Tag Archive | duša

Tanec s temnotou

Jeshua prostřednictvím Pamely

Drazí přátelé,

já jsem Jeshua. Všechny vás zdravím. Jsem s Vámi jako blízká duše, jsem vám roven. Přijměte mě jako svého bratra. Chci být s vámi a držet vás za ruku.

Je pro mě snazší vnímat život z vyšší a širší perspektivy, než je možné pro vás z pozemské úrovně. Smyslem života na Zemi je, že se částečně ponoříte do nevědomosti, do tíhy pozemského prostředí, a že máte tuto zkušenost zevnitř. Činit tak není jednoduché, má to však svůj smysl.

Když jste ve vyšších říších, v nebeských sférách, jak jsou nazývané, neexistuje tu téměř žádný odpor. Prožíváte kolem sebe lásku samozřejmě. Přitahujete to, co vám nejlépe vyhovuje ve smyslu prostředí a také v rámci energií a duší, které potkáte. Existuje tu snadná výměna mezi vámi a vašim prostředím, která je vaším odrazem, a tak jste relativně osvobozeni od překážek. I zde někdy probíhá tak říkajíc „čištění“, vše se to však odehrává s plynulostí a lehkostí, což vám může někdy na Zemi velmi scházet.

Tam dole tato lehkost a klid chybí a vy nejste vždy obklopeni souznícími lidmi. Ve svém životě se setkáváte s mnoha rozdílnými úrovněmi vědomí. Taktéž jste se narodili jako bezbranné dítě do energie rodiny, která často neodráží vaše nejvyšší jádro nebo neladí s vaší přirozenou energií. V energii rodiny jsou často přežívající strachy a omezující přesvědčení, které nasáváte jako houba.

Nemůžete jinak, neboť jako pozemské dítě nejste plně ve styku se svou duší a moudrostí, kterou na úrovni duše máte. Jako malé dítě jste zcela ponořeni ve hmotě, v těle, abyste získali pozemskou zkušenost, a to znamená, že absorbujete bouřlivé a nefiltrované energie, které vám ve skutečnosti nepatří. Teprve později začínáte rozlišovat to, co vám skutečně patří a co ne.

Nyní se ptejte sami sebe – a to je něco, na co se musíte ptát stále – „Proč jsem vstoupil/a do tohoto tance, tance s iluzí, tance s pokušením, tance s temnotou?“ Proto, že temnota chce být skrze vás transformována. Jste andělem světla. Chtěli jste se ujmout tohoto tance s hmotou a nejistotou, protože je ve vás tolik lásky.

Uvnitř vás žije hluboký, tvořivý zdroj, a tím jste vy. Tím je vaše duše a v každé duši, v tomto tvořivém zdroji, nezadržitelném proudu života, se rozvíjí jeho vlastní jedinečná záře. Vy jste svým vlastním bytím – jedinečným – nikdo není takový jako vy. Jste tu, abyste svým vlastním způsobem zhmotnili lásku svého bytí, čelili temnotě uvnitř sebe a transformovali ji. Temnota je ve skutečnosti rovna neznámému, novému, dobrodružství. A pakliže se toho bojíte, budete se cítit ztracení a nejistí.

Nejčastěji je duše tak ohromena novým, neznámým, temnotou, že se začne zpochybňovat a říká: „Nemohu to dělat. Nevím, kdo jsem nebo kde jsem. Ztratil/a jsem svou cestu.“ Duše potřebuje sebe-uvědomění, aby dokončila svou cestu, naplnila ji s radostí. Proto jsem tu, abych vám připomněl vás samé a vědomí, které chce být ve vás zrozeno.

Jste tvořitelé – obzvláště mocní – kteří jsou zde, aby přijali temnotu a transformovali ji. Nejdřív si myslíte, že to nezvládnete a budete pohlceni temnotou, nevědomostí a ztratíte se. Přijde však čas, kdy si uvědomíte, kdo je ten, který se dívá na temnotu a zažívá ji. Kdo je ten mocný zdroj, ta bytost, která znovu přichází do tance s iluzí a nevědomostí. Pak se váš pohled otočí zvenku dovnitř a vy objevujete, kdo jste.

Doteď jste vy všichni v tomto procesu zapojeni. Jste na této cestě dlouhou dobu. Už jste objevili světlo uvnitř sebe. Stále však přichází čas, kdy pochybujete a obracíte svůj pohled znovu ven a vnímáte negativní energie, které zde vibrují, a které jsou založeny na strachu. Tyto energie vám vštěpují strach a tato zkušenost vás táhne pryč od sebe.

Jsem tu, abych vám pomohl znovu obrátit váš pohled dovnitř ke zdroji lásky a moudrosti, kterým jste. Někdy je pro mě frustrující vidět, že mě považujete za svého učitele, který stojí nad vámi. Mým záměrem je, že se zaměříte na fakt, že jsme si rovnocenní, že v sobě nesete ten stejný zdroj moudrosti, který já, a že se nemusíte vůči mě jakkoli snižovat. To není záměrem – je to samo o sobě jen iluze. Jsem zde, abych tuto iluzi prolomil, a žádám vás, abyste spolupracovali a činili tak se mnou, neboť vás potřebuji.

Kdysi jsem byl představitelem nového vědomí na Zemi a mohl jsem zasadit jen pár semínek. Možnosti byly tehdy omezené, avšak během tohoto času jsou možnosti mnohem větší. Představte si, že jste jedním z těchto semínek, tím, které chce nyní vyklíčit – je připravené vyklíčit.

Představte si, že sami sebe vidíte v lůžku úrodné půdy. Vidíte tam semínko v zemi a cítíte v něm potenciál života. Slunce svítí na vlhkou a úrodnou půdu a vy si nyní představte, jak toto semínko rozvíjí kořeny a výhonky. Vnímejte, jak jdou jeho kořeny do půdy, a vnímejte, jak se na jeho stonku objevují malé zelené lístky. Užívejte si krásu této rostliny a vnímejte, že roste díky pozornosti, kterou jí dáváte svou radostí a úctou.

Vnímejte Zemi a to, jak tuto rostlinu vítá. Vnímejte, jak se rostlinka stává větší a silnější, dokud se silně neusadí v půdě země a její listy jsou větší a schopné přijímat hojnou sluneční záři. Tato malá rostlinka pomalu roste v ohromný strom. Vnímejte, jak je tento strom spojen s Nebem a Zemí. Vnímejte jeho kořenový systém a to, jak tyto kořeny přijímají výživu bez námahy. Je to přirozený proces, a tak nemáte potíž to vnímat. Kmen je pevný a silný a listy jsou plné zeleně. Slunce svítí na korunu tohoto stromu a strom toto světlo přijímá, přijímá světlo Domova.

Vnímejte, zda dokážete udržet tento obraz, a představte si, že vy, tak jak jste nyní ve svém těle, sedíte pod tímto stromem a skláníte se před jeho kmenem. Nabíráte energii tohoto stromu do sebe. Vnímáte, jak energie Země a Nebe proudí vašimi zády a cítíte, jak jste tu vítaní.

(Image: “Wisteria Tree” by Kobaken++)

Jste tu na Zemi potřeba jako měniči energie, avšak práce, kterou činíte, je nejčastěji vnitřní prací. A když říkám „že jste potřební“, nemyslím tím, že musíte dělat mnoho. Mohlo by se zdát, že se cítíte inspirováni dělat určité věci, avšak většinou je to o tom, abyste se drželi obrazu tohoto stromu. Jste tu kvůli vědomí síly a inspirace, které z vás raší, a tím přispíváte většímu celku.

Pokaždé, kdy si důvěřujete a věříte své vlastní jedinečné síle a tvořivosti, měníte kolektivní vědomí lidstva, které je ponořeno ve strachu a v tom, že se stali obětí. Na Zemi existovali u moci lidé, kteří nechali své poddané pochybovat o svých schopnostech. Systematicky oslabovali lidi, a tím je také odkaz, se kterým se potýkáte. I když žijete v moderní, svobodné společnosti, tento odkaz stále existuje. Je to odkaz strachu, útisku a sebe-pochybování. Nepodceňujte sílu tohoto odkazu.

Je velkým krokem obrátit se do svého nitra tím, že důvěřujete sobě a své jedinečné síle. Je to ohromný krok ve vědomí, obrat o 180 stupňů. Proto je to, co se snažíte činit, tak ohromné a impozantní. Je to vaše výzva, neboť to je to, co jste sem přišli vykonat. Nic dalšího vás nefascinuje víc. Chcete učinit po mnoha staletích a po tolika životech tento krok k sobě, nechat vzklíčit vaši skutečnou sílu zde na Zemi.

Konečný krok je, když si uvědomíte, že tento strach, který ve vás žije, je iluzí. Už existují časy, kdy to vnímáte, kdy máte záblesky svého skutečného potenciálu, své celistvosti, své božskosti. Naproti tomu jste však znovu zastíněni strachem, sebe-pochybnostmi, které překrývají Zemi jako pokrývka.

Tento stín není zajisté něčím, co se odehrává jen na úrovni individuality. Je to kolektivní pokrývka, která dusí všechny lidi, a čím více z ní chcete vystoupit a osvobodit se z tohoto starého odkazu, tím silnější je její vliv. Kolektivní tlak kolem vás je zůstat lapeni a neodpojit se, protože lidské bytosti mají tendenci být součástí něčeho, patřit do skupiny.

Útěk je však přesně to, co chcete učinit. Dostat se z tlaku starých břemen: představ hříšnosti, zastínění a podrobení. Můžete si představit, že tato stará energie je jako těžká šedá barva, slizké bahno, které vás chytí, ponoří a udržuje uvíznuté. Žádám vás, abyste s tím nebojovali, neboť pak uvíznete ještě hlouběji či díky činnosti tohoto bahna – těchto starých energií – dokonce ustrnete. V tomto smyslu si strach přeje, abyste s ním bojovali, protože tak vás drží ještě silněji. Když vnímáte strach jako hrozivého soupeře, pak prohrajete. V představě, že strach je skutečný nepřítel, mu propadáte a jste ztraceni.

Strach je ve svém jádru iluze, kterou nakonec propíchnete jako balón, který se vypustí. Není to nepřítel ve smyslu skutečného odpůrce. Je to ona představa, která má nad vámi moc. Není to věc, není to bytost. Pokud máte pochopení pro zranitelnost, která ve vás je, a byla ve vás od doby, kdy jste byli novorozenětem, a když začnete vidět tuto zranitelnost v druhých, pak můžete odpustit sami sobě i jim, protože znáte sílu, kterou nad vámi strach má. Když přicházíte z pozice odpuštění a pochopení, strach již nad vámi nemá moc. Pak se stáváte dárcem, zdrojem lásky. Stáváte se spíše větším než menším.

Když jste velcí, strach již nad vámi nemá moc a vy vnímáte strach jako volání o pomoc: nejdříve to vidíte v sobě a pak také v druhých – a to je správný pohled. Strach je voláním o pomoc. Strach je potřeba a vy jste ten, kdo může pomoci, aby se tato potřeba rozplynula, neboť dokážete zaplnit díru, prázdno.

Strach může být transformován láskou. To je to, kým jste a co můžete dělat. Žádám vás, abyste v to věřili, a pochopím, i když opět tento pohled ztratíte – proto jsem vždy přítomen. A spolu se mnou jsou mnozí, kteří jsou v tomto ohromném procesu také zapojeni. Chtějí vás podpořit v tom, co děláte – vaši průvodci, vaši Andělé. K dispozici je mnoho pomoci. Vnímejte tuto pomoc na tomto místě a buďte jí otevření. Je záměrem, abyste využívali naši energii, a tak se nebojte požádat o pomoc. Milujeme tak činit. Jsme s vámi skutečně velmi spojení.

Děkuji za vaši pozornost.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

VĚČNÝ ŽIVOTNÍ PROUD

Milovaní,

tolik z vás nám teď píšete o tom, jak cítíte prázdnotu, samotu, odpojení od života – od sebe, od druhých. Jak cítíte nicotu, beznaděj, destrukci.

To, o co se s Vámi můžu podělit je opět jen moje vlastní zkušenost s těmito prožitky.

Čím dál víc jsme těmi, co Ví… těmi, co mají vše načteno, těmi, co moc dobře rozumí tomu, co se jim děje, proč se jim to děje, s čím to souvisí – karma, čištění, energetické posuny… A přitom všem nevíme, co se sebou, co dělat, kde začít, jak si pomoct…

V noci jsem opět nespala a vnímala jsem, jak jsme stále tolik ponořeni ve svých myslích. Možná „víme“ vše, možná nám plno lidí potvrdí naši „správnost“, stejně nám to nepomůže.

Odmítáme sami sebe, odmítáme skutečnost takovou jaká je. Stále si ji přejeme přizpůsobit svým přáním, přizpůsobit ji tak, abychom ji alespoň nějak dokázali přijmout a akceptovat. Chceme se pořád dokola něčeho zbavovat, něco čistit, něčemu rozumět a mít na vše jasný návod nebo vysvětlení. Když nám pak někdo potvrdí, že je to „karma“ na chvíli se nám uleví… „Vidíš, já to říkal/a!“… za chvíli jsme však tam, kde jsme byli.

Cítím, jak to vše zůstává jen na úrovni hlavy – mysli… nepustíme to dál… Obýváme svoji hlavu… živíme svou umělou identitu, iluzi o sobě, iluzi o světě. Dokonce to často víte, víte, že to nejste vy, že je to hlava, ego… jenže nevíte, jak dál, co s tím.

Paradoxem je, že s čím dál větším množstvím informací z tzv. spirituálního světa, se ještě víc odpojujeme sami od sebe… od svého TĚLA, od své duše. S každou potlačenou bolestí, s každým nepřijatým strachem, nevyjádřenou emocí, popřením sebe sama a toho, jak to cítíme, stavíme kolem své věčně zářivé duše, svého věčně zářivého Ducha hradbu… ta hradba je už tak veliká, že přestaneme světlo naší duše cítit a vnímat. Ono tam však stále je, září pořád stejně silně… neodešlo… To my jsme od něj „odešli“ – to my jsme se odpojili… jak? Naše vědomí zůstalo v hlavě… a hlava – naše mysl je tak rafinovaná, že s ní tuto hru dokážeme hrát stovky, tisíce životů.

Co s tím? To, co život naučil mě, je prosté. Buď! Zavři oči a spoj se se svým dechem… jen ho pozoruj. Vnímejte, že jakmile zavřete oči a obrátíte pozornost dovnitř na svůj dech – okamžitě sklouznete svým vědomím do břicha a následně vnímáte i hrudník – srdce. Děje se to zcela přirozeně a automaticky. Není třeba si to představovat ani vyvolávat.

Břicho – vaše centrum, vaše slunce, vaše síla, život… váš pupík, připomínající vám neustále spojení s celou Existencí.

Pamatuji si, když jsem si začala tohle uvědomovat, uvědomovat tento životní proud v sobě, jak byl zpočátku slabý… jak přijímání (nádech) mi dělal potíže… jak se vždy někde zasekl a jak výdech (dávání) byl mnohem delší než celý nádech.

Nejde o to svůj dech analyzovat a vytvářet si další koncepty. Jde o to, abychom ho jen pozorovali… čím víc přijímám svůj život a vše, co se mi v něm děje, tím víc se mi mění můj dech.

Dnes vnímám v těle prostor, volnost a můj dech je uvolněný, lehký a tak přirozený.

Cítíme samotu, cítíme frustraci, cítíme oddělenost a tam, kde to začíná jsme my sami… necítíme sami sebe… odpojili jsme se od svého těla – tím pádem od své duše i Ducha. Hledáme ho někde venku, případně chceme, aby nás s ním někdo spojil, anebo utíkáme do jiných světů… Náš Duch, naše podstata však nikam nezmizela, je stále tu… je v nás.. je uvnitř nás – uvnitř našeho těla! Čím uvolněnější tělo máme, čím hlouběji do něj vklouzneme, tím blíž jí jsme.

Sklouznout níž…. sklouznout z hlavy níž… stačí vnímat dech – ať je jakýkoli – jen ho vnímat a hned jste tam…

Ano, je velmi pravděpodobné, že budete najednou vnímat i bolesti a emoce, které jste v těle potlačili. Jenomže, alespoň z mé zkušenosti, pouze jejich NAPROSTÉ LÁSKYPLNÉ OTEVŘENÉ PŘIJETÍ A JEJICH PROŽITÍ nás osvobozuje a pomáhá k lehčímu dechu, k lehčímu Bytí.

Zjistila jsem, že když přijde krize, když mě přepadne strach, nepomůže mi vědomí, že vím, že je jen iluzí – že je výplodem mé mysli. To, co mi však pomohlo vždy, bylo jeho přijetí – přivítání jakékoli emoce, bolesti, čehokoli, co se objeví a dovolení, aby to existovalo, aby se to projevilo. Je to tu, tak před čím zavírat oči, co odmítat a snažit se zakrýt pod koberec. Zjistila jsem, že mi nikdy nepomohlo znát dopředu odpověď, že mi nepomohly názory a vhledy druhých, nepomohlo mi zjišťovat, proč tomu tak je a k čemu mě to vede. V tu chvíli, kdy jsem v tom byla, mi to bylo upřímně k ničemu. Proč? Protože tento způsob mě zase udržuje jen a jen v hlavě a nepouští dál… odpojí mě od těla a od PROŽITKU, a přitom teprve s prožitkem a jeho opravdovostí přichází moudrost, uvolnění, propuštění a hluboké pochopení.

Je rozdíl vědět, že strach, který mám, je jen iluze a odmítnout ho. A je rozdíl s láskou ho přivítat, přijmout, PROŽÍT a dovolit mu, abych mohla tuto iluzi skutečně prožít v sobě, ve svém těle – to mi totiž nikdo nevezme a s dalším strachem, který se mi v životě objeví, už to bude o mnoho lehčí. To je skutečné poznání… to je to, co nás přivádí blíž k sobě… ta skutečná cesta není povrchní, ta cesta není v tom, že dopředu vím, co se děje a proč. Ve skutečnosti jdu do naprostého neznáma… zas a znovu tam s větší a větší důvěrou vstupuju, protože mám poznání, že každý jeden takový prožitek je pro mě ohromnou příležitostí a pokladem, který mi navrací moji ztracenou sílu. Otevírá v té hradbě, kterou jsem si kolem své duše postavila další a další otvor a světlo mé duše, mého Ducha se začíná šířit víc a víc mým tělem a já se s ním spojuji stále silněji. Jen díky předešlým prožitkům je ta lehkost bytí hmatatelná…

Čím víc jsem spojená se svým tělem, se svým dechem, tím víc vnímám život, Zemi – přírodu a spojení se vším. Nedávno mi jedna přítelkyně napsala, že život je vysoce individuální záležitost. Ano, může být, co se týká našich prožitků, vnímání, pocitů, zvolené cesty. Zároveň však tím, kdy se víc a víc spojujeme se sebou, vnímáme spojení se vším, co jest, co nám dává věčný život, a co proudí v každém jednom individuálním těle. To tomu všemu dává ohromnou hloubku a velikost. Podívejte se na přírodu, vše má své dokonalé místo, svou úlohu, nikde není nic navíc, nikde nic nechybí, vše funguje zcela přirozeně a lehce ve společné souhře a harmonii. My jsme její součástí. Nejsme od ní ve skutečnosti odpojeni.

Cítíte se osamoceni? Cítíte strach? Cítíte bolest? Cítíte frustraci, hněv? Tak je přijměte, v celé jejich síle a kráse… tím, že jim budete chtít porozumět nebo tím, že se jich budete chtít zbavit, se propadáte ještě hlouběji – do větší samoty, většího strachu, do větší frustrace. Je tu! I když před tím zavřete oči, nezmizí. Přijměte to, co je… nikoli hlavou a rozumem… přijměte to celou svou bytostí, přijměte to tak, že v tom budete.

Když jsem začala život skutečně přijímat z tohoto svého spojení s tělem, s dechem… se sebou… vstoupila do něj nová esence… vstoupila do něj síla mého ducha, neochvějný klid a láska. A i když se ocitnu v krizi, kterou bytostně vnímám a cítím, toto spojení tam zůstává, vnímám ho, a potom dokážu za všemi svými emocemi, bolestmi a strachy cítit ohromnou sílu a důvěru ve vše, co se mi děje. Je pro mě úžasné, že bez jakékoli techniky zklidnění, mohu být uprostřed vnitřní krize, a pod ní hmatatelně vnímat klid a hloubku, kterou sama JSEM. To vše zcela přirozeně. To mě učí sám život – dovolila jsem si otevřít se mu a víc, a víc cítím důvěru v něj. Nic tu není zbytečně. Když něco cítím, když jsem v nějaké situaci, není tu proto, abych se ji hned snažila změnit, odklidit, pochopit, vyřešit… zkuste nasednout na její křídla, i když se vám bude ze strachu třást celé tělo, a leťte. Leťte vstříc tomu, co vám přinesla. Je to jen na Vás. Ona počká nebo se vrátí v jiné podobě a silněji a bude vás popostrkovat, abyste nasedli a s důvěrou skočili do neznáma.

Některé věci se pro mě jednoduše staly už minulostí… čím víc vnímám své tělo, sebe v něm, svůj dech, který mě spojuje se životem, se svou skutečnou esencí, tím spíš už nedokážu dělat věci, které jdou proti mně, nedokážu jít proti tomu, co cítím, nejde mi už tak snadno zrazovat samu sebe.

Celé toto přijetí přítomnosti, jaká je, mě velmi k mému vlastnímu přijetí… k lásce a úctě ke svému tělu, k životu, k Zemi, k sobě… a k druhým…

A máte pocit, že v tom jste sami? Ano, do jisté míry jsou vaše PROŽITKY velmi individuální, ale víte co? Čím blíž sobě jste, tím víc za touto individualitou vnímáte tu ohromnou důvěru v život, která nás všechny spojuje. Jedeme v tom všichni… každý po svém, každý tak, jak si dovolí, každý tak, jak v danou chvíli dokáže. Vše do sebe dokonale zapadá a je součástí něčeho mnohem většího a širšího, než dokáže 8 miliard myslí vymyslet.

Chceme opravovat dokonalé, zasahujeme do přirozeného rytmu života. Přirozený rytmus života tu je a bude stále – i bez našich těl a identit. To my, každý jeden z nás, se můžeme na tento rytmus znovu naladit. Kde? Uvnitř sebe, v tichu, v samotě, v přírodě. Ta je mou největší inspirací a učitelem. Čím blíže přirozenému proudu ve svém těle, tím blíže k přírodě. Čím blíž k přírodě, tím blíž přirozenosti v sobě.

Objímám Vás velmi, ať už se zrovna nacházíte ve svých hlubinách, nebo na prosluněných vrcholech. Nic netrvá věčně, a čím víc budeme tyto přirozené rytmy sami v sobě CTÍT, tím blíž budeme kouzlu celé této Existence. Tím víc ji budeme hmatatelně vnímat ve svém těle, ve svém každodenním životě a nebudeme potřebovat žádný návod. Když se od tohoto rytmu odpojíme, jednoduše to ucítíme, uvidíme to na tom, co se nám v životě děje. Pak se zase vrátíme k sobě a dovolíme, aby tento životní proud prostoupil každou naši buňku a zharmonizoval naše bytí. Jen SKUTEČNĚ a s odevzdáním POVOLIT…

S láskou,
© Denisa
http://www.bytvsrdci.org, http://www.jeshua.cz

Tělo a duše

Země prostřednictvím Pamely Kribbe

Drazí lidé,

jsem hlas Země. Nesu vás ve svém těle. Planeta, na které žijete a po které chodíte, je mým tělem, vyjádřením mé duše. Jste tu vítaní, neboť jste součástí mého těla. Vaše tělo je mojí částí, je stvořeno z pozemské hmoty. Buďte si velmi vědomí buněk ve svém těle, které jsou velmi malé, nezávislé entity, které přesně vědí, co mají dělat. Ve vašem těle fungují k rovnováze, harmonii a součinnosti.

Nyní si představte, že jste ve svém těle přítomni jako zářivé slunce. Vaše světlo není ze Země. Přicházíte z vesmíru. Jste živoucí duše, která je schopná vzít na sebe nespočet forem, a nyní jste přítomni ve formě pozemské. Představte si, že světlo vaší duše září ve středu vašeho těla, v centru blízko vašemu srdci. Sledujte, jak zde světlo září, a vzpomeňte si, kým jste: jste tu celou věčnost. Měli jste mnoho životů, nejste tu poprvé.

Vzpomeňte si, kdo jste! Vězte, že jste na tomto těle nezávislí, že jste nezávislí na tomto životě a společnosti kolem. Přišli jste sem přinést něco nového, něco jedinečného, něco, co není lidmi kolem vás zcela pochopeno. Vyžaduje to kuráž a odvahu přinášet něco, co je nové, protože nové věci způsobují odpor. Proto je tolik důležité vzpomenout si na to, kým jste: na vaši svobodu, na vaši nezávislost. Jedině pak dokážete být v této realitě opravdu sami sebou a šířit své světlo.

Nyní vás žádám, z místa, kde je vaše srdce, abyste spojili světlo své duše se všemi buňkami svého těla, které mají své vlastní individuální vědomí, a přesto jsou mojí součástí, součástí Země. Představte si, že se světlo vašeho srdce, vaší duše spojuje s vědomím všech vašich buněk. Vaše světlo září na všechny tyto buňky a ony s radostí reagují. To je to, co chtějí – chtějí být vámi inspirovány! To je jejich cílem, to je jejich funkce.

Možná si myslíte, že cíl vašich buněk je jednoduše udržovat vaše tělo, aby fungovalo a přežilo, a na jisté úrovni je to pravda, nikoli však na té nejhlubší úrovni. Váš nejvyšší smysl tu na Zemi je být nástrojem, skrze který se může vaše duše manifestovat. Kvůli tomu je tu vaše tělo. Proto spojení duše s vědomím těla je ohromně důležité. Celé vaše tělo podstupuje přeměnu, kterou nelze vysvětlit na hmotné úrovni.

Nyní si představte, že se světlo z vašeho božského jádra pomalu šíří z vašeho srdce a dotýká se něžně vašich buněk: ve vaší hrudi a ramenech, krku a hrdle. Pak dovolte všem buňkám ve vaší hlavě, aby byly dotknuty energií vaší duše, přijaly ji a mohly tak obdržet směr a vedení z božského Zdroje. Nechť energie vaší duše, světlo vašeho srdce proudí vašim solarem, vašim břichem dolů do podbřišku a na chvíli vnímejte střed svého podbřišku. Mohou tu být staré emoce odporu k životu, které ztěžují přístup světla vaší duše: „Je to bezpečné? Měl/a bych tu být se svou jedinečnou energií, se svým světlem?“

Vnímejte, zda světlo vaší duše může prostupovat do vašeho žaludku, do vaší kostrče, do vaší pánve. Pokud zde vnímáte místa, kde se vyskytuje odpor ke vpuštění světla, jen pozorujte, co se děje, a nic nenuťte. Jen vnímejte, zda je někde ve vašem těle temné místo nebo napětí, kde je energie jaksi stažená a skrytá. Velmi přijímacím a otevřeným pohledem soustřeďte svou pozornost na toto tíživé místo. Vaše vědomí je velmi jemné a poddajné a tak jako lehký vánek obklopte toto místo svou pozorností.

Uvnitř této zablokované energie je život, který byl z mnoha důvodů skrytý. Povzbuďte tento život, aby se vám přihlásil. Zeptejte se: „Kdo jsi? Neboj se mě, ukaž se.“ Pozorujte, zda se vám něco objeví: obraz, symbol, může to být také zvíře nebo lidská bytost nebo možná dítě. Vše, co je v člověku zablokované a skryté chce ven, chce se to osvobodit. Má však strach, a proto se občas skrývá. Abyste to mohli oslovit, nemůžete nic nutit. Stačí být jemně přítomní a naslouchat. Nechtít cokoli změnit a nepřát si se této části zbavit je ten nejprospěšnější přístup.

A tak tiše pozorujte nebo vnímejte, co se chce samo z této temné části odhalit. Představte si, že natahujete svou ruku tomu, co se objevuje, a ujišťujete to tím, že říkáte: „Jsi dobrý/á, můžeš být tím, kým opravdu jsi.“ Vítáte tuto část sebe tím, že za ni přebíráte zodpovědnost a slibujete, že s ní budete spolupracovat. V této celé ucpané a zablokované energii je zároveň síla a schopnosti, které vám náleží. Nikdy není úmyslem odstranit jen zablokování nebo problém. Je to o přeměně a uvolnění starých energií a to tak důkladně, že jádro světla uvnitř vás se s tím může spojit. Proto je cestou láska a milování, nikoli boj s negativními energiemi či problémy, které ve vás jsou.

Nakonec umožněte své duši proudit až dolů do vaší pánve, k vašim stehnům a nohám a věnujte zvláštní pozornost svým kolenům. Představte si, že buňky kostí ve vašich kolenech se otevírají světlu vašeho srdce. Vzpomeňte si na to, jak radostné je žít a být na Zemi aktivní, a tak obnovte tyto radostné vzpomínky. Pak nechejte své světlo sestupovat dál do vašich lýtek a kotníků a zcela do vašich chodidel: do vašich pat, chodidel a do vašich prstů.

Svěřte světlo své duše Zemi. Jsem tu pro vás. Jste ve mně i na mně vítaní. Nemusíte tím procházet sami. Čím víc umožníte svému světlu duše, aby bylo přítomné, tím víc jste ochraňováni a neseni svou vlastní moudrostí a spojením mnou, se Zemí. Zdravím vás ze svého srdce a ráda bych vám poděkovala za vaši přítomnost tady a teď.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

Čas Rýb

Slunce vstupuje do znamení Ryb 18. února a opouští ho 20. března. Zima pomalu končí a chystá se přeměnit v kvalitativně úplně jiné období. A jarní rovnodenností pak zima definitivně skončí. Znamení Ryb je pohyblivé, předávající. Dochází k přeměně, transformaci hodnot. Naše tělo přizpůsobené chladnému vnějšímu světu a jeho někdy až nelítostnému odrazu do naší duše se musí rovněž proměnit, aby lépe odpovídalo jarním podmínkám. Vše řídí základní parametry, to jest více slunečního světla pod příznivějšími úhly a z toho vyplývající i vyšší teplota okolního prostředí.

Jací zrozenci ve znamení Ryb vlastně jsou?

Symbol Ryb je složen ze dvou obloučků přeťatých úsečkou. Dvě duše, které se hledají, dvě duše směřující do rozdílných světů, jedna dopředu a druhá dozadu, jakoby přítomnost neexistovala. Dvě části naší duše, pevně spojené a přesto toužící po rozdělení. Archetyp Ryb na konci zodiaku předchází Beranu. Princip Ryb je tedy založen na spojování, hledání a nacházení vnitřních cest a řešení otázek světa na úrovni duše, ducha a myšlenky. A přesně tak si mohou ti, kteří se ve znamení Ryb narodili, připadat. Jsou v tomto světě přítomní i nepřítomní. Hledají prostřednictvím podstaty věcí sebe sama a svůj smysl na tomto světě. Pro narozené v Rybách hrají velkou roli psychika a vnitřní procesy. Z pohledu psychosomatického jde o vše, co je zdánlivě marginální, skryté a ve svých projevech takřka autonomní. Je to samotný dýchací proces, pak hormony, žlázy s vnitřní sekrecí. Také všechny neřízeně se v těle pohybující a vyskytující tekutiny, tedy lymfa, mozkomíšní mok. A nakonec i to, co je nám v našem těle nejvíce vzdáleno – nohy, respektive chodidla. V nich začínají energetické dráhy, meridiány a nacházejí se mnohé reflexní body, které, pokud jsou kontaktovány, mohou významně ovlivňovat nastavení organismu a jeho systémů. Proto také v období, po které je Slunce ve znamení Kozorožce, víc tyto části těla trpí, jsou namáhány a jsou citlivější. Znamení Ryb vládne planeta Neptun, jehož symboly jsou oblouček reprezentující duši a křížek ukazující na realizaci. Však také pod vládou Neptunu se duše může přirozeně realizovat, snáze tvoří, prožívá a vnímá. Sbírá božské a vyšší kosmické podněty a v podobě dané uměním či filozofií, náboženstvím je předává dalším bytostem. Neptunický princip je založený na vnímání kolektivního já a my se snažíme propojit a porozumět nejen hudbě sfér, ale i kolektivnímu vyzařování – náladám, trendům světa a společnosti, jichž jsme součástí.

pisces

Čím je období se Sluncem v Rybách charakteristické?

Čas Ryb je perioda bezprostředně předcházející jarní rovnodennosti, tedy době vyrovnání a srovnání energií, hodnot, ale i činností. Vše podstatné končí a ve vnějším světě se zdánlivě nic neděje. Ovšem probíhají intenzivní procesy vnitřní. Je to ideální moment pro čištění na úrovni těla i duše. Příroda nám poskytuje čas a prostor na to, abychom se srovnali, pročistili a připravili na navazující období po jarní rovnodennosti, kdy společně se Sluncem ve znamení Berana začneme otevírat nové události, volit nové přístupy a zabývat se jinými záležitostmi. Na úrovni psychické se setkáváme s existenciálními otázkami, přicházejí témata smyslu a podstaty bytí, může se ozvat nespokojenost, rozladění. Hledáme sebe sama a legitimně pochybujeme o mnoha dosud nezpochybnitelných postulátech. Přehodnocujeme cíle i priority. Otáčíme se za uplynulými událostmi a rozhodnutími. Měli bychom si vše definitivně ujasnit, aby nebylo nutné se dál k ničemu vracet. Po fyzické stránce je žádoucí posilovat tělo a dodávat mu to, o co během dlouhé zimy přišlo. Jde nejen o stopové prvky, vitaminy a další esenciální složky potravy a výživy, ale též o fyzický pohyb a přirozenou aktivitu. Čas se Sluncem procházejícím Rybami je obdobím, kdy jsme nejvíce sami se sebou, dotýkáme se skrytých procesů, možná i tajemství a záhad, nejasností. Jedním z největších tajemství je dar života. Setkejme se tedy se sebou, najděme se v míru, zklidněme, vyčistěme tak, abychom mohli plnohodnotně přivítat jaro a vše, co nám přináší.

Astrolog a astropsycholog Ondřej Habr

Věčné světlo Univerza

Jeshua prostřednictvím Pamely

Drazí přátelé,

hovořím já, Jeshua. Všechny vás hluboce miluji. Prosím, vnímejte mou energii kolem sebe tak, jak každého z Vás vítám. Hluboce vás ctím. Jak mi otevíráte své srdce, pamatujte, že já jsem uvnitř něj. Když mě rozpoznáte na své nejhlubší úrovni, rozpoznáte svou vlastní esenci, což je to nejčistší světlo. Jste věčným světlem a z něj je vytvořen celý vesmír. Někteří z vás vnímají, jak toto světlo září z mých očí nebo z očí jiného učitele. Jsem tu však, abych vám připomněl, že toto světlo je stejně tak vaše. Je mou nejhlubší touhou, abyste vnímali a zažívali svou vlastní velikost a vnitřní světlo. To je to, co změní svět, který změnu potřebuje. Jste tu, abyste ji udělali, to však můžete učinit jedině, když skutečně důvěřujete, věříte tomu, kdo jste. To může být obtížná věc, pakliže jste vychováváni ideály, které vám říkají, že nejste dost dobří takoví, jací jste. Pro mnohé z vás se váš přirozený život a vědění, vaše intuice, zahalily, jak jste procházeli dětstvím a rostli.

Mnoho dětí má pronikavou intuici. Spontánně ví, když je něco správně nebo špatně. Mnoho dětí má stále blízké spojení se svou duší a s původem, ze kterého pochází, a mají touhu spojit své rodiče s jejich vlastním dětským světlem. Hovořím o mnohých z vás, kteří jako děti chtěli své rodiče uzdravit. V mladém věku jste si byli stále vědomi radosti a přirozeného proudu života a chtěli jste šířit tuto vibraci okolo sebe. To znamená být pracovníkem světla. Je to o skutečném sdílení vibrací radosti a lásky, která je podstatou univerza. Být pracovníkem světla není o učení principů a teorií, je o sdílení energie a o vzpomínání si na to, kým jste.

Když jste dospívali, vaše přirozené světlo a pochopení se začalo stmívat a zahalovat, protože jste zpochybňovali sami sebe. Je téměř nevyhnutelné, aby se tak stalo, a proto si vás tolik vážím. Vyžaduje spoustu odvahy vstoupit do tohoto světa, do tří-dimenzionální říše Země. Víte, že dočasně ztratíte své vedení, své vědění toho, kým jste, a v té nejextrémnější formě se to děje, když se v životě objevuje „temná noc duše“. Paradoxně je to však právě tato „temná noc duše“, která vás může přivést zpět k sobě domů. Důvodem je, že v temnotě existuje jistý druh síly. Zdá se vám, že byste se měli temným emocím jako je strach, hněv nebo smutek vyhnout. Ve své podstatě jsou však tyto emoce součástí vašeho jazyku duše.

Duše k vám hovoří zejména prostřednictvím vašich pocitů a právě tím, že tyto pocity potlačíte, což je vám často společností říkáno, se začnete odpojovat od své duše a jejího jazyku. Snažíte se podřídit pravidlům společnosti, tvrdě pracovat a být „dobrou“ osobou. Když tak však činíte, ztrácíte spojení s tím, kým skutečně jste, a nakonec jste osamělí nebo frustrovaní a vnímáte, že váš život postrádá radost a inspiraci. Myslíte si: „Má duše, proč neslyším její jazyk?“ Můžete pak mít stále temnější a temnější emoce, frustrace a deprese, a když se takto cítíte, je to proto, že vaše duše klepe na vaše zadní vrátka. Tato temnota drží sílu, neboť v temnotě jsou skryté emoce, které jste kdysi potlačili. Proto je tolik důležité čelit temnotě uvnitř sebe a podívat se na negativní emoce, které tam jsou.

change12n

Když nastane „temná noc duše“, jste jistým způsobem nuceni, abyste svým emocím čelili, už od nich nedokážete utéct. Toto střetnutí může nastat i tehdy, když ztratíte něco, co je vám skutečně drahé, když ztratíte někoho milovaného nebo se vám rozpadne vztah. Můžete cítit, že bolest, kterou procházíte, je necitelná, krutá a nesmyslná a já to tuze chápu. Nikdy nebudu podceňovat bolest, kterou máte. Pobízím vás však, abyste, prosím, nevnímali temnotu a bolest jen jako pouhou negativní věc.

Rád bych vás vybídl, abyste nyní prozkoumali tento proces trošku hlouběji. Pohleďte na emoci uvnitř sebe, která vás často zneklidňuje nebo vás uvádí do stavu skleslosti. Možná můžete vnímat, že je uvnitř vás hodně hněvu, nebo můžete vnímat, že se musíte vypořádat se strachem. Žádám vás, abyste nyní energii této emoce, která se před vámi objeví, propustili. Přivítejte ji a požádejte ji, aby ukázala svou tvář ve formě zvířete. Ať vypadá jakkoli, nesuďte ji. Povězte tomuto zvířeti „ahoj“ a podívejte se mu do očí. Vnímejte, kolik uvědomění a síly v tomto zvířeti je. Možná jste měli dlouhý čas myšlenku, že mít strach je špatné a že je špatné se hněvat. Je však důležité naslouchat poselství uvnitř tohoto hněvu, strachu nebo uvnitř jakékoli emoce, protože pak začínáte spolupracovat se svou vlastní přirozenou energií, se svou duší. Zeptejte se tedy tohoto zvířete, co vám chce povědět, co vám chce vyjádřit, a jak vám může pomoci dosáhnout toho, co opravdu chcete. Zvířata jsou od přírody velmi spontánní stvoření, nemají mysl, která vše analyzuje, a tak vám mohou velmi jasnou cestou ukázat, jaké jsou vaše skutečné pocity. Mohou vám také ukázat vaši nevinnost, protože zvířata jsou nevinná stejně jako vaše emoce.

Emoce začnou být temné a nezvladatelné, když je potlačíte a nepřijímáte. Spiritualita je o skutečném přijímání toho, kým jste, právě teď, se všemi emocemi, které nyní máte. Jak vyvíjíte soucit k sobě a vaše nejobtížnější emoce se stávají vašimi nejlepšími přáteli, stáváte se celistvými. Nic se nemusí skrývat za zamknutými dveřmi. Můžete být plně člověkem. Když si dovolíte být člověkem a když si dovolíte být nedokonalí, začínáte se dostávat k druhým lidským bytostem blíž. Vnímáte jejich boj, jejich bolest. Když se přestanete soudit, začnete víc přijímat druhé. To je to, co znamená sdílet své světlo.

Vnímejte jemnost této energie. Neříká vám, abyste se měnili nebo byli „dobrým“ člověkem, říká vám, že jste zázrakem, právě teď tak, jak jste. Vnímejte celou tuto hru a tanec mezi světlem a temnotou uvnitř sebe jako zázrak. Nesuďte temnotu. Prosím, umožněte energii světla, která je tu přítomna, aby vás osvěžila a pozvedla. Dovolte si zklidnit se, nejen fyzicky, ale zklidnit se hluboko uvnitř a dovolte si cítit se dobře. To, co skutečně máte nabídnout tomuto světu přichází spontánně z vašeho srdce jako přirozené světlo, které září ven. Spřátelení se s temnou částí je součástí vašeho poslání.

Temnota byla vašimi tradicemi překroucena, zvláště, co se týká náboženských tradic. Temnota byla ve skutečnosti považována za nelidskou, a tak byla prokletá a vy jste museli žít podle ideálu, který není člověkem. Jsem však zde, abych vás podpořil, abyste se otevřeli své lidskosti, své skutečné velkoleposti, ocenili svoji krásu a těšili se z ní – abyste měli v životě radost.

Děkuji, že jste se mnou sdíleli tuto chvíli.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz

 

Jak poznáte plán své duše?

Jeshua prostřednictvím Pamely

Drazí přátelé,

Všechny vás vítám, já jsem Jeshua. Srdečně Vás zdravím. Jsem s vámi spojen, a tak vnímejte moji přítomnost. Jsem ten, který spojuje vaše srdce, neboť představuji jednotu, která je mezi námi všemi.

Žádám vás nyní, abyste se uzemnili, abyste spojili své tělo se Zemí pod vašimi chodidly a představili si, že z vašich chodidel rostou kořeny do půdy. Vnímejte, jak je vaše vědomí zcela přítomné v tomto prostoru a proniká skrze kořeny z vašich chodidel do Země. Vnímejte sílu naší kolektivní energie, abychom mohli společně vytvořit pole vědomí s hlubokým a čistým záměrem.

Dnes hovoříme o plánu duše a o tom, jak ho poznat ve svém každodenním životě. Pro mnohé je obtížné uvědomit si směr a cíl svého záměru duše, protože se často cítí v tomto světě ztracení. Je důležité, abyste byli schopni jít do nitra a vnímat sami sebe jako duši, kterou jste, abyste učinili spojení se svou nekonečnou podstatou a odtud pohlédli na svět kolem sebe. Jedině ve spojení se svou podstatou, se svou duší, se cítíte skutečně svobodní a v bezpečí. Svobodně a bezpečně roztáhnout svá křídla, neboť síla duše není připoutána k Zemi, je neomezená. Vnímejte na chvíli tuto sílu – poznejte, kým jste – a vnímejte tuto sílu hluboko ve svém těle. Tato síla je vaší duší, tady a teď.

Spojte se svými chodidly, se svýma nohama, s celým svým tělem. Soustřeďte se na sebe a ne na vlivy a zvuky, které přichází zvenku, jen čistě sami na sebe. Vnímejte své tělo zevnitř. Vnímejte, jak můžete nerušeně cestovat svým vědomím celým tělem bez jakéhokoli vyrušování vnějšími zvuky. Vnímejte, jak můžete zažívat ticho uprostřed hluku. Toto ticho je nezávislé na tom, co se s vámi děje zvenčí.

Na Zemi se chce zrodit nové vědomí. Nyní, více než kdy jindy. Je to nový řád věcí a vy to ve svých životech cítíte. Je tu impuls, který se odehrává v mnohých z vás, a to, co vás nyní tlačí kupředu, je vaše duše, vaše podstata, o které hovořím. Tato podstata chce jít s proudem této doby, chce být nápomocná a touží uskutečnit přechod z minulosti, ze starých energií založených na strachu do nové éry vědomí založené na srdci.

Na své cestě duše nejste sami. Vaše duše je spojena s celkem. Nejste tu jen pro sebe. Jste součástí většího proudu změny, který se nyní dotýká Země. Znovu vás žádám, abyste nyní učinili spojení s tímto proudem a vnímali jeho vznešenost. Vy jste duše, vy nemáte duši, vy jste svou duší. A duše je tu s nějakým posláním, s něčím, co chce v tomto životě dokončit.

Sestupte na úroveň svého břicha, dýchejte a uvolněte se. Učiňte spojení se Zemí, neboť je tolik důležité mít poznání duše na úrovni hmoty, na úrovni praktického a pozemského. Vnímejte důkladně toto poznání duše a dejte mu formu. V této době to není jen otázka vnímání a prožívání vašich nejhlubších snů a tužeb. Je to také o tom, že jim dáváte formu ve svém každodenním životě, neboť pozemská realita je nyní zralá na změnu.

Vnímejte spojení ze svého břicha se srdcem Země a vnímejte, jak jste na Zemi vítaní. Jste tu tolik žádoucí a chtění. Vnímejte, jak je samotná Země ponořena v ohromné vlně změny. Vnímejte, jak plujete v tomto ohromném proudu, zatímco jste silně objímáni Matkou Zemí. Jste v bezpečí. Byli jste sem povoláni.

Jaký je váš přínos? Sestupte do svého břicha. Nechejte svou představivost, své sny a touhy létat, nechť jsou svobodné bez omezení a zákazů. Jaká by pro vás byla ta nejkrásnější budoucnost a s kým byste ji rádi sdíleli? Představte si, že jste skutečně otevření a nemáte žádný strach, že si odvažujete následovat svou nejhlubší inspiraci. Necháváte ji proudit nezatíženou svou hlavou, srdcem, svým břichem a nohama až dolů do Země. Jak si představujete sami sebe a co byste dělali?

Uvědomte si, že když jdete spolu s tímto proudem, neděláte jen něco pro sebe, propojujete se také s větším obrazem: s živostí obnovy, která se nyní na Zemi probouzí, a postupuje rychleji kupředu. Budete podporováni něčím větším než jen sami sebou. Vnímejte tento větší proud a zeptejte se sami sebe. „Jaký druh popostrčení by mi tento proud dal? Jaké poselství, jaká pobídka ke mě přichází?“ Tato zpráva se může týkat něčeho vnějšího, například náznak něčeho, co potřebujete ze svého života propustit, něco co již nepotřebujete: práce, prostředí, ve kterém žijete, vztahy. Může se to také týkat vnitřního postoje, který jste převzali, nějaký odpor či sebeodsuzování nebo myšlenky na to, že neuspějete, pocity méněcennosti. Co je pro vás nejdůležitější nyní propustit?

soul-expansion-2

Jste neseni větším proudem, než jste vy sami. Tento proud pochází ze Země, z její touhy po změně, po evoluci. Představte si, že jste tímto proudem bezpečně unášeni a že vás nyní popostrkuje, pobízí udělat to nebo propustit tamto. Odvažte se jít s touto pobídkou, odvažte si učinit tento krok. Čím víc jedinců učiní tento krok a odváží se žít v souladu se svými nejhlubšími touhami, tím snadnější je pro druhé následovat, protože se pak stáváte živoucím příkladem, který může být učiněn, který je možný. V tomto světě je zapotřebí naděje a inspirace, potřeba vůdců. Nikoli vůdců, kteří „rozhodují o tom, co se stane“, ale těch, kteří jsou ochotni vést tím, že jsou příkladem, včetně své zranitelnosti a lidskosti. To je nové vůdcovství.

Když nyní hovoříme o nalezení a rozpoznání záměru své vlastní duše, rád bych zdůraznil, že existuje spojení mezi vaším záměrem duše a mnoha dalších duší, které taktéž chtějí jít s pohybem změny a obnovy, a tak se ciťte podporováni. Odvažte se však učinit kroky, které to ve vašem osobním životě vyžaduje, i když jste v tom sami, ve smyslu, že vy se musíte rozhodnout, že volba leží uvnitř vás: volba po větší svobodě, po větším štěstí.

Vyzývám vás, abyste byli vůdci tohoto nového času, abyste byli příkladem i přesto, že pochybujete, zda to dokážete a stane se tak. Nevyžaduje to však nic víc, než být k sobě pravdiví a dovolit této pravdě svobodně proudit. Když pozvednou hlavu staré strachy, vnímejte je a přijměte je, neboť vám patří. Právě proto, že jste s těmito strachy učinili vědomé spojení, začíná k nim postupně zářit světlo, a to z vás činí pracovníka světla a dává příklad. Být příkladem znamená být člověkem tím, že přijímáte temnotu i světlo ve všech jejich aspektech. Znamená to vřelost a soucit pro druhé i pro sebe sama. To znamená být poslem nové éry.

Nemusíte čekat, až budete mít všechny své záležitosti v pořádku, dokud nedosáhnete nějakého stupně dokonalosti, která ve skutečnosti neexistuje. Je to o tom každé ráno vstát z postele a udělat krok vpřed nebo něco propustit: hodnocení, strach, představu o sobě, která nekoresponduje s tím, kdo ve skutečnosti jste.

Žádám vás, abyste důvěřovali svému volání. Plán vaší duše je něco, co se neustále odkrývá. Neustále se vynořují nové cesty a možnosti. Není to něco stanoveného a hotového, je to dynamický celek. Kdykoli jste bránou k větší lásce, důvěřujete si, činíte spojení se svou podstatou, objevují se nové možnosti, které pak můžete s nadšením a radostí uvést v činnost. To je to, co znamená mít spojení s plánem své duše. Učiňte odvážný krok a důvěřujte si.

Děkuji vám za vaši přítomnost. Ze srdce cítím naše spojení a opatruji ho. Vnímejte svou vlastní krásu a moudrost a důvěřujte jim!

Mnohokrát vám děkuji.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz