nebo jediný druh vlka. Neexistuje jeden druh dítěte, muže nebo ženy. Nemůže existovat jeden druh ňader, jeden druh pasu a jeden druh kůže… Tvrdé soudy o přijatelnosti těla vytváří národ pokřivených vysokých dívek, malých žen na vysokých podpatcích, silných žen oblečených jakoby do smutečního, velmi štíhlých žen, pokoušejících se vycpávat a další ženy, které se raději ukrývají před zraky světa. Ničení ženské instinktivní sounáležitosti s jejím přirozeným tělem ji zbavuje sebevědomí. Přemítá, zda je přijatelným člověkem či nikoliv, a vlastní hodnotu staví na tom, jak vypadá, místo toho, kým vlastně je. Nutí ji to plýtvat energií starostmi o množství jídla, které sní, nebo starostmi o váhu a výšku. Je tím zatížena, promítá se to do všeho, co dělá, do všech plánů, do všech nadějí. V instinktivním světě je nemyslitelné, aby byla žena takto přetěžována… Úzkostlivá starost o tělo okrádá ženu o velkou část jejího tvůrčího života a možnost upírat svou pozornost k jiným věcem.

zena3

Co to znamená zdravé tělo v instinktivním světě? Na nejzákladnějším stupni jsou to prsa, břicho, cokoliv, kde je kůže, kdekoliv, kde jsou nervy k přenášení pocitů, otázkou není tvar, velikost barva nebo věk, ale to, zda cítíme, zda děláme to, co máme, zda můžeme reagovat, a pociťujeme škálu pocitů? Bojí se, je paralyzováno bolestí a strachem, je v bezvědomí prožitými traumaty nebo má svou vlastní hudbu, naslouchá břichem jako Baubo*, používá mnohé své způsoby vidění?

Když mi bylo kolem dvaceti, měla jsem dva zásadní zážitky, zkušenosti, které mi vyvracely všechno, co mě do té doby učili o těle. Při jednom večerním setkání žen u ohně jsem, blízko horkých pramenů, spatřila nahou, asi pětatřicetiletou ženu; prsa měla vyprázdněna častým kojením, břicho rozbrázděné porody. Byla jsem velmi mladá a cítila jsem lítost nad takovými útoky na její světlou a jemnou kůži. Někdo bubnoval na bubínek a ona začala tancovat, její vlasy, prsa, kůže, končetiny, to vše se pohybovalo různými směry. Jak byla nádherná, vitální. Její vznešenost byla úchvatná. Dříve jsem se vždy smála rčení ‘oheň v rozkroku’. Tu noc jsem to však spatřila. Spatřila jsem moc jejích boků. Viděla jsem to, co mě učili ignorovat, tu sílu ženského těla při vnitřním oživení. Ještě i nyní, téměř po třech desetiletích, ji vidím v noci tančit a stále mě ta síla těla ohromuje.

Druhé probuzení způsobila mnohem starší žena. Vzhledem k běžným měřítkům měla boky příliš hruškovité, její ňadra byla v poměru k nim příliš malá, všude po stehnech měla tenké fialové žilky a dlouhou jizvu po těžké operaci, která se táhla kolem jejího těla, od žeber k páteři, a která připomínala způsob, jakým se okrajují jablka. Pas měla velmi široký.

Bylo tedy tajemstvím, proč se kolem ní muži slétají, jako kdyby byla krásnou květinou. Chtěli ukousnout něco z jejích hruškovitých stehen, chtěli olizovat tu jizvu a chovat ten hrudník, položit si tváře na její pavoučí žíly. Měla oslňující úsměv a krásnou chůzi, a když pohlédla na něco svýma očima, ty oči skutečně braly do sebe to, co spatřily. Znovu jsem tedy viděla, co mě učili ignorovat, tu moc v těle. Mocí těla je jeho krása, ale moc v těle se vyskytuje řídce, protože mnozí ji odehnali svým týráním nebo studem za tělesnost.

V tomto smyslu může divoká žena pátrat v osvícenosti svého vlastního těla a chápat je nikoliv jako něco hloupého, co jsme odkázáni nosit celý život, nikoliv jako nějaké protivné břemeno, se kterým se pohybujeme životem, ale jako sérii dveří, snů a básní, kterými se učíme a poznáváme všechno možné. Divoká duše chápe tělo jako bytost se svými vlastními právy, bytost, jež nás miluje, je na nás závislá, je bytostí, pro kterou jsme matkami my a někdy je ona matkou nám.

Clarissa Pinkola Estés – Ženy, které běhaly s vlky

*Vysvětlivka k Bohyni Baubo – řecká bohyně veselí symbolizující pozitivní sílu ženské sexuality a léčivé síly smíchu.