Archív

Naše tělo o nás řekne vše

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč Vás například právě píchá v boku, nebo máte stále bolavá ramena? Zamysleli jste se někdy nad tím, proč vaše kyčle nejsou to, co bývaly a možná vás čeká nepříjemná operace?

V moderní době se asi dost často setkáváte s názory, že nic se neděje jen tak. Nic není bez příčiny a všechno má svůj důvod. Kde ovšem tento důvod hledat? Jak máte přijít na to, proč?

V první řadě si musíme uvědomit, že naše těla jsou téměř dokonalé stroje. Pokud si naše tělo zjednodušíme a představíme si jej jako motor, víme, že pokud se o něj budeme dobře starat, velmi pravděpodobně nám bude dobře sloužit.

Pokud však budeme dělat věci, které ho nadměrně zatěžují a nebudeme dodržovat jisté zásady, je možné, že i sebelepší a sebekvalitnější motor po čase začne mít poruchy. Motor a stejně tak i naše tělo není stroj úplně jednoduchý a každá jejich součást prožívá určitou zátěž. Pokud je některá z jeho součástí zatěžována příliš, stane se, že slabší článek to nevydrží a dojde k problémům.

To samé se děje s našimi těly.

Jakmile do těla nebudeme dávat kvalitní palivo a nebudeme jej “mazat” správnými přísadami, je vysoce pravděpodobné, že to také jednoho dne nějaká jeho součást vzdá.

V moderní době spousta z nás přechází na zdravou stravu a snaží se žít zdravější a aktivnější život. To je naprosto skvělé a téměř dokonalé.

Ovšem pouze téměř.

I pokud budeme například dieselovému motoru dávat kvalitní palivo a mazání a přitom jej budeme stresovat nesprávným druhem jízdy ve studeném stavu, výsledek bude pravděpodobně, možná o chvíli déle, stejný.

Začínám mít teď trochu pocit, že “dělám” do automobilového průmyslu, ale to nevadí. Snažím se trochu ilustrovat danou situaci.

Pokud tedy dodržujeme zdravý životní styl, vyvíjíme aktivitu, je to super. Ovšem, v našem životě se, ať chceme a nebo nechceme, dějí jisté věci. Zažíváme události všedních dní, prožíváme radosti, lásky, trápení, bolesti, traumata a kdo ví co všechno.

To je věc, kterou nezměníme, pokud chceme ze života něco mít. Jenže je tu jistý problém s těmi negativními věcmi. Většina z nás je totiž naučena, že nad věcmi dost přemýšlí. Většinou nejvíce nepřemýšlíme nad těmi dobrými, ale spíš nad těmi špatnými.

Nějakým způsobem o věcech přemýšlíme na základě toho, co jsme se v naučili, jaké myšlenkové pochody a přesvědčení o událostech jsme si vytvořili.
To jak my o věcích přemýšlíme ovlivňuje také to, jak je potom vnímáme. Jakmile však o věcech nepřemýšlíme úplně dobře, naše vnímání věcí pro nás a také zejména pro naše tělo nebude dobré.

I přesto, že jsme každý svým způsobem jiný, jsme stroje vytvořené podle nějakého modelu a také jsme samo-učící. Proto se nám stává, že jsme schopni přebrat do našeho života a projevit do našeho bytí i fyzické neduhy a problémy například našich rodičů.

Je to přece naprosto normální, že některé věci jsou dědičné. Nebo nejsou?

Postupem času a s přibývajícími studiemi a alternativními metodami výzkumu se tak nějak začíná přicházet na to, že s tou dědičností to zase nebude až tak horké. Někteří vědci tvrdí, že geny jsou jen jakýsi “nástřel”, že není úplně nezbytně nutné, aby na základě rodových dispozic bylo nutné počítat s tím, že my, nebo například naše děti, zdědí zdravotní problémy svých rodičů. A i kdyby tomu tak skutečně bylo a naše geny byly i od základu špatné, někteří vědci věří a nyní dokazují, že i špatné geny se mohou opravit.

V tomto směru bych vám tedy doporučoval, zachovat si otevřenou mysl a podívat se se mnou dál do útrob tohoto článku.

Emoce a nemoce

Spíš než nemoci a neduhy totiž dědíme něco úplně jiného. Dědíme tedy není vůbec přesné slovo v tomto případě. My nedědíme. My se učíme a to dobré, ale i špatné věci. Naše vnímání se také vyvíjí. Učíme se od svých rodičů, blízkých osob, kamarádů, učitelů, téměř kohokoli, s kým přijdeme do styku. Něco si necháme, něco zapomeneme, ale v našem myšlení se utvoří dominantní vzorce myšlení a podle těch ve většině případů fungujeme celý zbývající život.

Stres je: reakcí našeho těla na naše vnímání.

Jakmile se dostanete do pro vás stresové situace, vaše tělo začíná reagovat. Vaše orgány se začínají stahovat, nebo se stáhnou svaly okolo nervů v určitých oblastech a vy pocítíte nepříjemné pocity někde ve vašem těle. Naše tělo reprezentuje naše myšlenky, protože mezi myslí a tělem není žádná bariéra. Mysl a tělo jsou jedno.

Stres, obzvláště ten dlouhodobý, má za následek nadměrné zatěžování našeho organismu hormony a chemikáliemi (které do sebe nedostáváme jídlem), ale naše tělo je v tu chvíli jako had, který není imunní vůči vlastnímu jedu a neustále se kouše do ocasu…

Naše orgány, svaly, nervy jsou stimulovány naším mozkem a jemnými signály, které dostávají a vylučují tyto toxické látky do našeho organismu a musí v tuto chvíli nadměrně pracovat. A za pár let, bude natolik oslabený, že to prostě vzdá.

Ještě jednou nyní opakuji. Naše orgány jsou stimulovány naším mozkem… To znamená, že ať vám kdo chce, co chce říká, nejedná se o žádnou zablokovanou energii, nýbrž náš výtvor. To že tedy máte “v prdeli” žlučník, s největší pravděpodobností neznamená, že jste dostali ve výrobně špatný, ale spíš, že jste úspěšně vytvořili jeho poruchu jeho nadměrným zatížením a nedostatkem prostoru pro jeho rekonvalescenci a uzdravení.

Jakmile jsou v našem těle tedy přítomny určité hormony a orgány, či části těla nadměrně zatěžovány, nemají tyto příležitost, se uzdravit.

Přítomnost stresových hormonů totiž zabraňuje samouzdravujícím schopnostem našeho těla, aby mohly fungovat.

Jelikož inteligence, která nás vytvořila, měla asi velmi bujnou fantazii a toužila po rozmanitosti, dovolila nám v životě zakusit nepřeberné množství emocí, pro některé z nichž ani nemáme názvy, tak jim říkáme prostě pocity. Máme také nepřeberné množství možností, jak jednotlivé součásti našich těl “oddělat” a nebo také uzdravit.

Hlavní rozdíl mezi námi a již dříve zmiňovaným motorem totiž je, že my se skutečně dokážeme “vylízat” i z opravdu vážných poruch i v době, kdy motor by to už vzdal.

Mluvil jsem tedy ale o emocích. Emoce, myslím ty špatné, mají schopnost, se vážně podílet a zapříčiňovat újmy na našich orgánech. Jelikož jsme si však všichni podobní, fungují jisté zásady, jakým způsobem a kde se tyto emoce projevují.

Tyto zásady tedy platí pro naprostou většinu z nás a opravdu se nemusíte považovat za vyjímku a hledat rozdíly a možná se dokonce rozčilovat, že to tak není.

Je mnoho přístupů k diagnostice příčin problémů. U nás v ČR se můžete setkat například s psychosomatikou, etikoterapií, meta-medicínou a některými dalšími způsoby. Žádný z těchto způsobů se samozřejmě nemůže brát jako dogma, ale ve většině případů to sedí jak poklička na hrnec.

Diagnostika je super věc, pokud potřebujeme znát příčinu, ale pokud je s nám již něco v nepořádku, zejména potřebujeme nějaký kvalitní nástroj, kterým tuto situaci vyřešit. Naštěstí právě FasterEFT je jedním z nejlepších takových nástrojů a proto si jej tolik lidí již oblíbilo.

telo

Obrázek, který vám může o některých vašich fyzických problémech v mnohém napovědět. Není zdaleka komplexní, ale seznámí vás s jistými centry na těle, kde se obecně projevují jisté druhy emocí a podle nich se bude snáz hledat vaše příčina.

Není sice vždy nutné, znát příčinu. Někdy prostě stačí, odstranit tento druh emocí, obtíže zmizí a naše tělo se začne uzdravovat. Někdy se to ale hodí.
Je tedy důležité vědět, že ať je to cokoli, co ve vašem životě není úplně v pořádku po emoční stránce a i kdybyste o tom ani nevěděli, vaše tělo vám to prozradí.

Podívejte se tedy na to, která část vašeho těla by potřebovala revizi a co by to s vysokou pravděpodobností mohlo zapříčinit. Jakmile naleznete emoce, které se vztahují k vašemu problému, udělejte si seznam událostí a vzpomínek od nejrannějších po ty poslední a použijte to, co jste se naučili a vaše tělo se dá brzy do pořádku.

Zdroj: http://www.mcaris.net/novinky-a-clanky/nase-telo-o-nas-rekne-vse/

Advertisement

Osloboďte sa od emócií, ktoré vás ťažia a zbavíte sa “nemocí”

MUDr. Josef Maček: “Tradiční čínské medicíně se věnuji více jak 20 let. Poskytuje mně velmi rozsáhlou odpověď na problémy spojené s vznikem nemocí, jejich odstranění a dosažení tak zpětného navrácení zdraví. Mám ji velmi rád, dala mi hodně poznání. Během let praxe jsem do ní vložil i veškeré své zkušenosti z medicíny západní a toto spojení dalo, spolu s mými “léčitelskými schopnostmi”, vzniknout velmi dobrým výsledkům v léčení širokého spektra nemocí, což potvrzují tisíce spokojených pacientů, kteří prošli mou ordinací ať už v Otrokovicích, Praze či Bratislavě. Kladu důraz na co nejpřesnější zjištění a rozbor příčiny prvotního ložiska nemoci vznikající z emoční blokády a nasazení adekvátní bylinné terapie, která je určena na její důkladné odstranění. Léčba se tak stává efektnější a rychlejší!”

Akné

Do ordinace přichází hlavně mladí lidé, jejichž tvář je pokryta hnisavými defekty, které jim hodně ubírají sebevědomí a často pak i deformují jejich vyvíjející se psychiku. Příčinu akné vidím především v jejich potlačené psychice vinou školy či rodičů. Nemůžou se projevovat spontánně, hromadí se v nich potlačené emoce, které je dusí a vytváří velké vnitřní horko především v dráze žaludku, které prochází jak levou, tak i pravou tváří. V obličeji se tvoří právě v této dráze horké vulkány, a pokud se k tomu přidá i nadměrná spotřeba vlhké stravy (třeba mléčné výrobky), nahromadí se v nich hlenohnis ve formě bílých pupínků. Vždy je možné pomoci! Po nasazení bylin se výrazně lepší tvář – je bledší. Používám byliny, které mají schopnost vypudit horkost a ochladit pleť. Především je ale nutné, aby mladí začali více komunikovat s rodiči a rodiče s dětmi. Měli by více pokládat své názory na stůl, nestydět se za ně. Neměli by být submisivní.

Angína

Určitě znáte spoustu dětí, které opakovaně několikrát lehnou během roku s angínou a jsou nucené brát antibiotika až do konečného řešení těchto potíží, kterým se stane odebrání krčních mandlí. Nebylo by nutné takto postupovat, kdyby se zavčas posílily ledviny, které dle mého názoru můžou za tento často traumatizující stav pro celou rodinu dítěte. Opakovaný strach v dítěti oslabuje energetický okruh ledvin, dítě je ustrašené, bledé, má slabé vlasy, kazí se mu zuby, v noci se budí, často pláče apod. Zatím co si ostatní děti hrají, toto dítě ve slabosti ledvin spíše posedává a drží se poblíž dospělého. Tento strach oslabí energii ledvin. Chlad, který do nich proniká z prostředí (holé záda v noci, odkopávání se v noci z peřin, chlad dlažby v pokojích, nedostatečné krytí beder oblečením) oslabuje meridián ledvin, který souvisí s krčními mandlemi. Pak zde mají volnou cestu a dobré podhoubí ke množení streptokoky, stafylokoky i patogeny. Doporučuji vždy u opakujících se angín odstranit strach a chlad z ledvin, zahřát pomocí bylin energii ledvin a zpevnit jejich Qi.

Astma bronchiale

Většina pacientů, kteří mají tyto dýchací potíže, prodělali dle mého vyšetření v dětství či pozdějším věku zánět plic. Jde hlavně o pravou plíci, kde vzniká horkost, která se zde usadila a neustále vytváří dráždění při styku s alergenem – prach, peří, srst, vůně, pyly apod. Toto dráždění způsobí křeč v dýchacích cestách a tím projevující se dušností. Pacientům podávám byliny, které tuto horkost vyloučí a posílí plicní energii. Jejich dušnost mizí, nemají potřebu aplikovat aerosoly, v noci klidně spí, expektorace postupně mizí. Je to onemocnění, které také má svou genetickou dispozici po předcích, kteří v minulosti trpěli slabostí plicního energetické okruhu, a který se vtiskl do jejich genetické výbavy. Tito pacienti by měli celý život dbát pečlivě o to, aby nedráždily plíce kouřením, prachem či ostrými aromatickými vůněmi. Především chci zdůraznit, že velký význam pro volnost plicní energie je, aby nebyla oslabena emocí ÚZKOSTI! Tato úzkost silně oslabuje sílu plicní energie, která ve své slabosti není schopna odolávat. V léčbě uvolňuji oblast hrudní páteře ve výši 4. až 5. obratle, kde bývají často obratlové bloky. Je třeba, aby pacient měl ve svém okolí klid, aby neměl na sobě tíhu zodpovědnosti, či hyper-zodpovědnosti, která je na něj dávána výchovou či pracovním prostředím, a která v něm vybuzuje velkou úzkost.

Ulcerozní kolitida a Crohnova nemoc

Ulcerozní kolitida a Crohnova nemoc – schválně dávám tyto dva názvy, dle mého názoru stejné nemoci, které se projevují poruchou funkce tlustého střeva, pod jednu kapitolu. Krvavé průjmy, křečové bolesti břicha a hleny ve stolici jsou průvodními projevy této nemoci. Vždy nacházím postižení energie tlustého střeva ať již ve vzestupném tračníku, příčném či sestupném. Je zde přítomnost tzv. horkých hlenů, které v určitém místě tlustého střeva vytvořily stagnaci – blokádu energie v dlouhém časovém úseku. Toto místo se stává stálým dráždícím místem, které vytváří hleny a v němž je drážděna stěna střeva až do stadia krvácení. Tato nemoc je dlouhodobě léčena kortikoidy, často se řeší operačně. Z mých zkušeností z léčby můžu říct, že se dá výrazně tento defekt s pomocí bylin, k tomu určených, odstranit. Kvalita žití se hodně zlepší. K tomu je zapotřebí upravit stravu bez hlenů, mléčné stravy.

Neplodnosť

Stále více a více žen, ale v poslední době i mužů, má problém se svými reprodukčními orgány a přichází hlavně ve věku od 28. let s problémy neplodnosti. Děloha je jako úrodná půda. Pokud je půda příliš vlhká, suchá, horká nebo chladná, tak nemůže přinášet pro zasetí vhodné podmínky. Pokud většina žen bere od svých patnácti let antikoncepci, která je kolegy gynekology hojně nabízená a doporučována, po jejím vysazení za 10 či 15 let má žena problém s početím. Patologie v děloze, které se měly řešit po celou dobu se neřeší. Patologické příznaky jako je bolest, nepravidelnost cyklu, špinění mimo cyklus, nejsou léčeny. Po vysazení antikoncepce je problém neplodnosti na světě.

Zen flower loto near stone

Migréna

Bolesti hlavy, které jsou ostré, bodavé, napadají jednu polovinu hlavy, jdou po boční straně hlavy až za oko a to tlačí ven jsou bolesti, které vznikají na základě opakovaného potlačování vzteku v dráze žlučníku. Toto potlačování naplňuje tuto dráhu horkostí s tímto nepříliš příjemným prožitkem. Proto nejvíce trpí ženy, ne muže. Ti si vztek ze sebe vyklepou svou agresivností. Tyto potíže bývají často provázené dalšími projevy dysfunkce žlučníku: v záchvatu bývají i trávicí potíže, často jsou přítomné poruchy spánku v době od 1. hodiny noční do 3. hodiny, občas můžou pobolívat kyčle, tuhne krční páteř i mimo migrenózní záchvat. V léčbě je třeba vysadit mléčnou stravu, čokolády, dresinky a tatarky. “Migrénu postihuje 15 – 20 % žen a 6 % mužů”. Je velmi důležité, aby ten, kdo trpí těmito potížemi, hledal celým svým bytím zdroj klidu a pokoje, aby odvrátil zrak od věcí a dějů, které jej rozčilují. Ženy ať výjdou do cvičení! Doporučuji dynamické cvičení, ne ležení!

Lupénka

Je to problém hodně lidí, který jim zhoršuje kvalitu žití. Je obtěžující a omezující jejich životní prostor. Ve své ordinaci jsem léčil a léčím hodně pacientů s touto poruchou kůže. Je hodně teorií, i v západní medicíně, o příčině potíží, ale slabé výsledky v léčbě je potírají jako slepé cesty. Lupénka, dle mých zkušeností letité praxe, je zapříčiněna slabou energií jater s přítomností plísně. Játra jako detoxikační orgán tím hodně trpí a snaží se tyto toxické zplodiny plísňového charakteru vyhazovat přes kůži ven. Pacient bývá hodně unavený, neudrží emoce, má hlavně vztek a hněv, bolesti kloubů, protože játra mají na starosti kvalitu šlach. Pálí jej oči, budí se často okolo 3. a 4. hodiny ranní a ložiska suché kůže se zvětšují. Játra potřebují výrazně zpevnit, posílit, zvlhčit a uklidnit. Harmonické vztahy doma a na pracovišti jsou nutné, jinak slabost jaterní energie přináší frustraci, labilitu a výkyvy nálad. Efekt se dostaví při dodržování protiplísňové diety. Zinek, Selen, vitamíny A a E jsou vhodný potravinový doplněk ke zpevnění jaterní buňky.

Hemeroidy

Trápí Vás tyto potíže? Pokud přijdete do mé ordinace s tímto problémem, nemusíte se svlékat, tento problém pramení v tzv. horkosti krve. Vždy nacházím smutek v srci, který přehřívá krev. Ta se pak valí krevním řečištěm jako splašená horká láva a vytlačuje z břehu to místo, které je vazivově slabé a které povolí a vypoulí. Řitní pleteň je slabá často dědičně, a tak ji krev, která je bouřlivá vytlačí. Vznikají hemoroidy. Opakované operace jsou částečné řešení. Je vhodné řešit, co se děje v psychice postiženého, proč má smutek v srdci, co jej trápí, tlačí. S horkou krví jsou spojené další potíže, např. bušení srdce, pocení, porucha spánku, bolesti lýtek nebo časté močení. Stává se často, že pokud při vyšetření pacienta řeknu, že vidím smutek v jeho srdci, začnou mu téct slzy z očí, začne se vyplavovat dlouho schovaný, a dlouho potlačovaný smutek. Tím léčení začíná. Emoce se v současné době nenosí, každý ukazuje falešnou radost a své emoce považuje za slabost. A to je chyba! Zde je třeba použít byliny, které ochlazují krev a zklidňují krevní řečiště.

Bolesti bedeřní páteře

Bolesti bederní páteře řeším ve své ordinaci tím, že skloubím mobilizační techniky s použitím speciálních bylinných přípravků. Tato kombinace přináší velkou úlevu i tam, kde je pacient často adeptem operačního řešení. Bolesti v bederní páteři hodně souvisí s několika faktory. Především je to škodlivá energie Chladu, která proniká do podkoží a svalové hmoty v tom okamžiku, kdy nejsme dobře chráněni v bederní krajině před účinkem chladu či větru. Je to hlavně při práci v chladu s tzv. holými zády, které jsou zapocené. Další příčinou je tzv. stagnace krve, která je způsobená prudkým zvednutím těžšího břemene. Tato krev – její výron – pak blokuje průběh energie v bedrech. Pokud si pacient neudržuje správnou hladinu energie v ledvinách, nadměrně ji vyhazuje nezřízenou psychickou, či fyzickou zátěží, nebo i nadměrným erotickým životem, tak dochází v rámci tohoto nedostatku k oslabení pilíře těla tzn. beder. Samozřejmě je vhodné, abych zkontroloval stav hrudních žeber zda nejsou posunuté, jaký je stav zápěstí, loktů, hlezenních kloubů. To vše je vhodné napravit, pokud chci, aby páteř měla správnou stabilitu.

Děložní myomy

Vždy, když ke mně přijde pacientka na vyšetření, se ptám na kvalitu menstruační krve. V současné době zhruba 80 procent má v menstruační krvi tmavé sraženiny, které signalizují již započatou organizaci Myomů v děloze. Příčinou je ženino vnitřní psychické horko a potlačené emoce, které vytváří, s převážně hlenovou potravou, horké hleny. Z těch vzniká hlenovité zahuštění v děloze, ze kterého později vznikají tyto útvary větší či menší. Ty se sledují a pak operují. Psychický neklid, psychické horko a hleny je třeba odstranit. Ty myomy, které nemají ještě příliš hustou konsistenci,je možné rozpustit, nebo zastavit jejich růst a množení. Při použití správných směsí je krev světlejší, řidší, sraženiny se zmenšují, bolesti a poruchy menstruačního cyklu odchází. Je zapotřebí do života ženy vnést výrazné zklidnění, poučit o vnitřním pokoji, nastavit jiné životní hodnoty, doporučit bez-hlenovou dietu.

Zdroj: MUDr. Josef Maček

Ako sa uzdraviť

V roce 1818 vyslovil německý lékař Heinroth názor, že tělesné choroby mají psychické příčiny. Tehdy se mu kolegové jednoduše vysmáli, ale ne proto, že by jim takové tvrzení připadalo samozřejmé, nýbrž proto, že myšlenka, žeby v medicíně mohlo existovat něco jako psychosomatika – právě Heinroth zavedl toto slovo – jim připadala naprosto scestná.

Obtíž spočívající v odlišení jevu od podstaty není nic nového. Už před 2400 lety Sókratés prohlásil: „Neexistuje taková nemoc těla, která by nesouvisela s duší.“ A Platón, nejslavnější Sókratův žák, si stěžoval: „A to je právě největší chyba v léčení nemocí, že existují lékaři pro choroby těla a jiní pro choroby duše, přestože obojí nelze od sebe oddělit.“

Oba směry šly ale i nadále svou cestou, každý zvlášť. I dnes místo aby se pohlíželo na tělo, mysl a duši jako na jediný celek, postupuje stále dál a dál specializace, drobící člověka na stále menší kousíčky. Pokud jsou lékaři ochotni vůbec psychosomatiku pokládat za reálný jev, pak pro ni hledají vědecké důkazy. Ale cožpak není už dostatečným důkazem, že zčervenáme, když jsme na rozpacích, nebo že pláčeme, když nám je smutno? Hrůzou bledneme a z rozrušení dostaneme průjem. Jazyk se nám pak plete a vlasy nám vstávají na hlavě. Cokoliv prožije duše, to obráží a projevuje navenek tělo. Cokoliv pohne duší, pohne i tělem, a záleží na každém z nás, jestli takové projevy vnímáme pozitivně nebo negativně, jestli budeme nemocní a utrápení, nebo zdraví a šťastní.

Přesto je stále dost lidí, kteří psychosomatické působení odmítají, jako například lékař, který na jednom kongresu prohlásil:

„Vždycky když slyším ty žvásty o psychosomatice, obrací se mi žaludek…“

Nejen z tohoto příkladu lze poznat, jak náš jazyk vyjadřuje souvislosti mezi duševním rozpoložením a tělesnými příznaky: „Nemůžu tě ani cítit!“, „Přivedeš mě do hrobu!“, „Až se mi pění žluč!“, „Chce se mi z toho zvracet!“, „Jdeš mi na nervy!“ atd.

Čím se liší psychosomatický přístup od tradičního přístupu k nemocem? Oba systémy se snaží přijít na původ, na příčinu nemoci. Ústřední otázka, kterou si kladou všichni, je: „Proč?“ Když se zjistí příčina, se objeví východisko, z něhož lze nemoc ovlivňovat. A konečně nemoc je něco nepříjemného, čeho bychom se rádi zbavili a čemu bychom se rádi vyhnuli. Ptáme-li se „proč“, pak narážíme najeden z největších problémů našeho způsobu myšlení. Za normálních okolností je možné najít příčinu u všeho, co prožíváme. To, co si uvědomujeme, jsou následky takové příčiny. Příčina vždy časově předchází následku. Vytváříme tak složité kauzální řetězce, protože každou příčinu chápeme zároveň jako následek nějaké další, ještě vzdálenější příčiny. Tuto knihu nyní můžete číst proto, že jste si ji koupili v knihkupectví. Koupili jste ji, protože jste ji tam uviděli a zaujala vás. A zaujala vás, protože … v řetězci můžete pokračovat libovolně dlouho, až nakonec dojdete k bodu, kdy už odpověď nebudete znát. A právě tento bod je pak k podnětem k bádání, aby se získalo další vysvětlení.

Takovou kauzální koncepci myšlení pokládá mnoho lidí za jedinou možnou cestu, jak vysvětlit děje v našem světě. A tak se všude hledají příčiny všech možných jevů, abychom správně pochopili jejich souvislosti. To ale není jediný důvod takového snažení. K čemu by lidstvu bylo, kdyby vědělo i o těch nejmenších souvislostech a složkách našeho vesmíru? Nic by se tím nezměnilo, všechno by zůstalo takové, jaké je to teď. Motivací hledání příčin je naděje, že budeme moci podle své vůle a s pochopením do těchto souvislostí zasáhnout. Chceme měnit věci, které se nám nelíbí, k naší potřebě, aby nám sloužily. Pokud vím, proč nemohu najít partnera, jaké chování je toho příčinou, pak mohu své chování změnit tak, abych partnera našel.

V takovém kauzálním obrazu světa má každý jev svou příčinu. Proto je nejen účelné, ale i přímo nutné u každé příčiny hledat zase její příčinu. Jak si lze snadno představit, pak sice zjistíme, že za každou příčinou se skrývá jiná příčina, nikdy ale nedospějeme k nějaké konečné příčině všeho, protože i ta nejvzdálenější příčina je zase následkem jiné příčiny. Je to nikdy nekončící řada otázek, kterou buď na některém místě přerušíme a nějakou událost prohlásíme za absolutní pravdu, protože dál se už prostě nedostaneme, anebo zůstaneme stát před hádankou, s níž si už nevíme rady.

Jiný pohled, z něhož vychází i psychosomatika, nehledá příčinu v minulosti, nýbrž v budoucnosti. Mluví o účelnosti a vychází z toho, že základem každého jevu či děje je účel či úmysl. Obsahuje informaci, myšlenku, jejíž cíl je zaměřený k budoucnosti.

Jako příklad takových souvislostí lze uvést vznik domu. Na začátku byl úmysl stavebníka postavit si dům. Proto se obrátil na architekta a ten navrhl projekt domu. Pak si pořídil stavební materiál, zjednal stavební firmu a stroje a postavil dům.

Ted’ bychom mohli říci, že dům stojí proto, že řemeslníci za pomocí strojů dali stavební materiály dohromady tak, že z toho povstal dům. Mohli bychom udělat ještě jeden krok a tvrdit, že příčinou vzniku domu je architekt, protože ten přece vyhotovil plány, podle nichž byl nakoupen materiál a objednáni řemeslníci.

Skutečnou příčinou však byl nápad stavebníka, že postaví dům. Kdyby mu někdo odvezl materiál, pak by jeho záměr postavit dům vedl k tomu, že by nakoupil nový. Kdyby vypadl architekt, obrátil by se stavebník na jiného. Kdyby ale stavebník svoje úmysly změnil a od stavby domu ustoupil, pak by jistě žádný dům nestál. Nebyl by se obrátil na architekta, nebyl by nakoupil stavební materiál, ani by nenajal řemeslníky. Záměr stavebníka uvedl na scénu všechny ty jevy a věci, architekta, řemeslníky, stroje a stavební materiál. A tak je v každé věci, v každém jevu obsažen záměr či myšlenka. Jinými slovy lze také říci: všechno má nějaký smysl.

Je přitom důležité pochopit, že právě úmysl přivedl všechny ty věci na scénu, aby se mohl zrealizovat. Věci jsou prostředky k zrealizování záměru. Také jiný příklad nám to názorně ukáže: štětec, barvy a plátno nejsou příčinou obrazu. Teprve když je člověk použije jako nástroje, vznikne obraz.

Z toho poznáme, že k tomu, aby se zabránilo dosažení cíle, nestačí odebrat prostředky. Když úmysl přetrvá, jeho původce si opatří jiné prostředky a svůj záměr stejně dokončí.

To je také důvod, proč medicína přes všechen svůj pokrok nedokáže zabránit vzniku nemocí a snížit počet nemocných, jak ostatně dosti názorně ukazují statistiky. I když se obraz nemocí změnil a hodně chorob, které byly ještě před sto lety běžné, dnes už vůbec neexistuje, snížit počet nemocných lidí se přesto nepodařilo.

Tělo je nosičem informací a umožní jen najít vlastní vyjádření myšlence, která stojí v pozadí. Tělo samo o sobě nemůže nikdy onemocnět nebo se uzdravit, protože stejně jako plátno umožňuje jen vyjádřit nějakou informaci. Tělo je projekční plochou našeho vědomí. Samotné tělo nemůže nic dokázat. Jakmile jednou doopravdy pochopíme rozdíl mezi nemocí a symptomem, zásadně se změní i náš přístup k nemoci. Symptom pak už nebude úhlavní nepřítel, kterého je třeba porazit, ale pomocník, ba dokonce přítel na cestě za zdravím, za skutečným zdravím, kdy se budeme cítit dobře na těle i na duchu. Symptom nám může říkat, co máme dělat a změnit, ovšem předpokladem je, že rozumíme řeči svého těla.

Nemoc má smysl. Určitý obraz nemoci a příslušné prostředky slouží nějakému záměru, aby se naplnil jistý cíl. Nepomůže, potíráme-li a potlačujeme prostředky jako je horečka, bakterie a plísně. Původní záměr si může obstarat prostředky jiné, jen aby dosáhl svého cíle.

heal

Jediná možnost, jak nemoc skutečně ovlivnit, spočívá v tom, že podpoříme smysl, záměr takového dění. Stavět se na odpor a bojovat proti tomu, co je dáno, vede jen k odkladu. A tento odklad navíc není nijak příjemný, protože tu je cosi, proti čemu musíme stále bojovat a bránit se, co neustále odmítáme. Bojovat je namáhavé a stojí to hodně energie. V takovém případě nelze ani mluvit o tom, že bychom se cítili dobře. Odpor, který tak často vyvíjíme, je jen vyjádřením našeho strachu. Strachu, že situace pro nás není dobrá, že by se s námi mohlo stát něco zlého, že bychom se s tím nemuseli umět vyrovnat.

Skutečnou příčinou nemoci je náš odpor. Je to blokáda bránící přirozenému toku života. Mnohé celostní koncepce medicíny popisují tělesné nemoci jako narušení energetického systému. Hovoří o blokádách energie, což je tělesná obdoba zablokování toku života. Všechny potlačovací mechanismy tak dříve či později k vedou tělesné blokádě, kterou označujeme také jako nemoc. V každodenním životě jsme schopni využívat všeho možného, abychom se vyhnuli určitým situacím. Někdo pije alkohol, aby něco potlačil. Jiný kouří, z frustrace se přejídá, bez ustání pracuje a má jednu schůzku nebo jednání za druhým. Dokážeme prostě využít všeho, jen abychom něčemu unikli. To je také vysvětlení, proč neonemocní každý, kdo pije alkohol nebo kdo hodně jí. To pak znamená, že dotyčný není na takových požitcích závislý a že mu nevadí, když je zrovna nemá k dispozici.

Abychom dokázali odložit odpor, který je příčinou všech takových návyků, potřebujeme získat důvěru, že se nám koneckonců nemůže nic stát. A o to snáz odpor odložíme, když budeme věřit, že nám to dokonce prospěje. S takovým přístupem zvládneme každou situaci a nebudeme nic už stavět do cesty záměru, který směřuje k svému cíli. Pokud nejsme přesvědčeni, že všechno se děje v zájmu našeho vývoje směrem k větší radosti ze života, k větší naplněnosti a svobodě, budeme se cítit jako oběti. Zoufale bojujeme a snažíme se zabránit změnám, nebo je aspoň dostat pod kontrolu, jen abychom se vyhnuli všemu, co by podle našich představ mohlo být nepříjemné nebo dokonce bolestné. Nakonec ale stejně zjistíme, že odpor nám v tom nijak nepomohl.

Abychom podpořili svůj vývoj, nemusíme dělat nic jiného než v každém okamžiku brát věci tak, jak jsou. Akceptovat, to znamená uvědomovat si situaci, jaká doopravdy je, a nenahlížet na ni růžovými brýlemi svých přání. Každý okamžik si zaslouží, abychom ho prožili. K tomu jsme byli stvořeni a naplno žijeme jen tehdy, když jsme připraveni všechno prožít. Život je pak snadný a bez námahy. Když tyhle souvislosti pochopíme, nepřijde nám zatěžko splynout s proudem života, protože vycházíme z toho, že všechno má svůj smysl. Smysl, který zahrnuje i změny, a ty se dějí jen k našemu dobru.

Důvěra, kdy akceptujeme záměr, který nám je příznivý, a také akceptování prostředků, které jsou v daný moment k dispozici, tedy takzvaných životních podmínek či situací, to jsou opatření, o která se můžeme opřít. Jistě, stejně se snažíme pochopit a dumáme, místo abychom prožívali, stále lpíme na onom „proč“. Ale i to má pozitivní stránku. Pochopení totiž posiluje naši důvěru, abychom dokázali dát volný průběh dění, a to je velice důležité. Děti tuto důvěru mají, nepotřebují něco chápat, aby nechaly věci volně plynout. Svoje prožitky přijímají bez odporu a tak jejich vývoj pokračuje nerušeně k cíli. Nerozumějí, a přece se rozvíjejí.

Totéž platí i pro dospělé. I když si mnozí myslí opak, nepotřebujeme události chápat, stejně se dějí. Vývoj probíhá jednoduše. Ale abychom ho nechali běžet, potřebujeme důvěru. A protože pochopení věcí nám dodává důvěru, je užitečné se zabývat významem životních situací, tomu co nám říká naše tělo – projevům psychosomatiky, která nám pomáhá porozumět záměru, skrytému ve všech věcech.

Z knihy Kurta Tepperweina: Jsem z tebe nemocný!

Zdroj: https://anitram.wordpress.com/

Duchovní příčiny různých zánětů

Nemoc člověku pomáhá. Příjem nevyvážené stravy, drobná nerovnováha ve výdeji a příjmu sil, anebo malý niterný neklid záhy rozpohybují mechanismy jejího vzniku.

V některém z psychikou oslabených orgánů začne zmnožování kultur bakterií, virů a plísní, které obývají náš organismus.
Tělo se brání zvýšeným přísunem obranných látek do postižených míst za současného místního či celkového zvýšení teploty. Začíná zánět, jehož celkové příznaky zahrnují bolest, otok, zarudnutí, zteplání i poruchu funkce příslušného orgánu. Odborně označený zánět má koncovku -itida.

Zánět je prvotním odrazem boje člověka se světem. Náš život je často spíše bojem než procházkou růžovou zahradou.

– Stačí malá nespokojenost, drobný pocit křivdy a žlučník dotyčného vykazuje známky podráždění.

– Stačí několik nesouhlasných vět, menší roztržka s partnerem, zbytečné nedorozumění mezi lidmi, a ohroženy jsou /z počátku samozřejmě lehce/ ledviny a močový měchýř.

– Stačí skoro nevýznamné zatlačení citlivého člověka osobou vůdčí a racionální do kouta, do pozic, úvah a k úkolům, s nimiž nesouhlasí, a zánět začne narušovat sliznici žaludku toho, kdo je utlačovaný.

– Mnohdy chceme svému okolí pěkně od plic říci, co si o všem myslíme. Nedivme se pak, že tělo naše ostřejší jednání ohodnotí zánětem horních cest dýchacích, při větších křivdách a pocitech sevřenosti zánětem průdušek.

– Trvalejší, vhodně nevyslovená a zavčas adekvátně neřešená nespokojenost s partnerem se může u žen projevit výtokem, zánětem pochvy a pohlavních orgánů.

– Když v sobě stále nosíme složitou minulost, vytrvale ji oživujeme vzpomínkami, pokud jsme dosud srdcem někomu neodpustili křivdy, které nám způsobil, zvyšuje se pravděpodobnost vzniku zánětu v tlustém střevě.

– Nevnímáme-li svůj život jako docela příjemný a přiměřeně sladký, může být oslabena a pak bakteriemi napadena naše slinivka a žlučové cesty. Nepříjemné nadýmání, které je s tím spojené, je vnitřním pláčem a povzdechem unaveného těla. Co mu stále děláme?

– Stačí, abychom se k někomu zatvrdili, začali jednat podle strategie “tvrdé ruky”, a hůř začnou pracovat naše játra.

– Stačí zlost na některá rozhodnutí druhých lidí, náš přehnaný “tah na branku”, v mysli promítané zúčtování s nepřáteli nebo nechuť k vlastním nelehkým rozhodnutím /pro šťastný život zcela nezbytným/, a zuby nám bolestí oznámí, že s námi není něco v pořádku.

– Drobné záněty na pokožce a následně vznikající vřídky jsou pro nás viditelným varováním, že jsme nesprávně /nelaskavě a odmítavě/ vnímali svůj život, okolní lidi i svět.

– Někdy se musíme dívat na věci a události, které bychom velice rádi změnili, ale nemůžeme, neboť je to jedině v moci jiných osob /na nichž obvykle citově závisíme/. Odezvou našeho vzdoru i ochranou před možnými dalšími těžšími chorobami je začátek zánětu spojivek v oslabeném oku. Opuchnou nám víčka a my již tak dobře nevidíme na tu “hrůzu” kolem nás a navíc máme jiné starosti / s léčením sebe/.

– Podobně se negativnímu brání často malé děti – zacpávají si uši i nos, zejména v rodinách s dusnější atmosférou. Jejich záněty středního ucha vyjadřují zhmotnělou touhu mladé dušičky raději neslyšet a nevidět /slzí jim oči/ dění, které se v jejich okolí odehrává. Děti dobře vyciťují uvolněnost či tíži atmosféry doma, byť možných cituplných chvil nebo nedorozumění nejsou fyzicky přítomny. Prožívané neshody jsou v ovzduší bytu zachyceny a nemusí to být jenom důsledek napětí mezi rodiči, ale zčásti také tíživý odraz jejich komplikovaných vztahů k prarodičům, z práce běžně přinášených “chuchvalců” vyčerpání a smutku atd. Kolem dětí se zánětem středního ucha se láska v jimi očekávané míře nerozprostírá a ruku v ruce s tím je omezeno rovněž jejich přirozené vnímání vůní / a mají při onemocnění postižený nos/.

balance28

Zánět je nejcitlivějším tělesným indikátorem, který zviditelňuje už malá narušení optimálního prostředí kolem nás i v našem organismu. Ukazuje na naši duševní nespokojenost s tím, co nám život připravil a co si od nás žádá.

K pocitům křivd a horší náladě obvykle přistupuje narušení stravovacího režimu a zhoršení kvality přijímané stravy. Čím víc je člověk zasažen následky svého jednání, čím intenzivněji je stresován, tím méně dbá na ostatní kolem sebe, stravu z toho nevyjímaje. Podívejme se na roztěkané, neustále spěchající a plnění svých představ věčně nestíhající jedince.
Chvíli nenápadně pozorujte, jak jedí. Je to jedění, nebo spíše závod v házení toho, co jim pod ruku přijde, do žaludku? Naopak člověk klidný a sebe vcelku zvládající si dokáže jídlo náležitě vychutnat. Duchem vyspělejší člověk se zajímá o kvalitu své stravy i o její dopady na organismus. Záleží mu na tom, co, kdy, kde a jak jí.

Objeví-li se nám v těle zánět, nežehrejme:”Mně se fakt nic nedaří.”
Dejme svému organismu odpočinout lehčí stravou /dietou/, duši v těchto dnech potěšme pěknou knihou, srdce povznášející hudbou či léčivým klidem.
Tělo zánětem říká, že to, co jsme dělali a jak jsme uvažovali, nebylo zcela správné. Proto již v chybách nepokračujme / k tomu nám pomáhá a čas k srovnání se dává léčba/, neboť naše omyly by se mohly dále zhmotňovat a k naší nelibosti projevit významnějšími nemocemi / např. cystami, nádorky či rakovinou/. Lepší je stokrát se na chvilku zastavit než jít jednou na velkou operaci.

Zánět je obvykle vyjádřením našeho souboje s ostatními lidmi. Začíná tam, kde chybí spokojenost s tím, co právě prožívám, co mně svým jednáním připravují druzí a kde nepřijímám jako zcela dostačující to, co nyní vlastním. Zánět přirozeně mizí a vnitřní pohoda se vrací člověku, který se ke skromnosti, porozumění, úctě a lásce k lidem opět přimknul.
Když jiného člověka potkáme, s jistým obrazem sebe sama se střetáváme.
Žijme proto s otevřeným srdcem a trvalým mírem v duši.

M.Hrabica: Co nám tělo říká

Prečo nás stretávajú nehody?

Zodpovednosť preberáme za všetko, čo nás v živote stretá. Nehľadajme možnosti obhajovania svojej viny a nehľadajme dôvody mimo nás. A to aj v takom prípade, keď nám opitý vodič nedal prednosť v jazde a zastavilo ho práve vaše auto. Zvykneme v ňom vidieť racionálnu príčinu, inú nehľadáme. Prečo? Prečo sme boli v istom čase na konkrétnom mieste a nie na inom?

Zákon rezonancie hovorí, že jednoducho nemôžeme prísť do kontaktu s tým, s čím nechceme mať nič spoločné. Funkčné súvislosti však vyžadujú hmotného nositeľa aby sa mohli prejaviť na telesnej rovine.

Ak máme namaľovať obraz, potrebujeme plátno, farby a štetec, tie určite nie sú príčinou, len matériou, s pomocou ktorej stvárňujeme vnútorný obraz. Nemôžeme naivne tvrdiť, že posolstvo obrazu sa nedá vyložiť a že sa môžeme baviť len o plátne, farbách a štetci.

Vyhľadávajme svoje nehody úprimne tak, ako hľadáme príčinu svojej choroby a nezatvárajme oči pred žiadnou príčinou. Predsa sme zodpovední za všetko, čo nás v živote stretáva. Platí to bez výnimky. Ak ktokoľvek trpí, trpí len sám pod sebou, každý je zároveň páchateľom i obeťou. Ak tento základný princíp odmietame pochopiť, ťažko dôjde k uzdraveniu.

Náchylnosť k nehodám u istých ľudí existuje a je štatisticky dokázané, že človek, ktorý už nejakú nehodu v minulosti utrpel, s veľkou pravdepodobnosťou ju znova postretne omnoho skôr ako ten, ktorý sa nikdy nestal obeťou nehody. Pokiaľ samozrejme nešťastník nezačne pátrať po skutočných príčinách v sebe a nezmení nesprávne myslenie, konanie, ktoré ho zastavuje v naštartovanej riskantnej ceste. Inými slovami – väčšina nehôd je nevedome motivovaná. Aj keď napr. žiadne nehody nepriťahujeme, má pre každého z nás nehoda ako taká významnú výpovednú hodnotu, skúsme sa spolu naučiť, ako ju vytušiť.

Nehoda okamžite spochybňuje naučené jednanie a začatú cestu. Kam viedla naša cesta? Mali by sme vidieť celý priebeh nehody ako divák v kine na plátne a pokúsiť sa porozumieť scenáru. Nehoda je karikatúrou vlastnej problematiky, bohužiaľ rovnako trefnou a bolestnou akou každá karikatúra je.

Dopravné nehody

Ich všeobecné vysvetlenie je ťažké, no pokiaľ máme konkrétne informácie, aj vysvetlenie bude presné. Preto vždy dobre počúvajme, čo sa stalo. Dvojznačnosť vypovedá o mnohom. Bohužiaľ mnohým z nás chýba citlivé ucho, pozrime sa preto na bežný slovník súvisiaci s nehodami: Vbehnúť niekomu do cesty, byť vyhodený z koľají, pribrzdiť, zraziť sa s niekým. Niekto šliapne tak silno na plyn, že nestihne zabrzdiť a nielenže sa vozidlu idúcemu pred ním prilepí na zadok, ale dokonca ho nabúra. Vodič sa musí podriadiť dopravným predpisom ale skúsme to tento krát s citom jazykovedca.

Klasická otázka pri dopravnej nehode: Ako sa to stalo?

Obligátna odpoveď: Nestihol som včas zabrzdiť. Tu by sme mali ísť hlbšie a vnímať, že účastník dopravnej nehody zrejme i v živote všetko urýchľuje tak, že tým sám seba ohrozuje. Nehodu by mal v každom prípade prijať ako výzvu, aby svoje kvaltové životné tempo preskúmal a včas ho znížil.

Ďalší príklad odpovede: Proste som ho nevidel – poukazuje na to, že konkrétny vinník vo svojom živote mnoho dôležitého prehliada.

Ak sa končí na ceste pokus niekoho predbehnúť malérom, mal by sa ponáhľajúci zamyslieť nad svojimi predbiehajúcimi manévrami. Kto zaspí za volantom, nech čo najrýchlejšie precitne aj v živote, aby nebol neskôr prebudený ešte nepríjemnejšie. Tí, ktorí ostanú v noci niekde trčať, zdržujú s najväčšou pravdepodobnosťou aj vo dne záležitosti nočnej stránky ich duše.

Jeden križuje cestu druhému, druhý búra zátarasy, tretí musí vytiahnuť svoju káru z blata, či priekopy. Niekto na chvíľu stratí hlavu, iný vojde do nesprávneho smeru, alebo prehliadne stopku. Dopravné nehody často vedú k intenzívnemu kontaktu s iným človekom, toto kontaktovanie sa je však príliš agresívne.

Priebeh konkrétnej nehody pochopíme najlepšie na príklade

Všetci jej účastníci sa nachádzali v situácii, kedy chceli priamočiaro pokračovať v smere svojej životnej cesty a poukazuje na to ich snaha ísť danou ulicou priamo. Rovná cesta je životnou normou, ktorú sledovali zo zvyku, naučene. Skutočnosť, že ich priamočiara jazda bola prerušená poukazuje, že jedno auto nedalo prednosť druhému.

S križovatkami sa však nestretávame len na dopravných komunikáciách ale aj v živote. Každý smer, každá norma sa samé od seba časom prežijú a vznikne potreba zmeny. Ľudia svoje normy obhajujú tvrdením, že sa im v minulosti osvedčili. To však nie je správny argument. Malé dieťa vykonáva svoje potreby do plienok, no dieťa, ktoré sa napr. pomočuje i v šiestich rokoch niečo nie je v poriadku.

Zaregistrovať však v správny čas nutnosť zmeny patrí k ťažkostiam nášho života. Vinníci nehody práve toto nezvládli, snažili sa pokračovať v osvedčenej ceste a zabudli, že je potrebné podriadiť sa novej norme, ktorá im prikazuje napr. dať prednosť autu, prichádzajúcemu sprava. Impulz potrebný k zmene je tu stále, ale my si ho neuvedomujeme. Chýba nám predovšetkým odvaha priznať si, že naša cesta nie je správna a je potrebné ju opustiť.

Zmeny vyvolávajú obavy a strach. Chceli by sme, no nedokážeme to. U niekoho to môže byť partnerstvo, ktoré sa prežilo, u iného povolanie, či svetový názor. Spoločné je to, že potlačujeme prianie vybočiť z vyjazdených koľají a oslobodiť sa. Neprežité prianie túži byť zrealizované, no naše vedomie to prežíva ako čosi, čo prichádza z vonku. Sme vyhodení zo svojej dráhy – v našom príklade dopravnou nehodou.

Kto je úprimný voči sebe samému, v konečnom dôsledku priznáva nespokojnosť so sebou samým, odvaha však absentovala. Stáva sa nám len to, čo sami chceme. Neúmyselné riešenia môžu byť úspešné, no neriešia problém v celom rozsahu, predstavujú len materiálnu stránku problému, impulz, informáciu, no celkové riešenie musí byť výsledkom uvedomelého kroku.

Autonehoda je tiež vyslobodením z doterajšej cesty, ale je aj súčasne novou neslobodou, – uväznením v aute. Nová, netušená situácia je výrazom neúmyselného deja a zároveň varovaním, že opustenie starej cesty nemusí viesť k vytúženej slobode. Volanie zranených a uväznených o pomoc je mnohokrát prekrývane revúcou hudbou v prevrátenom aute.

Hlučná hudba prehlušovala vnútorné hlasy volajúce o pomoc, túžiace byť v núdzi vyslyšané. Nadvedomie sa odvracia, nechce nič počuť a konflikt duše túžiacej po slobode ostáva uzatvorený v nevedomí. Problém sa sám oslobodiť nemôže, musí počkať, až ho vonkajšie udalosti vynesú na svetlo. Autonehoda je presne tou vonkajšou udalosťou, ktorá otvára problémom cestu z nevedomia a dovoľuje im jasné vyjadrenie. To duša volala o pomoc.

soul13

Domáce a pracovné nehody

Podobne ako u dopravných nehôd sú pomerne bežné úrazy v domácnosti ale i v práci doslova nevyčerpateľné a preto sa pokúsime preskúmať ich symboliku podľa jednotlivých prípadov.

Aj tu si budeme všímať ich výstižné ale predovšetkým bežné vyjadrenie jednotlivých nespracovaných psychických procesov človeka. Ako prvý uvediem proces ohňa a popálenín – spáliť si prsty, zahrávať si s ohňom, spáliť si šancu, dať za niekoho ruku do ohňa. Určite si mnohí z nás doteraz možno neuvedomili, ako sa vo svojich slovách tasajú práve vyššie spomenutými slovnými zvratmi.

Oheň v tomto prípade má význam nebezpečenstva. Spáleniny naznačujú, že nebezpečenstvo bolo podcenené alebo nespozorované. Nevšimli sme si, o akú horúcu tému ide. Spáleniny nás varujú, že si zahrávame s nebezpečenstvom, v tomto prípade doslova s ohňom. Podrobný význam ohňa však siaha oveľa hlbšie – k tematike lásky a sexuality. Hovoríme o horúcej láske, ale aj o tom, že sa nám zapaľujú lýtka, čiže sme k niekomu láskou doslova vzplanuli. Symbolika ohňa sa prenáša do rôznych oblastí, takže nás neprekvapí mládežník, ktorý na svojom pekáči (motorke) okolo nás preletí ako ohnivá čiara.

Popáleniny postihujú najprv kožu, ktorá predstavuje hranice človeka. Narušenie hranice vždy spochybňuje naše Ja. Ním sa ohraničujeme a bránime láske. Ak máme milovať, musíme mať hranice svojho Ja otvorené, musíme vzplanúť a horieť láskou a spáliť všetky hranice. Tomu, kto na to nie je pripravený sa môže stať, že namiesto vnútorného ohňa spáli jeho vlastné hranice, teda kožu, nejaký vonkajší oheň a tak ho vlastne donúti byť otvoreným a zraniteľným.

Podobnú symboliku objavujeme takmer aj u všetkých ostatných úrazov, ktoré najskôr postihujú našu vonkajšiu hranicu, teda kožu. Hovoríme dokonca o psychickom úraze alebo o tom, že niekoho naša poznámka urazila. Nemusíme však urážať a zraňovať len iných, môžeme rezať sami do vlastného mäsa, doslova a do písmena.

Je tu aj symbolika pádu a potkýnania sa. Niekto sa na schodoch len potkne, iný sa z nich zrúti. Ak pri tom utrpí otras mozgu, je otrasený a spochybnený i jeho celý myšlienkový systém. Každý pokus sedieť rovno mu spôsobuje bolesť hlavy, ktorému ak sa chce brániť, musí si ľahnúť. Človek sám od seba zbavuje hlavu jej dominantnej úlohy a na vlastnom tele pociťuje, ako myslenie bolí. Predovšetkým to jalové a nikam nevedúce.

Zlomeniny

Kosti sa lámu výlučne v prípadoch extrémneho pohybu (pri športe, pri jazde na bicykli, motorke, autom a pod.) vonkajším mechanickým poškodením. Zlomenina ako taká vedie ihneď k následnému vynútenému pokoju – v posteli so sadrou k zlomu v doterajších aktivitách a v spôsoboch pohybu. Z vynúteného pokoja a pasivity môže vyklíčiť nová orientácia. Zlomenina ukazuje, že bol nepovšimnutý koniec určitej vývojovej etapy, že telo samotné muselo zlomiť odpor starého a prelomiť cestu novému smeru. Bola prerušená doterajšia cesta vyznačujúca sa vysokou aktivitou a pohyblivosťou.

Postihnutý jedinec pohyb a nasadenie preháňal, prepínal sa a preťažoval. Zaťaženie sa hromadilo tak dlho, až kým nepovolil najslabší článok. Tu možno odbočím, aby ste sa milí čitatelia nevyľakali a nevytrhli si niektoré vety z kontextu. Sama pomerne dlhodobo veľa pracujem. Ak to prerátam na hodiny, dopočítam sa k číslu 17 hod. (niekedy i viac) denne, vrátane víkendov. Úrazy a zlomeniny sa mi našťastie vyhýbajú. Prečo? Všetky svoje práce robím oddane a s láskou.

Kosti reprezentujú v tele človeka princíp pevnosti, stálosti daných noriem, ale i ustrnutia (zvápenatenie). Ak v kostiach prevažuje princíp strnulosti (vápno), kosť sa stane trieštivou a nemôže zodpovedne plniť svoju funkciu. Podobne sa chovajú i normy jednania – zaisťujú síce stabilitu, ale nemali by príliš ustrnúť. Zlomenina upozorňuje vo fyzickej rovine, že človek nerozpoznal včas príliš silné stuhnutie noriem v psychickom systéme. Bol príliš stuhnutý, strnulý a nepoddajný.

S pribúdajúcim vekom stále viac lipneme na svojich zásadách, čím strácame psychickú prispôsobivosť. Priamou úmerou začína pribúdať vápnik v kostiach a rastie nebezpečenstvo zlomenín. Napr. malé dieťa nemá žiadne hodnoty a normy vedúce k strnulosti a hoci sú jeho kostičky mäkké, zlomeninám statočne odolávajú. Ak sa stane človek príliš neohybným, jeho telo začne korigovať túto jednostrannosť tým, že sa láme chrbtica. Ak tomuto nepríjemnému a totálne obmedzujúcemu výsledku chceme predísť, musíme sa dobrovoľne zohnúť.

Spracované podľa T.Dethlefsena a R.Dahlkeho

Zdroj: http://www.vesti.sk/preco-nas-stretavaju-nehody/

Zuby a duchovné príčiny chorôb

Zubní kámen – Duševní konflikt ztráty sebehodnoty, zabržděný vývoj. Vně zubů se usazují černé vápenité usazeniny, zatímco uvnitř zubů a kostí se vápník (opora stavby těla) ztrácí. Nevyužitý zbroj reziví – skvělé podmínky pro karies – hnilobu. Usazování vápníku do cév, zejm. v pozdějším věku = už nedovedu využít impulsů ducha k potřebným změnám života. Lidově se výstižně říká „zkostnatělé“ myšlení a postoje – to vede k obráceným procesům vápníku, tuhnutí, kornatění na nesprávných místech. Usazování vápníku napovídá o směřování života do oblasti neživé minerální říše.

Kořenový váček – vztah k vlastní v podvědomí usazené nevyjádřené agresi – dlouhodobá konfrontace s problémem, které jedinec nedokáže účinně vzdorovat a reaguje pocitem marnosti a frustrace – lidé něčím „převálcovaní“.

Umrtvení kořene – zabití zubu a tím i vyřazení „kontrolky“ systému, jednoho vojáka v šiku prosazování našich zájmů. Může vzniknout ložisko druhotných fyzických a psychosomatických poruch, téma příslušného zubu zůstává doživotní slabinou.

Krvácející dásně – nezvládnutá agrese (naše podstata utrpí poškození i při malé vnější zátěži), psychická labilita, snadno zranitelné sebevědomí, nedostatek sebedůvěry, snadné pády do depresí

Mylolýza – opotřebení skloviny na jedné straně zubu – člověk se cítí odírán bližními, nedostatek vlastní obrany.

Skřípání a zatínání zubů ve spánku – uvolňování potlačené agresivity obrácené dovnitř, není vpuštěna do vědomí

Předkus – labilita v krizových situacích, duch dominuje, tělo zaostává, potíže s uplatněním – nerozhodnost, bázlivost – tendence stáhnout se zpět.

Zákus – spodní čelist vpředu – strnulost, jednání podle dogmat a stereotypů bez zpětné vazby na vědomí důsledků.

Zuby vyosené: směrem dovnitř – introvert se sklony k „užírání se“ ; zuby vyosené ven – přílišná ventilace agresivity směrem ven.

Zuby křivé – stav a poloha zubů má vypovídající schopnost o nás. Poloha zubů je zrcadlem světa našich emocí. To, jak zuby narostly, má psychosomatickou souvislost s příběhem a osudem člověka i jeho rodu. Zuby jsou zápisem naší karmy (co zaseješ, to sklidíš). Při použití rovnátek pozor na atrofii kořenů. Také může u dítěte dojít ke změně chování.

Mléčné zuby nevypadnou samy – dítě se nemůže nebo nechce stát dospělým

Náhrady, protézy, korunky – předstírají zdraví tam, kde původní atributy byly již promarněny a příslušná energie je v rozvalinách.

– R. Dahlke, Hamer

Zdroj: Duchovní příčiny nemocí

mouth

Léčebný kód – revoluční léčebná metoda

Tento systém léčení je založen na poznání, že existuje pouze jeden zdroj nemocí – a tím je fyziologický stres. Fyziologický stres nastává, když náš nervový systém není v rovnováze. Léčebné kódy odstraňují z organizmu fyziologický stres způsobem, který nemá v dějinách lékařství obdoby. Terapii tzv. léčebného kódu objevili a rozpracovali dva lékaři – Dr. Alexander Loyd a Dr. Ben Johnson.

Dr. Alexander Loyd je vysvěcený kněz, který po deseti letech studia získal doktorské tituly v oborech neuropatické medicíny a psychologie. Dvanáct let se tento muž modlil za vyléčení své ženy a hledal způsoby, jak jí pomoci s klinickými depresemi, které ji velmi sužovaly. Na jaře roku 2001 objevil jednoduchý fyzikální mechanismus odstraňující stres z těla tím, že léčí jeho zdroj. Tímto způsobem během pár týdnů vyléčil mnoho let trvající deprese své ženy. Dr. Loyd pak rok a půl ověřoval tento mechanismus pomocí testů na variabilitu srdeční frekvence, což je klasická lékařská diagnostická metoda, vyhodnocující úroveň stresu v autonomním nervovém systému (na vůli nezávislém). U 86 % případů stres z těla zmizel během 20 minut.

Dr. Ben Johnson je lékař, který se metodou léčebných kódů vyléčil z Lou Gehrigovy choroby. Jde o nevyléčitelné onemocnění, které končí smrtí zhruba pět let po diagnostikování. Léčebnými kódy se z této zákeřné nemoci úplně uzdravil zhruba po třech týdnech. Hlavní oblast jeho zájmu je léčba rakoviny.

Základní princip léčebné terapie

Systém léčebného kódu je založen na poznání, že existuje pouze jeden zdroj nemocí a tím je stres. Fyziologický stres je stav, kdy náš nervový systém není v rovnováze. Větší část nervového systému se nazývá autonomní nervový systém, který pracuje automaticky. Autonomní nervový systém (ANS) má dvě části – parasympatický nervový systém (PNS), který se stará o růst, léčení a udržování těla, a sympatický nervový systém (SNS), který není využíván tak často jako ten předchozí, nicméně v otázce zdraví a nemoci hraje významnou roli. Sympatický nervový systém je to, čemu se říká systém “útoku, nebo útěku”. Když se člověk rozhodne, zda zvolí útěk, nebo útok, v jeho těle se začne dít mnoho věcí. Změní se proudění krve – krev už neproudí do žaludku ani do přední části mozku, ani do ledvin a do jater, ale proudí převážně do svalů, protože tělo ví, že ho něco ohrožuje a je třeba mít sílu na boj nebo na úprk. V tu chvíli přestane proto zpracovávat potravu ve střevech nebo se zbavovat toxinů z jater a vyvažovat hladinu elektrolytů v ledvinách nebo kreativně uvažovat. Jde o mimořádnou situaci a tělo se musí bránit. Co se ale stane, když je člověk v neustálém stresu? V jeho těle je stálé napětí, svaly jsou stažené, člověk je pod neustálým tlakem a tím se začnou poškozovat vnitřní orgány a hlavně imunitní systém. Poškození se děje jak na úrovni orgánů, tak na buněčné úrovni. Když doktor Loyd prováděl testy variability srdeční frekvence, tak zjistil, že i když lidé necítili žádný stres a mysleli si, že jsou v naprosté pohodě, ukázalo se, že mají onen fyziologický stres, jenž vede ke vzniku nemocí.

Účinky terapie jsou trvalé

Pokud má člověk jakýkoliv zdravotní problém, pramení vždy z fyziologického stresu! Stres je ovládán centrálním nervovým systémem. Především fyziologický stres vzniká prostřednictvím HPA neboli osy hypotalamus – hypofýza – nadledvinky. Z fyziologického hlediska vyvolává stres změny ve všech orgánech, a to především pokud jde o vylučování adrenalinu, kortizolu, glukózy, inzulinu a růstových hormonů. Fyziologický stres se změří podle úrovně výše uvedených látek. Nejlepším lékařským testem pro měření fyziologického stresu se stal test variability srdeční frekvence (HRV). Jde o velmi cennou metodu, která ukazuje vyváženost v autonomním nervovém systému. Tento test dokáže vědecky vyhodnotit účinnost léčebných kódů. Výsledky ukázaly, že účinky této terapie jsou trvalé – metoda léčebného kódu se zaměřuje přímo na zdroj nemocí a všech zdravotních problémů v těle. Jakmile zmizí stres, je imunitní a léčebný systém schopen vyléčit cokoli. Léčebný kód neléčí fyzické či psychické problémy, léčebný kód léčí problémy srdce, čímž se zmenšuje nebo úplně odstraňuje fyziologický stres v těle a tím má imunitní systém volný prostor k léčení.

1. Příčina fyziologického stresu jsou energetické problémy v těle

Jak již bylo uvedeno výše, jediným zdrojem všech nemocí a problémů v těle je fyziologický stres a příčinou tohoto stresu jsou energetické problémy v těle. V roce 1905 Albert Einstein prohlásil, že “veškerá hmota je energie” a od té doby svět už nikdy nebyl takový jako dřív. Dnes již všichni víme, že všechno je energie a veškerá energie má tři společné prvky: frekvenci, vlnovou délku a barevné spektrum. Mnoho geniálních vědců již před mnoha lety potvrdilo myšlenku, že kořenem zdraví a nemocí je vždy tělesná energie. A také řekli, že jednou objevíme způsob jak ovládnout energetické problémy, jež jsou základem zdravotního stavu, a jakmile se to stane, navždy se změní zdraví lidí na celém světě. V současné době již víme, že mnoho tzv. mystických jevů je vlastně otázkou kvantové fyziky. Díky kvantové fyzice lze učinit ten největší průlom v oblasti léčení, jaký jsme kdy zažili. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století léčil lékař jménem Royal Ramon Rife velmi úspěšně pacienty trpící rakovinou právě pomocí frekvencí. Tento vědec zjistil, jak je možno využívat jednu frekvenci k přenosu druhé, což je jev právě z kvantové fyziky. Rife vynalezl světelný mikroskop umožňující až 30 000 násobné zvětšení, a to několik desetiletí před vynálezem elektronického mikroskopu. Do té doby umožňovaly světelné mikroskopy nanejvýše 100 násobné zvětšení. Rifeho objev však pro některé lidi představoval velkou hrozbu, a tak jako mnoho jiných géniů musel být odstraněn. Jeho laboratoř záhadně shořela a on byl jako vědec zavržen. Zemřel opuštěný a zapomenutý.

2. Zdroj všech nemocí je stres vyvolaný buněčnou pamětí

Stres je způsoben nedostatkem energie na buněčné úrovni. Vlivem nadměrného stresu se buňky dostanou do pohotovosti “boj, nebo útěk” a v tomto okamžiku se všechny buňky v těle uzavřou, aby uchovávaly energii. Problém je, že v této chvíli buňky nedostávají kyslík, nedostávají výživu, glukózu. Buněčné elektrárny – mitochondrie, jsou bez paliva. Jak správně fungují mitochondrie, tak správně fungují buňky a následně celé tělo. Buňky potřebují kyslík a glukózu a musí být schopné vylučovat odpady, když se ale tento proces zastaví, dojde k oslabení či zahynutí buňky. Náš mozek detekuje a vysílá na určitých frekvencích energii, která hlásí ostatním částem těla, co je potřeba dělat. V krizové situaci se tělo musí připravit k obraně, proto v tomto okamžiku vyšle hypotalamus v mozku varovný signál ke všem částem těla. Pokud ovšem nedojde k reálnému ohrožení, ale my jsme pouze ve stavu “boj, nebo útěk”, stávají se tyto frekvence destruktivní, místo toho, aby zachraňovaly život.

Co způsobuje fyziologický stres?

Téměř vše, čím jsme obklopeni – jízda autem, projíždějící náklaďák, nezaplacené účty, křičící šéf, plačící kamarádka, informace z novin či televizních zpráv, prožívání filmového příběhu atd., atd. Léčebný kód dokáže neutralizovat destruktivní frekvenci a udržovat ji v neutrálním stavu – a to je přesně to, co člověk potřebuje, aby se uzdravil a zdraví si udržel. Také se dá říci, že léčebný kód brání hypotalamu ve vysílání energetických signálů na frekvenci, jež v těle vyvolává stresující reakci v situaci, kdy to není třeba. Jak se toto děje? Hypotalamus využívá zdravé frekvence těla k odstranění destruktivních frekvencí, což můžeme připodobnit rozsvícení světla v temné místnosti. Světlo vždy zvítězí nad tmou, zdravá energie nad ničivou, a to proto, že vše na planetě Zemi pracuje pro život. Proč se dr. Loyd a dr. Johnson rozhodli využívat kvantovou fyziku místo chemických léků? Protože – je-li původcem nemocí energie, pak je jistě nanejvýš logické léčit tělo pomocí energie.

3. Největší problém je buněčná vzpomínka, problém srdce (podvědomí, nevědomí)

Proto tolik lidí nedojde k úplnému uzdravení, i když změní stravu, začnou meditovat, odkyselí organismus, začnou více sportovat, pijí bylinné čaje a doplní hladinu vitamínů a minerálů. Různé terapie spočívají v tom, že se pacient vypovídá, otevřou se staré rány, často se problémy vyřeší, ale mnohdy se naopak ještě zhorší místo toho, aby se léčily. Snazší je pomoci pacientům, kteří prodělali nějaké trauma, o kterém ví. Zde již existují metody, jak tato trauma léčit, ovšem problém nastává, když je člověk relativně šťastný a spokojený, o žádných problémech neví, a přesto je nemocný. To je právě problém špatného naprogramování. Co je to vlastně buněčná vzpomínka? Je to vzpomínka uložená ve všech buňkách. Vědci zjistili, že vzpomínky nejsou pouze v hlavě, v mozku, ale ve všech buňkách. Tento objev byl učiněn v době, kdy se začaly provádět transplantace orgánů, a lidé s těmito transplantovanými orgány měli najednou myšlenky, sny, chutě a pocity jako dárce. Buněčné vzpomínky rezonují s destruktivními energetickými frekvencemi a vyvolávají v těle stres. Mylné názory jsou uloženy v buněčných vzpomínkách utvářejících podvědomou a vědomou mysl společně s kontrolními centry mozku. Vědci se již shodují, že budoucnost léčby nemocí a chorob, jež jsou dnes považovány za neléčitelné, nejspíš spočívá v objevení způsobu léčby buněčné paměti. Buněčné vzpomínky a mylné názory jsou totéž, o čem mluvil Šalamoun před více než třemi tisíciletími. Právě problémy srdce jsou zdrojem všech ostatních problémů vyskytujících se v životě – fyzických, vztahových, a dokonce i těch, které se týkají úspěchu a neúspěchu. Jeden z mnoha fascinujících objevů byl učiněn v Institutu Heart Math, kdy vědci dali do zkumavky lidskou DNA a řekli zkoumaným subjektům, ať drží zkumavku a myslí na něco hodně nepříjemného, ať vyvolají destruktivní vzpomínky. Když pak vědci zkoumali DNA, tak zjistili, že byla úplně zničena. Ale při vyvolávání vzpomínek příjemných se DNA léčila. To je úžasný objev, který říká, že aktivace dobrých vzpomínek DNA léčí a aktivace destruktivních vzpomínek DNA ničí. Dr. Sarno, profesor klinické rehabilitační medicíny na lékařské fakultě Newyorské univerzity a lékař působící na této univerzitě, tvrdí, že chronická bolest a různé další nemoci jsou způsobeny pocity zlosti a hněvu, potlačovanými v podvědomé mysli. To znamená, že ani nevíme, že tam jsou. Tyto destruktivní pocity jsou zakořeněny v buněčných vzpomínkách z prenatálního vývoje a dětství. Mnoho lidí si myslí, že své problémy vyřeší pozitivním myšlením, nebo že na ně nebudou prostě myslet. Bohužel tak to není, protože v podvědomé mysli existují mechanismy, které vyléčení brání. Během života jsme nasbírali mnoho vzpomínek, které jsou plné takových pocitů, jako je vztek, smutek, strach, bezmocnost… seznam je velmi dlouhý. Cenou za tyto destruktivní vzpomínky je naše zdraví, vztahy, kariéra apod. Potlačování destruktivních vzpomínek vyžaduje určitou dávku energie, a to neustále, čímž dochází ke stresu, který se člověk snaží potlačit. Dostává se tak do začarovaného kruhu, potlačuje destruktivní vzpomínky, aby neměl stres, ale energie, kterou vydává na potlačení těchto vzpomínek, stres naopak způsobuje. Buněčné vzpomínky škodí tedy vždy, ať už o nich víme, či ne.

2019

Jak to všechno do sebe zapadá? Problémy srdce vytvářejí destruktivní energetické frekvence, tyto frekvence vytvářejí stres a stres je jediným zdrojem všech fyzických a psychických problémů. Pokud vyléčíme buněčné vzpomínky, vyléčíme srdce jako zdroj našich problémů.

4. Naše vzpomínky tvoří přes 90 % našeho podvědomí

Všechny naše vzpomínky, což jsou vlastně záznamy toho, co se v našem životě stalo, tvoří přes 90 % toho, co by se dalo označit za podvědomí. Sem patří křik tatínka, když dítě rozbilo nové autíčko, neúspěch s první láskou, maturita, strach při usínání bez lampičky apod. Pouze asi 10 % tvoří naše vědomá mysl, což jsou vzpomínky, které si dokážeme vybavit.

Dr. Loyd v knize “Léčebný kód” označuje významem srdce nevědomí a podvědomí. Jeho názor je, že srdce je ve skutečnosti nevědomá mysl+vědomí+duše. Vzpomínky nejsou maso a krev, jsou uloženy v buňkách jako určitý energetický vzorec. Proto je nenajdeme v žádné tkáni. Podstatou vzpomínek je určitý energetický vzorec, ale vzpomínka jako taková je pouhý obraz. Kromě lidí, kteří jsou od narození slepí, máme všichni uloženy vzpomínky jako obrazy a výjevy. Všechna data jsou uložena v podobě výjevů a obrazů a narušení energetického pole těla je způsobeno právě určitým destruktivním obrazem. Dr. Glenn říká, že léčení destruktivních výjevů má trvalý léčivý účinek na celé tělo. Pochopení tohoto faktu je nezbytné při léčení buněčných vzpomínek. Všechna data, s nimiž se setkáte, jsou zakódována v podobě buněčných vzpomínek. Některé z nich jsou destruktivní a vyvolávají stresovou reakci těla, která se aktivuje ve chvíli, kdy to vůbec není třeba. To vede následně k vypojení imunitního systému, což je příčinou mnoha problémů v našem životě. Nevědomá mysl pracuje s asociacemi, takže když si například vzpomenete na Vánoce a máte s nimi spojeny nepříjemné vzpomínky, vaše nevědomá mysl se oživí a vy máte nepříjemné pocity, aniž byste věděli proč. A to se děje pořád! Náhle nás přepadne pocit zlosti, smutku, napětí a vy ani nevíte, odkud pochází. Mylné názory vyvolávají obavy ve chvílích, kdy se není čeho obávat, ale tělo trpí.

5. Traumatické vzpomínky se stávají stimulem ochranného programovacího systému a vyvolávají určité reakce

Jakmile nastane situace podobná té, kdy došlo k něčemu traumatizujícímu, je systém stimulu a reakce aktivován. Rozsah reakce závisí na tom, jak moc bolestná byla původní buněčná vzpomínka. Všichni jsme zdědili od rodičů určité buněčné vzpomínky a jsou vědci, kteří jsou přesvědčeni, že tyto vzpomínky jsou zakódovány do DNA každé buňky. Když se při početí spojí spermie a vajíčko, vytvoří buňku představující úžasnou harmonii muže a ženy. A stejně jako zděděné DNA způsobí určitou podobu narozeného človíčka, tak dítě ovlivní buněčné vzpomínky otce i matky. Samozřejmě, že k tomuto procesu došlo i při početí otce a matky. Takto to funguje i u prarodičů a praprarodičů. Těžko říci, kam až tato buněčná vzpomínka může zasahovat. Nejvíce poznatků získává člověk v období od narození do pěti let. Jsou to doslova tuny informací a všechny jsou zakódované pomocí zraku a rozumu odpovídajícímu věku. A všechny jsou zaznamenány ve stavu mozkových vln delta a théta, jež nejsou ovlivněny rozumovým uvažováním na vyšší úrovni. Jakmile se tyto vzpomínky, např. ve třiceti letech reaktivují, vrátíme se do věku např. pěti let a neuvažujeme o nich tak racionálně, jak by se na třicetiletého slušelo. Například v dětství jsme zažili stres ve vztahu k nějaké situaci, kterou jsme vyhodnotili svým pětiletým rozumem jako problém. V budoucnosti nás tato situace může mnohokrát negativně ovlivnit, protože k ní přistupujeme z pocitu pohledu pětiletého dítěte. Toto je další projev buněčné paměti.

Traumatické vzpomínky můžeme také zdědit. Na těchto vzpomínkách je zajímavé, že když prožijeme nějaké trauma, naše racionální myšlení se do určité míry odpojí. To je proto, že člověk prožije šok, není schopen mluvit, neví, kde je, co se děje, je jakoby za oponou. Když se aktivuje nějaká traumatická vzpomínka, obejde logickou mysl a probudí reaktivní mysl. Tomu se říká stresová reakce, a to je důvod, proč mají lidé obavy v situaci, kdy je mít nemusí, nemohou prožívat láskyplné vztahy, nejsou úspěšní v práci apod. Uzavírá to naše buňky a následně to způsobuje zdravotní potíže. Kdykoliv je reaktivovaná nějaká traumatická vzpomínka, znamená to, že vědomě uvažující mysl šla stranou. I když se to zdá podivné, tento systém má za úkol nás chránit. Zde je ono velké tajemství, které dokáže mnoha lidem změnit život. Když děláte věci, jaké ve skutečnosti dělat nechcete, když uvažujete tak, jak uvažovat nechcete, mohou za to vždy vzpomínky, které byly reaktivovány. Váš ochranný programovací systém dospěl k rozhodnutí, že se nacházíte v situaci, která má vztah k nějakému traumatu, a tudíž vás chrání. Jak takovou situaci řešit? Tradičně se o problémech mluví. Ovšem, jak výzkumy ukazují, není to mnohdy účinné. Musíme oslovit přímo zdroj a tím je naše srdce.

6. Neděláme nic, o čem nejsme přesvědčeni, že je správné

Vzpomeňte si, kolikrát jste si uvědomili, že jste udělali něco, co jste dělat neměli, a už tehdy jste věděli, že to není dobře. Problém spočívá v tom, že v nevědomé mysli jsou uloženy názory, o nichž ani nevíme. To je právě ta otázka vědomý názor versus nevědomý názor.

7. Když se střetne srdce s hlavou, vítězem se stává srdce

Tato situace je nejvíce zřejmá v otázce odpuštění. Mnoho lidí říká, že tomu a tomu odpustili, že chápou, že je třeba se přestat vztekat a zlobit, ale pokud se to nestane na úrovni srdce, jako by se to nestalo. Pokud nevyřešíme záležitosti srdce, můžeme sice potlačit určité symptomy, ale nedosáhneme trvalého vyléčení dané věci, protože jsme nenašli zdroj. Podvědomá mysl je více než milionkrát mocnější než síla vůle. Problémy srdce jsou problémy duše. Při jakémkoliv problému je na místě si položit otázku: Jaký problém srdce je zdrojem této situace a jak ho mohu vyléčit? Léčebný kód léčí destruktivní energetický vzorec vzpomínky, která obsahuje nějaký mylný názor, jenž ve vás vyvolává obavy tehdy, když by neměl být aktivován. Již v Bibli je psáno “Především střež a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život”.

Jste tím, kým jste ve svém srdci. Čemu věříte ve svém srdci, tomu věříte doopravdy. Co je ve vašem srdci, určuje, v jaké situaci jste. Co je ve vašem srdci, určuje, jak jednáte. Srdce je naprogramováno k ochraně. Co je ve vašem srdci, to určuje vaše priority.

Z oněch sedmi zákonitostí vyplývají dvě následující pravdy:

1. Jakmile vyléčíte vzpomínky, vyléčíte stres

2. Jakmile vyléčíte stres, vyléčíte své problémy

Pozor na afirmace! Aby afirmace fungovaly, musí s nimi být člověk v souladu. Je třeba, aby byla tvrzení zaměřena na pravdu. Musí být pozitivní a my jim skutečně musíme věřit. Takže afirmace nemám rakovinu, nebo rakovina z mého těla mizí, je pro mnoho lidí nepřijatelná. Mnohem lépe lidé přijímají afirmaci, přeji si být zdráv a věřím, že se to podaří. Když se dělaly testy HIV u lidí prohlašující afirmace, kterým nevěřili, hladina stresu se zvedla! Pokud se na realitu začnete dívat z pohledu pravdy a lásky, váš život se úplně změní. Klíčem k uvěření pravdy je pochopení.

Než začnete terapii léčebným kódem, je třeba si položit otázku: V čem by se měl změnit můj přístup k danému problému?

Léčebná síla

Léčebné kódy byly objeveny díky Boží milosti teprve nedávno, ale tento léčebný mechanismus jsme měli vždycky. Sv. Augustin kdysi dávno řekl: “Zázraky se nedějí v rozporu s přírodou, ale pouze v rozporu s tím, co o ní víme.” Léčebný kód odstraňuje stres přímo v jeho zdroji. Výzkum provedený v kalifornském Institutu HeartMath ukazuje, že jakmile stres zmizí, často se vyléčí dokonce i geny. Ztotožnění se s vnitřním léčivým zdrojem působí tak silně, že to má léčivé účinky na poškozené DNA. Objev léčebných kódů odhaluje fyzickou funkci, jež automaticky aktivuje léčivý zdroj, který zkoumali i vědci ve výše již jmenovaném institutu. Léčebný kód využívá tohoto léčivého zdroje a mění destruktivní energetický vzorec neboli frekvenci destruktivní představy na léčivou energii. Léčivá energie zaměřena na čtyři centra se využívá k léčení různých nezdravých názorů a představ. Tyto léčivé kombinace se dají přirovnat ke čtyřem aminokyselinám tvořící naše DNA. Jedinečnost každého člověka na světě je dána specifickou kombinací pouhých čtyř aminokyselin. Dr. Loyd a dr. Johnson jsou přesvědčeni a jejich desetiletá praxe to dokazuje, že když budete provádět metodu léčebného kódu pomocí vhodné kombinace čtyř léčivých center, začne do každé buňky vašeho těla proudit ozdravující a silně léčivá energie.

Čtyři léčivá centra, čtyři fyzické systémy:

Kořen nosu – hypofýza, velmi často označována jako hlavní žláza, protože řídí základní endokrinní procesy v těle a epifýzu.

Spánky – vyšší funkce levé a pravé hemisféry mozku a hypotalamus.

Čelisti – reaktivní emocionální mozek včetně amygdaly a hipokampu a dále páteř a centrální nervový systém.

Adamovo jablko neboli ohryzek – páteř a centrální nervový systém a štítná žláza.

Léčivá centra se aktivují pomocí vlastních prstů. Léčebný kód se aktivuje tak, že se namíří všech pět prstů obou rukou postupně na všechny čtyři léčivá centra, a to ve vzdálenosti sedm až osm centimetrů od těla. Ruce a prsty řídí proudění energie v léčivých centrech a ty pak aktivují energetický léčebný systém, jenž funguje podobně jako imunitní systém. Neničí viry a bakterie, ale zaměřuje se na vzpomínky spojené s určitou věcí, o níž člověk přemýšlí. Díky pozitivním léčivým energetickým frekvencím odstraňuje negativní a destruktivní frekvence a nahrazuje je pozitivními. Když buňky při provádění léčebného kódu přijímají zdravou energii, nezdravá energie je doslova vyrušena pozitivní energií. Jakmile je destruktivní frekvence odstraněna, začne celkový obraz rezonovat se zdravou energií, což přispívá k dobrému zdravotnímu stavu všech tělesných systémů. Dr. Loyd udává tisíce svědectví klientů, kteří se takto zbavili nejrůznějších problémů, včetně nemocí tzv. “nevyléčitelných”. Základní diagnostické testy (variabilita srdeční frekvence) ukazují, že po cvičení léčebného kódu je stres z těla odstraněn natrvalo.

Co je ona úžasná léčivá energie? V čirém bílém světle jsou obsaženy všechny barvy a stejně tak jsou v čiré lásce obsaženy všechny kladné vlastnosti (odvaha, pravda, věrnost, radost, klid, trpělivost atd.). Dr. Loyd je přesvědčen, že energetická frekvence čiré lásky dokáže vyléčit cokoli – a že je to jediná síla, jež to dokáže. Vibrační frekvence lásky je tím nejvyšším léčivým zdrojem.

Léčivá centra je třeba aktivovat 3x denně alespoň 6 minut. Před vlastním léčením je třeba se pomodlit a připravit se na tento způsob léčení.

Modlitba: “Přeji si, ať všechny vědomé i nevědomé negativní představy, nezdravé názory, destruktivní vzpomínky a všechny fyzické problémy spojené s ……………………… ………………………….. (váš problém či určitá záležitost) jsou nalezeny, otevřeny a vyléčeny tím, že mne prostoupí světlo, život a láska Boží. A též si přeji, ať se účinnost této léčby zvýší stonásobně, případně i vícekrát”.

Každá pozice trvá asi 90 vteřin, přitom si opakujte tvrzení zaměřené na pravdu. Zaměřte se vždy na pozitivní věci.

Touto technikou můžete také pomoci druhým lidem. Modlitbu v tomto případě upravíte tak, aby bylo zřejmé, pro koho je léčba určena. Po skončení ještě řekněte, že s láskou posíláte účinky této léčby danému člověku. Nezapomeňte provádět cvičení 3x denně. Klíčem a úspěchem je vytrvalost. Při práci s léčebnými centry si představujte problém, který chcete řešit.

Nadčasový priestor…Nadčasová láska

Když jste byli malí, měli jste své místo, kam jste chodili, kde jste mohli být sami? Mohl to být roh pokoje, místo v přírodě, o kterém nikdo nevěděl. Toto místo nazývám nadčasový prostor. Je to místo, kam si chodíme odpočinout, nabít se energií, kde se cítíme „jako doma“, kde je všechno v pořádku a kde můžeme být tím, kým jsme. Je to místo, kde se setkáváme s vyšším Já a kde zažíváme pocit „být tady a teď“.

Nadčasový prostor můžeme zažít při meditaci, při procházce kolem jezera, když se necháme hřát sluncem, ve chvíli, když někoho objímáme, kdy na pár sekund přestaneme dýchat a cítíme, jak tlukot našich srdcí se spojuje, a my se s druhým člověkem stáváme jedním, když se někomu podíváme do očí atd. V tuto chvíli se čas jakoby zastaví a my se vnímáme jako neměnnou bytost, která, když otevře oči, vnímá fyzický svět, a když zavře oči, vnímá sebe jako neměnnou bytost na nadčasovém místě, splývající s nekonečnem. V této chvíli otevíráme a splýváme s pravou mozkovou hemisférou, naší nekonečnou částí, a vypínáme levou polovinu mozku. V této chvíli zažíváme čisté bytí. Tento prostor se aktivuje uvnitř každého z nás, je to velmi subjektivní pocit.

Všichni spirituální mistři za svůj život aktivovali své silné spojení s vyšším Já. Ježíšova zpráva, kterou neustále opakoval, byla: „Jsem jako vy“.

My jsme tomu neporozuměli, pořád jsme ho dávali na pedestrián a opakovali jsme, že je božím synem. Kristus se vrací na naší planetu, ale ne jako jedna osoba, ale jako uvědomění, že se každý z nás může napojit na Kristovo vědomí.

Čas dělíme do tří částí – minulost, přítomnost, budoucnost. Z nich je skutečná pouze přítomnost. Naše zkušenosti vycházejí z minulosti, co se nám stalo, nebo z očekávání, co si myslíme, že se stane v budoucnosti. To vše ovládá naši přítomnost, ale nemusí tomu být tak. Pokud jsme skutečně v přítomnosti, vyňali jsme své zkušenosti z časové linie, a to aktivuje nadčasový prostor. Se zažíváním triality, tedy spojení s vyšším Já, budeme mít možnost uvolnit zkušenosti z časové linie.

V současné době mají dva lidé jedinečnou příležitost sdílet své životy na velmi hluboké úrovni, jít spolu životem v dobrých i zlých časech v neustálé volbě spíše než v podmíněných závazcích. Pokud vztah není založen na podmínkách, ale na neustálé volbě, je jinak strukturován.

Pokud dva lidé dosáhnou této hluboké úrovně, nejsou k sobě připoutáni, a poté mají šanci zažít nadčasovou lásku.

Nadčasová láska je bezpodmínečná láska. Čím více bezpodmínečné lásky zahrneme do vztahů, tím jednodušeji se posuneme na další úroveň bytí. Je to příležitost zažívání lásky na velmi hluboké úrovni. Nadčasovou láskou můžeme milovat více lidí, muže i ženy. V minulosti nebylo možné zažívat nadčasovou lásku, protože na Zemi nebyly tak vysoké vibrace jako dnes a naše těla nebyly schopné unést tolik lásky (vyšších vibrací) v sobě.

heartsonfire

Pokud s člověkem sdílíme nadčasovou lásku, vyjdeme z časové osy, a není tu žádná minulost, žádné očekávání, je tu pouze přítomnost. Energie nadčasové lásky je energie vyššího Já, kterou můžeme zažít v těle, a která ovlivňuje náš nervový systém. Tyto lidi milujete tak, že pokud je třeba, necháte je odejít. Pokud pocítíte nadčasovou lásku, vaše srdce cítí velmi mnoho. Tento cit je velmi silný a lidé jsou z něj poprvé velmi zmatení, protože neví, kam jej zařadit.

Na bezpodmínečnou lásku si musíme vzpomenout, protože jsme na Zemi dlouho zažívali podmíněnou lásku. Svatební slib byl založen na podmíněné lásce. Náš systém přesvědčení byl založen na nedostatku a říkal, že pokud miluji dvě osoby, první osoba něco postrádá. Nebo jsme dlouho znali pojetí spoluzávislého vztahu, který je založen na tom, že jakmile mě druhý člověk miluje, “jsem v pohodě”. Problém ve spoluzávislém vztahu nastává, že pokud se jeden z partnerů posune ve vývoji, druhý “padá” a tento pár se rozejde, protože se málokdy stane, že se oba lidé posunují ve vývoji stejně.

Nové pojetí vztahu je, že partneři stojí plně ve své síle a jdou spolu bok po boku, a pak se také mohou volně pohybovat. To je relationshift (shift = posun směrem nahoru), ne relationship (ship = loď, plout spolu po rovné hladině).

Nadčasovou lásku nejprve zažíváme s lidmi, se kterými jsme se mnohokrát setkali v minulých životech nebo je známe z jiných úrovní existence. V praxi to znamená, že při prvním setkání máte pocit, že ho znáte odedávna, a víte, že znáte jeho minulost.

Naše těla se přizpůsobují vyšším vibracím a pouze tím, že v sobě neseme vyšší vibrace, se “dotýkáme druhých” a měníme je. Při kontaktu dvou spřízněných lidí se odkrývá závoj a my můžeme vidět duši druhého člověka, který je naším odrazem.

Steve Rother – Living in the 5th dimension.

Zdroj : Light Worker

Duševné príčiny chorôb

AFTY

Příčina: Naštvanost na sebe za určitá nesprávná rozhodnutí, pocit strachu, popírání vlastních potřeb, nesoustředění, frustrace a zlost…

Co dělat: Naučit se rozhodovat sama za sebe, nebát se možných chyb, přiznat si, co si člověk vlastně přeje, s Láskou přijímat nejen sebe, ale i druhé…

AKNÉ

Příčina: Odmítání sebe sama, naštvanost, potlačený vztek a agrese, neschopnost a nemožnost se bránit, opovržení

Co dělat: Snažit si vymezit si hranice, naučit se bránit, říci vše, co se člověku nelíbí ne s úmyslem ublížit, ale stylem, mně se líbí, když…, mně vadí… Přijmout sám sebe.

ALERGIE, OSLABENÁ IMUNITA

Příčina: Vnitřní pláč a křik, nesoulad v rodině i v minulých generací obvykle hrubost otce k matce, neschopnost se bránit, pocit bezbrannosti, přesvědčení o vlastní bezvýznamnosti, pocit viny, snaha strhnout nevědomě pozornost na sebe, stará bolestná vzpomínka…

Co dělat: Přijmout názor druhého, ale nepotlačovat vnitřně svůj, milovat, být otevřený, přístupný, naučit se bránit, nenechat se využívat, ničit, dávat Lásku, nevysílat zlobu a nenávist. Žít.

ALKOHOLISMUS

Příčina: Pocit marnosti, viny, neschopnosti, odmítání sebe sama, člověk nevidí žádný smysl života.

Co dělat: Snažit se zjistit vlastní hodnotu, najít smysl v každodenním konání, hledat smysl v pomoci druhým, žít přítomností. Přijmout sám sebe a odpustit sobě, druhým i poprosit druhé o odpuštění.

ALZHEIMEROVA CHOROBA, SENILITA, STAŘECKÁ DEMENCE

Příčina: Snaha navrátit se zpátky do dětství, do pocitu bezpečí, vyžadování pozornosti a snaha ovládat tak své okolí. Útěk a bezmoc. Neochota zabývat se čímkoliv.

Co dělat: Vědomé rozhodnutí, že chci svůj život prožít jinak, najít radost v maličkostech, odpustit křivdy z minulosti a naprosto se od ní oprostit, změnit zarputilé názory a postoje a pustit je…

ANGÍNA

Příčina: Člověk se neumí sám prosadit, neumí prosadit své potřeby, chtěl by něco říct, křičet to do světa, vysvětlit druhým své pocity křivdy, ale raději ze strachu či pocitu bezmocnosti polkne a mlčí… nebo se v afektu, ale bez nějakého významu, brání. Potlačované emoce. Strach, nerozvíjená tvořivost. Falešný postoj, že je “vše v pořádku”.

Co dělat: Žádat v klidu a s lehkostí druhé o to, co potřebuji. Nebát se říci svůj názor, nebát se odmítnutí. Přiznat si skutečné problémy, bolest, vnitřní křik.

ANOREXIE

Příčina: Odmítání vlastního já, extrémní strach, nenávist vůči sobě, popírání sebe, touha po dokonalosti, obavy, nedůvěra vůči životu…

Co dělat: Hledat pocit jistoty, uvěřit, že život je bezpečný a radostný, přijmout sebe se vším všudy, hledat více než jen dokonalé tělo, snažit se pracovat na vlastní Duši.

ARTRÓZA

Příčina: Neopětovaná Láska. Kritizování a odmítání. Touha změnit životní směr, dát se do pohybu.

Co dělat: Nebát se změn, splynout se změnami, nechat se vést a věřit, že jdete tím nejlepším směrem.

ASTMA

Příčina: Jde o přehnané projevy Lásky, člověk není schopný dýchat sám za sebe. Pocit ztuhlosti. Potlačovaný pláč. Naštvanost, vztek, agrese, neschopnost se bránit nebo vyjádřit. Strach ze života a touha tady nebýt.

Co dělat: Rozhodnutí žít svobodně a svobodně se vyjadřovat. Přijmout zodpovědnost sám za sebe. Přiznat si nevyplakané slzy. Vypustit emoce.

BARTHOLINIHI ŽLÁZA, CYSTA, PROBLÉMY S POHLAVNÍMI ORGÁNY

Příčina: Pocit viny ve vztahu k sexu, touha po trestu, přesvědčení, že genitálie je cosi hříšného a nečistého, zneužívání druhých, nevážení si sebe sama, problém v partnerství, nevěra ve vztahu, utlačování ženství, posilování starých “filmů” plných bolestí, posilování ran, falešný růst.

Co dělat: Je třeba uzavřít minulost a nechat si “probíhat” v mysli krásné filmy, začít si vážit sebe sama, přijímat sebe i svou sexualitu, přestat se vinit či obviňovat

BOLEST

Příčina: Člověk touží po Lásce a objetí.

Co dělat: Přijmout sám sebe, uvěřit v Lásku.

BOLEST HLAVY, MIGRÉNA

Příčina: Naštvanost, potlačené myšlenky, nevyřčená slova. Neochota podléhat vedení. Podceňování a kritizování sebe sama. Strach.

Co dělat: Pokud mě něco trápí, snažím se to vyjádřit, nikoli zlostným způsobem, ale věcným. Podlehnout proudu života a nechat se vést. Věřit sobě a svým schopnostem.

BOLESTIVÁ MENSTRUACE

Příčina: Popření vlastního já, chybí radost z vlastního ženství, z toho, že jsem žena. Odmítání ženství. Pocit viny, strach, nedůvěra v partnerství kvůli sobě.

Co dělat: Přijmout vlastní ženskou sílu a využít ji tvořívým způsobem, všechny tělesné projevy ženskosti jsou normální a přirozené.

BRADAVICE

Příčina: Drobné projevy nenávisti, obavy z budoucnosti, víra ve vlastní ošklivost.

Co dělat: Změnit postoj, hledat Lásku. Vyjádřit Lásku a krásu života. Kráčet kupředu s jistotou a lehkostí. Důvěřovat.

BRONCHITIDA

Příčina: Špatné rodinné prostředí, hádky, křik, neklid, občas ticho. Strach přijímat život naplno. Potlačení vlastního projevu.

Co dělat: Hledat harmonii, mír uvnitř sebe. Nebát se říct svůj názor.

BULIMIE

Příčina: Veliký strach, beznaděj, nenávist vůči sobě, posilování negací proti sobě samému.

Co dělat: Hledat bezpečí, radost, jistotu, výživu, podporu. Není třeba obracet zlost proti sobě samému ani proti nikomu jinému. Každý si zaslouží Lásku.

CELULITIDA

Příčina: Člověk je plný zlosti, zloby a touhy po trestu. Obviňování druhých i sebe sama. Smutek ze života. Chybí radost, smysl. Všechno je pryč.

Co dělat: Odpustit sobě, druhým a poprosit druhé, aby odpustili i mně. Svobodně milovat a užívat si života, najít radost a smysl v tom, co dělám.

CROHNOVA NEMOC

Příčina: Strach, pocity méněcennosti, obavy.

Co dělat: Najít klid, dělat to nejlepší, co mohu, začít si věřit, důvěřovat a hledat důvěru a jistotu.

CUKROVKA

Příčina: Velká touha a potřeba ovládat, hluboký smutek, chuť na něco sladkého, co už je dávno pryč, neuskutečněné touhy.

Co dělat: Hledat radost každý den v každém okamžiku. Nechat některým věcem volný průběh.

CYSTY, CYSTA

Příčina: Neustálé si připomínání staré bolesti, člověk si svým chováním, myšlením a postoji posiluje staré nezahojené rány. Místo, aby rostlo něco “nového”, je tu falešný růst bolestných prožitků.

Co dělat: Přestat sledovat své staré životní “filmy”, místo růstu cysty nechat vyrůst něco jiného, krásného v činech či myšlenkách.

DÁSNĚ

Příčina: Člověk si nedokáže stát za svým, vlažný životní postoj, člověk nechá za sebe rozhodovat ostatní, je mu vše jedno. Neumí se bránit ani si vytvořit hranice.

Co dělat: Dát si za úkol udělat některá důležitá rozhodnutí. Pečovat o sebe. Vytvořit si jasné hranice.

DECH

Příčina: Ukazuje, jak člověk přijímá svůj život.

Co dělat: MIlovat svůj život, nebát se, nehudrovat.

DĚLOHA

Příčina: Symbol ženskosti, tvořivosti, domova. Více mužské energie, více mužských činností.

Co dělat: Mé tělo odráží to, jak vnímám své ženství, svůj domov, svůj tvořivost. Hledat a vytvářet jemnost.

DĚTSKÁ OBRNA

Příčina: Snaha zabránit určitým událostem či věcem, zničující závist, neláskyplné myšlenky.

Co dělat: Změnit myšlenky na láskyplné, přinášet dobro, Lásku, svobodu. Každý má právo na svůj život, na své štěstí, Lásku, radost.

DUŠEVNÍ CHOROBY

Příčina: Útěk, únik, snaha utéct od rodiny, uzavřenost, násilné oddělení od života.

Co dělat: Najít pravou totožnost vlastního já, neutíkat, věřit.

DÝCHÁNÍ (PROBLÉMY)/DUŠNOST

Příčina: Strach, nedůvěra v proces života, lpění na dětství, odmítání žít naplno, pocit, že člověk nemá nárok na vlastní prostor.

Co dělat: Uvědomit si, že minulost je pryč a dospívání je za námi, svět je bezpečné místo, zkusit žít naplno a svobodně. Nebát se Lásky, zklamání.

EKZÉM

Příčina: Rozporuplnost, protichůdné pocity, potlačený vztek až agrese, neschopnost se bránit nebo nemožnost říct svůj názor, duševní erupce.

Co dělat: Naučit se vyventilovat své emoce, nepotlačovat je, nebát se říct svůj názor, projevit se, hledat harmonii, klid, bezpečí, Lásku, radost.

ENDOMETRIÓZA

Příčina: Pocity nejistoty, zklamání, frustrace, viny, odmítnutí. Snaha nahradit Lásku cukrem. Obavy, že člověk není oblíbený, že ho nikdo nemá rád.

Co dělat: Uvědomit si vlastní sílu, zjistit, že jsou lidé, kteří vás mají rádi, najít radost v tom, že jsem žena.

ENURÉZA/NOČNÍ POMOČOVÁNÍ U DĚTÍ

Příčina: Strach z rodičů, většinou jde o strach z otce. Dítě neunese autoritativní chování rodičů, má strach, že není dost dobré, je neustále v napětí, křeči, napětí dokáže uvolnit pouze ve spánku – počůráním.

Co dělat: Dát dítěti najevo Lásku, pocit, že je přijímáno se vším všudy, vzbudit v něm pocit bezpečí, změnit přístup.

EPILEPSIE

Příčina: Člověk ubližuje sám sobě, má pocit, že jej ostatní perzekuují, odmítá život jako takový, člověk vyvíjí v určité oblasti velké úsilí.

Co dělat: Připustit, že život může být veselý, toužit vnímat život jako věčný a radostný, snažit se přiblížit pochopení věčnosti, vyhledávat radostné situace a klid

FÓBIE

Příčina: Pocit strachu a nedůvěra v život. Obavy ze samotného procesu života.

Co dělat: Přijmout pocit, že jsem v bezpečí, vyjadřovat se svobodně a radostně, věřit, že život je tu právě pro mne a já ho mám žít.

FRIGIDITA

Příčina: Vliv otce v negativním smyslu, často může jít o strach z otce, představa, že intimní spojení je něco špatného, zkušenost s necitlivými partnery. Hluboce uložený strach.

Co dělat: Snažit se přijmout své tělo, radovat se z toho, že jsem žena, radovat se z ženství.

HEMEROIDY

Příčina: Strach z určitých rozhodnutí, z tlaku kvůli určitým termínům či událostem, potlačená agrese a zlost na minulost, strach z uvolnění a pocit přetíženosti. Může jít také o pocity viny a touhu po trestu. Naštvanost vůči tomu, čeho se nechcete zbavit. Frustrace.

Co dělat: Je nutné se zbavit všeho, co se nepodobá Lásce, přijmout, že vše má svůj čas. Přestat lpět na minulosti. Uvolnit se, zbavit se všeho, co v životě nepotřebujete.

HERPES, PÁSOVÝ OPAR

Příčina: Hledání chyb na druhých, čekání na jejich selhání, strach, napětí, přecitlivělost

Co dělat: Uvolnit se a důvěřovat v proces života, nehledat chyby na druhých, ale přehodnotit své postoje, názory a myšlenky.

HERPES GENITALIS

Příčina: Pocit viny, špinavosti, potřeby potrestat, veřejná pohana, odmítání.

Co dělat: Přijmout sám sebe, své tělo i své nedostatky. Hledat hlubší poznání, Lásku, radovat se, milovat. Stanovit si vlastní hranice.

HLUCHOTA

Příčina: Odmítání slyšet určité věci, pocit, že mě někdo pořád s něčím otravuje, odmítání, tvrdohlavost, izolace… Už nechci nic poslouchat!

Co dělat: Radovat se ze všeho, co lze slyšet, vyhledávat společenství, radost, žít. Naslouchat božskému vedení. Rád si něco poslechnout.

HOREČKA

Příčina: Pocity hněvu, užírání se zlostí, naštvanost, vztek.

Co dělat: Snažit se přijmout do svého srdce mír, lásku, radost. Vyjadřovat mír, klid a radost. Být mír, klid a radost.

HORMONÁLNÍ NEROVNOVÁHA

Příčina: Pocit přetěžování, pocit oběti, pohled na život plný překážek, život plný nespokojenosti, strach udělat určité změny.

Co dělat: Svůj život mohu řídit sám/a, ne vše si musím nechat líbit, učím se říkat ne, vím, co je mi příjemné a co nikoliv. Vše, co se děje a veškeré změny jsou z vyššího hlediska pro můj prospěch.

HRDLO, ZÁNĚT MANDLÍ, ANGÍNA

Příčina: Možnost vyjádřit se, kanál tvořivosti. Neschopnost mluvit sám za sebe. Strach se vyjádřit naplno. Potlačení slov a pocitů hněvu. Touha vzbouřit se, vzepřít v rozporu s možností či odvahou se projevit. Obava z autority. Spolykaný hněv. Odmítání změn. Spoutaná tvořivost.

Co dělat: Nebojím se projevit a vyjádřit svůj názor, nebojím se vyjádřit nesouhlas. Na hluku není nic špatného. Promlouvám zlehka a jasně. Umím srozumitelně vyjádřit vše, co si přeji. Chci se měnit. Vyjadřuji svou tvořivost.

HUČENÍ, ŠUMĚNÍ V UŠÍCH

Příčina: Neochota někoho poslouchat, zatvrzelost, lpění na svém názoru. Neschopnost slyšet vnitřní hlas. Už mám všeho dost, mlčte!

Co dělat: S důvěrou naslouchám druhým, umím vyjádřit svůj názor i vyslechnout názor druhého. Přijímám svůj vnitřní hlas a naslouchám mu. Mně se můžete svěřit.

HYPERAKTIVITA

Příčina: Jde o pocit přetíženosti, neschopnosti či nemožnosti vyrovnat se s dopadajícím stresem, nároky. Pod povrchem tohoto problému je zakotvený strach, nezvládání věcí. Může jít o důsledek sporů a problémů rodičů, které se na dítě přenášejí. Mohou vkládat mnoho energie do svých sporů a dítě si upoutává pozornost a snaží se získat nějaký čas pro sebe. Lepší nadávky, než ignorace.

Co dělat: Je potřeba získat pocit jistoty, pokud jde o hyperaktivní dítě, chybí mu pocit jistoty, lásky, bezvýhradného přijetí, bezpečí, čas a péče ze strany rodičů.

HYPERTENZE

Příčina: Napětí, nedostatek radosti, nezájem o nové, chybí nápady a realizace.

Co dělat: Uvolnit se skrz nové zážitky, něco nového se naučit, poznat, přijmout. Radovat se z maličkostí. Nechat věcem volnější průběh, “netlačit na pilu”.

HYPERVENTILACE

Příčina: Člověk nemá důvěru v proces života, žije ve strachu, snaží se změnám tvrdě odolávat.

Co dělat: Přijmout fakt, že špatné věci, smutné události nebo problémy na nás mohou mít ve svém důsledku pozitivní dopad.

CHOLESTEROL

Příčina: V životě chybí radost, člověk za něčím jde, ale uvnitř je prázdno. Nádrž Lásky není naplněná. Neochota přijímat radost. Ucpání kanálků Lásky.

Co dělat: Přijímat Lásku, hledat radost v maličkostech, pochopit, co člověku opravdu chybí, co hledá. Napojit se na duchovní rovinu. Hledat Boha.

CHRÁPÁNÍ

Příčina: Člověk odmítá zbavit se starých názorů, postojů, životních schémat. Zatvrzelé postoje.

Co dělat: Hledat nové podněty, radostné prožitky, změnit staré, přijmout životadárné prožitky.

CHRONICKÁ ONEMOCNĚNÍ

Příčina: Dlouhodobá stagnace, neschopnost pohnout se z místa, přijmout změnu, strach z budoucnosti, pocit nejistoty.

Co dělat: Snažit se rozvíjet v nových oblastech, něco nového se naučit, přihlásit se do nějakých kurzů, kroužků… Vytvářet novou a bezpečnou budoucnost.

CHŘIPKA

Příčina: Reakce na negativní názory a postoje ve společnosti, strach, víra ve statistiky. Víra v předsudky. Omezování. Vliv ostatních, především negací a strachu. Vyděšenost a strach, co by se mohlo stát.

Co dělat: Předsudky na mne nemají moc. Osvobozuji se od všech omezení, vlivů, předsudků a názorů. Věřím v Lásku.

IMPOTENCE

Příčina: Sexuální přetlak a napětí spojený s pocity viny. Vliv společnosti a jejích názorů. Nenávist vůči bývalému partnerovi. Strach z matky. Nevyrovnaný vztah k matce.

Co dělat: Uvolnit se, odpustit, pochopit svou závislost na postojích a chování matky. Nevěřit všemu, co se říká. Poznat své pocity viny. Odpustit si.

INFARKT

Příčina: Pocit osamělosti a strach. Pocit, že je člověk k ničemu, že se málo snaží, že “to” nikdy nezvládne.

Co dělat: Věřit v přirozené procesy života a podporu. Přijmout běh života. Odevzdat se.

INFEKCE

Příčina: Jde o pocity podrážděnosti, zlosti, rozmrzelosti, naštvanosti… Chybí harmonie, klid a bezpečí. Nedostatek radosti v životě, zahořklost.

Co dělat: Hledat své dobré stránky, přijmout sám sebe i se svými chybami a pracovat na nich, radovat se, plynout se životem, vyhledávat klid, harmonii a příjemné okamžiky.

INKONTINENCE

Příčina: Přebytek emocí, dlouhodobá snaha ovládat a potlačit emoce, přemáhání se, přetvařování se, namlouvání si, že něco není tak hrozné, zastření reality.

Co dělat: Otevřít se pocitům a snažit se volně vyjádřit své emoce, uvědomit si hry, které člověk hraje a co ho skutečně trápí, čeho se bojí, co potlačuje.

JÁTRA

Příčina: Játra jsou centrum zloby, naštvanosti, zlosti a základních emocí. Chronické stěžování, ospravedlňování vlastních chyb ke klamání sebe sama. Nepříjemné pocity.

Co dělat: Láska, mír, radost. Snaha žít v otevřeném prostoru svého srdce. Hledat Lásku a všude ji nacházet. Přestat obelhávat sám sebe. Optat se na názor ostatních, poradit se s druhými, přijmout nezávislý názor zvenčí.

JAZYK

Příčina: Jazyk představuje schopnost vychutnávat si radosti života.

Co dělat: Nástroj, který je třeba velmi dobře ovládat. Raději někdy mlčet, než ho mít ostrý jako meč. Hledat dary života. Neubližovat slovem.

KANDIDA, KANDIDÓZA

Přičina: Pocity nesoustředěnosti, frustrace, zlost. Příliš velké nároky na vztahy. Nedůvěra v partnerství, vztah. Touha jenom brát, ne dávat.

Co dělat: Naučit se nejen dávat, ale také přijímat, aby vše bylo v rovnováze. Netajit se vlastními pocity. Nepodléhat druhému proti vlastní vůli z pocitu donucení nebo snahy vyhovět. Polevit tam, kde to bude přínosné. Uvidět, co mi ubližuje, co dělám pro druhého, ale ne s radostí. Propustit vztek a poznat jeho příčiny.

KAPAVKA

Příčina: Odsuzování sebe sama a touha potrestat se.

Co dělat: Najít zpátky své hranice, postavit je a držet se jich. Netrestat se za minulost. Odpustit si vlastní chyby, odpustit druhým, poprosit druhé o odpuštění. Uvěřit. Začít žít nově a jinak.

KAŠEL

Příčina: Snaha křičet do světa: “Všímejte si mě, poslouchejte mě!” Strach přijímat život naplno, se vším všudy. Snažit se upoutat na sebe pozornost: “Já jsem taky důležitý, vidíte mne?”

Co dělat: Uvidět, že si mě ostatní všímají, že jsem pro ně důležitý, že jsem součástí velkého cyklu života. Zapojit se do různých aktivit, být nápomocný, nezaměřovat se jen na sebe.

KLOUBY

Příčina: Klouby představují změnu směru života a snadnost pohybu. Pocity neopětované Lásky, smutek, přílišná kritika, odmítání…

Co dělat: Přijmout, že dokáži snadno plynout se změnami, které život přináší a jdu vždy tím nejlepším směrem. Vážím si sebe sama. Poznat vlastní smutek a sebehodnocení. Uvidět se novýma očima. Změnit navyklé postoje a myšlení.

KOLENA

Příčina: Pýcha a ego přerostlo nad důležitými lidskými hodnotami. Neústupnost. Nepřizpůsobivost v životě. Neohebnost. Strach. Zatvrzelost. Ego je neústupné a nade vším.

Co dělat: Odpustit, přizpůsobit se, pochopit, plynout, slepě nebojovat, soucítit s druhými.

KOLIKA

Příčina: Duševní podrážděnost, netrpělivost, vliv negativního okolí, sporů.

Co dělat: Umožnit, aby dítě, případně jiná osoba, mohla reagovat na láskyplné okolí a aby bylo (byla) okolím přijímáno/a bez výhrad.

KOLITIDA

Příčina: Pocit nejistoty, strach z uvolnění, lpění na minulosti. Nánosy minulosti, zmatené myšlenky, přežité názory.

Co dělat: Zbavit se snadným a jednoduchým způsobem všeho, co už je minulost, co je přežité, co nepotřebuji. Minulost je pryč. Projasnit myšlení, žít přítomností.

KONEČNÍK

Příčina: Uvolnění, vylučování.

Co dělat: Snadno a příjemně se zbavit všeho, co už v životě nepotřebujeme.

– absces

Příčina: Zlost, naštvanost, pocity vzteku vůči něčemu, čeho se nechcete nebo “nemůžete” zbavit.

Co dělat: Uvolňuji se a zbavuji se všeho, co mi vadí a co už nepotřebuji.

– bolest

Příčina: Pocity viny, touha po trestu, pocity méněcennosti.

Co dělat: Oprostit se od minulosti, minulost skončila, rozhodnout se pro Lásku, milovat. Vnímat přítomnost a sebe v této přítomnosti.

– fistule, píštěl

Příčina: Nedokonalé odstraňování starých záležitostí, pocitů, názorů a postojů. Uchovávání “špíny a odpadu” z minulosti. Lpění na minulosti.

Co dělat: Láskyplně se od minulosti oprostit, přijmout svoji svobodu.

– svědění

Příčina: Pocity viny z minulosti leží člověku “na bedrech”. Výčitky svědomí. Provinění.

Co dělat: Láskyplně si odpustit, získat svobodu.

– krvácení, hemeroidy, hematochezie

Příčina: Člověk je plný zlosti a frustrace.

Co dělat: Začít důvěřovat v proces života, přát si a věřit, že v mém životě se budou dít pouze dobré a “správné” věci.

KOPŘIVKA

Příčina: Drobné skryté obavy, člověk si dělá zbytečnou hlavu z maličkosti, přehánění až hnaní věcí do extrémů.

Co dělat: Vnést míro do všech koutů svého života.

KOSTI, KOSTRA

Příčina: Představují obrazně strukturu celého světa.

Co dělat: Zaměřit se na vnitřní klid, uspořádat si život a žít v rovnováze.

– deformace kostí, kloubů

Příčina: Vzepření se autoritě. Tlak ze strany “silnějšího”, kterému je třeba se bránit.

Co dělat: Nikdo mne nemůže ovládat, jsem zodpovědný za své činy a myšlenky sám.

KOUSÁNÍ NEHTŮ

Příčina: Frustrace, užírání se, zášť vůči rodičům. Zloba, odpor, nevraživost, nenávist, nepřátelství vůči rodičům, příp. nějaké autoritě.

Co dělat: Přijmout dospívání jako něco, co není problém. Zvládám svůj život v pohodě, s radostí a lehkostí.

KOŽNÍ PROBLÉMY, VYRÁŽKA

Příčina: Úzkost, potlačený strach, pocit, že je člověk neustále v ohrožení. Bahno usazené na vzpomínkách, které drží člověka na dně.

Co dělat: Ochraňuji se láskyplnými, radostnými a klidnými myšlenkami. Minulost je zapomenutá, pryč, vše je odpuštěno, začínám znova, cítím hluboké uvolnění, svobodu, volnost.

KREV

Příčina: Obecně: nedostatek radosti.

Co dělat: Nechat proudit radostné představy, snažit se některé zrealizovat.

– chudokrevnosta

Příčina: Představuje schopnost cítit a vyjadřovat emoce pozitivním způsobem.

Co dělat: Nebát se vyjádřit vše s láskou. Nechat život volně proudit.

KREVNÍ TLAK

– nízký

Příčina: Nedostatek lásky v dětství, pocity rezignace ve smyslu: “K čemu je to všechno vlastně dobré? Stejně to zase nevyjde…”

Co dělat: Vyhledávat radost, radostné situace, příjemné lidi. Oprostit se od minulosti. Přestat se bát, začít si věřit a zkoušet to znova a znova.

– vysoký, hypertenze

Příčina: Dlouhodobě neřešený emocionální problém. Člověku zkrátka stoupne tlak…

Co dělat: S radostí se zbavím všeho, co mi vadí, jsem v klidu, umím si přiznat své pocity a nepotlačuji je.

KRČNÍ PÁTEŘ

Příčina: Nepřizpůsobivost, člověk se neohlíží, nedívá se kolem.

Co dělat: Podívat se na problémy z jiného úhlu, z pohledu druhých lidí. Nejít zarytě, bezhlavě jen za svým.

KRK, PROBLÉMY

Příčina: Člověk odmítá jiný úhel pohledu, tvrdohlavost, nepřizpůsobivost.

Co dělat: Přijmout pocit bezpečí a možnost řešit situace jinými způsoby, hledat lehkost, přizpůsobivost.

KRVÁCENÍ

Příčina: Unikání radostným událostem. Skrytá zloba. Člověk utíká, neví kam, ani proč.

Co dělat: Nechat na sebe dopadnout krásu života, hledat radost, odpustit minulost, přijmout realitu. Před něčím se utéct nedá, je třeba to přijmout, vyloučit ze života, změnit nebo přehodnotit.

KRVÁCENÍ DÁSNÍ

Příčina: Člověk dělá závažná rozhodnutí, ale bez radosti či zcela bez své vůle.

Co dělat: Věřit, že vše, co člověk dělá, je správné. Snažit se být v klidu.

KŘEČE

Příčina: Napětí, strach, sevřenost, lpění.

Co dělat: Uvolnit se, zklidnit svou mysl, poznat své strachy, nelpět na minulosti a starých vzorcích chování.

KŘEČE BŘICHA

Příčina: Zadržování zloby, živit se myšlenkami strachu, přehnané obavy.

Co dělat: Uvolnit se, zklidnit svou mysl, poznat své strachy, přestat lpět na nedůležitých věcech a událostech, na minulosti a starých vzorcích chování.

KŘEČOVÉ ŽÍLY

Příčina: Setrvání v situaci, která člověk nevyhovuje. Není odvaha. Pocit přepracování a přetížení.

Co dělat: Prosadit pravdu a žít s radostí, milovat život a svobodně jím proudit.

KULATÁ ZÁDA

Příčina: Břímě života, které si člověk nese. Pocit bezmocnosti a beznaděje.

Co dělat: Stát vzpřímeně a uvolněně, milovat sám sebe a přijmout sebe takového, jaký jsem. Každý den může být lepší.

KUŘÍ OKA

Příčina: Tvrdohlavé lpění na bolestech a ublíženích z minulosti, neschopnost oprostit se od toho, co zlého se mi stalo. Mé myšlení je zatvrdlé.

Co dělat: Jít dopředu bez zatížení minulosti, odhodit své břímě, co bylo to bylo, nyní začínám znova, za vším dělám tlustou čáru.

KŮŽE

Příčina: Smyslový orgán, který chrání naši individualitu. Neschopnost vymezit, potlačený strach či vztek.

Co dělat: Poznat svá přání a touhy, nebát se prosadit je, říci o nich druhým, poznat obavy a nahradit je akcí.

KVASINKOVÉ INFEKCE

Příčina: Popírání vlastních potřeb, člověk nedokáže podpořit sám sebe, ustupuje, není si jistý sám sebou.

Co dělat: Rozhodnout se, že budu oporou sám sobě, jednat s láskou a radostí, nedělat kompromisy za každou cenu a v duchu se sžírat.

LARYNGITIDA

Příčina: Člověk je tak rozzlobený, že ani nemůže mluvit. Strach vyjádřit své myšlenky. Naštvanost. Odpor k autoritám.

Co dělat: Nemusím se bát, když chci o něco požádat, mohu se otevřeně vyjádřit. Umím vyjádřit druhému i to, že mě něčím naštval a říct, jak jsem to chtěl/a či očekával/a já.

LEDVINOVÉ KAMENY

Příčina: Střípky událostí, které naštvaly, nerozpuštěný vztek.

Co dělat: Opouštím minulost. Nebojím se ji oplakat, nepláču jen uvnitř.

LEDVINY, PROBLÉMY, ZÁNĚT

Příčina: Pocit nadměrné kritiky, nespokojenosti, neúspěchu, bezmocnosti, hanby, odstrčení, neschopnosti… Střípky událostí, které naštvaly, nerozpuštěný vztek. U dospělého jedince jde čistě o “reakce malého dítěte”.

Co dělat: Opouštím minulost. Říct, co mě trápí těm, kterých se to týká, najít něco, co mi bude dělat dobře, získat zpátky svou jistotu. Nebojím se minulost oplakat, nepláču jen uvnitř. To, že na mne někdo křičí neznamená, že jsem špatný já, problém má ten druhý, protože nezvládá své emoce.

LEUKÉMIE

Příčina: Tvrdé potlačování jakékoliv inspirace, duševní chudoba, strach, hluboký vnitřní smutek, nejistota.

Co dělat: Snaha překonat své limity, přijmout svobodu, najít vnitřní jistotu, sebedůvěru.

LIPOM, TUKY, NADVÁHA, TUKOVÉ BULKY

Příčina: Po duševní stránce je možné, že člověk je více přecitlivělý, neumí se bránit, touží po ochraně a strachem maskuje skrytou zlobu a neochotu odpouštět.

Co dělat: Snaha rozvíjet se a přijmout zodpovědnost za svůj život, přiznat si naštvanost a odpustit sobě i druhým, najít místo a prostředí, kde se budu cítit jistě a bezpečně, nebát se bránit a ochránit tak sám sebe.

LUPUS, LIŠEJ, ERYTHEMATOSUS

Příčina: Pasivita. Člověk má pocit, že snad je lepší zemřít, než si stát za svým. Potlačené já. Potlačená vůle. Zlost a touha po trestu. Absolutní bezmocnost. Strach. Zloba.

Co dělat: Dokáži se vyjádřit svobodně a s lehkostí, umím projevit svou sílu, své tužby, miluji sám sebe a přijímám se. Jsem svobodný/á. Mé sebevědomí roste.

LUPÉNKA

Příčina: Je možné, že člověk v sobě skrývá pocity ublížení, potačeně vnímá své vlastní já, může odmítat odpovědnost za své vlastní pocity

Co dělat: Člověk by měl začít přijímat sám sebe a přát si pro sebe to nejlepší v životě a přijímat to s radostí.

MASTITIDA, ZÁNĚT PRSNÍ ŽLÁZY, PROBLÉM PRSA, CYSTA, BULKA

Příčina: Odmítání výživy, upřednostňování druhých, mateřský komplex.

Co dělat: Znám svou cenu, lidé se mnou počítají. Pečuji nejen o druhé, ale i o sebe s láskou a radostí. Dopřávám ostatní volnost, aby mohli být tím, kým jsou. Všichni jsme svobodní a to je v pořádku. Hledám pro sebe “duševní potravu”.

MASTOIDITIDA, ZÁNĚT VÝBĚŽKU SPÁNKOVÉ KOSTI

Příčina: Zlost a frustrace, touha neslyšet, co se děje. Většinou u dětí. Strach ochromující vnímání.

Co dělat: V mém nitru i kolem mne je božský klid a harmonie. Jsem oázou klidu, lásky a radosti. Vše je v mém světě v pořádku.

MENOPAUZA, KLIMAKTÉRIUM, PROBLÉMY

Příčina: Strach z nezájmu druhých. Strach ze stárnutí. Odmítání sebe sama. Pocity méněcennosti.

Co dělat: Rozvážně a klidně přijímám všechny změny životních cyklů a láskyplně žehnám svému tělu.

MENSTRUACE PROBLÉMY, MENSTRUAČNÍ PROBLÉMY

Příčina: Neochota být ženou. Popírání vlastního já. Ublížení. Pocit méněcennosti.

Co dělat: Raduji se z toho, kým jsem. Jsem krásný projev plynoucího života. Hledám duševní potravu místo sžírání se pocity ublížení.

MDLOBY, ZÁVRAŤ, ZTRÁTA VĚDOMÍ, ZTRÁTA ROVNOVNÁHY

Příčina: Pocity totální vyhaslosti, snaha před vším utéct, snaha zbavit se zodpovědnosti, rozptýlenost, nesoustředěnost, nezvládání situace, volání o pomoc, neochota podívat se pořádně kolem sebe a zjistit příčinu svých problémů.

Co dělat: Ptám se, dívám se, zjišťuji, co se to kolem mne a se mnou děje. Hledám řešení, nacházím řešení, jak dál, a to mne posiluje a nabíjí. Volám o pomoc, žádám o pomoc, nejsem oběť, ale aktivně se podílím na řešení svých potížích, neutíkám.

MIGRÉNA

Příčina: Neochota podléhat vedení. Člověk se snaží odolávat proudu živata. Strach ze sexu, ze sexuálního života. Sexuální napětí. Naštvanost, nevyřčená slova, nadávky. Potlačený vztek. Odpor k autoritě. Vnitřní touha se vzepřít. Agrese vůči autoritě. Vysoký krevní tlak u matky v těhotenství.

Co dělat: Podvoluji se proudu života a umožňuji mu, aby mi dal vše, co potřebuji. Život tu je pro mne. Vím, co mě štve a umím se s tím vypořádat. Dokážu se vzepřít a vyjádřit svá přání a názory. Nebojím se, žádný člověk není “mým pánem”.

MOČOVÝ MĚCHÝŘ, CYSTITIDA, URINÁLNÍ INFEKCE

Příčina: Úzkost. Lpění na starých názorech. Strach z uvolnění. Skryté slzy a smutek. Člověk vnitřně trpí a volá o pomoc, obviňuje ostatní. Ukřivděnost, pocity křivdy, většinou v souvislosti s opačným pohlavím (partnerství).

Co dělat: Dokáži se snadno zbavit všeho starého, nejsou na mne již žádné nánosy minulosti, když pláču, vím proč. Pokud se mi něco nelíbí, dokážu se ozvat nebo udělat změnu.

MOZEK

Příčina: Mozek představuje centrálu, “počítač”.

Co dělat: Láskyplně řídím svou mysl.

– nádor na mozku

Příčina: Nesprávně “nainstalované” postoje. Tvrdohlavost. Absolutní neochota změnit stará schémata a programy. Lpění na maličkostech jakoby byly to nejdůležitější na světě. Neústupnost.

Co dělat: Není pro mne problém přeprogramovat ve svém počítači moji své mysl, život je změna a má mysl je pružná a dokáže přijmout nové. Dokáži najít kompromisy a o problému diskutovat. Nelpím jen na svém názoru, přemýšlím i o jiném.

MYOM

Příčina: Žena má nějaká přání, tužby, může toužit i po miminku, ale vše se neděje v realitě, nýbrž pouze uvnitř. Jde tedy především o nenaplněné a nezrealizované touhy. Může jít také o problém ve vztahu, o pocit bezmoci vůči druhému pohlaví, pokoření, zradu, o nevěru ve vztahu, utajovaný smutek apod.

Co dělat: Oprostit se od minulosti a přiznat si svá přání. Pochopit svou roli ve vztahu a přezkoumat svou ženskost či mateřkost.

NADVÁHA/TUK

Příčina: Strach, potřeba ochrany, člověk utíká před vlastníZmi pocity. Touha po naplnění. Pocit nejistoty, odmítání sebe sama.

Co dělat: Dostat se do souladu se svými pocity, být v bezpečí právě tam, kde jsem. Vytvářet si vlastní jistoty. Milovat a přijímat sebe sama.

– boky:

Příčina: Zatvrzelý hněv ze strany rodičů, omezení rodičovskými limity, stará vzpoura, lpění na minulosti.

Co dělat: Odpustit minulost, přenést a překonat limity a omezení rodičů.

– břicho:

Příčina: Zlost vyvolaná nedostatečnu či nevhodnou výživou.

Co dělat: Naplnit své hladové potřeby duševní “potravou”, prožít spokojenost a volnost.

– paže:

Příčina: Zlost vyvolaná nedostatkem Lásky, pocity odmítání, nenaplnění, nedůvěra.

Co dělat: Rozdávat Lásku všude, kde ji bude třeba a kde může růst a pomáhat.

– stehna:

Příčina: Nahromaděný vztek z dětství, většinou se jedná o vztek a zlost na otce a jeho přístup.

Co dělat: Přijmout fakt, že otec mohl být nemilované dítě a odpustit mu. Oba se uvolníte.

NADMĚRNÉ POCENÍ, POCENÍ, NOČNÍ POCENÍ

Příčina: Strach, člověk se potí strachem, něco skrývá, něčeho se obává, nedá najevo své strachy, hraje hru, maskuje, noční pocení ukazuje, že člověku něco doslova nedá spát, skrytá hrůza…

Co dělat: Přiznat vlastní strach a slabost, najít ústupové cesty, které nás ochrání, najít vědomé způsoby, jak svůj strach vyjádřit, konfrontovat se se svým strachem a vejít do něj, otevřít se kontaktu a komunikaci, nebát se promluvit o tom s někým. Může jít také o nevědomé přijetí některých strachů z filmy, knih a podobně. Tyto strachy je nutno vynést na povrch a vědomě se jim postavit, překonat je třeba za pomoci druhého člověka, kterému důvěřujeme.

NADÝMÁNÍ

Příčina: Lpění na všem, co nám brání žít volně a svobodně, strach, který nás ovládá a brzdí, nepřijaté představy.

Co dělat: Nechat život volně proudit, nelpět úplně na všem, ale “pustit to, ať se stane, co stát se má”, poznat svůj strach, a tím ho oslabit, uvolnit se.

NACHLAZENÍ

Příčina: Stahování se do sebe, touha uniknout, duševní křeče, pocit a touha “nechte mě všichni být!”

Co dělat: Uvědomit si, že Láska mě může ochránit, uvolnit se a otevřít se ostatním, přiznat své slabosti a touhy, hledat pocit jistoty.

NEHODY

Příčina: Člověk se neumí ozvat, bojí a vzpouzí se autoritám, věří v násilí a bolest, neschopnost odporovat, vyříkat si věci a získat svá práva.

Co dělat: Najít svou vlastní hodnotu, zaměřit se na vlastní sebeúctu, nebát se říci věci na rovinu a vyjádřit své pocity, uvěřit v Lásku.

NEHTY

Příčina: Ochrana vlastního já.

Co dělat: Naučit se bránit sám sebe, bezpečně se dál rozvíjet, pracovat na sobě a duševní rovině.

NERVOVÉ ZHROUCENÍ

Příčina: Člověk se zaměřuje jen sám na sebe, nedokáže komunikovat s druhými, strach, potlačené obavy, uvíznutí v sebelítosti, vidění jen vlastních problémů.

Co dělat: Podat pomocnou ruku tam, kde je to třeba, naučit se komunikovat láskyplně, chápat i problémy druhých a soucítit s nimi, věřit, že vše bude v pořádku.

NERVOZITA

Příčina: Člověk se uzavřel do strachu, úzkosti, spěchu. Marná úsilí. Nedůvěra v život a v to, co život přináší.

Co dělat: Přijmout a pochopit své strachy a úzkosti, snažit se dosáhnout určitých změn, ale nevnímat pouze daný cíl jako jediné východisko, ale cestu k němu jako možnost, jak více pochopit sebe sama, objevit víru.

NESPAVOST

Příčina: Trápení se díky pocitům viny, nedůvěra, strach.

Co dělat: Přestat se bát opustit den a ponořit se do spánku s vědomím, že zítra o mne bude dobře postaráno. Najít to, co mi nedá spát. Téma odpuštění.

NEVYLÉČITELNÉ CHOROBY

Příčina: Dostupné prostředky nedokáží nemoc vyléčit, ale víra umí dělat zázraky. Je třeba hledat “uvnitř” nemoci.

Co dělat: Změnit své tvrdé srdce na měkké. Polevit v zatvrzelých názorech. Hledat Boha.

NOČNÍ POMOČOVÁNÍ

Příčina: Strach z rodičů, většinou jde o strach z otce nebo z nějaké většinou mužské autority. Vnitřní pláč. Neschopnost bránit se. Nemožnost ozvat se. Marný boj.

Co dělat: Přijmout dítě, které se počůrává s Láskou a péčí. Soucítit s ním a pochopit jej. Dát mu pocit jistoty, že vše bude v pořádku. Zajistit mu pocit, že je v bezpečí a v láskyplném prostředí.

NOHY

Příčina: Nohy nesou člověka kupředu životem…

Co dělat: Každý den je důležitý, každý den mohu nově vykročit.

NOS

– krvácení z nosu

Příčina: Člověk touží po uznání, má pocit nedocenění a vnímá nezájem okolí. Volá po Lásce.

Co dělat: Poznávám svou pravou hodnotu, pracuji na své sebeúctě. Věřím v Lásku.

– rýma

Příčina: Vnitřní pláč, volání o pomoc.

Co dělat: Pečuji o sebe, udělám si čas také sám na sebe.

– ucpaný nos

Příčina: Člověk nevnímá svou vlastní hodnostu, chybí sebeúcta.

Co dělat: Pracuji sám na sobě, abych si mohl vážit sám sebe. Dávám věci a svůj život do pořádku. Obracím se.

OBRNA

Příčina: Neschopnost se pohnout, paralyzující myšlenky, které člověka drží a svazují. Strach.

Co dělat: Vyjádřit se, změnit směr svého života, uvolnit se.

OČI, PROBLÉMY

Příčina:

Co dělat:

OCHABLOST

Příčina: Zvláčnělé, ochablé myšlenky, odmítání života, rezignace.

Co dělat: Začínám vidět nový smysl života. Nacházím nový směr a víru.

OPAR

Příčina: Nevhodná, zlostná až sprostá slova, která nebyla vyslovena, touha vyslovit něco špatného, ale ze strachu či určitého pocitu, tomu tak není.

Co dělat: Oprostit se od zloby a naštvanosti, říci věci jasně, bez zbytečných urážek, vykřičet se o samotě.

OSLABENÁ IMUNITA

Příčina: Vnitřní pláč a křik, nesoulad v rodině i v minulých generací obvykle hrubost otce k matce, neschopnost se bránit, pocit bezbrannosti, přesvědčení o vlastní bezvýznamnosti, pocit viny, snaha strhnout nevědomě pozornost na sebe, stará bolestná vzpomínka…

Co dělat: Přijmout názor druhého, ale nepotlačovat vnitřně svůj, milovat, být otevřený, přístupný, naučit se bránit, nenechat se využívat, ničit, dávat Lásku, nevysílat zlobu a nenávist. Žít.

OSTEOPORÓZA/ŘÍDNUTÍ KOSTNÍ TKÁNĚ

Příčina: Pocit nedostatečné opory v životě.

Co dělat: Nebát se stát si za svým, ale nikoli slepě za každou cenu.

OSTEOMYELITIDA/ZÁNĚT KOSTNÍ DŘENĚ

Příčina: Člověka trápí pocit marnosti, je plný zlosti ze svého života, má pocit, že ho nikdo nechápe a nepodporuje.

Co dělat: Nebojím se stát za svými, přijímám koloběh života a to, co mi život přináší.

OTOKY

Příčina: Člověk má zatvrzelé a bolestné představy, nepružné myšlení. Strach, že člověk něco ztratí.

Co dělat: Nechat věci volně plynout, přijmout nové názory s lehkostí. Uvolnit se. O co se bojím, že to ztratím?

PÁLENÍ ŽÁHY, PÁLENÍ JAZYKA

Příčina: Veliký strach, svíravé pocity strachu a bezmoci. Strach něco říct, ozvat se, sjednat si ve svém životě pořádek. Hořkost na jazyku. Vyřknuté kletby, zlá slova, ublížení slovem. Ublížit někomu “zlým jazykem.”

Co dělat: Začít zase volně a naplno dýchat. Přijmout pocit, že jsem v bezpečí. Důvěřovat procesu života. Nebát se říci věci, které v sobě dusím. Vyplivnout hořká sousta a najít něco “sladkého”. Omluvit se za zlá slova. Poprosit o odpuštění.

PÁTEŘ

Příčina: Páteř symbolizuje oporu života.

Co dělat: Věřit, že život sám mne podporuje.

PLÁČ

Příčina: Slzy symbolizují řeku života, tečou jak z radosti, tak ze smutku nebo strachu.

Co dělat: Přijmout všechny své emoce s klidem, nebát se své emoce vyjádřit. Poznat hluboce ukrytou bolest. Oplakat minulost.

PLEŠATOST

Příčina: Život v napětí a strachu, snaha a touha ovládat druhé, pocity nedůvěry, zklamání.

Co dělat: Přestat se snažit řídit druhým život, důvěřovat druhým a důvěřovat i jiným názorům. Nebát se zklamání za každou cenu.

PLÍCE, PNEUMONIE

Příčina: Člověk se utápí v depresi, smutku, má strach ze života, ví, že nedokáže žít naplno, pocity neschopnosti, nezvládání situací.  Beznaděj, únava životem. Emocionální rány, které nebyly vyléčeny.

Co dělat: Dát svému životu “šťávu”, zbavit se upjatosti a obav, co zase udělám špatně. Odpustit.

PLÍSNĚ

Příčina: Převládají ustrnulé názory, neochota zbavit se minulosti a navyklých postojů, minulost je natolik “důležitá”, že zcela ovládá přítomnost a zasahuje do ní.

Co dělat: Pustit minulost a staré upjaté myšlení, vyzkoušet nové životní postoje a názory.

POHLAVNÍ NEMOCI

Příčina: Člověk se trápí pocity viny, které souvisí s intimní oblastí. Může dokonce toužit po potrestání, být přesvědčený, že je zkažený, nečistý hříšník, který musí být potrestán. Zneužívání druhých.

Co dělat: Urovnat si názory a postoje v intimní oblasti, dělat jen to, s čím jsem opravdu v souladu, vyznat své hříchy a poprosit o odpuštění, aby došlo k osvobození.

POPÁLENINY

Příčina: Časté naštvaní, unáhlená vzplanutí, impulsivita, popudlivost, zlost.

Co dělat: Láska a harmonie v mém srdce je důležitější a prospěšnější mne i mému okolí.

POTRAT, SAMOVOLNÝ

Příčina: Strach a obavy z budoucnosti, nejasná budoucnost, otázky a myšlenky typu: Co bude dál, jak to zvládnu? Teď raději ne, až později… Všechno je tak nevhodně načasované…

Co dělat: Přijmout, že vše je perfektně načasované přesně tak, jak to má být.

PREMENSTRUAČNÍ SYNDROM

Příčina: Odmítání ženství, procesu ženského těla, ženských principů. V životě je přítomný zmatek.

Co dělat: Přijmout svou ženskou roli, zaměřit se na ženské činnosti, nebát se být ženou, hledat a přijímat čistě ženské principy. Užívat si to, že jsem žena. Rozdávat svou “ženskost” ostatním.

PROSTATA

Příčina: Symbolizuje mužnost, která je oslabena duševním strachem. Pocity rezignace, bezmoci. Strach ze stárnutí. Pocity viny, tlak a naléhání v intimní oblasti.

Co dělat: Hledat skutečné duchovní hodnoty, které převýší každou malichernost tohoto světa. Přijmout, že vše je zde pouze dočasné, oddat se životu.

PRSA

Nemoci prsou obecně vyjadřují problémy spojené s mateřstvím, výchovou dětí, v partnerském soužití. Reprezentují výživu, mateřství, a oporu.

– cysta, bulka v prsu

Příčina: Žena se podle svého příliš obětovala svému dítěti či okolí, strádá v Duševní rovině, a nosí si hluboce v sobě zakořeněné pocity ublížení, svázanosti a nedoceněnosti, co vše ona narozdíl od ostatních dělá. Nespokojenost. Smutek. Vnitřní pláč. Volání o pomoc.

Co dělat: Najít ve všech svých činnostech soulad, naučit své děti zodpovědnosti, neobětovat se ale dělat věci s láskou a pro druhé, najít si čas i na sebe a svůj duševní růst.

– malá prsa

Příčina: Pocity ublíženosti ze strany mužů, strach z mužů, hluboce zakořeněný pocit z minulosti, že nechci být ženou, snaha nepoutat na sebe zbytečně pozornost, strach  ze silnějšího pohlaví, tendence nechat se ovládat, strach vzepřít se. Hledání chyb na vlastním těle, strach být ženou. Snaha být silná jako muž. Nedávat na sobě znát bolest ani křivdy, hrát silnou za každou cenu.

Co dělat: Odvážit se být ženou, dělat ženské věci, projevit svou slabší stránku a stát se křehkou bytostí, která potřebuje ochránit.  Nebát se odevzdat se muži. Naučit se umět bránit a vyjádřit své obavy i svou slabost. Přestat si hrát na “chlapa”. Radovat se, smát se, nesnažit se zaujmout svým tělem.

– ochablá prsa

Příčina: Uvadnutí po narození dítěte, žena žije bez radosti, nenašla trvalý pocit štěstí do Duše, žije ze dne na den z povinností do povinností, obklopená starostmi a tím se prohlubuje její smutek. Žena uvadá a s ní chřadnou i její symboly ženství.

Co dělat: Hledat radost v každodenních maličkostech, zažívat pocity štěstí se svou rodinou, říci o svých pocitech partnerovi, který může ženu vhodnými slovy, skutky a podporou pohladit po Duši a opět rozzářit štěstím.

– nadměrný růst prsů

Příčina: Hluboce zakořeněná touha zalíbit se mužům za každou cenu, mnohdy uložené v podvědomí z minulosti – snaha poutat pozornost svým tělem. Abnormální růst prsů, za která se žena nakonec stydí.

Co dělat: Srovnat si své hodnoty, vyrovnat myšlenkové pochody do rovnováhy, oprostit se od fyzické krásy a hledat duševní hodnoty.

– rakovina prsu

Příčina: Smutek, neschopnost radovat se ze svého ženství, problémy v partnerství, touha po jiném partnerovi, touha líbit se za každou cenu. Snaha brát si chyby druhých za své, především chyby svých dětí. Nadměrná touha pomoci druhým a vyřešit to za ně.

Co dělat: Nechat jít své děti jejich cestou, ač může být bolestná, aby se samy poučily z života, neřešit jejich problémy za ně. Dát dětem zodpovědnost za jejich činy. Radovat se ze svého ženství, ze svého partnera, z dětí, ze své rodiny. Najít svou duševní rovnováhu, zklidnit svůj “hlad” po nemožném. Obrátit se k Bohu.

PRŮJEM

Příčina: Problém je především v potlačeném strachu, člověk se snaží před něčím utéct, něco urputně odmítá.

Co dělat: Snažit se přijímat běh života se vším všudy, zpracovávat zážitky a emoce, a vylučovat vše, co je člověku nepříjemné. Zkusit se sladit s tím, co přináší život.

PŘEJÍDÁNÍ, BULIMIE

Příčina: Touha po ochraně, posuzování emocí, strach. Snaha zahnat nepříjemné pocity a situace, zapomenout, zajíst to, radši nic neřešit, nehledat řešení.

Co dělat: Vyhledávat místa a situace, kde se cítím bezpečně, přijmout pocit, že jsem v bezpečí. CítiT se opět “v normě” a příjemně díky změnám, které učiním.

PRŮDUŠKY

Příčina: Špatné rodinné prostředí, hádky, křik, neklid, občas ticho. Strach přijímat život naplno. Potlačení vlastního projevu. Děti se stahují do sebe, snaží se upoutat pozornost nemocí, žádají péči, Lásku a klid. Dopřát dítěti důvěru a vnitřní klid, porozumění, teplo domova.

Co dělat: Hledat harmonii, mír uvnitř sebe. Nebát se říct svůj názor. Podpořit u dětí, aby řekly, co je trápí, co je dusí.

PUPÍNKY/UHRY

Příčina: Poukazují na výbuchy hněvu.

Co dělat: Zklidnit tok svých myšlenek, najít odpuštění, přestat hledat chyby jen v druhých.

RAKOVINA

Příčina: Člověk se cítí zraněný, vnímá mnoho hlubokých ran, kterých se neumí zbavit, dlouhodobě a zatvrzele cosi odmítá, skrytá tajemství, zármutek, který užírá jeho vlastní já… Nosí si břemeno a pocit, že téměř nic nemá smysl.

Co dělat: Láskyplně odpouštím, zbavuji se minulosti, přestávám lpět na starých názorech a křivdách, naplňuji svůj život radostí. Obracím se. Začínám znovu. Odpouštím sobě, druhým a žádám o odpuštění i ostatní. Svěřuji se Bohu.

ŘÍHÁNÍ

Příčina: Člověk se utápí v nejrůzněších obavách a strachu a hltá život příliš velkými doušky.

Co dělat: Dát svému životu klid, přijmout, že vše má svůj čas a místo, najít svůj vnitřní klid.

SEKRECE Z NOSU

Příčina: Trápení a vnitřní pláč, skryté slzy, které nikdo nesmí vidět. Dětinské slzy, trápení se maličkostmi. Pocit oběti, sebeobětování, nikdo mne nechápe.

Co dělat: Některým věcem nechat volný průběh, řešit jen důležité věci, k maličkostem zaujímat postoj nadhledu. Neočekávat, že všichni vždy ocení to, co pro ně děláte, možná to ani od vás nečekají a nechtějí. Přiznat si svá slabá místa zcela otevřeně.

SENNÁ RÝMA, ALERGIE

Příčina: Návaly emocí, strach z důležitých událostí. Představa o perzekuci. Skryté pocity viny. Na koho jsem vlastně alergický/á? Ke komu skrývám zlost? Odmítání vlastní síly. Problém s otcovskou autoritou, neschopnost či nemožnost se vzepřít (v dětství).

Co dělat: Jsem v bezpečí, jsem v jednotě s celým životem. Umím prosadit svá přání. Nebojím se. Jsem svým pánem/paní. Umím říct, co mě štve i si to vyříkat s druhými.

SKLERODERMIE

Příčina: Ochrana před životem, stará ublížení, strach. Nedůvěra v sebe a v to, že se člověk o sebe dokáže postarat. Možná nenávist sama k sobě. Zlo ze strany rodičů, např. zneužívání dítěte.

Co dělat: Zcela se uvolňuji, protože vím, že jsem v bezpečí. Důvěřuji životu a věřím si. Odpustit minulost druhým, sobě a poprosit druhé, aby odpustili i mně. Vypořádání se s následky rodičovského vlivu a udělat tlustou čáru.

SKOLIÓZA

Příčina: Člověk si nese na svých zádech těžké břímě, se kterým se neumí porvat ani vyrovnat. Beznaděj, smutek, bezmocnost, zoufalství.

Co dělat: Postavit se životu čelem, rovně a vzpřímeně, pustit se do boje s tím, co je třeba vyřešit. Vše má nějaké řešení, hledat i řešení kompromisní.

SLEZINA

Příčina: Až zoufalá posedlost a zaměření se na materiálno, hmotu, věci.

Co dělat: Najít skutečné životní hodnoty. Oddat se Bohu.

SRDCE, SRDEČNÍ INFARKT

Příčina: Srdce představuje centrum lásky a bezpečí. Dlouhodobé emocionální problém, člověk nežije v radosti. Je dlouhodobě nespokojený, není citově naplněný. Zatvrzelé srdce. Člověk podléhá napětí a stresu, neumí se dostat do nadhledu, brát život s lehkostí takový, jaký je. Člověk odpírá sám sobě skutečné pocity radosti a staví na první místo peníze, postavení, kariéru, hmotu…

Co dělat: Do svého srdce je nutné přivést opět radostné pocity, lásku, štěstí, oddat se radosti z drobných maličkostí, najít na všem to dobré, odprostit se od zbytečností, přijmout zklamání jako součást života a nechat je minulostí, najít skutečné duševní hodnoty v Bohu.

STERILITA

Příčina: Strach být rodičem, odpor vůči přirozenému běhu života ve smyslu koloběhu.

Co dělat: Přijmout rodičovství jako součást života, důvěřovat sobě, že to zvládnu, přijmout, že vše je správně načasováno a nemá smysl snažit se věci řídit podle sebe.

STŘEVA

Příčina: Střeva symbolizují odpad, který je třeba uvolnit. Problémy se střevy mohou naznačovat strach zbavit se všeho nepotřebného, starého,nepotřebného. Lpění na minulosti, minulých zvyklostech, ukřivdění, strach něco změnit.

Co dělat: Zbavit se všeho nepotřebného s lehkostí a radostí. Začít znova a jinak. Odpad je třeba vyhodit, není čeho litovat, jen je třeba začít načisto.

SUCHÉ OČI

Příčina: Člověk se užírá pocity zlosti, nedokáže odpustit, odmítá vidět láskyplný pohled na dané situace, radši by zemřel, než odpustil… Potměšilé chování a jednání.

Co dělat: Soucítit s druhými a jejich problémy, odpustit a rozpustit všechnu zlost vůči druhým, přijmout, že druzí nemohou vědět, co nás štve, pokud jim to neřekneme. Přijmout, že druzí se nemusí chovat tak, jak chceme my. Odevzdat svůj vztek Bohu.

SVALOVÁ DYSTROFIE

Příčina: Pocit nebo rozhodnutí “nechci dospět, nechci být dospělý.”

Co dělat: Překonat omezení od svých rodičů, nebát se dospět, mít svůj názor, postarat se sám o sebe, nebát se života. Druzí mne budou milovat, i když budu dospělý, ne pouze jako roztomilé malé děťátko.

SVALY

Příčina: Převládá odpor vůči novým zážitkům a zkušenostem. Hybná síla kráčet životem vpřed je omezena.

Co dělat: Pustit se do života, vyzkoušet nové věci, které mne obohatí a udělají radost nejen mne, ale i druhým. Pohnout se kupředu.

SVĚDĚNÍ

Příčina: Mnohé touhy nebyly naplněné, člověka hryžou výčitky svědomí, nespokojenost je nade vším, touha vypadnout, zmizet, nebýt…

Co dělat: Přijmout své místo, ať již jsem kdokoli a kdekoli, najít radost v tom, co se naplnilo a podařilo, nezoufat nad tím, co se nezdařilo. S lehkostí přijmout i své prohry.

SYNDROM KARPÁLNÍHO TUNELU, KARPÁLNÍ TUNELY

Příčina: Člověk je ovládán svým hněvem z neúspěchů a nespravedlností života. Člověk se neumí správně rozhýbat, není uvolněný.

Co dělat: Pustit se do nových činností s lehkostí a radostí, přijmout neúspěchy jako součást života, nespravedlnosti vypustit jako nedůležité, najít dobré i na tom špatném.

ŠEDIVÉ VLASY

Příčina: Stres, dlouhodobé napětí, veliká psychická zátěž.

Co dělat: Uvolnit se, najít skutečně důležité věci, kterým je třeba se věnovat, vypustit zbytečné, nepřetěžovat svou psychiku, ale raději se pustit do fyzických činností, které přinesou užitek a radost.

ŠEDÝ ZÁKAL

Příčina: Strach a obavy z budoucnosti, člověk vidí všude jen temno, neschopnost dívat se radostně do budoucnosti.

Co dělat: Důležité je, co prožíváme nyní, radovat se z toho, co máme a prožíváme teď, budoucnost nemáme ve svých rukou my, může být tak nebo jinak.

ŠTÍTNÁ ŽLÁZA

Příčina: Pocity oběti, nespokojenost, nejrůznější překážky v životě, které člověka omezují a “nejdou” překonat, člověk má příliš “naloženo”, nadměrná zátěž, příliš mnoho úkolů, pocit, že to “člověk musí udělat”, i když nechce, a z toho vzniklé protichůdné pocity povinnosti a oběti

Co dělat: Dokáži si sjednat ve svých věcech pořádek, umím se “postavit”, nejsem “oběť”, dělám to z vlastního rozhodnutí, některé překážky jdou překonat, s jinými se umím smířit ve smyslu “život běží”

TIKY, ZÁŠKUBY

Příčina: Člověk má pocit, že ho stále někdo sleduje. Strach.

Co dělat: Věci jsou jinak, než se zdají. Jsem v bezpečí.

TINITUS

Příčina: Neochota někoho poslouchat, zatvrzelost, lpění na svém názoru. Neschopnost slyšet vnitřní hlas. Už mám všeho dost, mlčte! Člověk ví, že by něco měl změnit, ale nechce to slyšet a uniká do svého vlastního světa, kde “brblá”. Hučení mu “nedá spát”.

Co dělat: S důvěrou naslouchám druhým, umím vyjádřit svůj názor i vyslechnout názor druhého. Přijímám svůj vnitřní hlas a naslouchám mu. Mně se můžete svěřit. Vadí mi to a to a hodlám to změnit.

TRAČNÍK, DRÁŽDIVÝ TRAČNÍK

Příčina: Minulost je břemenem, tíží člověka, neschopnost odpoutat se od minulosti, lpění na minulosti a událostech minulých, které člověka brzdí… Strach uvolnit se a žít.

Co dělat: Minulost je minulostí, vše je pryč, umím se zbavit toho, co již nepotřebuji.

TRÁVENÍ

Příčina: Nespokojenost v životě, člověk nadává, brlbá, stěžuje si…. Objevují se pocity strachu, děsu, člověka svírá úzkost, změny nepřicházejí, smíření také ne.

Co dělat: Vše, co se děje, přijímám a raduji se z toho. Vím, že na všem špatném se dá vždy najít ve svém důsledku i to dobré.

ÚNAVA

Příčina: Fyzická únava poukazuje na potřebu duševního odpočinku, je třeba vyhledat klid, ticho, přírodu, i samotu.

Co dělat: Moje mysl má dovolenou, užívám si klidu, nemyslím, nedělám si domněnky, přijímám, co přichází

VAJEČNÍKY

Příčina: Jsou symbolem tvořivosti, kreativity.

Co dělat: Tvořím a jsem kreativní, nacházím radost v drobných činnostech a maličkostech.

VARLATA

Příčina: Symbolizují mužnost, mužský princip, mužský pohled na svět.

Co dělat: Svou mužskou roli přijímám bez výhrad, cítím se silný, jsem muž.

VIROVÉ INFEKCE, ZÁNĚTY

Příčina: Smutek, smutné události v životě, nedostatek radosti, zahořklost, odpor k životu. Vzpoura.

Co dělat: Umím se radovat i z drobných událostí, smutek přijímám a vypouštím, minulost je za mnou. Žiji.

VIRUS EPSTEIN-BARROVÉ

Příčina: Vyčerpanost, stres, chybí vnitřní opora a přesvědčení o tom, co konám, strach z vlastní nedostatečnosti, pocity méněcennosti, které se člověk snaží různě maskovat, nejčastěji zvýšenou aktivitou na úkor fyzické a duševní únavy, překračování limitů a vlastních schopností. Snaha být “dokonalý”, vždy skvělý.

Co dělat: Uvolnit se, některé věci nechat být, přiznat, že něco už prostě nezvládnu. Jsem dobrý/á v něčem, v jiné oblasti jsou lepší ostatní. Mám právo selhat. Mám právo něco neumět, neudělat, odmítnout, nezvládout. Přesto jsem člověk, který má vlastní hodnotu.

VITILIGO

Příčina: Člověk je poznamenaný na Duši a tyto životní skvrny se odráží na těle, místy chybí v životě “barva”…

Co dělat: Vnést do života barvu a jas, poznat bílé skvrny na mapě Duše, přimout označení a nechat se jím pobídnout k novým životním zkušenostem, cílům a pohledům. HLedat zvláštní jev, kterým jsme výjimeční, a díky kterému jsme takto “označení”. Vyznamenat se v životě.

VŘEDY, ŽALUDEČNÍ POTÍŽE

Příčina: Užírání se vlastní nedostatečností, strach, úzkost, sevřenost, komplexy méněcennosti, odpor k životu, zášť, zahořklost. Pevné přesvědčování, že člověk za nic nestojí, že je k ničemu, obavy z života, z vlastních chyb.

Co dělat: Přijímám se i s vlastními chybami, jsou lidé, kteří mě mají rádi. Stojí za to žít.

VYRÁŽKA, KOPŘIVKA

Příčina: Snaha o získání pozornosti, dětinský způsob, jak zaujmout, určité zpoždění v životě, něco nepřišlo nebo nevyšlo v pravý čas

Co dělat: Nepotřebuji na sebe poutat pozornost, jdu si za svým cílem a jsem zodpovědný za svá rozhodnutí, některé události jsou načasované a důsledkem jiného, jiné přicházejí nečekaně

VÝRON

Příčina: Člověk není ochotný kráčet určitým směrem, vadí mu vytyčený životní směr, cítí zlost a odpor, bojuje

Co dělat: Přijímám svou cestu, některými událostmi zkrátka projít musím, ale život jde dál, a na všem špatném se dá najít i to dobré

VÝRŮSTKY

Příčina: Neschopnost odpoutat se od starých křivd a ublížení, přehrábávání se a utápění v minulosti, pocity oběti, odmítavé postoje

Co dělat: Dělám za minulostí tlustou čáru, co se stalo, stalo se, žiju dál dnešními událostmi

VÝTOK (ŽENSKÉ PROBLÉMY)

Příčina: Pocit bezmoci, vztek a zlost na partnera a na mužské pohlaví obecně, přesvědčení ženy, že je vůči muži či mužům naprosto bezmocná, odevzdanost ve smyslu oběti, bezmocnost, rezignace, uraženost, ublíženost

Co dělat: Vše co se stalo, je minulostí, pokud chci, mohu svůj život ihned změnit tím, že udělám nějaká nová rozhodnutí a za těmi si budu stát. Jsem žena a nejsem bezmocná, naopak, umím použít svou ženskou sílu. Jsem ochránkyně slabších a umím je bránit. Umím bránit i sama sebe. Nebojím se. Muži jsou prostě muži, není důvod se vůči nim cítit poníženě nebo bezmocně.

ZÁCPA

Příčina: Chybí ochota a touha zbavit se starých představ, názorů a postojů, uvíznutí v minulých událostech, zlost, naštvanost až zuřivost. Ztuhlost ve všech projevech. Neochota něco změnit. Pevné stání si za svým, aniž by člověk dokázal přijmout jiné názory či postoje.

Co dělat: Měním své postoje, na kterých urputně lpím, anebo dokáži jen pokrčit rameny… volně vypouštím vše, co mě trápí. Raduji se z maličkostí.

ZÁDA

spodní část zad, bedra

Příčina: Nedostatek peněz, který člověka tíží, strach z finanční situace, bezmoc, závislost. Člověk si toho doslova hodně naložil “na bedra”.

Co dělat: Jsem zdravý/á, jsou horší starosti, hledám a najdu řešení své situace. Některou tíhu musím nést, jinou mohu ze se ztřést.

horní část zad, lopatky

Příčina: Trápení z pocitů osamělosti, strach z lásky, útěk před láskou, vyhýbání se lásce, nedostatečné emocionální prožitka, citová chudost, nedůvěra, zklamání, zrada

Co dělat: Láska zde není proto, abych se kvůli ní člověk trápil, láska se musí žít. Zbavení se křivd z minulosti. Tlustá čára za minulostí tak, aby nepůsobila strach z lásky. Opět dokáži důvěřovat druhému.

střední část zad

Příčina: Trápení z pocitů viny, břemeno viny, uvíznutí v událostech minulých.

Co dělat: Oprošťuji se od minulosti, a proto mohu opět volně kráčet vstříc životu s láskou ve svém srdci.

ZÁNĚT LEDVIN

Příčina: Človek se cítí kritizován, je nespokojený, plný vzteku, smutku, slz, nedokáže se bránit, trpí hanbou či neúspěchem. U dospělého jedince se jedná o “reakce malého dítěte” na určité situace.

Co dělat: Nebát se vyjádřit, co člověka trápí, poznat své skryté trápení a slzy, nevyhýbat se vnitřní konfrontaci a přijmout realitu, postavit se životu, okolnostem. Přijmout, že vše, co se děje, má nějaký smysl. Dospívání není/nebyl problém, dokážu ze svých zážitků vytěžit to dobré.

ZÁNĚT POCHVY

Příčina: Problém s přijímání svého já, odmítání své osobnosti, odmítání ženství, odmítání ženského principu, strach se oddat druhému, strach z nevěry, nedůvěra k mužům

Co dělat: Jsem ráda, že jsem ženou, mohu světu kus ze sebe předat, jsem jeho součástí, a žiju dál ve svých dětech. Důvěřuji druhému

ZÁNĚT MOČOVÝCH CEST, MOČOVÉ TRUBICE

Příčina: Úzkost. Lpění na starých názorech. Strach z uvolnění. Skryté slzy a smutek. Člověk vnitřně trpí a volá o pomoc, obviňuje ostatní. Ukřivděnost, pocity křivdy, většinou v souvislosti s opačným pohlavím (partnerství). Vnitnří pláč, člověk je navenek silný, naštvaný, nepřipustí si, že se trápí, ale uvnitř vlastně pláče.

Co dělat: Dokáži se snadno zbavit všeho starého, nejsou na mne již žádné nánosy minulosti, když pláču, vím proč. Pokud se mi něco nelíbí, dokážu se ozvat nebo udělat změnu. Přiznat si vnitřní smutek, bolest, ublížení a pláč, vědomě jej vypustit.

ZÁNĚT SLEPÉHO STŘEVA

Příčina: Sužování se strachem z neznámého, strach z obyčejných věcí, které život přináší. Odmítání dobra, lpění na pocitu oběti.

Co dělat: Všechna ublížení a křivdy jsou pryč, začínám opět žít. Dělám nová rozhodnutí, která mi přináší radost.

ZÁNĚT SPOJIVEK

Příčina: Člověk se hněvá sám na sebe, za to, jaký je, jaké má postoje, jaký má pohled na život. Lpění na fyzické kráse. Člověk se na něco nedokáže dívat.

Co dělat: Láskyplně přijímám své názory a postoje, získávám nové a nové informace, a díky nim dokáži své postoje a názory klidně měnit. Dívám se na vše kolem sebe nezaujatě0 Nejsem kritický/á, nehodnotím. Pracuji na své vnitřní kráse. Už vidím jasně, co mi ubližuje, co mě trápí.

ZÁPACH Z ÚST

Příčina: Člověk touží, aby ho někdo podpořil. Skrývá v sobě zlostné a pomstychtivé myšlenky. Vydává se za někoho jiného. Člověk je v jádru “zlý”.

Co dělat: Odpouštím sobě, druhým a žádám, aby ostatní odpustili i mně. Zbavuji se všech zlých myšlenek tím způsobem, že je nejprve přijmu (připustím si je)  a poté je vědomě vypustím.

ZAPÁCHAJÍCÍ POT

Příčina: Odmítání vlastního já, strach z lidí, z okolního světa, strach, kdy se člověk doslova zpotí. Strach sám ze sebe, ze svých činů, myšlenek… Strach usnout. Strach nemít vše pod kontrolou. Touha všude být a o všem vědět.

Co dělat: Přijímám své strachy, už vím, čeho se bojím, co mi nedá spát, co mi rozlije studený pot po těle. Věci mají svůj spád, nemůžu o všem vědět, vše hlídat, mít vše pod kontrolou. Mohu bez obav usnout a nechat si něco hezkého zdát. Důvěřuji druhým. Nejsem v ničí moci. Co udělám si vždy pořádně rozmyslím.

ZAROSTLÝ NEHET

Příčina: Člověk má strach ze svého vlastního vývoje, z toho, jaký je.

Co dělat: Dokáži jít svým vlastním směrem, pracuji na sobě, na svém duševním rozvoji. Na to, jaký jsem, mohu mít vliv. Vyzkouším nové věci, vytvořím něco originálního, naučím se něco nového. Navštívím kreativní kurzy.

ZÁVISLOST

Příčina: Člověk utíká sám před sebou, je sevřený strachem. Špatné zkušenosti z minulosti související s nedůvěrou v sebe samého. Neschopnost mít rád sám sebe, přijmout se se všemi svými vlastnosmi. Utíkání do nereálného světa. Aspoň na chvíli se ukonejšit, na chvíli zapomenout, co bude potom mi je jedno… Neschopnost přijmout zodpovědnost za své činy. Odmítání budoucnosti. Sobeckost.

Co dělat: Zavírám dveře za svou minulostí a přijímám zodpovědnost za své činy. Neubližuji ani sobě ani druhým. Jsem na sebe hrdý/á, že jsem to dokázal (přestat). Jsou lidé, kterým na mě záleží. Poprosit o odpuštění.

ZÁVRAŤ, ZTRÁTA VĚDOMÍ, ZTRÁTA ROVNOVNÁHY, MDLOBY

Příčina: Pocity totální vyhaslosti, snaha před vším utéct, snaha zbavit se zodpovědnosti, rozptýlenost, nesoustředěnost, nezvládání situace, volání o pomoc, neochota podívat se pořádně kolem sebe a zjistit příčinu svých problémů.

Co dělat: Ptám se, dívám se, zjišťuji, co se to kolem mne a se mnou děje. Hledám řešení, nacházím řešení, jak dál, a to mne posiluje a nabíjí. Volám o pomoc, žádám o pomoc, nejsem oběť, ale aktivně se podílím na řešení svých potížích, neutíkám.

ZLOMENINA, FRAKTURA

Příčina: Člověk žije pod psychickým nátlakem a neustálým napětím, svaly nejsou tak pružné. Zároveň dochází ke ztrátě psychické pružnosti a odolnosti.

Co dělat: Dýchat naplno, uvolnit se, zjistit, co mě tlačí, pod čím už nedokáži déle žít… Oddat se proudu života, věřit.

ZTUHLOST, ZTUHLOST ŠÍJE, KRKU

Příčina: Zatvrzelost, urputnost, nepřizpůsobivost, odmítání jiných úhlů pohledu, odmítání jiných názorů z pohledu “já to vím lépe”, neschopnost ohlédnout se za tím, co jsem způsobil, neschopnost ohlédnout se do minulosti, tvrdohlavost.

Co dělat: Ochotně přijímám jinénázory, snažím se na sobě pracovat, růst. Vidím důsledky svých činů. Dívám se kolem, ne jen na sebe a své “problémy”.

ZUBY

Příčina: Zuby jsou symbolem rozhodnosti. Člověk se neumí rozhodnout. Není schopne podrobit své úvahy analýze, zjistit si další informace a dojít k nějakým závěrům. Ulpívání na místě. Stagnace.

Co dělat: Než udělám rozhodnutí, zamyslím se a zjistím si potřebné informace. Zvážím důsledky do budoucnosti. Nedržím se krkolomných řešení “zubynehty”.

ZVĚTŠENÉ MANDLE

Příčina: Jedná se o neshody v rodině, hádky v manželství, partnerství, strach ozvat se, říci svůj názor. Obavy, že člověka nikdo neposlouchá, strach, že člověk nikoho nezajímá. U dětí možné pocity, že jsou nechtěné, nepochopené, nikoho nezajímají, nemohou říci svůj názor, nezajímá ostatní jejich názor. Pocit, že se člověk “nesmí ozvat”, ale musí to dusit v sobě.

Co dělat: Co potřebuji vyřeším, co mě trápí, zvážím, proberu i vyslovím. Nebojím se o svých potížích diskutovat nebo je svěřit druhému. Umím se ozvat. Nelpím na tom, jestli někoho zajímám nebo nezajímám. Znám svoji hodnotu. Jsou lidé, kteří mě mají rádi, kterým na mě záleží.

ZVRACENÍ

Příčina: Člověk má strach ze všeho nového. Násilné odmítání jiných názorů. Urputné lpění na vlastních představách, postojích, názorech. Sevřenost strachem. Strach z odmítnutí. Strach z neúspěchu. Výrazný nesouhlas.

Co dělat: Přijímám do své Duše klid a Lásku, není mi na zvracení z toho, co se kolem mne děje. Prostě se to děje. Jsem součástí všeho. Nelpím na svých názorech, rád si vyslechnu druhé. Zajímám se o druhé lidi, nejenom sám o sebe.

ŽALUDEČNÍ KŘEČE

Příčina: Strach, že se přeruší něco, v čem žiji… Sevřenost. Úzkost z odhalení vlastních slabostí.

Co dělat: Přehodnotit to, co je pro mne skutečně důležité. O co se bojím, že přijdu? Co maskuji před druhými? Za koho se vydávám?

ŽALUDEK, ŽALUDEČNÍ VŘEDY

Příčina: Užírání se vlastní nedostatečností, strach, úzkost, sevřenost, komplexy méněcennosti, odpor k životu, zášť, zahořklost. Pevné přesvědčování, že člověk za nic nestojí, že je k ničemu, obavy z života, z vlastních chyb. Až nezdravá touha potěšit druhé. Touha za úspěchem, zajetí v rámci vlastního ega “jsem někdo, protože umím…”, pod kterým se ale skrývají hluboké komplexy méněcennosti.

Co dělat: Přijímám se i s vlastními chybami, jsou lidé, kteří mě mají rádi. Stojí za to žít. Nejsem nijak víc důležitý než druzí. Jsem součást všeho. Každý umí něco.

ŽENSKÉ PROBLÉMY, ŽENSKÝ ZÁNĚT

Příčina: Problém s přijímání svého já, odmítání své osobnosti, odmítání ženství, odmítání ženského principu,

Co dělat: Jsem ráda, že jsem ženou, mohu světu kus ze sebe předat, jsem jeho součástí, a žiju dál ve svých dětech.

ŽLÁZY

Příčina: Člověk se příliš drží určité pozice či názorů za každou cenu, má pevně řízené aktivity a vůbec celý svůj život.

Co dělat: Upustit od dogmat, které mě svírají, dát životu volnější průběh, anebo, je-li problém opačný, začít svůj život řídit tím směrem, o kterém sním.

ŽLOUTENKA

Příčina: Problém s úsudkem, nejrůznější předsudky, které člověka omezují a svazují. Nevyvážená rozhodnutí, názory a úsudky.

Co dělat: Než se rozhodnu, získám si co nejvíce informací o daném problému. Stojím si za svým rozhodnutím. Umí ale přijímat i názory druhých. Vyhodnotím si situace sám na základě nejrůznějších podkladů.

ŽLUČOVÉ KAMENY

Příčina: Přílišná zatrpklost, lpění na všem, co je pro mne tak strašně “moc důležité”, nepřizpůsobivost v myšlení, v přijímání jiných. Nadměrně posilované ego… já to dokázal… já si to myslel… já to umím… já to říkal… Posuzování druhých. Hodnocení druhých. Pýcha. Hořkost. Zlost. Vztek. Naštvanost. Zloba.

Co dělat: Odpoutávám se od minulosti, jsem v myšlení svolný k diskuzím, ze kterých už nevycházím jako “vítěz”, ale s novými informacemi. Nelpím na sobě. Nesnažím se prosadit svůj názor za každou cenu. Umím odstoupit. Umím říci, mám jiný názor s klidem, bez povýšeneckého postoje “však vy uvidíte”.

Duchovné príčiny chorôb

Většina lidí dnes pořád ještě věří, že nemoc je tělesná porucha, která nás postihuje zcela náhodou a jiného náhodou zase ušetří.

Není tomu tak. Samotná nemoc je spíš disharmonie ve vědomí člověka. Hlubším smyslem nemoci je, abychom se vzpamatovali, abychom naslouchali svému nitru a změnili své chování a myšlení dokud je čas. Záleží pouze na nás, zda-li to bude pouze jemné upozornění či ráznější přinucení.

Vyléčit člověka neznamená nastolit původní stav, protože ten způsobil nutnost nemoci. Skutečné léčení směřuje k rozšíření našeho vědomí a směřuje k novým poznatkům.

Ať je naše nemoc v jakémkoliv stádiu, vždy za ní stojí nějaký nevyřešený problém, neschopnost nebo nechuť reagovat správně na určité požadavky života. Příznak nemoci nás tedy upozorňuje na chybný duchovní postoj a vybízí k nápravě. Jestliže příznak ignorujeme, vyšle k nám bolest, a ta upozorní na poselství. Pokud toto poselství odmítáme přijmout, může následovat až smrt.

Naše tělo k nám neustále hovoří. Na nás je, abychom porozuměli jeho řeči. Příznak nám tedy pomáhá rozeznat nedostatek ve vědomí, který se promítl na fyzickou rovinu a nutí nás k dalšímu kroku našeho rozvoje. O uzdravení můžeme mluvit pouze tehdy, pokud jsme dokonalejší než předtím.

Každá terapie, která se zabývá jen vnějšími příznaky nevede k uzdravení. Možná jen na chvíli, ale pak potlačená choroba vypukne nanovo, a to většinou ještě intenzivněji nebo ji vystřídá jiná, často mnohem těžší.

V této souvislosti jsou aktuální slova Voltaira: ” Lékaři sypou léky, o nichž vědí málo, aby vyléčili nemoci, o nichž vědí ještě méně, do člověka, o němž nevědí vůbec nic!”

Pro většinu lidí je nemoc jen porucha, kterou je třeba co nejrychleji odstranit, aby mohli co nejrychleji pokračovat v původním chybném životě. “Doučování” je tedy přímo nevyhnutelné. Bereme stále více silnějších léků, dáváme se operovat, místo toho, abychom udělali to, co je “potřebné”. Pro řadu nemocí stále neexistuje účinná léčba, např. rakovina, kornatění tepen a další. Když se podíváme na účinek antibiotik, která při zdolávání virů a bakterií zpočátku zdánlivě směřovala k fantastickým výsledkům, vidíme, že přímo oslabuje imunitu pacienta. Mimo jiné po nějaké době vznikají rezistentní formy původců nemoci, které vyžadují “silnější léky”. No a ty pak ještě více oslabí imunitu pacienta. Nakonec tedy vede obrana k oslabení, poškození aniž by problém skutečně vyřešila. Tím je pochopitelný enormní vzestup chronických onemocnění.

   Léčení se vždy musí týkat celé bytosti. Tedy jednoty těla, duše i ducha.  Léčba je vždy proces scelování. Tzn., že člověk se dostává do jednoty se sebou, s partnerem, se všemi a se vším.

detox-2

Nemoc je šance, nikoliv rozsudek. Když se této šance nechopíme, protože jsme úkol vůbec vyluštili, jenom nutíme osud, aby svou výzvu zopakoval, a to v patřičně zřetelnější formě. Asi jen 30% tělesných narušení je  “osudově” podmíněných, které jsme si vytvořili jako nutnou lekci. Zbylých 70% si způsobujeme z nevědomosti, pohodlnosti nebo špatným myšlením.

“Kdo trvale neslyší nepřeslechnutelné ba nevidí nepřehlédnutelné, ten se nesmí divit, že jednoho dne přijde o sluch či zrak.”

   Kdy poznáme, že nemoc pro nás dělá pouze to, co se zdráháme udělat sami pro sebe?

Výrazem začínající poruchy je už to, že cítíme nervozitu a napětí, příliš kouříme či pijeme, chybně se stravujeme a málo se pohybujeme, život nás příliš netěší nebo jsme dokonce deprimovaní a uniká nám smysl života. Když jsme “jen” znudění, nespokojení nebo vystrašení je znamením, že nejsou dostatečně uspokojovány naše základní lidské potřeby, a to časem vede k tělesnému příznaku. Mnohem lepší je rozpoznat nedostatek okamžitě. Tento nedostatek přitom nikdy nesmíme hledat vně, ale v našem postoji. Lidé s tzv. “psychosomatickými” chorobami mají ale sklon ignorovat právě tyto vjemy. Nedokážou nebo nechtějí těmto prvním signálům těla rozumět a nutí organismus ke “zřetelnější ” informaci.

Nemoc ukazuje, že se k životu nestavíme “správně”, že naše chování je chybnou odpovědí na život. K tomu patří i to, že uvědoměle zkoumáme, co vpouštíme do své mysli a pokud možno se vyhýbáme negativním vjemům, protože naše buňky schraňují negativní vlivy z okolí tak dlouho, dokud chorobné vibrace negativních vjemů nepřehluší ty zdravé, životodárné. Pak propukne nemoc. Bolesti jsou nejrychlejším urychlovačem k cestě k dokonalosti.

Každá myšlenka, každý pocit vyvolávají v těle určitý chemický proces, při němž vznikají látky odpovídající charakteru myšlenky nebo pocitu. Proto bychom se měli zbavovat i duchovních jedů. Než se problém nebo zátěž projeví jako příznak, ohlásí se jako myšlenka, přání, sen nebo fantazie. Čím je člověk otevřenější této komunikační rovině, ti méně dochází k projevení tělesného příznaku.

Smysl života je totiž v tom, abychom pochopili sebe sama jako jednající prvek, jako příčinu a převzali za to odpovědnost. Kdo na sobě napracuje, na tom je pracováno.

copyright© 2009 Iva Radulayová
http://www.amiresah.cz/