NASLOUCHAT BEZ SOUDŮ

Někdy zkoušíte druhé napravovat velmi nenápadně. Posloucháte je skrze vlastní filtry, souhlasíte či nesouhlasíte s nimi, dáváte si to, co říkají, do kontextu vašeho vlastního života a přesvědčení. Nenasloucháte jim bezpodmínečně, neutrálně, bez názoru. Takže v určitém smyslu je vlastně vůbec neposloucháte.

Když se vám vaši přátelé svěřují, berete to jako výzvu analyzovat jejich situaci nebo jim radit. A poté vytáhnete své vlastní problémy a soudy. Není divu, že mohou mít pocit, že na ně útočíte.
Musíte se naučit poslouchat bez posuzování toho, co lidé říkají, a vyhýbat se interpretacím nebo názorům na to.

Pokud vás někdo požádá o zpětnou vazbu, řekněte mu co nejpřesněji, co jste slyšeli, že řekl. V takovém případě jsou lidé příjemně překvapení. „No teda!“ říkají často. „Tys mě vážně poslouchal/a!“
Být opravdu slyšen je vzácné. Kolikrát jste měli pocit, že vás někdo opravdu poslouchal? Kolikrát jste sami naslouchali druhým bez podmínek, bez snahy řešit jejich problémy?

Kdykoli druhým radíte, mícháte se do jejich problémů. Proč byste měli mít zájem o něco takového? Možná proto, že vám to pomůže poradit si s vlastními problémy! Do dramat jiných lidí si promítáte vlastní sny a obavy. Přesně z toho samého důvodu sledujete televizní seriály.

Tím však jen ztrácíte čas, svůj i jejich. Nemáte zapotřebí brát si na sebe problémy jiných lidí a ani oni vaše.
I kdybyste měli ty nejušlechtilejší záměry, není pravděpodobné, že byste dokázali druhým pomoct vyřešit jejich problémy. Nemáte šanci skutečně pochopit celkový kontext života jiného člověka. Proto to, co pomohlo vám, nemusí nutně pomoct někomu jinému.

Snažíte-li se lidem radit nebo je dávat do pořádku, neznamená to, že jste laskaví nebo velkorysí. Pokud chcete být k druhým laskaví, akceptujte je takové, jací jsou, a přestaňte je soudit, analyzovat, interpretovat nebo chtít měnit jejich životy.

214

Jestliže se s vámi chtějí o své problémy podělit, soucitně si je vyslechněte, ale nenabízejte jim názory nebo rady.
Jen jim dejte najevo, že jste je slyšeli. Povzbuďte je, aby šli dál svou cestou a hledali své vlastní vnitřní vedení. Vězte a buďte si klidně jistí, že ve svém nitru mají všechny potřebné odpovědi přesně tak, jako i vy máte všechny odpovědi, které potřebujete, ve vašem nitru.

Pokud druhým důvěřujete, že najdou své vlastní odpovědi, jednáte s nimi jako s duchovně rovnocennými. Netváříte se, že víte něco, co oni ne. Respektujete je a přiznáváte jim svobodu. Spoléháte se, že pravda v jejich nitru jim posvítí na cestu. To je láska v akci.

Nesnažit se napravovat druhé znamená nepřebírat odpovědnost za jejich život. To vám poskytne čas a energii nutné pro přebírání odpovědnosti za váš vlastní život.
Když se dobře staráte sami o sebe na všech úrovních – fyzicky, psychicky, emocionálně i duchovně – pak můžete reagovat na druhé s co největším soucitem, trpělivostí a péčí. Naopak pokud opomínáte sami sebe a namísto toho se snažíte přebírat odpovědnost za druhé, energeticky se vyčerpáte. A v takovém stavu nemůžete nikomu pomoct.

Mělo by vám přinést úlevu vědět, že nejste zde proto, abyste zachraňovali druhé před jejich bolestí, ale jen na to, abyste překonali vlastní bolest. To je vaší prvořadou odpovědností, již si ponesete až do smrti. Ani spojíte-li svůj život s životem jiného člověka, této zodpovědnosti se nezbavíte. A kdykoli na to zapomenete, budete za to muset zaplatit.

SLUŽBA DRUHÝM

Jestliže si pěstujete schopnost naslouchat lidem a akceptovat je bez snahy dávat něco do pořádku, poskytujete jim bezpodmínečnou lásku a přijetí. Postupně si také začnete uvědomovat, jak moc soudíte a hodnotíte jiné lidi i sebe. Tyto soudy je třeba brát soucitně a pokaždé, když si jich všimnete, vrátit se zpátky do svého srdce; nacházíte-li se ve svém srdci, dokážete naslouchat bez posuzování a zároveň být emocionálně přítomní.

V takovém prostoru je snadné mluvit o čemkoli, co člověka tíží. Dělíte-li se o své problémy s druhými, něco se ve vás pohne a vy se můžete na problém podívat s větší lehkostí a odstupem. Když se k problémům přistupuje s vědomím, že život je sám o sobě dokonalý, pak není nic, co by potvrzovalo existenci problému, a problém tak vlastně přestane existovat. Zůstane problémem, jedině pokud jej budete za problém nadále považovat.

Postupně se naučíte přistupovat s láskou a soucitem i k vlastnímu strachu a studu. Jakmile odstraníte překážky, jež stojí v cestě bezpodmínečné lásce, spatříte a přijmete nevinnost svou i všech ostatních. Pak není těžké praktikovat nesouzení, akceptování a odpouštění.

Když si lidé vzájemně naslouchají a komunikují spolu bez obviňování, dochází k uzdravení, nezřídka nečekanými způsoby.
Přestože tento typ jednání není orientovaný na dosahování určitých výsledků, často se dějí úžasné věci, protože lidé se cítí vyslechnutí a akceptovaní. Jelikož vás tento postup učí bezpodmínečně druhé akceptovat a respektovat rozdíly, lidé z různých prostředí a pozadí se mohou navzájem lépe chápat a oceňovat a navazovat mezi sebou duchovní spojení.

Tato prostá duchovní praxe umožňuje vnášet lásku do vztahů mezi mužem a ženou, rodiči a dětmi. Umožňuje vnášet porozumění na pracoviště, mezi sousedy, do škol, nemocnic i věznic. Umožňuje spojovat lidi z různých sociálních vrstev a v konečném důsledku lidi na celém světě.
Možnosti výše popsaného přístupu jsou neomezené. A to všechno jen díky tomu, že jste odhodlaní naučit se poskytovat bezpodmínečnou lásku a přijetí sobě i druhým.

Paul Ferrini – Svobodná láska

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s