Tag Archive | dávanie

Nedostatek peněz, uznání nebo lásky

To, jak se na sebe díváte, úzce souvisí s tím, jak si myslíte, že se k vám chovají ostatní.

Většina lidí si občas postěžuje, že se k nim ostatní nezachovali hezky: „Nemám žádný respekt, pozornost, uznání atd.“ nebo „Jenom mě využívají.“

A když jsou k nim ostatní milí, vidí v tom zase postranní úmysly: „Zas mě chtějí do něčeho natlačit a využít. Nikdo mě nemá rád.“ Tito lidé si o sobě myslí toto: „Jsem ubohé, malinké já, které nedostává to, co potřebuje.“

Tento základní omyl nepříznivě ovlivňuje všechny jejich vztahy.

Myslí si, že nemají světu co nabídnout a že od ostatních nedostávají to, co potřebují. Tato základní iluze pak tvoří celou jejich realitu. Podkopává jejich snahy a ničí mezilidské vztahy.

Pokud dojem nedostatku – ať už peněz, uznání nebo lásky – přijmete za svůj, pokud se stane součástí vašeho já, budete vždy pociťovat nedostatek. Místo abyste ocenili to dobré, co vás v životě potkalo, vidíte jen to špatné.

Ocenění toho, co máte, je pro pocit hojnosti a spokojenosti základním předpokladem.

Pravdou je, že to, o čem si myslíte, že vám to svět nedopřává, ve skutečnosti nedopřáváte vy jemu. Nedopřáváte to ostatním, protože hluboko uvnitř si o sobě myslíte, že jste bezvýznamní a že nemáte co nabídnout. Zkuste se několik týdnů řídit následující radou a uvidíte, jak se váš život změní:

Kdykoliv budete mít pocit, že se vám něčeho nedostává, že vám lidé něco odpírají – chválu, ocenění, pomoc, láskyplnou péči atd. – dejte to vy jim. Dostáváte to, co dáváte!

life-giving

Že to nemáte? Zkuste se chovat, jako byste to v sobě měli, a ono to přijde samo. Brzy po tom, co začnete dávat, začnete i přijímat. Nemůžete přijímat, dokud nedáváte. Odliv podmiňuje příliv. To, o čem si myslíte, že vám svět odpírá, máte už dávno v sobě, ale dokud tomu nedovolíte proudit ven, neucítíte to. Platí to i o hojnosti. Zákon odlivu a přílivu vyjádřil už Ježíš těmito slovy: „Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.“

Pravý zdroj hojnosti nenajdete nikde jinde než sami v sobě.

Je součástí vašeho pravého já. Zkuste začít tím, že oceníte hojnost kolem sebe.

Všímejte si pestrosti a dokonalosti života kolem sebe. Užívejte si hřejivé teplo slunce na své pokožce, nádheru květin vystavených před květinářstvím, sousto šťavnatého ovoce nebo osvěžující kapky letního deště.

Dokonalost života na vás čeká na každém kroku. Tím, že oceníte hojnost, která je všude kolem, probudíte hojnost skrytou ve svém nitru. Až se tak stane, nechte ji proudit ven, třeba tím, že se usmějete na náhodného kolemjdoucího. Stanete se tak dárcem. Ptejte se sami sebe: Co teď mohu udělat? Jak mohu být tomuto člověku, této situaci prospěšný? K tomu, abyste se cítili bohatí, nepotřebujete žádný majetek, ačkoliv když se budete považovat za bohaté, věci k vám budou přicházet samy.

Hojnost přichází jen k těm, kteří už jsou „bohatí“. Možná vám to bude připadat nespravedlivé, ale tak to vůbec není. Je to obecný zákon. Bohatství i chudoba jsou vnitřní stavy, jež se projevují ve vnějším světě jako vaše realita. Ježíš to vyjádřil takto: „Kdo má, tomu bude dáno; a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.“

Eckhart Tolle – Nová země

Zdroj: http://www.seberizeni.cz

Reklamy

Láska může přijít jedině tehdy, jste-li zralí

Láska může přijít jedině tehdy, jste-li zralí. Až když dospějete, jste schopni milovat. Když víte, že láska není potřeba, ale přetékání – láskou – darem, láskou jako stavem bytí – při něm dáváte bez podmínek. Je to paradox: ten, kdo se zamiluje, se zamiluje proto, že nemá žádnou lásku, nemá co dát. A navíc – nezralý člověk se neustále zamilovává do stejně nezralých lidí, protože jedině s nimi nachází společnou řeč. Zralý člověk miluje zralé lidi. Nezralý člověk miluje nezralé lidi.  Člověk se stává zralým, jakmile začne milovat namísto toho, že by potřeboval. Začne překypovat, dělit se, začne dávat. Důraz je kladen na něco úplně jiného. V prvním případě je akcentováno to, abychom dostávali víc. V druhém případě to, jak dávat, jak dávat víc a jak dávat bezpodmínečně.

C. S. Lewis a Abraham Maslow rozdělili lásku na dva druhy: láska-potřeba a láska-dar. První druh takzvané lásky je odvozen z hluboké potřeby druhého člověka, zatímco v případě lásky-daru láska hojně proudí od jedné zralé osoby k druhé. Člověk je jí zcela zaplaven. Máte ji v sobě a ona se z vás šíří navenek, jako když rozsvítíte lampu, jejíž paprsky pronikají temnotou. Láska je vedlejším produktem bytí. Jestliže jste, obklopuje vás aura lásky. Pokud nejste, tuto auru kolem sebe nemáte. A když ji kolem sebe nemáte, chcete aby vám dal lásku někdo druhý. Zopakujme si to: nemáte-li lásku, chcete, aby vám ji dal někdo druhý; jste žebrákem. A ten druhý zase chce, abyste mu ji dali vy. Dva žebráci k sobě tedy vztahují ruce a oba doufají, že ten druhý něco má… V konečném důsledku se oba budou cítit poraženi a oklamáni.

Zralý člověk ve skutečnosti „neupadne do lásky“ (fall  in love), ale naopak se v lásce pozvedne. Slovo upadnout není správné. Jenom nezralí lidé padají – zakopnou a spadnou. Předtím se jim nějak dařilo stát, teď jim to však nejde a stát neumějí – padnou, najdou si ženu a je s nimi konec, najdou si muže a je s nimi konec. Není pro ně problém upadnout a plazit se po zemi. Nemají páteř, nemají dost integrity, aby dokázali stát samo.

twin3h

Zralý člověk má tolik integrity, aby dokázal být sám. A když dává lásku, poskytuje ji  bez toho, aby z ní visely nějaké nitky závazků – jednoduše dává. Když zralý člověk dává lásku, je vděčný, že jste jeho lásku přijali, ne naopak. Nečeká, že vy budete zavázání jemu – vůbec ne, vždyť vaše díky vůbec nepotřebuje. On vám děkuje za to, že jste jeho lásku přijali. A když se do sebe zamilují dva zralí lidé, nastává jeden z největších paradoxů života, jeden z nejkrásnějších jevů – jsou spolu, a přesto nesmírně sami. Jsou spolu tak silně, že jsou téměř jednou bytostí, ale jejich jednota neničí jejich individualitu – ve skutečnosti ji posiluje, takže tito dva lidé začnou být ještě více individuálními. Dva zralí lidé, kteří se milují, si vzájemně pomáhají být ještě svobodnější. Není v tom žádná snaha ovládat. Jak byste mohli ovládat toho, koho milujete? Jak byste mohli ovládat toho, koho milujete? Jen se nad tím zamyslete – ovládání je něco jako nenávist, zlost, nepřátelství. Jak vás může napadnout chtít ovládat někoho, koho milujete? Chcete jej přece vidět svobodného, nezávislého, budete posilovat jeho individualitu. Proto to nazývám největší paradox: dva milující lidé jsou spolu tím způsobem, že jsou téměř jako jeden, přesto jsou však i v této jednotě individualitami. Jejich individualita není potlačena, ale zdůrazněna. Jeden druhého z hlediska svobody obohacuje.

Když se do sebe zamilují dva nezralí lidé, vzájemně si ničí svou svobodu, vytvářejí pouta, budují vězení. Zralí lidé, kteří jsou do sebe zamilovaní, si vzájemně pomáhají být svobodní, zbavit se všemožných pout. A tam, kde láska plyne svobodně, tam přebývá krása. Tam, kde plyne láska v závislosti, přebývá ošklivost.

Osho, Zralost

Zdroj: http://www.novoucestou.cz/?p=62848

Boj pohlaví

Marie Magdaléna prostřednictvím Pamely

Toto je nepatrně upravený přepis živého channelingu.

Drazí přátelé, drazí bratři a sestry,
Naplňuje mě radost, když jsem s vámi zde na tomto místě. Mé srdce se skutečně otevírá, poněvadž vás tolik miluji. Nyní jsem osvobozena od pozemských břemen. Mohu tak snadno vidět vaši krásu a odvahu, zatímco se pohybujete ve vašem životě na Zemi. Přála bych si, abyste to sami mohli vidět. Často jste tolik lapeni v sebe-pochybování a znevažování sebe sama. Proto je těžké přijmout vše, co je vám dáváno. Často vidím, jak je vaše energie svázána do uzlu. Vaše oči jsou zavřené a vy jste uvězněni ve svých negativních úsudcích. Je třeba očekávat, že vy všichni, jelikož jste se narodili na Zemi, se musíte vypořádat s tímto pocitem nehodnosti. Je to součást bytí na Zemi. Ve skutečnosti je Země na energetické úrovni pokryta pocitem vlastního znevažování a posuzování, jež se předávají z generace na generaci. Někteří lidé jsou požehnáni tím, že zažili v dětství pocit nevinnosti a spontaneity, která je životu přirozená. Avšak často, když se inkarnujete na Zemi jako lidská bytost, se vaše vědomí snadno zahalí negativitou a strachem, které tu jsou. Nyní jsem zde, abych vám připomněla vaši skutečnou přirozenost a pomohla vám ji probudit ve vašem každodenním životě. Protože, i když energie na Zemi může být velmi hustá a těžká, já znám sílu vaší duše. Jste opravdovými bojovníky světla, i když se někdy zdá, že jste na to zapomněli. Někdy nad tím cítím zármutek, jistý druh smutku, když vidím, jak jste ztraceni. Víte, stále mám lidské pocity a jsem s vámi spojena svým srdcem.

Dnes bych vám ráda pověděla příběh o tom, co se přihodilo mezi pohlavími, mezi mužem a ženou, protože mnoho z temné energie nebo z hlubokého pocitu nehodnosti, má s touto historií společného. Tato historie se týká oblasti sexuality. A jak víte, sexualita by měla být zdrojem světla, lásky a ryzího setkání duší. V opravdovém sexuálním setkání jste otevřeni ze srdce. Setkat se s osobou na této úrovni je prožitek blaženosti a extáze. Tragédií osudu však takové sexuální spojení může prožívat jen málo lidí. V této oblasti existuje v srdcích mužů i žen spousta hluboké bolesti, protože právě oblast sexuality je u lidských bytostí nejzranitelnější.

Všichni jste si vědomi nedávné historie a nedávnou mám na mysli posledních čtyři až pět tisíc let. Během této doby byla ženská energie znehodnocována a ponižována agresivní mužskou energií. V ženském bytí to dalo vzniknout zranění na velmi hluboké úrovni. Stejně tak to však ublížilo mužům. Kvůli této agresivní mužské energii, která byla v tomto období přítomna, nebyli muži schopni vyvinout jejich citlivou, ženskou stránku. Stalo se pro ně obtížným spojovat se s jinými lidmi ze srdce a projevit emoce. Ženy na druhé straně ztratily spojení se svým pocitem vlastní hodnoty a síly jednat. V důsledku toho se muži a ženy vzájemně odloučili a odcizili. Proto se oblast sexuality, jež je mezi mužem a ženou nejposvátnější, zneuctila. Namísto blaženosti se stala oblastí ohromné bolesti.

Nyní bych ráda zašla o krok dál a pověděla vám o části historie, která je starší, než znáte. Byly časy, ve kterých ženy ovládaly moc a uplatňovaly moc nad muži. Ženy to v sobě mohou cítit. I když byly obětí mužské agrese v mnoha životech, mohou taktéž v sobě vnímat schopnost manipulovat energie u mužů. V žádném případě to neříkám proto, abyste se cítili provinile či zahanbeně. Chci jít k podstatě zranění u mužů a žen. Proto vás žádám, abyste nyní pocítili, zda uvnitř sebe rozpoznáváte zranění, o kterém nyní hovořím. Je pro vás možné cítit skutečnou lásku ve vztahu k druhému pohlaví? Můžete být ženou nebo mužem bez studu, bez výhrad k druhému pohlaví?Pravím vám, že pocit nehodnosti, se kterým se vy všichni potýkáte, je velice spojen se sexuálním zraněním jak u mužů, tak u žen. Nyní nastal čas toto zranění vyléčit. A tak žádám zejména ženy, aby se povznesly nad záležitostmi hněvu a nedůvěry, které zažívají vůči mužům. Vy, jak muži, tak ženy, jste byli v této dlouhé historii boje obojím, obětí i pachatelem.

Představte si se mnou, že jste před svým milovaným, pokud nikoho takového nemáte, představte si jednoduše, jak tam někdo stojí.

Nyní se nejdříve podívejte na proud dávání: co dáváte této druhé osobě, co jste schopni dávat? Teď se dobře podívejte na své vlastní tělo, zatímco dáváte tuto energii. Jaký máte pocit ve svém srdci, jaký máte pocit ve svém břiše? Pokud si všimnete, že proud dávání je v nějaké oblasti přerušen, nesuďte to, nepokoušejte se to změnit hned, jen to pozorujte.

Nyní se podívejte na proud přijímání. Co od svého partnera přijímáte? Co jste schopni od svého partnera přijmout? Co jste schopni přijímat?

Možná vidíte, že v obou tocích existují oblasti, které se cítí být zablokovány. Chci, abyste věděli, že tyto bloky nejsou pouze osobní bloky. Zdědili jste je z historie. Neodsuzujte se tedy za ně. To, k čemu jste v této době vyzýváni je, abyste vyléčili tuto bolest. Když tak činíte, pomáháte vyléčit také kolektivní bolest lidstva. Jste mnohem silnější, než sami sebe vnímáte.

touch

Vyzývám vás, abyste se mnou učinili malé léčivé cvičení. Nyní vás nežádám, abyste vyléčili bolest nebo bloky, které si uvědomujete v sobě. Nyní vás žádám, abyste pohlédli na bolest nebo bloky ve vašem partnerovi. Dělejte to jednoduše. Pouze se zeptejte svého partnera: co bys ode mě rád dostával? Co by ti nejvíce posloužilo, co by ti pomohlo, aby ses ve svém životě posílil? Dejte to jemu či jí na energetické úrovni.

Ráda bych, abyste měli pochopení pro svého partnera, zvláště, abyste pochopili konkrétní bolest opačného pohlaví. Zranění či bolest je jiná u mužů a jiná u žen. Muži se odcizili své vlastní pocitové stránce, své vlastní ženské podstatě. Touží po opravdovějším spojení. Ženy se zase potřebují znovu spojit se svou vlastní sílou a sebeúctou. Ženy mohou pomoci mužům tím, že jim odpustí a převezmou sami za sebe zodpovědnost. Tak může nastat skutečně krásná spolupráce mezi muži a ženami.

Ačkoli je spirituální cesta v podstatě o léčení sebe sama, nyní je čas spojit se za ruce a postavit mosty mezi muži a ženami. Tím, že máte skutečný soucit a pochopení pro sebe navzájem, léčíte také sami sebe. Povzneste se nad staré boje a opět dovolte oblasti sexuality, aby se stala oblastí skutečné radosti a přátelství.

Když bojujete se svou vnitřní temnotou a cítíte se nehodni, žádám vás, abyste zvážili, do jaké míry je to kvůli vašim zraněním jako muže či ženy. Tím, že jste si vědomi tohoto aspektu, začínáte více chápat sami sebe a umožňujete, aby do vašeho života vstoupilo více světla. Na Nové Zemi, která se v těchto časech rodí, se muži a ženy znovu spojí v harmonii. Jejich energie se budou vzájemně přirozeně doplňovat. Právě v oblasti sexuality vaše duše, vaše spirituální energie, skutečně přichází na Zemi z nejvyššího energetického centra k nejnižšímu. Když je sexuální spojení od srdce k srdci, jste zpět v centru ráje. V té chvíli máte pocit jednoty. V této chvíli pospolitosti směřujete tu nejčistší energii na Zemi. Sexualita je původně tak vzácným darem. Skutečnost, že se zahalila temnou a bolestnou energií je pro vás všechny velkým břemenem. Je příčinou mnoha vašich emocí, osamělosti a zoufalství. V této době však existuje mnoho znamení naděje. Muži a ženy opravdově usilují o vytvoření skutečného vzájemného spojení mezi sebou. Ve vás všech je těžké břemeno, ale stejně tak ohromný potenciál pro léčení.

Opět vás vyzývám, abyste na sebe pohlíželi tak, jako já na vás z druhé strany závoje. Žádám vás, abyste se mnou byli nyní za jedno a podívali se na sebe mými očima. Vidíte sebe jako krásné a odvážné duše, kterými jste? Není na vás nic špatného. Nic! Jste dokonalé bytosti. Kéž byste to ode mě přijali.

© Pamela Kribbe 2012
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz