Tag Archive | hodnotenie

Posudzovanie

“Človek nevkráča do lesa a neobviňuje stromy, že sú vychýlené, ani nepríde na pobrežie, aby nazval vlny nedokonalými. Tak prečo sa takto pozeráme sami na seba?”

Reklamy

Pasce ega

Jestli si myslíš, že je duchovnější jezdit na kole nebo hromadnou dopravou a potom soudíš ty, co jezdí autem… spadl jsi do pasti ega.

Jestli si myslíš, že je duchovnější přestat sledovat televizi, protože to ruší mozek a potom soudíš ty, kteří ji sledují… spadl jsi do pasti ega.

Jestli si myslíš, že je duchovnější nečíst noviny a bulvární časopisy a potom soudíš ty, kteří je čtou… spadl jsi do pasti ega.

Jestli si myslíš, že je duchovnější poslouchat klasickou hudbu, nebo zvuky přírody, ale potom soudíš ty, kteří poslouchají komerční hudbu… spadl jsi do pasti ega.

Jestli si myslíš, že je duchovnější jíst vegetariánskou stravu, kupovat bio potraviny, cvičit jógu nebo meditovat a potom soudíš ty, kteří tyto věci nedělají… spadl jsi do pasti ega.

Ve skutečnost nejdůležitějším vodítkem je pochopit, že jsme neustále vystavováni pasti ega.
Ego se důmyslně skrývá ve vznešených myšlenkách, jako je vegetariánská strava, jóga, používání kola…
A potom se transformuje do pocitu nadřazenosti vůči těm, kteří nenásledují stejnou duchovní cestu.

Mooji

Krásné Svátky

Milí Přátelé,

myslela jsem si, že tento rok vyšlu jen tiché přání Krásných Vánoc ze svého srdce pro nás všechny i naši Matku Zem. Volání mého srdce však bylo silnější a jeho přání šířit na mě doléhalo tak dlouho, dokud právě neusedám v brzké ráno v čase Zimního Slunovratu do koupelny s listy papíru a píšu….

Počátek této inspirace přišel už včera večer, kdy jsem zahlédla na facebooku příspěvek od přítele, kde byla fotka kádě s kapry a komentář, jaké je to zvěrstvo, jak o svátcích klidu a míru toto zvěrstvo podporujeme každým nákupem kapra. Krátce jsem si přečetla pár komentářů, které postupně narůstaly. Vzájemné přitakávání, obhajovaní, hodnocení a souzení nebraly konce. Každý obhajoval svá přesvědčení a vše ostatní bylo zlé a špatné. Jedni hájili jedení masa, druzí naopak, dalším se nelíbil způsob zacházení se zvířaty atd. atd.

Věnovala jsem tomu svoji pozornost a tak mě to lapilo…. někde uvnitř mě se to něčeho dotklo… Sama jsem mohla pozorovat, co já na to, co moje soudy a hodnocení… Vydala jsem se tedy dovnitř a povolila… propustila svoje názory a nechala to být…

Vzbudila jsem se přesně v čase Slunovratu po večeru, kdy jsme s Filipem a Nataikem vložili do Země krystaly s poděkováním Matce Zemi, životu a Všemu, Co Jest….

Zas a znovu jsem si uvědomila, jak nás jakékoli naše přesvědčení blokuje a vytváří v nás konflikt a boj. Jak sebelíp míněné a v našich očích „správné“ přesvědčení omezuje nás samé a naše vnímání druhých. Jak snadno pak máme tendenci rozdělovat věci na ty dobré a špatné, na ty nižší nebo vyšší. Místo skutečného a opravdového klidu a míru, pak vytváříme boj. I když bojujeme za sebelepší věc, stále je to jen boj… A tento boj pramení z našeho vnitřního boje a konfliktu, který s každým našim přesvědčením nastává.

Čím radikálnější naše přesvědčení jsou, tím tenčí hranice do zóny nelítostného boje, který pak může vést i k válkám a smrti miliónů lidí, zvířat a rostlin a všeho živého v nás i mimo nás. Stačí se podívat na tisíce let stará přesvědčení týkající se víry, společnosti, atd. Čím silnější tato přesvědčení jsou, čím silnější mají kořeny, tím těžší je pak udělat v životě nějakou změnu, zvlášť tu, která by mohla naše přesvědčení i s těmito silnými a leta pěstovanými kořeny vyvrátit. Je pak třeba větší síly, silnější energie a těžších „nenadálých“ životních událostí, aby se tak stalo a my jsme přišli na to, že lpění na čemkoli, nás umrtvuje a odmítá proudící život, jehož základním předpokladem je změna a její přijetí.

Zjistila jsem, že cesta, alespoň pro mě, je právě v úplném přijetí, v zanechání hodnocení a posuzování a spíš ve spojování než v rozdělování. Je to cesta, kdy plně přijmu obě polarity v celé jejich síle a škále. Kdy jedno nepovyšuji ani neponižuji nad druhé. Kdy PROŽIJU obě tyto strany a přijmu je skutečně a opravdově – ne hlavou, ale srdcem, celou svou bytostí.

Když se pak takovýmto prožíváním dostanu do pomyslné rovnováhy, bodu 0, neznamená to, že zůstanu žít v tomto bodě nikoho…. tento bod je zároveň zrozením nekonečných možností… v tomto bodě mohu vytvořit NOVÉ, TŘETÍ, jehož základem je hluboký smír a klid obou polarit v jedno… Toto nově vytvořené, toto třetí má zcela jinou kvalitu a překračuje dualitu a místo rozdělování sjednocuje, spojuje a s hlubokým pochopením a prožitím vytváří to, co tu ještě nebylo. Pod tímto já vnímám Kristovství… to dělá energie našeho srdce, která je tou nejsilnější energií na tomto světě.

Zjišťuji, že nelze soudit a hodnotit nic a nikoho. Zvlášť, když jsem byla přítomna v obou polaritách, je pak vlastně „nemožné“ soudit ty, kteří se v jedné nebo druhé právě v tuto chvíli nacházejí. Vždyť i já jsem v nich byla nebo ještě stále v některých případech jsem.

Uvědomila jsem si, jak moc stále soudíme a kritizujeme sami sebe. Jak si zcela dobrovolně „nakládáme“ a ještě to považujeme za ctnost a službu lidstvu. Uvědomila jsem si, jak si ze svých přesvědčení stavíme kolem sebe silnou hradbu, a tím se oddělujeme nejen od druhých, ale především sami od sebe – od své božské podstaty, která v nás dříme i od svého těla, které je tu proto, aby nám pomohlo tuto božskou podstatu projevit a ŽÍT JI. Místo takového budování vidím cestu spíše v postupném propouštění a odhazování našich přesvědčení tak, jak nám to sám život předloží. Tak jako když přijde teplo a my postupně odhazujeme svoje oblečení a vystavujeme víc a víc kůži hřejivému slunci.

wish12

Říká se, že jsme na Zemi přišli růst a učit se. Cítím to tak, že ze všeho nejvíc jsme sem přišli ZAŽÍVAT A PROŽÍVAT, ROZKVÉST do své krásy. Projevit a žít svou „pravou tvář“. Není třeba se cokoli učit, cokoli vylepšovat nebo přidávat, všechno už máme, se vším jsme sem přišli. Matka Zem nám dala tělo a my jsme ho zevnitř oživili svým duchem. Je to společná souhra, společný tanec Země i Vesmíru v nás. Jsme zároveň obojím. Zemí i nekonečným Vesmírem… to vše je v nás, nic míň… co je k tomu třeba přidávat, kam utíkat?

Milovaní, ať už si dáme na Štědrý den kapra, tofu, mrkev nebo pránu, podstatné je, abychom to přijali a požili s láskou a vděčností. S úctou k životu, k prapůvodnímu vědomí, které nás všechny spojuje a kterým jsme.

Mějme soucit sami k sobě, buďme laskaví a shovívaví sami k sobě… tím otevíráme své srdce lásce… sebelásce, která umožní, abychom byli skutečně tím, kým jsme a zrcadlili tuto lásku i navenek.

I kdybychom někdy celou bytostí chtěli pomoci druhému, nemůžeme to udělat za něj, stejně jako nespasíme svět tím, že ho budeme přetvářet k obrazu svému. Změnu můžeme udělat jen sami v sobě. Taková změna je skutečná. Děje se v tichosti a bez obecenstva a ovací. Děje se za dostatku sebelásky a sebeúcty. My se stáváme touto ZMĚNOU, kterou pak vnášíme do světa jen tím, že JSME, že EXISTUJEME, že ŽIJEME…

Přeji nám všem, abychom dokázali propustit vše, co nám brání v tom, abychom milovali sami sebe, své tělo, svou duši… Přeji nám, abychom si dokázali užívat život v přítomnosti, v daném okamžiku s hlubokým mírem uvnitř své bytosti, ať už právě zažíváme okamžik plný a krásný nebo okamžik, který může bolet. Pod oběma totiž stále dřímá poklad, který každý neseme, a který čeká na své odhalení a žití… Je to jen na každém z nás. Jste dokonalí a krásní takoví, jací v tuto chvíli jste.

Ať už souzníte s těmito slovy nebo ve vás vyvolávají negativní emoce, jste dokonalí a hodni lásky. Čím víc boje v sobě pociťujeme, tím víc nám chybí láska, tím víc jsme vzdáleni své pravé podstatě… Objevme ji, milovaní, a žijme ji… To je moje největší přání pro nás pro všechny.

Krásné Vánoce a s chutí a láskou žitý nový rok.

Společné objetí nám všem.

S láskou,
© Denisa, Filip
www.bytvsrdci.org, email: my3@bytvsrdci.org, www.jeshua.cz

Jak zůstat pozitivně naladěn?

Zůstat pozitivně naladěn, i když je člověk obklopen- snad by se dokonce dalo říci zaplaven – tím, co by ostatní mohli nazývat ,,negativitou“, je snazší, než si myslíte. Trik je v tom, přestat hodnotit ,,nesoudit podle toho, jak věci vypadají“. Zbavite-li se tendence hodnotit, váš život se od základů změní. Není to žádná drobnost. Je to zásadní posun v chování a přístupu k životu. Je to zázrak.

Ale jak člověk takový zázrak uskuteční? To je otázka, na kterou by chtěl každý znát odpověď. Dobře tedy poslouchejte co vám povím: Cesta, jak se zbavit hodnocení, je ponořit se do VDĚČNOSTI.

Tohle je tak důležitá myšlenka, že by měla být napsaná všude po vašem domě a vůbec všude po světě. Na zrcadle v koupelně. Na dvířkách chladničky. Na zpětném zrcátku na vašem autě. Nad monitorem vašeho počítače. ,,CESTA, JAK SE ZBAVIT HODNOCNÍ, JE PONOŘIT SE DO VDĚČNOSTI“. To znamená být vděčný bez ohledu na výsledek. Být vděčný za jakýkoli výsledek. Znamená to říkat:,, Děkuji ti, Bože!“ dokonce i za věci, o kterých s jistotou víte, že jste si je vědomě nevybrali a zcela určitě je nechcete.

Kdosi jednou řekl: ,,Štěstí nespočívá v tom, že dostanete, co chcete, ale že chcete, co jste dostali.“ Měl naprostou pravdu.

 

gratitude

Vděčnost je zázračný lék na všechna trápení. Je to nejrychlejší způsob, jak se zbavit úzkosti, jak vyléčit zklamání, jak negativitu nahradit pozitivitou. Je to nejkratší cesta ze slepé uličky na Cestu. Je to energie, která nás spojuje s Bohem.

Zkuste si to.

Příště, až se ve svém životě setkáte s výsledkem, který pro vás bude nežádoucí, se jednoduše zastavte. Zastavte se přímo uprostřed toho, co se děje. Prostě se….zastavte.

Jen na kratičký okamžik zavřete oči a řekněte si v duchu: ,,Děkuji ti Bože.“

Zhluboka se nadechněte ještě jednou to zopakujte.

,,Děkuji za tenhle dar a za poklad, který se vněm ukrývá.“

Buďte si jistí, že se v něm opravdu ukrývá poklad, třebaže ho v tu chvíli možná nevidíte. Sám život vás o tom přesvědčí, pokud mu dáte příležitost.

N.D. Walsch – Šťastnější než Bůh

NASLOUCHAT BEZ SOUDŮ

Někdy zkoušíte druhé napravovat velmi nenápadně. Posloucháte je skrze vlastní filtry, souhlasíte či nesouhlasíte s nimi, dáváte si to, co říkají, do kontextu vašeho vlastního života a přesvědčení. Nenasloucháte jim bezpodmínečně, neutrálně, bez názoru. Takže v určitém smyslu je vlastně vůbec neposloucháte.

Když se vám vaši přátelé svěřují, berete to jako výzvu analyzovat jejich situaci nebo jim radit. A poté vytáhnete své vlastní problémy a soudy. Není divu, že mohou mít pocit, že na ně útočíte.
Musíte se naučit poslouchat bez posuzování toho, co lidé říkají, a vyhýbat se interpretacím nebo názorům na to.

Pokud vás někdo požádá o zpětnou vazbu, řekněte mu co nejpřesněji, co jste slyšeli, že řekl. V takovém případě jsou lidé příjemně překvapení. „No teda!“ říkají často. „Tys mě vážně poslouchal/a!“
Být opravdu slyšen je vzácné. Kolikrát jste měli pocit, že vás někdo opravdu poslouchal? Kolikrát jste sami naslouchali druhým bez podmínek, bez snahy řešit jejich problémy?

Kdykoli druhým radíte, mícháte se do jejich problémů. Proč byste měli mít zájem o něco takového? Možná proto, že vám to pomůže poradit si s vlastními problémy! Do dramat jiných lidí si promítáte vlastní sny a obavy. Přesně z toho samého důvodu sledujete televizní seriály.

Tím však jen ztrácíte čas, svůj i jejich. Nemáte zapotřebí brát si na sebe problémy jiných lidí a ani oni vaše.
I kdybyste měli ty nejušlechtilejší záměry, není pravděpodobné, že byste dokázali druhým pomoct vyřešit jejich problémy. Nemáte šanci skutečně pochopit celkový kontext života jiného člověka. Proto to, co pomohlo vám, nemusí nutně pomoct někomu jinému.

Snažíte-li se lidem radit nebo je dávat do pořádku, neznamená to, že jste laskaví nebo velkorysí. Pokud chcete být k druhým laskaví, akceptujte je takové, jací jsou, a přestaňte je soudit, analyzovat, interpretovat nebo chtít měnit jejich životy.

214

Jestliže se s vámi chtějí o své problémy podělit, soucitně si je vyslechněte, ale nenabízejte jim názory nebo rady.
Jen jim dejte najevo, že jste je slyšeli. Povzbuďte je, aby šli dál svou cestou a hledali své vlastní vnitřní vedení. Vězte a buďte si klidně jistí, že ve svém nitru mají všechny potřebné odpovědi přesně tak, jako i vy máte všechny odpovědi, které potřebujete, ve vašem nitru.

Pokud druhým důvěřujete, že najdou své vlastní odpovědi, jednáte s nimi jako s duchovně rovnocennými. Netváříte se, že víte něco, co oni ne. Respektujete je a přiznáváte jim svobodu. Spoléháte se, že pravda v jejich nitru jim posvítí na cestu. To je láska v akci.

Nesnažit se napravovat druhé znamená nepřebírat odpovědnost za jejich život. To vám poskytne čas a energii nutné pro přebírání odpovědnosti za váš vlastní život.
Když se dobře staráte sami o sebe na všech úrovních – fyzicky, psychicky, emocionálně i duchovně – pak můžete reagovat na druhé s co největším soucitem, trpělivostí a péčí. Naopak pokud opomínáte sami sebe a namísto toho se snažíte přebírat odpovědnost za druhé, energeticky se vyčerpáte. A v takovém stavu nemůžete nikomu pomoct.

Mělo by vám přinést úlevu vědět, že nejste zde proto, abyste zachraňovali druhé před jejich bolestí, ale jen na to, abyste překonali vlastní bolest. To je vaší prvořadou odpovědností, již si ponesete až do smrti. Ani spojíte-li svůj život s životem jiného člověka, této zodpovědnosti se nezbavíte. A kdykoli na to zapomenete, budete za to muset zaplatit.

SLUŽBA DRUHÝM

Jestliže si pěstujete schopnost naslouchat lidem a akceptovat je bez snahy dávat něco do pořádku, poskytujete jim bezpodmínečnou lásku a přijetí. Postupně si také začnete uvědomovat, jak moc soudíte a hodnotíte jiné lidi i sebe. Tyto soudy je třeba brát soucitně a pokaždé, když si jich všimnete, vrátit se zpátky do svého srdce; nacházíte-li se ve svém srdci, dokážete naslouchat bez posuzování a zároveň být emocionálně přítomní.

V takovém prostoru je snadné mluvit o čemkoli, co člověka tíží. Dělíte-li se o své problémy s druhými, něco se ve vás pohne a vy se můžete na problém podívat s větší lehkostí a odstupem. Když se k problémům přistupuje s vědomím, že život je sám o sobě dokonalý, pak není nic, co by potvrzovalo existenci problému, a problém tak vlastně přestane existovat. Zůstane problémem, jedině pokud jej budete za problém nadále považovat.

Postupně se naučíte přistupovat s láskou a soucitem i k vlastnímu strachu a studu. Jakmile odstraníte překážky, jež stojí v cestě bezpodmínečné lásce, spatříte a přijmete nevinnost svou i všech ostatních. Pak není těžké praktikovat nesouzení, akceptování a odpouštění.

Když si lidé vzájemně naslouchají a komunikují spolu bez obviňování, dochází k uzdravení, nezřídka nečekanými způsoby.
Přestože tento typ jednání není orientovaný na dosahování určitých výsledků, často se dějí úžasné věci, protože lidé se cítí vyslechnutí a akceptovaní. Jelikož vás tento postup učí bezpodmínečně druhé akceptovat a respektovat rozdíly, lidé z různých prostředí a pozadí se mohou navzájem lépe chápat a oceňovat a navazovat mezi sebou duchovní spojení.

Tato prostá duchovní praxe umožňuje vnášet lásku do vztahů mezi mužem a ženou, rodiči a dětmi. Umožňuje vnášet porozumění na pracoviště, mezi sousedy, do škol, nemocnic i věznic. Umožňuje spojovat lidi z různých sociálních vrstev a v konečném důsledku lidi na celém světě.
Možnosti výše popsaného přístupu jsou neomezené. A to všechno jen díky tomu, že jste odhodlaní naučit se poskytovat bezpodmínečnou lásku a přijetí sobě i druhým.

Paul Ferrini – Svobodná láska

Vztahy dvojplamenů – sebeláska

Miluješ sám sebe?

Když soudíme sami sebe, přenáší se to na to, jak soudíme ostatní. V tomto posuzování se zrcadlí nedostatek lásky k sobě samému.
Stejně tak když nás náš vnitřní kritik kritizuje za to, že nejsme dost dobří, kritizujeme ostatní za to, že nejsou dost dobří i přesto, že si to mnohdy necháváme pro sebe. Naše posudky a kritické myšlenky uzavírají naše srdce před láskou k sobě samému i k ostatním.
Věřím, že mnoho lidí zůstává nevědomo si toho, jak smýšlejí a přístup k sobě samému se stává tím stejným přístupem k většině ostatních lidí.
Znáte nějaké lidi, kteří jsou k druhým nelaskaví? Když se nad nimi zamyslíte, povšimli jste si, že se stejnou nelaskavostí přistupují i k sobě samým, že jim chybí sebeláska?

Jste připraveni udělat další krok na cestě lásky k sobě?

To znamená přijmout sám sebe takového, jaký jsem. Jakmile to dokážete, začnou se dít změny. V knize Práce od Katie Byron je dobře vysvětleno, jak překonat posuzování a objevit kým doopravdy jsme. Také můžete rozpoznat své kritické myšlenky ve své hlavě díky přeprogramovacím metodám a zapisováním myšlenek.

Pouze pokud se naučíme milovat sami sebe, jsme schopni milovat i ostatní.

Díky svým zkušenostem jsem přišel na to, že když jsem začal mít víc rád sám sebe, přitáhl jsem si vztah se svým dvojplamenem zcela ve shodě se svým životním posláním.

love15

Chtěli byste to taky tak?

Potkal jsem svou ženu Lyn po letech vztahů, které byly o vzájemné závislosti. Moje závislé chování vycházelo z předpokladu, že musím hledat lásku vně sama sebe. Přišla chvíle, kdy jsem upadl do hluboké deprese poté, co jsem se vzdal všeho, co tvořilo můj předchozí život, všetně obchodních vztahů. Radost mi přinášelo pouze pořádání seminářů o uzdravující energii, což bylo v tu dobu mé poslání.
Radostným prožíváním mého životního poslání jsem si k sobě přitáhl Lyn, úplně jiný typ vztahu, než všechny mé předchozí. Lyn v té době zrovna stála na prahu svého životního poslání.

Začali jsme spolupracovat na naší společné misi pomáhat lidem dosahovat vyšších stupňů vědomí díky našemu daru léčení.
Někteří lidé by mohli říci, že jsme se potkali jako dvojplameny nebo párové duše a že to bylo velmi romantické. Ve skutečnosti to bylo tak, že jsme roky obrušovali ostré hrany svých osobností tím, jak jsme do sebe neustále naráželi. Nicméně díky tomu, že jsme cítili hluboké spojení a věděli jsme, že máme důležité poslání, vytrvali jsme přes všechny konflikty a překážky.

Jinými slovy, i přesto, že jsme měli společné poslání, stále jsme prožívali disharmonii a utrpení. Rozdíl však byl, že jsme si zvolili cestu skrz naše osobnostní problémy a ne setrvání v pasti bolesti a utrpení.

Jakmile svoji osobnost vyčistíme tak, že nám jednotlivé nedokonalosti přestanou překážet, bolest a utrpení se změní na radost a mír uvnitř vztahu.

Dokud je vztah řízený našimi osobnostmi, přetrvává konflikt. Chcete láskyplný vztah, aniž byste začali milovat a uzdravovat sami sebe?
Vztahy jsou jako zrcadla a zrcadlí to, kým jsme uvnitř – naše nevyléčená citová zranění a místa, kde byste měli sami sebe mít více rádi.
Nejprve hledejte lásku k sobě. Sebeláska přitahuje váš dvojplamen.

Autor: Michael D. Lawrience

Přeložila: Eidheann
Zdroj: http://divine-love.quicksnake.cz/

Horoskop na obdobie 9. – 15. 6. 2014

TVOŘÍME NOVÝ SVĚT

Přichází poslední dekan (10 stupňů = 10 dní) znamení Blíženců. Poslední dekan symbolizuje plné pochopení energie znamení a možné využití a následné odpoutání se. Možnost dostat se nad znamení. Tento dekan je pod vládou Saturna, což vede k hluboké moudrosti, schopnosti používat slovo, vědění a předávat ho druhým. Být Mistrem slova a učení. Povrchnost a roztěkanost Blíženců se zde mění v hluboké poznání a schopnost druhé učit v souvislostech.

Procházíme prohloubením a výzvami, kde máme projevit svou moudrost a schopnost komunikovat a sdílet v této hloubce a přesto zůstat v lehkosti energie Blíženců.

13.6. nastává úplněk krátce po půlnoci, tím pádem již celý den 12.6. budete pociťovat téma úplňku. Otevírá se vyšší úroveň mysli, která vede ke svobodnějším aspektům mysli. Naše mysl prochází procesem PŘECHODU mezi nízkou a vyšší myslí. Mysl se napojí na „vyšší místa“ vědomí, kde je možno nabýt tvůrčí moc Ducha. Živen tímto Duchem může člověk postupně rozvinout integrovanou osobnost. Její základ se skládá ze tří složek odrážejíci Božskou trojici, v Indii vyjádřenou Sat – Čit – Ánandá.

invitation

Pokud se setkáte v sobě s novým a nepoznaným, neodmítejte to, zůstaňte otevření a požádejte, ať to s vámi pracuje ku prospěchu vlastního vývoje a ku prospěchu celku. Právě držení se jen toho, co známe, je problémem vývoje, bojíme se změny, výzev a nepoznaného.

Tento strach drží člověka ve stagnaci a velkém omezení. Nyní nastává doba stát se „emigrantem v nové zemi“, který šel za lepším, pravdivějším a svobodnějším životem. Vstoupil otevřený do země nepoznané s pocitem plné víry a nadějí.

Než nastane letní slunovrat 21. 6. ve 12:58, máte možnost překročit svou mysl, která má omezení v programech „musím a nesmím“.

Jupiter v Raku, v kvadratuře s Dračí hlavou ve Vahách a ocasem v Beranu (do 8. 7.) zviditelňuje osu růstu. Skrze své city, rodinu (Dračí ocas v Beranu) přijmout sebe, své místo v rodině, v životě, jsem takový, jaký jsem, zodpovědnost za svůj život a samostatnost. Opustit subjektivitu, samotu, boj, soupeření, strach rozhodnout se a vydat se směrem Dračí hlavy ve Vahách, jít cestou nalezení důvěry v druhé, ve společenství, v sounáležitost, spolupráci a partnerství. Když jsem sám sebou, mohu navázat rovnocennou spolupráci, partnerství, bez potřeby závislosti či zavděčit se. Nejdříve potřebuji být sám sebou (Beran), abych mohl obohatit druhé (Váhy).

Milí poutníci životem,

setkáváme se na svých poutích, abychom si sdělili svá poznání, opustili boj a soupeření. Shromažďujeme se na jednom prostranství vědomí, abychom se mohli vydat společně jednou cestou, protože společné putování je radostnější a bohatší. Setkáváme se, abychom si uvědomili, že jsme jedním, celistvostí. Ve společném putování, kde si navzájem pomáháme a podporujeme se, přestává fungovat starý vzorec souzení (odsuzování) a hodnocení druhého, tím TVOŘÍME NOVÝ SVĚT.

Krásný týden.

Petra Nel Smolová


UPOZORNĚNÍ:
Tento text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně zdroje a aktivního odkazu. Zdroj: http://www.astrologiepetranel.cz. Autor článku: Petra Nel Smolová.