Tag Archive | autenticita

S otvoreným srdcom

Posledných pár týždňov bolo náročných pre viacerých z nás… Všetko, čo nám viac neslúži, nefunguje a nie je s nami v súlade, sa jednoducho premieňa. A každá takáto zmena vyplavuje rôzne emočné stavy, nad ktorými často sami krútime hlavou… Dokonca sa niekedy zdá, že keď už nezvládneme viac, príde čosi ďalšie.

To, čo všetko mení, je náš postoj. Skúste ostať s otvoreným srdcom – niekedy je to veľmi ťažké, zvlášť keď sa vás to hlboko dotýka – no skúste to. Jednoducho to pozorujte, buďte s tým, reagovať a hodnotiť môžete neskôr, o hodinu alebo kľudne o 5 minút, no v danej chvíli tam jednoducho buďte, čokoľvek to je, buďte s tým. Ak to bolí, vyplačte sa, ak to zasahuje tie najcitlivejšie miesta, nechajte tú bolesť prejsť telom… A skúste, skúste zostať s otvoreným srdcom, nezatvárajte sa, naozaj sa vtedy dejú zázraky. Častokrát sa celá situácia neuveriteľne otočí, priamo pred našimi očami :)
Toto je to prijatie – dovoliť, aby tá situácia bola, aká je, namiesto aby sme vzdorovali, bojovali, zatvárali sa a bránili…
Nedeje sa to, aby nám to ublížilo alebo aby nás to rozložilo… ale práve preto, aby sme zistili, kde môžeme rásť a čo sa dá premeniť, prijať za svoje, aby sme mohli žiť vo väčšom súlade.

Ako sa to následne odvinie ďalej, určuje práve náš postoj. Môžeme vzdorovať alebo to prijať. Môžeme sa chrániť a zatvoriť alebo ostať s otvoreným srdcom.
Skúste to… Buďte proste sami sebou, otvorení, úprimní, skutoční, takí, akí ste, so všetkým, čo ku vám patrí. Pretože ste úžasní… a pretože to mení všetko :)

Prajem vám pokojný týždeň ♥
S láskou, Katka

Proč prostě jen nejsme, tak jak jsme?

Život většiny z nás je jedna velká strategie, jeden velký promyšlený plán. A pokud zrovna nemáme načmáranou budoucnost, tak si vytváříme aspoň malinkaté plánky o zdánlivých banalitách. Například, plán jak se vymluvit ze setkání, na které se mi nechce, co říct, abych zaujal(a), co zatajit, abych se vyhnul(a) nepříjemnostem, o čem mlčet, abych nebyl(a) za blázna, … Proč toto všechno řešíme? Proč prostě jen nejsme, tak jak jsme? Máme strach – abychom byli přijati, abychom si neudělali zbytečně „problémy“, aby nás měl pak ještě někdo rád, abychom nezůstali sami, abychom nebyli poníženi, odmítnuti, …

Možná je čas tyto hry už jednou provždy konečně opustit. Zkuste si představit, jaké by to bylo, co by to s vaším životem udělalo, jak by celý zkrásněl, kdybyste odhodili ty masky. Jakou velikost byste ze sebe cítili, kdybyste řekli narovinu o tom, co vás trápí, namísto, abyste seřvali prvního, kdo vám přijde na ránu. Jakou úlevu byste cítili, kdybyste namísto výmluvy prozradili, z čeho máte strach. Jak ohromnou úctu k sobě byste pocítili, kdybyste byli autentičtí, namísto hraní si na to, co nejste? Jakou svobodu byste pocítili, kdybyste byli spontánní jako děti namísto škrobeného vystupování? Jakou lásku byste pocítili, kdybyste lidem okolo vás řekli narovinu, že je máte rádi, že jsou pro vás důležití, namísto, abyste čekali, kdy to oni povědí první. Jakou vděčnost byste pocítili, kdybyste vůči „cizí“ osobě otevřeli srdce a krátce s ní s láskou (soucitem) promluvili, nebo se jen na ni usmáli namísto vašeho chladného nezájmu? Jaké propojení a napojení byste cítili, kdybyste někoho pochválili, zkrátka, uviděli na něm to skutečně úžasné, co je, namísto, abyste se o to ochudili díky vaši žárlivosti a závisti?

Stejné přitahuje stejné. Zákon rovnováhy je jedním z principů, kterému jsme tu všichni podřízeni, bez ohledu na místo na Zemi, kde žijeme, v jakých podmínkách žijeme, ať chceme nebo ne. Když jednáme ze strachu, manipulujeme, jak si můžeme myslet, že jiní k nám budou upřímní? Když neprojevujeme city, jak můžeme očekávat, že jiní nám budou projevovat city? Když nevidíme v jiných to krásno a vidíme spíše jejich „mouchy“ a na nich si vystavíme představu o tom, kým dotyční jsou, nemůžeme dostávat tuto vyživující podporu, kterou bez pochyby je bezpodmínečné přijetí nás takových, jací jsme.

Nepročekejte svůj život! Nečekejte na to, že se otevřete vy jiným, až se vám více otevřou oni, že budete podporovat jiné, až oni vás budou podporovat, že budete v jiných vidět krásno, až jiní ve váš budou vidět krásno.

Udělejte pokus. Jeden jediný den zkuste odhodit masky a odložte svoji identitu. Staňte se těmi nejmenšími na celém světě. Ve smyslu, zapomeňte na svoji ego – velkolepost (ať už se projevuje v aroganci nebo ve stavění se do role oběti, v množství toho, co jste tu na pozemské rovině dokázali nebo nedokázali, atd.). Zapomeňte na svoji personu a jen zkuste být jako někdo, kdo přišel podpořit, vidět všude krásno a rozdávat svoji bezednou lásku. Uvidíte, co se stane.

Moje zkušenost je, že pocítíte svobodu, tak jako nikdy před tím. Najednou prozřete a prožijete si, že být otevřený, odhodit to všechno, ty masky a stát se někým beze jména, je skutečným bohatstvím, které nemá vůbec hranic. Najednou tím zjistíte, že není nic nemožné, že nemáte omezení. Budete si klást otázku: Proč vám toto tajemství nikdy nikdo neřekl…? Proč jsme se toto nikdy ve škole neučili …?

Už nečekejte! Otevřete se! Vyklopte ven a ukažte světu všechny svoje strachy, malosti, slabosti. Jako vystavovatelé na výstavě hrdi na své výrobky a inovace, postavte se k pultu se svými minulými či současnými strachy a slabostmi, mluvte o nich s přihlížejícími návštěvníky, buďte za ně vděční. Ony jsou totiž složkou vás samých, díky nim jste tím, kým jste, díky nim jste došli k poznání, ke kterým jste došli. A uvidíte zázrak. Budete se cítit velcí. Lidé okolo vás budou mít pocit, že se s vámi důvěrně znají, budou k vám mít blízko a začnou se otevírat taky. Proč? Oni ucítí, že to, co vystavujete, je skutečné, že je to pro vás v dané chvíli pravda a jim tím připomenete jejich pravdu, jejich sílu. Díky Vám si vzpomenou na svůj domov, na svůj původ, na to, kým skutečně jsou.

Petra Jelínková

Zdroj: http://www.jinypristup.cz

Jsem divoká žena

Jsem divoká žena,
navzdory sobě i tomu, co mi říkali,
vím, že krása kvete v každém věku,
na počtu let nezáleží.
Jsem divoká žena,
naučila jsem se, co je to být nositelkou života,
rodit děti,
tvořit umění,
zasévat semena lásky.
Jsem divoká žena,
od hlubin špíny, kterou mám za nehty
až do výšin své duše
já a Země jsme jedno,
skrze mou kůži ševelí větry čtyř světových stran.
Jsem divoká žena,
a duch každé divoké ženy se mnou splývá,
protože divoké ženy jsme všechny
a všechny jsme dohromady jeden divoký duch.
Půjdu za hlasem svého srdce,
jsem divoká žena,
zpívám ze srdce,
tančím s hvězdami,
vyji na měsíc,
miluji nespoutaně.
Jsem divoká žena,
do nejhlubší, nejtemější a nejposvátnější součásti sebe sama,
jsem beze strachu,
v pláči je moje síla,
otevírám náruč nebesům a vítám déšť.
Jem divoká žena,
vyživuji, miluji a ochraňuji,
stojím silná, tichá, něžná za svými bratry
kráčím odhodlaně, s pokorou a radostí po matce Zemi
a nic mne nezastaví,
jsem divoká žena.

~ Melissa Clary

Jak získat spřízněnou duši

Zapamatujte si tyto dva životní přístupy a dokážete jejich prizmatem hodnotit jakoukoli životní situaci.

Obvykle lidi inspiruji k novému pohledu na věci a poskytnu jim klíč k vyřešení jejich problémů. Časy se ale mění. Místo hotové odpovědi je mnohem efektivnější přijít s algoritmem, umožňujícím lidem najít hotovou odpověď sami v sobě. Pochopí, jak sami sebe podržet v situacích, kdy ztrácejí jistotu ohledně budoucnosti a nevědí, jakým směrem se dát.

Proto vaší pozornosti doporučuji dva velmi jednoduché axiomy. Když si je zapamatujete, dokážete jejich prizmatem hodnotit jakoukoli svou životní situaci.

Připomínám, že axiom je pravda přijatá bez důkazů. Prostě uvěříme, že to tak je. Říkám vám o tom, neboť že to tak je, mě přesvědčila má vlastní zkušenost. Moudří lidé říkají, že právě tak funguje Vesmír.

První axiom říká, že pokud ve vašem životě vznikl nějaký problém (a není důležité, zda je to nemoc, složitá osobní situace, nějaká jiná obtíž), znamená to, že také určitě máte zdroje k jeho vyřešení.

Vmyslete se do toho. Jestliže jako axiom přijmete skutečnost, že spolu se vznikem problému vzniká možnost jeho řešení, uchováte si velmi mnoho energie, která by jinak byla vyplýtvána na pochyby.

Co to je problém? Překážka na cestě ke štěstí. Co je to překážka? Nějaká událost, energie nebo myšlenka, která brzdí proud vaší životní síly. Tam, kde překážka leží, vzniká zátaras. V těle dochází k nemoci, nebo organismus pociťuje tíživý stav, nepohodlí.

Je to však vaše vlastní energie, která místo aby proudila pokojně a v klidu kam si přejete, vytváří přehradu. A navíc setrvá-li na místě, může se energie této překážející přehrady proměnit v močál.

Přitom tatáž energie je také palivem, pohonnou hmotou roztáčející turbíny vašeho života, pokud ji přesně a správně odvedete kam náleží, to jest, pokud se vypořádáte s problémem.

Opakuji: zkoušky, na které bychom nestačili, na nás sesílány nejsou. Máte-li otázku, určitě na ni máte i odpověď. Odpověď určenou konkrétně vám. Tento přístup – hledám odpověď na otázku jak jednat s pevným vědomím, že odpověď existuje – se výrazně liší od běžného vztahu k problémům, kdy pochybujeme, zda a kdy se nám věc podaří vyřešit, dokážeme-li něco změnit atp. …

Zbývá pouze rozhodnutí. Pakliže se rozhodnete něco změnit, znamená to, že to změníte. Dříve nebo později, tak či onak, ale máte energii změnit to. To je první axiom.

flow-light

Druhý axiom říká: na co zaměříme pozornost, to posilujeme.

Chceme-li se zbavit nějakého problému, hodně na něj myslíme. Rozebíráme ho, přemítáme nad svým nepříjemným stavem… A tím svou energii orientujeme na problém.

Proto když na nějaký problém narazíte, postupujte jinak. Spatřili jste problém. Dobrá. Začněte se zabývat myšlenkami na to, jak budete žít bez něj, jací budete, až problém zmizí, jak sami sebe vidíte až otázka bude vyřešena, až tahle složitost vyprchá…

Zabývejte se v mysli tím, co chcete, nikoli tím, čeho se chcete zbavit. Formulujte si svůj problém pozitivně, např.: Chci mít v životě víc toho a toho. Ne „Mám málo toho a toho“.

Když se na jakýkoli problém podíváte z hlediska toho, co místo něj chcete mít, uvidíte sami, jaké množství nejrůznějších východisek z konkrétní složité situace se nabízí.

Pojďme se na uvedené axiomy podívat na příkladu problému hledání práce. Rádi byste našli dobré zaměstnání, v němž byste byli šťastni, kde byste se opravdu realizovali, kde byste dostávali plat odpovídající vašim schopnostem. Bojíte se, že takovou práci neseženete.

Jestliže budete usedavě přemýšlet nad tím, jak byste tu práci mohli získat, jak byste mohli dostat tohle místo, budete leda nervózní a vaše profesionální kvality, nadání, mistrovství se naplno neprojeví. Zaměstnavatel prostě neuvidí, koho v profesionálním slova smyslu před sebou má.

Jestliže však v průběhu pohovoru budete chtít být v maximální možné míře sami sebou a na získání toho místa myslet nebudete, v každém případě jenom získáte. Pokud vám místo nedali, přestože jste předvedli své nejlepší kvality, schopnosti a vlohy, znamená to, že pokud byste s touhle svojí výbavou do onoho zaměstnání nastoupili, pouze byste se tam trápili. Zkrátka by vám to spolu neladilo. Nehodíte se tam.

Lidé se často domnívají, že získání partnera je založeno na něčem vnějším: zalíbili se nebo se nezalíbili. Jenomže tak tomu není. Jakákoli dvojice, má-li mít alespoň jakousi budoucnost, musí být vzájemně přitahována bez ohledu na zevnějšek. Partneři se navzájem přitahují díky vnitřnímu souladu vibrací. Jsou jako dvě noty, které spolu harmonicky znějí.

Máte-li tedy obavu, že toho svého člověka propasete, vyvstává před vámi úplně jiný úkol než boj s touto obavou. Musíte maximálně přijmout sami sebe a cítit se v pohodě takoví, jací jste. Musíte se mít rádi. Aby vaše tělo, vaše tvář, vaše gesta, chování, vzhled i řeč co možná nejvíc vyzařovaly vaši duši. Minout člověka, který s vámi bude ladit, je pak nemožné.

Jestliže však budete trpět strachem, že se někomu nebudete líbit, jestliže budete pochybovat, zda jste dost dobří, nebudete v takových chvílích sami sebou. Ve svém tělesném obalu zkrátka nebudete přítomni. Není se pak co divit, že člověk vám blízký vás v takových okamžicích zkrátka nepozná.

Když otázku «Jak se zbavit strachu, že se nezalíbím člověku, kterého potřebujinahradíme jinou: «Jak zařídit, aby mě souzená polovice poznala, spatřila, našla, odpověď se objeví sama o sobě: buďte co nejvíce sami sebou, vyjadřujte sami sebe svou chůzí, pohledem, pohyby.

Často si pleteme dvě věci: na jedné straně netušíme, jak se zbavit překážky, na druhé jak dosáhnout stavu představujícího vítězství. Vždycky je třeba pozornost napřít nikoli směrem na problém, ale na ten stav, kterého chceme dosáhnout a rozvíjet ho.

Důvěřujte si.

 S. Dobrovolská

http://www.pronaladu.cz/

Energie – Jak ji získáváme a jak ji ztrácíme?

Energii ztrácíme, když:

  • Říkáme „ano“, když se nám chce říci „ne“.
  • Usmíváme se, místo abychom plakali.
  • Neodpočíváme.
  • Přemlouváme sami sebe, abychom ještě chvilku vydrželi, místo abychom dali najevo, že není jasné „kvůli jakému zářivému cíli bychom měli trpět“.
  • Urážíme se, místo abychom někoho požádali o to, co potřebujeme.
  • Nezabýváme se svými věcmi.
  • Někdo je naprosto nezajímavý, ale my se s ním z jakýchsi vymyšlených důvodů stále stýkáme.
  • Lidé blízko nás většinu času hovoří o něčem negativním.
  • Bavíme se příliš mnoho o politice, vysokých cenách, zácpách na silnicích apod.
  • Intrikujeme.
  • Často a emotivně vyprávíme o tom, jak žijí jiní.
  • Děláme nezajímavou práci, která nás omrzela.
  • Bojíme se.
  • Čekáme, že někdo přijde (Ježíšek, princ, nová vláda) a náš život se změní.
  • Nadáváme si, pokládáme se za nehodné, nešikovné, za smolaře.

926


Energii získáváme, když:

  • Se seznamujeme s novými lidmi.
  • Získáváme nové vědomosti.
  • Cestujeme.
  • Překonáváme své strachy.
  • Zkoušíme něco nového.
  • Procházíme se (nepleťte si s „utíkáme do práce“ nebo „jdeme na nákup“) bez jakéhokoli určitého cíle.
  • Zabýváme se tvorbou.
  • Stýkáme se s příjemnými lidmi.
  • Stýkáme se s lidmi, kteří nás podporují a věří v nás.
  • Zabýváme se svým tělem (vhodná jsou jakákoli tělesná cvičení, tanec, sauna, plavání).
  • Uvolňujeme nějaký materiální prostor (vzpomeňte si, jak jinak se cítíte v nově zařízeném pokoji).
  • Uvolňujeme emocionální prostor (vzpomeňte si, jak jinak se cítíte, když dokážete odpustit a s někým se smířit).
  • Říkáme „ne“, když se nám chce říci „ne“ a říkáme „ano“, když se nám chce říci právě „ano“.
  • Začínáme dělat to, co si srdce žádá.

Zdroj: http://astroplus.cz/energie-jak-ji-ziskavame-a-jak-ji-ztracime/