O dvojplamenech

Na rovinu je třeba říci, že dvojplameny jsou jen limitovaná edice, což znamená, že ne každý má svůj dvojplamen. Mnoho lidí si myslí, že potkali svůj dvojplamen, ale ve skutečnosti je to jen jiný typ spojení mezi dušemi, není o nic méně důležitý, jen to není vaše dvojče.

Dokonce ne každý duchovně probuzený člověk zažil dvojplamenné spojení. Takže i mezi ezoteriky je mnoho skeptiků, kteří o dvojplamenech pochybují. Není proto divu, že ti, kdo toto spojení zažili se cítí se svými problémy osamocení, zmatení a poněkud mimo a je pro ně těžké najít ty správné informace.

Spojení dvojplamenů je velmi osobité a není to totéž co spřízněné duše nebo duše ze stejné skupiny duší.

Jak poznáte, že jste potkali svůj dvojplamen?

Asi nejlepším znakem je toto: Pokud si přejete, aby někdo byl vaším dvojplamenem, pak jím on/ona velmi pravděpodobně není. A pokud si přejete, abyste tu osobu raději vůbec nikdy nepotkali…pak jím on /ona nejspíš je ;-)

Já jsem si to prožila na vlastní kůži. A upřímně…nikdy bych si dobrovolně nevybrala být někomu dvojplamenem. Rozhodně bych spala lépe.

Povaha spojení dvojplamenů není vůbec romantická, je plná bolesti, zápasu a velkého seberozvoje. A jak již bylo řečeno, není mnoho praktických rad, které by mohly vysvětlit, o co tu vlastně jde a jak projít celým tím procesem.

Zajímavé je, že dvojplameny sdílejí velmi podobné zájmy a pociťují bližší energetické vazby k ostatním dvojplamenům než k dalším skupinám duší. Dvojplameny, kteří mi napsali, říkali, že cítí, jako by mě znali už odněkud dávno předtím, slýchali mé jméno ve snech nebo v meditacích. A já osobně cítím zvláštní spojení s těmito lidmi, kteří jsou opravdovými dvojplameny.

Mnoho lidí říká, že na dvojplameny nevěří. To nechme na jejich vlastním uvážení. Dvojplameny jsou prostě jen pro “vyvolené” a je pochopitelné, že nikdy neporozumíte o čem toto duševní spojení je, nebudete-li toho součástí.

Teď trochu s humorem: jak by asi zněl popis dvojplamenného spojení na nějakém blogu o běžných vztazích? Asi jako: “Nezdravé citové pouto k jedinci, který je citově nedostupný,  z čehož pramení velké drama.” A nebylo by to daleko od pravdy, že?

Ale v případě dvojplamenů  je tu ještě něco navíc.

Ano, dvojplameny mají úžasný začátek, když se potkají a vzedme se kolem nich vlna nadpřirozených náhod, které je skrz naskrz propojí v toto jedinečné duševní spojení. Ale pak nastoupí časy bolesti a zmatku a vy se musíte s většinou toho všeho poprat sami, protože váš dvojplamen bude na odchodu. A vy začnete hledat tajemná vysvětlení, která jsou skryta za vším, co váš citově netečný protějšek dělá, a budete dumat nad tím, jestli jste to jen vy, kdo si to celé namlouvá. Vsadím se, že tento popis mnohem lépe vystihuje to, co se svým dvojplamenem prožíváte, než nadějně se usmívající andělíček z přeslazených obrázků o “posvátných dvojplamenech”.

Na dvojplamenech je něco, co nelze snadno převést do srozumitelných slov. Málokdo se o to vůbec snaží. Ale pokusím se:

Duše je amorfní entita tvořená energií, jejíž část zasahuje i do hmotného světa skrze inkarnační úkoly a druhá část zůstává neinkarnovaná – a té se říká Vyšší Já.

Vyšší Já je jako banka vědomostí duše a je inteligencí, která naviguje svou inkarnovanou část z vyšších sfér.

My a většina lidí, se kterými navazujeme vztahy jsou vyslanci jiných/odlišných duší. Vztahujeme se k nim, abychom získali pro nás jedinečné zkušenosti a máme všichni odlišná Vyšší Já.

Dvojplameny se oproti těmto vztahům liší, protože jsou to rozšíření energie jedné a té samé duše, která se ve stejnou dobu inkarnovala do dvou nebo více těl.  Dvojplamenný pár je stejná duše, která žije život zároveň jako muž i jako žena. Nejsou to ve skutečnosti dvě “poloviny” jedné duše, ale jsou to souběžné inkarnace jedné duše a mají tím pádem společné Vyšší Já.

Veškeré jejich vědění a vhledy pochází odtamtud a všechno, co ve svých životech zažijí jako oddělené bytosti se shromažďuje v jedné společné “bance”.

Logicky tudíž nemohou mít mezi sebou žádnou karmu, protože v mnoha předchozích inkarnacích byli jeden jedinec a po smrti se opět spojí v jedinou energii. Proto je naprosto zbytečné snažit se “odstřihnout” od svého dvojplamene. Nebude to fungovat. Vy a on/ona jste spolu propojení po celý život i když spolu nejste jako pár.

Proč je tedy tak težké být spolu, když jste oba vyslanci jediné duše?

Z jednoho důvodu. Dvojplameny jsou velmi vyvinutá stará duše. Byla tu už dávno, viděla všechno. Už nemá, co dalšího by se tu naučila, tak jako je tomu u mladých duší. Banka jejího Vyššího Já už je plná. Tato duše se rozhoduje vstoupit ještě jednou mezi lidi proto, aby se podělila o svou energii a přispěla něčím hodnotným do reality ostatních.

Taková duše se rozdělí na dvě těla (nebo více), podle toho kolik toho chce během života dosáhnout a v jaké šíři aktivit – na mužskou a ženskou polaritu.

Kdyby dvojplameny utvořili pár hned jak se poznají, mysleli by si, že hlavním smyslem jejich setkání je naplnit vztah a jejich potenciál nadpřirozených sil by zůstal nevyužitý…

Takže místo toho začnou jeden druhého tlačit až na samé hranice svých komfortních zón, aby vyprovokovali energii, kterou v sobě mají.

Dvojplameny žijí po celý život s vrozenou touhou po něčem nedefinovatelném, a ve chvíli, kdy se na scéně objeví ten druhý, oběma dojde, co to “něco” bylo.

Jakmile jsou zvlášť, každý se vydá na průzkum toho, jaké tajemství a kouzlo jejich spojení ve skutečnosti obklopuje a své poznatky pak mohou vložit do jakékoliv činnosti, kterou si zvolí. Jejich energie je velmi uzdravující pro okolí a má velký přínos na lidi, kteří jim přijdou do cesty.

Je láska dvojplamenů vzájemná?

Láska jednoho dvojplamene k druhému má velikost vesmíru a ti, jejichž vyjadřovací schopnosti nejsou zrovna nejlepší prostě mnohdy nedokážou své city popsat. Takže se nemusíte bát, láska tu je vždycky.

Dvojplamen s mužskou polaritou utíká, protože si uvědomí, že chce ještě pár věcí stihnout, než se usadí. A ženský dvojplamen obyčejně zůstane se zlomeným srdcem, přemýšlí proč a všechnu svou energii směřuje do lítosti a zármutku.

Mám tu jednu radu pro dámy (pronásledovatelky).

Zapomeňte všechna očekávání, která o svém protějšku máte. On byl z dobrého důvodu stvořený tak, aby vám nenabízel pomoc nebo péči. Když upadnete, bude dělat, že to neviděl, ale bude zvědavě sledovat každý váš krok, aby mu neuniklo, co uděláte příště.

Máte společné Vyšší Já, takže zcela logicky vám nebude přát nic zlého. Cítí to spojení mezi vámi, ale chce, abyste mu ukázaly, co je ve vás doopravdy.

Jakmile uděláte něco, na co jste hrdé a za co se můžete mít rády, bolest z touhy po něm ustoupí a vaše dvojče projeví mnohem větší zájem, pokud ho vy přestanete tak zoufale hledat.

Rada pro mužské dvojplameny (uprchlíky).

Vyhýbání se není řešením vašich problémů a je lepší se zastavit a sílu tohoto spojení si připustit. Promluvte si s ní, alespoň jednou, ale upřímně a řekněte jí, co si myslíte. Je úplně stejně zmatená jako vy a potřebuje od vás slyšet pár návrhů, jak s tím žít dál. Ona od vás dostává “zprávy”, kterých si pravděpodobně vy vůbec nejste vědomi, ale váš fantom ji navštěvuje. A ve vzduchu neustále visí pocit naprostého porozumění.

To spojení bude trvat celý život a přežije vás. Promluvte si o tom. Povězte si, kde byste chtěli toho druhého mít, pokud nemůžete být spolu, popřejte si hodně štěstí a nechte jeden druhého jít.  Cokoliv, co můžete druhému poradit a navrhnout bude pro něho užitečné jako plán pro přežití.

Samozřejmě to můžete vzdát a zvolit si být se svou spřízněnou duší nebo s někým jiným. Energie vašeho dvojplamene tu však bude i nadále, ale to je prostě důsledek toho, že máte souběžnou inkarnaci a že si budete vzájemně koukat do karet. Je to součást toho, že jste dvojplamenem a časem se s tím naučíte žít.

Ti, co souhlasili, že budou spolu, jednou v budoucnu budou, a ti, co nechtějí, prostě budou někde okolo, každý zaměřený na svou vlastní práci.

Narozdíl od oblíbené a šířené teorie, že všechny dvojplameny se chystají sjednotit, je to ve skutečnosti naopak. Sjednocení dvojplamenů se odehrává na samém začátku při jejich setkání. A od tohoto sjednocení je další “vztah” s dvojplamenem jen pomalu se odvíjející cestou nalezení vztahu  k sobě samému.

Autor: Sofia Velikorodova (Siberia) 

Přeložila: Eidheann (Zdroj: http://divine-love.quicksnake.cz/)

 

Advertisement