Bílá Luna (Selena) přešla ze znamení Blíženců, kde přála propojování, argumentaci, vztahům mezi lidmi, do následujícího Raka (15.1.). Tedy vyměnila prostředí, kde byla dobrá vůle a přirozené spojenectví, za místa poněkud senzitivnější. Nyní bude po sedm následujících měsíců procházet znamením Raka. Najdeme tak více klidu v sobě, budeme umět lépe odpočívat, budou pro nás důležité rodinné hodnoty, intimita se stane přirozeným prostředím. Lépe se i nacítíme a naladíme. Bílá Luna tak bude dělat více než důstojnou protiváhu své kolegyni, Luně černé (Lilit), která v Kozorohu tak trochu tlačí na samostatnost, autoritářské projevy, ale i určitou neosobnost v chování lidí i jejich skupin.
…………………………
Aby bylo jasno, text se týká černé (Lilit) a bílé (Selena) Luny. Obě Luny jsou, abychom čtenářstvo nepletli, jen body. Body na elipse, na dráze té skutečné hmotné Luny, našeho Měsíce, kolem Země. Víceméně se shodneme, že Lilit je tím nejzazším bodem, kam až se Luna může dostat. Lilit bere tím symbolicky na sebe roli toho nejvzdálenějšího, nejskrytějšího z toho, co přisuzujeme archetypálně Luně. Neboť je jen její projekcí a odrazem. Selena je naopak naší Zemi nejbližším bodem. Projektuje tedy na sebe to vyšší a světlejší z Luny jako takové. Odráží tedy hodnoty, postupy a principy, ke kterým intuitivně směřujeme a nebo bychom směřovat měli. Či snad mohli?
Tak, jako se s každou z planet v horoskopech setkáváme v průběhu našeho vývoje (například s Merkurem při mezi 2,5 až 5 lety) v určitém období tak, abychom si manifestovali a prakticky prožili to, co je nám dáno do vínku v radixu, tak probíhá i reflexe černé a bílé Luny. Kdypak to ale je? Je vidět, že postavení Lilit i Seleny ukazuje na naše transpersonální prožitky v prenatálním období. Kdy jsme i nejsme na tomto světě. Kdy vnímáme prostřednictvím matky. Tehdy její obavy, překážky a strachy – a tedy to, co zasunuje aby mohla klidně žít – dítě cítí a ukazuje se, že podle charakteru odpovídají postavením černé Luny v jeho horoskopu. Neboť horoskop je jen individuálním otiskem reality do našeho prožívání. Naopak, to, kam matka směřuje, k čemu se upíná, kde vidí progresi, představuje symbolicky Luna bílá.
Dostáváme tak do vínku ještě než se narodíme (a můžeme spekulovat, zda do té doby není naším jediným “horoskopem” postavení obou Lun) základní polarizaci; černou a bílou. Prvotní navigaci, čemu se do budoucna vyhýbat a k čemu směřovat.
To, co nás na naší cestě k vývoji a snad jednou i osvícení zdržuje, zpomaluje a nutí nás vychutnávat si takřka až fyzickou realitu prožívání představuje ta černá strana. Tmavá, vedoucí primárně k pasivitě v přijímání nezpracovaných podnětů, které přicházejí z vnějšího prostoru. Podvědomě očekáváme zdržení, nechceme řešit něco, co nám život a komplikuje; směřujeme přeci ke světlu! A přesto ona tmavá Lilit reprezentuje ty situace, které nás zdržují, nutí, prožívat, tlačí k tomu, abychom se jim nevyhýbali, abychom se účastnili. To ona ukazuje na ty banální situace, ze kterých, nejsou-li řešeny, se mohou stát tragédie. Vzpomeňte si na slavnou fimovou scénu, ve které Mister Bean opravuje kaňku na obraze v galerii. Každý z nás nechť si vzpomene na své variace na téma černé Luny.
Bílá Luna je naopak prvkem urychlujícím, uvolňujícím a rozvíjejícím. Porozumíme-li tomu, jaké má pro nás poslání a úkoly, naše cesta životem se zjednoduší. Její povaha je – naopak od černé Luny – jinová. Vybízí tak k nacítění se, naladění se, k pozornému vnímání. Kdo takto nepracuje, může páchat dobro – aniž by prospíval jak obdarovaným, tak sobě.
Lilit je tak odrazem našeho podvědomí, toho v nás zapomínaného, utiskovaného, zatracovaného, toho, co nechceme a posléze už ani neumíme řešit, zabývat se a žít. Symbolizuje závazky a dluhy, které si takto během života, pamětlivi prvotních prenatálních prožitků, tvoříme, kupíme a tu a tam sporadicky čistíme. Ukazuje na to, kde nás osud, ti kolem nás a koneckonců i my sami sebe můžeme nachytat na švestkách. Selena je méně uchopitelnější a neprojevuje se tak dryjáčnicky. Objevuje se hlavně ve zmařených šancích, neproměněných talentech a nezvládnutých okamžicích. A tam jsme při prožívání k sobě shovívavější. Naopak, můžeme ji vidět všude tam, kde nám to vyjde, kde se přesně trefíme do podmínek, kde využijeme takřka geniálně to, co nám bylo poskytnuto.
Můžeme tedy charakterizovat naše postavení Lilit a Seleny jako to, “jak to chceme v životě mít, jak to máme nastavené”. Co nám denodenně připomíná, někdy nevybíravými způsoby, že žijeme a ukazuje, čemu se věnovat a čemu nikoli. Nabízí se tedy nazaplétat se dál do toho, co symbolizuje minulost a připoutává nás k ní. Pokusit se dál nehrát s Lilit její hry na schovávanou, hry, jež nemůžeme vyhrát a které nás brzdí. A naopak se podívat, co si osvojit, co by mělo být naším plánem na záchranu a spasení, na Selenu, v jejích znameních, domech a aspektech.
Z vyššího principu je jedno, jestli se naše cesta přibrzdí a nebo naopak zrychlí, ale stojí za to si uvědomit, že tím, kdo se pohybuje, tím chodcem, jsme my. A upravit podle toho svoje kroky.
Reklamy
